Tento článek se zaměřuje na definice tří širokých konceptů terminologie, které jsou někdy považovány za totožné, jindy se částečně překrývají a někdy se liší – terminologická práce, správa terminologie a terminografie. Jako výzkumný materiál používám nejnovější vydání norem ISO týkajících se terminologické práce, terminologických politik a terminologických produktů, jakož i dvě nejrozsáhlejší příručky o terminologii a správě terminologie. Metodologie zahrnuje textovou, pojmovou a sémantickou analýzu. Po referenční části následuje analytická část, po níž je stanoven soubor zásad pro nové vymezení těchto konceptů a jsou předloženy předběžné návrhy, jak by mohly být nově definovány.
KLÍČOVÁ SLOVA: terminologická práce, správa terminologie, terminografie, terminologická studia, terminologická věda, definice.
A N O T A C E
Tento článek se zaměřuje na definice tří širokých pojmů terminologie – „terminologická práce“, „správa terminologie“ a „terminografie“ –, které jsou někdy považovány za totožné, jindy za částečně se překrývající a někdy za odlišné. Jako výzkumný materiál jsou použita nejnovější vydání norem ISO týkajících se terminologické práce, terminologických politik a terminologických produktů, jakož i dvě nejrozsáhlejší příručky o terminologii a správě terminologie. Metodika zahrnuje textovou analýzu, analýzu pojmů a sémantickou analýzu. Po referenční části následuje analytická část, načež je stanoven soubor zásad pro nové vymezení pojmů a předloženy předběžné návrhy, jak by mohly být nově definovány.
KLÍČOVÁ SLOVA: terminologická práce, správa terminologie, terminografie, terminologický výzkum, terminologická věda, definice.
Terminologija | 2024 | 31
75
Page 2
1. ÚVOD
Je známo, že nejširší pojmy se definují nejobtížněji, přesto je důležité je definovat, aby se nestaly zavádějícími. V tomto článku se zaměřuji na definice tří širokých pojmů, které jsou někdy považovány za totožné, jindy za částečně se překrývající a někdy za odlišné – terminologická práce, správa terminologie a terminografie. Protože definice odborných pojmů obvykle vycházejí z jiných specifických pojmů, budu se muset zabývat také definicemi několika souvisejících pojmů, jako jsou terminologická věda, terminologická studia, terminologická činnost, terminologický referenční zdroj a terminologický nástroj.
Dobrý přehled používání a interpretací termínů terminologická práce, správa terminologie a terminografie v terminologické literatuře lze nalézt například v článku Anity Nuopponenové (2018: 7–8). Na závěr přehledu dochází k následujícímu závěru: „V terminologické literatuře jsou různé typy terminologické práce popisovány značně odlišně. Existuje mnoho synonymních termínů a případů polysémie“ (Nuopponen 2018: 8). Hlavním zaměřením článku Nuopponenové je však klasifikace různých druhů terminologické práce, takže se dále nezabývá záměrem ani definicemi těchto tří pojmů. Článek Nuopponenové také vycházel z dnes již zastaralých vydání norem ISO.
V aktualizovaném přehledu současného stavu se zvláštní pozornost věnuje nejnovějším vydáním klíčových norem ISO pro terminologickou práci, konkrétně „Terminologická práce a terminologická věda – Slovník“ (ISO 1087:2019) a „Terminologická práce – Zásady a metody“ (ISO 704:2022). Zabývám se také souvisejícími normami, například „Terminologická práce na podporu vícejazyčné komunikace“ (ISO 12616-1:2021), „Terminologické politiky – Tvorba a zavádění“ (ISO 29383:2020) a „Terminologické produkty a služby“ (ISO 22128:2008). Druhou důležitou část mého materiálu tvoří dvě nejrozsáhlejší příručky terminologie a správy terminologie – „Handbook of Terminology Management“ (HTM) a „Handbook of Terminology“ (HOT).
Po analýze těchto zdrojů poukážu na problematické aspekty definic, prozkoumám pojmy z hlediska jejich podstatných a vedlejších charakteristik, stanovím soubor zásad zaměřených na jasnější vymezení a definování těchto pojmů
76
Igor Kudashev
Terminology Work, Terminology Management, Terminography – Potato, Patato or Not Exactly?
Page 3
a používání odpovídajících termínů a předkládám předběžný návrh nového vymezení těchto pojmů. Metodologie zahrnuje textovou analýzu, analýzu pojmů a základní sémantickou analýzu.
2. DEFINICE TERMINOLOGICKÉ PRÁCE, TERMINOLOGICKÉHO MANAGEMENTU, TERMINOGRAFIE A SOUVISEJÍCÍCH POJMŮ V NORMÁCH ISO
V rámci tohoto článku není možné analyzovat všech 80 norem vydaných technickou komisí ISO 37 („Jazyk a terminologie“), není to však nutné, a to ze dvou důvodů. Zaprvé, ne všechny tyto normy jsou relevantní pro diskusi o definicích vybraných pojmů, a zadruhé, většina z nich přejímá definice ze zásadních norem „Terminologická práce a terminologická věda – Slovník“ (ISO 1087:2019) a „Terminologická práce – Zásady a metody“ (ISO 704:2022). Začnu zkoumáním těchto dvou norem.
2.1. Definice v zásadních normách ISO o terminologické práci
V zásadní normě ISO 1087:2019 „Terminologická práce a terminologická věda – Slovník“ je terminologická věda považována za synonymum výrazu terminologická studia a oba výrazy jsou definovány jako „věda, která studuje terminologie, aspekty terminologické práce, výsledné terminologické zdroje a terminologická data“ (ISO 1087:2019: 2). Terminologická práce je pak považována za synonymum výrazu terminologický management a oba výrazy jsou definovány jako „činnost zahrnující systematický sběr, popis, zpracování a prezentaci pojmů a jejich označení“. Poznámka u hesla uvádí, že „cílem terminologické práce je často vytvářet a udržovat terminologické zdroje“ (ISO 1087:2019: 13). Další poznámka říká, že cílem terminologické práce je často terminologické plánování a může zahrnovat harmonizaci pojmů, harmonizaci termínů a tvorbu termínů.
Systém terminologického managementu je definován jako „softwarový nástroj se strukturou metadat navrženou speciálně pro sběr, údržbu a zpřístupňování terminologických dat“. Terminografie je v této normě definována jako „terminologická práce zaměřená na tvorbu a údržbu terminologických zdrojů“ (ISO 1087:2019: 13).
Protože výše uvedené definice odkazují na několik dalších ústředních pojmů, je třeba vyhledat také jejich definice. Terminologický zdroj je považován za synonymum výrazu soubor terminologických dat a
Terminologija | 2024 | 31
77
Page 4
je definován jako „soubor terminologických záznamů“ (ISO 1087:2019: 15). Terminologický záznam je „soubor terminologických dat vztahujících se pouze k jednomu pojmu“ (ISO 1087:2019: 14). Terminologická data jsou „data vztahující se k pojmům a jejich označením“ (ISO 1087:2019: 14).
Norma ISO 704:2022 „Terminologická práce – Zásady a metody“ zavádí pojem ad hoc terminologická práce, při níž se klade důraz na praktické používání terminologie (ISO 704:2022: 45). Ad hoc terminologická práce je implicitně stavěna do protikladu k systematické terminologické práci, při níž se klade důraz na vztahy mezi pojmy a pojmové systémy. Čtenáře norma odkazuje na ISO 12616-1:2021 „Terminologická práce na podporu vícejazyčné komunikace“, kde naleznou další informace k danému tématu. Norma ISO 12616-1 skutečně v poznámce 3 k definici terminologické práce uvádí, že terminologickou práci lze provádět systematicky nebo ad hoc (ISO 12616-1:2021: 3). Obsahuje také tabulku (viz tabulka 1), která porovnává některé zásadní rozdíly mezi systematickou a ad hoc terminologickou prací (ISO 12616-1:2021: 3).
Tabulka 1. Hlavní rozdíly mezi systematickou a ad hoc terminologickou prací podle normy ISO 12616-1:2021
SYSTEMATICKÁ
AD HOC
Zaměření
Klasifikace pojmů v oboru
Řešení terminologických problémů, které vznikají v konkrétních situacích, např. v rámci překladatelského projektu
Jazyková úroveň
Pouze označení
Označení a další textové prvky
Hlavní přístup
Onomaziologický
Sémaiologický
Výchozí bod
Jedna oborová oblast
Jeden text ve výchozím jazyce
Výsledek
Pojmová hesla, která jsou ve větší míře či menší míře propojena v rámci rozsáhlejšího systému
Jednotlivá hesla
Je zajímavé, že řízení terminologie není v ISO 704:2022 zmíněno ani jednou, ačkoli má být podle ISO 1087:2019 synonymem pro terminologickou práci, přičemž ISO 704:2022 je novější norma. Terminografie je zmíněna pouze jednou – kontextově je definována jako „tvorba a udržování terminologických zdrojů, především v tištěných a elektronických médiích“ (ISO 704:2022: vi). V ISO 12616-1:2021 se termíny terminologická práce a řízení terminologie (a do jisté míry také terminografie) používají v obsahu a textu poněkud zaměnitelně.
78
Igor Kudashev
Terminology Work, Terminology Management, Terminography – Potato, Patato or Not Exactly?
Page 5
2.2. Definice v normě ISO o terminologických politikách
Protože normy ISO TC-37 vznikají v několika komisích a jejich životní cyklus se liší, některé relevantní definice zůstávají alespoň po určitou dobu nesynchronizované s klíčovými normami, což z nich činí zajímavý a cenný výzkumný materiál.
Například v normě ISO 29383:2020 („Terminologické politiky – tvorba a zavádění“) jsou terminologická práce, terminologický management a terminografie definovány a komentovány poněkud odlišným způsobem než ve výše uvedených normách ISO. Poznámka k heslu 3.14 uvádí, že terminologická práce zahrnuje extrakci termínů, harmonizaci pojmů, harmonizaci termínů a terminografii (ISO 29383:2020: 3), takže terminografie je chápána jako část terminologické práce, nikoli jako její druh. Terminologický management už naopak není synonymem terminologické práce, nýbrž je definován jako metody sběru, údržby a zpřístupňování terminologických dat (ISO 29383:2020: 3).
Tato norma ISO zároveň přináší zajímavé a užitečné rozlišení mezi uživateli terminologie a manažery terminologie. Mezi uživatele terminologie patří tvůrci zdrojů a dokumentace, překladatelé, právníci, pracovníci marketingu a další; jako zainteresované strany činností terminologického plánování mají zájem především o vyhledávání a používání termínů a terminologických dat (ISO 29383:2020: 15–16). Manažeři terminologie jsou terminologové a zpracovatelé informací odpovědní za tvorbu a údržbu databází a dalších terminologických zdrojů; zabývají se zaváděním terminologických politik v podobě terminologických zdrojů, především terminologických databází. Toto rozlišení může být užitečné při odhalování dalších významů těchto termínů v závislosti na typu terminologických činností, a přispět tak k zpřesnění definic terminologické práce a terminologického managementu.
2.3. Definice v normě ISO o terminologických produktech a službách
Při zvažování různých hledisek, která pomáhají lépe porozumět vztahům mezi terminologickou prací, terminologickým managementem a terminografií, je užitečné podívat se na druhy terminologických produktů a služeb, které vznikají v důsledku různých typů terminologických činností. Norma ISO 22128:2008 „Terminologické produkty a služby – Přehled a návod“ poskytuje podrobnou klasifikaci
Terminologija | 2024 | 31
79
Page 6
such products and services. This standard was last reviewed and confirmed in 2020, therefore the 2008 edition remains current.
Zajímavé je, že výrazy terminologická práce a terminologický management se v této normě vůbec nevyskytují, zatímco při vyhledávání pomocí zástupného znaku „terminograph*“ bylo nalezeno 45 výskytů. Norma ISO 22128:2008 zavádí dva ústřední pojmy: terminologický produkt a terminologická služba:
3.13 terminologický produkt
produkt podporující užívání odborného jazyka nebo oblast terminologie
POZNÁMKA Produkty podporující užívání odborného jazyka zahrnují slovníky, databáze a další produkty určené k šíření odborné terminologie, zatímco produkty podporující oblast terminologie zahrnují časopisy, školicí příručky, nástroje atd.
3.14 terminologická služba
služba, která zahrnuje tvorbu a/nebo šíření terminologie či terminografických produktů nebo podporuje vzdělávání v oblasti terminologie (ISO 22128:2008: 3).
Podle této normy se terminologické produkty dělí do čtyř kategorií:
terminografické produkty;
terminologické dokumenty;
vzdělávací produkty;
terminologické nástroje (ISO 22128:2008: 3).
Terminografický produkt je definován jako „terminologický produkt sestávající ze souboru označení a terminologických a/nebo jazykových informací, které podporují používání odborného jazyka“ (ISO 22128:2008: 2). Podle normy tato kategorie představuje největší soubor produktů a tvoří jádro terminologických produktů vytvářených terminology. Zahrnuje například tištěné a elektronické terminologie, terminologické databáze, systematické terminologie pro správu informací, terminologické seznamy atd. (ISO 22128:2008: 4).
Pokud můžeme posoudit, definice terminografických produktů naznačuje, že jde o referenční produkty ve slovníkové podobě, které mají „levou stranu“ (seznam terminologických označení) a „pravou stranu“, tj. určité terminologické a/nebo jazykové informace, které se k nim vztahují. Systematické terminologie a terminologické databáze jsou chápány pouze jako jeden z možných typů mezi ostatními (ačkoli seznam terminografických produktů v ISO 22128:2008 vychází z několika klasifikačních hledisek, takže se jednotlivé typy terminografických produktů vzájemně nevylučují). Hlavním rysem
80
Igor Kudashev
Terminology Work, Terminology Management,
Terminography – Potato, Patato or Not Exactly?
Page 7
Systematické terminologie jsou podle normy soubory terminologických záznamů uspořádaných systematicky podle tříd nebo v pojmových systémech (ISO 22128:2008: 8). Systematické terminologie zahrnují různé typy produktů, jako jsou nomenklatury, taxonomie, tezaury a ontologie (ISO 22128:2008: 8).
Další kategorie terminologických produktů, terminologické dokumenty, zahrnuje všechny dokumenty zabývající se terminologickými otázkami a problémy. Terminografické záznamy netvoří hlavní část obsahu dokumentu, může však obsahovat vložené terminologie. Do této kategorie terminologických produktů patří terminologické časopisy, terminologické bibliografie či katalogy, preskriptivní terminologické dokumenty a dokumenty terminologické politiky (ISO 22128:2008: 11).
Vzdělávací produkty zahrnují jakékoli produkty vyvinuté pro výuku ve formální vzdělávací instituci nebo pro méně formální školení v rámci profesního rozvoje. Tato kategorie zahrnuje jakýkoli produkt nebo dokument používaný k „výuce terminologie, školení terminologů nebo rozvoji terminologické profese“ (ISO 22128:2008: 12). Podle normy patří do této kategorie produktů například terminologické příručky, terminologické kurzy, terminologické semináře a terminologické výukové programy.
Poslední skupina terminologických produktů podle normy ISO 22128:2008 zahrnuje terminologické nástroje – počítačové aplikace, které terminologům pomáhají při tvorbě a poskytování terminologických produktů a služeb. Výstup lze vyvinout jako samostatný nástroj, v kombinaci s dalšími nástroji v integrovaném systému nebo jej lze přizpůsobit a upravit z existujících aplikací. Do této kategorie patří systémy pro správu terminologie, nástroje pro extrakci terminologie, vyhledávání, porovnávání, publikování, anotaci, konverzi, indexování, předkládání, nahrazování, kontrolu a zarovnávání terminologie, jakož i statistické terminologické nástroje, nástroje pro řízení terminologických pracovních postupů, terminologické nástroje pro lokalizaci a konkordanční nástroje pro terminologii (ISO 22128:2008: 13). Jak vidíme, škála terminologických nástrojů je poměrně široká a neomezuje se pouze na terminologické databáze a systémy pro správu terminologie.
Terminologické služby se zase dělí do těchto kategorií: poradenské služby v oblasti terminologie, služby správy terminologie, služby přípravy a poskytování terminografických zdrojů, služby vývoje nástrojů, referenční a informační služby, vzdělávací služby a certifikační služby (ISO 22128:2008: 16).
Terminologija | 2024 | 31
81
Page 8
Ze zkoumání normy ISO 22128:2008 můžeme vyvodit závěr, že terminologickou práci/správu, jak je definována v ISO 1087:2019, lze spojovat pouze s malou částí celé škály terminologických produktů a služeb. V normě ISO 22128:2008 chybí skupina publikací, a to akademické publikace o terminologii, například disertační práce, monografie a sborníky z konferencí. Patří někam mezi terminologické dokumenty a vzdělávací produkty. Další možností je považovat je za terminologické „metaprodukty“, které samy o sobě nejsou produkty ani službami, ale podporují terminologickou vědu a terminologické aktivity obecně. Jednoznačnou přidanou hodnotou normy ISO 22128:2008 je také pojem terminografický produkt, jehož definice se velmi blíží definici terminologického referenčního zdroje.
3. DEFINICE V PŘÍRUČKÁCH O TERMINOLOGII A SPRÁVĚ TERMINOLOGIE
V této části se budu zabývat explicitními a kontextovými definicemi zkoumaných pojmů ve dvou největších příručkách o terminologii a správě terminologie, které vydalo nakladatelství John Benjamins Publishing Company: „Handbook of Terminology Management“ a „Handbook of Terminology“. Obě příručky jsou soubory článků o různých aspektech terminologické práce a správy terminologie, jejichž autory jsou přední výzkumníci a odborníci v oblasti terminologie.
3.1. Definice v „Handbook of Terminology Management“ (1997)
Redaktoři „Handbook of Terminology Management“ (HTM) uvádějí několik důvodů, proč zvolili termín správa terminologie namísto termínů terminologická práce a terminografie. Zaprvé ji považují za jediný možný termín, který plně zahrnuje širokou škálu terminologických činností, jimiž se příručka zabývá. Zadruhé jsou termíny terminografie a terminologická práce podle jejich názoru příliš úzké nebo nejsou všeobecně přijímané, zejména mezi rodilými mluvčími angličtiny a těmi, kteří ji běžně užívají. Zatřetí představuje správa terminologie paralelní koncept k správě informací. Příručka rovněž uvádí datové prvky (diskrétní, identifikovatelné a vyhledatelné části dat) jako ústřední prvek správy terminologie (HTM: 2).
82
Igor Kudashev
Terminology Work, Terminology Management, Terminography – Potato, Patato or Not Exactly?
Page 9
V příručce je správa terminologie velmi široce definována jako „jakákoli záměrná manipulace s terminologickými informacemi“ (HTM: 1). Podle příručky tento velmi obecný koncept zahrnuje:
praktickou správu terminologie, jak ji provádějí odborníci v daném oboru, aby uspokojili svou potřebu přesného a jednoznačného jazyka, a to jak v podobě konceptů, které vytvářejí a jejichž prostřednictvím přemýšlejí, tak odpovídajících termínů, jež používají ke vzájemné komunikaci;
systematické zaznamenávání těchto informací a jejich prezentaci ve formě slovníků, terminologických souborů a terminologických databází; a
ad hoc vyhledávání těchto informací pro účely překladu a tlumočení, tvorby textů v rámci odborné komunikace a správy informací (HTM: 2).
3.2. Definice v „Handbook of Terminology“ (2015)
Novější „Handbook of Terminology“ (HOT) se zabývá širokou škálou témat souvisejících s terminologií. Ačkoli slovo „management“ není součástí názvu knihy, je zmíněno v závorce v anotaci na titulní straně: „Cílem příručky Handbook of Terminology <...> je šířit poznatky o terminologii (správě terminologie) a snadno zpřístupnit širokou škálu témat, tradic, osvědčených postupů a metod <...>“. Slovní spojení správa terminologie se v příručce vyskytuje 290krát, zatímco vyhledávání výrazu terminologická práce přineslo 192 výskytů a výrazu terminografie 32. Tyto výsledky jsou pouze orientační, neboť některé výskyty pocházejí z bibliografických odkazů, klíčových slov, záhlaví, hesel rejstříku a částí delších termínů, jako jsou systém správy terminologie nebo projekt správy terminologie.
Na rozdíl od sestavovatelů „HTM“ redaktoři „HOT“ v předmluvě neuvádějí výslovné, striktní definice pojmů terminologická práce, správa terminologie ani terminografie. Autoři dvou článků (Steurs, De Wachter & De Malsche 2015: 222; Karsch 2015: 291–292) přijímají definici terminologické práce z normy ISO 1087: „práce zabývající se systematickým shromažďováním, popisem, zpracováním a prezentací konceptů a jejich označení“. Uvádí se také definici podobné vysvětlení pojmu „správa terminologie“: „Správa terminologie (jakožto součást správy znalostí) je součástí terminologické práce, která se zabývá shromažďováním, zpracováním, aktualizací a přípravou terminologických dat“ (Steurs, De Wachter & De Malsche 2015: 224).
Terminologija | 2024 | 31
83
Page 10
Ostatní definice a vysvětlení jsou převážně kontextové. Ručně jsem prošel všechny výskyty slovních spojení terminologická práce, terminologický management a terminografie* (u posledního výrazu byl použit zástupný znak, aby byly zachyceny také formy jako terminografický nebo terminograf) a prozkoumal jejich kontext. Rád bych uvedl několik kontextových definic, které jsou pro tuto studii relevantní.
Terminologická práce zahrnuje shromažďování, analýzu a šíření termínů (Faber 2015: 14).
Terminologická práce se zabývá objasňováním pojmů a jazykovými označeními, jimiž jsou tyto pojmy zastoupeny v komunikaci (Madsen & Thomsen 2015: 250).
Míra přísnosti a systematičnosti při provádění terminologické práce se zvyšuje od deskriptivní k normativní. <...> Preskriptivní terminologická práce, která je často systematičtější, vede k terminologickým produktům využitelným širokým okruhem uživatelů k různým účelům a po dlouhou dobu bez větší údržby. Podle Cabré Castellví (Cabré Castellví 1999: 222) by tento typ práce měli vykonávat výhradně terminologové. Výsledný produkt jejich práce musí navíc odrážet chápání a znalosti odborníka na danou oblast (Karsch 2015: 294).
Někteří badatelé tvrdí, že se tento přístup (onomaziologický přístup – I.K.) v terminografické praxi (výraz často užívaný pro terminologický management) uplatňuje zřídka (Warburton 2015: 362).
Označení terminograf se někdy používá pro terminologa, pokud je důraz kladen na praktickou práci s tvorbou termínových databází (terminografii); obdobně se lexikografem označuje ten, kdo vytváří slovníky (lexikografie) (Warburton 2015: 374).
Zhruba řečeno, „terminografie“ je termín označující první význam terminologie uvedený na začátku této části. Zahrnuje postupy, činnosti, metody a odborné znalosti související se shromažďováním a popisem termínů, sestavováním terminologických lexikonů, vytvářením pojmových systémů či ontologií, tvorbou tezaurů atd.; tyto činnosti tvoří důležitou součást terminologie (Kageura 2015: 56).
4. DEFINICE TERMINOGRAFIE V LITERATUŘE O LEXIKOGRAFII
Diskuse o různých významech termínu terminografie by nebyla úplná bez pojednání o jeho vztahu k termínu specializovaná lexikografie. Norma ISO 1087 z roku 1975 zavedla termín terminografie jako náhradu termínu terminologická lexikografie, čímž podpořila rozlišování mezi lexikografií a terminografií (Fuertes-Olivera, Tarp 2014: 27). Nový termín byl vytvořen analogicky k dvojici lexikologie: lexikografie:
84
Igor Kudashev
Terminology Work, Terminology Management, Terminography – Potato, Patato or Not Exactly?
Page 11
terminologie: terminografie, avšak hlavním cílem tohoto termínu bylo zdůraznit, že lexikografie by se měla zabývat pouze popisem obecné slovní zásoby, zatímco odborná terminologie by měla být předmětem jiné disciplíny (Burkhanov 1998: 240). To také vedlo k „horečnatému hledání rozdílů, snad ve snaze představit terminografii jako něco skutečně jedinečného“ (Bergenholtz, Kaufmann 1997: 93). Rozdíly, jimiž se terminografie měla vymezit vůči lexikografii, byly diskutovány a odmítnuty v řadě publikací autorů zabývajících se výzkumem odborné lexikografie (Fuertes-Olivera, Tarp 2014: 27). Přesto přetrvává výrazný protikladný postoj a mnozí výzkumníci setrvávají na svých pozicích a zřejmě nejsou ochotni v debatě dále pokračovat (viz například Kageura 2015: 57–58). Pro účely tohoto výzkumu stačí uznat, že jeden z výkladů termínu terminografie jej ztotožňuje s odbornou lexikografií, kterou lze definovat jako „soubor činností souvisejících s navrhováním, sestavováním, používáním a hodnocením odborných slovníků“ (Hartmann, James 1998: 129; viz také Fuertes-Olivera, Tarp 2014: 7).
5. SÉMANTIKA SLOV „PRÁCE“ A „ŘÍZENÍ“
Než budeme dále probírat definice terminologické práce a terminologického managementu, je užitečné vyhledat ve slovníku definice jejich nadřazených pojmů z obecného jazyka — práce a řídit (řízení) — ve slovníku Merriam-Webster Dictionary (MW), který se označuje za „nejdůvěryhodnější slovník v Americe“. Definice odpovídajících sloves jsou informativnější než definice podstatných jmen. Jelikož jsou definice poměrně rozsáhlé, čtenářům doporučujeme, aby si je vyhledali online. V definicích pojmu práce je důležité, že jde o činnost zaměřenou na cíl, opakovanou a trvalou. Z definic slovesa řídit lze vyvodit tyto sémantické charakteristiky: určitý stupeň dovednosti, změnu za určitým účelem (např. přeskupování) a snahu zkrotit a využít něco divokého a mocného.
6. POZOROVÁNÍ A PROBLÉMY
V této části uvedu svá pozorování a upozorním na některé problémy, kterých jsem si všiml(a) v definicích pojmů terminologická práce, terminologický management a terminografie.
Prvním pozorováním je, že tyto ústřední pojmy nejsou v normách a příručkách souvisejících s terminologií vždy opatřeny výslovnými a přesnými definicemi a
Terminologija | 2024 | 31
85
Page 12
v příručkách o terminologii (managementu). Druhým pozorováním je, že definice se značně liší, a to i v normách ISO souvisejících s terminologií, které by měly být při definování ústředních pojmů v souladu se zásadními normami. To lze do jisté míry vysvětlit různými životními cykly jednotlivých norem, nikoli však ve všech případech. Rozdílnost definic přitom není vždy na závadu, zejména pokud normy popisují různé typy terminologických činností.
Některé definice jsou příliš široké a zahrnují jakýkoli druh činnosti spojené s terminologií, například „jakoukoli záměrnou manipulaci s terminologickými informacemi“ (HTM: 1). Slovo manipulace navíc nese negativní konotace vyplývající z jednoho ze svých významů – „měnit umně či nekalými prostředky, aby to sloužilo vlastnímu účelu“ (MW).
Na druhou stranu se pojmy někdy záměrně zužují pro konkrétní účel, aniž by to bylo výslovně uvedeno. Například norma ISO 704:2022 popisuje především metodiku normativní terminologické práce používané při normalizaci a harmonizaci, což se odráží v definicích ústředních pojmů, zatímco realita ve světě podnikových procesů nebo v odvětví překladu a lokalizace je jiná; srov.: „Za více než 50 let své činnosti vydala ISO/TC 37 40 norem a dalších 15 právě připravuje, avšak žádná z nich se konkrétně nezabývá tím, jak přistupovat k terminologii pro komerční účely“ (Warburton 2015: 362). V normách ISO je terminologická práce definována jako systematická a pojmově orientovaná, avšak ad hoc terminologická práce, která má být rovněž druhem terminologické práce, tato kritéria nesplňuje.
Norma ISO 704:2022 opomíjí nejen ad hoc terminologickou práci (řízenou textem, sémasiologickou), ale také mnoho dalších typů terminologických činností, jejichž výsledkem je široká škála terminologických produktů a služeb popsaných v normě ISO 22128:2008. Tato norma zase nepokrývá (alespoň ne výslovně) širokou škálu odborných publikací souvisejících s terminologií (teze, monografie, sborníky atd.). Vzhledem k pragmatické povaze ISO se její normy obecně zaměřují pouze na praktické terminologické činnosti a opomíjejí akademický či teoretický výzkum i druhy terminologických činností, jejichž výsledkem není hmatatelný produkt nebo služba. Akademickému světu se zase často vytýká, že žije ve slonovinové věži a má jen malý kontakt s komerčním prostředím; srov.: „Terminologický management je nadále vnímán jako akademická činnost“ (Warburton 2015: 363).
86
Igor Kudashev
Terminology Work, Terminology Management, Terminography – Potato, Patato or Not Exactly?
Page 13
To vše nás přivádí k širšímu problému: příručky o terminologii (managementu) jsou sbírkami článků napsaných desítkami autorů z různých hledisek. Samo o sobě na tom není nic špatného, v současnosti však zřejmě neexistuje ucelená obecná teorie managementu terminologie. To vede k situacím, kdy jsou definice příliš úzké a potenciálně nepoužitelné pro jiné typy terminologické práce/managementu, přičemž autoři záměrně či nezáměrně opomíjejí uvést správný „namespace“ (oblast použitelnosti) svých definic. Podle jednoho z pravidel terminologické práce přitom musí být takové specifické definice opatřeny poznámkami typu „v tomto glosáři/oboru“, „pro účely <...>“ apod. (srov. Sanastotyön käsikirja 1989: 64–65).
Vztahy mezi ústředními pojmy se podle hlediska značně liší. Často jsou odrazem mocenských her. Je například terminologická práce pouze součástí slovníkového projektu, který se řídí pravidly odborné lexikografie/terminologické lexikografie, nebo je terminografie pouze druhem (či součástí) terminologické práce, v jejímž rámci se její výsledky zaznamenávají ve formě slovníku? Jsou analýza pojmů či extrakce termínů samostatnými činnostmi, nebo jen součástí sestavování glosáře/terminologické práce?
Problémem je také nepřiměřený vliv určitého jazyka (typicky americké angličtiny), konkrétních geografických oblastí (obvykle USA a Západu obecně) nebo určitých organizací (např. center pro technickou terminologii a normalizaci) na pojmy a termíny. Sotva je žádoucí, aby rodilí mluvčí angličtiny zavrhovali kandidátní termíny v prostředích, kde by spravedlivější volbou byla „mezinárodní angličtina“. Samozřejmě je však třeba při tvorbě termínů nebo výběru kandidátních termínů dodržovat pravidla angličtiny a dbát na obecnou použitelnost jazyka.
7. SOUBOR PRINCIPŮ PRO NOVÉ VYMEZENÍ POJMŮ
V této části se pokusím formulovat soubor principů, které je třeba zohlednit při novém vymezení pojmů terminologická práce, terminologický management, terminografie a souvisejících pojmů.
1. Různé teorie mohou být v jednom případě účinné a v jiných neúčinné. Žádná jednotlivá teorie, metodologie, datový model apod. by neměly být prohlášeny za jediný správný způsob provádění terminologické práce/managementu.
Terminologija | 2024 | 31
87
Page 14
2. Definice by měly zohledňovat různé fáze a aktéry terminologických činností: tvorbu obsahu, správu obsahu a vyhledávání obsahu.
3. Je třeba rozlišovat mezi teoretickým výzkumem a praktickými terminologickými činnostmi. Práce/management označuje spíše praktické činnosti, jejichž hlavním cílem je zlepšovat komunikaci v LSP, zatímco terminologická studia/výzkum zahrnují různé druhy činností, jejichž úkolem je mimo jiné poskytovat vodítka pro praktické terminologické činnosti. Terminologická studia sotva představují vhodné synonymum pro terminologickou vědu, protože by to mohlo snižovat její status. Protože je třeba terminologickou práci/management odlišovat přinejmenším od terminologických studií/výzkumu, je zapotřebí širší pojem, který zahrne obojí, například terminologická činnost.
4. Je třeba vyvarovat se přístupu „buď–anebo“, založeného na mocenských hrách, a nahradit jej interdisciplinárním, holistickým přístupem. Například terminografie by měla být chápána jako interdisciplinární věda, která se částečně překrývá s terminologickou vědou, lexikografií a několika dalšími disciplínami (nebo z nich vychází) na jedné straně a jako druh terminologických činností na straně druhé.
5. Jak uvádí Myking (2007: 281), dichotomie „jsou důležité, protože umožňují identifikovat předmět studia i teoretická a metodologická východiska. Cenou za to je však (nadměrné) zjednodušení“. Prototypický a mnohostranný přístup může být v mnoha případech plodnější (srov. Nuopponen 2018: 8). Například (plně) systematickou terminologickou práci a jednotlivé vyhledávání terminologických informací lze chápat jako dva krajní póly, zatímco skutečná terminologická práce se nachází někde mezi nimi (srov. Karsch 2015: 294; Kudashev 2020: 202). Plně systematická práce by znamenala, že jsou všechny pojmy a označení určité oblasti systematicky zahrnuty a definovány pomocí analýzy pojmů a dalších teoreticky podložených osvědčených postupů. Měli by se na ní podílet přední odborníci z dané oblasti a profesionální terminologové (srov. výše Karsch 2015: 294). Druhým krajním pólem je individuální terminologický dotaz, jehož cílem je rychle vyřešit aktuální terminologický problém. Naprostá většina terminologických činností postrádá mnoho charakteristik „plně systematické terminologické práce“, zároveň je však složitější než prosté vyhledávání jednotlivých termínů. Prototypický přístup může také vést k větší míře předběžnosti a nejednoznačnosti definic, než jakou předepisuje klasická metodologie terminologické práce (např. výrazy jako většinou, především, převážně a často).
88
Igor Kudashev
Terminology Work, Terminology Management, Terminography – Potato, Patato or Not Exactly?
Page 15
6. Jelikož jsou terminologické činnosti účelové, jejich zamýšlený účel bývá vhodným kandidátem na základní charakteristiku v jejich definicích („zaměřené na“, „se zaměřením na“, „určené k“). Terminologické činnosti však nemusí nutně končit (hotovými, hmatatelnými, publikovatelnými) produkty, a proto by neměly být definovány pouze prostřednictvím terminologických produktů, k nimž „vedou“. Zároveň platí, že „po ovoci poznáte je“, takže seznam terminologických produktů a služeb pomáhá vymezit a definovat různé druhy terminologických činností.
7. Terminologická práce/management může mít podobu činností podobných projektům, které končí vytvořením konkrétního produktu nebo služby, anebo může jít o nepřetržité procesy. Terminologická práce/management by se měla především chápat jako nepřetržitý proces, neboť práce i management předpokládají soustavné úsilí. Za součásti terminologické práce/managementu by měly být považovány také fáze plánování a následného vyhodnocení.
8. Předmětem terminologické práce a terminologického managementu (jakožto druhu terminologické činnosti) jsou označení v jazycích pro specifické účely (LSP) a příslušné specifické doménové pojmy a pojmové systémy. Hlavním účelem terminologické práce/managementu je zlepšit komunikaci v jazycích pro specifické účely vytvářením různých terminologických produktů a služeb. Terminografie se naproti tomu týká pouze terminologických referenčních zdrojů – souborů hesel sestávajících z označení v jazycích pro specifické účely a jejich terminologických popisů, uspořádaných tak, aby se urychlilo jejich vyhledávání.
Podle mého názoru je terminologický referenční zdroj transparentnější a přesnější termín než terminologický zdroj (ISO 1087:2019) nebo terminografický produkt (ISO 22128:2008). Terminologický zdroj zní, jako by mohl označovat téměř jakýkoli zdroj terminologických informací, nejen produkt podobný slovníku (srov. jeden z významů slova „resource“ v MW: „zdroj informací nebo odborných znalostí“). Terminografický produkt (jak je definován v ISO 22128:2008) by byl vhodným kandidátem na termín, kdyby panovala shoda v tom, co terminografie znamená. Pokud se význam terminografie zúží na technickou část systematické, pojmově orientované terminologické práce (jako ve většině norem ISO), stává se terminografický produkt rovněž příliš úzkým a specifickým pojmem. Referenční zdroj je naproti tomu vhodným nadřazeným pojmem pro jakékoli dílo podobné slovníku či glosáři, v němž je soubor označení uspořádán tak, aby umožňoval rychlé a pohodlné vyhledávání, a zároveň jsou k těmto označením uvedeny konkrétní typy informací (viz Hartmann, James 1998: 41, 116–117; Kudashev 2007: 47–48).
Terminologija | 2024 | 31
89
Page 16
Terminologický popis zahrnuje informace o formě, významu, původu, vztazích a užívání označení v jazycích pro specifické účely. V terminologických referenčních zdrojích poskytují terminologické popisy informace, které mají uživatelům pomoci porozumět označením v jazycích pro specifické účely, používat je nebo je nahrazovat ve vnějších kontextech (srov. Kudashev 2013: 14). Tato charakteristika pomáhá odlišit terminologické referenční zdroje od podobných typů děl, jako jsou encyklopedie a příručky.
Označení v jazycích pro specifické účely zahrnují nejen prototypické termíny, ale také další lexikální a lexikalizované jednotky používané v těchto jazycích, například názvosloví, apelativa, profesní slang, ustálená spojení a termínové prvky (diskusi o tom, co může být předmětem popisu například v termínové databance, viz Kudashev 2013: 48–64).
9. Práce i management jsou procesy vyžadující určitou míru odbornosti a dovedností. V kontextu terminologické práce/managementu to lze vykládat jako „založené na teorii“. Pomoci mohou také osvědčené postupy a široce přijímané metodiky, avšak obory, jazyky, cíle atd. se liší, takže člověk musí vědět, co dělá, a nesmí pouze kopírovat zkušenosti někoho jiného ani spoléhat na jedinou „univerzální“ příručku.
10. Zdá se, že užití termínu terminologický management v textech odkazuje přinejmenším na dva různé pojmy: širší a abstraktnější (= druh terminologické činnosti, srov. strategie terminologického managementu) a užší a techničtější (=počítačem podporované zpracování terminologických dat, srov. systém terminologického managementu). Terminologický management (I) se obvykle provádí pro potřeby konkrétního projektu nebo klienta, na rozdíl od terminologické práce, která se obvykle provádí na úrovni oboru nebo podoboru. Terminologický management (II) se zřejmě vždy vztahuje k procesům a operacím vykonávaným pomocí počítačových aplikací (terminologických nástrojů) a je silně závislý na metadatech, která mají zásadní význam pro zajištění kvality (srov. Kudashev 2013: 15). Kromě toho se objevuje (nebo by se měl objevit) třetí význam termínu terminologický management: obor poznání, který zkoumá správu terminologických dat pomocí terminologických nástrojů.
8. ZÁVĚR
V tomto článku jsem zkoumal tři ústřední pojmy a termíny terminologie: terminologická práce, správa terminologie a terminografie, jakož i několik souvisejících pojmů. Po analýze jejich interpretací v
90
Igor Kudashev
Terminology Work, Terminology Management, Terminography – Potato, Patato or Not Exactly?
Page 17
normách ISO a ve dvou největších příručkách terminologie (a její správy) jsem poukázal na několik problémů v definicích, které považuji za problematické, a formuloval soubor zásad zaměřených na jasnější vymezení a definování ústředních pojmů a používání odpovídajících termínů. Na základě těchto zásad bych rád předložil předběžný návrh definic těchto pojmů a také dva pojmové diagramy, které lze nalézt v příloze. Je třeba poznamenat, že definování tak širokých a složitých pojmů vyžaduje důkladné zvážení z více hledisek. Mým cílem není odmítnout stávající definice a nahradit je novými, nýbrž zahájit o tomto tématu diskusi v terminologické komunitě. Doufám, že tento výzkum a výše uvedený soubor zásad přispějí ke zdokonalení definic a porozumění těmto třem hlavním pojmům a oblastem terminologické činnosti.
REFERENCES
Bergenholtz Henning, Kaufmann Uwe 1997: Terminography and Lexicography. A critical survey of dictionaries from a single specialised field. – Hermes, Journal of Linguistics 18, 91–125.
Burkhanov Igor 1998: Lexicography: A Dictionary of Basic Terminology, Rzeszów: Wydawnictwo Wyższej Szkoły Pedagogicznej.
Cabré Castellví M. Teresa 1999: Terminology: Theory, Methods and Applications 1, translated by Janet Ann DeCesaris, edited by Juan C. Sager, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.
Faber Pamela 2015: Frames as a Framework for Terminology. – Handbook of Terminology 1, Kockaert Hendrik J., Steurs, Frieda (eds.), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 14–33.
Fuertes-Olivera Pedro, Tarp Sven 2014: Theory and Practice of Specialised Online Dictionaries. Lexicography versus Terminography, Berlin: De Gruyter.
Hartmann Reinhard, Gregory James 1998: Dictionary of Lexicography, London, New York: Routledge.
HOT 2015 – Handbook of Terminology 1, Kockaert Hendrik J., Steurs, Frieda (eds.), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.
HTM 1997 – Handbook of Terminology Management 1. Basic Aspects of Terminology Management, compiled by Sue Ellen Wright and Gerhard Budin, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.
ISO 704:2022 Terminology work – Principles and methods, Geneva: ISO.
ISO 1087:2019 Terminology work and terminology science – Vocabulary, Geneva: ISO.
ISO 12616-1:2021 Terminology work in support of multilingual communication, Geneva: ISO.
ISO 22128:2008 Terminology products and services, Geneva: ISO.
ISO 29383:2020 Terminology policies – Development and implementation, Geneva: ISO.
Kageura Kyo 2015: Terminology and Lexicography. – Handbook of Terminology 1, Kockaert Hendrik J., Steurs, Frieda (eds.), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 45–59.
Karsch Barbara Inge 2015: Terminology Work and Crowdsourcing: Coming to terms with the crowd. – Handbook of Terminology 1, Kockaert Hendrik J., Steurs, Frieda (eds.), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 291–303.
Kudashev Igor 2007: Proektirovanie perevodčeskih slovarej special'noj leksiki, Helsinki: Yliopistopaino.
Kudashev Igor 2013: Quality Assurance in Terminology Management: Recommendations from the TermFactory project, Helsinki: Unigrafia.
Kudashev Igor 2020: Sähköiset työkalut auttavat parantamaan terminologisen tiedon saavutettavuutta. – Hirvonen Maija, Kinnunen Tuija (eds.). Saavutettava viestintä. Yhteiskunnallista yhdenvertaisuutta edistämässä, Helsinki: Gaudeamus, 199–211.
Terminologija | 2024 | 31
91
Page 18
Madsen Bodil Nistrup, Thomsen Hanne Erdman 2015: Concept Modeling vs. Data Modeling in Practice. – Handbook of Terminology 1, Kockaert Hendrik J., Steurs, Frieda (eds.), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 222–249.
Myking Johan 2007: Dichotomies: impossible and indispensable? – Evidence-based LSP: Translation, text and terminology, Ahmad Khurshid, Rogers Margaret (eds.), Bern: Lang, 265–283.
MW – Merriam-Webster. Available at: https://www.merriam-webster.com.
Sanastotyön käsikirja 1989: Sanastotyön käsikirja. Soveltavan terminologian periaatteet ja työmenetelmät, toimittanut Tekniikan sanastokeskus, Helsinki: Suomen Standardisoimisliitto.
Steurs Frieda, De Wachter Ken & De Malsche Evy 2015: Terminology Tools. – Handbook of Terminology 1, Kockaert Hendrik J., Steurs, Frieda (eds.), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 222–249.
Warburton Kara 2015: Managing Terminology in Commercial Environments. – Handbook of Terminology 1, Kockaert Hendrik J., Steurs, Frieda (eds.), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 360–392.
APPENDIX
REDEFINED CONCEPTS AND RELATED CONCEPT CHARTS
terminology science science studying the origin, development, functioning, description and documentation of LSP designations and special domain concepts
terminology activity activity with the primary focus on LSP designations and special domain concepts or systems of concepts
terminology studyterminology activity aimed at studying LSP designations and special domain concepts or systems of concepts
NOTE: terminology studies may be conducted for theoretical or practical needs.
terminology work systematic and theory-based terminology activity aimed at improving LSP communication on the domain or subdomain level by collecting and analyzing LSP designations and special domain concepts, providing them with terminological descriptions, and presenting the results in the form of terminology products or services
terminology management I (terminology activity)
terminology activity conducted for the needs of a particular project or client, aimed at collecting, (re)arranging, quick accessing, effective use and updating of LSP designations and their terminological descriptions
NOTE: terminology management is usually conducted with the help of terminology tools, especially terminology management systems
92
Igor Kudashev
Terminology Work, Terminology Management, Terminography – Potato, Patato or Not Exactly?
Page 19
terminology inquiry
terminology activity aimed at the exploration and analysis of individual LSP designations and special domain concepts for solving a particular task related to LSP communication
NOTE: terminology inquiries may be conducted for theoretical or practical needs.
Figure 1. Types of terminology activities by their primary focus
LSP designation
lexical or lexicalized object in languages for special purposes
NOTE: In addition to terms, LSP designations also include proper names, professional slang, nomenclature, set phrases, and other lexical(ized) LSP objects.
terminological description
information about the origin, development, form, meaning, relations and usage of LSP designations as well as special domain concepts related to them
NOTE: In terminological reference resources, terminological descriptions provide information that is supposed to help users understand, use or replace LSP designations in external contexts
terminology reference resource
terminology product, the core of which constitutes a collection of entries consisting of LSP designations and their terminological descriptions, organized in a way meant to speed up their retrieval
Terminologija | 2024 | 31
93
Page 20
NOTE 1: In addition to terminological entries, terminology reference resources may also contain outside matter (preface, user manual, appendices, etc.). An electronic terminology reference resource may also contain metadata required for its management.
NOTE 2: Terminology entries may be organized in multiple ways, depending on the purposes of the terminology reference resource and the philosophy of its compilers.
terminology tool
computer application intended to assist in mining, refining, retrieving, and performing other transactions on terminological data, as well as planning, producing, managing, using, and developing terminology products and services
terminology management system
terminology tool with a metadata structure specifically designed for creating, maintaining, and using terminology reference resources
NOTE: The terminology management system may incorporate other terminology tools, too, but its primary goal is the management of terminology reference resources.
Figure 2. Terminology reference resources, terminology, and terminology management
94
Igor Kudashev
Terminology Work, Terminology Management, Terminography – Potato, Patato or Not Exactly?
Page 21
terminography I (field of knowledge)
field of knowledge studying the history, development, design, compilation, use, maintenance, and evaluation of terminology reference resources
NOTE: Terminography (I) is an interdisciplinary field of knowledge that has its roots in terminology science, lexicography, information science, knowledge management, computer science, and computational linguistics.
terminography II (terminology activity)
terminology activity related to design, compilation, and maintenance of terminology reference resources
terminology management II (data management)
management of terminological data with the help of terminology tools
terminology management III (field of knowledge)
field of knowledge studying the management of terminological data with the help of terminology tools
NOTE: Terminology management (III) includes planning, organization, implementation and maintenance of terminology tools as well as the methodology and workflows for computer-assisted management of terminological data.
TERMINOLOGIJOS DARBAS, TERMINŲ TVARKYBA IR TERMINOGRAFIJA – TAS PATS AR NE VISAI?
Santrauka
Šiame darbe daugiausia dėmesio skiriame terminų terminologijos darbas, terminų tvarkyba ir terminografija, kurie kartais laikomi sinonimiškais, apibrėžtims. Kaip tyrimo medžiagą naudojame terminologijos darbo, terminologijos politikos ir terminologijos produktų ISO standartus, taip pat du didžiausius terminologijos ir terminų tvarkybos vadovus. Mūsų metodika apima teksto analizę, sąvokų analizę ir pradinę semantinę analizę. Po teorinės ir analitinės dalių pateikiamas principų rinkinys naujam sąvokų apibrėžimui ir preliminarūs pasiūlymai, kaip sąvokas būtų galima apibrėžti kitaip.
Išsiaiškinome, kad minėtosios sąvokos ne visada aiškiai ir griežtai apibrėžiamos standartuose ir vadovuose. Jų apibrėžtys taip pat labai skiriasi, net ir standartuose. Kai kurios apibrėžtys yra per plačios, tačiau dažniau jos tikslin gai susiaurinamos to neakcentuojant. Didelė problema, kad vadovai yra straipsnių rinkiniai, parašyti įvairiais požiūriais, ir, rodos, kad nėra nuoseklios bendros terminų tvarkybos teorijos.
Siūlome atskirti terminus terminologijos mokslas, terminologijos tyrimai ir terminijos analizė. Terminologijos darbas turėtų būti skirtas sisteminei ir teorija pagrįstai terminologijos veiklai, kuria siekiama pagerinti dalykinę komunikaciją srities ar posričio lygiu,
Terminologija | 2024 | 31
95
Page 22
pavadinti. Terminas terminų tvarkyba platesne prasme reiškia terminologijos veiklą, vykdomą konkretaus projekto reikmėms ar kliento poreikiams tenkinti. Specialesne prasme jis reiškia terminologinių duomenų tvarkymą naudojant terminologinius įrankius. Be to, atsiranda ir trečioji termino terminų tvarkyba reikšmė: žinių sritis, tirianti terminologinių duomenų tvarkymą terminologiniais įrankiais. Nedidelės apimties terminologijos veikla, atliekama sprendžiant konkrečią terminologinę problemą, tikriausiai turėtų būti vadinama terminijos analizė (o ne ad hoc terminologijos darbu). Terminografija yra ir tarpdisciplininė žinių sritis, ir terminologijos veikla, apimanti terminijos išteklių (ir tik jų) projektavimą, sudarymą ir priežiūrą.
Gauta 2024-05-03
Igor Kudashev Tampere University, Faculty of Information Technology and Communication Sciences Kanslerinrinne 1, FI-33014 Tampereen yliopisto Tampere, Finland E-mail [email protected]
96 Igor Kudashev Terminology Work, Terminology Management, Terminography – Potato, Patato or Not Exactly?
