DAIVA SINKEVIČIŪTĖ

Vilniaus universitetas

NOVÁ LITEVSKÁ JMÉNA DĚTÍ Z LET 2007–2010 A TENDENCE PŘI JEJICH UDĚLOVÁNÍ

KLÍČOVÁ SLOVA: jméno, litevské jméno, dětská jména, dvousložkové osobní jméno, zkrácenina, apelativní jméno, jméno s předponou.

1. Někteří lidé při výběru jména pro dítě volí známá jména, někdy dávají osobní jména známých či prarodičů, jiní se snaží, aby jméno bylo výjimečné a co nejméně slýchané, a proto jména sami tvoří, upravují již existující osobní jména nebo je hledají v souborech jmen vzdálených exotických zemí. Část jmen se přejímá ze zemí, v nichž žijí emigranti, občané Litvy. Takové doplňování souboru jmen o nová osobní jména je realitou současnosti.

Při hledání jména pro dítě nebo při zájmu o původ jmen lingvisté doporučují číst Slovník původu litevských jmen, který sestavili Kazimieras Kuzavinis a Bronys Savukynas a který vyšel v několika vydáních (dále LVKŽ). LVKŽ však dnes již potřeby společnosti neuspokojuje: řada užívaných a rozšířených jmen (např. Smiltė, Nėdas, která patří mezi dvacet nejčastějších jmen posledních let, viz Sinkevičiūtė 2011) v něm není uvedena. To, že se skutečné užívání jmen a doporučovaný soubor jmen značně liší, si již před více než deseti lety všimla Vitalija Maciejauskienė (1998: 41), která psala o jménech dávaných dětem v Litvě v letech 1991–1992. Ačkoli autorka později tvrdila, že v LVKŽ zpravidla nejsou bezvýznamná jména z našeho souboru jmen (Maciejauskienė 2004: 93), údaje z posledních let ukazují, že soubor jmen se rozšiřuje také o jména vhodná k užívání, která často zůstávají lingvisty nepovšimnuta.

Za to, že dosud není přesně známo, jak se měnila móda ve výběru jmen a jaká nová jména se v litevském souboru jmen objevila během posledního století, pravděpodobně může velké množství informací a problémy s jejich shromažďováním a zpracováním v předchozích desetiletích. Zřejmě proto se do LVKŽ nedostala některá jména vhodná k užívání, protože slovník se připravoval v době, kdy jeho autoři neměli přesné údaje o jménech obyvatel celé Litvy. Dalším důvodem byla tehdejší přísná normativní povaha: ve snaze zabránit tomu, aby se do LVKŽ dostala osobní jména neodpovídající představě o správném jménu a aby slovník rozšiřovaly různé varianty, nebyla do něj zařazena část jmen, a to—

214

KALBOS KULTŪRA | 84

část jmen nebyla do slovníku zařazena (za nejvýraznější příklad lze považovat rozšířenou a kritizovanou variantu jména Dōvydas Deividas).

Publikace o jménech ukazují, jak se postoj lingvistů k novým osobním jménům pomalu mění: jména přicházející do souboru jmen jsou přijímána postupně. Například před více než dvaceti lety se pochybovalo o potřebnosti umělých dvousložkových jmen, jejichž užívání LVKŽ navrhl v roce 1987 (viz Maciejauskienė 1989: 84–85); kritizováno bylo jméno Gretà (Maciejauskienė 1993: 4), které bylo později, nejspíše vzhledem k vysokému počtu dívek, jimž bylo dáno, a k postoji autorů LVKŽ, považováno za vhodné (Maciejauskienė 2004: 87). Vzhledem k tehdejší situaci se takové hodnocení jmen nezdá podivné, neboť konzervativní přístup k jazyku, který převládal v dřívějších dobách, pomáhal chránit jazyk před přívalem rusismů.

I dnes však lingvisté v některých publikacích o novém souboru jmen kritizují jména, která mají cizí zakončení, např. -ita, -eta aj., krátká dvouslabičná jména nejasného cizího původu apod. (viz Klimavičius 2004: 20–22). Zdá se, že postoj k takovým jménům by se měl změnit: ačkoli jsou některá jména většinou náhodná, děti jimi jsou pojmenovávány již několik desetiletí a jejich obliba, jak lze předpokládat, bude vlivem cizích jmen a kultur a všeobecné globalizace pouze sílit. Na druhou stranu taková jména svědčí také o jisté vynalézavosti rodičů (nebo o jejím nedostatku) a o touze dát dítěti co nejvýjimečnější jméno. Tato jména mají obvyklé koncovky, a proto bychom neměli negativně hodnotit neobvyklá nová jména, jejichž užívání LVKŽ nedoporučuje. Při bližším pohledu na uvedená jména lze vysvětlit jejich původ a strukturu, a dokonce zdůvodnit, proč a jak vznikla.

V současnosti jsou v litevském souboru jmen větší problémy než přibývání jmen cizího původu či osobních jmen s cizími formanty. Během posledního desetiletí přibývá dětí pojmenovaných jmény, která neodpovídají systému litevského jazyka: bez koncovek (např.: Gvide, Vivijan, Kelvin, Veid) nebo zapsanými ve snaze zachovat „původní“ pravopis (např.: Linnea, Mariya, Malh, Mihael). Ve snaze zachovat příjmení (např. s příponou -auskas) se zapisují do dokladů jako křestní jména; přibývá také dětí, které mají nikoli dvě jména (což se už zřejmě stalo běžným), nýbrž tři nebo více jmen¹ (např. Jonas Algirdas Eduard), někdy se samostatná písmena stávají součástí vícesložkových jmen (např. Grant J) atd. Právě tyto problémy jmenné kultury je třeba řešit a zamýšlet se nad tím, jak jim předcházet, a nikoli pouze kritizovat či probírat alespoň jména, která odpovídají jazykovému systému, byť vypadají podivně a mají pouze jednu nebo dvě slabiky—

¹ Bylo zjištěno, že jména delší než pětičlenná nebyla dávána.

D. SINKEVIČIŪTĖ. Nauji 2007–2010 m. lietuviškos kilmės vaikų vardai ir jų davimo polinkiai

215

jména daná dětem. Zdá se, že v současnosti by se za vhodná k užívání měla považovat jména, která mají obvyklé jazykové koncovky, jsou zapsána podle pravidel litevského jazyka a nemají negativní konotaci.

2. Tento článek si klade za cíl pojednat o nových jménech litevského původu, která byla dána občanům Litevské republiky (dále jen LR), narozeným v Litvě i v zahraničí v letech 2007–2010. Bylo upuštěno od analýzy kombinací vícedílných jmen (např.: Godà Žavintà, Gójus Algìrdas), neadaptovaných jmen cizího původu (např.: Abbi, Anastassia, Djemel, Mian); stranou jsou ponechána jména cizího, včetně křesťanského, původu a jejich varianty (např.: Diomidis, Kornelà, Leonėlis, Tãdė) vzhledem k velkému počtu jmen, s tím, že se k tomu autor vrátí později.

Předmětem článku jsou nová jména litevského původu, jimiž do roku 2007 dosud nebyl pojmenován žádný občan LR. Údaje byly převzaty z Registru obyvatelstva při Ministerstvu vnitra Litevské republiky (dále jen Registr), zprostředkováním Státní komise pro litevský jazyk; k jejich zpracování byla použita statistika jednotlivých jmen naprogramovaná společností UAB „NTSG“.

Nezkoumají se pouze jména Litevců, ale i jména všech občanů LR, a to ze dvou důvodů. Podle údajů Registru mnoho rodin při registraci dětí neuvádí jejich národnost a tento sklon je patrný již téměř dvě desetiletí. Vyskytují se také případy, kdy je jméno litevského původu dáno Polákovi, Rusovi apod. Proto bylo upuštěno od zkoumání pouze jmen dětí litevské národnosti, neboť národnost není hlavním kritériem při udělování jména litevského původu dítěti.

Cílem článku je tedy zjistit, jakými dosud nepoužívanými jmény litevského původu se rozšiřuje náš soubor jmen. Při naplňování tohoto cíle jsme usilovali o: 1) pojednání o klasifikaci jmen uvedené v LVKŽ a její aktuálnosti pro popis nových jmen; 2) představení skupin jmen litevského původu, které v novém souboru jmen převažují, a odhalení charakteristických rysů jmen každé z pojednávaných skupin; 3) soupis jmen litevského původu zapsaných v rozporu s pravidly litevského jazyka a poukázání na problémy spojené s jejich vznikem.

3. Nová, dosud nepoužívaná jména litevského původu udělovaná občanům LR nejsou populární. V letech 2007–2010 bylo takovým jménem obvykle pojmenováno jedno dítě, někdy dvě, zatímco případy tří či více nositelů byly vzácné. Nová jména litevského původu pro dívky jsou častější než jména pro chlapce.

Při pojednání o osobních jménech se termín jméno litevského původu používá poněkud podmíněně, protože mnohá z dále uvedených jmen lze odvodit z litevské

216

KALBOS KULTŪRA | 84

jazykové slovní zásoby, kterou tvoří slova domácího i cizího původu. Zde jsou pojednána jména, jejichž jeden kmen je domácího původu a druhý vznikl z přejatého jména nebo apelativa, neboť pozornost se soustředí na způsob jejich vzniku a jména jsou považována za výsledky tvořivosti. Mezi jména litevského původu jsou zařazena také osobní jména, jejichž kmeny lze spojovat nejen s litevskou, ale i s pruskou slovní zásobou, přičemž se vychází z jejich společného baltského původu².

4. Litevská jména se obvykle dělí do čtyř skupin podle LVKŽ 14–33: na stará litevská (baltská) jména, kalendářní křestní jména, nová litevská jména a nová přejatá jména. Tato klasifikace se jeví jako vhodná při popisu souvislého vývoje souboru jmen. Při zkoumání nových jmen ji lze použít pouze částečně, protože soubor jmen se jen málo obohacuje o stará či nová litevská jména doporučená v LVKŽ – o ta, jimiž dosud nebyly pojmenovány žádné děti. Na druhou stranu LVKŽ neobsahuje všechna stará litevská jména, neboť v pramenech se vyskytují i dvoukmenová osobní jména a jejich zkrácené podoby, které nejsou nikde jinde zmíněny. Taková jména se však dětem dávají zřídka, protože současný soubor jmen se rozšiřuje především o jména vytvořená uživateli jazyka. Ve snaze odhalit novost souboru jmen se zde rozlišení mezi starými a novými litevskými jmény, které uvádí LVKŽ, jeví jako nepodstatné, neboť důležitější je odlišit jména, jejichž užívání autoři LVKŽ již navrhovali, od jmen nově vytvořených.

Aby se tento rozdíl zdůraznil, dělí se dále v článku jména litevského původu do menších skupin podle původu a tvoření: rozlišují se dvoukmenová osobní jména, apelativní jména, místní jména a zkrácené podoby. Toto třídění jmen neodpovídá LVKŽ, protože nejsou vyčleněna etnonymická jména, která jsou podle svého základu (etnonyma, jež je apelativem) zařazena do širší skupiny apelativních jmen.

Do samostatných skupin se, na rozdíl od LVKŽ, nezařazují ani mytologická či literární jména, která se od ostatních osobních jmen liší tím, že při výběru takového jména je pro uživatele jazyka pravděpodobně důležitější určitá vlastnost mytologické bytosti, hrdiny literárního díla či filmu nebo kulturní osobnosti než původ jména, patrný z jeho základu. Přesto mají tato jména, stejně jako ostatní, své základy (nejčastěji vznikla z apelativ, méně často z dvoukmenových osobních jmen, místních jmen či zkrácených podob), podle nichž jsou zde zařazena do uvedených čtyř skupin původu. Zdá se, že takové třídění je přesnější,

² Předpokládá se, že dětem narozeným v letech 2007–2010 nebyla dána jména lotyšského původu, která dosud nebyla zaznamenána v souboru jmen.

D. SINKEVIČIŪTĖ. Nauji 2007–2010 m. lietuviškos kilmės vaikų vardai ir jų davimo polinkiai 217

protože se zachovává jeden základ pro zařazení, zatímco specifičnost jmen se zvýrazní dodatečným uvedením, že jde zároveň o literární a mytologická jména.

Šířeji než LVKŽ jsou představeny také zkrácené podoby: do této skupiny byla zařazena krátká jména, která vznikla nejen z dvousložkových osobních jmen (jako v LVKŽ), ale také ze jmen jiného původu. Ačkoli LVKŽ řadí zkrácené podoby pouze do skupiny starých litevských jmen (u nových litevských jmen se vůbec nezmiňují), skutečné tendence při výběru jmen ukazují, že děti dostávají zkrácené podoby vzniklé i ze jmen jiného původu.

Odvozeniny s koncovkami a příponami se rovněž nevyčleňují do samostatných skupin. Protože tato jména mají stejný základ jako osobní jména bez formantů, pojednává se o nich v rámci uvedených skupin jmen.

5. Přehled nejnovějších jmen dětí ukazuje, že v letech 2007–2010 byl repertoár jmen obnoven především dvousložkovými jmény.

5.1. Mezi dvousložkovými jmény zaznamenanými v repertoáru, která však dříve dětem nebyla dávána, jsou některá, jež doporučuje LVKŽ: Arvaidà, Aūgmilė, Aušoydė, Dróvydė, Eīgmantė, Gaṅtautė, Jógundė, Kiñtvilė, Kóvilte, Mañvydė, Miñvilė, Širmantė, Vīsmilė, Žadminà; Aĺkantas, Geīsvydas, Miĺgeidas, Miṅgailas, Nórmilas, Nórmintas, Taũtgintas, Vīntaras³. Lze tedy předpokládat, že při pojmenovávání dítěte se využívá také LVKŽ. Děti dostávají rovněž dvousložková jména s jinými koncovkami, než jaké uvádí LVKŽ: Žygimantà; Arvīlis, Deīmilius, Eīnorius. To ukazuje, že repertoár jmen se rozšiřuje nejen o doporučovaná či nová dvousložková jména končící na -as, -ė a -a (LVKŽ uvádí nejčastěji právě tyto varianty dvousložkových jmen)⁴, ale také na -is, -ius.

5.2. Jiná část nových jmen se tvoří z kmenů dvousložkových osobních jmen, která jsou uvedena také v LVKŽ; srov.: Aimantà⁵, Aimedà, Aivaldà, Aivinà, Argirà, Arimeda, Augundà, Bergáilė, Dóvinė, Mintvidà, Nármantė, Ràdmilė, Váidmilė, Vaigandė, Vaīmante, Vilgūstė; Aũštaras, Aŕvinas, Dárminas, Dárvinas,

³ Jména dívek a chlapců jsou probírána společně: nejprve jsou uvedena dívčí jména a za středníkem jména chlapecká.

⁴ Časté jsou případy, kdy LVKŽ doporučuje používat pouze dvousložková ženská jména zakončená na -ė, nikoli však na -a (např. Mílgyde, ačkoli Míl gydas); vyskytují se také případy, kdy je uvedeno pouze mužské jméno (např. Miñjotas).

⁵ Nová jména litevského původu uvedená zde a dále jsou opatřena přízvukem podle obecných tendencí v litevském přízvukování jmen. V případech, kdy lze jméno přízvukovat dvěma způsoby (např. Aimantà 3b a Aimanta 1 podle modelu Eikintà 3b a Eīkinta 1), uvádí se první varianta přízvuku jména.

218

KALBOS KULTŪRA | 84

Deიმiras, Eიგvirdas, Eიტmantas, Geიდydas, Gėl vinas, Riŋgardas, Sárm antas, Výgardas⁶. Lze tedy vidět, že nová jména se tvoří výběrem kmenů různé struktury (častěji trojčlenné, ale také čtyřčlenné a dvojčlenné) a při vytváření nového osobního jména lze použít jednu ze tří obvyklých koncovek dvoukmenových jmen. Při srovnání těchto jmen se jmény zmíněnými v oddílu 5.1 je zřejmé, že nová jména se nejprve tvoří s obvyklými jmennými koncovkami a teprve později s jinými – -is, -ius.

5.3. Z dětského jmenného fondu je patrné, že tvorba dvoukmenových jmen je živým procesem. Při tvoření nových jmen se ke známému druhému kmeni dvoukmenového jména často přidává nový kmen, odvozený buď ze zkrácené podoby jména křesťanského původu: Jūstautė (srov. Jūstė), Zig mintà (srov. Zigmas); Égv- vidas (srov. Égis), Elimantas (srov. Élis), Mãtautas (srov. Mãtas), nebo z apelativa: Gražbilė (srov. gražūs), Jaušmilė, Jausminà (srov. jaušti), Jusminà (srov. jūsti), Rãsviltė (srov. rasà; nebo rãsti); Lokimantas (srov. lokỹs⁷.

Vyskytují se případy, kdy druhý kmen dvoukmenového jména nesouvisí ani se jménem litevského, ani křesťanského původu, ale nově vznikl z cizího jména: Eitlandas (s -land- – Jolánda, Rolándas), Jormándas (<Jōris s koncovkou -mandas, srov. Armándas), Mìngridas (s -grid- – Ingridà, Sigrìdas⁸. V. Maciejauskienė (1998: 39–40) označuje nová dvoukmenová jména tohoto typu jako hybridně utvořená a tvrdí, že jejich užívání bychom neměli schvalovat. Tento názor však dnes působí poněkud zastarale.

Všechna zmíněná dvoukmenová jména s novými domácími i cizími kmeny vypadají stejně, protože byla vytvořena stejným způsobem: jeden kmen dvoukmenového jména byl nahrazen novým kmenem. Nové kmeny všech vytvořených dvoukmenových jmen rovněž pocházejí z osobních jmen různého původu nebo apelativ, které jsou v úzu obvyklé a rozšířené.

Takto popsaný způsob tvorby dvoukmenových jmen je pro Litevce obvyklý: dokládají jej nová dvoukmenová osobní jména, která vznikla po zavedení křesťanství. U těchto jmen se častěji vyskytuje první kmen, méně často druhý kmen po-

⁶Kvůli úspoře místa se u těchto jmen neuvádějí jména z LVKŽ obsahující zmíněné kmeny; předpokládá se, že zájemce si slovník vyhledá sám.

⁷V některých případech je obtížné vysvětlit hláskovou skupinu v pozici prvního kmene, srov. Lãviltė. Možná na ni měly vliv názvy začínající slabikou la-, srov. Lãvija (?).

⁸Nelze vyloučit možnost, že kmen grid- mohl být při registraci zkomolením běžného kmene dvoukmenových jmen gird-. Nepovažuje se však za takový kmen, protože náš jmenný fond obsahuje více jmen s druhou složkou grid-, srov. Aĩgridas, Mañgridas a další.

D. SINKEVIČIŪTĖ. Nauji 2007–2010 m. lietuviškos kilmės vaikų vardai ir jų davimo polinkiai

219

…zice zaujaly zkrácené podoby křesťanských jmen, které nahradily dřívější litevské kmeny (viz Zinkevičius 2008: 284–286). Novotvary zde uvedené tedy ukazují, že složená jména se nadále tvoří stejnými způsoby jako v předchozích staletích a že jejich složkami jsou jména různého původu, která se široce užívají. Lze se proto domnívat, že tato jména není třeba hodnotit negativně, neboť dokládají jak pokračování tvorby nových dvoukmenových jmen, tak možnosti obnovy jmenného fondu.

5.4. Dalším zdrojem nových jmen jsou dvoukmenová příjmení. S nimi lze spojovat jména Asminà (srov. např. Asmināvičius, kde asmin- pochází z *ais-min-, LPŽ I 128), Èsmantė (srov. např. Esmantas, LPŽ I 583), Jagminà (srov. např. Jāgminas, LPŽ I 783); Doļmantas (srov. např. Doļmantas, LPŽ I 511), Reĩvidas (srov. např. Reĩvidis, LPŽ II 593), Skãivydas (srov. např. Skãivydas, LPŽ II 728). O tom, že dvoukmenová příjmení mohou posloužit jako jména, zejména ta méně známá, psal již Antanas Salys (1983: 267). Právě z těchto jmen je patrné, že se při pojmenovávání dětí užívají příjmení, pokud je cílem zachovat rodové osobní jméno, a tak se vzácná příjmení stávají křestními jmény.

Lze předpokládat, že dvoukmenová litevská příjmení tohoto typu ovlivnila dvoukmenová osobní jména, jejichž kmeny jsou běžnější u příjmení odvozených od nářečních podob osobních jmen nebo od podob změněných při zápisu, např.: Aĩtvidė (srov. Eĩtuvydė), Demilė (srov. Deĩmilė), Diãmontė (srov. Dómantė)⁹, Ermantà (srov. Arimantà), Ẽrtautė (srov. Ãrtautė), Gilmenà (srov. Gilminà); Damìlis (srov. Dómilas), Dėminas (srov. Deĩminas), Raĩgerdas (srov. Raĩgardas). V tomto kontextu se při hodnocení kmenů jmen zdá, že souběžné podoby jmen dodávají jmennému fondu nářeční nádech. Vznikají tak problémy s autenticitou kmenů: protože některé kmeny se změnily nebo byly zkresleny při zápisu příjmení, je patrné, jak se v litevském jmenném fondu šíří jiné než obvykle doporučované kmeny jmen uvedené v LVKŽ. Proto je namístě otázka, zda jsou jména s takovými kmeny doporučitelná. V. Maciejauskienė (1998: 38) je označuje za jména zkomolená nebo zapsaná s chybami.

Přesto se zdá, že ty kmeny jmen, které se vyskytují v několika různých dvoukmenových příjmeních, by mohly být doporučitelné a použitelné ve jménech, avšak při komentování takových jmen by bylo třeba uvést, že kmen není autentický. Stejně tak i ty kmeny, které se již rozšířily v litevských jménech (takto …

⁹ Je možné, že jméno vzniklo z anglického diamond, italského diamanti nebo slov z jiných jazyků označujících diamant.

220

KALBOS KULTŪRA | 84

…hodí se kmeni vid-¹⁰, jehož užívání mohlo podpořit i dvoukmenová jména s prvním kmenem vid-, srov. Vìdmantas), se zdají být vhodná k užívání. Lze se domnívat, že četnost kmenů a jejich užívání ve jménech ukazují, které kmeny považované za nářeční či zkreslené jsou vhodné pro tvorbu nových jmen a které jsou nahodilé a je třeba se jim vyhýbat.

5.5. Kmeny nových dvoukmenových jmen jsou velmi rozmanité a je obtížné určit, které z nich převažují. Zdá se, že poněkud častějším druhým kmenem dívčích dvoukmenových jmen je mant-. Předpokládá se, že jména s tímto kmenem se tvoří v důsledku obliby zkrácené podoby dvoukmenového jména Mańtas (toto jméno bylo v letech 1984–1999 obzvláště oblíbené mezi chlapeckými jmény, každoročně bylo takto pojmenováno více než 600 chlapců). Častější užívání kmene mant- při tvorbě dvoukmenových dívčích jmen lze vysvětlit působením „kompenzačního mechanismu“, neboť jméno Mańtė je mezi dívčími jmény vzácné. Při tvorbě nových dívčích jmen je také poměrně častý první kmen ai- (v kontrastu se jmény v LVKŽ, kde je uvedeno jediné jméno s ai- – Aigùstė).

5.6. Dvoukmenová osobní jména se rozšiřují také příponami¹¹, srov. Armintėja, Ervilėja, Mantvilija. Taková jména jsou vzácná; nejspíš je tomu tak proto, že i samotná jména bez přípony jsou poměrně dlouhá – tříslabičná – a v současnosti se děti spíše pojmenovávají krátkými jmény (více viz Sinkevičiūtė 2011: 3–9).

6. Další jména, jimiž se jmenný fond rozšiřuje, jsou apelativní.

6.1. Dětem se dávají také jména navrhovaná v LVKŽ, která se nikdy neužívala, srov. Ąžuolė, Garšė, a varianty koncovek apelativních jmen uvedených tamtéž, srov. Drāvis, Kērnis. Tato jména rovněž podporují myšlenku, že při výběru jména se LVKŽ používá tvořivým způsobem.

6.2. Děti dostávají také nově vytvořená jména, jejichž základem je často nesufixální apelativum související s přírodou: rostlina, např.: Brūknė (srov. brūknė), Lūg-

¹⁰ V současnosti je v celém litevském jmenném fondu více než 40 dvoukmenových jmen, jejichž druhým kmenem je vid-, srov.: Aividas, -ė, Algìvidas, Aļgvidas, -a, Aļvidas, -a, -ė, Arūvidas, -a, -ė, Aūgvidas, Aušvidas, Dárvidas, Daūgvidas, Eīdvīdas, -a, Eīgvīdas, Eīsvidas, Eītvīdas, -ė, Eīvidas, -a, Gaūdvīdas, Gėdvīdas, -a, Geīvidas, Geṙvidas, Gilvidà, Gìntvidas, Gìrvidas, Gražvidas, -a, -ė, Grìnvidas, Iṙvidas, Jóvidas, -a, -ė, Laīsvidas, -a, Lìnvidas, -a, Mańtvidas, Mańvidas, -a, Mìlvidas, -a, Mìntvida, Mìnvidas, Nárvidas, Neīvidas, -ė, Nórvidas, -a, Ràdvidas, -a, Rìmvidas, -a, Rìnvidas, -a, Taūvidas, -a, Tólvidas, Vaidà, Viltvidas, Vīlvidė, Vìsvidas, Žãdvidas, Žeividà, a také více než 100 dvoučlenných jmen, z nichž jedno je dvoukmenové osobní jméno s druhým kmenem vid-.

¹¹ Viz dále.

D. SINKEVIČIŪTĖ. Nauji 2007–2010 m. lietuviškos kilmės vaikų vardai ir jų davimo polinkiai

221

ně (srov. lūgnė „rostlina z čeledi leknínovitých“), Smilga, Smilgė (srov. smilga); pták, např. Volungė (srov. volungė); přírodní objekt či jev, např. Kaitrą (srov. kaitra), Pūsné (srov. pusnìs), Žemė (srov. žėmė), Šerkšnas (srov. šerkšnas). Existují také jména související s pocity a apelativy označujícími vlastnosti, např.: Gėlà (srov. gėlà „velká bolest“)¹², Jaustė (srov. jausti); Mañdrius (srov. mandras), Ōrius (srov. orùs). Pravděpodobně podle názvu měsíce vznikla jména Gruodà, Grúodė (srov. grúodis, ale také grúodas). Z chlapeckých jmen je třeba ještě zmínit Dijõkas (srov. dijõkas „písař“), Jaunėlis (srov. jaunėlis), jejichž základová slova souvisejí s povoláním a společenským postavením.

O tom, že obecná slovní zásoba mateřského jazyka by měla být zdrojem pro tvorbu nových jmen, psala také V. Maciejauskienė (1998: 36), a s takovým přístupem k apelativním jménům lze jen souhlasit. Zde stojí za komentář jméno Dijõkas, vzniklé z výpůjčky dijõkas „písař“, kterou by se nemělo užívat především kvůli jejímu významu – názvy povolání, které se staly jmény, působí v našem jmenném fondu poněkud zvláštně, ačkoli v zahraničních jmenných fondech se takové tendence již vyskytují. Je třeba doufat, že také Jaunėlis zůstane ojedinělým jménem, které dostal chlapec, nejspíše podle jména postavy ze seriálu „Sopranovi: kronika mafie“, neboť zdrobňovací přípona a význam kmene se mohou zdát poněkud zvláštní, až dítě vyroste.

Vyskytují se jména vzniklá z internacionalismů: Alegrà (srov. allegro), Dakotà (srov. Jižní Dakotà, stát USA), Safyrà (srov. safyras), takových jmen je však málo.

6.3. V Litvě se vyskytují také jména apelativního původu s příponami. Některá byla vybrána z LVKŽ, např. Dangilė (<Dãngė), jiná, např. Jõringas (<Jõris), vznikla rovněž s využitím slovníku, pouze změnou koncovky jména. Takových jmen je málo, protože i v LVKŽ zůstalo jen málo jmen tohoto původu, jimiž děti dosud nebyly pojmenovány.

6.4. Další jména apelativního původu s příponami jsou novotvary. Základem mnoha z nich jsou nepříponová jména téhož kmene, z nichž nejčastější je Ùgnė; srov. jména, která z něj vznikla: Ugnėja, Ugnėtė, Ugmilė, Ugnit๳. Skutečnost, že od jména Ùgnė vzniká mnoho odvozenin s příponami, lze vysvětlit jeho četností v litevském jmenném fondu, zejména od roku 2002.

Základem ostatních jmen s příponami jsou nejčastěji známá nebo v posledních letech oblíbená jména: Aidestà (<Áida), Aistilė (<Áistė), Audrità (<Áudra),

¹² Je možné, že toto jméno je odvozeno od apelativa gėlė.

¹³ Lze se domnívat, že jméno Ugmilė mohlo vzniknout přetvořením jmen Ùgnė a Emilė.

222

KALBOS KULTŪRA | 84

Gintaritā (<Gintārė), Jūrūnė (<Jūra), Smiltėja (<Smiltė), Upėja (<Ūpė); Aistėjūs (<Áistis, Áistė), Aūdri jus (<Aūdrius), Taūrinas (<Taūras). Deir ointà (<Deiōe), Gerūnė (<Gerà), Snaigità (<Snaigė); Gērintas (<Gērius) Další podobná jména lze odvodit z řídkých nesufixálních jmen uvedených v Registru: Deirointà (<Deiōe), Gerūnė (<Gerà), Snaigità (<Snaigė); Gērintas (<Gērius) nebo z litevských apelativ: Selija (< sélis)¹⁴.

Z přípon jmen je patrné, že jsou velmi rozmanité. Nejspíše proto, že příponových dívčích jmen je více, jsou jejich přípony pestřejší; nejčastější jsou -ita (4×), -ėja (3×), -ilė (3×), -ūnė (2×). Společné přípony, jimiž se tvoří nová apelativní příponová jména chlapců i dívek, jsou -ėj- a -ij-.

Při komentování domácích i cizích přípon této skupiny a také výše zmíněných dvousložkových jmen je zajímavé si povšimnout, že jsou doloženy v našem vlastním souboru jmen. Po prohlédnutí přípon, jimiž se tvoří litevská hydronyma (viz Vanagas 1970: 70–215), je patrné, že všechny přípony uvedených jmen se vyskytují ve vodních názvech. Zdá se, že právě to je argumentem, proč bychom neměli negativně hodnotit nová příponová jména apelativního původu, vytvořená podle cizích osobních jmen a obsahující přípony cizího původu, neboť slovotvorný formant je doložen v našem souboru jmen¹⁵.

Předložená příponová jména spojuje také společný rys: tato osobní jména jsou vytvořena z jmen či apelativ známých uživatelům jazyka. Proto lze taková jména považovat za výsledek tvořivosti podle modelů existujících jmen, na základě zřetelných základů a se známými formanty, které jsou doloženy i v hydronymii.

7. V novém souboru jmen se nacházejí také místní jména užívaná jako osobní jména – Preila, Ventė, která LVKŽ neuvádí (je v něm pouze Ventà). S litevským hydronymem Beržūnà lze možná spojovat také jméno Beržūna, se jménem jezera Gilūžis – Gilūžė. Taková nová místní jména užívaná jako osobní jména jsou vzácná.

8. Z žebříčků dvaceti nejčastějších jmen posledních let je patrné, že stále častější jsou dvouslabičná jména a že v souboru jmen, zejména dívčích, získávají na oblibě zkrácené podoby (Sinkevičiūtė 2011: 3–9).

¹⁴ Základ apelativních jmen s příponami lze také přímo spojovat s apelativem, z něhož vznikla výše zmíněná jména bez přípony.

¹⁵ Argument pro hodnocení příponových jmen tohoto typu byl předložen a podpořen již v roce 2009 v podkomisi pro soubor jmen při VLKK při projednávání vhodnosti užívání jmen baltského původu.

D. SINKEVIČIŪTĖ. Nauji 2007–2010 m. lietuviškos kilmės vaikų vardai ir jų davimo polinkiai

223

8.1. Mezi novými krátkými jmény litevského původu v současnosti převažují zkrácené podoby dvousložkových jmen. Jmenný fond se obnovuje zkrácenými podobami, které LVKŽ doporučuje k užívání: Džiugė, Gaudė; Mìntas (v LVKŽ jsou uvedena jako heslová jména). Oficiálními jmény se stávají také zkrácené podoby dvousložkových osobních jmen, které LVKŽ uvádí u konkrétních jmen: Ārtė (srov. Ārtautė), Gertė (srov. Gērtarė); Mañtrius (srov. Mañtrimas), Taučius (srov. Tauvilas). Tato jména ukazují, že stále více zkrácených podob získává status oficiálního jména, a proto bychom se neměli vyhýbat jejich užívání, neboť je zřejmý jak jejich základ, tak způsob tvoření. Z ostatních skupin podle původu je třeba zmínit pouze zkrácenou podobu Gabijà, jméno Gābė, které k tomuto jménu uvádí LVKŽ.

8.2. Ačkoli LVKŽ uvádí zkrácené podoby s různými koncovkami, jmenný fond se rozšiřuje také o zkrácené podoby dvousložkových jmen doporučované LVKŽ, které dostávají jiné koncovky; např.: Tarà (srov. Tārė < Tārvilė), Tilà (srov. Tīlė < Tīlmantė); Gìris (srov. Gìras < Gìrmantas), Gìrstis (srov. Gìrstỹs < Gìrstautas), Jóvis (srov. Jóvas < Jóvydas), Mañtis (srov. Mañtas < Mañtautas), Nóris (srov. Norỹs < Nórmantas), Rādvis (srov. Rādvas, Radvỹs < Rādvilas), Žỹgis (srov. Žỹgas < Žỹgaudas). To ukazuje, že se v současnosti šíří různé podoby krátkých jmen: mužská s koncovkami -as, -is, -ys a -us, ženská s -a a -ė. Při doporučování různých zkrácených podob je proto vhodné doporučovat všechny jejich možné varianty.

8.3. Objevují se také zkrácené podoby dvousložkových osobních jmen, jejichž užívání LVKŽ nedoporučuje, např.: Aĩsmė (srov. Aĩsmantė), Kuñtė (srov. os. jméno Kuñtautas), Mìndė (srov. Mìndaugė); Aĩsis (srov. os. jméno Aĩsmantas). S ohledem na změny v litevském jmenném fondu lze předpokládat, že takových jmen bude přibývat.

8.4. Děti dostávají jména vytvořená od dvousložkových jmen pomocí příponových zkrácenin – jde o příponová jména doporučovaná LVKŽ, např.: Gedėnė, Gytėnė, Vilintė; Sinotas. Jmenný fond se rozšiřuje také změnou koncovky příponového jména doporučeného LVKŽ, např. Eidenà (vedle Eidėnė).

8.5. Další zkrácené podoby odvozené od dvousložkových jmen se rozšiřují o přípony: Aisėja (Aĩšė < Aĩsmantė), Aurūnė (Aūrė < Aūrìme), Eidėja (Eĩdė < Eĩdmantė), Gederà (Gėdė < Gėdmantė), Gintėja (Gìntė < Gìntautė), Medinà, Medūnė (Mėdė < Mėdvilė), Milavà (Milė < Milgedà), Minedà¹⁶, Minelà, Minėja (Minė < Mìndaugė), Radilė (Rādė < Radvydà), Vilántė (Vilė < Vilgáilė); Ārvijus (Ārvis < Ārvydas), Dārintas (Dārius < Dārtautas), Mìntijus (Mìntas < Mìntautas), Tarūnas (Tarỹs < Tarūvydas), Váidingas (Váidas <

¹⁶ Toto jméno pravděpodobně vzniklo podle pseudonymu popového hudebníka Minėdas, jehož skutečné jméno je Mìndaugas.

224

KALBOS KULTŪRA | 84

Váidminas), Viltėjus (Viltỹs < Vìltautas), Žygitas (Žýgas < Žygimantas)¹⁷. Přípony těchto jmen jsou stejně jako u jmen apelativního původu doloženy také v litevských hydronymech. Právě proto lze tato jména považovat za vhodná pro náš jmenný fond a za způsobilá k užívání (viz výše).

Je třeba dodat, že při tvoření nových příponových zkrácenin se ke kmeni připojují přípony, které se opakují méně často než u jmen apelativního původu. U jmen chlapců i dívek jsou z nich typické přípony -ėj- a -ūn-, zatímco o něco častější je přípona dívčích jmen -ėja a chlapčích jmen -ijus.

9. Při přezkoumání nových dětských jmen z let 2007–2010 je patrné, že občané LR dostávají také jména, která neodpovídají normám litevského jazyka. Takových jmen jako samostatných jednotek není mnoho, některá jsou však zaznamenána i několikrát¹⁸, např.: Vilte (5), Rugile (3). Jejich četnost přímo souvisí s četností jmen všech dětí v daném roce: několikrát jsou zapsána nezvykle ta jména, která se dostala mezi deset nejčastějších.

Část jmen je zapsána s chybami: chybějí v nich nosové samohlásky, srov.: Drasità, Kęstminà; Ážuolas. Bylo zjištěno, že tato jména dostávají nejčastěji děti litevské národnosti narozené v Litvě. Jiná část jmen občanů LR je zapsána s písmeny e, u, z namísto písmen běžných pro Litevce, ė, ū, ž, např.: Aistė, Armantė, Deimantė, Eimantė, Gytė, Gustė, Jorunė, Ovilė, Rimantė, Rugilė, Smiltė, Viltė, Žavinta; Dziugas. Taková jména jsou poměrně častá: jsou to jména dětí rodičů s litevským občanstvím a většinou litevské národnosti, kteří se narodili v zahraničí (zejména v Irsku, ale také ve Spojeném království a USA).

Jiným způsobem jsou zapsána například jména Deymantas, Ioris, jejichž struktura jednotlivých slabik není pro litevštinu obvyklá; tato jména dostaly děti narozené v Litvě (národnost ovšem není uvedena). Další litevská jména, např. Deinor, Eivid, Eiman, jsou osobními jmény dětí narozených v Litvě, lze však předpokládat, že jména bez koncovek dostaly děti jiné národnosti, protože jejich národnost není uvedena, s výjimkou jednoho dítěte (Poláka). Stává se, že občané LR narození v zahraničí jsou registrováni pod novými jmény bez koncovek, např.: Bart, Berkant, Ned, z nichž pouze u jednoho je uved-

¹⁷ Ačkoli se tato jména s příponami odvozují od zkrácených podob dvousložkových jmen, v některých případech nelze vyloučit ani jiný původ (např. Aurūnė lze považovat za jméno vzniklé nejen ze zkrácené podoby dvousložkového jména Aūrė < Aūrime, ale také z jména křesťanského původu Áura < Aurėja, Aurėlija).

¹⁸ V současnosti existuje mnohem více jmen, která neodpovídají systému našeho jazyka, jsou zapsána s chybami apod.; zde jsou probírána pouze ta, která se objevila v letech 2007–2010 a dříve nebyla zaznamenána.

D. SINKEVIČIŪTĖ. Nauji 2007–2010 m. lietuviškos kilmės vaikų vardai ir jų davimo polinkiai

225

uváděna národnost, že dítě je Litevec. Existují také jména s neobvyklými slabikami, která byla dána dětem narozeným v zahraničí, např.: Gitte, Yoris, Lūkass, z nichž pouze Yoris je Litevec.

Problémem těchto jmen je jejich oficiální status: rodiny žijící v zahraničí, které chtějí dát dětem jména, je registrují podle tamní abecedy, a po příjezdu do Litvy se jména nepřepisují podle litevského pravopisu. Proto se taková jména v seznamu jmen vyskytují.

ZÁVĚRY

Po pojednání o nových osobních jménech litevského původu z let 2007–2010 se ve jmenném souboru dětských jmen rýsuje několik tendencí v jejich výběru a užívání.

Jmenný soubor se aktualizuje využíváním jak jmen uváděných v LVKŽ, tak nových jmen, jejichž užívání dosud nebylo navrženo. Zdá se, že zásoba jmen, jejichž užívání LVKŽ doporučuje, je již vyčerpána a osobních jmen převzatých ze slovníku je v novém jmenném souboru menšina. Při hodnocení nových jmen v kontextu klasifikace jmen uváděné v LVKŽ je proto patrné, že členění uvedené ve slovníku (stará a nová litevská jména) je vhodné při popisu vývoje jmen. Při pojednání o nových jménech je důležitější zdůraznit jejich novost a skutečnost, že byla vytvořena.

Klasifikaci nových litevských jmen vyčleňovaných v LVKŽ by bylo třeba zdokonalit, protože v ní není zřejmý jednotný princip členění. Některá jména (etnonymická, mytologická, literární) lze podle původu jejich základového slova většinou zařadit mezi apelativní jména, stejně jako mezi dvoukmenová či jiná jména; u nich se navrhuje uvést doplňující informaci, že jde například o jméno mytologické či literární. Podle způsobu tvoření se navrhuje vyčlenit také skupinu zkrácených jmen, do níž by patřily nejen zkrácené podoby dvoukmenových jmen, ale také zkrácené podoby jmen z jiných skupin.

Podle původu se v novém jmenném souboru nejčastěji vyskytují jména ze tří skupin: dvoukmenová osobní jména, apelativní jména a zkrácené podoby dvoukmenových osobních jmen; osobní jména z posledních dvou skupin se často rozšiřují o přípony. Jiných jmen je málo; občas se vyskytne nějaké místní jméno užité jako osobní jméno.

Dvoukmenová osobní jména se tvoří nejen z běžně užívaných kmenů; přibývá nových osobních jmen, jejichž jeden kmen je apelativum nebo jméno domácího či cizího původu. Tento způsob tvoření jmen, při němž se běžný jmenný kmen nahrazuje jiným, zejména na pozici prvního kmene,

226

KALBOS KULTŪRA | 84

Nejde o nový jev: takové tendence k tvorbě dvousložkových jmen jsou patrné od počátků křesťanství v Litvě. Tímto způsobem se nyní přetvářejí také víceslabičná jména cizího původu, přičemž jejich začátek se nahrazuje převážně litevskými kmeny.

Ukazuje se, z jakých obvyklých kmenů se jména tvoří: ve jmenném fondu dívek je na pozici druhého kmene o něco častější kmen mant-, z prvních kmenů pak vyniká stále populárnější kmen ai-, jehož jedno jméno, Aigùstė, uvádí také LVKŽ.

Jména apelativního původu se tvoří dvojím způsobem: základem jmen bez přípony je lexikum, nejčastěji související s přírodou, zatímco základem jmen s příponou jsou jména se stejným kmenem. Z přípon užívaných ve jménech je patrné, že jsou rozmanité a doložené nejen v cizích jménech, ale i v litevských hydronymech. Jména s příponami vzniklá z apelativů jsou proto vhodná k užívání a lze je považovat za výsledek lidské tvořivosti.

Množství jmen vzniklých ze zkrácenin dokládá jejich rozšíření v našem jmenném fondu a svědčí o tendenci dávat dětem krátká jména. Ze zkrácenin bez přípony je patrné, že vznikají zkráceniny s koncovkami -as, -is, -ys a -ius, stejně jako s koncovkami -a a -ė. Zkráceniny se rozšiřují také příponami, které jsou rozmanitější než ty připojované ke jménům apelativního původu.

Jména dětí občanů LR zapisovaná v rozporu s pravidly litevského jazyka se objevují jak v Litvě, tak v zahraničí. Zdá se, že nových, dosud nezaznamenaných jmen zapsaných s chybami není v Litvě mnoho: nejčastěji se tu a tam vyskytne jméno zapsané bez nosovky, dlouhé samohlásky nebo koncovky. Děti narozené v zahraničí dostávají litevská jména, ta však zapsaná písmem jiných jazyků nesplňují kritéria litevského jména.

LITERATŪRA

K l i m a v i č i u s J. 2004: Tarptautiniai žodžiai lietuviškoje reklamoje. – Reklamos kalba, Vilnius: LKI, 14–32.

LPŽ 1985, 1989: Lietuvių pavardžių žodynas 1, 2. Ats. red. Aleksandras Vanagas, Vilnius: Mokslas.

LVKŽ 2007: Kuzavinis K., Savukynas B. Lietuvių vardų kilmės žodynas, Vilnius: MELI.

M a c i e j a u s k i e n ė V. 1989: Ne visi vardai puošia vardyną. – Kalbos kultūra 57, 62–86.

M a c i e j a u s k i e n ė V. 1993: Apie mūsų vardų vartoseną. – Gimtoji kalba 9, 3–6.

D. SINKEVIČIŪTĖ. Nauji 2007–2010 m. lietuviškos kilmės vaikų vardai ir jų davimo polinkiai

227

Maciejauskienė V. 1998: Lietuvių vardyno raidos polinkiai. – Kalbos kultūra 71, 33–42.

Maciejauskienė V. 2004: Dar kartą apie lietuvių vardus. – Kalbos kultūra 77, 84–95.

Salys A. 1983: Mūsų lietuviškieji vardai. – Raštai 2. Tikriniai vardai, Roma: Lietuvių katalikų mokslo akademija, 267–284.

Sinkevičiūtė D. 2011: Žvilgsnis į populiariausius pastarųjų penkerių metų vardus. – Gimtoji kalba 10, 3–9.

Vanagas A. 1970: Lietuvos TSR hidronimų daryba, Vilnius: Mintis.

Zinkevičius Z. 2008: Lietuvių asmenvardžiai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Gauta 2011 10 21

Redakcinės kolegijos prierašas

Straipsnio autorė pateikia naują požiūrį į pastarojo meto lietuviškojo vardyno polinkius, tačiau vardų santykį su lietuvių kalbos normomis vertina kitaip nei kiti vardyno tyrėjai. Autorės teiginiai dėl dalies naujųjų vardų normiškumo, redakcinės kolegijos nuomone, yra diskutuotini.

NEW PERSONAL NAMES OF LITHUANIAN ORIGIN IN 2007–2010 AND TENDENCIES OF GIVING THEM TO NEW-BORN BABIES

Summary

The paper discusses names of Lithuanian origin, which were hardly ever given to babies some time ago but appeared in the Republic of Lithuania in 2007–2010. The paper aims at identifying names which contribute to the expansion of the Lithuanian onomastics. The key factor in the discussion is the novelty of the name; a distinction is drawn between the names suggested by the authors of the Lietuvių vardų kilmės žodynas (Dictionary of Origin of Lithuanian Names) and newly coined names, which are divided according to origin to two-stem compound, appellative, locative and truncated names.

Many new names emerged as a result of human creativity; most names listed in the Dictionary had already been given to new-born babies. In the names given between 2007 and 2010, most names are two-stem compound, appellative names and truncated two-stem names; of them, appellative names and truncated names are often expanded by suffixation. These types of names are characterised by the following features:

228

KALBOS KULTŪRA | 84

1. Two-stem compound names are coined on the basis of usual stems; however, there are cases when one of the stems is appellative, of appellative or foreign origin. Such tendency in coining new compound names is not new; it was observed in old two-stem compound names as well. The same principle applies when new borrowed names are recreated. According to the frequency of stems, in female names the second stem mant- and the first stem ai- clearly stand out.

2. Appellative names are coined in two ways: the base of unsuffixed names is usually expressed by the lexis referring to nature; the base of suffixed names is expressed by appellative names with the same stem. Suffixed appellative names, like suffixed truncated names, are built with the help of suffixes, which are of foreign origin in the new names as well as in Lithuanian hydronyms. Such names are considered acceptable.

3. The abundance of names originating from truncated names attests to a general tendency towards shortening. Such names demonstrate that newly coined truncated names and those suggested in the Dictionary have the inflections -as, -is and -ius; -a and -ė. Thus new truncated names are made on the basis of all possible variants.

KEY WORDS: name, a name of Lithuanian origin, children’s names, two-stem personal name, truncated name, appellative name, suffixal name.

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ Vilniaus universiteto Baltistikos katedra Universiteto g. 5, LT-01513 Vilnius [email protected]

D. SINKEVIČIŪTĖ. Nauji 2007–2010 m. lietuviškos kilmės vaikų vardai ir jų davimo polinkiai

229