VIOLETA ČERNĖ

Institut litevského jazyka

PILNÁ SLOVNÍKÁŘKA KLEMENTINA VOSYLYTĖ

V roce 2008 oslavila doktorka humanitních věd a slovníkářka Klementina Vosyly tė své 70. narozeniny. Skladatelé mohou pozvat své příznivce na jubilejní koncerty, malíři na jubilejní výstavy; lexikografka svolala hosty na křest prvního svazku Kupiškėnų žodyno – nazvěme jej jubilejním – slovníku.

V Litvě není mnoho lexikografů, kteří kráčejí ve stopách příbuzných ve stejném povolání. Klementina Vosyl y tė pokračuje v profesní dynastii, neboť její teta a kmotra byla známá slovníkářka Bronė Vosyl y tė.

Klementina Vosyl y tė se narodila v kraji Kupiškis, slovy Bronė Vosyl y tė u nejkrásnější litevské řeky Pyvesy, v nejpříjemnějším koutě země, v Bakšėnai. Střední školu budoucí lingvistka dokončila v Kupiškisu, vysokou školu na Vilniuské univerzitě, kde si zvolila studium litevského jazyka a literatury. Jazykové předměty ji učili profesoři Juozas Balčikonis, Zigmas Zinkevičius, Vytautas Mažiulis, Jonas Palionis, Juozas Pikčilingis, Vincas Urbutis a Jonas Kabelka. Litevskou literaturu Jurgis Lebedys, Meilė Lukšienė, Vanda Zaborskaitė a Irena Kostkevičiūtė. Ve volném čase s některými z nich Vos ylytė chodila lyžovat, s jinými na fotbalové zápasy.

340

KALBOS KULTŪRA | 81

Po absolvování studia začala Vosyl yte hned pracovat v Ústavu litevského jazyka a literatury, v oddělení dějin jazyka a dialektologie (tehdy v sektoru). Mimochodem, ústav zůstal jejím jediným pracovištěm.

Drauge su kitais kolegomis sudarė Lietuvos TSR upių ir ežerų vardyną (1963) ir gana greitai pradėjo dirbti Žodynų skyriuje. Per neįtikėtinai trumpą laiką parašė disertaciją apie lietuvių kalbos lyginamuosius frazeologizmus. 1973 m. ją apgynusi, kalbininkė pasinėrė į didįjį Lietuvių kalbos žodyną ir rašė, jos žodžiais tariant, „tiek, kiek krovė“. Sklaidant žodyną, Vosylytės rašyti tekstai išnyra jau nuo IX tomo, redaguoti– nuo XII. O juk nei rašyti, nei redaguoti nebuvo lengva, tekstų būta sunkių ir įnoringų. Vosyl yte taip pat rinko duomenis Lietuvių kalbos atlasui (1–3 t., 1977–1991).

Dalším důležitým směrem činnosti slovníkářky jsou expedice za sběrem slov. Zapisovat nářeční slova začala brzy. Vosyl yte „shromáždila“ kupiškėnské nářečí, bohatství lidových slov, a pustila se do práce a napsala čtyřsvazkový slovník živého jazyka. Jen sestavení kartotéky zabralo deset let a dalších deset let příprava textu. První svazek má asi 90 autorských archů, nejspíš podobný rozsah budou mít i další. Možná ne náhodou má obálka slovníku medovou barvu, jako úl, v němž bzučí kupiškėnská řeč. Rukopis slovníku už je hotov, čeká však na korektury a číst je třeba ne jednou ani dvakrát. Na druhou stranu by bylo nepřípustné, ba dokonce hříchem, necitovat z tohoto díla: Mono proseneliai kariuomenį vazdavo mūšin, o proproanukis paskui karvių vuodagas sekoja, matai, kep nuzgivanau; Kai driskiai valdžių pojema, tai visi nudrisko; Vienas vaikas tai tas pac kas vieni marškiniai; Būkit jūs mokintos, būkit jūs turtingos, vis tiek susanasta; Čėsas ne upėlis, neažtvinksi žabeliais...

Slovník je živý, je jako živá bytost, kterou stejně jako jeho autorku nelze zaměnit s ničím jiným. Je opravdovým požehnáním toulat se tím oceánem slov, a tak nesouhlasím s autorkou, která kdysi veřejně řekla, že nikdo nečte slovník jako román: slovník čteš jako knihu moudrosti, v níž se vine nit řeči předků a z níž vyzařuje úctyplné a láskyplné zacházení s přírodou, všímavost venkovského člověka i schopnost radovat se, žertovat a vtipkovat. Zde stojí za to připomenout slova literární vědkyně Viktorije Daujotytė, že slova mizí v zemi a rozkvétají ve slovnících, oživována lidmi, kteří si pamatují jejich květy a jejich život.

Vosyl yte, která dokonale ovládá pravidla lexikografického umění, je i dnes zvána, aby se dělila o své zkušenosti. Zde je celá řada slovníků, na nichž Vosyl yte pracovala nebo pracuje jako autorka textu a redaktorka. Jsou to Zanavýkų šnektos žodynas (sv. 1–3, 2003–2006), Kazlų Rūdos šnektos žodynas, Bendrinės lietu-

V. ČERNĖ. Darbščioji žodynininkė Klementina Vosylytė

341

slovanského jazyka. Frazeoložka spřádá myšlenku doplnit srovnávací slovník litevského jazyka, vydaný v roce 1985, do nějž tehdy jednoduše nebylo možné zařadit mnoho slov.

Důležité místo v životopise Vosyl ytė zaujímají také otázky praktického užívání litevského jazyka. Publikovala články v různých jazykovědných i jiných periodikách o srovnávacích frazémech, jazyce sportu apod. S periodikem Kalbos kultūros začala spolupracovat od třetího sešitu: od jednoho sešitu k druhému se tu táhnou svazky srovnávacích frazémů.

Lingvistka se neuzavírá do vědeckých oblastí, její slovo se často zaleskne v některém z periodik vydávaných v jejím rodném kraji. Vědkyni pojí úzké vazby se školami a knihovnami v okrese Kupiškis (Salamiestis, Alizava, město Kupiškis), jimž Vosyl ytė po kupiškėnsku štědře naděluje duchovní potravu – knihy.

Není snadné vyjmenovat všechny práce vědkyně, zdaleka tu není uvedeno všechno, a tak budiž odpuštěno…

Vosyl ytė se jednou svěřila: ničím se od ostatních neliším, jsem pilná a svědomitá. Ale nejen to. Vosyl ytė je barvitá, mnohostranná a nekonformní osobnost, která bez obalu říká pravdu do očí. Nuda ani jiné chmury se jí nedrží; častěji ji provází stolní tenis a volejbal, žerty a „žebrácké bály“.

Básnířka z kraje Kupiškis Uršulia Tamošiūnaitė, která skládala verše v nářečí, napsala: „Kdo si neumí dobře začarovat, toho ostatní brzy přestanou obdivovat.“ A teď k oceněním. V roce 1996 byla lexikografka Klementina Vosyl ytė (spolu s dalšími kolegy) oceněna cenou za vědu Litevské republiky za práci na Lietuvių kalbos žodyno, v roce 1998 jí byla udělena medaile krále Mindaugase za práci na Lietuvių kalbos žodyno a za sběr nářečního materiálu. Rozhodnutím rady samosprávy okresu Kupiškis ze dne 24. dubna 2008 byl vědkyni udělen titul čestné občanky kraje Kupiškis.

Lexikografové z Litevského jazykového institutu srdečně blahopřejí milé Klementině Vosyl ytė a přejí jí radostnou sklizeň zralých slov!

342

KALBOS KULTŪRA | 81