doi.org/10.35321/term31-02

Terminologie a mikroučení: srovnání příslušných metod a obsahu

Terminologie a mikroučení: srovnání metod a obsahu

BLANCA STELLA GIRALDO PÉREZ

Infoterm

ORCID id: https://orcid.org/0009-0000-9944-0396

CHRISTIAN GALINSKI

Infoterm

ORCID id: https://orcid.org/0009-0005-0873-4206

A B S T R A K T

V oblasti terminologie se rozlišuje mezi terminologickou vědou a jejími metodami na jedné straně a terminologií (nebo terminologiemi) ve smyslu terminologických dat na straně druhé. Podobně lze v případě mikroučení rozlišit mezi mikroučením jako oborovou oblastí s jejími metodami a objekty mikroučení ve smyslu informačních objektů určených k výuce a učení. Tyto dvě oblasti mají zcela odlišné kořeny. Jejich praktické výsledky, tj. terminologické záznamy a objekty mikroučení (microLO) – zejména pokud představují vědecké nebo technické pojmy – mají při porovnání svých metadat mnoho společného. Terminologické záznamy, které jsou standardně založeny na pojmech, se od pojmově založených objektů mikroučení (CBmicroLO) odlišují svými různými komunikačními rolemi.

From a microcontent perspective, Blanca Stella Giraldo Pérez (2022) proposes a generic approach to achieve comprehensive content interoperability between terminological entries and CBmicroLOs, which both are different kinds of concept-based microcontent entries (CBmicroCE), though with different communicative roles. Under this perspective, they have much in common and could largely benefit from improved content interoperability. The generic approach proposed may also apply to other kinds of CBmicroCEs, especially in Linked Open Data (LOD) environments. In this connection, the application of the FAIR Guiding Principles (findability, accessibility, interoperability, and reusability of structured content) is essential. To achieve this aim, the authors propose standardization activities to arrive at a harmonized methodology for all kinds of CBmicroCEs – including the harmonization of the metadata (especially the core metadata) involved.

24

Blanca Stella Giraldo Pérez | Christian Galinski

Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content

KLÍČOVÁ SLOVA: terminologie, mikroučení, mikrootah, pojmově založený záznam mikrootahu (CBmicroCE), pojmově založený objekt mikroučení (CBmicroLO), kvalifikovaný terminologický záznam (QTE), obsahová interoperabilita, základní metadata, hlavní zásady FAIR.

A N O T A C E

V oblasti terminologie se rozlišuje mezi terminologickou vědou a jejími metodami a terminologií (nebo terminologiemi) ve smyslu terminologických dat. Podobně lze v případě mikroučení rozlišit mezi mikroučením jako oborovou oblastí s jejími metodami a objekty mikroučení jako informačními objekty pro výuku a učení. Obě oblasti mají odlišnou povahu. Jejich praktické výsledky, tj. terminologické záznamy a objekty mikroučení – zejména pokud představují vědecké nebo technické pojmy – mají při porovnání svých metadat mnoho společného. Terminologické záznamy, které jsou standardně založeny na pojmech, se od pojmově založených objektů mikroučení odlišují svými různými komunikačními rolemi.

Iš mikroturinio perspektyvos Blanca Stella Giraldo Pérez (2022) siūlo bendrą koncepciją, kaip pasiekti visapusišką turinio sąveikumą tarp terminologinių įrašų ir sąvokomis pagrįstų mikromokymosi objektų, kurie abu yra sąvokomis pagrįsti mikroturinio įrašai, tik skirtingo tipo, nors ir atlieka skirtingus komunikacinius vaidmenis. Atsižvelgiant į tai, jie turi daug bendro ir galėtų iš esmės gauti naudos iš geresnio turinio sąveikumo. Siūloma bendroji koncepcija taip pat gali būti taikoma kitų tipų sąvokomis pagrįstiems mikroturinio įrašams, ypač susietųjų atvirųjų duomenų (LOD) aplinkoje. Šiuo atžvilgiu labai svarbu taikyti pagrindinius FAIR principus (surandamumas, prieinamumas, sąveikumas, pakartotinis struktūrinio turinio naudojimas). Siekdami šio tikslo, autoriai siūlo standartizacijos veiklą, kad būtų sukurta suderinta visų rūšių sąvokomis pagrįstų mikroturinio įrašų metodika, įskaitant metaduomenų (ypač pamatinių metaduomenų) suderinimą.

ZÁKLADNÍ SLOVA: terminologie, mikroučení, mikrootah, pojmově založený záznam mikrootahu, pojmově založený objekt mikroučení, kvalifikovaný terminologický záznam, obsahová interoperabilita, základní metadata, hlavní zásady FAIR.

1. MOTIVACE A ZÁKLADNÍ POJMY

Tento příspěvek je motivován rostoucí potřebou opětovného využití, integrace a interoperability obsahu, zejména u těch druhů strukturovaného obsahu (Galinski, Giraldo Pérez 2012), které se také označují jako mikrootah.

Podle různých zdrojů (analyzovaných a citovaných v Giraldo Pérez 2022) byl mikrootah původně definován jako:

– obecný termín označující obsah, který sděluje jednu hlavní myšlenku nebo pojem,

Terminologija | 2024 | 31

25

obecný termín označující adresovatelný, strukturovaný, nedělitelný a samostatně stojící kus digitální informace,

vyznačující se formátem, zaměřením, autonomií, strukturou a adresovatelností,

adresovatelný prostřednictvím jediné definitivní URL nebo permalinku.

Různé typy entit mikroobsahu se vyskytují také v různých druzích nestrukturovaného obsahu, představují však jeho prvky.

Entity mikroobsahu se vytvářejí jako databázové záznamy strukturované podle metadat tak, aby byly opakovaně použitelné. V souladu s původními definicemi mikroobsahu lze tyto záznamy nazývat konceptově založenými záznamy mikroobsahu (CBmicroCE). V tomto smyslu jsou terminologické záznamy v terminologických databázích (TDB) typickým druhem CBmicroCE. Totéž platí pro dobře strukturovaná lexikografická hesla. Může to platit také pro určité druhy učebních objektů, pokud se zaměřují na jeden koncept nebo význam, a stávají se tak konceptově založenými objekty mikro-učení (CBmicroLO), dalším druhem CBmicroCE.

Pokud se klíčová informace, kterou má CBmicroLO předávat, vztahuje k vědeckotechnickému konceptu, má mnoho společného s terminologickým záznamem představujícím tentýž koncept. CBmicroCE je tedy zastřešující koncept zahrnující mimo jiné:

Terminologické záznamy (pokud možno kvalifikované terminologické záznamy: QTE),

CBmicroLO vztahující se k vědeckotechnickým konceptům,

Lexikografická data, která lze využívat či znovu využívat jak v terminologických záznamech, tak v CBmicroLO (včetně CBmicroLO pro výuku/učení jazyků).

To vyvolává otázky: Jaký je rozdíl mezi terminologickým přístupem (a terminologickými záznamy) na jedné straně a přístupem mikro-učení (a CBmicroLO) na straně druhé a jak lze navzdory odlišným přístupům dosáhnout obsahové interoperability mezi různými druhy CBmicroCE?

Následující otázka zní: Jak může přístup založený na mikroobsahu zlepšit dohledatelnost, přístupnost, interoperabilitu a opakovanou použitelnost, jakož i řešení otázek kvality obsahu a jeho správy s ohledem na obrovské množství entit mikroobsahu, které lze najít na internetu?

Abychom znovu posoudili dopad navrhovaného obecného přístupu na praktickou implementaci, je tento článek rozdělen do následujících oddílů:

26 Blanca Stella Giraldo Pérez | Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content Christian Galinski

– kontrastivní popis terminologických záznamů a CBmicroLO (2),

– kontrastivní popis shrnující terminologický přístup a přístup mikroučení (3),

– analytické porovnání metadat QTE a kvalifikovaných CBmicroLO (QCBmicroLO) (4),

– úvaha o přístupech k propojování potřebných ke splnění požadavků na komplexní obsahovou interoperabilitu a zároveň ke zvýšení kvality dat (5),

– úvaha o identifikačním systému pro pojmy a jejich reprezentace (6).

2. TERMINOLOGICKÉ ZÁZNAMY A CBMICROLO

Podle původní definice mikrootahu by měly být jednotky mikrootahu ve výchozím nastavení „založeny na pojmech“, ale bohužel je většina z nich v současnosti realizována v rámci návrhu systémů, který postrádá teoretické základy a metodologii. Je proto třeba oddělit zrno od plev mikrootahu a na všechny druhy CBmicroCE, které mají být považovány za kvalifikované, uplatňovat běžně používané principy modelování metadat a dat, pokud možno mezinárodně standardizované. To je obzvláště důležité u terminologických záznamů a CBmicroLO, které patří k nejvýznamnějším CBmicroCE představujícím vědecké nebo technické pojmy určité oborové oblasti či předmětu.

Kvalita obsahu je zásadní, ale obtížně dosažitelná, neboť závisí na několika faktorech, jejichž kombinace vede ke kvalifikovaným CBmicroCE (QCBmicroCE). Uplatní-li se na terminologické záznamy, vzniknou QTE; uplatní-li se na CBmicroLO, vzniknou QCBmicroLO.

V QTE se navíc nelze vyhnout lexikografickým údajům a v QCBmicroLO jsou ještě potřebnější. V terminologických záznamech se například informace o gramatickém rodě podstatných jmen, tvarech jednotného a množného čísla apod. buď opomíjejí, protože je lze převzít z lexikografických údajů, nebo se musí výslovně uvést, pokud se odchylují od užívání v obecném jazyce.

Cíle a formáty kvalifikovaných lexikografických záznamů (QLE) ve formátu CB-microCE – tj. zaměřených na jednu myšlenku nebo pojem – jsou rozmanitější než cíle a formáty QTE, a proto:

– zaměřují se na jeden lexikografický záznam pro každý „význam“ vyjádřený jedním či více slovy, složenými slovy, slovními spojeními nebo víceslovnými jednotkami,

– vyskytují se v komunikačních aktech, v nichž se používá obecný jazyk,

Terminologija | 2024 | 31

27

— mohou poskytovat vysvětlení „významu“ lexikálních jednotek,

— mohou uvádět správné užití slovní zásoby obecného jazyka (v závislosti na úrovni jazykových znalostí uživatele).

Hlavní komunikační rolí lexikografických hesel ve formátu CBmicroCE je „komunikace v obecném jazyce“, která může mít také různé podkategorie. Neodborníkům v dané oblasti či oboru může obsah lexikografických hesel ve slovníku připadat podobný obsahu terminologických hesel:

Tabulka 1. Příklad obsahu lexikografického hesla (vytvořeno autory)

DATA: METADATA: tesařské kladivo heslové slovo / lemma technologie obor / předmět podstatné jméno slovní druh /jazykový údaj vyplývá z kontextu nebo struktury/ jazyk (v databázi uveden výslovně) ~ jsou určena především k provádění tesařských prací se dřevem, lze je však použít i k většině dalších činností, pro něž se používají kladiva (viz „kladivo“). Při práci se dřevem, zejména při vytahování hřebíků či podobných předmětů ze dřeva nebo jiných materiálů, má jeden konec hlavy kladiva tvar drápu. definice / vysvětlení (včetně odkazů, podle způsobu zpracování) /jeden nebo více obrázků typických tesařských kladiv/ nelingvistické znázornění (Zdroj: /vytvořeno autory/) zdroj (v databázi uveden výslovně)

Lze diskutovat o tom, zda lze údaje výše uvedeného lexikografického hesla považovat za určitý druh specializovaných lexikografických údajů. V každém případě se lexikografická hesla liší více než QTEs, která jsou považována za součást pojmového systému, do něhož dané QTE náleží. Rozlišení entit specializované lexikografie, které někteří považují za terminologická data a jiní za lexikografická data, by přestalo být důležité, kdyby byla jejich komunikační role výslovně uvedena.

2.1. Terminologická hesla

Hlavním cílem QTEs je:

— zaměřovat se na vědecké a technické pojmy a jejich reprezentace, jakož i na jejich pojmové vztahy k sousedním pojmům, a proto:

28

Blanca Stella Giraldo Pérez | Christian Galinski

Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content

= pro každý pojem je uvedeno jedno terminologické heslo

= spadající pod určitou položku v systému uspořádání znalostí

= lze vyjádřit jedním nebo více označeními (včetně synonym a různých modalit)

= mohou uvádět označení (ekvivalenty) v jiných jazycích

= by mělo obsahovat jednu stručnou definici (nebo vysvětlení)

= mohou v případě potřeby uvádět lokalizované reprezentace nelingvistických údajů

– určeno především pro expertní nebo znalé uživatele (včetně odborných překladatelů, technických redaktorů atd.)

– splňovat požadavky na autoritativnost, stručnost a správnost

– být v souladu s příslušnými metodickými normami

Jednoduše řečeno, hlavní „komunikační rolí“ terminologických hesel je reprezentace znalostí pro potřeby odborné komunikace. Tato role může mít dílčí kategorie v závislosti na druhu oborových znalostí, komunikační modalitě atd.

Existují různé druhy terminologických hesel, a to i mezi těmi, která jsou čistě založena na pojmech. Vyžaduje-li se úplnost a přesnost obsahu, údaje terminologických hesel by měly, nebo dokonce musí, vycházet z určitého druhu pojmového systému. Zejména v preskriptivní terminologické práci jsou výsledná terminologická hesla standardně založena na pojmech a obvykle se spravují podle harmonizovaných mezinárodních norem. Uplatnění těchto norem s největší pravděpodobností vede ke vzniku kvalifikovaných terminologických hesel (QTE).

Pojem terminologického hesla je reprezentován:

– označením, definovaným v ISO 1087 jako „znak, který označuje [pojem] v oboru nebo předmětu“, přičemž označením může být termín včetně pojmenování, vlastní jméno nebo symbol,

– definicí, definovanou na témže místě jako „výraz, který popisuje [pojem] a odlišuje jej od souvisejících pojmů“.

Pokud jde o výše uvedené reprezentace, obě mohou být lingvistické i nelingvistické – v praxi dokonce i definice –, a to v závislosti na použitém předmětu nebo modalitě.

Příklad terminologického hesla (vytvořeného pro ilustraci):

Terminologija | 2024 | 31

29

Tabulka 2. Příklad obsahu terminologického záznamu (sestavili autoři)

DATA:

METADATA:

tesařské kladivo

označení

<tesařské nářadí>

obor / předmět

en

jazykový identifikátor

kladivo používané především při tesařských pracích k zatloukání hřebíků nebo jiných spojovacích prvků do dřeva a k vytahování hřebíků ze dřeva

definice

kladivo

nadřazený pojem

nejazykové znázornění (konkrétní zobrazení může podléhat autorským právům)

Poznámka 1: Typické tesařské kladivo má kovovou hlavu s párem dolů zahnutých drápů ve tvaru písmene V na jedné straně, které se používají k páčení a vytahování hřebíků nebo jiných upevňovacích prvků ze dřeva.

doplňující informace

Zdroj: /různé zdroje sloučené autory/

zdroj

Terminologický záznam nadřazeného pojmu by mohl vypadat takto:

hammer, n. en <striking tools> hand tool designed for delivering repeated blows on or pounding a small area of an object Poznámka 1: Ruční kladiva se skládají z násady a úderné hlavy, přičemž hlava je často vyrobena z kovu a má uprostřed otvor pro dřevěnou násadu. Poznámka 2: Kladiva se používají k různým účelům, například k zatloukání předmětů, jako jsou hřebíky, do dřeva či jiných materiálů, k rozbíjení předmětů na menší části, tvarování kovu, seřizování nebo montáži dílů a demoličním pracím. (Zdroj: /zkonstruovali autoři/)

Přístup založený na mikrokontentu by mohl překlenout teoreticko-metodologickou mezeru mezi terminologickými a lexikografickými přístupy (Budin 2004), neboť:

– odborníci všech oborů se nemohou vyhnout otázkám správného užívání gramatiky, zasazování terminologických jednotek do odborných textů (včetně terminologických frazémů) a obecných textů (včetně kolokací), „vulgarizace“ terminologických jednotek v závislosti na publiku atd.,

30

Blanca Stella Giraldo Pérez | Christian Galinski

Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content

– laici se nemohou vyhnout používání přesné terminologie ve stále větším počtu komunikačních situací,

– učitelé a studenti odborného jazyka se nemohou vyhnout kombinovanému používání obecného jazyka a terminologie.

To se shoduje se „staršími“ zjištěními, že mezi terminologickými záznamy a odbornými lexikografickými záznamy na jedné straně a odborným jazykem a obecným jazykem na straně druhé neexistuje jednoznačná hranice.

2.2. Záznamy CBmicroLO

Z hlediska mikrokontentu (tj. založeného na myšlence nebo konceptu) jsou záznamy CBmicroLO rovněž CBmicroCE. Mohou zahrnovat následující informace didakticky prezentované pro výuku a učení:

– Vědeckotechnické koncepty reprezentované terminologickými informacemi,

– Jednotlivé objekty reprezentované vlastními jmény a vlastnostmi objektů,

– Témata či náměty,

– Některé druhy faktů,

– Jednotky obecného jazyka, jako jsou slova, slovní prvky, složená slova či kolokace, krátké výpovědi atd.

V současnosti se didaktické kategorie ve většině CBmicroLO neuplatňují systematicky ani nejsou explicitně uvedeny. Často jsou součástí větších LO nebo mikrolekce. Když jsou vyčleněny za účelem opětovného použití nebo jiného využití, údaje o didaktických kategoriích se většinou ztratí. Nelze je tedy vyhledávat podle didaktické kategorie, a proto je nelze znovu použít požadovaným způsobem.

Následující údaje CBmicroLO jsou určeny dětem, aby se seznámily s konceptem „kladiva“ a některými způsoby jeho použití (např. jako dětské hračky), jeho typy a charakteristikami:

Tabulka 3. Příklad obsahu CBmicroLO pro děti

DATA: | METADATA: | kladivo | název nástroje | (použití ručních nástrojů) | (aplikace) | /jazyková indikace zřejmá z kontextu nebo struktury/ | jazyk (explicitně uveden v databázi)

Terminologija | 2024 | 31

31

Tohle je kladivo (+ vizualizace) Tohle je také kladivo (+ vizualizace) I tohle je kladivo (+ vizualizace) kladiva patří mezi užitečné nástroje (+ vizualizace) Kladiva se hodí k mnoha věcem: - k upevnění něčeho (+ vizualizace) - ke zničení něčeho (+ vizualizace) - k opravě něčeho (+ vizualizace) - k ohýbání něčeho (+ vizualizace) -... Kladiva jsou těžká – buďte proto opatrní! (+ vizualizace)

Vysvětlení

(Zdroj: /sestavili autoři/)

zdroj (výslovně uvedený v databázi)

Následující CBmicroLO představující pojem „tesařské kladivo s vytahovačem hřebíků“ je určeno mladým lidem nebo začátečníkům, kteří se chtějí seznámit s tesařskými kladivy a jejich používáním (např. při truhlářské práci):

Tabulka 4. Příklad obsahu CBmicroLO představujícího pojem „tesařské kladivo s vytahovačem hřebíků“ pro mladé lidi nebo začínající uživatele

DATA:

METADATA:

tesařské kladivo s vytahovačem hřebíků

název ručního nástroje

ruční nástroje

předmět

/jazyk lze jednoznačně určit z kontextu nebo struktury/

jazyk (výslovně uvedený v databázi)

tesařská kladiva jsou zvláštním druhem kladiv, používaným zejména při práci se dřevem (+ vizualizace typického tesařského kladiva) Existují různé druhy tesařských kladiv pro různé účely (+ vizualizace) Stejně jako většina ostatních kladiv se skládá z rukojeti a úderové hlavy; hlava bývá často kovová a má uprostřed otvor pro dřevěnou rukojeť. (+ vizualizace) Stejně jako jiná kladiva se používá k úderům (+ vizualizace) Jedna strana tesařského kladiva má tvar písmene V a slouží k vytahování hřebíků nebo podobných předmětů. K tomuto účelu držte tesařské kladivo takto (+ vizualizace) Chcete-li jej použít k upevňování předmětů, uchopte tesařské kladivo takto (+ vizualizace)

Vysvětlení

(Zdroj: /sestavili autoři/)

zdroj (výslovně uvedený v databázi)

32

Blanca Stella Giraldo Pérez | Christian Galinski

Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content

Existuje mnoho kvalitně navržených QCBmicroLO určených odborníkům na vysoké úrovni – například v oblasti medicíny a zdravotnictví – pro výuku i pro individuální vyhledávání informací za účelem ověření nejnovějších poznatků.

2.3. Společné rysy a rozdíly

Pokud jde o obsah QTE, QLE a QCBmicroLO, mnohá metadata jsou stejná nebo rovnocenná. Analogicky k jiným aplikacím, například v oblasti eBusiness nebo eCommerce, lze určit „základní metadata“, která umožní obsahovou interoperabilitu těchto QCB-microCE.

Tabulka 5. Srovnání potenciálních základních metadat různých druhů QCBmicroCE

QCB-MICROCE:

METADATA

KOMUNIKATIVNÍ ROLE:

1 QTE

1.1 Označení (termín), označující reprezentace pojmu

Odborná komunikace mezi odborníky (vícejazyčné reprezentace umožňuje terminologický přístup)

1.2 Označení jazyka

1.3 Obor, téma, oblast specializovaného použití

1.4 Definice, popisná reprezentace pojmu

1.5 Vysvětlení

1.6 Doplňující informace

1.7 Zdroj (hesla nebo jednotlivého údaje)

2 QLE

2.1 Heslové slovo / lemma, označující vyjádření pojmu

Komunikace v obecném jazyce (může vycházet z jednojazyčného nebo vícejazyčného přístupu)

2.2 Označení jazyka

2.3 Předmět, téma nebo oblast použití v každodenním životě

2.4 (Definice:) popisné vyjádření pojmu

2.5 (Zjednodušené) vysvětlení

2.6 Doplňující informace

2.7 Zdroj (hesla nebo jednotlivého údaje)

Terminologija | 2024 | 31

33

3 QCBmicroLO (odborná komunikace)

3.1 Označení (termín), designativní reprezentace pojmu

Výuka a učení odborných znalostí (může probíhat jednojazyčně nebo vícejazyčně)

3.2 Označení jazyka

3.3 Obor, předmět, oblast odborného použití

3.4 (Definice), deskriptivní reprezentace pojmu

3.5 Didaktické vysvětlení

3.6 Doplňující informace

3.7 Zdroj (záznamu nebo jednotlivých údajů)

4 QCBmicroLO (komunikace v obecném jazyce)

4.1 (Heslové slovo/lemma), designativní reprezentace pojmu

Výuka a učení v rámci komunikace v obecném jazyce nebo této komunikace (může probíhat jednojazyčně nebo vícejazyčně)

4.2 Označení jazyka

4.3 Předmět, téma nebo oblast použití v každodenním životě

4.4 (Definice:) deskriptivní reprezentace pojmu

4.5 Didakticky zjednodušené vysvětlení

4.6 Další informace

4.7 Zdroj (záznamu nebo jednotlivých údajů)

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že každý QCBmicroCE potřebuje určitý druh „označení“, aby na něj bylo možné odkazovat a aby byl dohledatelný. Pokud se obsah týká spíše odborných znalostí, půjde o termín (nebo jiný slovní druh označení) či neverbální označení. To platí jak pro QTEs, tak pro QCBmicroLOs zaměřené na odbornou komunikaci. Pokud se obsah týká znalostí z každodenního života, například u QLEs a QCBmicroLO zaměřených na komunikaci v obecném jazyce, bude „označením“ spíše slovo (nebo jiná entita podobná slovu) či neverbální forma označení. Může být nutné najít obecný termín pro různá „označení“, například „designativní reprezentace pojmu“, nebo rozšířit stávající standardizovaný terminologický záznam o další druhy CBmicroCEs. Toto rozlišení zůstane zachováno, avšak bude zřetelně vyjádřeno uvedením komunikační role příslušného CBmicroCE.

Následující druhy údajů (použité pro designativní a deskriptivní reprezentace pojmů) jsou stejné:

– Jazykové označení,

– Další informace,

– Zdroj (záznamu nebo jednotlivých údajů).

34

Blanca Stella Giraldo Pérez

Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content

Christian Galinski

Vícejazyčné údaje se navíc stále častěji používají v QCBmicroLOs, zatímco v QTEs a QLEs jsou běžným jevem již delší dobu. Doména, obor či oblast odborného použití se vyskytují jak v QTEs, tak v QCBmicroLOs zaměřených na odbornou komunikaci, zatímco témata či aplikace z každodenního života jsou důležitější v QLEs a QCBmicroLO zaměřených na komunikaci v obecném jazyce. Povaha a forma definice či jiného druhu deskriptivní reprezentace pojmu se u zde probíraných QCBmicroCEs značně liší. Může být nutné najít obecný termín pro různá „vymezení/vysvětlení“, například „deskriptivní reprezentace pojmu“, nebo rozšířit stávající standardizované terminologické záznamy pro „definici“ a „vysvětlení“ i na jiné druhy CBmicroCEs. Toto rozlišení zůstane zachováno, avšak bude zřetelně vyjádřeno uvedením komunikační role příslušného CBmicroCE.

Stejné názvy metadat přiřazené těmto odlišným druhům údajů nejsou na překážku, pokud je název metadat dále upřesněn komunikační rolí příslušného QCBmicroCE. V každém případě by to zvýšilo dohledatelnost všech výše uvedených (a případně i dalších druhů) QCBmicroCEs.

3. TERMINOLOGICKÉ A MIKROUČEBNÍ PŘÍSTUPY

Pro dva typy dat, na něž se zaměřujeme, byly vyvinuty různé metodiky a systémy (pro správu obsahu): systémy pro správu terminologie (TMS) a celá řada nástrojů pro mikroučení – oba typy se široce uplatňují v příslušných oblastech. Oba byly vyvinuty pro příslušná data, která lze považovat za malé jednotky strukturovaného obsahu – označované také jako „mikroobsah“. Oblast mikroobsahu se na druhou stranu z velké části rozvíjela odděleně od oblastí terminologie a mikroučení. Průmysl však například stále častěji vyžaduje integraci a interoperabilitu všech druhů strukturovaného obsahu, včetně terminologických dat a přístupů k mikroučení, tedy generický přístup ke všem druhům mikroobsahu. Důvodem je, že náklady na údržbu a aktualizaci dat v různých systémech se postupem času exponenciálně zvyšují – nemluvě o značném zdvojování úsilí, které vyžaduje různé dovednosti pracovníků i uživatelů obecně.

Terminologické záznamy a CBmicroLOs patří k nejvýznamnějším CBmicroCEs reprezentujícím vědecké nebo technické pojmy určité domény

Terminologija | 2024 | 31

35

nebo oboru. Byly však vyvinuty podle specifických přístupů, které brání interoperabilitě obsahu a jeho opětovnému využití. Následující dvě části se zaměřují na tyto dva přístupy k CBmicroCEs s cílem zlepšit jejich dohledatelnost, přístupnost, interoperabilitu a opětovnou použitelnost v souladu s hlavními zásadami FAIR.

3.1. Terminologický přístup

There is a difference between terminology science and the terminological data both called “terminology” in the past. Terminological entries constitute the structured content found in terminology databases. Terminology science is a multifaceted discipline influenced by the theoretical and practical approaches in which it is rooted. Thus, terminology science refers to the “science studying terminologies, aspects of terminology work, the resulting terminology resources, and terminological data” (ISO 1087:2019, 3.1.12). On the other hand, terminology/terminologies refers to a “set of designations and concepts belonging to one domain or subject” (ISO 1087:2019, 3.1.11). Note 2 to entry reads: “A designation can be a term including appellations, a proper name, or a symbol¹. Each terminological entry represents one concept according to the most common TMS.

Protože terminologie představuje speciální znalosti na úrovni pojmových znalostí, počet terminologických entit roste exponenciálně spolu s rozšiřováním speciálních znalostí. Navíc se terminologie v důsledku rostoucí interdisciplinarity obvykle sdílí mezi několika různými obory či aplikacemi. Celkově tvoří terminologie znalostní páteř vědeckého výzkumu a technických aplikací.

Terminologický přístup je systematický přístup, který se vyznačuje interdisciplinárností, transdisciplinárností a multidisciplinárností a zaměřuje se na speciální znalosti, speciální jazyk a speciální komunikaci. Díky zaměření na jeden pojem je také považován za jazykově nezávislý a potenciálně vícejazyčný. Je v zásadě nezávislý na modalitě, tj. vhodný pro jakoukoli komunikační modalitu, což je zvláště důležité pro eAccessibility. Dnešní technologie umožňují prezentovat terminologická data prakticky ve všech jazycích a písmech, médiích a jazykových/komunikačních modalitách, jakož i přizpůsobovat a personalizovat je podle preferencí uživatele.

1 Křížové odkazy v definici na jiné terminologické záznamy autoři vynechali.

36 Blanca Stella Giraldo Pérez Christian Galinski

Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content

Terminologie je nezbytná vždy, když se vytvářejí specializované informace nebo znalosti (např. ve výzkumu a vývoji), sdělují se (např. v medicíně nebo ekonomice), zpracovávají, zaznamenávají a udržují (např. v databázích), předávají (např. prostřednictvím výuky a školení) nebo zpřístupňují (např. pomocí indexování, prohlížečů na internetu atd.)² „Základním cílem terminologie je předávání [specializovaných] znalostí na různých úrovních odbornosti <...>“ (Picht 2011). Terminologie má tedy zásadní význam pro všechny vzdělávací aktivity, avšak při praktické výuce a učení jí většinou chybějí didaktické prvky. Kromě toho se terminologie často označuje jinak – např. jako „slovní zásoba“ – a v oblasti vzdělávání se používá s různými přístupy. Přesto je terminologie pro výuku a učení nepostradatelná, zejména pokud jde o základní pojmy, které tvoří vědecký nebo technický obor.

3.2. Přístupy k mikroučení

Mikroučení lze chápat jako proces učení v malých krocích prostřednictvím malých obsahových jednotek, jehož cílem je získání znalostí nebo dovedností. Z pohledu mikروobsahu mikroučení „nepředstavuje novou koncepci učení, ale zaměřuje se na aspekt granularity učebních epizod prostřednictvím obsahového modelu“ (Scholl 2011: 12), který má být samostatně odkazovatelný, soběstačný, opakovaně použitelný a znovu kombinovatelný. Mikroučení se pravděpodobně používá už od samých počátků předávání znalostí lidstvu před tisíci lety, zejména v rámci výuky a učení (Giraldo Pérez 2022: 108). Přístupy k mikroučení lze uplatnit při výuce a učení specializovaných znalostí i obecné slovní zásoby, a to bez ohledu na terminologické či lexikografické přístupy.

Z hlediska technologického vývoje vedl mikروobsah v souvislosti s učebními aktivitami k prvním myšlenkám mikroučení (Lindner 2006, 2007; Hug 2010; Buchem & Hamelmann 2010, Souza & Do Amaral 2014). Dnes se mikroučením rozumí vzdělávací přístup, který nabízí malé jednotky obsahující pouze nezbytné informace, jež mají studujícím pomoci dosahovat cíle krok za krokem. Tyto malé úseky znalostí obvykle vycházejí z webových zdrojů, přičemž hlavní kanál učení často spočívá v mobilním prostředí (Corbeil et al. 2021). S výjimkou jazykového učení,

² Infoterm – Why terminology?

Terminologija | 2024 | 31

37

mikroučení dosud probíhá převážně v jednojazyčné podobě a vykazuje podobné charakteristiky jako mobilní učení. Stále častěji se však vytvářejí mikpoobsahové jednotky – označované také jako objekty mikroučení – s vícejazyčným přístupem, aby je bylo možné používat v různých jazykových komunitách. V takovém případě se zaměřují na pojem nebo myšlenku podobněji jako terminologické přístupy.

Obvykle se předpokládá, že objekty mikroučení lze využít během krátké doby (od několika sekund do přibližně 15 minut). Většinou se vytvářejí v závislosti na konkrétním systému, ačkoli „[v] zásadě je ‚mikroučení‘ z pedagogického hlediska agnostické <...> jde o pragmatické navrhování uživatelských zkušeností s mikroučením“ (Lindner 2007). Vzhledem k vysoké míře orientace na systémy se v oblasti mikroučení objevila řada různých přístupů, které nepodporují opakované použití a interoperabilitu objektů mikroučení. Chybí mu také jednotná teorie a metodologie, jakou má věda o terminologii a její aplikace.

3.3. Podobnosti a rozdíly mezi obory terminologie a mikroučení

Hlavní rozdíl mezi výše uvedenými CBmicroCE spočívá v jejich odlišné komunikační roli. Terminologická hesla představují pojmové znalosti za účelem reprezentace znalostí a jejich předávání prostřednictvím odborné komunikace. V ideálním případě existuje pro daný pojem pouze jedno terminologické heslo obsahující veškeré terminologické údaje v jakémkoli jazyce či modalitě. Ačkoli je jedním z hlavních cílů výuky a učení předávání znalostí, terminologická hesla obvykle nejsou primárně určena ani vhodná pro vzdělávací účely. CBmicroLO se vyznačují didaktickými prvky, které podporují proces učení. Proto obsahují prezentace navržené podle principů výukového designu pro různé vzdělávací účely a zaměřené na různé koncové uživatele. Na tentýž pojem se tedy může vztahovat mnoho CBmicroLO. Vzhledem k inherentním didaktickým potřebám mikroučení se CBmicroLO silně zaměřují na prezentaci informací. QTE obvykle neobsahují žádná metadata týkající se didaktických prvků.

Mnoho CBmicroLO, která slovně vyjadřují pojem nebo význam, je jednojazyčných. Není to však nutné, neboť vícejazyčné CBmicroLO jsou stále častěji vyžadovány a vytvářeny. Ta se nejčastěji používají při jazykovém učení, výuce cizích jazyků, včetně výuky odborných jazyků.

38 Blanca Stella Giraldo Pérez | Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content Christian Galinski

Kvalifikované CBmicroCE jsou strukturovány podle metadat a sdílejí většinu zásadních charakteristik, jako jsou struktura, zaměření, „malý“ rozsah, elementárnost (ať už „primitivní“, nebo „složená“), samostatnost, úplnost informací a poskytování pojmového kontextu. U QTE patří poskytování pojmového kontextu a používání autoritativních zdrojů a odkazování na ně k požadavkům, aby byly považovány za „kvalifikované“. Na druhé straně je hlavním kvalifikačním požadavkem pro CBmicroLO vhodnost didaktických prvků uplatněných pro daný účel a typ uživatele. Oběma je společné, že skutečné CBmicroCE lze snáze opakovaně využívat a zajistit jejich interoperabilitu než jiné druhy mikrosdělění – zejména jde-li o QTE nebo QCBmicroLO.

Pokud jde o míru teoretické a metodologické vyspělosti, je oblast terminologie velmi pokročilá, jak dokládá existence rozsáhlého souboru mezinárodních norem zaměřených na různá použití. Oblast mikroučení vykazuje nižší míru vyspělosti, což se mimo jiné projevuje nedostatkem mezinárodních norem. Jedním z důvodů může být jeho relativně nízká viditelnost (a tedy i dohledatelnost) v oblasti e-learningu, neboť objekty mikroučení bývají často začleněny do větších výukových objektů. Velká rozmanitost přístupů a aplikací v oblasti mikroučení nepřispívá k dosažení vyšší míry vyspělosti z hlediska opakovaného využití a interoperability. Oblast mikroučení by tedy mohla značně těžit z přizpůsobení či přijetí prvků terminologického přístupu. Navzdory odlišným komunikačním rolím a dodatečnému souboru metadat potřebnému pro CBmicroLO se tyto dva typy CBmicroCE vzájemně významně doplňují. Pokud by se jejich přístupy podařilo harmonizovat, přispělo by to u obou k vyšší míře komplexní obsahové interoperability – totéž by se pravděpodobně mohlo týkat i jiných druhů CBmicroCE.

Kromě výše uvedeného se jakékoli CBmicroCE může vyskytovat ve všech typech textů, médií, dokumentů či modalit (lidské komunikace). Vývoj „obecného přístupu“ ke všem druhům CBmicroCE proto zahrnoval mnoho aspektů, které byly dosud považovány za nesouvisející. Potenciální výhody a přínosy vzájemného obohacování pro celou oblast mikrosdělení stály za to, abychom znovu prozkoumali stávající datové modely – počínaje porovnáním jejich metadat.

Terminologija | 2024 | 31

39

4. METADATA V QTE A QCBMICROLO

Níže jsou seskupena, analyzována a porovnána hlavní metadata potřebná ke strukturování QTE a QCmicroLO z hlediska jejich významu pro obsahovou interoperabilitu. Termín „datová kategorie“ se používá v terminologickém managementu, avšak datové kategorie jsou také metadata – a metadata lze rovněž chápat jako CBmicroCE. Výběr zdaleka není úplný, jeho záměrem je prototypově ukázat, jak by přístup propojených dat mohl naplnit záměry obecného přístupu.

Zde probíraná metadata nezahrnují ta, která se vztahují ke globálním informacím (GI) definovaným v ISO 26162-1, čl. 3.2.5 jako „technické a administrativní informace vztahující se k celému terminologickému souboru dat“. GI zahrnují například název terminologického souboru dat, historii revizí, informace o vlastníkovi nebo autorských právech, které by mohly být významné i při sofistikovanějším vyhledávání z hlediska opakovaného využití a interoperability. Totéž platí pro některé další administrativní a technické údaje obsažené v jednotlivých terminologických heslech nebo jejich částech.

4.1. Metadata pro reprezentace pojmů označujícími prostředky

Pojmy nejsou označovány pouze termíny, ale také jinými reprezentacemi pojmů označujícími prostředky, například „termíny, názvy, znaky a symboly. Mohou existovat termíny a názvy (a jejich zkrácené podoby) v různých modalitách (a gramatických strukturách v závislosti na jazyce), znakové a symbolické systémy (vizuální, zvukové i audiovizuální) a také kombinace všech druhů verbálních a neverbálních prvků. Kromě toho se konvence v různých oborech a disciplínách liší – nemluvě o konkurenčních názvech pro tutéž „věc“ i v rámci téhož jazyka nebo společenského prostředí.“ (Giraldo Pérez 2022: 217)

Metadata pro reprezentace pojmů označujícími prostředky lze rozdělit do následujících podskupin:

– Termíny a reprezentace podobné termínům,

– Písmenné symboly,

– Grafické symboly,

– Jiné audiovizuální symboly,

– Výše uvedené v jakékoli komunikační modalitě.

40

Blanca Stella Giraldo Pérez Christian Galinski

Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content

Je důležité si uvědomit, že QCBmicroLOs se také mohou zaměřovat na kterékoli z výše uvedených témat. Pokud se vztahují ke stejnému vědeckému nebo technickému pojmu, jsou jejich metadata stejná jako u QTEs, jejich komunikační role je však jistě odlišná.

4.2. Metadata pro popisná znázornění pojmů

Definice, stručné popisy či vysvětlení pojmů jsou v terminologii zásadní pro odlišení jednoho pojmu od jeho sousedních pojmů. Dobře zvolená nebo dobře vytvořená neverbální popisná znázornění pojmů, stejně jako kontexty či příklady, lze použít namísto verbálních popisných znázornění pojmů nebo jako jejich doplněk. Neverbální popisná znázornění pojmů jsou v QCBmicroLOs zapotřebí ve větší míře jako didaktické prvky, které předávají informace o pojmu pro vzdělávací / didaktické účely.

V souladu s výše uvedeným lze metadata pro popisná znázornění pojmů rozdělit do následujících podskupin:

– Verbální popisné znázornění pojmu,

– Neverbální popisné znázornění pojmu,

– Výše uvedené v libovolné modalitě (lidské komunikace).

Opět je důležité si uvědomit, že v QCBmicroLOs lze použít vše výše uvedené. Je však pravděpodobnější, že didaktické prvky budou použity u definic, popisů pojmů či jiných druhů popisných znázornění pojmů (včetně jiných modalit). Kromě toho může být třeba přidat jeden či více příkladů, cvičení, testových otázek atd. V každém případě může porovnání obsahu QCBmicroLO, zejména popisných znázornění pojmů, s příslušným QTE uživatele ujistit, ať už jde o vyučujícího, nebo studujícího.

4.3. Metadata pojmového kontextu

According to Giraldo Perez (2022:159), “[t]he conceptual context in terminological entries refers to the microstructure of knowledge (i.e., conceptual micro-context) if it indicates the relation of a concept to neighbouring concepts or its position in a concept system; or to the macrostructure of knowledge (i.e., conceptual macro-context) if it indicates the domain or subject to which it belongs.” Thus, the metadata for conceptual context can be grouped into conceptual micro-context and macro-context.

Terminologija | 2024 | 31

41

Na úrovni pojmového mikro-kontextu mohou existovat verbální nebo neverbální vztahy pojmového mikro-kontextu k jednomu či více z následujících prvků:

– Nadřazený pojem,

– Širší pojem,

– Souřadný pojem,

– Jinak související pojem.

Na úrovni pojmového makro-kontextu mohou existovat verbální nebo neverbální reprezentace pojmů v makro-kontextu (ve formě [prvků] tematické klasifikace podle Wüstera 1971), včetně:

– Třídy oborové nebo předmětové klasifikace,

– Termíny tezauru (deskriptory, nedeskriptory atd.),

– (pojmy makro-kontextu reprezentované jako) indexační termíny,

– Jiné druhy reprezentací pojmů makro-kontextu.

Opět je důležité uvědomit si, že výše uvedené hraje roli také u QCBmicroLOs, byť pravděpodobně ne tak striktně jako při správě terminologie. Pokud odkazují na stejný pojem, jsou jejich metadata stejná jako u QTEs, jejich komunikační role se však liší. Menší nebo mladší obory či předměty navíc mohou dojít k závěru, že je nelze adekvátně reprezentovat v existujících rozsáhlých schématech uspořádání znalostí a že si musí vytvořit vlastní.

Aspekt uspořádání znalostí bude v každém případě vyžadovat další pozornost v rámci budoucích standardizačních aktivit. ISO/TC 37 v současnosti reviduje technickou specifikaci ISO/TS 24634, která se zaměřuje na výměnu terminologických databází (TermBase eXchange, TBX) a nemusí být univerzálně použitelná pro jiné druhy strukturovaného obsahu.

4.4. Metadata didaktických informací v CBmicroLOs

Didaktické kategorie se vztahují k univerzálním aspektům didaktiky využívaným při vyučování a učení ke spojení vyučovacích a učebních procesů za účelem dosažení vzdělávacích cílů. Souvisejí s teoriemi učení a navazujícími pedagogickými technikami, jejichž přístupy mají ovlivňovat motivaci a zapojení studentů a podporovat jejich zájem o učení.

Výslovné uvedení didaktických kategorií v souladu s harmonizovanými metadaty by výrazně zvýšilo dohledatelnost a opětovnou využitelnost CBmicroLOs. Giraldo Pérez (2022) na základě relevantní literatury identifikovala následující didaktické kategorie:

42

Blanca Stella Giraldo Pérez

Christian Galinski

Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content

– pedagogický přístup

– kontext učení

= oblast nebo předmět³

= typ studenta

= úroveň vzdělávání

= didaktické využití

= úroveň přístupnosti

– cíl učení

– strategie učení

– učební činnosti

– styly učení

Některé z výše uvedených kategorií bude možná třeba dále rozlišit pomocí specifických metadat.

Uvedení informace o tom, zda jsou k dispozici údaje o příslušné didaktické kategorii, by zvýšilo dohledatelnost a opětovnou využitelnost CBmicroLO pro účely vyučování / učení. Práce na nalezení harmonizovaných metadat pro každou didaktickou kategorii ještě musí být dokončena. Metadata potenciálně potřebná k popisu didaktických kategorií jsou každopádně specifická pro QCBmicroLOs. V terminologii se nepoužívají, protože cíle terminologie se liší od cílů mikroučení. Pro modelování dat by měla být metadata popisující didaktické kategorie vytvářena systematicky a měla by být transparentní pro uživatele, ať už jde o vyučující, nebo studenty.

4.5. Metadata pro doplňující a sekundární informace

Ačkoli jsou některé z těchto informací označovány jako doplňující nebo sekundární, nejsou v žádném případě nepodstatné, mimo jiné z hlediska principů FAIR.

Podle normy ISO 26162-1:2019, 3.2.6, doplňující informace (CI) „zahrnují mimo jiné údaje o hierarchiích domén, popisy institucí, bibliografické odkazy a odkazy na textové korpusy <...>“. Jako příklad bibliografických odkazů lze uvést jejich nejkratší podobu ve standardizovaných číselných systémech pro všechny druhy publikací. ISBN je tedy jedinečným identifikátorem odkazu na vydanou knihu. Používání těchto čísel zabraňuje zahlcování CBmicroCE bibliografickými údaji a podporuje procesy propojených dat.

³ Doména nebo obor se mohou shodovat s metadaty vztahujícími se ke konceptuálnímu makrokontextu.

Terminologija | 2024 | 31

43

Sekundární informace podle normy ISO 10241-1 se mohou týkat gramatických informací, informací o statusu, kódu jazyka nebo písma (případně obojího), geografického užití, výslovnosti atd. Lze je přiřadit přímo k obsahu jednotlivých datových polí, částem záznamu nebo celému záznamu. Identifikátory jazyků jsou například velmi důležité pro určení jazyka nejen určitých údajů, jako jsou slovní reprezentační formy označení a popisné reprezentace konceptů, ale také jakéhokoli druhu obsahu a uživatelských rozhraní elektronických zařízení atd. Obvykle se přebírají z jazykového kódu ISO 639⁴, který je sám systémem QCBmicroCE.

Výše uvedené se samozřejmě vztahuje také na CBmicroLO, ačkoli jejich používání nebylo formalizováno tak jako u QTE. V QCBmicroLO lze využít další doplňující nebo sekundární informace, například vzdělávací kontext, v němž se CBmicroLO vyskytuje.

5. PROPOJOVÁNÍ DAT UVNITŘ QCBMICROCE A MEZI NIMI

V informatice jsou propojená data strukturovaná data vzájemně propojená s jinými daty, díky čemuž se stávají užitečnějšími při sémantických dotazech. „Strukturovaná data jsou data uspořádaná a formátovaná specifickým způsobem, aby byla snadno čitelná a srozumitelná lidem i strojům. Toho se obvykle dosahuje pomocí dobře definovaného schématu nebo datového modelu, který poskytuje datům strukturu. Strukturovaná data se obvykle nacházejí v databázích a tabulkách a vyznačují se svou uspořádaností. Každému datovému prvku je ve schématu obvykle přiřazeno konkrétní pole nebo sloupec a každý záznam nebo řádek představuje konkrétní instanci těchto dat“ (GeeksforGeeks). Vazby mezi daty v entitě jsou často definovány vztahy mezi různými datovými prvky a lze je vytvořit různými mechanismy, například pomocí klíčů a odkazů (ERD). To vše společně tvoří datový model příslušných databázových záznamů. V rámci databáze jsou strukturované datové entity fyzicky propojeny její strukturou. Po uvedení mnoha výhod výše uvedený zdroj (GeeksforGeeks) poznamenává: „Strukturovaná data tvoří jen asi 20% dat, ale díky vysokému stupni organizovanosti a výkonnosti představují základ Big data; přečtěte si část Rozdíly mezi strukturovanými, částečně strukturovanými a nestrukturovanými daty“. Některé nevýhody však

⁴ Podle normy ISO 639:2023 Kódy pro jednotlivé jazyky a jazykové skupiny.

44 Blanca Stella Giraldo Pérez Christian Galinski Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content

Uvádějí se také například tyto problémy: „Strukturovaná povaha dat může někdy vést k chybějícím nebo neúplným údajům či k údajům, které přesně neodpovídají definovanému schématu, což způsobuje problémy s kvalitou dat.“

Propojování entit strukturovaných dat s jinými entitami v různých databázích přidává propojeným datům rozměr, který by mohl mít na Internet značný dopad. To se týká především strukturovaných dat v podobě CBmicroCEs, jejichž struktura – včetně vnitřních odkazů – umožňuje sémanticky významné, a tedy účinné propojování, zejména pokud se jedná o QCB-microCEs. „Je však důležité poznamenat, že povaha a složitost těchto odkazů se mohou značně lišit v závislosti na konkrétních požadavcích datového modelu a na povaze samotných dat“ (Geeks-forGeeks).

Vizi proměnit Internet v globální databázi prostřednictvím propojování dat napříč všemi druhy entit strukturovaného obsahu poprvé nastínil Tim Berners-Lee v návrhové poznámce k projektu Sémantického webu z roku 2006, v níž formuloval základní principy, které byly později parafrázovány takto:

1. Všechny pojmové objekty by měly mít název začínající na HTTP.

2. Vyhledání názvu HTTP by mělo vrátit užitečná data o daném objektu ve standardním formátu.

3. Vše ostatní, s čím je tentýž objekt prostřednictvím svých dat v nějakém vztahu, by také mělo dostat název začínající na HTTP.⁵

Ačkoli je tato vize jednoduchá, na cestě k jejímu uskutečnění stojí překážky: „<...> aby se Web dat stal skutečností, je důležité zpřístupnit obrovské množství dat na Webu ve standardním formátu, přístupném a zpracovatelném pomocí nástrojů Sémantického webu. Kromě toho <...> by měly být zpřístupněny také vztahy mezi daty, aby vznikl Web dat (na rozdíl od pouhé sbírky datových souborů).“ W3C Berners-Lee však naznačil možné řešení některých překážek v podobě propojených otevřených dat (LOD), která již ve své návrhové poznámce z roku 2006 definoval jako „propojená data zveřejněná pod otevřenou licencí, která nebrání jejich bezplatnému opětovnému použití.“

Podle Giralda Péreze (2022) lze za propojená data považovat pouze určité vztahy uvnitř CBmicroCEs, které by také bylo možné chápat jako odkazy uvnitř hesel podle nejobecnější definice propojených dat, a určité odkazy na stejné či jiné druhy CBmicroCEs v dalších databázích;

5 „Tim Berners-Lee on the next Web“. Archivováno z původního zdroje dne 2011-04-10. Citováno 2009-03-15.

Terminologija | 2024 | 31

45

považovány za vazby mezi datovými prvky spadajícími pod základní metadata, které zlepšují dohledatelnost a interoperabilitu mezi CBmicroCEs – a mohou v konečném důsledku vést k novým metodám ověřování a zvyšování kvality jednotlivých CBmicroCEs.

Pokud začneme vnitřními vztahy CBmicroCE, nejdůležitější pro dohledatelnost a interoperabilitu jsou vazby mezi identifikovaným pojmem a:

– každým z jeho (verbálních či neverbálních) reprezentací označujících pojem,

– jeho sousedními pojmy, například nadřazeným pojmem, souřadnými pojmy nebo jinak souvisejícími pojmy – které tvoří mikrokontext,

– vazba mezi identifikovaným pojmem a údajem o oboru či předmětu, který určuje umístění pojmu v jeho makrokontextu.

Výše uvedené umožňuje na jazyce nezávislé (tj. vícejazyčné), amodální (tj. převážně multimodální) a na návrhu systému nezávislé (tj. do jisté míry na systému nezávislé) reprezentace označující pojem. Kromě toho by bylo užitečné, ne-li nezbytné, uvádět existenci té či oné popisné reprezentace pojmu. Charakteristiky pojmu v popisné reprezentaci pojmu jsou rovněž pojmy. V této souvislosti musí systémová povaha příslušného pojmového systému dosahovat alespoň minimální míry konzistence a koherence. To lze posílit vazbami mezi každou charakteristikou identifikovaného pojmu a CBmicroCE reprezentujícím pojem dané charakteristiky – zejména v preskriptivních terminologických přístupech, jako je normalizace terminologie.

Vazby mezi různými druhy CBmicroCEs s různými komunikačními rolemi se mohou vyskytovat na různých úrovních, například:

– vazby od identifikovaného pojmu ke stejným či velmi podobným pojmům v jiných zdrojích CBmicroCE, případně s odlišnou komunikační rolí,

– vazby mezi každou charakteristikou identifikovaného pojmu a každým CBmicroCE reprezentujícím pojem této charakteristiky.

To druhé by usnadnilo a podpořilo správu příslušného pojmového systému – zejména v preskriptivních terminologických přístupech, jako je normalizace terminologie, pro niž je charakteristická potřeba vyšší míry sémantické a sémiotické konzistence a koherence.

46 Blanca Stella Giraldo Pérez | Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content Christian Galinski

Kromě výše uvedeného jsou pro různé administrativní, validační či jiné účely zapotřebí také odkazy nebo propojení na externí obsahové zdroje, například:

– uvedení jazyka slovního vyjádření označujícího pojem podle jazykového kódu ISO 639, což je systém identifikátorů jazyků a jejich datových prvků,

– uvedení druhu neverbálního vyjádření označujícího pojem, které se případně nachází v úložišti autoritativních, obdobných neverbálních vyjádření označujících pojem,

– propojení kódovaných údajů o zdroji (například ISBN, ISSN, DOI atd.) přidaných k datovým prvkům v CBmicroCE s úplným bibliografickým popisem příslušného kódovaného prvku.

To by umožnilo průběžné nebo pravidelné hodnocení autoritativnosti datového zdroje prostřednictvím některého z nově vznikajících nástrojů sémantického webu, a usnadnilo tak správu dat. Giraldo Pérez (2022:194) však uvádí, „Otázky zní: Kdo vyvíjí a prosazuje standardní formát, o němž Berners–Lee hovoří? Kdo navrhuje potřebné nástroje sémantického webu? Kdo vytváří vztahy mezi daty? Nic z toho se nestane samo od sebe.“ To jistě vyžaduje další standardizační činnosti, nejlépe na mezinárodní úrovni. V této souvislosti se lze ptát, zda přístupy sémantického webu a stávající regulační (tj. standardizační) aspekty postačují k uskutečnění Berners–Leeovy vize. Giraldo Pérez (2022) vysvětluje, že předtím, než se úkolu ujmou technologie a standardizace, je třeba nejprve řešit a vyřešit některé základní teoretické a metodologické otázky. Jedna z nich se týká výše zmíněných druhů odkazů a referencí; další otázka se týká toho, jak formalizovat uvádění výše uvedených odkazů, což vyžaduje jedinečné identifikátory pojmů a jejich vyjádření.

6. JEDINEČNÉ IDENTIFIKÁTORY POJMŮ A JEJICH VYJÁDŘENÍ

Kromě výše uvedeného by měl být každý pojem jednoznačně identifikován, například podle normy ISO/TS 29002-5 upravené pro tento účel. Metodika této technické specifikace upravená pro terminologickou metodologii by tvořila základ pro dosažení obsahové interoperability a opětovné použitelnosti napříč různými druhy CBmicroCE, jako doplněk norem pro výměnu dat v terminologickém managementu. Cílem této normy je umožnit plynulou „výměnu charakteristických dat, např. v produktových katalozích nebo

Terminologija | 2024 | 31

47

produktových knihovnách... založenou především na výměně dvojic <identifikátor pojmu, hodnota>: identifikátor pojmu jednoznačně určuje pojem, který popisuje význam hodnoty“. V případě QTE a QCBmicroLO by dvojice <identifikátor pojmu, hodnota> sestávaly z jedinečného ID pojmu a jednoho vyjádření označujícího pojem (nebo jeho identifikátoru) jako hodnoty. Pro účely vyhledávání – a také pro zvýšení dohledatelnosti/objevitelnosti – by bylo nutné ke každé dvojici <identifikátor pojmu, hodnota> připojit také údaj o komunikační roli a údaj o doméně či oboru, do něhož daný pojem spadá. To vyžaduje více než jeden metadatový údaj pro

– data tvořící jedinečné ID pojmu,

– ID každého vyjádření označujícího pojem,

– údaj o doméně či oboru.

Je třeba mít na paměti, že úplné informace o daném pojmu ne budou obsaženy v dvojici <identifikátor pojmu, hodnota>, nýbrž budou vymezeny externě v příslušných QTE nebo QCBmicroLO. Příslušná metadata pro prvky dvojic <identifikátor pojmu, hodnota> musejí být mezinárodně standardizována a volně přístupná, aby bylo možné tento obecný přístup zavést.

V prostředí propojených otevřených dat lze čerpat další informace z příslušného CBmicroCE. Tím by se zvýšila dohledatelnost/objevitelnost nejen prostřednictvím odkazů uvnitř QCBmicroCE, ale také mezi různými druhy QCBmicroCE. Obecný přístup je v souladu s hlavními zásadami FAIR a podporuje je: dohledatelnost, přístupnost, interoperabilitu a opětovnou použitelnost, jak je vymezuje GO FAIR. Giraldo Pérez (2022) uvádí, že QCBmicroCE jsou vhodnější pro zajištění souladu se zásadami FAIR.

Aby se předešlo současné situaci, kdy různé uživatelské komunity uplatňují zásady FAIR odlišně, a tím brání obsahové interoperabilitě, jsou nezbytné mezinárodní standardizační činnosti. Terminologický management založený na terminologické teorii a metodách je vysoce rozvinutý a do značné míry harmonizovaný prostřednictvím mezinárodních metodologických norem. Pokud jde o mikروobsah, existuje mnoho praktických přístupů k jeho správě, které se obvykle řídí návrhem systémů zaměřeným na konkrétní účel. To sotva usnadňuje výměnu a integraci dat ani interoperabilitu napříč aplikacemi bez vážné ztráty informací; v horším případě to vytváří pouze zbytečné informace, ne-li přímo odpad.

48 Blanca Stella Giraldo Pérez | Christian Galinski Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content

7. ZÁVĚRY A VÝHLED

Tento článek shrnuje a dále rozvíjí poznatky předchozích studií i výsledky probíhajících normalizačních aktivit. Dnes lze předpokládat, že různé druhy CBmicroCE mají z hlediska svých metadat mnohem více společného, než se dosud předpokládalo. Stávající metodiky, které vedou k neinteroperabilním datům, je třeba přizpůsobit přístupům založeným na propojených datech a mezinárodně standardizovat (včetně metadat). Ke stávajícím zdrojům QCBmicroCE by bylo možné přidat další vrstvu metadat, aby splňovaly hlavní zásady FAIR:

– Dohledatelnost: Prvním krokem při (opětovném) používání dat je jejich nalezení / objevení pomocí strojově čitelných metadat, jimž je přiřazen celosvětově jedinečný a trvalý identifikátor.

– Přístupnost: Jakmile uživatelé požadovaná data najdou, potřebují vědět, jak k nim získat přístup, případně včetně ověření totožnosti a autorizace.

– Interoperabilita: Aby bylo možné data opakovaně používat (včetně integrace obsahu), musí být schopna spolupracovat s aplikacemi nebo pracovními postupy pro analýzu, ukládání a zpracování.

– Opětovná použitelnost: K dosažení opětovné použitelnosti by metadata a data měly být dobře popsány, aby je bylo možné replikovat a/nebo kombinovat v různých prostředích.

Tyto zásady však vyžadují také několik rozšíření, přinejmenším pro CB-microCE, například:

– Určení a standardizace souboru základních metadat, která jsou zásadní pro dosažení souladu s FAIR,

– Rozšíření „přístupnosti“ směrem k elektronické přístupnosti a elektronické inkluzi,

– Rozšíření „interoperability“ směrem ke komplexní interoperabilitě obsahu,

– Doplnění možnosti dalšího využití k opětovné použitelnosti.

Obor terminologie by výrazně těžil z toho, kdyby byl z hlediska teorie, metodologie a praktické terminologické práce začleněn do širšího rámce CBmicroCE. Oblast mikrokontentu by výrazně těžila z terminologických přístupů a zkušeností s normalizací terminologie. Uplatnění nového vývoje, zejména OpenAI, na QTE a QCBmicroLO by mohlo být efektivnější. Do jejich

Terminologija | 2024 | 31

49

zájem o procesy průběžné kurace dat, čímž se zvýší celková úroveň kvality QCBmicroCEs. Nepřímo by se tak zvýšila také kvalita mnoha informačních produktů, v nichž se CBmicroCEs vyskytují. Z tohoto vývoje by nakonec vznikly nové podniky a služby.

REFERENCES

Ally Mohamed 2008: Foundations of Educational Theory for Online Learning. – Anderson Terry (ed.). Theory and Practice of Online Learning, 2nd ed., Canada: Athabasca University Press, 15–44.

Berners-Lee Tim 2006: Linked Data. – Linked Data – Design Issues (blog). June 27. Available at: https://www.w3.org/DesignIssues/LinkedData.html.

Budin Gerhard 2004: Toward an Integrated, Functional Model of Lexical and Terminological Resources. – Articles from V Terminology National Seminar, Medellín, Colombia: Antioquia University.

Buchem Ilona, Hamelmann Henrike 2010: Microlearning: A Strategy for Ongoing Professional Development. – eLearning Papers 21(7), 1–15.

Corbeil Joseph Rene, Khan Badrul H, Corbeil Maria Elena (eds.) 2021: Microlearning in the Digital Age: The Design and Delivery of Learning in Snippets, Routledge.

ERD – A Guide to the Entity Relationship Diagram (ERD). – Database Star. Available at: https://www.databasestar.com/entity-relationship-diagram/ [accessed 2023-12-13].

Galinski Christian, Giraldo-Pérez Blanca Stella 2012: Content Interoperability as a Prerequisite for Re-Using and Re-Purposing Items of Structured Content as Learning Objects in eLearning – Seen under a Standardisation Perspective. – Terminologija 19, 6–32.

GeeksforGeeks – What is Structured Data. – GeeksforGeeks. (2023, February 24). Available at: https://www.geeksforgeeks.org/what-is-structured-data/ [accessed 2023-12-13].

Giraldo-Pérez Blanca Stella 2022: A Generic Approach to Microlearning Objects (microLOs) from the Perspective of Terminological Principles and Methods. Wien, Austria. Available at: https://ubdata.univie.ac.at/AC16729490.

GO FAIR – FAIR principles. - GO FAIR. (2022, January 21). Available at: https://www.go-fair.org/fair-principles/.

Hug Theo 2010: Mobile Learning as’ Microlearning’: Conceptual Considerations towards Enhancements of Didactic Thinking. – International Journal of Mobile and Blended Learning 2(4), 47–57. Available at: https://doi.org/10.4018/jmbl.2010100104.

Infoterm – Why terminology? – International Information Centre for Terminology. Available at: http://www.infoterm.info/about_us/.

ISO 10241-1:2011. (n.d.). ISO. Terminological entries in standards — Part 1: General requirements and examples of presentation. Available at: https://www.iso.org/standard/40362.html.

ISO 1087:2019. (2019). Terminology work and terminology science – Vocabulary. Available at: https://www.iso.org/standard/62330.html.

ISO/TS 24634:2021. (n.d.). ISO. Management of terminology resources — TBX-compliant representation of concept relations and subject fields. Available at: https://www.iso.org/standard/79080.html.

ISO 26162-1:2019. (n.d.). ISO. Management of terminology resources — Terminology databases — Part 1: Design. Available at: https://www.iso.org/standard/71941.html.

ISO/TS 29002-5:2009 Industrial automation systems and integration-Exchange of characteristic data-Part 5: Identification scheme. Available at: https://www.iso.org/standard/50773.html.

Lindner Martin 2006: Use These Tools, Your Mind Will Follow. Learning in Immersive Micromedia and Microknowledge Environments. – Whitelock Denise, Wheeler Steve. The next Generation: Research Proceedings of the 13th ALT-C Conference, Edinburgh, Scotland, UK: Heriot-Watt University, 41–49. Available at: https://www.yumpu.com/en/document/read/4533750/alt-c-2006-the-next-generation-association-for-learning.

Lindner Martin 2007: What Is Microlearning? (Introductory Note). – Proceedings of the 3rd International MicroLearning Conference. Lindner Martin, Bruck Peter A. (eds.), Innsbruck, Austria: Innsbruck University Press, 52–62.

50

Blanca Stella Giraldo Pérez | Christian Galinski

Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content

Picht Heribert 2011: The Science of Terminology: History and Evolution. – Terminologija 18, 6–26.

Scholl Philipp 2011: Semantic and Structural Analysis of Web-Based Learning Resources: Supporting Self-Directed Resource-Based Learning, Germany: Technische Universität Darmstadt. Available at: https://tuprints.ulb.tu-darmstadt.de/2644/1/2011-Thesis-Scholl-Semantic-and-Structural-Analysis-of-Web-based-Learning-Resources.pdf.

Schmitz Klaus-Dirk, Galinski Christian 2017: Eugen Wüster Meets Microcontent –Terminological Issues beyond Traditional Terminology Science. TOth – TKE Workshop presented at the International Workshop on Terminology Scientific, Administrative and Educational Dimensions of Terminology – Industry 4.0 meets Language & Knowledge Resources, Vienna, Austria, June 24. Available at: http://ontologia.fr/TOTh-TKE-Vienna-2017/ToTH-WS_2017_KDS&GA_fv.pdf.

Souza Marcia, Fujisawa Izabel, Ferreira do Amaral Sérgio 2014: Educational Microcontent for Mobile Learning Virtual Environments. – Creative Education 5(9), 672–81. Available at: https://doi.org/10.4236/ce.2014.59079.

W3C 2024 – Web Standards. – World Wide Web Consortium. Available at: https://www.w3.org/standards/semanticweb/data [accessed 2023-12-13].

Wiley David 2013: The Reusability Paradox. OpenStax CNX. Available at: http://cnx.org/contents/dad41956-c2b2-4e01-94b4-4a871783b021@19.

Wüster Eugen 1971: Begriffs- Und Themaklassifikation. Unterschiede in Ihrem Wesen Und Ihrer Anwendung [Concept and Subject Classifications. Differences in Their Nature and in Their Application]. – Nachrichten Für Dokumentation 22(3), 98–104.

TERMINIJA IR MIKROMOKYMASIS:

METODŲ IR TURINIO SUGRETINIMAS

Santrauka

Straipsnyje aptariami terminologinio požiūrio (ir terminologinių įrašų) ir mikromokymosi požiūrio (ir mikromokymosi objektų) skirtumai ir keliamas klausimas, kaip galima pasiekti turinio sąveikumą tarp įvairių tipų mikroturinio įrašų, nepaisant skirtingų požiūrių. Jame remiamasi bendra visų rūšių mikroturinio, ypač sąvokomis pagrįstų mikroturinio įrašų, turinio koncepcija sąveikumą,. „Mikroturinys“ vartojamas pradine prasme kaip struktūruotas turinys, perteikiantis vieną pirminę idėją ar sąvoką, kuri tapo neryški dėl daugybės mikroturinio sistemų (dažniausiai nesuderinamų) techniniais formatais, dėl ko daugėja nepatikimo mikroturinio. Bendra koncepcija orientuota į sąvokomis pagrįstus mikroturinio įrašus, o tai padidina surandamumo, prieinamumo, sąveikumo ir pakartotinio naudojimo galimybes (pagal pagrindinius FAIR principus).

Visuose skirtingų tipų sąvokomis pagrįstuose mikroturinio įrašuose galima atskirti metodologiją ir duomenis, pavyzdžiui, terminologijos srityje – terminologijos mokslą (t. y. terminologijos principus ir metodus) ir terminologinius įrašus, o mikromokymosi srityje – mikromokymąsi kaip edukacinį metodą ir sąvokomis pagrįstus mikromokymosi objektus. Įdomu tai, kad visų rūšių sąvokomis pagrįsti mikroturinio įrašai potencialiai gali tapti sąvokomis pagrįstais mikroturinio objektais pritaikius didaktines savybes (pagal didaktines kategorijas).

Palyginus skirtingų tipų sąvokomis pagrįstų mikroturinio įrašų metaduomenis, ypač terminologinius įrašus ir sąvokomis pagrįstus mikroturinio objektus, matyti, kad yra daugiau panašumų, nei galima atpažinti iš jų skirtingo (techninio) atvaizdavimo ir (suvokiamų) pateikimų. Per pastaruosius 30 metų buvo sukurti išsamūs metodologiniai standartai, susiję su terminų duomenų mainais ir pakartotiniu jų naudojimu, kad būtų

Terminologija | 2024 | 31

51

įrodyta terminų tvarkybos nauda. Panašios standartizacijos pastangos, susijusios su metaduomenų, ypač sąveikumą palengvinančių pamatinių metaduomenų, identifikavimu ir aprašymu, reikalingos ir kai kurioms kitoms sąvokomis pagrįstų mikroturinio įrašų rūšims. Siūloma bendrąja koncepcija siekiama pagerinti surandamumą, prieinamumą, sąveikumą ir pakartotinį naudojimą, taip pat išspręsti mikroturinio kokybės ir turinio kūrimo problemas, ypač terminologinių įrašų ir sąvokomis pagrįstų mikroturinio objektų.

Gauta 2023-12-15

Blanca Stella Giraldo Pérez International Information Centre for Terminology (Infoterm) c/o CO SPACE, Gumpendorfer Strasse 65/1, 1060 Vienna, Austria E-mail [email protected]

Christian Galinski International Information Centre for Terminology (Infoterm) c/o Co-sPACe Gumpendorferstrasse 65/1, 1060 Vienna, Austria E-mail [email protected]

52 Blanca Stella Giraldo Pérez | Terminology and Microlearning: Contrasting Their Respective Methods and Content Christian Galinski