ERIKA RIMKUTĖ

Univerzita Vytautase Velikého

JE SEZNAM HLAVNÍCH JAZYKOVÝCH CHYB STÁLE AKTUÁLNÍ? PŘÍPAD KALKŮ

KLÍČOVÁ SLOVA: jazyková kultura, litevština, nepřípustné kalky, Seznam hlavních jazykových chyb, Korpus současné litevštiny, motivované a nemotivované užívání.

1. ÚVOD

Spisovný jazyk se stejně jako ostatní jazykové variety neustále mění: obnovuje se, přejímá nová slova, do slovníků, které jsou jakýmisi jazykovými archivy, se ukládají slova užívaná v určitém období a novotvary se zaznamenávají v databázích neologismů. Mění se také jazykové normy a požadavky na správnost jazyka. Protože při mluvení spisovným jazykem musíme dodržovat kodifikované normy, přejeme si, aby byly pružné, přijatelné pro většinu uživatelů jazyka a aktualizované s ohledem na různé změněné okolnosti (o zásadách kodifikace podrobněji viz Pupkis 2005; Šukys 2003).

Jedním ze zdrojů, které nejpřísněji popisují normativní a nenormativní užívání jazyka, je Seznam hlavních jazykových chyb (dále jen DKKS). V souvislosti s tímto seznamem se objevují poměrně kategorické názory: že se za chyby ukládají peněžní pokuty, že obsahuje neaktuální slova, že se kontroluje jazyk médií apod. (srov. Subačius 2013; Vaicekauskienė 2010: 169; Vaicekauskienė 2011).

Tento článek se podrobněji zabývá jednou z částí DKKS – nepřípustnými kalky a jejich užíváním v Korpusu současné litevštiny (dále jen DLKT), neusiluje však o diskusi ani o jazykové kodifikaci, ani o samotném DKKS. Volbu tématu podnítilo usnesení Státní komise pro litevský jazyk z roku 2014, kterým byly z DKKS vypuštěny dvě položky slovníkových chyb: nepřípustná cizí slova a jejich odvozeniny a nevhodné novější výpůjčky (diskusi k tomu viz Urnėžiūtė 2014). Jazykovědci, kteří diskutovali o změněném DKKS, dospívají k závěru, že seznam je třeba aktualizovat, znovu prohlédnout, upřesnit a doplnit. Proto je vítané rozhodnutí zabývat se otázkami aktuálními pro uživatele jazyka, protože na některá doporučení týkající se ekvivalentů výpůjček se reaguje poměrně aktivně (bohužel často nepříznivě). Přesto vyvstává otázka, zda se bude DKKS v budoucnu měnit, zejména jeho oddíl věnovaný slovníkovým chybám.

Uživatelé jazyka netrpělivě očekávají brožury Jazykových doporučení věnované rozboru dalších lexikálních jednotek.¹ Cílem této studie je předložit údaje o tom, jak se nepřípustné kalky uvedené v DKKS užívají v jednom z možných zdrojů současného jazyka – v DLKT. Předpokládá se, že informace o

¹ Předpokládá se, že druhá brožura věnovaná lexiku se zaměří na významy slov a třetí na další případy, mezi nimi i na kalky.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualus didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 2

Údaje o rozložení kalků v jednotlivých částech korpusu, období jejich užívání, četnosti a motivaci budou užitečné jak pro normotvůrce litevského jazyka, tak i pro ostatní uživatele jazyka.

2. MATERIÁL A METODIKA VÝZKUMU

Za nežádoucí kalky (označované také negativně konotovaným termínem vertalai) se považují „slova, která jsou nekreativně, nevhodně nebo zbytečně přeložena, přestože k jejich nahrazení obvykle existují domácí výrazy“ (Šukys 2003: 44); „slovo nebo rčení utvořené podle vzoru cizího jazyka, jinými slovy přeložené ‚doslova‘“ (Paulauskienė 2000: 85). „Odsuzují se všechny [kalky], které nelze v litevštině sémanticky motivovat nebo které neodpovídají slovotvorným tendencím litevského jazyka“ (Pupkis 2005: 262).

Aldonas Pupkis (2005: 262–263) neigiamai kodifikuotus vertinius vadina vertalais ir juos klasifikuoja į ištisinius ir dalinius. Ištisiniais laikomi ištisai išversti žodžiai (pvz.: apystova (=aplinkybė); vienok (=tačiau, bet); paseka (=rezultatas, padarinys) arba žodžių junginiai (dažnai frazeologizmai) (pvz.: makaronus ant ausų kabinti (=akis dumti, mulinti); perlenkti lazdą (=perdėti, persistengti)). Daliniais vertalais vadinami žodžiai, kuriuose netinkamai vartojamas priešdėlis, priesaga ar kitas dėmuo (pvz.: atreguliuoti (=sureguliuoti); bealkoholinis (=bealkoholis, nealkoholinis, gaivusis); kažkas tai (=kažkas)).

Loreta Vaicekauskienė (2007: 17) atkreipia dėmesį, kad kartais sunku atskirti vertinius ir semantizmus, nes pirmuoju išsiverčiama forma, o antruoju – reikšmė, ir siūlo vertiniais laikyti tik morfologiškai sudėtingo (sudurtinio) svetimžodžio vertimus, aiškius naujadarus, kurie nesutampa su savos kalbos žodžiu ir todėl yra nesunkiai atskiriami nuo pasiskolintos reikšmės.

V tomto článku se vychází z názoru, že nežádoucí kalky jsou slova, slovní spojení nebo sousloví se strukturou netypickou pro litevštinu, která vznikla doslovným překladem z jiných jazyků, nejčastěji z ruštiny, a formou se podobají správným litevským výrazům.

DKKS uvádí 37 nežádoucích kalků – 12 slov a 25 slovních spojení: apystova; gerbūvis; įstatymdავითs, -ė, įstatymleidys, -ė, įstatymdaovystė, įstatymleidystė; išsireikšti, išsireiškimas; laisvanoris, -ė, laisvanoriškas, -a, laisvanoriškai; nekuris, -i; neužilgo; obalsis; paseka; savistovus, -i, savistoviai, savistovumas; stovy(l)s; vienok; ant kiek; ant savęs; ant sveikatos; ant tiek; pas save; iš kalno; kaip kartas; kaip sykis; kaip taisyklė; kas liečia; kas link; prie ko; būk tai; kažkada tai; ant kiek, ant tiek; kaip tai; (kaž)kaip tai; (kaž)kas tai; (kaž)kieno tai; (kaž)kodėl tai; (kaž)koks tai; (kaž)kuris tai, (kaž)kuri tai; būti (ne) kurse; ir taip; (kaž)kur tai.

Všechny tyto kalky (nejen heslové podoby, ale také všechny jejich skloňované a časované tvary) byly vyhledávány ve všech částech DLKT. V korpusu nebyla nalezena spojení būti (ne) kurse, ir taip, (kaž)kur tai. Je třeba upozornit na to, že korpus není pro analýzu kalků zcela vhodným zdrojem, protože většina textů je (nebo by měla být) redigována. Na druhou stranu, pokud se kalky uvedené v DKKS vyskytují i v textech upravených jazykovými redaktory, může to ukazovat, že je obtížné je rozpoznat, a proto je jejich zkoumání stále aktuální. Je také třeba vzít v úvahu, že DKKS byl schválen v roce 1997, zatímco korpus obsahuje texty od roku 1992; nežádoucí kalky užité v textech z dřívějšího období tedy v jistém smyslu nelze považovat za závažné jazykové chyby (nelze je však považovat ani za správné).

Norminamuosiuose ar kitokio pobūdžio leidiniuose (žr. Pupkis 2005: 263; Šukys 2003: 50; Vilkončius 2001; Paulauskienė 2000: 87) minimi ir keli vaizdingi verstiniai posakiai. Pateikiama daugiausia pastaraisiais metais netinkamai iš anglų kalbos verčiamų žodžių ar posakių),

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualus didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 3

např.: pakišti kiaulę (=iškrėsti kiaulystę); makaronus kabinti (=miglą į akis pūsti, akis dumti); viščiukus skaičiuosim rudenį (=pažiūrėsim, kai dugną dėsim; neperšokęs upelio nesakyk op); stogas važiuoja (=trūksta vieno šulo); perlenkti lazdą (=perdėti, persistengti); programos vinis (=svarbiausias, reikšmingiausias); šakėmis ant vandens rašyta (=muilo burbulas, vieni niekai); eiti kaip per barchatą (=per sviestą, kaip sviestu patepta); reikalingas kaip šuniui antra uodega (=penkta koja); priskaldyti malkų (=privirti košės); turėti gerą laiką (=gerai praleisti laiką); be problemų (=nesunku, nieko baisaus, padarysiu); įvaryti į kampą (=priremti / prispausti prie sienos, suriesti į ožio ragą); kelti tostą (=kelti taurę, skelbti tostą); lažinuosi, kad... (=aš tikras, galvą dedu / guldau); pasimatysime vėliau (=sudie(v)! Viso labo! Tam kartui!); žuvo vietoje (=iš karto).

Pasak Jono Šukio (2003: 50), kai kurie verstiniai rusiški frazeologizmai per dažnai vartoti sovietmečio spaudoje (jie vartojami ir dabar). Kalbininkas aiškiai nepasako, ar šie posakiai nevartotini, ar juos galima (bet nebūtina) keisti lietuviškais vaizdingais posakiais. Minimi tokie žodžių junginiai: žiūrėti iš savo varpinės (paisyti savo reikalų, interesų); mėtyti akmenis į (kieno) daržą (kritikuoti); kaišioti pagalius į ratus (trukdyti); baltais siūlais siūta (neįrodyta); į vatą vynioti (neatvirai kalbėti, pūsti miglą); gumą tempti (delsti).

Tyto kalkované výrazy nebyly v DLKT analyzovány. Rádi bychom upozornili jazykové normotvůrce, že by těmto výrazům (zejména obrazným) měli věnovat větší pozornost: sestavit jejich seznamy; vysvětlit, proč se nemají používat, protože uživatelé jazyka se domnívají, že je-li výraz obrazný, je správný; přesně určit stupeň hodnocení, tedy zda je výraz nepřípustný, nevhodný, nebo zda je lepší místo něj použít jiný litevský výraz.

V článku byly kalky zkoumány ze čtyř hledisek: 1) jak často se v korpusu užívají; 2) ve které části korpusu se vyskytují; 3) v textech z jakého období (byla vyslovena hypotéza, že více kalků se objeví ve starších textech, tj. vydaných před rokem 2000, a méně v novějších textech, vydaných od roku 2001); 4) zda jsou užívány motivovaně, či nemotivovaně (předpokládalo se, že nežádoucí kalky jsou častěji užívány nemotivovaně, protože je uživatelé jazyka nerozpoznají a neuvědomují si, že používají nežádoucí výrazy) (viz kapitolu 3).

Metodika tohoto výzkumu není nová – v článku „Svetimybių vartojimo polinkiai lietuvių kalbos tekstyne“, publikovaném v roce 2005, zkoumal Povilas Rudzevičius v DLKT 144 starší přejatá slova uvedená v DKKS. Vycházet budeme z metodiky výzkumu, kterou tento autor představil; některé výsledky tohoto výzkumu porovnáme s údaji z výzkumu P. Rudzevičiuse.

3. UŽÍVÁNÍ NEVHODNÝCH KALKŮ V SOUČASNÉM KORPUSU LITEVŠTINY

V korpusu bylo nalezeno více než 20 000 konkordančních řádků s nevhodnými kalky. To však neznamená, že existuje tolik případů nesprávného užití. Nevhodné kalkované výrazy se nezřídka náhodně shodovaly se správnými slovními spojeními, např.:

(1) ve firmách jsou možné pouze cesty A a B. Anebo nedělat nic a dívat se, kam to povede, anebo – zalátat staré řídicí „tělo“.²

2 Všechny příklady jsou převzaty z DLKT. Příklady nebyly upravovány, některé jsou mírně zkráceny; zkoumaný kalk je vyznačen tučně. Příklady a statistické údaje pocházejí z bakalářské práce Agnė Sendaitė „Užívání nevhodných kalků v korpusu současné litevštiny“ obhájené v roce 2014 (vedoucí Erika Rimkutė).

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualus didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 4

(2) Ale... Možná mi podrazil nohy sám ďábel. Samozřejmě, když o tom člověk logicky uvažuje, co s tím má ďábel společného? Všechno zhatila volební kampaň.

(3) kvůli nimž duch příliš dlouho, samozřejmě, drze a marně zuřil sám na sebe:

(4) která velmi dobře působí na žaludeční vřed. Sám jsem to v Kaunasu zažil na sobě. Samozřejmě, pokud jde o rakovinu, bez operace se už neobejdete.

Po vyřazení konkordančních řádků (viz příklady 1 a 3), v nichž bylo použito správné slovní spojení, zůstalo 3 086 konkordančních řádků s nevhodnými kalky (v různých tvarech). Dále je pojednáno o četnosti užití nevhodných kalků uvedených v DKKS a nalezených v korpusu (viz 3.1), jejich rozložení v jednotlivých částech DLKT (viz 3.2), užívání podle období (viz 3.3) a motivaci k jejich užívání (viz 3.4).

3.1. Frekvence užívání nevhodných kalků v Korpusu současné litevštiny

Jak bylo uvedeno ve druhé kapitole, v DLKT bylo nalezeno celkem 34 kalků. Podle četnosti užívání jsou rozděleny do tří skupin:

1. užité více než 100krát,

2. užité 10–100krát,

3. užité méně než 10krát.

V první skupině bylo nalezeno 12 slov (tvoří 35,3% všech nevhodných kalků nalezených v korpusu). Nejčastější kalky nalezené v korpusu jsou: išsireikšti, išsireiškimas (506)³, vienok (277), gerbūvis (241), neužilgo (235), (kaž)koks tai (231), (kaž)kas tai (209).

Do druhé skupiny, tj. slov užitých 10–100krát, bylo zařazeno 16 slov (47%). Jsou to kalky apystova (54), obalsis (52), ant savęs (16), prie ko (33) a další.

Nejméně často, tj. méně než 10krát, bylo užito 6 kalků (17,7%); všechny jsou víceslovné výrazy. Lze předpokládat, že kalky z této skupiny i ty, které nebyly v korpusu nalezeny vůbec, tj. ant kiek, ant tiek, ant sveikatos, būti (ne) kurse, ir taip, kaip kartas, (kaž)kieno tai, (kaž)kodėl tai, (kaž)kur tai, lze považovat za výrazy, které v současném jazyce zanikají. K potvrzení tohoto závěru by bylo třeba prozkoumat více údajů z mluveného jazyka, protože tyto kalky se pravděpodobně častěji užívají v mluvené řeči; rovněž by bylo třeba zkoumat novější texty psaného jazyka. Na druhou stranu může být takto řídké užívání způsobeno i tím, že ani správné ekvivalenty těchto kalků, užitých v korpusu jen zřídka, nejsou časté.

Shrneme-li četnost užívání nevhodných kalků, lze říci, že více než třetina kalků je velmi častá, a proto je pravděpodobné, že v nejbližší době nezaniknou. Bylo zjištěno, že častěji se užívají kalkovaná slova než víceslovná spojení. Četnost užívání kalků je třeba posuzovat také v širším kontextu, proto je v následující podkapitole popsáno, ve kterých částech korpusu se zkoumané kalky vyskytují; v podkapitole 3.4 jsou pak uvedeny tendence v motivaci jejich užívání.

³ V závorkách je uveden počet výskytů.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualus didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 5

3.2. Rozložení nevhodných kalků Korpus současné litevštiny v jednotlivých částech

Jak bylo zmíněno v úvodu, všechny kalky uvedené v DKKS byly zkoumány v DLKT. Korpus má 140 milionů slov a obsahuje texty napsané v letech 1992 až 2009. Poměrné zastoupení jednotlivých částí korpusu je znázorněno na obrázku 1.

OBR. 1. Struktura DLKT⁴

O reprezentativnosti korpusů, zásadách jejich sestavování apod. se vedou rozsáhlé diskuse (viz Marcinkevičienė 2000); tento článek se uvedenými spornými otázkami nezabývá, hned na začátku však upozorňuje, že některé výsledky výzkumu jsou dány poměrným zastoupením jednotlivých částí korpusu (viz dále).

Jak je patrné z obrázku 2, nejvíce nevhodných kalků bylo nalezeno v publicistice (58,2%), mnohem méně v odborné a populárně-naučné literatuře, mluveném jazyce a beletrii. Podle očekávání byl nejmenší počet výskytů v části administrativních textů (2,6%). Tyto údaje je však třeba vykládat poněkud jinak: nejvíce kalků bylo nalezeno v publicistice nikoli proto, že by texty v této části korpusu byly nejméně správné, ale proto, že publicistika tvoří největší část DLKT (viz obrázek 1); mluvený jazyk rozhodně není nejspisovnější, je však nejmenší částí DLKT, a proto se v něm našlo také málo nevhodných kalků.

OBR. 2. Rozložení nevhodných kalků v jednotlivých částech DLKT

⁴ Údaje převzaty z http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/menu?page=statistics.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualus didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 6

Aby bylo možné uvést přesné údaje o užívání kalků v DLKT, byla vypočtena normalizovaná frekvence: počet výskytů na 100 000 slov (viz obrázek 3).

OBR. 3. Rozložení nevhodných kalků v jednotlivých částech DLKT (normalizovaná frekvence)

Z těchto údajů lze vyvodit, že nevhodné kalky se neužívají často a nejčastěji se vyskytují v mluveném jazyce, který není regulován (s výjimkou veřejného, oficiálního užívání). Část mluveného jazyka v DLKT se dělí na veřejný (zahrnuje záznamy rozhlasových a televizních pořadů a oficiálních projevů), soukromý (tvoří jej nahrávky každodenní mluvy – těch je nejvíce) a stenogramy (je zde několik stenogramů ze Seimasu). Bohužel zatím nelze samostatně zkoumat jednu nebo více variet mluveného jazyka. Největší část tvoří neformální každodenní hovorový jazyk. Z toho vyplývá, že nevhodné kalky uvedené v DKKS jsou typické pro každodenní hovorový jazyk, v němž se jejich užívání považuje za motivované (viz oddíl 3.4).

Před zahájením výzkumu se předpokládalo, že kalky jako určitý stylistický prostředek budou potřebné v beletristických dílech; přesto 1,5 výskytu na 100 000 slov ukazuje, že kalky nejsou pro řeč a charakterizaci postav v beletrii příliš typické.

Z údajů na obrázku 3 nelze tvrdit, že jazyk dokumentů je nesprávný. Přesto překvapilo, že se nevhodné kalky vyskytly, byť v malém počtu, také v části administrativních textů. Většina příkladů byla nalezena ve starších textech, tedy v textech užitých před rokem 2000, například:

(5) konkurencijos problemas vietiniame ūkyje. Butų ūkio paslaugų, miestų gerbūvio darbų, transporto ir kitose vietinio ūkio rinkose numatoma plačiai taikyti

(6) Na žádost si smluvní strany vyměňují informace o své zákonodárné činnosti, právním systému a soudní praxi.

(7) ČLÁNEK 2 Manželství nemůže být uzavřeno bez dobrovolného a skutečného souhlasu snoubenců. a) S náležitým respektem k tradičnímu

(8) zničení za těchto okolností: a) k němu došlo v důsledku dopravní nehody následkem, kdy pojištěné vozidlo řídil vlastník

(9) ABONENTAS může mít jeden nebo několik objektů (se samostatnými vstupy a výstupy), které spotřebovávají vodu a odvádějí odpadní vody.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualus didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 7

Z užívání nevhodných kalků v jednotlivých částech DLKT tedy vyplývá, že v oficiálním úzu, regulovaném usneseními Státní komise pro litevský jazyk, je ve veřejně publikovaných pracích kalků poměrně málo, takže nelze hovořit o četném porušování jazykových norem.

3.3. Rozložení nevhodných kalků v textech z různých období

V úvodu byla vyslovena hypotéza, že nesprávné kalky by se měly častěji vyskytovat ve starších textech. Za relativně starší texty se považují práce zveřejněné před rokem 2000, zatímco za novější texty jsou považovány texty vydané od roku 2001 (tedy již v 21. století). Analýza ukázala, že se hypotéza potvrdila: v textech publikovaných před rokem 2000 bylo nalezeno 59 procent kalků a v textech vydaných od roku 2001 41 procent kalků.

Některé kalky jsou ve starších textech zřetelně častější: nekuris, -i (87,5 procenta ve starších textech), pasėka (83 procent), odvozeniny od sauisto- (79 procent), stoyyla (79 procent), vienok (80 procent), zatímco kalkované spojení (kaž)kaip tai, (kaž)kas tai se častěji užívají v novějších textech (91, respektive 86 procent). Četnost užívání dalších kalků (např. kaip tai, kaip sykį, kaip kartas, gerbūvis) je ve starších i novějších textech podobná. Nelze tedy jednoznačně vyvodit, že se nevhodné kalky v posledních letech stávají neaktuálními – lze hovořit pouze o konkrétních kalkách, které zanikají, nebo se stále často užívají.

3.4. Motivace k užívání nevhodných kalků

Tento článek věnuje motivaci k užívání nevhodných kalků největší pozornost, neboť právě tyto údaje nejpřesněji ukazují, zda se kalky uvedené v DKKS užívají vědomě, tj. s vědomím, že jde o chybu, ale že je dané slovo z důvodů stylistických či jiných zapotřebí, nebo zda uživatelé jazyka nepociťují cizost kalků a užívají je proto jako běžná slova spisovného jazyka.

Pirmiausia aptarta, kokie atvejai laikomi motyvuota vartosena. J. Šukys (2003: 25–26) teigia, kad stilistiškai motyvuoti normų pažeidimai, dažniausiai pasitaikantys grožinėje literatūroje, publicistikoje, buitinėje kalboje, nelaikomi klaidomis. Grožinėje literatūroje svetimybės pasitelkiamos veikėjų charakteriui perteikti, tačiau jos turi būti vartojamos saikingai, priešingu atveju tekstas tampa nemeniškas.

Nemotivovaná porušení jazykových norem bývají podle J. Šukyse nejčastěji neúmyslná. Patří k nim chyby, kterých se uživatelé jazyka dopouštějí, protože neovládají spisovný jazyk a neznají jeho normy. Za úmyslná se považují taková porušení jazyka, kdy uživatel ví, jak by měl dané slovo správně vyslovit, ale normě se vzpírá a vědomě ji porušuje (Šukys 2003: 25–26).

P. Rudzevičius, který zkoumal nevhodné staré výpůjčky, považoval v článku „Svetimybių vartojimo polinkiai Lietuvių kalbos tekstyne“ (2005: 214–215) za odůvodněná porušení norem: 1) současné nebo předpokládané vsuvky nepatřící do dnešního spisovného jazyka: a) folklorní; b) ze starší literatury; c) z nářečních textů; 2) aktualizované výpůjčky, kdy se ze stylistických důvodů znovu vytvářejí a do kontextu začleňují prvky úzu starších období; 3) citace současného nespisovného jazyka: a) když se cituje delší text, aby se zachovala autenticita jazyka; b) když pouze

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualus didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 8

samostatné slovo se píše v uvozovkách; c) když se cizí výraz používá jako emocionálně-expresivní stylistický prostředek; d) v dialozích; e) v jazykových doporučeních.

Při zkoumání nedoporučovaných kalků nebyly nalezeny všechny případy uvedené P. Rudzevičiusem, proto se motivované případy nečlení tak podrobně. V tomto článku se za motivované užití považují tyto případy:

1) jsou napsány v uvozovkách nebo kurzívou;

2) byly nalezeny v citátech ze starých textů;

3) byly nalezeny v normativních publikacích určených k výuce a vzdělávání;

4) byly užity v řeči postav krásné literatury;

5) byly nalezeny v citátech reprodukujících hovorovou řeč či něčí slova;

6) byly nalezeny v části korpusu mluveného jazyka.

Po sečtení případů motivovaného a nemotivovaného užití se ukázalo, že 74% kalků bylo užito nemotivovaně a 26% motivovaně. Tyto údaje byly získány sečtením všech případů užití ve všech částech korpusu.

Již bylo uvedeno, že všechny případy nalezené v části mluveného jazyka byly považovány za motivované užití. To není zcela přesné, protože tato část korpusu obsahuje i příklady veřejného, oficiálního jazyka (stenografické záznamy Seimasu, záznamy rozhlasových a televizních pořadů), na něž se vztahují požadavky na jazykovou správnost. Přestože většinu mluveného jazyka tvoří neoficiální každodenní hovorový jazyk, nelze příklady oficiálního jazyka oddělit, a proto byly všechny případy z mluveného jazyka považovány za motivované. Na druhou stranu lze v mluveném jazyce nalézt i další výše zmíněné typy motivovaného užití, např. reprodukovanou nesprávnou řeč někoho jiného, nedoporučovaný kalk použitý k charakterizaci určité osoby apod. V této části korpusu se tedy může překrývat několik případů motivovaného užití, podrobnější analýza však nebyla provedena. Po vyloučení části mluveného jazyka z DLKT jsou tedy výsledky analýzy motivace poněkud odlišné: nemotivované užití je typické pro 84% případů a motivované pro 16%.

Níže uvádíme několik příkladů motivovaného užití:

(10) Po skončení odpočítávání „apystovů“ malého človíčka„apystovų“⁵ přechází se k shrnující části

(11) Dosažené blahobytné poměry tam vytvořily dimenzi „gerbūvizma“,„gerbūvizmo“ která nadále rozšiřuje své prostory duchovních tradičních hodnot.

(12) Pilnai – zcela; išsireikšti – vyjádřit se; pergyventi – prožít, být znepokojen, trápit se

(13) Neužilgo – zanedlouho, hned. Nedakepėlis – neschopný člověk. Skaitau – myslím.

(14) tvrdil, že „předání vyslanectví nelze v žádném případě chápat jako dobrovolný akt“, přičemž k předání klíčů byl vybrán diplomat nejnižší hodnosti

(15) J. Skaisgirys (Tamtéž). Velitel Svazu střelců P. Saladžius: „Vaše obal­sis „Litva Litevcům!“ je krásný a všem Litevcům milý.

(16) o ir vertimo: „tarp vardų, minavotų žmonių svetimos šalies, įdėtais paliko nekurie senovėje pagarsinti mūsų šalies vyrai...“ (p. 53-54). Robinzonas Kruzas

(17) Postavy odvážné a v každé tváři se rozkvétá statečnost. Stovila, řeč i každý krok vyjadřují všechny přítomné svobodné muže

⁵ Příklady motivovaného užití nebyly opravovány.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualus didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 9

(18) Bylo mi v mé kůži úzko a velmi mě zajímalo, „nakolik“, jak říkají obyvatelé Kaunasu, vážná byla moje hra

(19) bet aš tik norėjau save pasisendyt kažkiek, gimtadienis va, neužilgo bus. Aišku, melo kojos trumpos, bet tai čia nieko. Apie dainavimą. Gerai.

(20) říká: ach, pane Makortai, všichni učitelé angličtiny nás nutí psát o jakýchsi hloupostech, jako jsou letní prázdniny nebo příběh našeho života.

(21) nazývá „interpretačním rozumem“: tradiční role filozofa, popsaná metaforou „zákonodárce“, je postupně nahrazována rolí, kterou nejlépe vystihuje

(22) frakce ještě nejsou připraveny uzavřít mír“. Rabanimu byla dána možnost „dobrovolně odstoupit. Učinit tak musí do 21. března.

V příkladech 10–11 jsou nevhodné kalky graficky vyznačeny, tj. uvozovkami – takových případů motivovaného užití bylo nalezeno nejvíce a lze je nejsnáze určit. Příklady 12–13 jsou převzaty z publikací určených k normativním nebo výukovým účelům. V příkladech 14–15 je citována řeč jiné osoby (zřejmě bylo důležité vše přesně reprodukovat, proto se v citacích nic neměnilo a byly použity nevhodné kalky). Příklady 16–17 ilustrují úryvky ze starých písemností, proto je zde užití nevhodných slov motivováno.⁶ V osmnáctém příkladu motivovaného užití je kalk nejen graficky vyznačen, ale je také zjevně užit k tomu, aby vystihl styl mluvy obyvatel Kaunasu.

V devatenáctém příkladu je uveden úryvek mluveného jazyka, takže i zde je použitý kalk považován za motivované užití. Na druhou stranu je možné, že mluvčí nezná jazykové normy a výraz neužil užívá jako správné slovo – v takovém případě by se užití mělo považovat za nemotivované. Nelze však ověřit, zda autoři výpovědí uvedených v části korpusu s mluveným jazykem znají jazykové normy, proto se, jak už bylo zmíněno, přestože to není zcela přesné tvrdit, všechny případy mluveného jazyka považují za motivované užití. Ve dvacátém příkladu jsou jazykovými prostředky výstižně zachyceny projevy nevzdělaných dospívajících, proto je zřejmé, že kalk je v něm použit motivovaně.

Určité nejasnosti přinášejí příklady 21–22: uvozovky v nich mohou být napsány nejen proto, aby se autor při citování pojistil proti chybě, ale možná také se záměrem ironizovat – v takovém případě se může stát, že autor textu nechápe, že zákonodárce, dobrovolně jsou nevhodná slova a uvozovky slouží pouze k vyjádření ironie.

Níže uvádíme několik příkladů nemotivovaného užití a jejich komentáře:

(23) aniž bych cokoli řekl, jako by se nic nestalo, pokračoval jsem dál ve své práci. Apystovos (=Okolnosti) se vyvinuly příznivě – naskytla se služební cesta do Moskvy

(24) Aš galvoju: šie žiūrovai, turintys šitokį materialinį gerbūvį (=gerovę), pertekę reginiais, daugybe televizijos programų, sėdės ir žiūrės mano

(25) ze dvou sfér, které se navzájem omezují, jinými slovy – jak se Fichte vyjadřuje (=tvrdí, říká) – jsou „dělitelné“ (kvantitativní).

⁶ Takové příklady ze staré litevštiny poněkud zkreslují statistické údaje: 1) kvůli rozložení v jednotlivých částech korpusu, protože text může být zařazen například do krásné literatury, přestože je v něm přetištěna pasáž z literárního díla; 2) kvůli rozložení podle období, protože analyzovaný řádek konkordance může pocházet z poměrně nového textu, v němž se však nachází citát ilustrující starou litevštinu nebo nářeční projev. Na druhou stranu takových případů není mnoho, lze tedy tvrdit, že nemají významný vliv na výsledky uvedené v článku.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualus didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 10

(26) Dobrovolný (=Dobrovolný) nerozdělený zisk – to je část zůstatku nerozděleného zisku

(27) vás sjednotil v jeden tým a nazval se „Sakal“: Šiauliai „Sakal“ hrál v nějaké (=nějaké) pobaltské lize a obsadil 9. místo.

(28) Výzvy k osvobození národů výzvy (=hesla) byly pro obyčejného člověka obzvlášť srozumitelné a přitažlivé.

(29) Lénské medvědy za takové nepovažují; nepodléhá kontrole? – Copak je pan R. natolik (=tak) naivní, že si myslí, že lze dovolit strkat nos do vážných záležitostí národa

(30) Brzy (=Zanedlouho) se dočkáme jejich strašlivých útoků u našich hlavních dveří.

(31) būrelyje kas nors įterptų kelis sakinius gudiškai (paprastai cituodamas kieno tai (=kažkieno) gudiškos kalbos fragmentus: ir visas pokalbis pereidavo į gudų kalbą.

(32) správy okresu Pasvalys – povolit snížení základního kapitálu akciové společnosti „Pasvalio gerbuvois (=prosperita)“ (6918959) stanoveného Ústřední privatizační komisí

(33) Heideggerovými slovy: „To nejstarší ve starověku v našem myšlení předchází nás a přece (=nicméně) nás vítá“

(34) ještě o jednom šílenci, tentokrát už ne o herci. O takovém stoyyldirbį (=sochaře, výrobce soch), tedy sochaře.

(35) V důsledku zdravé konkurence zavedla Kaunaská hudební škola u sebe také 7 tříd pro všechny nástroje, bohužel je však nedokázala využít

(36) Kamufláž je všude, a pokud si jí u sebe v Litvě nevšímáme, znamená to, že maskovací materiál je velmi kvalitní.

Z těchto příkladů lze vyvodit, že uživatelé jazyka si neuvědomovali, že dělají chybu, protože nevhodné kalky v textu nijak nevyznačili ani nevysvětlili. Bylo zjištěno, že nemotivované užívání některých kalků je obzvlášť časté v některých publikacích (z etických důvodů nejsou uváděni autoři ani názvy textů), takže v některých případech by se nemělo hovořit obecně o rozšíření kalků uvedených v DKKS v současné litevštině a jejich častém užívání v DLKT, ale o neznalosti jazykových norem u některých autorů.

Není zcela jasné, zda lze příklad 32 považovat za nemotivované užití: uvozovkami se zde vyznačuje symbolický název, ale je samozřejmé, že názvy firem, institucí a organizací musí být správné⁸, proto je tento případ zařazen mezi nemotivovaná užití.

Je třeba upozornit na příklad 33: na první pohled by se mohlo zdát, že jde o motivované užití kalku v citátu, víme však, že Martin Heidegger nepsal litevsky, takže použitý nevhodný kalk je chybou překladatele, nikoli autora, a je považován za nemotivované užití.

Z příkladu 34 je patrné, že z nevhodných kalků se tvoří odvozená slova (v tomto případě stoyyldirbis), která nejsou zaznamenána v DKKS (DKKS uvádí pouze stoyyla(s)), ale i jimi se tento článek zabývá. Na druhou stranu tato věta ukazuje, že se ve snaze o obraznost a synonymii (někdy zcela zbytečnou) užívají nesprávná slova (na takové případy upozorňuje i P. Rudzevičius).

Překlady uvedené v příkladech 35–36 pas save byly použity nemotivovaně. Užívání těchto přeložených spojení je poměrně nejasné: je obtížné pochopit, kdy se toto spojení užívá správně a kdy nesprávně—

⁷ V tomto a 36. příkladu je spojení pas save zbytečné.

⁸ Nyní se tato společnost jmenuje „Pasvalio gerovė“.

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualus didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 11

právně, protože v mnoha normativních publikacích jsou uváděny tytéž příklady a chybí rozbor složitějších a rozmanitějších případů.

Je třeba upozornit, že vzhledem k omezeným kontextovým informacím poskytovaným DLKT (konkordanční řádek obsahuje nejvýše 300 znaků) se někdy nepodařilo snadno určit motivaci zkoumaného kalku; jiní badatelé téhož materiálu by proto mohli v některých případech motivaci určit jinak.

Nemotivovaně se nejčastěji užívají (nemotivované užití tvoří více než 80%) tyto kalky: gerbūvis, įstatymdavys, įstatymleidys (a další odvozeniny), išsireikšti, išsireiškimas, laisvanoriškas (a další odvozeniny), neužilgo, obalsis, paseka, stovyla, vienok, kaip kartas, kaip taisyklė.

Nejčastěji se motivovaně užívají přeložená spojení ant tiek, ant kiek, ant sveikatos, kas link, (kaž)kaip tai. Pravda, v DLKT bylo nalezeno poměrně málo případů užití těchto kalků, a proto nelze učinit spolehlivé závěry o jejich motivovaném a nemotivovaném užívání.

4. ZÁVĚRY

Na základě shrnutí výzkumu kalků uvedených v DKKS v DLKT lze formulovat tyto závěry:

1. Kalky jako skupina nepřípustných výpůjček jsou stále aktuální – dokládá to poměrně časté nemotivované užívání v DLKT (84% bez započítání části korpusu mluveného jazyka).

2. Podle četnosti byly kalky rozděleny do tří skupin: nejpočetnější skupinu tvoří (47%) kalky použité v korpusu 10–100krát (např.: apystova, obalsis). O něco méně (35,3%) tvoří kalky užité velmi často, tj. více než 100krát (např.: išsireikšti, išsireiškimas, vienok, gerbūvis, neužilgo). Nejméně často užívané kalky tvoří 17,7% (např.: ant kiek, ant tiek, ant sveikatos).

3. Nejvíce kalků bylo nalezeno v publicistické části DLKT, protože je tato část největší. Po výpočtu normalizované četnosti (počtu užití na 100 tisíc slov) se ukázalo, že nejvíce kalků se užívá v části korpusu mluveného jazyka. V textech, které dodržují jazykové normy, se tedy nepřípustné kalky užívají zřídka.

4. Zkoumání užívání kalků podle období ukázalo, že ve starších textech, tj. vydaných před rokem 2000, bylo kalků více (59%), zatímco v novějších textech (vydaných od roku 2001) jich bylo méně – 41%. To svědčí o poklesu užívání nepřípustných kalků.

5. Porovnání výsledků tohoto výzkumu s výsledky analýzy nepřípustných starých cizích slov P. Rudzevičiuse (2005) odhalilo dva významné rozdíly:

5.1. nepřípustné kalky se mnohem častěji užívají nemotivovaně (84%), zatímco stará cizí slova se častěji užívají motivovaně (60%); to znamená, že uživatelé jazyka cizí slova snáze rozpoznají, a pokud je použijí, graficky či jinak je vyznačí;

5.2. nejvíce nepřípustných kalků bylo nalezeno v publicistice (58,2% při výpočtu prosté, nikoli normalizované četnosti), zatímco nejvíce cizích slov se vyskytovalo v krásné literatuře (30,2%). Z těchto údajů lze vyvodit, že stará cizí slova jsou potřebnějším stylistickým prostředkem pro vykreslení řeči a charakterů postav v krásné literatuře než kalky.

6. Seznam kalků je třeba revidovat, protože některé kalky již nejsou aktuální; je třeba jej doplnit – zařadit nedávno rozšířené kalky pocházející z angličtiny či jiných jazyků, zejména obrazná slovní spo-

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualus didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 12

jení. Obrazná nevhodná slovní spojení by bylo třeba vysvětlit, protože uživatelé jazyka často nechápou, proč jsou tato spojení nepřípustná. Takový seznam by byl velmi užitečný redaktorům, překladatelům, učitelům, vyučujícím a studentům.

ŠALTINIAI

Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt.

Didžiųjų kalbos klaidų sąrašas. Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/lit/klaidos.

LITERATŪRA

Kalbos patarimai. Kn. 1. Sintaksė: 1. Linksnių vartojimas. Sud. R. Miliūnaitė, teksto aut. V. Labutis, A. Pupkis ir J. Šukys, vyr. red. A. Pupkis, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003.

Marcinkevičienė R. 2000: Tekstynų lingvistika. Teorija ir praktika. – Darbai ir Dienos 24, 7–64.

Paulauskienė A. 2000: Lietuvių kalbos kultūra, Kaunas: Technologija.

Pupkis A. 2005: Kalbos kultūros studijos, Vilnius: Gimтасis žodis.

Rudzevičius P. 2005: Svetimybių vartojimo polinkiai lietuvių kalbos tekstyne. – Kalbos kultūra 78, 210–219.

Subačius G. 2013: Kalbos klaidų didybė. Prieiga internete: http://www.delfi.lt/news/ringas/lit/g-subacius-kalbos-klaidu-didybe.d?id=63258244 (žiūrėta 2014-10-10).

Šukys J. 2003: Kalbos kultūra visiems, Kaunas: Šviesa.

Urnėžiūtė R. 2014: Taisyklingos kalbos niekas neatšaukė (R. Urnėžiūtė kalbino D. Vaiš nienę, J. Palionytę, R. Miliūnaitę, A. Dvylę, D. Smalinską). – Gimtoji kalba 2, 18–26.

Vaicekauskienė 2011: interviu Kalbininkė L. Vaicekauskienė: „Mes manipuliuojame visuomene, kai nuolat kalbame apie grėsmes lietuvių kalbai“. Prieiga internete: http://www.lrytas.lt/-12959878831295744879-kalbinink%C4%97-l-vaicekauskien%C4%97-mes-manipuliuojame-visuomene-kai-nuolat-kalbame-apie-gr%C4%97smes-lietuvi%C5%B3-kalbai.htm (žiūrėta 2014-10-13).

Vaicekauskienė L. 2007: Naujieji lietuvių kalbos svetimžodžiai: kalbos politika ir vartosena, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

Vaicekauskienė L. 2010: Lietuvių kalbos norminimo šimtmetis. – Naujasis židinys–Aidai 5–6, 165–172.

Vilkončius V. 2001: Vertimas į lietuvių kalbą: trąfaretų antplūdis, Vilnius: Gimtas(is) žodis.

Gauta 2014 10 23

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Ar vis dar aktualūs didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis | 13

IS THE LIST OF MAJOR LANGUAGE MISTAKES STILL RELEVANT? A CASE STUDY OF LOAN-TRANSLATIONS

Summary

The article analyses 37 improper loan-translations given in the List of Major Language Mistakes. The Corpus of the Contemporary Lithuanian Language was used for the study of the said loan-translations; 34 loan-translations were found in this source. The loan-translations were analysed in terms of four aspects: 1) how often loan-translations were used in the corpus; 2) the part of the corpus they were used in; 3) the time period of texts; 4) motivation (present or not).

The investigation of the material studied showed that more than a third of loan-translations were very frequent (used more than 100 times; e.g. išsireikšti, išsireiškimas, vienok, gerbūvis, neužilgo, (kaž)koks tai, (kaž)kas tai) and therefore unlikely to disappear in the nearest time. It was noticed that translated words rather than collocations were more common.

After calculating the distribution of the analysed loan-translations in different parts of the Corpus, it turned out that the greatest number of loan-translations occur in publicistic texts (58.2 per cent), much less – in non-fiction (18.4 per cent), spoken language (12 per cent), and fiction (8.8 per cent). Improper loan-translations were the most uncommon in the administrative texts (2.6 per cent).

It should be noted that the above given statistics show the number of loan-translations found in certain parts of the Corpus. As different parts of the Corpus vary in size, the normalised frequency (per 100 000 words) was calculated in order to find out the actual use of loan-translations. The data obtained were different: the greatest number of loan-translations used was found in the spoken language (65.3 instances per 100 000 words), non-fiction – 2.7, publicistic texts – 2, fiction – 1.5, administrative texts – 0.6.

The investigation of the use of loan-translations according to the time period approved the hypothesis assumed in the introduction: the number of loan-translations found was greater (59 per cent) in the texts published before 2000, while their use in the recent texts (published starting from 2001) was less frequent (41 per cent). This suggests a certain decrease in the use of improper loan-translations.

After counting the instances of motivated and unmotivated use, it turned out that 74 per cent of loan-translations were used without motivation, 26 per cent – with motivation. These data were obtained by counting the total number of instances throughout all the parts of the Corpus. Spoken language excluded (as all such instances of use were regarded as motivated), the results were quite different: unmotivated use was present in 84 per cent of the instances, motivated – 16 per cent. On the basis of such statistics, it can be concluded that language users do not recognise loan-translations as lexical errors. Thus, the discussion of improper loan-translations is still relevant, yet the List of Major Language Mistakes should be updated with recently widespread loan-translations that are more frequent in the current language as well as with improper figurative expressions.

KEYWORDS: language culture, the Lithuanian language, improper loan-translations, the List of Major Language Mistakes, the Corpus of the Contemporary Lithuanian Language, motivated and unmotivated use.

ERIKA RIMKUTĖ Vytauto Didžiojo universitetas Humanitarinių mokslų fakultetas Lietuvių kalbos katedra K. Donelaičio g. 52, LT-44244 Kaunas [email protected]

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204