JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ

Šiaulská univerzita

SLOVOTVORNÉ VZTAHY SLOV OBSAHUJÍCÍCH KMEN LIETUV-¹

KLÍČOVÁ SLOVA: odvozené slovo; derivát; složenina; slovotvorné hnízdo; neologismus; (slovotvorná) synonyma; (slovotvorné) varianty; slovotvorné stupně.

ÚVOD

Jméno Litva, které má v historických pramenech a jazykové tradici tři podoby: s kořeny liet- (litevská tradice), lit- (slovanská tradice) a leit- (lotyšská tradice), se od roku 1009 (annály kláštera v Quedlinburgu) začalo uvádět, když se křesťanství ze západu přibližovalo k Litvě (o původu jména Litva, hypotézách, proměnách významu atd. viz Bumblauskas 2005; Zinkevičius 2010; 2010a; 2011; Patackas 2014). V litevštině, v níž je slovotvorba jedním z nejčastějších způsobů rozšiřování slovní zásoby a v níž značnou část slovní zásoby tvoří nikoli základová slova, nýbrž odvozená slova (Urbutis 2009: 35–37, 76–80)², se užívá nejen místní název Lietuva, ale také mnoho dalších příbuzných slov (lietuvis, -ė; lietuvybė; puslietuvis, -ė; lietuviškumas; lietuviškas, -a; lietuvinti; lietuvėti; sulietuvinti atd.), která jsou navzájem spojena různými sémantickými a slovotvornými vztahy. V litevštině se slova tvoří jak ze základových slov, tak z odvozených slov, která mohou následně sloužit jako slovotvorný základ pro další odvozeniny (2., 3. atd. stupně) – tak v jazyce vznikají slovotvorná hnízda (rodiny) (Keinys 1999: 15–17; Urbutis 2009: 83–84; Jakaitienė 2010: 117–118). V rámci slovotvorných hnízd mohou být odvozeniny se společným kořenem spojeny nejen různými slovotvornými, ale i variantními nebo synonymními vztahy³, neboť z téhož základového slova se z různých (především vnitřních) příčin tvoří odvozeniny, které se vnější formou liší, ale mají podobný (nebo totožný) význam – slovotvorná synonyma (dále DS) a slovotvorné varianty (dále DV). Připomeňme, že za DS se považují odvozeniny utvořené různými slovotvornými formanty, které mají podobný nebo totožný význam (tj. náležejí k různým slovotvorným typům), např. prapuolimas – prapultis; išgaišėlis, -ė – išgaiša, zatímco DV jsou

¹ Článek je věnován stému výročí obnovení litevského státu.

² Článek vychází ze slovotvorby popsané v Gramatice litevského jazyka (LKG 1965; 1971), Gramatice současného litevského jazyka (DLKG 2005), v knize Vincase Urbutise Teorie slovotvorby (2009), v knize Stasise Keinyse Slovotvorba spisovné litevštiny (1999) aj.; nové poznatky o slovotvorných způsobech viz Smetona 2005.

³ Ritos Miliūnaitės (2009: 123) teigimu, variantiškumas ir sinonimija atsiranda tada, kai žyminys (ženklo turinys) turi daugiau kaip vieną formą.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 2

deriváty vytvořené stejným derivačním formantem, které se liší vedlejšími derivačními prostředky, např.: pamiškė / pamiškys, sagė / segė, saulėlydis / saulėlėdis, tarpkalnė / tarpkalnis / tarpkalnė / tarpkalnis. (O DS a DV viz Vaskelienė 2000, 2013; o variantnosti, synonymických vztazích, pojetí synonyma, zdrojích synonymie a typech synonym viz Pikčilingis 1988: 4–47; Miliūnaitė 2009; Jakaitienė 2010: 119–131; Župerka 2012: 28–40.)

Tyrimo objektu pasirinkti kamieną lietuv- turintys dariniai. Straipsnio⁴ tikslui – išanalizuoti kamieną lietuv- turinčius žodžius – pasiekti keliami tokie uždaviniai: iš Lietuvių kalbos žodyno (LKŽ_e), Lietuvių kalbos žodyno papildymų kartotekos (LKŽPK), Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno (ND), Dabartinės lietuvių kalbos tekstyno (DLKT) išrinkti kamieną lietuv- turinčius žodžius, juos darybiškai išanalizuoti, aptarti tarp darinių susiklosčiusius sinoniminius ir variantinius santykius, aptarti kamieną lietuv- turinčių darinių vartosenos ypatumus. Darbe taikyti darybinės analizės, substitucijos, skaičiavimo metodai.

V LKŽ_e, LKŽPK, ND a DLKT bylo celkem nalezeno 102 derivátů obsahujících kmen lietuv-, propojených různými slovotvornými a sémantickými vztahy: 58 podstatných jmen, 17 přídavných jmen, 20 sloves a 7 příslovcí.

1. DERIVÁTY OD MÍSTNÍHO JMÉNA LIETUVA⁵

1.1. Deriváty tvořené koncovkou (podstatná jména)

S místním jménem Lietuva přímo souvisí 9 derivátů, především podstatné jméno lietuvis, -ė vytvořené pomocí koncovky -is, -ė⁶, které má dva lexikální významy: 1 „příslušník litevského národa“, 2 zast. „Aukštait“.⁷ LKŽ_e uvádí také derivát s přízvučnou variantou koncovky -ys

⁴ Za cenné postřehy a rady autorky článku děkují anonymním recenzentům a recenzentkám.

⁵ V první kapitole jsou rozebrány deriváty přímo související s Lietuva (1. stupně), ve druhé kapitole jsou podle slovních druhů a způsobů tvoření probrány deriváty 2. stupně a v samostatných pododdílech nazvaných „Deriváty dalších stupňů tvoření“ jsou uvedeny deriváty 3. stupně a (pokud existují) 4. stupně, aby se výklad příliš nevzdálil od základových slov.

⁶ Sinchronijos požiūriu skiriama galūnė -is, -ė (žr. Pakerys 1994: 220), Pranas Skardžius (1996: 384) (istoriškai) šį daiktavardį laiko priesagos -uvis vediniu.

⁷ Pojednávané slovo je v příkladu uváděno v omezeném počtu výskytů; neologismy (deriváty nezaznamenané ve slovnících a v LKŽPK, nalezené v ND

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 3

lietuvys, -ė „lietuvių tautos žmogus“ (apie jį dar žr. Zinkevičius 2010: 43). Kaip rodo DLKT medžiaga, daiktavardis lietuvis, -ė (daugiausia pirmąją reikšmę) vartojamas visų stilių tekstuose, įvairioje leksinėje aplinkoje, o variantas lietuvys, -ė dabartinėje kalboje veikiausiai retas, pvz.:⁸ 1 Dažnai miške lietuvis, ko verkia, nežino LKŽe; 2 Čion žemaitis, lietuvis draugystėj dūmoja, drauge giesmes pergalės giedojo LKŽe; jo gyslomis teka lietuvio ir žydės kraujas DLKT; kiekvieną dieną peršamas portretas lietuvio kaip nevykėlio, kuris nieko negali, nieko nesugeba DLKT; Vaižgantui labai rūpėjo tas lietuvio gamtojautos podirvis DLKT; Aš esu lietuvys gimęs, bet kitų žodžių nemoku lietuviškai LKŽe; Ne, ką tu, grynas lietuvys, nuo Panevėžio DLKT; Jei ne iš Kauno – tai ne lietuvys! DLKT.

1.2. Složeniny (podstatná jména)

Lietuva je jedním z několika základových slov složenin. Ve spisech Vaižgantase je doložena složenina lietuvlenkis (: Lietuva, lenkas), která znamená „Polák z Litvy“; v současné litevštině je vzácná – v DLKT nebyl nalezen žádný doklad jejího užití. S místním názvem Lietuva souvisejí složeniny s prvním adjektivním členem: jaunalietuvis, -ė „člen mládežnické organizace litevských nacionalistů“, didliet uvis, -ė „Litevec z Velké Litvy“; složeniny *mažliet uvis, -ė a *mažalietuvis, -ė, nalezené v DLKT, ale nezachycené v LKŽe a LKŽPK, je třeba považovat za novotvary. Analýza dokladů s novotvary *mažliet uvis, -ė a *mažalietuvis, -ė ukazuje, že se užívají ve významu „Litevec z Malé Litvy“⁹. V DLKT bylo nalezeno 628 dokladů užití složeniny jaunalietuvis, -ė (všimněme si, že LKŽe neuvádí žádnou větu s tímto podstatným jménem), 120 dokladů s *mažliet uvis, -ė, 35 s didliet uvis, -ė a 3 doklady s *mažalietuvis, -ė, např.: Mimochodem, obě strany, tj. malolitevští a velkolitevští, se navzájem hodnotily poměrně kriticky DLKT; na pozdrav prezidenta se sešli členové LTS, jaunolitevští, střelci DLKT; JSO sdružovalo všechny sportovní kluby organizace jaunolitevských DLKT; Nejdůležitější je, že máme z minulosti krásné příklady spolupráce malolitevských a velkolitevských DLKT; Jedni mluvili jako Velkolitevci, jiní ještě neztratili krásné klaipėdské nářečí LKŽe; Jinak by bylo docela zajímavé – kdo vlastně jsou Malolitevci a proč by se měli přidávat právě k Žemaitům? DLKT.

nebo DLKT), označují se hvězdičkou *; významy slov (není-li uvedeno jinak) jsou uvedeny podle LKŽe; definice novotvarů pocházejí z ND, novotvary nalezené v DLKT, ale nezachycené v ND, jsou vysvětleny podle toho, jak jsou chápány z kontextu.

⁸ Většina pádových tvarů podstatných jmen lietuvis, -ė a lietuvys, -ė se shoduje, takže je obtížné určit, které slovo bylo užito. (Přesto se má za to, že většina případů jsou doklady užití slova lietuvis, -ė.) Podstatné jméno lietuvys, -ė je doloženo jednoznačnými příklady užití (nominativ jednotného čísla); v DLKT jich bylo nalezeno 17.

⁹ Tyto útvary mohou být vytvořeny analogicky ke složenině didliet uvis, -ė (složeniny didliet uvis, -ė, *mažliet uvis, -ė / *mažalietuvis, -ė se často užívají v téže větě).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietu v- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 4

1.3. Podstatné jméno s předponou

LKŽPK uvádí předponový derivát pa- palietuvys (Tehdy se Seinai a Palietuvos¹⁰ přestěhovali do Litvy, LKŽPK); jak je u derivátů s touto předponou obvyklé, označuje místo ležící podél objektu pojmenovaného základovým slovem (viz LKG 1965: 424). V DLKT nebyly nalezeny doklady podstatného jména palietuvys, ale obecně existují věty, v nichž se palietuvys zřejmě užívá ve významu „místo podél Litvy“, např.: ukazuje, že toto slovo bylo pro Lotyše v polovině 17. století v oblasti při Litvě málo obvyklé (Urbutis 1997: 267)¹¹.

1.4. Adjektivum se sufixem

V litevštině se adjektiva s produktivním sufixem -inis, -ė od vlastních jmen (názvů měst a jiných míst, příjmení) tvoří poměrně zřídka (viz Kniūkšta 1976: 9; dále viz Ambrazas 2011: 71–74). Takovým případem je adjektivum lietuvinis, -ė, odvozené od podstatného jména Lietuva sufixem –inis, -ė (1 „z Litvy“ Je tabák litevský? LKŽė, 2 „vyrobený, užívaný v Litvě“ Ty litevské se váží na libry LKŽė). Patří k relačním (druhovým) adjektivům a má pracovní význam „[j]soucí, žijící, nacházející se v místě vyjádřeném základovým slovem, pocházející z tohoto místa, získaný v něm“ (viz DLKG 2005: 211). V současné litevštině se toto adjektivum nejčastěji užívá jako člen víceslovných názvů, např.: pokoušet se pěstovat vzácné nebo již vyhynulé rostliny našeho kraje: vodní ořech – kotvice, lobelku vodní, <...>, srpici litevskou DLKT; Kvetou rostliny, které přežily doby ledové, botanické unikáty zapsané v litevské Červené knize: silenky litevské, zubnice DLKT.

¹⁰ V dokladu v kartotéce je toto slovo napsáno s velkým počátečním písmenem (pravděpodobně je chápáno jako místní název).

¹¹ Dále srov. J. Endzelīns o tom poněkud pochyboval, avšak takové slovo bylo v oblasti při Litvě v polovině 17. století málo obvyklé, a proto mohlo být skutečně převzato z okolních litevských nářečí (Databáze etymologického slovníku litevského jazyka, http://etimologija.baltnexus.lt/?w=d%C5%ABAbsia (navštíveno 8. 8. 2018).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 5

2. DERIVÁTY DRUHÉHO (TŘETÍHO, ČTVRTÉHO) STUPNĚ

2.1. Deriváty od lietuvis, -ė

Podstatné jméno lietuvis, -ė je centrem slovotvorného hnízda, do něhož celkem patří 88 derivátů různých stupňů¹². Toto podstatné jméno¹³ je základem (nebo jedním ze základů) 35 derivátů: 26 podstatných jmen (16 odvozených a 10 složených), 4 přídavných jmen a 5 sloves, která slouží jako slovotvorný základ pro další deriváty (následujících slovotvorných stupňů).

2.1.1. Substantivní deriváty s příponami. Vztah slovotvorné opozice k podstatnému jménu lietuvis má třináct příponových derivátů: lietuvybė; lietuvystė; lietuvaitis, -ė; lietuviukas, -ė; lietuvukė; lietuvikė; lietuvija; lietuvynas; lietuvininkas, -ė; lietuvininkas, -ė; lietuvinykas, -ė; lietuvnykas, -ė; lietuvininkis, -ė.

Darių priesagų -ybė ir -ystė (Ambrazas 2002: 8–18; DLKG 2005: 101–102) vediniai lietuvybė (1 „lietuviškumas“, 2 „lietuviškas žodis ar lietuviška kalbos forma ne lietuvių kalboje“)¹⁴ ir lietuvystė („lietuviškumas“) leksine reikšme „lietuviškumas“ sudaro DS porą: skirtingų darybos tipų vediniai priklauso vardažodžių abstraktų (arba ypatybių pavadinimų) darybos kategorijai, remiasi tuo pačiu pamatiniu žodžiu ir sudaryti su skirtingais darybos formantais. Abstraktų reikšmę turintys bendrašakniai dariniai pasižymi didelėmis substitucijos galimybėmis – žodžių junginiuose ar sakiniuose gali būti sukeisti vietomis iš esmės nepakeisdami konteksto prasmės, pvz.: Lietuvybę ilgesniam laikui, ypač Klaipėdos krašte, išlaikė tik didelis įgimtas lietuvių atsparumas LKŽ_e; išlaikytume lietuvybę ir dvasinę pusiausvyrą DLKT; Taigi, matai, jie tenai apie <...> lietuvystę kalba, nuo lenkų skiriasi DLKT (plg. išlaikyti lietuvybę – išlaikyti lietuvystę, kalba apie lietuvystę – kalba apie lietuvybę ir pan.)¹⁵.

Pomocí přípon typických pro zdrobněliny -aitis, -ė; -ukas, -ė; -ikė jsou od podstatného jména lietuvis odvozena slova lietuvaitis, -ė; lietuviukas, -ė; lietuvukė; lietuvikė. LKŽ_e uvádí podstatné jméno lietuvaitis, -ė („mladý Litevec či Litevka“), do LKŽ_e nezařazené, avšak do LKŽPK

¹² Slovotvorné hnízdo by rozšířily zdrobněliny, které se obvykle do slovníků nezařazují (ve slovnících se zaznamenávají pouze ty, které získaly specifičtější významy).

¹³ V některých případech možná také lietuvys, -ė.

¹⁴ ND uvádí, že lietuvybė získalo nový (konkrétnější) význam – „litevské písemné znaky (s diakritikou)“: Pro programy s otevřeným zdrojovým kódem – lietuvybė ND.

¹⁵ V DLKT bylo celkem nalezeno 1605 dokladů užití podstatného jména lietuvybė a pouze 28 dokladů užití odvozeného slova lietuvystė, avšak bez ověření, ve kterém významu (abstraktním, nebo konkrétním) bylo podstatné jméno lietuvybė užito, lze o skutečné frekvenci užívání DS říci jen málo.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 6

zaznamenané odvozeniny lietuviukas, -ė¹⁶, jejich varianta lietuviukė („Litevka“ LKŽPK) a odvozenina s příponou -ikė¹⁷ lietuviukė (užitá vedle výrazu žemaitikė) mají zvláštní významy¹⁸. Analýza vět s odvozeninami se společným kořenem lietuvaitis, -ė; lietuviukas, -ė / lietuvukė, lietuviukė ukazuje, že se užívají v různém lexikálním prostředí – v některých případech je výraznější sémantická složka původu, v jiných mládí či zdrobnělé náklonnosti, např.: Joja joja lietuvaičiai, neša neša vainikaitį, vainiką rūtų LKŽ; Jaunos, gražios lietuvaitės savo žmogaus rusui niekad neįduos DLKT; Lietuvaitis pasielgė labai neatsakingai DLKT; Palesos mokykloje mokėsi net 120 lietuviukų LKŽPK; Ir išvežiodavo lietuviukus po šalis plačiausias, dažnai net rusų kalbos nemokančius DLKT; Buvome tik keturi lietuviukai, visi lankėme Pirmąjį berniukų, dabar – Jėzuitų gimnaziją DLKT. Někdy lze tyto deriváty, které je třeba považovat za DS, zaměňovat bez větších omezení (srov. išvežiodavo lietuviukus – išvežiodavo lietuvaičius; buvome keturi lietuviukai – buvome keturi lietuvaičiai; jaunos lietuvaitės – jaunos lietuviukės / lietuviukės apod.). Přesto existují rozdíly – lietuvaitis, -ė se často užívá prostě při hovoru o osobě litevského původu, zatímco lietuviukas, -ė o litevském dítěti; některé deriváty (lietuvaitis, -ė; lietuviukė) se někdy užívají s pejorativním zabarvením. Liší se také četnost užívání těchto odvozenin: v DLKT bylo nalezeno 1785 dokladů užití podstatného jména lietuvaitis, -ė a 188 dokladů lietuviukas, -ė, zatímco věty s lietuviukė a lietuviukė nebyly v korpusu nalezeny.

Z podstatného jména lietuvis, -ė byla pomocí přípony -ija utvořena odvozenina lietu vija s významem „souhrn Litevců“¹⁹, která patří do slovotvorné kategorie kolektivních názvů – jde o podstatná jména označující souhrn různých osob v menším či větším rozsahu (Keinys 1999: 51; DLKG 2005: 43–144), např.: Atkreipiu dėmesį į jauną želiančią lietuviją – broliukus, sesutes LKŽ; Tikras „paskutinių pagonių“ ženklas lietuvijoje – tai jos karštas pamaldumas DLKT²⁰.

Za odvozeninu spadající do slovotvorné kategorie názvů míst lze považovat derivát s příponou -ynas lietuvynas („místo, kde většinou žijí Litevci“), který LKŽ neuvádí, ale je zaznamenán v LKŽPK.

¹⁶ Je třeba poznamenat, že LKŽPK nesprávně uvádí derivát zapsaný na lístku: LKŽPK uvádí lietuvnikas, ale mělo by být lietuviukas, neboť právě toto slovo je užito v příkladu zaznamenaném na lístku a objevuje se také ve zdroji – díle Zigmo Zinkevičiuse (1993: 208).

¹⁷ Priesaga -ikė darė žemaičių ir kai kuriose gretimose aukštaičių tarmėse (žr. LKG 1965: 278–279).

¹⁸ Někdy lze odvozeniny chápat jako „dítě (syn, dcera) Litevce (Litevky)“, tedy se jejich význam poněkud přibližuje názvům dětí podle jejich rodičů (viz LKG 1965: 414).

¹⁹ ND uvádí nový význam výrazu lietu vija „obyvatelé Litvy místního původu“, např.: Ir kas tada gelbės nuo šito išnykimo musulmonybės, milžiniškos imigracijos į Lietuvą akivaizdoje, kol dar tauta turės teisę lietuviją rinkti? ND.

²⁰ V DLKT bylo nalezeno 16 dokladů užití podstatného jména lietu vija.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 7

žij퓲¹, např.: Į Ežerę dabar lietuviai važiuon gyventi, greit ten būs vien lietuvyns, latviškai nebsusišnekėsi LKŽPK; Bostono lietuvyne taipgi nemažai teko padirbėti DLKT²².

Stejný význam (významy) mají odvozeniny uvedené v LKŽₑ: lietu vininkas, -ė (1 „Litev (zpravidla Litevec z východního Pruska)“, 2 „člověk, Litevec, kterého se zvláště týkají litevské záležitosti“), lietu vininkas, -ė („viz lietuvininkas“), lietu vininkis, -ė („viz lietuvininkas 1“); řadí se k nim také odvozeniny neuvedené v LKŽₑ, ale zaznamenané v LKŽPK a zmiňované v dílech Sauliause Ambraze (2002: 119) a Zigmo Zinkevičiuse (2010: 44): lietu vin ykas, -ė; lietuonykas, -ė. Odvozeniny se společným kořenem a stejným významem lietu vininkas, -ė / lietuvninkas, -ė / lietuvinykas, -ė / lietuonykas, -ė / lietuvninkis, -ė jsou ve vztahu variantnosti²³. Z těchto DV se v současné litevštině nejčastěji užívá označení osoby lietu vininkas, -ė – v DLKT bylo nalezeno 1135 dokladů jeho užití (srov. lietu vininkas, -ė 190 dokladů, lietu vinykas, -ė 2, lietuonykas, -ė 1; doklady s lietu vninkis nebyly v korpusu nalezeny).

Derivační útvary dalších stupňů.

Za deriváty 3. stupně je třeba považovat podstatná jména lietu vininkystė, lietu vininkaitė, lietuvynkaitė, puslietu vininkis, -ė a *lietu vybininkas, -ė. Abstraktum s příponou -ystė lietu vininkystė (viz „lietu vystė“) doplňuje výše pojednanou řadu synonym DS lietu vybė – lietu vystė, zatímco DV lietu vininkaitė a lietuvynkaitė utvořená příponou -aitė („lietu vaitė“) rozšiřují výše zmíněnou řadu DS lietu vaitė – lietuviukė / lietuvukė – lietuvikė (Lietuvynkaitei ilgu tarp brolelių LKŽₑ). Podstatné jméno lietu vininkas, -ė je také základem druhé složky v litevštině vzácné složeniny puslietu vininkis, -ė (viz „puslietuvis“) – první složka složeniny vychází z příslovce pusiau (srov. LKG 1965: 460–461).

ND uvádí neologismus *lietu vybininkas, -ė („propagátor, zastánce lietu vybė (litevskosti)“), který vychází z abstrakta lietu vybė: Panašu, kad lietuviai lietu vybininkai labai tingi (ar nemoka) kooperuotis... ND.

Je třeba poznamenat, že tyto útvary dalších stupňů odvozování patří k pasivní slovní zásobě – LKŽₑ neuvádí věty se slovy lietu vininkystė a puslietu vininkis a v DLKT nebyl nalezen ani jeden doklad užití těchto útvarů.

²¹ LKŽPK uvádí také derivát lietuvėnas („mytická bytost“), jeho souvislost s Lietuva či lietuvis je však nejasná (může jít také o výpůjčku z lotyšského lietuvēns „noční můra“).

²² V DLKT byly nalezeny 2 doklady užití derivátu lietu vynas.

²³ LKG (1965: 340, 360, 413) tiek asmenų pagal jų kilimo bei gyvenamąją vietą, tiek vardažodinės ypatybės turėtojų pavadinimų darybos kategorijose tos pačios priesagos variantais laikomi -ininkas, -ė / -(n)inkas, -ė ir -inykas, -ė / -(n)ykas, -ė, bet tarpusavyje jie pateikiami kaip skirtingi darybos tipai. Kaip vienos priesagos variantai -ininkas, -ė ir -(n)inkas, -ė nurodyti Antano Pakerio (1994: 47) Akcentologijoje. Saulius Ambrazas (2002: 118–123) -inykas, -ė; -ininkas, -ė ir -inykas, -ė laiko tos pačios priesagos variantais. Ten pat (Ambrazas 2002: 125) teigiama, kad „[p]riesaga „-ininkas turi labai retą paradigminį variantą -ininkis“.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 8

2.1.2. Podstatná jména s předponou. Od podstatného jména lietuvis, -ė byly pomocí předpon utvořeny tři deriváty: derivát s předponou pro- prolietuviai, který má lexikální význam „staří Litevci“, označuje osobu z předchozí generace nebo někoho, kdo žil mnohem dříve (Keinys 1999: 66; srov. DLKG 2005: 149). Velmi podobný význam má i derivát s předponou pra- pralietuviai „Litevci dávných dob, předkové Litevců“. Deriváty prolietuviai a pralietuviai je tedy třeba považovat za DS: mají podobný lexikální a stejný derivační význam²⁴ a lze je v podstatě zaměňovat ve slovních spojeních nebo větách, např. Ilguosius pralietuvių akūtinių galūnių balsius bei uo, ie sutrumpino visos tarmės LKŽė; Nekirčiuojamus pralietuvių trumpuosius balsius galūnėse abi šnektos buvo numetusios DLKT (srov. dlouhé / nepřízvučné krátké samohlásky pralietuviů).

Od podstatného jména lietuvis, -ė byla předponou ne- utvořena pojmenování osoby nelietuvis, -ė, které má lexikální význam „člověk nelitevské národnosti“ (Lietuvoje gyvena ir nelietuvių LKŽė; Veronikos vardą lygiai taip pat ištartų ir nelietuvis DLKT²⁵); označuje nejen opak toho, co vyjadřuje základové slovo, ale na principu antonymie vytváří také nový pojem, např.: nederlius, negar bė, nelaimė, nelaisvė aj. (podrobněji viz Paulauskienė 1983: 95–96).

Derivační útvary dalších stupňů. Podstatné jméno s předponou pralietuvis, -ė slouží jako derivační základ pro útvar 3. stupně – přídavné jméno s příponou -iškas, -a pralietuviškas, -a s významem „charakteristický pro pralietuviai“ (Aukštaičių tarmėje pralietuviški garsai (ypač balsiai) išliko mažiau pakitę, negu žemaičių LKŽė), zatímco příslovce pralietuviškai uvedené v LKŽė je útvarem 4. stupně (Lietuva→lietuvis→ pralietuvis→ pralietuviškas→ pralietuviškai)²⁶.

2.1.3. Složeniny. Podstatné jméno lietuvis, -ė je jedním ze základových slov deseti složenin (naujalietuvis, -ė; senlietuviai; skerslietuvis, -ė; baltlietuvis, -ė; puslietuvis, -ė; lietuvlatviai, *anglalietuvis, -ė; *afrolietuvis, -ė; lietuviakalbis, -ė; lietuvėdis, -ė). Složeniny

²⁴ Ačkoli se předponou pra- častěji tvoří deriváty označující místo, existují i deriváty s jiným významem (viz LKG 1965: 434; DLKG 2005: 149).

²⁵ V DLKT bylo nalezeno 322 různých dokladů užití podstatného jména nelietuvis, -ė.

²⁶ LKŽė neuvádí věty s příslovcem pralietuviškai a v DLKT nebyly nalezeny ani doklady užití derivátů pralietuviškas a pralietuviškai.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietu v- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 9

naujalietuvis, -ė; anglalietuvis, -ė; lietuviakalbis, -ė mají spojovací samohlásku –(i)a-, ostatní jsou utvořena bez spojovací samohlásky. První člen tří (determinativních) složenin je založen na přídavném jménu: naujalietuvis (: naujas, lietuvis) „Litevčan nové doby, nových názorů“²⁷, senlietuvi ai (: senas, lietuviai) „staří Litevci“, skerslietuvis (: skersas, lietuvis) „odnárodněný Litevčan“. Slovníky nezachycené, ale v LKŽPK uvedené utvořené slovo balt lietuvis, -ė je nejspíše utvořeno z přídavného jména b altas a podstatného jména lietuvis²⁸. První složka složeniny pus lietuvis, -ė („nepravý, odnárodněný Litevčan“) vychází z příslovce pusiau.

Složeniny pus lietuvis, -ė a skerslietuvis, -ė lze považovat za DS (jejich synonymem je také výše zmíněné odvozené slovo lietuvi ninkas, -ė, vytvořené z označení osoby pus lietuvininkis, -ė), např.: Puslenkiai, skerslietu viai lyg susitarę visa daro, kad tik Lietuva nebūtų Lietuva LKŽₑ, lenkės sūnus – mušiškai puslenkis (antraip apvertus – pus lietuvis!) DLKT, srov. puslenkiai, puslietuviai visa daro, antraip apvertus – skerslietuvis. Tyto DS s blízkou sémantikou se však stylisticky liší – pus lietuvis, -ė je stylisticky neutrální slovo, zatímco skerslietuvis, -ė má v LKŽₑ značku hanlivého výrazu; složeninu skerslietuvis, -ė by tedy v podstatě bylo možné ve všech případech nahradit podstatným jménem pus lietuvis, -ė, opačná záměna však není vždy možná. V DLKT byly nalezeny doklady užití složenin naujalietuvis, -ė; senlietuvis, -ė ir pus lietuvis, -ė, např.: Naujalietuvis [carinė] rusų administracija ėmė itin terorizuoti LKŽₑ; mokesčių nemokantys naujalietuviai yra menkesni valstybės priešai negu mokesčius renkantį valdžia DLKT; Naujalietuviams, kaip Mažeikių Zitai, teatro nereikia DLKT; Senlietuvių religijos esmė – gamtos daiktų, jos jėgų ir reiškinių dievinimas bei garbinimas LKŽₑ; vienas nuolatinių senlietuvių tikybos išpažinėjų ritualų – apeiginis alaus arba midaus gėrimas DLKT.²⁹

Kopuliatyviniu (LKG 1965: 441–442; DLKG 2005: 151) dūriniu laikytinas iš daiktavardžių lietuvis, -ė ir latvis, -ė be jungiamojo balsio sudarytas daugiskaitos forma vartojamas daiktavardis lietu latviai „lietuviai ir latviai“: Gyventa kitąkart čia, kur šiandien lietu latviai gyvena LKŽₑ – DLKT sakinių su šiuo dūriniu nerasta, veikiausiai tai retos vartosenos žodis.

ND uvádí dvě neologická slova: *anglalietuvis, -ė („Litevčan žijící v Anglii (Velké Británii) a/nebo mluvící smíšeným anglicko-litevským jazykem“) a hybrid

²⁷ Tato složenina získala v současné litevštině také další význam: v databázi ND je vykládána jako „nově zbohatlý člověk (po obnovení nezávislosti Litvy)“, např.: Visuomenė piktinasi – tai jie, naujalietuviai, pristatė nesąmoningų namų, panašių į pilis... ND.

²⁸ LKŽPK neuvádí význam výrazu balt lietuvis, -ė ani jediný doklad jeho užití, a proto je obtížné o něm říci něco přesnějšího.

²⁹ V korpusu bylo nalezeno 28 dokladů užití výrazu naujalietuvis, -ė (obvykle se užívá nový význam uvedený v ND), 7 dokladů s výrazem senlietuvis, -ė a 3 s výrazem pus lietuvis, -ė; doklady užití výrazů balt lietuvis, -ė ir skerslietuvis, -ė v korpusu nalezeny nebyly.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darbiniai ryšiai | 10

*afrolietuvis, -ė („ne-bělošský obyvatel Litvy, jehož kořeny sahají do Afriky“³⁰). Neologismy užité ve větách, např.: <...> tai gal galima būtų³¹ su kokiu anglalietuviu forumiečiu susitarti <...> ND; komplimentai nepakeitė afrolietuvė save vadinančios Kristinos Obiang nuomonės ND; Ir ketvirta – tas vaikas afrolietuvis DLKT³².

Podstatné jméno lietuvis, -ė a sloveso kalbėti jsou základem složeniny lietuviakalbis, -ė uvedené v BŽa a ND („ten, pro koho je litevština mateřským jazykem nebo kdo jí běžně mluví“, ND); zatímco složenina lietuvidis, -ė, neuvedená ve slovnících, ale zaznamenaná v LKŽPK v substantivním užití, je nejspíše založena na podstatném jménu lietuvis, -ė a některém z významů slovesa ėsti³³, např.: Būkim ne tik lietuviakalbiai, o tikri lietuviai širdimi ir protu BŽa; Tarsi tos šeimos, tie būreliai lietuviakalbių būtų slaptos teroristų grupuotės... ND; tai buvęs lietuvių tarpusavio karas (lietuviakalbių su slaviakalbiais) DLKT; Biauriausias lietuvidis... čia yra kalbama apie žinomą žmogų, ne tiek lietuvidį, kiek didžiausią valdžios tarną LKŽPK; <...> vėliau pasireiškusio lietuvedžiu... G³⁴.

Slovotvorné stupně následujícího řádu. V následujícím slovotvorném stupni vzniklo ze složenin šest odvozenin 3. stupně (přídavných jmen): lietuvlatviškas, -a; lietuvlatviškas, -a; senlietuviškas, -a; senalietuviškas, -a; v DLKT byly nalezeny výrazy *nauj lietuvinis, -ė; *nauj lietuviškas, -a. Novotvar *naujalietuviškas, –a* (: naujalietuvis, -ė), utvořený příponou –iškas, –a, má nejspíše význam „typický pro naujalietuviai, takový jako naujalietuviai“. Dvojice odvozenin tvoří lietuvlatviškas, –a („litevský a lotyšský“) a lietuvylatviškas, –a („viz lietuvlatviškas“), a také odvozeniny se stejným lexikálním významem („typický pro senlietuviai“) senlietuviškas, –a a senalietuviškas, –a³⁵, např.: Lietuvlatviška šaka šiandien išneša

³⁰ ND uvádí i další slova obdobné stavby, např. afrobrazilas, -ė; afrok商aribas, -ė; afrokariabietis, -ė; afrošvedas, -ė; srov. také afroamerikietis, -ė uvedené v DLKŽ a BŽa.

³¹ Jazykově upraveno (v ND je uvedena původní věta, napsaná s chybami).

³² Toto je jediný doklad užití neologismu afrolietuvis nalezený v DLKT, další doklady však lze najít pomocí vyhledávače Google; například toto slovo užila Dalia Teišerskytė: Be to, kaip tada pavadinti, pavyzdžiui, Lietuvoje gyvenantį juodaodį? Afrolietuviu? Tikriausiai taip (D. Teišerskytė dėl girto juodaodžio prarado žadėtą kultūros ministrės postą. Respublika. Dostupné na internetu: http://www.respublika.lt/lt/naujienos/lietuva/lietu-vos_politika/dteiserskyte_del_girto_juodaodzio_prarado_zadeta_kulturos_ministres_posta/,print.1 (citováno 14. 8. 2018).

³³ Např. ėsti 9 „znepokojovat, trápit, hlodat“, 11 „hubovat, hádat se, pronásledovat“ LKŽe (bez znalosti významu slova lietuvidis, -ė a bez dalších dokladů užití je obtížné cokoli tvrdit s jistotou).

³⁴ V DLKT byly nalezeny 2 doklady, v nichž je složenina lietuviakalbis užita jako podstatné jméno. Doklady se složeninou lietuvidis, -ė v DLKT nalezeny nebyly, ale Google takové doklady našel; například byla užita v deníku Draugas vydávaném v Chicagu od roku 1953 a v měsíčníku Aidas (Dostupné na internetu: http://www.draugas.org/archive/1953_reg/1953-07-18-PRIEDAS-DRAUGAS.pdf; file:///C:/Users/HP/Documents/KONFERENCIJOS,%20PRANE%C5%A0IMAI,%20STRAIPSNIAI,%20KVIETIMAI/LIETUV/aidai.eu%20Ap%C5%BEvalga.htm (citováno v červenci–srpnu 2018).

³⁵ Složenina senalietuvis, -ė se spojovací samohláskou není uvedena ani v LKŽe, ani v LKŽPK, a proto ji lze považovat za

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 11

téměř skoro 4 miliony hlav LKŽₑ; Smagen-es vel smãgen-ys (Tilžė, Kvedarna), jak ukazuje lotyšské smadzens, pochází teprve z litevsko-lotyšského prajazyka K. Būg. LKŽₑ; Normy starolitevské morálky se v naší vesnici zachovaly až do posledních dnů LKŽₑ; Dva názvy míst starolitevského původu K. Būg. LKŽₑ. V DLKT byly nalezeny čtyři příklady užití novotvaru naujalietuviškas, -a (věty s odvozeninami senlietuviškas / senalietuviškas, lietuvalatviškas / lietuvylatviškas nebyly nalezeny), např.: Zdá se, že ne bezdůvodně se ve společnosti široce hovoří o společných zájmech a společné práci staré nomenklatury a nové litevské elity DLKT. Pomocí přípony -inis, -ė byl vytvořen novotvar naujalietuvinis, -ė (: naujalietuvis), který se patrně užívá jako synonymum genitivu podstatného jména (naujalietuvių): Novolitevské rosolovité medúzy si nemůžete ani osahat DLKT³⁶.

Za odvozeninu 4. stupně lze považovat novotvar *naujalietuviškai (: *naujalietuviškas): soutěž skončí „novolitevsky“ – když vyhraje jeden, ale projektuje někdo úplně jiný DLKT.

O podstatné jméno lietuvis, -ė se opírají čtyři přídavná jména: lietuviškas, -a; *lietuviakalbis, -ė; lietuvedis, -ė a priešlietuviškas, -a.

2.1.4. Odvozené přídavné jméno s příponou. Pomocí přípony -iškas, -a bylo vytvořeno víceznačné odvozené slovo lietuviškas, -a³⁷, které patří k přídavným jménům vyjadřujícím podobnost nebo typický rys. „Nejtypičtějším slovotvorným významem podstatných jmen odvozených příponou -iškas, -a je ‚podobný věci vyjádřené základovým slovem‘“ (DLKG 2005: 207; o původu, významech a užívání přípony -iškas, -a viz také Ambrazas 2011: 82–86). Údaje DLKT ukazují, že přídavné jméno lietuviškas, -a se v současné litevštině velmi často užívá v textech všech stylů; tento

potenciniu pamatiniu žodžiu (žr. Urbutis 2009: 241). Toks dūrinio variantas galėjo būti kur nors vartojamas ir galėjo tapti darybos pamatu tolesnės darybos vediniui senalietuviškas, -ė, kita vertus, balsis galėjo atsirasti darybos procese net ir darant iš senlietuvis, -ė. Atkreiptinas dėmesys, kad prie įterptus balsius turinčių darinių lietuvylatviškas, -a ir minėto senalietuviškas, -a LKŽₑ pateikta tik po vieną Kazimiero Būgos užrašytą pavyzdį.

³⁶ V DLKT byl nalezen pouze jeden příklad užití tohoto novotvaru.

³⁷ DLKŽ uvádí jeden význam přídavného jména lietuviškas, -a, „typický pro Litevce“, LKŽₑ uvádí 7 významů tohoto slova: 1 „jako u Litevců, podobný Litevcům; vyrobený či zhotovený obvyklým litevským způsobem“ (Podívej, i tady (mimo Litvu) jsou litevské sýry (zcela podobné sýrům z Litvy, litevským sýrům, takové, jaké najdeš zejména v Litvě)), 2 „typický pro Litevce“ (Jeho počínání bylo zcela litevské), „vyznačující se litevskostí“ (Ach, kam jste zmizely, litevské časy, kdy Prusové ještě neuměli mluvit německy), 3 „litevského původu“ (Může Němec dát něco člověku litevského původu), „složený z Litevců“ (Litevské (litevské) vojsko přišlo), 4 „užívaný v Litvě“ (Litevské drobné mince, ražené mince), 5 „obývaný Litevci, náležející jim“ (Nikdy jsem tak zblízka neviděl litevskou půdu, vesnici a její lidi), 6 „litevský“ (zastaralý význam, o jazyce) (Litevský jazyk), „litevština“ (Mladší Litevci převádějí do tohoto jazyka, zatímco my ze starého zvyku), „napsaný litevsky“ (Po zemi putují litevské knihy), „patřící k litevštině“ (Kriokti je výhradně litevské zvukomalebné slovo), „typický pro litevštinu“ (Výraz může být litevský nebo nelitevský podle toho, zda odpovídá duchu litevského jazyka, či nikoli), 7 zast. „aukštaitský“ (Nebyli kněží, kteří by ovládali litevštinu nebo žemaitštinu).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuvių turinčių žodžių darbiniai ryšiai | 12

Tímto přídavným jménem se obvykle charakterizují podstatná jména různé sémantiky (nejčastěji označující konkrétní věci, ale někdy i abstrakta), např. lietuviškas, -a (-i, -os) pohlednice, nábytek, tlupy, zpěvník, film, kalendář, kniha, vysílání, lity, muzikál, škola, mince, napomenutí, poštovní známka, rozhovory, modlitby, názvy, příjmení, román, spisy, seriál, divadlo, termíny, univerzita, slova a další.³⁸

Odvozeniny dalších slovotvorných stupňů. Přídavné jméno lietuviškas, -a je slovotvorným základem osmi odvozenin 3. stupně: podstatného jména lietuviškumas (1), přídavných jmen lietuviškinis, -ė; puslietuviškas, -a; pro lietuviškas, -a (2), sloves lietuviškauti, lietuviškinti, lietuviškuoti (3), a příslovce lietuviškai (4).

1) Z významů 2, 5 a 6 přídavného jména lietuviškas, -a je příponou -umas, která je vlastní slovotvornou příponou kategorie abstraktních podstatných jmen tvořených od přídavných jmen, utvořeno podstatné jméno lietuviškumas (1 Neapsakomas lietuviškumas žmogaus LKŽ, 2 Apylinkės lietuviškumą gerai paliudija vietovardžiai LKŽ, 3 Negali būti kalbos apie jo (žodžio grabas) lietuviškumą LKŽė), které si zachovává kategorický slovotvorný význam. Toto abstraktum je v současné litevštině poměrně časté – v DLKT bylo nalezeno 721 dokladů jeho užití, např.: Dceři vštěpuji litevskost láskou, ne nátlakem DLKT; Každopádně je tato litevskost spojena s určitými tradicemi DLKT.

V LKŽPK a DLKT byly nalezeny dvě odvozeniny dalších slovotvorných stupňů (4. stupně), nezařazené do slovníků – abstrakta antilietuviškumas (: antilietuviškas / lietuviškumas) a novotvar *pro lietuviškumas (: pro lietuviškas, -a / lietuviškumas) – je třeba považovat za odvozeniny s neustáleným pořadím slovotvorných stupňů³⁹ (odvozeniny s příponou -umas nebo s předponami nelitevského původu anti-, pro-), např.: Antilitevskost vzkvétala LKŽPK; Proto v myslích lidí přetrvávají nánosy antilitevskosti DLKT; nelze se nedivit její pro-litevskosti DLKT⁴⁰.

2) Na odvozeninu lietuviškas, -a navazují odvozeniny dalších slovotvorných stupňů (3. stupně) – p ř í d a v n á j m é n a lietuviškinis, -ė; puslietuviškas, -a; pro lietuviškas, -a. V LKG (1965: 572) se uvádí, že přídavná jména s příponou -inis, -ė se obvykle tvoří z nederivovaných slov; podle Pranase Kniūkšty (1976: 280) se přídavná jména s příponou -inis, -ė netvoří z přídavných jmen s příponami -iškas, -a a -ingas, -a; LKŽė tedy uvádí slovo užívané v současné litevštině

³⁸ V DLKT bylo nalezeno mnoho (39 561) příkladů užití slova lietuviškas, -a, část z nich (ženský rod, jednotné číslo, dativ) se však shoduje s příslovcem lietuviškai.

³⁹ Straipsnyje vartojamas V. Urbučio (2009: 110–111) terminas.

⁴⁰ V DLKT bylo nalezeno 12 dokladů užití odvozeniny antilietuviškumas a 1 doklad užití odvozeniny *pro lietuviškumas.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuvi- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 13

Vzácný⁴¹ odvozený výraz lietuviškinis, -ė („napsaný, vytvořený v litevštině“ Jau visas lietuviškinęs giesmes ažmiršom LKŽₑ) této slovotvorné tendenci nepodléhá.

První složkou složeniny puslietuviškas, -a („ne zcela litevský“) je příslovce pusiau, které oslabuje vlastnost vyjadřovanou druhou složkou (přídavným jménem lietuviškas, -a) (viz LKG 1965: 600). Ve slovníku LKŽₑ není doklad užití přídavného jména puslietuviškas, -a, jeden příklad se však našel v DLKT: Toli pavyzdžių ieškoti nereikia – pakanka pasklaidyti šiandienos puslietuvišką periodiką DLKT.

Přejatá předpona pro-, vyjadřující jednání v něčí prospěch, např. profasi̇stinis, -ė; provokiškas, -a (viz Keinys 1999: 80; TŽŽ 2003: 602), má odvozenina prolietuviškas, -a („příznivý, přátelský k Litevcům“). LKŽₑ neuvádí příklady s přídavným jménem prolietuviškas, -a (není zařazeno do DLKŽ ani BŽa), v DLKT se však našlo 46 dokladů užití této odvozeniny, např.: Cz. Miloszą stebina jo giminaičio O. Miloszo veikla ir prolietuviškos nuostatos DLKT; Man priekaištaujama, jog esu pernelyg prolietuviškas. Atsakau: „Geriau prolietuviškas negu proru­siškas“ DLKT.

Přídavná jména prolietuviškas, -a ir puslietuviškas, -a jsou základem pro 4. stupeň odvozování zaznamenaný v LKŽₑ – příslovce prolietuviškai, puslietuviškai⁴². Slovník neuvádí příklady s těmito příslovci, v DLKT se však našel jeden doklad užití příslovce prolietuviškai: Kuo daugiau bus istorikų bei politikų lietuvių, nusiteikusių provokiškai, o vokiečių – prolietuviškai, tuo geresni bus kontaktai ir tarpusavio supratimas DLKT.

3) Přídavné jméno lietuviškas, -a je slovotvorným základem sloves lietuviškinti, lietuviškuoti, lietuviškauti. Odvozenina s příponou -inti lietuviškinti („dělat litevským“ Sudėję į krūvą [vertimus], taisysime, dailinsime, lietuviškinsime LKŽₑ) má podle slovotvorného významu a vztahu odvozeniny k základovému slovu kauzativní význam („dělat to nebo takové, co je vyjádřeno základovým slovem“) – odvozeniny této kategorie se nazývají také kauzativní či sekventivní (viz DLKG 2005: 387–388).

Slovesa lietuviškauti („mluvit litevským spisovným jazykem“) a lietuviškuoti („mluvit litevským spisovným jazykem“), utvořená příponami -auti ir -uoti, je třeba považovat za slovotvorná synonyma – odvozeniny se stejným významem mají význam ekvivalentní („vykonávat funkce toho, pracovat jako to, chovat se tak, jak je vyjádřeno základovým slovem“). Je třeba poznamenat, že typ s příponou -auti je velmi produktivní, zatímco odvozenin typu s příponou -uoti je v litevském spisovném jazyce mnohem méně a mají odborný

⁴¹ V DLKT nebyl nalezen ani jeden doklad jeho užití.

⁴² Toto příslovce by se v zásadě mohlo opírat také o dvě slova pusiau, lietuviškai, ale slovotvorba příslovcí se v lingvistických pracích neprobírá.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuvių turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 14

atspalvį (žr. DLKG 2005: 391–392). Šių bendrašaknių vedinių kaita žodžių junginiuose ir sakiniuose iš esmės galima, pvz.: Ko tu vis lietuviškauji – kalbek dzūkiškai LKŽ; Jaunesni jau lietuviškuoja, o senesni dar dzūkiškai šneka LKŽ (plg. ko tu lietuviškuoji, jaunesni lietuviškauja ir pan.). LKŽ pateiktas veiksmažodis apsilietuviškuoti („aplietuvėti“⁴³ Jų vaikai apsilietuviškuojasi, nes jų motinos lietuvės LKŽ) yra tolesnės darybos pakopos produktas – 4-ojo laipsnio darinys (Lietuva→ lietuvis→ lietuviškas→ lietuviškuoti→ apsilietuviškuoti). Veiksmažodžiai lietuviškinti, lietuviškauti, lietuviškuoti ir apsilietuviškuoti veikiausiai yra dabartinės lietuvių kalbos leksikos periferijoje – DLKT nerasta jų vartosenos pavyzdžių.

4) Příslovce lietuviškai utvořené z přídavného jména lietuviškas, -a pomocí nejproduktivnější přípony -ai má význam „v litevštině, jejími prostředky“: Řekni mi litevsky LKŽ; Vznikly základní školy a gymnázium, kde se židovské děti učily litevsky DLKT. Příslovce lietuviškai je ve vztahu slovotvorné opozice spojeno s deriváty 4. stupně – s předponovým derivátem nelietuviškai (V naší rodině to bylo velmi přísné – když jsi mluvil nelitevsky, někdy jsi dokonce dostal řemen DLKT) utvořeným předponou ne- a derivátem palietuviškai (Učili nás po litevsku LKŽPK), zaznamenaným v LKŽPK⁴⁴. V současné litevštině se příslovce lietuviškai, nelietuviškai, palietuviškai užívají s různou četností: v DLKT bylo celkem nalezeno 6012 dokladů užití lietuviškai⁴⁵, 45 dokladů užití příslovce nelietuviškai, zatímco doklady s příslovcem palietuviškai nalezeny nebyly.⁴⁶

2.1.5. S l o ž e n i n y (p ř í d a v n á j m é n a). Deriváty lietuviakalbis, -ė a lietuvedis, -ė se užívají jak substantivně (viz 2.1.3. Složeniny), tak adjektivně. Novotvar *lietuviakalbis, -ė uvedený v ND („který je předložen v litevštině“ ND) vychází ze substantiva lietuvis, -ė a slovesa kalbėti. V DLKT bylo celkem nalezeno 13 dokladů užití složeniny *lietuviakalbis, -ė. Jejich analýza ukázala, že lietuviakalbis, -ė se v současné litevštině užívá častěji jako přídavné jméno (srov. 11 dokladů adjektivního užití a 2 doklady substantivního užití), např.: Největší vliv na postoje litevské společnosti má litevsky mluvící žena

⁴³ Na základě definic významů je třeba apsilietuviškuoti a lietuvauti považovat za synonyma.

⁴⁴ Nelze vyloučit, že palietuviškai je příslovce se smíšeným tvořením (srov. padieniui, pranačkiui aj., viz Keinys 1999: 102).

⁴⁵ Všechny doklady nebyly ověřeny; je pravděpodobné, že dokladů užití příslovce je o něco méně, protože lietuviškai není pouze příslovce, ale také tvar dativu singuláru feminina přídavného jména lietuviškas, -a.

⁴⁶ Je třeba zmínit také hybridní příslovce palietuvišku, které není zařazeno do slovníků, ale je zaznamenáno v LKŽPK (viz „palietuviški“). Vykládá se slovem se stejným kořenem, které není zaznamenáno ani v LKŽPK, ani v LKŽe. V DLKT nebyly nalezeny doklady užití tohoto příslovce utvořeného podle slovanského jazykového modelu; kartotéka doplňků obsahuje jediný doklad užití: Všichni se budou smát, až budeme mluvit po litevsku, oni po bělorusku, a my po litevsku LKŽPK (je třeba si všimnout, že palietuvišku je užito vedle příslovce pabielarusku, utvořeného obdobným způsobem).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 15

média ND; Julijův otec byl jako správce panství prostředníkem mezi polsky mluvícím pánem a litevsky mluvícími nevolníky DLKT; Litevci v dějinách nebo litevsky mluvící obyvatelé žijící vedle Poláků se pro většinu Poláků stávají symbolem zaostalosti DLKT. K periferii litevského jazyka patří také derivát lietuvėdis, -ė: Zpočátku litevští astrofyzikové říkávali... LKŽPK, který není zahrnut do slovníků, ale je zaznamenán v LKŽPK. (V DLKT nebyly nalezeny doklady adjektivního užití derivátu lietuvėdis, -ė.)

2.1.6. Přídavné jméno se smíšeným tvořením.

V litevštině se některá přídavná jména tvoří současným připojením předpony a přípony (často prieš- a -inis, -ė, např. prieššventinis, -ė; priešgaisrinis, -ė), případně se vedle skládání přidává ještě přípona. „Produktivnější je způsob tvoření pomocí předpon a přípon“ (Keinys 1999: 82). Derivát priešlietuviškas, -a uvedený v LKŽₑ, který znamená „nepřátelský vůči Litevcům“, by mohl v zásadě vytvářet slovotvornou opozici jak se substantivem lietuvis, -ė, tak s přídavným jménem lietuviškas, -a: v prvním případě jde o výsledek smíšeného tvoření – derivát s předponou prieš- a příponou -iškas, -a, zatímco ve druhém jde o derivát s předponou prieš-. Sémanticky se jako lépe motivované jeví spojení se substantivem lietuvis, -ė. Několik dokladů užití přídavného jména priešlietuviškas, -a: Požaduje zastavit prot litevsky zaměřený tisk LKŽₑ; Obrovskou stěnu mého knihkupectví polepili plakáty s prot litevským obsahem DLKT⁴⁷.

2.1.7. Slovesná deriváta s příponami.

Z podstatného jména lietuvis, -ė jsou příponami odvozena slovesa lietuvinti, lietuvėti, lietuviuoti, lietuvuoti a lietuvauti. Derivát s příponou -inti lietuvinti („učinit litevským, litevským“) má kauzativní význam („dělat to nebo takovým, co vyjadřuje základové slovo“, viz DLKG 2005: 387); derivát s příponou -ėti lietuvėti („stávat se Litevcem, získávat litevské vlastnosti, rysy“) znamená „stávat se tím, co vyjadřuje základové podstatné jméno, měnit se v to“ (viz DLKG 2005: 390). Individuální významy mají deriváty s příponami -(i)uoti ir -auti lietuvauti (1 „mluvit spisovnou litevštinou“, 2 „považovat se za Litevce, mluvit litevsky“), DV lietuviuoti („mluvit některým jazykem s litevským přízvukem, podle syntaxe charakteristické pro litevštinu apod.“) a lietuviuoti („mluvit litevsky, s litevským přízvukem“ LKŽPK). V současné litevštině se ne všechna slovesa užívají stejně často: v DLKT bylo nalezeno 90 dokladů slovesa lietuvinti (Poradil, aby se litevčily názvy jen těch prvků, které je třeba zpopularizovat, tj. učinit známými

⁴⁷ V DLKT byl nalezen jeden doklad užití tohoto přídavného jména, zatímco internetový vyhledávač Google jich našel více, např.: protilitevská církevní politika pokračuje G; protižidovské a protilitevské pogromy ve Vilniusu G (navštíveno 17. 8. 2018).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietūv- turinčių žodžių darbiniai ryšiai | 16

širokým masám lidí LKŽė; Všichni křičeli a volali o potřebě litevčit naše divadelní umění DLKT), 16 dokladů slovesa lietuvėti (Lázně se velmi litevští LKŽė; Vilnius se začal litevštit rychlejším a výraznějším tempem DLKT), doklady sloves lietuvauti a lietuvuoti / lietuviuoti nebyly v DLKT nalezeny, ale uvádějí je LKŽė a LKŽPK: Mladší litevští, nemluví po dzukijsku LKŽė; Ona <..> už už nelitevští LKŽPK; Kolem roku 1883 <...> byli seminaristé zřetelně rozděleni na ty, kdo mluvili polonizovaně, a ty, kdo mluvili litevsky LKŽPK.

Deriváty dalších stupňů slovotvorby. Deriváty od slovesa lietuvinti. Toto sloveso je slovotvorným základem osmi derivátů (dvou příponových a šesti předponových): lietuvinimas; lietuvintojas, –a; aplietuvinti; atl iet uvinti; sulietuvinti; *įlietuvinti; *išlietuvinti; *nulietuvinti.

Příponové deriváty lietuvinimas (Jablonskis nebyl zastáncem přísné a bezohledné litevčicí všech termínů LKŽė) a lietuvintojas, –a („ten, kdo litevčí“ Čeho chce dosáhnout svým pravopisným návrhem ten náš litevčicí pravopisný reformátor? LKŽė) patří k produktivním typům tvoření slovesných abstrakt a pojmenování činitelů a nositelů slovesné vlastnosti (Ambrazas 1993: 21–26, 112–117; DLKG 2005: 94–95, 104–105).

Předpony ap-, at-, su- modifikují význam základového slovesa lietuvinti. Význam výsledného dokončení děje (viz Paulauskienė 1994: 275–276) má derivát s předponou su- sulietuvinti („učinit Litevcem, litevským“ Litevštil a latinizoval jiné vlastní i cizí národy LKŽė); sloveso vytvořené předponou ap- aplietuvinti („učinit poněkud litevským“ Tímto způsobem pronikla do litevského jazyka většina cizích slov, která se po částečném zdomácnění rozšířila i do nejbližších litevských krajů LKŽė) má diminutivní význam („provést menší, slabší děj než ten, který vyjadřuje základové slovo“, viz DLKG 2005: 405); derivát s předponou at- atlietuvinti („učinit znovu litevským“ Litevštit příjmení LKŽė) vyjadřuje návrat k dřívějšímu stavu při provádění děje základového slovesa (LKG 1971: 275). V ND a DLKT byly nalezeny slovníky nezachycené deriváty s předponami į-, iš- ir nu- *įlietuvinti, *išlietuvinti a *nulietuvinti. Podle definic uvedených v ND lze novotvary *įlietuvinti („propůjčit litevské vlastnosti; zavést do litevského jazyka“) a *išlietuvinti („odstranit stopy litevskosti“) považovat za antonyma; derivát s předponou nu- *nulietuvinti pravděpodobně znamená, že se při určité době trvajícím ději vyjádřeném základovým slovem něco zjednoduší (viz LKG 1971: 279). Deriváty od slovesa lietuvinti se v současné litevštině užívají s různou frekvencí: v DLKT bylo nalezeno 239 dokladů slovesa sulietuvinti, 84 lietuvinimas, 38 atlietuvinti, 26 aplietuvinti, 4 *nulietuvinti, 2 doklady užití lietuvintojas, –a a

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darbiniai ryšiai | 17

doklady s *įlietuvinti a *išlietuvinti nebyly v korpusu nalezeny, např.: jména se velmi rychle naučí litevštit podle místního dialektu DLKT; Iniciátorem této litevčicí byl Vireliūnas DLKT; Výbor LMS projednával otázky litevčicí státních škol DLKT; litevská příjmení a jména byla znovu politevšťována DLKT; Všechny tyto termíny jsou poněkud politevštěné DLKT; vstoupí v platnost návrh, který se nyní v zákulisí připravuje: „odlitevštit“ litevské akademiky a přimět je psát pouze anglicky... DLKT; Scénář komisariátu Litvy odlitevštěné nacisty DLKT; budou moci využít i další skupiny litevčitelů softwaru DLKT; Dva hlupáci, které D. Grybauskaitė politevštila, nechápou ani to? ND; Osobní jména je třeba odlitevštit, jinak je někdo v zahraničí bude mít potíže přečíst ND.

Deriváty atlietuvinti, aplietuvinti, sulietuvinti, *išlietuvinti, *nulietuvinti zase slouží jako základ pro tvoření derivátů v dalších slovotvorných stupních (4. stupně) – abstrakta atlietuvinimas uvedeného v LKŽₑ a novotvarů zaznamenaných v ND a nalezených v DLKT: *aplietuvinimas; *sulietuvinimas; *atlietuvintojas, -a; *sulietuvintojas, -a; *išlietuvinimas („odstranění stop litevskosti“ ND), *nulietuvinimas. Vznikají tedy tyto slovotvorné řetězce:

Litva→ Litevec→ politevšťovat→ politevštit→ *politevštění;

Litva→ Litevec→ politevšťovat→ navrátit k litevství→ navrácení k litevství, *ten, kdo navrací k litevství;

Litva→ Litevec→ politevšťovat→ zlitevštit→ *zlitevštění, *ten, kdo zlitevšťuje;

Litva→ Litevec→ počešťovat→ *počeštění→ *počešťování*;

Litva→ Litevec→ počešťovat→ *odnárodnit→ *odnárodnění.

Několik dokladů užití derivátů nalezených v DLKT⁴⁸: Polští Litevci se domnívají, že politevštění jejich jmen a příjmení není nejdůležitějším problémem této národnostní menšiny DLKT; Autoři knihy užívají pojem „odnárodnění“ nebo „politevštění“ DLKT; Tehdy ještě nebyl zcela ustálen způsob politevšťování a psaní takzvaných mezinárodních slov DLKT; Autorství litevštěných děl získal Antanas Macijauskas-Adatas, autor díla Užburtas kunigas DLKT; správce univerzity Štěpána Báthoryho – litevčitel DLKT; luteráni v Litvě nesli stříbrnou pochodeň temnotami odlitevšťování DLKT; Opravdu politika odlitevšťování Litvy tak vymyla mozky? ND.

Deriváty od slovesa lietuvėti. Toto sloveso je základem pěti derivátů: příponového derivátu lietuvėjimas a čtyř předponových derivátů (aplietuvėti, atlietuvėti, nulietuvėti, sulietuvėti). Slovesné abstraktum (derivát s příponou –imas)

⁴⁸ V DLKT bylo nalezeno 38 *sulietuvinimas, 35 atlietuvinimas, 2 *aplietuvinimas a po jednom dokladu užití výrazů *atlietuvintojas, *sulietuvintojas, *nulietuvinimas; doklady užití neologismu *išlietuvinimas nebyly nalezeny.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 18

lietuvėjimas označuje děj jako věcnou skutečnost (Baltų genčių lietuvėjimas BŽa). Pomocí předpony nu- utvořené sloveso nulietuvėti („ztratit litevské vlastnosti, odnárodnit se“) má význam ztráty⁴⁹. Uvedené významy, které vyjadřují předpony ap-, at- a su-, mají slovesa aplietuvėti („stát se poněkud litevským“), atlietuvėti („znovu se stát Litevcem“) a sulietuvėti („stát se Litevcem, osvojit si litevské vlastnosti“).

Slovesa atlietuvėti a sulietuvėti slouží jako slovotvorný základ abstraktům atlietuvėjimas, uvedenému v LKŽₑ, a *sulietuvėjimas, který se našel v DLKT, ale do slovníků nebyl zařazen (vztah slovotvorné opozice tedy vzniká mezi sousedními členy v takových slovotvorných řetězcích: Lietuva→ lietuvis→ lietuvėti→ atlietuvėti→ atlietuvėjimas; Lietuva→ lietuvis→ lietuvėti→ sulietuvėti→ *sulietuvėjimas. Z derivátů se společným kořenem, založených na slovese lietuvėti, se nejčastěji užívá sloveso sulietuvėti⁵⁰, např.: Tehdy děti zlitevštěly, když začaly chodit do školy LKŽₑ; Někteří Poláci, Rusové a Němci zlitevštěli DLKT; nyní jim hrozí skutečné nebezpečí zlitevštění DLKT; rukama komsomolských aktivistů bylo toto ohnisko zlitevšťování ničeno DLKT; Gečius v sobě pocítil onu sílu, která ho podněcovala k návratu k litevství LKŽₑ; Petkevičové a Landsbergisové byli drobní zlitevštělí žemaitští šlechtici DLKT; Známe z oněch dob i pozdějších mnoho takových příkladů procesu návratu k litevství LKŽₑ; i zde lze rozpoznat další příčiny „pomalejšího návratu k litevství“ DLKT; Tato etapa „zlitevštění“ Frankfurtu začala, tuším, před dobrými třemi lety DLKT; Východní Litva postupně ztrácela litevský ráz, na území vnitrozemí panské dvory a kláštery úspěšně polonizovaly litevský lid LKŽₑ; Tato podoba [slova] je nejvíce zlitevštělá LKŽₑ.

Deriváty od slovesa lietuv iuoti. O toto slovo se opírají dva deriváty: slovesné abstraktum s příponou -imas liet uviavimas a sloveso įsilietuviuoti⁵¹ s intenzifikačním významem, utvořené předponou į- („prosadit litevštinu, litevský ráz“ Na místech, jako jsou Gr iškabūdis, Keturualakiai a další takto hluboce zlitevštělá místa..., duchovní zpívají... polsky LKŽₑ). Je třeba poznamenat, že sloveso įsilietuviuoti, jak je u derivátů této slovotvorné skupiny obvyklé (srov. DLKG 2005: 405), získalo kromě předpony také zvratný afix.

⁴⁹ Apie veiksmažodžių su nu- vartoseną, normiškumą žr. Alvydo Umbraso (2016) publikacijoje.

⁵⁰ V DLKT bylo nalezeno 44 dokladů užití sulietuvėti, po 7 dokladech užití lietuvėjimas a atlietuvėti, po jednom dokladu abstraktů atlietuvėjimas, *sulietuvėjimas; doklady sloves nulietuvėti a aplietuvėti nebyly nalezeny (jejich užívání je patrně v současné litevštině vzácné).

⁵¹ Oba deriváty se nacházejí na okraji litevské slovní zásoby – v DLKT nebyl nalezen ani jeden doklad jejich užití.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 19

2.2. Deriváty od jaunalietuvis, -ė; mažalietuvis, -ė; did lietuvis

Kompozita jaunalietuvis, -ė a mažalietuvis, -ė jsou základem neologismů nalezených v DLKT (deriváty druhého stupně) *jaunalietuvaitis, -ė; *jaunalietuviukas, -ė; *jaunalietuviškas, -a; *mažalietuviškas, -a.

Za deriváty pomocí přípon -aitis a -ukas lze považovat *jaunalietuvaitis a *jaunalietuviukas, které se patrně užívají ve významu „mladí lidé náležející k organizaci jaunalietuvis“, např.: Nejde o iniciativy jaunalietuviuků, elelesininků či megztaberečių ani o interpelace a referenda DLKT; čí prahy vysokých kabinetů lokajsky překračují ti hnědovousí revolucionáři, ti přísní jaunalietuvaičiai s legračními tvářičkami DLKT52^{. Tyto deriváty se společným kořenem lze zaměnit, aniž by se podstatně změnil význam kontextu (srov.} iniciativy jaunalietuvaičiai, jaunalietuviukai s legračními tvářičkami).

Neologismy utvořené příponou -iškas, -a, *jaunalietuviškas, -a (: jaunalietuvis) a *mažalietuviškas, -a (: *mažalietuvis), mají patrně významy „charakteristický pro jaunalietuvis, podobný jaunalietuvis“ a „charakteristický pro Litevce z Malé Litvy“. V DLKT byly nalezeny 2 doklady užití *jaunalietuviškas, -a a 1 doklad užití *mažalietuviškas, -a: postoj těchto lidí k etnicitě není namířen proti jiným národům, není etnocentrický, a proto jej nelze ztotožňovat s „jaunalietuvišským“ DLKT; Malá Litva, která neusilovala o státnost, byla v jistém smyslu litevštější než Velká Litva, neboť měla skutečnou, byť nevyhlášenou kulturní autonomii mažalietuvis DLKT.

Deriváty dalších slovotvorných stupňů. Neologismus *did lietuviškumas, založený na potenciálním základovém slově nalezeném v DLKT, lze považovat za derivát třetího stupně: Lietuva → didliet uvis → [*didliet uviškas] → *did lietuviškumas: jako Němec považuji za svou povinnost bojovat proti did lietuviškumas DLKT.

⁵² V DLKT byl nalezen pouze po jednom dokladu užití každého neologismu.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 20

ZÁVĚRY

1. Článek pojednává o 102 odvozených slovech obsahujících kmen lietuv-: z místního názvu Lietuva bylo odvozeno 9 slov, od lietuvis, -ė 35 slov, která sama slouží jako slovotvorný základ pro další odvozeniny (v dalších stupních odvozování). Ve slovotvorném hnízdě převažují vícestupňová odvozená slova: 9 slov je prvního stupně, 39 druhého, 36 třetího a 18 čtvrtého stupně. Z hlediska slovních druhů převažují (58) podstatná jména: 34 příponových odvozenin (59% všech podstatných jmen), 16 složenin (28%), 4 předponové odvozeniny (7%), 2 koncovkové odvozeniny (3%) a 2 odvozeniny (3%) s neustáleným pořadím slovotvorných stupňů.

2. Údaje DLKT ukazují, že některá odvozená slova patří do aktivní slovní zásoby litevštiny, jsou běžná a užívají se poměrně často (lietuvis, -ė; lietuvaitis, -ė; lietuvybė; lietuviškumas; lietuviškas, -a; lietuviškai), existují však i taková, která známe z písemných pramenů, nebo naopak vznikla nově a v současné litevštině se užívají zřídka (v DLKT nebyly nalezeny doklady užití 28 odvozených slov).

3. V litevštině se nejen užívají ustálená odvozená slova zařazená do slovníků, ale vznikají také novotvary: v ND a DLKT bylo nalezeno 25 odvozených slov (nebo variant odvozených slov), která nejsou ve slovnících zaznamenána (lietuvybininkas; sulietuvėjimas; afrolietuvis, -ė; jaunlietūviškas, -a aj.). Význam všech novotvarů (zpravidla náležejí k produktivním typům) lze snadno pochopit z kontextu – jde převážně o odvozeniny zachovávající kategoriální slovotvorný význam (abstrakta, označení osob, předponová slovesa, přídavná jména na -iškas, -a).

4. Údaje ND ukazují, že odvozená slova obsahující kmen lietuv- někdy získávají nové významy, které nejsou ve slovnících zachyceny – v ND byla nalezena 3 taková slova: lietu(s)ybė, lietuvija a jaunliet(u)vis, -ė.

5. Některá odvozená slova, která se ve slovnících nenacházejí, by do nich mohla být zařazena: v LKŽ by mohlo být zaznamenáno _e mažalietuvis, -ė a do BŽa by stálo za to zařadit přídavné jméno lietuviakalbis, -ė.

6. Některá odvozená slova s kmenem lietuv- jsou ve vztahu variantnosti nebo synonymie: celkem bylo sestaveno a probráno 7 řad variant a 6 řad synonym. Členové řad variant se liší spojovací samohláskou nebo mají různé varianty téže přípony (liet(u)vuoti / liet(u)vuoti, mažliet(u)vis, -ė / mažliet(u)vis, -ė). Někdy jsou synonymicky spjata i odvozená slova různého stupně (probrány byly tři takové případy). Některé členy synonymních řad vykazují vysokou míru synonymity a možnost substituce (lietuvybė – lietuvystė, proletuviai – pralietuviai), častěji se však i odvozená slova s blízkou sémantikou liší stylisticky (puslietuvis, -ė – puslietuvi(n)inkis, -ė –

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuvių turinčių žodžių darbiniai ryšiai | 21

hanl. skerslietuvis, -ė) a/nebo se liší četnost užívání odvozených slov (např. lietuvaitis, -ė – lietuviukas, -ė / lietuvukė – lietuvikė).

ŠALTINIAI

BŽa – Bendrinės lietuvių kalbos žodyno antraštynas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt/antrasynas/?pg=c (žiūrėta 2018 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/ (žiūrėta 2018 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

DLKŽ 2012 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/dabartinis (žiūrėta 2018 liepos–rugpjūčio mėn.).

LKŽₑ – Lietuvių kalbos žodynas, t. 1–20, elektroninis variantas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://www.lkz.lt/ (žiūrėta 2018 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

LKŽEPK 2015– Skaitmeninė Lietuvių kalbos žodyno papildymų kartoteka. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/antra-kartoteka (žiūrėta 2018 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Sudarytoja R. Miliūnaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujazodziai.lki.lt/ (žiūrėta 2018 m. liepos–rugpjūčio mėn.).

LITERATŪRA

Ambrazas S. 1993: Daiktavardžių darybos raida, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Ambrazas S. 2002: Daiktavardžių darybos raida 2, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Ambrazas S. 2011: Būdvardžių darybos raida, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Bumbliauskas A. 2005: Senosios Lietuvos istorija 1009–1795, Vilnius: R. Paknio leidykla.

DLKG 2005 – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Jakaitienė E. 2010: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuvių turinčių žodžių darbiniai ryšiai | 22

Keinys S. 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.

Kniūkšta P. 1976: Priesagos -inis būdvardžiai. Daryba, reikšmės, gramatiniai sinonimai, Vilnius: Mokslas.

LKG 1965, 1971 – Lietuvių kalbos gramatika 1, 2, Vilnius: Mintis.

Miliūnaitė R. 2009: Dabartinės lietuvių kalbos vartosenos variantai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Pakerys A. 1994: Akcentologija 1, Kaunas: Šviesa.

Patackas A. 2014: Litua, Vilnius: Versmė.

Paulauskienė A. 1983: Lietuvių kalbos morfologijos apybraiža, Kaunas: Šviesa.

Paulauskienė A. 1994: Lietuvių kalbos morfologija. Paskaitos lituanistams, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Pikčilingis J. 1988: Sinonimika. Kalbos figūros, Kaunas: Šviesa.

Skardžius P. 1996: Rinktiniai raštai 1, Lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Smetona A. 2005: Pagrindinių darybos būdų skyrimo klausimu. – Acta Linguistica Lithuanica 52, 83–85.

TŽŽ 2003 – Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera.

Umbrasas A. 2016: Nuo nuriebalinimo iki nuprasminimo: teikyba ir vartosena.– Terminologija 23, 120–160.

Urbutis V. 2009: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Urbutis V. 1997: Trevor G. Fennell, Fürecker's dictionary: the first manuscript. – Baltistica 32 (2), 264–269.

Vaskelienė J. 2000: Darybiniai sinonimai, Šiauliai: K. J. Vasiliausko įm.

Vaskelienė J. 2013: Darybinių sinonimų, darybinių variantų ir paronimų panašumai bei skirtumai. – Žmogus ir žodis: Didaktinė lingvistika 5 (1), 206–214.

Zinkevičius Z. 1993: Rytų Lietuva praeityje ir dabar, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Zinkevičius Z. 2010: Lietuvos vardas. Kilmė ir formų daryba, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras.

Zinkevičius Z. 2010a, Šventasis Brunonas ir Lietuva. Lietuvos vardo paminėjimo istorijos šaltiniuose tūkstantmečiui, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras.

BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darybiniai ryšiai | 23

Zinkevičius Z. 2011: Lietuvos senosios valstybės 40 svarbiausių mįslių. Lietuvos Didžioji Kunigaikštija kalbotyros požiūriu, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras.

Župerka K. 2012: Stilistika, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.

Gauta 2018 11 18

Priimta 2018 12 17

DERIVATIONAL RELATIONS OF WORDS WITH THE STEM LIETUV-

Summary

The Lithuanian language, where derivation is one of the most common sources of new words and the major part of the vocabulary are derivatives, uses not only the place name Lietuva, but there are other related words that have different semantic and derivational relations. The object of the present article, dedicated to the centenary of the restoration of the Lithuanian state, is the derivatives with the stem lietuvo- found in Dictionary of the Lithuanian Language (LKŽ^e), supplement files of Dictionary of the Lithuanian Language (LKŽPK), Data Directory of Neologisms (ND), and Corpus of the Current Lithuanian Language (DLKT). The analysis of 102 derivatives with the stem lietuvo- (58 nouns, 17 adjectives, 20 verbs, 7 adverbs), the relations between them, and their usage particularities allowed to draw the following conclusions:

1. 9 words were derived from the place name Lietuva, 35 words were derived from lietuvis, which in turn were the basis for other derivatives of the further stages. The family mostly consists of derivatives of several stages: 1^st degree derivatives (9), 2^nd degree derivatives (39), 3^rd (36) and 4^th (18) degree derivatives. According to the part of speech the nouns are dominant: 34 suffix derivatives, 16 compounds, 4 prefix derivatives, 2 inflexional derivatives, and 2 derivatives of not settled system of derivation stages.

2. The data of Corpus of the Current Lithuanian Language (DLKT) revealed that some derivatives are part of the Lithuanian active vocabulary, are common and are quite frequently used, while others belong to the periphery of the vocabulary as they are known only from writings or are newly created (the usage examples of 28 derivatives were not found in the corpus).

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JOLANTA VASKELIENĖ, REGINA VILČINSKIENĖ. Kamieną lietuv- turinčių žodžių darbiniai ryšiai | 24

3. The Lithuanian language not only uses derivatives incorporated in dictionaries but allows creating neologisms as well: 25 derivatives not incorporated in dictionaries were found in Data Directory of Neologisms and Corpus of the Current Lithuanian Language (DLKT). The meanings of all neologisms are easily understood from the context. Some derivatives incorporated in dictionaries have acquired new meanings.

4. Some new derivatives could be incorporated in dictionaries: Dictionary of the Lithuanian Language (LKŽ^e) could include the compound mažalietuvis, -ė, and the adjective lietuviakalbis, -ė could be included in Dictionary of the Standard Lithuanian Language.

5. Some derivatives with the stem lietuv- are related in terms of variation or synonymy: in total, 7 rows of derivational variants and 6 rows of derivational synonyms were formed and discussed. Sometimes the derivatives of different derivation degree are synonymous. The members of some rows of synonyms have a high degree of synonymity and substitution possibilities, but more often even semantically close derivatives have stylistic differences and / or the use frequency of derivatives varies.

KEYWORDS: derivative; compound; word family; neologism; (derivational) synonyms; (derivational) variants; derivation stages.

JOLANTA VASKELIENĖ

REGINA VILČINSKIENĖ

Šiaulių universitetas,

Povilo Višinskio g. 38,

LT-76352, Šiauliai

[email protected]

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 91 (2018)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204