RASUOLĖ VLADARSKIENĖ

Institut litevského jazyka

LEXIKÁLNÍ ZMĚNY V ADMINISTRATIVNÍ LITEVŠTINĚ

KLÍČOVÁ SLOVA: administrativní jazyk, lexikum, vývoj lexika, neologismus, výpůjčka, internacionalismus, význam slova.

ANOTACE

Článek se zabývá změnami lexika administrativního jazyka na počátku 21. století ve srovnání se stavem na konci 20. století. Složení slovní zásoby se mění dvěma směry: za prvé se lexikum neustále obohacuje o nová slova a nové významy, za druhé ze slovní zásoby vypadávají zastaralá a nepotřebná slova nebo jednotlivé významy slov. Tento obousměrný proces je charakteristický i pro litevský administrativní jazyk na počátku 21. století: za prvé členství v EU kladlo nové požadavky také na jazyk, neboť vznikla nová potřeba pojmenování a vyjadřování, je třeba popisovat nové jevy, pojmy, instituce a názvy, proto se přejímají nová slova, rozšiřuje se sémantika již užívaných slov a tvoří se neologismy; za druhé rychlý rozvoj technologií vytlačil z aktivního užívání názvy předmětů, které se již v kancelářské praxi nepoužívají. Změny lexika administrativního jazyka souvisejí s jeho specifiky. Statistické výzkumy ukázaly, že lexikum administrativního stylu je ve srovnání s lexikem jiných stylů málo rozmanité, a proto se v této oblasti užívání jazyka lexikum neobměňuje tak rychle.

ABSTRAKT

Článek pojednává o lexikálních změnách administrativního jazyka, k nimž došlo na počátku 21^st. století. Srovnává je se situací na konci 20^th. století. Členství v EU kladlo nové požadavky na administrativní litevštinu, což vedlo k novým potřebám v oblasti pojmenování a vyjadřování. Je třeba popisovat nové jevy, pojmy, instituce a názvy. Proto se přejímají nová slova, rozšiřuje se sémantika již užívaných slov a tvoří se neologismy. Některá slova však upadají v zapomnění, protože rychlý technologický rozvoj vytlačuje názvy předmětů, které se již v kancelářské administrativě nepoužívají. Lexikální změny v administrativním jazyce souvisejí se specifiky této jazykové variety. Statistické výzkumy ukázaly, že slovní zásoba administrativního stylu není rozmanitá

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 2

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

ve srovnání se slovní zásobou jiných stylů. Z tohoto důvodu neprobíhá lexikální obnova v této oblasti užívání jazyka příliš rychle.

ÚVOD

Jazyk se neustále mění pod vlivem sociálních okolností a jiných jazyků; tyto změny jsou nejzřetelněji patrné v lexikální vrstvě. Lexikum nejcitlivěji reaguje na jakékoli změny společenského života, protože jsou zapotřebí slova k pojmenování nových věcí. Jeho obnovu při popisu vývoje litevského lexika výstižně charakterizoval Algirdas Sabaliauskas: „lexikum jazyka tvoří živý, neustále se měnící, nesmírně složitý organismus. K jeho fungování jsou zapotřebí stále nová slova, která jako nové buňky organismu nahrazují slova, jež již nejsou potřebná a splnila svůj účel“ (Sabaliauskas 1966: 114). Rita Miliūnaitė (2015) uvádí, že se v litevštině již několik desetiletí hovoří o rychle se obnovujícím lexiku (srov.: Rudaitienė, Vitkauskas 1998; Mikelionienė 2000a: 15–21; Girčienė 2005; Vaicekauskienė 2007). Tato obnova lexika je nepřetržitým procesem, probíhá stále, někdy intenzivněji, jindy se zpomaluje; intenzivnější období závisí na vývoji společnosti.

Procesy globalizace světa a pokračující technologická revoluce v 21. století se odrážejí také v rychle se měnícím lexiku.

Tento článek se zabývá změnami lexika jedné z variet spisovného jazyka – administrativního jazyka – na počátku 21. století ve srovnání se stavem na konci 20. století. Toto období nebylo zvoleno náhodně, neboť administrativní jazyk je obzvláště závislý na změnách veřejného života. Poté, co Litva v roce 2004 vstoupila do Evropské unie (dále jen EU), musely dokumenty vypracovávané v Litvě splňovat právní normy stanovené v dokumentech institucí EU, které byly nejčastěji překládány z angličtiny. Do litevštiny se proto překládalo acquis EU a litevské dokumenty se s ním harmonizovaly.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 3

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

Cílem článku je na základě údajů z dokumentů zveřejněných od roku 2000 v registru právních předpisů Litevské republiky pojednat o hlavních zjištěných změnách lexika administrativního jazyka a objasnit jeho specifické rysy ve srovnání s vývojem litevského lexika obecně. Ve výzkumu byly použity analytické, popisné a kvantitativní metody.

LEXIKUM LITEVSKÉHO ADMINISTRATIVNÍHO JAZYKA NA POČÁTKU 21. STOLETÍ

Změny v lexiku litevského jazyka

Lexikologové obvykle uvádějí, že „[s]lovní zásoba se mění dvěma směry: zaprvé se rozšiřuje, protože lexikum se neustále doplňuje o nová slova a nové významy, a zadruhé ze slovní zásoby vypadávají zastaralá a nepotřebná slova nebo jejich jednotlivé významy, tedy probíhá proces zániku a odumírání slov“ (Jakaitienė 2010: 2003). Nové lexikum konce 20. století zkoumala pomocí počítačových nástrojů Jurgita Mikelionienė (2000a, 2000b). Podle výsledků jejího výzkumu tvořily na konci 20. století přejímky 59% lexikálních novinek, domácí slova 23% a hybridy 18%. Když se hovoří o lexikálních novinkách, obvykle se užívá termín neologismu; lze jej chápat různými způsoby. Rita Miliūnaitė uvádí, že za neologismy se obvykle považují slova, která se v jazyce objevila nově, nebo jejich nové významy; mezi neologismy lze řadit také nově vzniklé zkratky a nově vytvořená či přeložená ustálená slovní spojení (Miliūnaitė 2015). Nové lexikum litevštiny 21. století se shromažďuje, systematizuje a popisuje v internetové databázi nových slov litevského jazyka (dále jen LKND), kterou Litevský jazykový institut vytváří od roku 2011. Tato databáze zachycuje změny v lexiku litevštiny posledních desetiletí, včetně změn jeho sémantické, morfematické a slovotvorné struktury (Miliūnaitė 2018). LKND nejen eviduje neologismy, ale může sloužit také jako zdroj různých vědeckých výzkumů (viz Aleksaitė 2019, 2021; Murmulaitytė 2016, 2019, 2020).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 4

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

Lexikální novinky v administrativní litevštině

Při pojednání o lexiku administrativního jazyka je třeba charakterizovat jeho specifičnost. Vida Žilinskienė, která zkoumala lexikum administrativního jazyka statistickými metodami, uvádí, že administrativní styl se vyznačuje mnohem menší rozmanitostí než lexikum ostatních stylů litevského jazyka a tatáž slova se opakují častěji. Slova nemají emocionální zabarvení. Slova v administrativním stylu nejčastěji vedle obecných pojmů označují řídicí instituce a různé organizační struktury, osoby a jejich funkce, názvy různých písemností nebo jejich částí, ekonomické pojmy, různé úkony, právní pojmy a hospodářské záležitosti (Žilinskienė 2002).

Po vyhodnocení LKND jako možného zdroje výzkumu jsme se pokusili zjistit, nakolik je lexikum administrativního jazyka zastoupeno v této sbírce novinek v lexiku celého litevského jazyka. Podle údajů LKND o oblasti užívání neologismů bylo nalezeno 108 neologismů označených jako administrativní, 580 jako politické a 78 jako právní (právní řád). Neologismy označené uvedenými štítky byly vyhledávány v Registru právních předpisů Litevské republiky (dále jen TAR) a bylo zjištěno, že z neologismů z oblasti administrativy zaznamenaných v LKND se v dokumentech užívá 27, z oblasti politiky 10 a z oblasti práva (právního řádu) 16. Značná část neologismů v LKND se užívá v neformálním stylu a má emocionálně-expresivní zabarvení, a proto se pro administrativní jazyk nehodí; jak je patrné, nejvíce takových neologismů pochází z oblasti politiky. Novinky administrativního jazyka, které se dostávají do obecného užívání, se v něm dobře etablovaly a odrážejí výrazné změny v lexiku litevského jazyka.

Nové výpůjčky a hybridy v administrativním jazyce

V administrativním jazyce se hojně užívají výpůjčky. V. Žilinskienė vypočítala, že „[R]elevantní část lexika litevských administrativních textů tvoří výpůjčky. Mezi nejčastějšími slovy tohoto stylu, která představují 87,63% textů, tvoří výpůjčky 23,15%, zatímco mezi slovy s nízkou frekvencí, která doplňují lexikum jazyka nebo stylu, tvoří výpůjčky 31,90%.“ (Žilinskienė 2003).

Nárůst výpůjček souvisí s vlivem jiných jazyků; na administrativní jazyk na počátku 21. století mají zvlášť velký vliv překlady dokumentů EU. Právě v nich se obvykle nejprve objevují nové výpůjčky (nové významy, nové hybridní útvary) a následně přecházejí do dokumentů vypracovávaných v Litvě

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 5

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

. Vzhledem ke specifičnosti administrativního jazyka (lexikum není rozmanité a z důvodu věcné přesnosti i snahy označovat tentýž pojem stejným slovem, aby nevznikla možnost různých interpretací) není mnoho skutečně nových výpůjček a ani jich mnoho být nemůže; je patrná tendence rozšiřovat sémantiku již etablovaných mezinárodních slov (Vladarskienė 2019) nebo zvyšovat počet hybridních útvarů¹.

Při pojednání o integraci výpůjčky proces hybridizace ukazuje, nakolik se výpůjčka dokáže přizpůsobit specifičnosti nového jazyka a v něm se etablovat. Například mezinárodní slovo pseudonimas se v litevštině již dlouho užívá ve významu „pseudonym“, a v případě potřeby se v administrativním jazyce v důsledku doslovného překladu vytvořila odvozená slovní rodina: pseudoniminis, -ė; pseudoniminti, supsedoniminti, pseudomizuoti, pseudoniminimas: Takové omezené osobní údaje by mělo být možné uchovávat <...> jako pseudoniminius údaje v autentických nebo padělaných dokladech EUR-lex, OL L 107, 2020-04-06; Vytvořit prostředky využívající technologii umělé inteligence (DI) pro automatickou anonymizaci nebo pseudoniminti soudních rozhodnutí pro opakované použití EUR-lex, OL C 96, 2019-03-13; Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž <...> by měla přijmout nezbytná opatření, aby byly supsedoniminti všechny prvky osobních údajů, které nejsou nezbytné pro účely zpracování údajů, v souladu se zásadou minimalizace údajů EUR-lex, OL L 107, 2020-04-06; Stanovit osvědčené postupy a technické pokyny pro automatické zveřejňování anonymizovaných / pseudonimizuoto soudních rozhodnutí v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů EUR-lex, OL C 96, 2019-03-13; Agentura zajišťuje, aby byla zavedena technická a organizační opatření, například pseudoniminimas, aby bylo zajištěno, že osobní údaje budou zpracovávány pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely fungování systému FADO, v souladu se zásadou minimalizace údajů, a to tak, aby fyzickou osobu nebylo možné v systému FADO identifikovat bez použití dodatečných údajů EUR-lex, OL L 107, 2020-04-06. Uvedená příbuzná nová slova se v administrativním jazyce definitivně etablují, bude-li přijat zákon, jehož návrh definuje pojem Pseudonymizace zdravotních údajů – zpracování zdravotních údajů, při němž jsou tyto údaje

¹ Vztah mezi hybridy a výpůjčkami je diskutabilní a často závisí na směru výzkumu, protože teoreticky by za hybridy bylo možné považovat všechny výpůjčky, k nimž byly připojeny litevské koncovky; za hybridy se považují přídavná jména s litevskými příponami a slovesa jsou hybridy všechna, neboť se užívají pouze s litevskými příponami.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 6

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

nahrazují se tak, aby z nich již nebylo možné přímo ani nepřímo určit totožnost subjektu údajů bez použití dodatečných informací, které jsou uchovávány odděleně od zdravotních údajů a na něž se vztahují technická a organizační ochranná opatření bránící jejich propojení se zdravotními údaji TAR, 2021-08-16, Nr. 17579.

Kitas pavyzdys galėtų būti Tarptautinių žodžių žodyne (2013) fiksuotas žodis fasili­tacija, tačiau TAR jo rasti nepavyko, bet administracinėje kalboje vartojama bendrašaknių žodžių fasilituoti, fasilitavimas, fasilitatorius: Vykdydamas Nuostatų 9 punkte nurodytas JST veiklas, pareiškėjas įsipareigoja įgyvendinti šiuos reikalavimus: <...> suteikti mentoriaus paslaugas priimančioms organizacijoms fasilituoti vidurio ir galutinį kuratoriaus (-ės) įsivertinimus su savanoriais TAR, 2020-02-11, Nr. 2973; Fasilitavimas – sumanios specializacijos sričių poreikių, verslui ir visuomenei aktualių problemų nustatymas ir analizė, idėjų, padedančių spręsti šias problemas ir turinčių potencialą naujoms technologijoms, produktams ar paslaugoms sukurti, formulavimas, idėjų įgyvendintojų, partnerių paieška ir idėjų įgyvendinimo organizavimas, ekspertinė pagalba pagal idėjas rengiamų paraiškų autoriams dėl tyrimų, technologijų, produktų ar paslaugų tobulinimo strategijos, technologijų perdavimo, finansavimo paraiškų rengimo TAR, 2018-07-25, Nr. 12386; Klasterio fasilitatorius – asmuo, kuris padeda klasterio nariams suprasti ir nustatyti jų bendrus tikslus ir juos pasiekti. Surasti bendri tarpsektorinio bendradarbiavimo sąlyčio taškai ir jų plėtojimas, aktyviai veikiant klasterių fasilitatoriams, padeda klasterio nariams efektyviau kurti produktus ir (arba) paslaugas TAR, 2017-10-12, Nr. 16171.

Pokud jde o tvoření hybridních neologismů, rozlišují se takzvané nepravé složeniny, jejichž první část se neužívá jako samostatné slovo; pro administrativní jazyk jsou obzvláště typické složeniny s mikro- a makro-, např.: Mělo by se usilovat o náležité sladění a kalibraci modelů s cílem zajistit, aby byly vhodné nejen pro analýzu obvyklých faktorů finančního rizika – makrofaktorů a mikrofaktorů – ale také pro nefinanční rizikové faktory EUR-lex, OL C 57, 2019-02-013; Mezi hlavní vlastnosti související s biologickou rozmanitostí patří místo produkce a podmínky charakteristické pro dané území, které souvisejí s makroprostředím a mikroprostředím, jakož i místa přirozeného výrobního procesu (prostory pro chov zvířat, výrobu a zrání sýrů) EUR-lex, OL C 216, 2019-06-27; Současný výzkum managementu se provádí integrací poznatků jiných společenských věd o mikro- a makroprostředí, které na ně působí

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 7

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

k poznávání procesů rozvoje organizací a sociálních systémů a přijímání rozhodnutí o jejich řízení TAR, 2021-09-30, Nr. 20468; K překonání negativního dopadu zásadních transformací, které v příštím desetiletí zasáhnou společnost Unie a trh práce, jsou zapotřebí investice do lidského kapitálu, sociální infrastruktury, mikrofinancování, financování etických a sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky EUR-lex, OL L 107, 2021-03-26; Mikropolutantů posuzování alternativ čisticích technologií, jejich návrh a zavádění TAR, 2021-03-01, Nr. 4085; Statistické údaje o pracovních úrazech mikrodata a metadata se EUROSTATU předávají způsobem a ve lhůtách stanovených nařízením TAR, 2016-08-11, Nr. 22263; Vytvořit podmínky pro výměnu údajů o vývozu a dovozu evropských zemí mikrodat mezi zeměmi EU, zajistit snížení administrativní zátěže podniků a tvorbu přesných statistik zaváděním technických nástrojů statistiky zahraničního obchodu TAR, 2021-03-17, Nr. 5318.

Paradoxně se však po vstupu do EU v litevském administrativním jazyce nerozšířily složeniny s prvním komponentem euro-. Ačkoli Evropský slovník „Eurovoc“ (EUROVOC) uvádí 10 podstatných jmen (6 výpůjček a 4 hybridy) s tímto komponentem, údaje TAR ukazují, že se tyto neologismy v litevském administrativním jazyce nerozšířily, např.: eurodolar (0)², eurokorpus (0), euroúvěr (1), euroraketa (0), eurotrh (3 případy užití jako symbolického názvu), euroskepticismus (0), euronetwork (0), eurotunel (0), euro měna (0), s výjimkou složeniny euroobligace (od roku 1997 užito v 90 dokumentech). Z deseti neologismů s komponentem euro- uváděných Evropským slovníkem se tedy v administrativním jazyce ustálil a užívá pouze jeden.

Novotvary administrativního jazyka

Neologismů není v administrativním jazyce mnoho; jsou v něm možné pouze systémové neologismy, které se tvoří podle typických slovotvorných modelů.

V administrativním jazyce je často třeba pojmenovat hierarchické vztahy mezi jednotlivými částmi, k čemuž se dobře hodí deriváty s předponou pa-; význam tohoto slovotvorného typu je „věc menšího rozsahu (část, druh) než věc (celek, rod) označovaná základovým slovem“ (ŽDV), předponu lze připojit také

²V závorkách je uveden počet dokumentů TAR, v nichž byl neologismus použit.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 8

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

k litevskému slovu i k výpůjčce, např.: Papriemonė – součást opatření TAR, 2012–02–29, Nr. 00487 (od roku 2009 nalezeno v TAR ve 45 dokumentech³); Po obdržení financování se poskytovatel nebo realizátor projektu zavazuje zveřejňovat realizovaný projekt a uvádět zdroj financování – <...> obec a program, podprogram, podle kterého byl projekt (činnost) financován a realizován TAR, 2020–02–14, Nr. 3387 (od roku 1999 nalezeno v TAR ve 159 dokumentech); Projekt se realizuje rozdělením činností na menší, snadno řiditelné jednotky — podprojekty, pro něž jsou stanoveny samostatné soubory provozních požadavků. Každý podprojekt má vymezený pracovní úkol a rozsah činnosti TAR, 2020–01–14, Nr. 537 (od roku 2006 nalezeno v TAR ve 25 dokumentech).

V podobném významu se užívá také odvozenina s předponou po-, poeikė „menší systematická jednotka nebo oddíl, který je součástí větší jednotky či oddílu označeného základovým slovem“ (ŽDV): Pokud se předpokládá financování činnosti opatření z různých zdrojů financování, rozdělí se tato činnost na podčinnosti, přičemž se jí přiřadí nejvýše jeden zdroj financování TAR, 2021–06–28, Nr. 14421 (od roku 2009 nalezeno v TAR ve 46 dokumentech).

Mezi novými sufixálními odvozeninami lze zmínit neobvyklý hybrid startuolis, protože sufix je připojen k mezinárodnímu kořeni, ale slovotvorný význam „věc, která se vyznačuje vlastností označenou základovým slovem“ je sémanticky sladěn; jedná se o společnost, která právě zahájila činnost: Startuolis – velmi malý nebo malý podnik s velkým a na inovacích založeným potenciálem rozvoje podnikání, který působí nejvýše 5 let TAR, 2019–04–11, Nr. 5961 (od roku 2017 nalezeno v TAR ve 25 dokumentech).

Další případ potvrzuje životaschopnost přípony -sena: Optimalizovat a zefektivnit správu kulturního dědictvísprávu – uskutečnit reorganizaci institucí zajišťujících ochranu hmotného a nehmotného kulturního dědictví TAR, 2021–03–17, Nr. 5318 (od roku 2011 nalezeno v TAR v 195 dokumentech). Byl vytvořen státní datovésprávy informační systém, v institucích vznikají názvy útvarů, v nichž se používá toto neologické slovo: Odbor strategie a správy, Oddělení správy a analýzy, zákonem Litevské republiky o systému strategického řízení se zakotvují ustanovení správy systému strategického řízení.

³ Počet dokumentů, v nichž se novotvar vyskytuje, ukazuje, že nejde o jednorázový útvar, nýbrž o slovo, které se v administrativním jazyce již postupně prosazuje.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 9

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

Mezi nepočetnými novotvary v administrativním jazyce lze vyčlenit složeniny; tento slovotvorný typ se užívá častěji, což odpovídá i obecným tendencím tvoření nových slov v litevštině. Především je třeba zmínit novotvar teisėkūra, který se v administrativním jazyce nejvíce vžil (od roku 2000 nalezeno v TAR v 5329 dokumentech): Teisėkūra – proces zahrnující podávání legislativních iniciativ, přípravu návrhů právních předpisů, přijímání, podepisování a vyhlašování právních předpisů. <...> Teisėkūros iniciativa – návrh na stanovení nové nebo změnu stávající právní úpravy, uvádějící cíle stanovení či změny této právní úpravy a její hlavní ustanovení TAR, Valstybės žinios, 2012-09-22, Nr. 110-5564. Jeho rozšíření bylo dáno důležitostí pojmu, který označuje, pro systém právních předpisů.

V právu EU se vedle teisėkūros užívá také termín neteisėkūros: Ve všech teisėkūros nebo neteisėkūros opatřeních <...> je třeba vzít v úvahu, že právo na svobodu projevu zahrnuje právo vyjadřovat myšlenky, které mohou být považovány za kritické, agresivní, urážlivé nebo kontroverzní EUR-lex, 52021DC0819, 2021-12-01.

Vedle teisėkūros vzniklo také bendrakūra: Při hodnocení této oblasti se zdůrazňuje souvislost mezi vytvářením prostředí a vzděláváním a zapojení účastníků vzdělávacího procesu do bendrakūry TAR, 2016-03-29, Nr. 6439 (od roku 2017 nalezeno v TAR v 9 dokumentech).

V administrativním jazyce se již prosazuje také různorodá tinklaveika (od roku 2008 použito v TAR ve 102 dokumentech): Kaimo tinklaveika (dále jen „síťová spolupráce“) – proces sdílení idejí, informací, znalostí, postupů a zkušeností a zdrojů, který probíhá mezi účastníky rozvoje venkova usilujícími o vytvoření přidané hodnoty pro rozvoj venkova ve společném zájmu TAR, 2020-11-19, Nr. 24391; Sociální síťová spolupráce – forma spolupráce sociálních institucí, která se vyznačuje vertikální a horizontální interakcí struktur v síti <...> TAR, Valstybės žinios, 2008-10-23, Nr. 122-4647; Zajišťuje se účinné využívání zdrojů veřejné infrastruktury zvýšením koncentrace kulturních služeb a tinklaveika TAR, 2021-06-01, Nr. 12361.

Dodnes si konkurují varianty složenin – starší podoba daugiafunkcinis, -ė (od roku 1994 nalezeno v TAR v 1785 dokumentech) a kratší novotvar vytvořený systematicky daugiafunkcis, -ė (od roku 2001 nalezeno v TAR v 2892 dokumentech): Kulturní centrum je podle charakteru své činnosti víceúčelové – kulturní instituce, která podporuje a šíří různé oblasti a žánry kultury TAR,

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 10

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

2020-11-30, č. 25592. Zpočátku se tímto přídavným jménem označoval přístroj či zařízení plnící několik funkcí, později se význam rozšířil a toto slovo se začalo používat pro budovy či instituce, v nichž probíhá nebo pro něž je charakteristická rozmanitá činnost, např.: komplex, centrum.

V administrativním jazyce se často používají nové iniciálové zkratky vytvořené z litevských názvů, např.: BDAR (Obecný dokument o ochraně údajů) od roku 2009 nalezeno v TAR v 318 dokumentech, BPD (Obecný programovací dokument) od roku 2001 nalezeno v TAR v 995 dokumentech, DUK (často kladené otázky) od roku 2005 nalezeno v TAR ve 105 dokumentech; DVS (systém správy dokumentů) od roku 2008 nalezeno v TAR v 1124 dokumentech, LAMA BPO (Asociace litevských vysokých škol pro organizaci všeobecného přijímacího řízení) od roku 2003 nalezeno v TAR v 62 dokumentech; MTEP (vědecký výzkum a experimentální vývoj) od roku 2003 nalezeno v TAR v 840 dokumentech. Méně často se používají iniciálové zkratky převzaté z jiných jazyků, např.: EASO (angl. European Asylum Support Office, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu) od roku 2017 nalezeno v TAR v 11 dokumentech; NAFO (angl. Northwest Atlantic Fisheries Organisation, Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) od roku 1997 nalezeno v TAR v 67 dokumentech; OPEC (angl. Organization of the Petroleum Exporting Countries, Organizace zemí vyvážejících ropu) od roku 2005 nalezeno v TAR v 5 dokumentech; PIF (angl. Pacific Islands Forum, Fórum tichomořských ostrovů) v roce 2020 nalezeno v TAR v 1 dokumentu; WADA (angl. World Anti-Doping Agency, Světová antidopingová agentura) od roku 2002 nalezeno v TAR v 15 dokumentech; častěji se vyskytují slabikové zkratky podobné slovům, např. ERASMUS od roku 2000 nalezeno v TAR ve 457 dokumentech.

Změny významů slov

Jednou z jasně patrných změn administrativní slovní zásoby je nárůst nových významů přejatých slov. Rýsují se tyto směry sémantických změn přejatých slov: 1) vedle obecného základního významu se ustalují vedlejší speciální významy; 2) přejatá slova, která se již ustálila ve speciálních, konkrétnějších významech, začínají označovat rozšířený denotát a obvykle získávají nový přenesený význam, např.: segment, start (podrobněji viz Vladarskienė 2019).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 11

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

V důsledku překladu dokumentů EU vznikají neobvyklé významy litevských slov. To platí zejména pro názvy dokumentů a akcí (nebo určitých postupů). Reálie EU rozšířily významy některých litevských slov; například jako název dokumentu se místo přehledu ustálila zpráva (srov. zpráva Komise Evropskému parlamentu / Desátá zpráva / Obchodněochranná opatření uplatňovaná třetími zeměmi vůči Evropské unii zpráva); místo závěr se ustálilo stanovisko (srov. stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Výboru. Zmenšování inovačního rozdílu).

Názvy barev se začaly používat v přenesených významech; jde o metaforické termíny přeložené z angličtiny, např.: bílá kniha; modrá ekonomika, modrý růst, modrá energie, modré technologie, modrý pás, modrá zóna; šedá ekonomika, šedá literatura; stříbrná ekonomika, černý trh, černá listina. Překladové významy barev, které se do litevštiny dostávají prostřednictvím překladů dokumentů institucí EU, jsou srozumitelné a přijatelné, mají-li jasný srovnávací základ, na jehož základě byl daný význam přidělen, např.: modrá ekonomika, stříbrná ekonomika. Problematické je pojetí přídavného jména zelený, -á, protože má různé významy. Přídavné jméno zelený, -á se v administrativním jazyce stále častěji používá ve významu „ekologický, odpovídající zákonům přírody, neškodící životnímu prostředí, šetrný k němu, vyráběný z obnovitelných zdrojů“: zelené účetnictví, zelená diplomacie, zelená energie, zelená elektřina, zelený podnik, zelená (environmentální) daň, zelený produkt, zelená revoluce, zelené veřejné zakázky, zelená zóna. Jiný překladový význam přídavného jména zelený, -á, „volnost při určitém úkonu či činnosti“, souvisí se sémantikou barev na semaforu, např.: zelená karta; zelená, zelená vlna. Někdy se litevské a překladové významy obtížně rozlišují; například zelený produkt může být jak nezpracovaný, tak ekologický.

Slova nebo jejich významy, které ustupují z užívání

V důsledku rychlého rozvoje technologií ustupují z aktivního užívání slova označující zastaralé technologie a s nimi zanikající povolání: telegraf, dálnopis, telex, psací stroj; telegrafista, operátor dálnopisu, dálnopisec, operátor telexu, operátor psacího stroje, písařka. Je pravda, že tato slova lze v TAR stále najít v dokumentech, které přebírají ustanovení upravená v dříve schválených dokumentech.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 12

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

Při aktualizaci internetového vydání Kanceliarinės kalbos patarimų (KancKP) bylo jen u několika hesel doplněno, že v současném administrativním jazyce již nejsou aktuální. Jde o slovo diskelis označující dnes již nepoužívané médium pro ukládání informací. Místo některých slov se začínají používat nová – např. dokumento grifą nahradilo dokumento žyma, neujal se návrh označovat organizační složky instituce slovem dalinys a v tomto významu se toto slovo již nepoužívá. Z etických důvodů se v administrativním jazyce začala vyhýbat slovům invalidas, invalidumas.

Proces zániku slov je mnohem pomalejší a méně nápadný než vznik neologismů.

ZÁVĚRY

Změny v lexiku administrativního jazyka souvisejí s jeho specifiky. Statistické výzkumy ukázaly, že lexikum administrativního stylu je ve srovnání s lexikem jiných stylů méně rozmanité, a proto je obnova lexika v této oblasti užívání jazyka pomalejší. Nejvýraznějším rysem změn je nárůst počtu internacionalismů, který je důsledkem obecné globalizace a také vlivu jiných jazyků, z nichž se překládají dokumenty EU. Zejména přibývá nových významů internacionalismů.

V administrativním jazyce vznikají také nová litevská slova, avšak mnohem méně než v obecném úzu, protože novotvary administrativního jazyka se tvoří pouze jako neutrální, jejich tvoření však odpovídá obecným tendencím: častější jsou složeniny (např. teisėkūra, bendrakūra, tinklaveika), vyskytují se specifické hybridní předponové odvozeniny (např. paprojektis, paprogramė) i odvozeniny s čistě litevskými předponami (např. neteisėkūra, papriemonė, poveiklė) a příponami (např. startuolis, valdysena). Nové významy litevských slov vznikají také vlivem jiných jazyků; jde o kalkované a metaforické významy (např. barvy – žalia, mėlyna, sidabrinė) a také v důsledku potřeby administrativního jazyka pojmenovávat objekty charakteristické pro tuto oblast užívání jazyka (např. dokumenty – nuomonė).

S rychlým rozvojem technologií se do pasivního úzu postupně stahují slova označující věci a osoby spojené se zastaralými technologiemi.

Členství v EU přineslo nové požadavky také na jazyk, protože vznikly nové potřeby pojmenování a vyjadřování; je třeba popisovat nové jevy, pojmy, instituce a názvy. Tím se ukázaly

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 13

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

možnosti litevského administrativního jazyka a jeho schopnost uspokojovat změněné komunikační potřeby.

ŠALTINIAI

EUR-lex – Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų viešų dokumentų bazė „EUR-lex“. Prieiga internete: http://eur-lex.europa.eu/lt/index.htm.

EUROVOC – Europos žodynas. Prieiga internete https://www3.lrs.lt/pls/ev/ev.main.

LKND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas [Tęstinis internetinis žinynas nuo 2011 m.], sud. R. Miliūnaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: https://ekalba.lt/naujazodziai/ (žiūrėta 2021 m. rugsėjo–lapkričio mėn.).

KancKP 2021 – Kanceliarinės kalbos patarimai, sud. P. Kniūkšta, internetinis leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://kanceliariniaipatarimai.lki.lt/.

TAR – Lietuvos Respublikos teisės aktų registras. Prieiga internete: https://www.e-tar.lt/portal/lt/index.

ŽDV – Murmulaitytė Daiva, Aleksaitė Agnė. Žodžių darybos vedlys [elektroninis išteklius], Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: ekalba.lt/zodziu-darybos-vedlys/ (žiūrėta 2021 m. lapkričio mėn.).

LITERATŪRA

Aleksaitė Agnė 2019: Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai. – Bendrinė kalba 92. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/369.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 14

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

Aleksaitė Agnė 2021: Lietuvių kalbos naujadarų neoklasikinės darybos polinkiai: Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno atvejis. – Lituanistica 67(1). Prieiga internete: https://www.lmaleidykla.lt/ojs/index.php/lituanistica/article/view/43.

Girčienė Jurgita 2005: Naujųjų skolinių atitikmenys: struktūra ir vartosena, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Jakaitienė Evalda 2010: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Mikelionienė Jurgita 2000a: Naujažodžiai Vytauto Didžiojo universiteto kompiuteriniame tekste. – Acta Linguistica Lithuanica 42, 15–21.

Mikelionienė Jurgita 2000b: Šiuolaikiniai metodai kalbos naujovėms tirti. – Darbai ir dienos 24, 65–73.

Miliūnaitė Rita 2015: Naujažodžių atranka ir pateikimas Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Leksikografija ir leksikologija 5, 161–184.

Miliūnaitė Rita 2018: Naujažodžių pateikimas ir paieškos galimybės Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Bendrinė kalba 91, 1–21. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/71.

Murmulaitytė Daiva 2016: Naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos. – Bendrinė kalba 89. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/168.

Murmulaitytė Daiva 2019: Lietuvių kalbos sudurtinių daiktavardžių naujadara ir bendrinės kalbos normos. – Baltu filologija 28(2), 107–122.

Murmulaitytė Daiva 2020: Naujųjų dūrinių analizės ir klasifikacijos galvosūkiai. – Acta Linguistica Lithuanica 82, 34–51.

Rudaitienė Vida, Vitkauskas Vytautas 1998: Vakarų kalbų naujieji skoliniai, Vilnius: Enciklopedija.

Sabaliauskas Algirdas 1966: Lietuvių kalbos leksikos raida. – Lietuvių kalbotyros klausimai 5, 5–141.

Vaicekauskienė Loreta 2007: Naujieji lietuvių kalbos svetimžodžiai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Vladarskienė Rasuolė 2019: Tarptautinių žodžių semantikos pokyčiai administracinėje kalboje. – Bendrinė kalba 92. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/409.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 15

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

Žilinskienė Vida 2002: Lietuvių kalbos administracinis stilius ir bendras jo leksikos vaizdas. – Viešoji politika ir administravimas 1, 51–54.

Žilinskienė Vida 2003: Administracinio lietuvių kalbos stiliaus skoliniai. – Viešoji politika ir administravimas 4, 74–81.

Gauta 2021 12 06

Priimta 2021 12 30

CHANGES OF LEXICON ON LITHUANIAN ADMINISTRATIVE LANGUAGE

Summary

Language undergoes constant changes driven by social circumstances and other languages. These changes are most evident at the lexical level. The article addresses the lexical changes of the administrative language, one of the varieties of the standard language, which took place at the outset of the 21^st century. They are compared with the situation of the late 20^th century. This period was selected for the study, as it marks the turning point in the development of the administrative Lithuanian language. After Lithuania’s accession to the European Union in 2004, the documents prepared in Lithuania had to comply with the legal norms established in the documents of the EU institutions, which were usually translated from English. Therefore, the EU legislative acquis was translated into Lithuanian, and Lithuanian documents had to be made compatible with it.

The most prominent change that occurred in the vocabulary of the administrative language is the growing number of international words determined by both globalisation and the direct influence of the languages from which the EU documents are translated. New meanings of international words are especially on the rise.

The number of new Lithuanian words is also growing in the administrative language, but this growth is much less significant compared to the general usage, because the neologisms coined in the administrative language are only neutral, but their formation is consistent with the general

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Leksikos pokyčiai administracinėje lietuvių kalboje | 16

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.08

trends. Compounds are more common (e.g., bendrakūra, teisėkūra, tinklaveika); there are also specific hybrid prefixed derivatives (e.g., paprojektis, paprogramė) as well as purely Lithuanian derivatives (e.g., neteisėkūra, papriemonė, poveiklė). New meanings of Lithuanian words result from the emerging need of the administrative language to name the objects specific to this particular sphere of language usage (e.g., documents – nuomonė); they are also driven by the influence of other languages; this pertains to translated, metaphorical meanings (e.g., colours – žalia, mėlyna, sidabrinė). The lexical changes taking place in the administrative language are related to the specificities of this particular language variety. Statistical studies show that the vocabulary of administrative style is not as varied as the vocabulary of other styles. For this reason, lexical renewal does not occur at a very rapid pace in this field of language usage, but the changes are essential, as they allow us to decide on the direction in which the development of the overall standard language vocabulary is going to proceed.

KEYWORDS: administrative language, vocabulary, lexical development, neologism, loanword, international word, word meaning.

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vile išio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204