LIETUVIŲ KALBOS GRAMATINĖ SANDARA LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA

UŽÍVÁNÍ PŘEDLOŽEK K VYJADŘOVÁNÍ SROVNÁVACÍCH VZTAHŮ

E. VALIULYTĖ

Předložky jako pomocná slova se v jazyce neužívají samostatně. Strukturálně spojují nepřímý pád podstatného jména (nebo slova, které je zastupuje) s jiným plnovýznamovým slovem: se slovesem (jít do města), podstatným jménem (les u cesty), přídavným jménem (bělejší než sníh), zájmenem (kdo z nás), číslovkou (jeden z mnoha), příslovcem (daleko od domova) a vyjadřují vztahy mezi těmito slovy.

Předložkami lze vyjadřovat různé vztahy: prostorové (vyjít z domu, projít kolem lesa, bydlet u jezera), časové (vyjít ráno, pracovat celý den, vrátit se na jaře), příčinné (plakat radostí, zapomenout kvůli spěchu), účelové (léky proti chřipce), zdrojové (dozvědět se od přítele), zastupovací (pracovat za bratra), zprostředkovací (předat prostřednictvím známého), množstevní (zaplatit asi sto rublů), srovnávací (těžší než kámen) aj.

Článek se bude zabývat užíváním předložek ve významu srovnávacích vztahů.

Předložka už

Předložkou už, která se pojí s akuzativem, se poměrně často vyjadřují srovnávací vztahy. V závislosti na okolnostech užití předložky už lze rozlišit několik odstínů jejího významu.

1. Ve slovních spojeních, jejichž řídícím členem je přídavné jméno nebo příslovce ve druhém (nebo ještě vyšším) stupni a závislým členem libovolné podstatné jméno (nebo slovo, které je zastupuje), vyjadřuje předložka už srovnání s významovým odstínem rozdílu. V tomto případě se říká, že srovnávaná věc nebo její děj má více vlastnosti vyjádřené řídícím členem než věc označená závislým členem.

Trápení je těžší než kamínek, slova ostřejší než bodláčí. Slk. Zelenější než zelené listí tam křičel žluva. SNėrR I 384. Menší než prase, černější než uhlí, bělejší než sníh, vyšší než kostel. Ms. Menší než pes, větší než kůň. Srv. Pravda září jasněji než slunce…

85

… Jon. Odvážná vůle rudoarmějce je tvrdší než led, než žula. SNėrR I 473. Tehdy to byla jeho první píseň, smutnější než šumění lesů... MairRR I 62. Ó, má sestřičko, jsi jasnější než hvězda. GirRP 10. Byli jsme pro ně hroznější než zloději a vrazi. VenclGD 288. Věci ze vsi nebyly Rapolovi cizejší než záležitosti jeho vlastního domu. VaižgRR I 137. Dám ti samo slunce, protože ty jsi pro mne zářivější než slunce. VaižgRR I 59. Odvážela si smutek, mocnější než radost a jaro. CvR₁ I 90. Raulas byl zároveň hezčí i statnější než ostatní chlapci a také chytřejší než oni, přesto však ostatní považovali Raula za nižšího, než byli oni sami. BilR I 34. Jsi mi dražší než život, ty, jejíž srdce bije. SNėrR I 295. Ta dívka — lehčí než vítr — letí křivolakými ulicemi předměstí. SNėrR I 277. Neboj se, děvečko, můj kůň je rychlý: i kdyby tvoji bratři honili vichry a měli je na uzdě, mého koně by nedohonili, neboť je rychlejší než vichry. KrėvP 58.

Píšeš lépe než tvůj bratr. JablRR I 666. Soused žije lépe než oni. Grž. Má více peněz než ty. Pn. Vystoupil výš než kostelní věže (pták). Grž. Vilnelė, běž do Vilije, a Vilija — do Němenu, — řekni: vlast milujeme víc než život. SNėrR I 367.

Rozdíl lze zdůraznit částicemi ir „i“ a net „dokonce“, které stojí před předložkou už.

Pán se vrátil z lesa černější i než země. Viena 31. Buď menší i než zrnko máku, nikomu nebuď na očích. BaltPV I 27. Doma se Jonas Puodžiūnas oblékal hůře i než jiný drobný rolník. VienR V 31. Myslel na ty sousedy, lidi ze svého kraje a stavu, kteří žili temněji i než krtci. CvR₁ V 59. Ale i než drobní zpěvní ptáčci, než slavíčci zpívají tam mladé sestřičky hlasitěji... KrėvP 21. Syn je dokonce hezčí než otec. Ktk.

K vyjádření rozdílu ve stupni vlastnosti srovnávaných věcí se u přídavného jména nebo příslovce užívají slova či spojení vyjadřující množství.

Toto mlčení bylo mnohem tíživější než nejprudší řezání. VaižgRR I 165. V tu hodinu jsem cítil, že v tomto údolí slz jsou lidé mnohem, mnohem nešťastnější než já. BilR I 213. Rozalija je o dost nižší než její přítelkyně... CvR₁ I 245. Petr měl Elenu, svou mnohem mladší sestřičku, rád, ačkoli mu připadala poněkud sentimentální a naivní. VenclGD 57. Nádeník byl sice dvakrát větší než Kaziukas, přesto však ještě velmi mladý... VaižgRR I 393. Jeho dvojníkem byl Aužbikský Šiukšta Mykolas, o polovinu mladší než on. VaižgRR I 36.

Petras Serva byl dvakrát starší než jeho Marijona. CvR₁ I 9. Snad je stokrát lepší než já. BilR I 128. O dva roky dříve se chopil pluhu a kosy než ostatní. VaižgRR I 394. Byl to člověk o několik let starší než Kareiva; kdysi oba studovali v Berlíně. VenclGD 36. Jonas

86

Puodžiūnas byl jen o několik let starší než jeho bratr Antanas... VienR V 11. Především s Varnelisem i s ním, tj. Jurgilou, mluvil jako se sobě rovnými, ačkoli byl o dost starší a o hlavu vyšší než oni. VenclGD 128.

2. Předložka už se užívá ve slovních spojeních, v nichž je hlavním členem přídavné jméno nebo příslovce v superlativu či komparativu a závislým členem zájmena visas, viskas. V takovém případě se vyjadřuje srovnání s odstínem vyčlenění.

Přece jen nejlepší ze všech je ta černovousá kravička — ke Sigutė je laskavá, dobré slovo jí nikdy nechybí. SNėrR I 447. Jak Bůh komu dopřeje zdraví, to je nejdražší a nejlepší ze všeho! Lp. Ale ze všech nejvíc si ji zamilovala ta zářivá dcerka šlechtice, bílá lilie... KrėvP 65. ... jakmile Drūktenis něco řekne, jeho rada se vždy ukáže jako nejlepší, protože tomu rozumí ze všech nejlépe. ŽemR III 25. On, Pranukas, je ze všech nejvíc vinen... Žem R I 199. Zdraví je nejdražší ze všeho. Nj. Žito jsme sklidili rychleji než všichni ostatní. Ktk.

Předložka už vyjadřuje vyčleňovací srovnání také ve spojeních, v nichž je hlavním členem přídavné jméno nebo příslovce v komparativu, které se pojí se slovem obsahujícím zápor nebo je součástí tázací věty.

Při těžké práci nebyl nikdo lepší než on. LzPR I 221. Není nic silnějšího,— život nikdo nepřemůže. MiežML 99. Tuto práci nikdo neumí lépe než já. Ktk. Řekni, je v naší zahradě poctivější chlapec než on?.. ŽemR I 13.

3. Ve spojeních, kde se k přídavnému jménu v komparativu či vyšším komparativním stupni připojuje slovo vyjadřující malý, nepatrný rozdíl v míře vlastnosti, se srovnání vyjadřuje se slabým odstínem významu totožnosti či shody (srov. níže uvedená spojení s předložkami su, sulig).

Z pohledu Pikčiurnů byl Malonė skoro boháč, ačkoli, abychom řekli pravdu, jeho hospodářství se od hospodářství Pikčiurnů příliš nelišilo. SimonP, 37. Stojí tam hrbáč jen o málo vyšší než práh. CvR IX 204. Jeho žena je o trochu mladší než on. Ktk.

Podobné srovnání vyjadřují i spojení, jejichž hlavním členem je příslovce míry v komparativu se záporem, spojené s určitým přídavným jménem v pozitivu.

Pravda, umění a krása jsou člověku potřebné neméně než každodenní chléb. VenclGD 331. Tato věc je mi užitečná neméně než tamta.

4. Předložka už se užívá v zájmenných spojeních: jeden za druhého, druhý za druhého, která se pojí s přídavným jménem nebo příslovcem ve druhém stupni. Tak se vyjadřuje vzájemné porovnávání mnoha stejnorodých věcí nebo jejich činností (srov. analogické užití předložky į).

Měl čtyři syny jako rozložité duby, kteří byli jeden silnější než druhý, jeden udatnější než druhý... KrėvP 24—5. Velké domy s několika nádvořími se táhly po obou stranách bez

87

konce, široké ulice, rovné jako stůl, byly jedna krásnější než druhá... BilR I 240. Mluvili jeden lépe než druhý, jeden knězi spílal tučnějšími slovy než druhý... CvR₁ V 129. V krčmě začali křičet a volat jeden víc než druhý. SimonR IV 66. Upřímně řečeno, jedna krásnější než druhá. SimonP₁ 10. A od těchto dvorů a věží, které se střídají jedna za druhou, jedna nádhernější a rozmanitější než druhá, obrátil jsem své smutné oči k zelenajícím se loukám a polím... BilR I 132.

Předložky iš a tarp

Předložky iš, tarp, pojící se s genitivem, mohou vyjadřovat srovnávací vztahy s odstínem vyčleňovacího významu, stejně jako už s akuzativem. Užívání prvních předložek v tomto významu je však velmi omezené. Tento význam mají ve slovních spojeních, jejichž řídícím členem je přídavné jméno v superlativu nebo komparativu a závislým členem genitiv zájmena visas, samostatně nebo spolu s genitivem podstatného jména (srov. okolnosti užívání předložek už, per, zčásti prieš v tomto významu).

Eglė je nejšťastnější ze všech nevěst; ani prolévá hojně hořké slzy. SNėrR I 419. Ze všech nespočtených pokladů, jimiž se šlechtic chlubil a holedbal, mu byla nejdražší dcera. KrėvP 64. Je ze všech nejvyšší a roste hřib. BaranAŠ 21.

Mezi všemi slavnými muži toho rodu, mezi všemi, kteří sídlili na vysokém merkinském hradě, byl nejslavnější starý šlechtic Mukis. KrėvP 24.

Předložka iš se vyznačuje výraznějším vyčleněním srovnávaného předmětu.

Předložka per

V některých nářečích (někdy i v písemných textech) může předložka per, pojící se s akuzativem, vyjadřovat srovnávací vztahy s odstínem vyčleňování, podobně jako předložka už ve spisovném jazyce. Okolnosti užití předložky per v uvedeném významu jsou však mnohem omezenější než u zmíněné předložky. Předložka per se nejčastěji užívá ve spojeních se slovy se záporkou, obsahujících přídavná jména nebo příslovce ve druhém stupni.

Za starého chlapíka si lepšího už nenajmeš. Grž. Lepšího hlídače než našeho psa nenajdeš. Jrb. Není odolnější věci než ženská. Pc. Není pilnější a krásnější než moje dívka. Rod. Nikdo nebyl starší než on. Lnkv. Nemám lepší houby než hřiby. Alv. Není lepšího jídla než šťovíková polévka. Pc. Není krásnější než dívka z chudého domu. Vrn. Není většího tuláka než on. Šn. Pojď, chlapče, ke mně, nemám nikoho milejšího než tebe. Skr. Není slabšího než vítr. Lz. Není lepšího peří než tohle. Lp. ... tehdy si myslel, že na světě není šťastnějšího člověka než lesního dělníka. BalčHP 206.

88

Kvůli mně už víc nepracuješ, a já přesto nic nemám, jako jsem neměl... KrėvRg 105. No a mluvit díky mně nikdo krásněji a chytřeji nemluvil. KrėvAP 53. Po Žiūkelim nikdo lépe nezazpívá. Sn.

Občas se předložka per užívá k vyjádření vyčleňovacího srovnání se zájmenem visas v množném čísle v akuzativu a přídavným jménem ve druhém stupni v kladných výpovědích.

Gaubys je cennější než všichni ostatní. Plt.

Předložka per může být na rozdíl od už užita ve stejném významu také ve jmenných slovních spojeních, v nichž není uveden základ srovnání. Ten vyplývá z kontextu.

Není lepšího stromu než dubu. Er. Není lepšího masa než vepřového. JablRR I 658. Nebyla a nebude jako moje dívka. Mrc. Není lepšího obilí než pšenice. Er. Není lepšího jídla než nové brambory s máslem. Ds. Nikde jsem nenašel takovou kukačku jako ty. Vlk.

Předložka prieš

1. Předložkou prieš, která se pojí s akuzativem, se často vyjadřují srovnávací vztahy s odstínem protikladu¹. Tato předložka se užívá tehdy, když chceme zdůraznit rozdíl mezi srovnávanými předměty z nějakého hlediska. Rozdíl mezi předměty se zvláště výrazně projeví, postavíme-li je proti sobě. Například větou Syn je středně vysoký, ale ve srovnání s otcem je malý se říká, že syn je malý, srovnáme-li ho s otcem. Předložka prieš může ukazovat, že vlastnosti srovnávaných předmětů se po jejich porovnání dokonce ukážou jako opačné. Tento význam předložky prieš je nejzřetelnější v adjektivních slovních spojeních, kde se základ srovnání vyjadřuje nesrovnávacím tvarem přídavného jména.

Myš je ve srovnání s krysou (hrabošem) velmi malá (srov.: Krysa je ve srovnání s myší velmi velká). JablRR I 663. Ve srovnání s tebou jsou úplní hlupáčci. JablRR I 663. Naše krásné bobule jsou ve srovnání s těmi, které jsem dnes viděl, jiné. Er. Ve srovnání s ní je tamten starý. Ktk. Učit je ve srovnání s předsednictvím snadné. Ktk.

Předložka prieš se ve srovnávacím významu s odstínem protikladu užívá také ve slovesných spojeních, jejichž hlavním členem je sloveso vyjadřující stav nebo jeho změnu. Taková spojení nejsou příliš častá.

Před trpícími ještě netrpíme. Vžns. Ve srovnání s ní (Jitřenkou) blednou všechny ostatní hvězdy, dokonce i chabý Jupiter. VienA 185. Šumění vln Kistinėlė bledlo ve srovnání se zvučností jejich řeči a písní. VienR I 13.

Předložka prieš vyjadřuje výrazný protiklad mezi předměty v podstatných (nebo zájmenných) spojeních, která jsou součástí tázacích vět.

Co znamenají nehty ve srovnání s mlékem? BaltPV I 9. No, dejme tomu, že je ještě komsomolec, ale co znamená ve srovnání s takovými revolu-

¹ N. A. Širokova, Z dějin předložkových konstrukcí vyjadřujících srovnávací a porovnávací vztahy, Kazaň, 1963, s. 17, 28—33.

89

cionář, jako Strimas, konečně před takovým člověkem, jako je lékař? VencIGD 289. Co jsou ty peníze proti nebi? ŽemR III 231. Kdo jste vy ve srovnání se mnou? ŽemR III 582. Dříve, co jsme byli proti těm pánům, a teď ať se pokoří oni. Nm.

Ve stejném významu se předložka prieš používá v substantivních spojeních i v dalších případech.

Jdi ty, jdi, chudáku, proti němu jsi jen dítě. Skn. Proti mně jsi jen prach. Ds.

Někdy lze srovnání vyjádřit dvěma různými předložkovými spojeními s prieš, spojenými částicí kaip.

Proti němu jsi jako moucha proti vrabci. Mrk.

2. Předložka prieš může stejně jako už a per vyjadřovat srovnání s odstínem vyloučení. Tento význam má předložka ve spojeních se superlativy přídavných jmen nebo příslovcí, které se pojí se zápornými výrazy (srov. okolnosti užití předložek už a per).

Ve srovnání se slavíkem není krásnějšího zpěvu. Ds. Nikdo neumí zpívat krásněji než Litevci. Viln.

Předložka prieš se stejně jako per používá ve významu vyloučení také v substantivních spojeních, která souvisejí se záporným výrazem.

Ve srovnání s Adelė už v našem brigádě není dělnice. Trgn. Všichni přátelé uznali, že neexistují písně, které by se vyrovnaly litevským písním, ani zpěvačky, které by se vyrovnaly litevským dívkám. Didž-ŽmA 84. Všechno to zlato ani stříbro nic není proti dnům mládí. Sk.

V nářečích se předložka prieš se zájmenem visas v akuzativu množného čísla a se superlativem přídavného jména občas používá se stejným významem také v kladných výpovědích.

Ten jede v kočáře — krásnější než všichni páni. Tvr.

Předložka į

Předložka į se užívá s akuzativem k vyjádření srovnání podobných předmětů.

Předložka į má uvedený význam ve slovních spojeních, jejichž hlavním členem je přídavné jméno panašus, -į² a slovesa atsigimti, nusiduoti apod.

Tentokrát byl blesk podobný mnohovětvému ohnivému stromu. ČvR I V 105. Roželė byla podobná matce; jen zářivější, protože ještě nezažila tolik trápení. LzPR I 117. V horách už bylo možné rozeznat ledovce,... stíny hranatých vrcholů, které z dálky připomínaly měsíční skvrny. VienA 195.

²Srov. k tomu A. Valeckienė, Paralelní spojení některých přídavných jmen s různými pády podstatných jmen a předložkovými konstrukcemi, „Kalbos kultūra“, seš. 6, Vilnius, 1964, s. 17.

90

A po kom se tak pěkná a čilá narodila v téhle rodině zanedbanců! Myk-PutS I 66. Narodil se po svém otci vzhledem i povahou (narodil se podobný otci). J. Kéž by ses mi tak podobal svému otci! Skr. Po kom se zeť tak podědil, takový ohava! J. Podobá se tetě. Mrk. Podědil podobu po otci. Plng. Podědil podobu po strýcích. Šts. Jedno dítě se podalo po otci. Gs. Ačkoli jedna dcera se podobala babičce. Skp. Vyrostl do podoby otce. Slv.

Někdy nemusí být uvedené přídavné jméno (nebo sloveso) vysloveno, jako by se pouze předpokládalo.

Koťata jsou jako kočka. Kps. Úplně po otci — jako by mu z oka vypadl! Kt. Všechna naše kuřata jsou jako kohout — bílá. Gs. Jmenuji se po strýci (mám strýcovo jméno). Sts.

Předložka į se užívá také ve slovním spojení jeden jako druhý, které náleží k množnému tvaru přídavného jména podobný. Tak se vyjadřuje vzájemná podobnost stejnorodých předmětů.

Nebyl mezi nimi žádný podobný druhému ani povahou, ani zevnějškem. VienA 5. Byli si navzájem podobní... CvRi II 321.

Předložka į se užívá také ve frazeologizovaných spojeních tvořených nominativem a akuzativem téhož slova. V takových případech se vyjadřuje stejnost stejnorodých předmětů v některém ohledu.

Jak krásný a jak velký hrách — zrno jako zrno (všechna stejná)! Pc. Jak krásné dříví — poleno jako poleno (žádné poleno není horší)! Er. Všechny tři jako jedna (stejně velké a krásné) jeho dcery. BsMt I 12.

Předložky sulig, su

1. Předložky sulig, su se pojí s instrumentálem při srovnávání věcí, které si v nějakém ohledu navzájem odpovídají.

Tyto předložky se na rozdíl od ostatních ve srovnávacím významu s odstínem shody obvykle užívají v substantivních slovních spojeních. Do takových spojení často vstupuje genitiv vztahového určení³, kterým se vyjadřuje základ srovnání.

Žito je letos vysoké sulig člověkem. Kur. Stoh je široký sulig stodolou. Kp. Strom je vysoký sulig horou. Šv. Jeřáb je velký su domem. Ktk.

Borovičky sulig člověkem. KzR. A kmen sulig stromem. Vlkj.

Je-li vedle podstatného jména označujícího srovnávanou věc slovo, které obecněji vyjadřuje její vlastnost, pak jsou konstrukce s předložkami su, sulig, konkrétněji charakterizující danou věc, samostatnější.

Tak jsem dostal pořádného chlapíka: vysokého sulig prahem. Ign. Co je to za družičku, jaká to družička: tlustá su stoupou, vysoká su prahem. Ants.

Konstrukce těchto předložek s instrumentálem se užívají také zcela samostatně.

³ K tomuto genitivu viz J. Jablonskis, Rinktiniai raštai, I, Vilnius, s. 586.

91

Podle velikosti koulí, podle lehkosti chmele (pušlė). Užp. Podle velikosti prahů, podle mohutnosti stoupy. Ds.

Užívání předložek su, sulig v substantivních slovních spojeních mohlo vzniknout na základě odpovídajících slovesných spojení, srov.:

Opice bývají velké jako člověk. Rm. Dítě je ještě malé, je sotva vysoké jako stůl. Ėr.

Předložka su s významem srovnávání a odstínem totožnosti se užívá také ve spojeních přídavných jmen lygus, tapatus, jakož i sloves a podstatných jmen téhož kořene.

Rovný se stromem nikdy nevidí slunce. Lš. Syn už je na stejné úrovni jako otec. Ktk. Ani na střední škole jsem nebyl básníkem a nikdy jsem oči dívky nepřirovnal k chrpám. SluckGMN 363. Žába se chce měřit s volem. PP 435. Ale ať tak či onak, ne každý se může měřit s králem ze Šalteikiů. SimonVK I 291. (Saidas) jel na koni a plaval tak dobře, že se mu tu nikdo nemohl rovnat. BalčHP 228. Jezdec se vyrovnal pěšákovi. Dglš. Šprýmař: srovnal slona s mouchou. Ds. Zrovnoprávnění žen s muži (rš.). Srovnání dne s nocí (rš.).

Posledně jmenovaný (zastřelený v Gudském lese) exemplář východního jestřába je zcela totožný s ptáky z okolí Leningradu v mé sbírce. IvanLP II 253. Realismus je v práci I. Kostkevičiūtė bezdůvodně ztotožňován s pokrokovostí. LK II 438. V litevské literatuře jsou známy protesty Maironise a samotné S. Nėris proti ztotožňování lyrického hrdiny básníkova díla s osobou básníka. LK IV 543.

Předložkami su, sulig lze vyjadřovat také srovnávání předmětů či činností z kvantitativního hlediska.

Kazys neodnese tolik co já. Ds. Je stejně starý jako já. Sts. Ona je stejně stará jako já. Ktk.

2. Předložka su se stejně jako į užívá ve spojení s množným číslem přídavného jména panašus a vyjadřuje vzájemnou podobnost stejnorodých předmětů.

Mezitím jeho bratr, který mu byl podobný jako vejce vejci, vjel na tentýž statek. Lnkv. Bratr se sestrou jsou si podobní. Ktk.

Předložka pagal

Předložka pagal se pojí s akuzativem a užívá se k vyjádření zvláštního druhu srovnání. Touto předložkou se označuje omezenost vlastnosti věci nebo děje. Podle srovnávaných jevů lze rozlišit dva případy užití předložky pagal v probíraném významu.

1. Předložka pagal se užívá při srovnávání dvou vlastností téhož předmětu, z nichž jedna omezuje druhou.

V tomto významu se tato předložka častěji užívá ve slovních spojeních, jejichž hlavním členem je přídavné jméno nebo příčestí v základním stupni, příslovce a méně často sloveso.

92

Měl hezkého chlapce, s pěknou tváří a statnou postavou, který už vzhledem ke svému věku osmi let nebyl zrovna malý (nebyl malý ve srovnání s jinými osmiletými chlapci). BalčHP 113. Na svůj věk je hezký. MiežBP 10. Na svůj věk je docela chytrý. K I 477. Na svůj věk je už hodně vyrostlý. JabIRR I 656. Na svůj věk ještě není starý, jen tak vypadá. Žal.

Na svůj věk mluvíš dobře. Lkš. Na svůj věk jsme toho viděli příliš mnoho a příliš rychle jsme zestárli... SimonVK II 268. Homer byl vyšší a hezčí než Aristoteles, na svůj věk chodil zcela vzpřímeně... BalčGK 193.

Kdysi krásná a veselá uvadla v těch domech předčasně, vzhledem ke svému věku; byly sice jejím domovem, ale zároveň i jejím vězením. CvR₁ II 68.

2. Předložka pagal se užívá při srovnávání dvou věcí podle jedné vlastnosti. V tomto případě se říká, že vlastnost jedné věci je omezena stejnou vlastností jiné věci.

Lněné semeno je ve srovnání s jinými obilovinami levné. Ér. Naše dítě není ve srovnání s ostatními špatné. Ktk.

Předložkou pagal lze vyjádřit také srovnání věcí z kvantitativního hlediska.

Podle rozlohy půdy by mělo být více dobytka. Mrč. Podle jeho vzdělání by měl dostat tisíc rublů (platu). Grl.

3. Předložka pagal se užívá k určení jedné věci ve vztahu k jiné, s ní související věci. V tomto případě má srovnávací význam odstín shody (srov. s předložkou sulig). Taková spojení se užívají jako přísloví.

Podle úst i nos. Kps. Podle střechy i kapka. Ktk. Podle Jiřího i čepice. Škn. Podle šlechtice i břicho. Žsl. Podle pána i župan. Ktk.

V nářečích se ve stejném srovnávacím významu jako pagal užívá s akuzativem také předložka palei.

Ve srovnání s ostatními není ještě tak špatný. Vlkv. Podle číše si ještě zazpívám. Krn. Podle své krásy si chtěla vybrat i krásného mladíka. BsMT I 32. Podle roční doby by měla být velká úroda. Kps.

Podle násady i houba. Grš. Podle Jiřího i čepice. Lp.

Závěry

K vyjádření srovnávacích vztahů se užívají tyto předložky: už, per, prieš, į, su, sulig, pagal, iš a tarp.

Jednotlivými předložkami se vyjadřují různé srovnávací vztahy. Významové rozdíly těchto vztahů závisí jak na samotných předložkách, tak na okolnostech jejich užití.

Předložkou už se vyjadřuje rozdíl mezi srovnávanými věcmi ve spojeních, jejichž řídícím členem je přídavné jméno nebo příslovce v komparativu (či vyšším stupni): bělejší než sníh, krásněji než já.

93

Skupina předložek — iš, už, per, prieš, tarp — vyjadřuje selektivní srovnání, obvykle v adjektivních či adverbiálních spojeních.

Předložky už, iš, tarp (velmi zřídka per, prieš) se v tomto významu užívají ve spojeních přídavných jmen a příslovcí v superlativu či komparativu, jejichž závislým členem jsou genitivní nebo akuzativní tvary množného čísla zájmena visas: nejlepší ze všech, lepší; nejkrásnější ze všech, krásnější; nejslavnější ze všech.

Předložky per, prieš, stejně jako už se užívají také ve spojeních přídavných jmen či příslovcí v komparativu, která závisí na slově obsahujícím zápor: nebyl nikdo starší než on, není krásnějšího zpěvu než zpěv slavíka, není silnější než ona.

Předložka per se podobně užívá i v substantivních spojeních: není masa jako vepřové.

Předložkou prieš se vyjadřuje protiklad věcí z určitého hlediska. Tato předložka se užívá ve spojeních, jejichž řídícím členem jsou přídavná jména v pozitivu, některá slovesa a podstatná jména (v tázacích větách): (syn je) malý ve srovnání s otcem, vedle ní bledne, (co znamenají) nehty ve srovnání s mlékem?

Předložkou į, částečně také su, se vyjadřuje podobnost věcí ve spojeních, jejichž řídícím členem je přídavné jméno panašus a některá slovesa: podobný otci, podobní jeden druhému, (děti) podobné rodičům; podobu zdědil po otci.

Předložkami su, sulig se vyjadřuje totožnost věcí či jejich shoda v určitém ohledu. Užívají se tak ve spojeních, jejichž řídícím členem jsou přídavná jména lygus, tapatus nebo slovesa a podstatná jména téhož kořene; také v substantivních spojeních, v nichž je srovnávací základ vyjádřen genitivem vztahu: smrk veliký jako dům, a ve spojeních vzniklých podle tohoto vzoru bez genitivu: borovičky velké jako člověk. V jednotlivých případech má odstín shody také předložka pagal: podle střechy i kapka.

Předložkou pagal (v nářečích také palei) se vyjadřuje omezenost vlastnosti či děje. Užívá se tak ve spojeních, jejichž řídícím členem bývá přídavné jméno v pozitivu, méně často příslovce nebo sloveso: hezký na svůj věk, na svůj věk příliš (mat.), vyrostl neúměrně svému věku.

UŽÍVÁNÍ PŘEDLOŽEK K VYJÁDŘENÍ SROVNÁVACÍCH VZTAHŮ

E. VALIULYTĖ

Resumé

V současné litevštině se k vyjádření srovnávacích vztahů užívají předložky už „za“, iš „z“, tarp „mezi“, per „přes“, prieš „proti“, į „na“, su „s“, sulig „s“, pagal „ve srovnání s“.

Předložka už s akuzativem může označovat několik odstínů srovnávacích vztahů.

94

1) Ve slovních spojeních, v nichž je řídícím členem přídavné jméno nebo příslovce ve druhém stupni, se vyjadřují srovnávací vztahy s odstínem rozdílu, např.: baltesnis už sniegą — bělejší než sníh, greičiau už mane — rychleji než já.

2) Ve slovních spojeních, v nichž jsou řídícím členem přídavná jména nebo příslovce v třetím, méně často ve druhém stupni, a závislým členem zájmeno visas „všechen“, méně často viskas „všechno“, vyjadřuje předložka už srovnávací vztahy s odstínem vyčlenění, např.: už visus gražiausias — nejkrásnější ze všech (dosl.: za všechny nejkrásnější); tytéž srovnávací vztahy se vyjadřují také ve slovních spojeních, v nichž jsou řídícím členem rovněž přídavná jména nebo příslovce ve druhém stupni, závislá na slově se záporem, např.: (nebuvo) už jį geresnio — (nebyl) nikdo lepší než on (dosl.: za něj lepšího).

Předložky iš, tarp s genitivem rovněž vyjadřují srovnávací vztahy s odstínem vyčlenění. Užívají se stejně jako předložka už ve slovních spojeních, v nichž je řídícím členem přídavné jméno v třetím nebo druhém stupni a závislým členem zájmeno visas, např.: gražiausia iš visų — nejkrásnější ze všech, garsiausias tarp visų — nejslavnější ze všech.

Předložka per s akuzativem se zřídka užívá stejně jako předložka už ve slovních spojeních, v nichž jsou řídícím členem přídavná jména nebo příslovce ve druhém stupni spojená se slovem se záporem, a vyjadřuje srovnávací vztahy s odstínem vyčlenění, např.: per jį vyresnio nebuvo — nebyl nikdo starší než on (dosl.: přes něj staršího nebylo). Na rozdíl od předložky už se předložka per užívá také ve slovních spojeních, v nichž jsou řídícím členem podstatná jména, rovněž spojená se slovem se záporem, např.: nër medžio per ąžuolą — není lepšího stromu než dub (dosl.: není stromu přes dub).

Předložka prieš s akuzativem může vyjadřovat srovnávací vztahy s odstínem protikladu.

1) Tato předložka se užívá, když je třeba zdůraznit rozdíly mezi předměty v nějakém ohledu. Takové vztahy se vyjadřují ve slovních spojeních, v nichž jsou řídícím členem přídavná jména v základním stupni, např.: prieš tėvą sūnus mažas — ve srovnání s otcem (dosl.: proti otci) je syn malý; také některá slovesa, např.: prieš ją nublanksta — ve srovnání s ní (dosl.: proti ní) bledne; v jmenných spojeních (v tázacích větách), např.: kas tu prieš mane? — kdo jsi ty proti mně?

2) Předložka prieš zřídka vyjadřuje srovnávací vztahy s odstínem vyčlenění, stejně jako předložky per, už, např.: prieš lakštingalos nėra gražesnio giedojimo — není krásnějšího zpěvu než zpěv slavíka (dosl.: proti slavíkovu zpěvu není krásnějšího).

Předložka į s akuzativem označuje srovnávací vztahy ve slovních spojeních, v nichž jsou řídícím členem slova s významem podobnosti, např.: panašus į tėvą — podobný otci.

Předložky su, sulig s instrumentálem vyjadřují srovnávací vztahy s odstínem podobnosti, totožnosti. V tomto významu se užívají ve slovních spojeních, v nichž jsou řídícím členem slova s významem totožnosti či shody, např.: lygus su medžiu — rovný se stromem; také ve jmenných spojeních typu: rugiai sulig žmogum (didumo) — žito (velikostí) jako člověk.

Předložka pagal s akuzativem označuje omezenou míru vlastnosti nebo děje. Užívá se tedy ve slovních spojeních, v nichž funkci řídícího členu obvykle plní přídavná jména v základním stupni, méně často příslovce a slovesa, např.: pagal kitus neblogas — ve srovnání s ostatními docela dobrý, pagal metus perdaug (матem) — vzhledem k věku příliš mnoho (viděli).

Předložka pagal za určitých podmínek vyjadřuje také srovnání s odstínem shody, např.: pagal stogą ir lašas — jaká střecha, taková i kapka (dosl.: podle střechy i kapka).

95