LIETUVIŲ LEKSIKOS IR TERMINOLOGIJOS

PROBLEMOS

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXIX (1991)

PROGINIAI STRAIPSNIAI, LINGVISTINĖS PASTABOS

Litevská slovní zásoba spisů S. Stanevičiuse

U příležitosti 190. výročí narození S. Stanevičiuse

Nejvýznamnější část odkazu S. Stanevičiuse (1799—1848) — jeho krásná tvorba — je nevelká. Tvoří ji šest bajek a óda „Sláva Žemaitů“ (1823). Spisovatel se nejvíce proslavil bajkami, jimiž jako klasik vstoupil do litevské literatury.

Shromáždil 150 litevských lidových písní a 30 nejkrásnějších z nich vydal ve sbírce „Písně Žemaitů“ (1829). Kromě toho vydal sbírku melodií těchto písní „Poznámky k žemaitským nápěvům“ (1833).

V roce 1823 vydal S. Stanevičius dvě knížečky s úryvky z „Postily“ M. Daukši a její předmluvou; v roce 1829 pak anonymní gramatiku z roku 1737 pod názvem „Stručné poučení o litevském neboli žemaitském jazyce“, v jejímž předmluvě podal přehled litevské písemné kultury.

Z historických prací se dochovala pouze jedna — „Výklad litevské mytologie“ (nebyla vydána).

V roce 1823 vyšly dvě knížky přeložené S. Stanevičiusem: „O přípravě pokrmu z islandských lišejníků“ T. Brandenburga a „Posvátné dějiny“ Š. F. Lomona. Knížečka „O přípravě pokrmu z islandských lišejníků“ od korespondenta Ruské akademie věd, mogilevského lékárníka T. Brandenburga, byla přeložena do polštiny, a S. Stanevičius ji tedy přeložil do litevštiny z polského překladu. „Posvátné dějiny“ přeložil z latiny. Jde o biblické dějiny židovského národa, jejichž autorem je Š. F. Lomon, profesor pařížské univerzity.

S. Stanevičius byl jižní Žemait, a proto psal svá díla žemaitsky. Ve svých textech důsledně zachovává hlavní rysy žemaitského nářečí. Dvojhlásky uo, ie S. Stanevičius převádí na dlouhé samohlásky ū, y, např.: ūdega „ocas“, jūda „černá“, tisa „pravda“, žimelý „zimníček“. (S. Stanevičius ū zapisoval písmenem u a y zapisoval písmenem i.) Místo č, dž před starobylou krátkou samohláskou a stojí t, d, např.: pauksztey „ptáci“, pauksztems „ptákům“, skardeys „ostrými“, medey „stromy“. Dlouhé samohlásky o, ė v kmeni slova a v přízvučné koncovce se dvojhláskově mění na uo, ie, např.: pabėgti „uprchnout“, uriedas „úředník“, regies „uvidí“, ragotynes „rohatiny“, prota „rozumu“ (S. Stanevičius uo zapisoval písmenem o).

S. Stanevičius ve svých textech používá tradiční litevský pravopis první poloviny 19. století Litevského velkoknížectví. Zapisoval tvrdost l (ł), š a č psal dvěma písmeny (sz a cz) a ž buď jako ź, nebo jako ż; dvojhlásky zapisoval ay, ey a v jako dvojité (w). Již odedávna se ustálilo

216

Tradice klade důraz na kvalitu zvuků, nikoli na jejich kvantitu, proto S. Stanevičius často píše y tam, kde Žemaité vyslovují široké ę, a i píše místo krátkého i dlouhého, avšak úzkého i. Ve svých spisech to však nedodržuje důsledně.

V dílech spisovatele je mnoho slov označeno obloukovým, levostranným a občas i pravostranným diakritickým znaménkem. Obloukovým znaménkem jsou všude označeny slabiky s cirkumflexovou intonací v žemaitském nářečí, levostranným (někdy pravostranným) pak slabiky s akutovou intonací. Přízvuk krátkých slabik se vůbec neoznačuje. Přízvukové intonace rozlišoval a označoval znamenitě. Diakritika vyjadřuje nejen přízvuk, ale i přízvukové intonace.

Lexikum spisů S. Stanevičiuse je zajímavé tím, že je prosté a lidové: snaží se používat slova běžná v živém žemaitském nářečí, vyhýbá se knižnímu stylu a zachovává specifická slova žemaitského nářečí. Jeho lexikum je velmi rozmanité, protože jeho díla pokrývají různé oblasti: krásnou literaturu, folkloristické práce, dílo náboženského charakteru i knížku se světským obsahem.

Materiál pro slovní registr byl shromážděn z děl S. Stanevičiuse: „Sláva Žemaitů“ (ŠŽ), „Šest pohádek“ (ŠP), „Písně Žemaitů“ (DŽ), předmluvy „Těm, kdo budou číst“ (z „Krátkého poučení o litevském a žemaitském jazyce“) (TPS), „O přípravě pokrmu z islandských lišejníků“ (AD) a „Svaté dějiny“ (IŠ), vydaných v knize S. Stanevičius „Spisy“ (V., 1967).

Jazyk spisovatelových beletristických děl – ódy „Sláva Žemaitů“ a bajek „Šest pohádek“ – je prostý, každodenní, živý jazyk lidu. V těchto dílech nacházíme specifická slova užívaná pouze Žemaiti, např.: pašalys „okraj, kout“, veizėti, veizdėti „dívat se“, a slova, jejichž význam se liší od významu slov v současném spisovném jazyce, např.: kiemas „vesnice“. Jsou zde i slova, která se tehdy ve spisech používala, ale později zanikla, např.: pakala „záda, zadek“, žavinti „zabíjet, usmrtit“, lydės „závod“, išrąstojas „tvůrce“, dainiuotojas „pěvec“.

Pro dílo „Písně Žemaitů“ je charakteristické lexikum lidových písní. Najdeme v nich mnoho zdrobnělin, např.: seserelė, bernužėlis, rūtėlė, dobilelis, putinėlis. V písních je mnoho slov užívaných pouze v žemaitském nářečí, např.: gegelė „kukačka“, lėtemelis „ten, kdo mluví jen málo“, pagristi „znechutit, omrzet“. V předmluvě a vysvětlivkách k tomuto dílu S. Stanevičius používá také vlastní novotvary, např.: nužygis „okres“, mokslininkas „žák, chovanec“, nebo dává slovům nový význam, např.: atgrąža „sloka, strofa“; některá slova přejímá také ze starých písemných pramenů, např.: būstymas „bytí, existence“, žvieti „lovit ryby“ aj.

Knížka „O přípravě pokrmu z islandských lišejníků“ je zajímavá tím, že jde o jednu z prvních knížek se světským obsahem, věnovanou praktickým záležitostem. Pojednává o věcech, které se v litevských knihách do té doby ještě neprobíraly, takže S. Stanevičius musel při překladu knížky do litevštiny najít litevské termíny pro pojmenování různých pojmů. V tomto díle převzal mnoho slov z živého jazyka a dal jim nový význam, případně překladatel vytvářel novotvary, např.: tėvūnas „patriot“, atidėjimas „porce“, putra „kaše“, nutikimas „vlastnost“. V knížce je mnoho lexika z každodenního života. Nejde jen o slova označující běžné věci, která se užívají ve spisovném jazyce dodnes, např.: pelai, bulvės, cukrus, rėtis, gelda, ale vyskytují se i

15. Lietuvių kalbotyros klausimai 29 t.

217

slova neznámá z jiných pramenů, např.: miltės „škrob“, aušinė „rosol, želé“ aj.

„Svaté dějiny“ přeložil S. Stanevičius poměrně živým jazykem. Najdeme v nich mnoho slov žemaitského nářečí, např.: apsistoti „zůstat na místě“, apviežėjimas „starost, nařízení“, atieškoti „najít“, išsitykti „ustrojit se“, krestis „koš“, pabengti „dokončit“, pabenga „konec“, palaikis „hubený, nekvalitní“, pargandinti „vyděsit“, pribengti „dorazit, zabít“, prisitiekti „připravit se“, užmokestis „odměna, plat“, veizėjimas „dívání, pohled“. Mnoho je také slov, která se užívala ve starých písemných pramenech, ale později zanikla, např.: aimus „urostlý“, apginklingas „ozbrojený, vyzbrojený“, gyvata „život“, išplėša „kořist“, karionė „válka, boj“, svilksnė „prak“, paskanda „povodeň“, paveikslas „příklad“, vylius „podvod“ aj.

Článek předkládá soupis shromážděného lexika, v němž jsou jako heslová slova uvedena podstatná jména v nominativu a slovesa v infinitivu, převedená do spisovného jazyka. Dále je zkráceně uveden slovní druh a v uvozovkách význam slova. Po výkladu významu jsou uvedeny všechny nalezené tvary daného slova. Zaznamenávají se všechny morfologické i pravopisné varianty; opakují-li se tvary, uvádí se dále pouze dílo S. Stanevičiuse, stránka a řádek. Hvězdičkou jsou označena slova, která vůbec nejsou uvedena nebo nejsou v daném významu obsažena v akademickém „Slovníku litevského jazyka“, svazky I–XIV.

Do registru není zahrnuto celé litevské lexikum spisů S. Stanevičiuse, nýbrž pouze ta jeho část, která se v současném spisovném jazyce nepoužívá.

V práci nejsou uvedena slova, pro která jsou charakteristické pouze fonetické rysy žemaitského nářečí, např.: pažįstamas, intikti, kūmi, ani slova s foneticko-morfologickými rysy, např.: aitoras, laza, lyzas, vėzas, nerozložitelné frazeologické výrazy, např.: aukšta daina, aukšta giesmė „óda“, gražieji prityrimai „umění“, kraštuose stovi „stojí na místě, beze strachu“, nebespaustos rankos raštai „nevydané spisy“, surista kalba „verše“; dále nejsou zahrnuta etnonyma, která S. Stanevičius používá, např.: Grykonas „Řek“, Gudas „Bělorus“, Phriggonas „Frýg“, Lietuvininkas „Litev z Východního Pruska“, Rymionas „Říman“, Rusonis „Rus“.

Rejstřík slov

aimus příd. jm. „1) krásný, dobře stavěný, 2) bohatý, majetný“: 1) buwa Juza-pas aymus Iš 344₂₃; aymesny buwa Iš 388₂₉; 2) pasyrody penky wiray arkleys yr styp[r]umu aymesny Iš 396₃₂.

ansai záj. „on“: ansay tary Iš 351₃; Iš 350₁; Iš 350₃₅.

antrašas podst. „nadpis“: su antraszays TPS 445₂₇; yszdawe wiel knigele, po antra-sza ŠP 40₁₆; ŠP 44₉; ŠP 36₁₄.

apgimimas podst. „přirozenost, povaha“: rōdidamas taygy daynų žemaytiskų apgymymą DŽ 133₅; pažynty (…) apgymyma kalbos TPS 448₁.

apginklingas příd. jm. „ozbrojený, vyzbrojený“: miestas (…) murays yr hoksztays apgynklyngas Iš 359₂₁; apey (…) witas Egipta maž ką apgynklyngas Iš 347₃₄.

apimti sloveso „vzít, obsadit“: pyles apjemy Iš 395₂₂; Iš 384₁₃; Iš 388₈; Iš 358₁₅.

218

apr ink ti

gyvata podst. „život, žití“: Saula giwata ne siky užlayky Iš 369₁₁; apey Do-nalayczia giwāta ŠP 36₂₀.

gobtūrelis podst. „gobtūras — čepička ze sametu, hedvábná čepička zdobená korálky“ S. StanR 583: uždies gopturely DŽ 99₁₇.

idant spoj. „aby“ — vyjadřující účel ve starobylém nebo slavnostním jazyce: idant tasay tarp jų karālum’ pastōtu ŠP 56₁₀; DŽ 72₂.

ikiršyti sloveso „poštvat“: karalu Samaryjos beprotev ikyrszny Iš 385₇.

ing předl. „do“: yng Nēmona wāra ŠP 54₁₅; ŠP 50₂₃.

ypatus příd. jm. „samostatný“: yr ipatiose knigialies AD 307₆; po kāymas uždiety įpates griniczias AD 320₅.

išplėša podst. „kořist“: daugel yszplieszas gawa Iš 396₄.

išrasti sloveso „uznat, určit, považovat za něco“: wagymys yszrada Iš 350₂₆.

išrastojas* podst. „tvůrce“: pyrmāju yszrastoju pašaku ē sant ŠP 32₁₇.

išrodyti sloveso „ukázat“: yszrōdy tā teykśma DŽ 133₁₂.

išsireikšti sloveso „vyjasnit se“: wēyk yszsyrēyszky to paukszcze gudrīby ŠP 58₁₀.

išsitykti (išsitikti)? sloveso „svléknout se“: i kjala yszsitykusy Iš 379₄.

išspausti sloveso „vytisknout“: išākes yszspāusty AD 308₈; yszspāusta buwa AD 307₁₀; apgārsjyta buwa yszspāustu rasztu ližuwie Rossu AD 307₇.

ištaisyti sloveso „sestavit“: pagal (…) grikonyškōs kalbos ysztaisīta ŠP 42₃; (pohádky) huosoj’ kalboj’, ysztaisītas ŠP 34₈.

iš tikti sloveso „sestavit“: daynu žemaytszku surynkymas ysz tiktas yr yszspāustas butu DŽ 72₂₄.

išvadinėtojas* podst. „vyvolávač“: kursay yszwadynietoia apsiaustus atnesztu Iš 367₆.

leda atd. „ledaže“: jinak by se snad nemoc mohla rychle rozšířit AD 309₅.

jestliže zast. „jestli“: jestli je má milá nemocná, je mi líto mého srdéčka, je mi jí líto DŽ 104₈; DŽ 103₁₂; DŽ 104₁₅; DŽ 107₇; DŽ 105₅…

rovněž* přísl. „také“: ctižádostivý, jakožto učený muž ŠP 42₁₂.

vězeň podst. jm. „vězení“: uvrhni Juzapa do vězení Iš 344₃₁; byl (…) ve vězení Iš 344₃₂; ve vězení hlídači společně odpočívali ŠP 58₁₅; až do soudu musel zůstat ve vězení ŠP 58₁₃; Iš 362₂₄; Iš 387₂₁; Iš 388₁₅.

válka podst. „válka“: po posledních válkách se Švédy DŽ 72₁₄.

válečný boj podst. „válka, boj“: ve válce Iš 399₆; na válečné výpravy Iš 372₁₀; ve válce (…) statečně stojí Iš 395₁₈; Iš 399₇.

dvůr podst. „vesnice“: v Lazdenelu — ve vsi (…) ŠP 34₂₇.

koš podst. „koš“ (s obloukem): nesli koše Iš 355₁₄; tři koše Iš 345₂₁; nosil jsem na hlavě tři koše Iš 345₁₈; Iš 355₂₂.

čočka podst. „čočka“ (taková rostlina): živil se čočkou Iš 339₁₉; jako třeba fazolemi, bramborami, čočkou AD 324₂₀.

zalévat sloveso „polévat“: je třeba vložit do zalitého hrobu AD 323₅.

uctívat sloveso „ctít, snažit se zalíbit“: ona ho podle dohody uctívá Iš 383₃.

lámaná sušenka podst. „malé čmeláčí plástve s úlomky“: tahaje úlomky DŽ 98₂.

mluvka podst. „kdo málo mluví“: a kam jdeš, ty mluvko DŽ 117₅.

závody podst. „závody“: přichází konec ptačích závodů ŠP 58₃.

svazeček podst. „svazeček“: dáme (…) svazečky z podzimní úrody ŠP 36₂₇.

220

myslet sloveso „vyznat se, rozumět“: kur po prīwejza menancziūse žmoniu AD 320₅; pawadyntas buwa Dowidas menansys ant to darba Iš 366₂₅; v nějaké věci se vyznající TPS 442₁₃.

rákosí podstatné jméno „rákos“: jemy kresty ysz maudu Iš 355₁₅.

materiál (medega)? podstatné jméno „materiál“: tamtykra mèdega rasty (…) galiesy TPS 448₃₀.

škrob podstatné jméno „škrob“: giariaūse dale ira myjltes AD 310₁₇; ne tūr (…) myjlcz̄iu AD 310₂₁; AD 311₆.

chovanec podstatné jméno „vychovanec“: nekadōs Mokitynia ŠP 42₂₄.

učenec podstatné jméno „žák, chovanec“: par Symona Stanewicze mokslyny nka lyteraturas yr gražiūju prytyrimu DŽ 67₆.

horlivost podstatné jméno „horlivost“: kytwims prydūty naszuma TPS 442₂₂.

škoda podstatné jméno „ztráta, neštěstí, újma“: nepalowy nepritelu wargynty wysokeys nenutaykamays Iš 362₃.

nepřevracet sloveso „neměnit“: eyn ysz nepārvertemos esibes dalū AD 310₁₂.

nenalézt sloveso „nenajít se“: niek’s pȳkta nerassys ŠP 56₆.

neboť spojka „protože“: nesang žmogus lāwa kayp tykt pažyna ŠP 50₂₀; ŠP 34₁₇.

neobratnost* podstatné jméno „neobratnost“: par nesukruma wadōwu Iš 396₆.

nedostatek podstatné jméno „nedostatek, nedostatečnost“: nesutekymas dūnas AD 310₁; ēsanteme layke nestutekyma jawu AD 308₇; nesutekyme jawu AD 307₃; nesutekyma ne kent AD 311₁₄; nesutekymuose esamcz̄ius (…) szelpdams Iš 377; AD 318₂₁; AD 321₈; AD 310₁₀; AD 309₂₁.

kdysi* „kdysi, před nějakou dobou (o bývalém chovanci)“: niekadōs Mokitynia ŠP 42₂₄.

utišení* podstatné jméno „uklidnění, vyléčení“: del nuramdimą lygos jo Iš 366₂₄.

uklidnit sloveso „uklidnit“: Fylistynus (…) nuramdy yr Arabus pargalieja Iš 385₁₁; negalieja buty nuramditas Iš 381₁₉; tays žodeys nuramdita Iš 379₂₇.

nusidavimas* podst. „událost“: stebiesymies winōk rāde czionay tik nusydawymu wysōkiu TPS 448₁₉.

nusiduoti sloveso „podařit se“: nusydawy mumus atrasty TPS 442₈.

nusitikimas* podst. „událost“: butu amžynu pamynklu nusytykyma Iš 359₁₂; Iš 351₁₈; Iš 359₁₇.

nutikimas* podst. „vlastnost“: o nutykymūse sawa su wysu lyḡy grūdams AD 309₁₉.

nužygis* podst. „okres“ (novotvar S. Stanevičiuse nahrazující pavietas, S. StanR 570): kaltas esu (…) Karūžujū nužige Raseyniu DŽ 133₁₁.

pabenga podst. „konec“: pabenga DŽ 130₁₈; Iš 386₂₉.

pabengti sloveso „dokončit“: pabengy amžiu Iš 373₂₂; nebuwa dar pabengtas Iš 360₁; Iš 373₁₅.

padėjimas podst. „1) pomoc, 2) poloha“: 1) praszity padiejyma Iš 385₂₇; par padiejyma Die wa Iš 383₃₂; padieȳme Diewa turieja Iš 387₆; ant padiejyma Diewa Iš 397₂₉; apleyde wylyty padieȳme Diewa Iš 399₉. 2) tokiome padiejyme patw ryt yma Ezechyjosziu Izajoszius Iš 386₂₇.

pagrįsti sloveso „znechutit, omrzet“: pagryss mum judyney purweley DŽ 106₁₉.

221

pajudinti sloveso „rozrušit“: koralus pajudyntas stebuklu Iš 389₂₃.

pakala podst. „záda, zadek“: ant erele kitrey tiloja pakālas ŠP 58₉.

pakastynės podst. „pohřební obřady“ LKŽ IX: ten atlayke pakasty-nes Iš 354₁₄; Iš 399₃₀.

palaikis příd. „hubený, chatrný“: septines karwes palawkes Iš 346₉.

paminkslas podst. „vzpomínka“: Aisopa pamynksla garbje laykidamy ŠP 34₆.

pamokslas podst. „nauka, vyučování“: werta vykraw įdant del kalbos yr krykszczio-nyszka pamóksla ysznauja spáusdinta bútu TPS 445₉.

pargalėjimas* podst. „vítězství“: įdant kartays pargaliejyma neprypażintu Iš 361₅; po pargaliejyma Iš 391₁₇; Iš 385₅; Iš 369₂₈; Iš 365₂₆.

pargalėti sloveso „zvítězit“: budawa pargaliety nu nepritėlu Iš 360₁₄ rassy mes par-galiesme DŽ 123₂₀; musztiniese pargalieja Iš 386₆; pargalietas Iš 387₂₁; pargalie-jes karalu Iš 391₃; Iš 397₂₈; Iš 395₂₈; Iš 399₁₉; Iš 395₂₇.

pargalėtojas* podst. „vítěz“: pargalietojuy buwa pryžadėjes Iš 368₂₁; džiaugdamis pargalietojui Iš 368₁₁; pasywuka pargalietojeys Iš 368₉.

pargandinti sloveso „vyděsit“: wysa ju wayska pargandyna Iš 365₂₁; Iš 396₁₅.

parleisti sloveso „poslat“: ant jo parleyda Iš 384₈.

parsergėti sloveso „varovat“: pranaszas parsergieja Iš 385₁; parsergietas nepaklausy Iš 385₁₆; įdant ji parsergietui Iš 370₁₂; Iš 363₂₄; Iš 387₃₄.

parveikti sloveso „přemoci“: skausmu parweyktas Iš 394₂₂.

parvien přísl. „společně, dohromady“: parwin su mižiu saliklu DŽ 114₃.

pasavinti sloveso „přivlastnit si, osvojit si“: ji pasawyna yr pramny Moyžiesziamy Iš 355₃₂.

pasergėti sloveso „zpozorovat“: Saulys tay pasergiejes Iš 365₂₄; pasergieje tay dwaryszkey Iš 389₁₉.

nechat se zlákat sloveso „dát se svést“: raszity pasygundzia ŠP 34₁₀.

setkat se sloveso „sejít se, potkat se“: ten mes pasyregiesme DŽ 98₆.

úsilí podst. „snaha, učení“: be jokia pasyrūpynyma TPS 443₂₅.

povodeň podst. „záplava, rozvodnění“: po prasydejima paskandos Iš 334₃₁; Iš 334₁₀; Iš 335₂₁; ženklųna pabayga paskandos Iš 355₅; Iš 355₁₇.

okraj podst. „periferie, kout“: muszwita paszaley ŠŽ 64₂.

pomazat sloveso „potvrdit, zvolit, požehnat“: ant karalaus pateptas Iš 366₁₀.

pěkně přísl. „vkusně, krásně“: patogėy suswad ynty yra TPS 443₁₈.

až do té doby přísl. „až potud“: wyrynty patoley, pakol ne pasydaris lympanty putra.

příklad podst. „příklad“: įdant prapultyn­ga paweiksla palykcziau Iš 392₁₇; gal būt pawėyksłu TPS 446₉; pawėyksłu bútu TPS 448₁₇.

pohled podst. „podívání“: ant patis powezejiwma galies numanity AD 316₁₄; Iš 332₅.

rána podst. „zranění“: apturiejęs pažeyda Iš 388₂.

znamení podst. „příznak“: pažimes žemaytyszkas gāydas DŽ 131₁.

nebezpečný příč. „nebezpečný, špatný“: įdant prapultynğa paweiksla jaunymyns palykcziau Iš 392₁₇.

úvod* (úvodní řeč)? podst. „předmluva“: pratarymas DŽ 71₁; prataryme ŠP 42₆; mokita prataryma ira wokyszkay raszes ŠP 36₁₉; DŽ 133₁.

222

zánik subst. „zánik, smrt“: nu pražuwos yszgialbieja Iš 369₇.

dobít* sloveso „dokončit, zabít“ prybengy ji Iš 372₃₅.

kromě toho přísl. „mimo to“: priegtâm giâras ira TPS 446₁₀.

vrozený* adj. „rodný“: ne niekyndamy prygymtos sawa žemaytyszkos kalbos ŠP 34₁₅; prygymtoj’ mūsu kalboj’ suraszitas ŠP 32₃.

příprava subst. „1) příprava, 2) slavnostnost“: 1) tayp baysaus prysitykima ant waynos Iš 398₁₅; 2) Diewas dawy jums istatima bayseme prysitykime Iš 357₃₄.

připravit se sloveso „připravit se“: ant kariones prysityky Iš 372₁₀.

poskytnout sloveso „dát“: szawa sawa pryteykty norieja Iš 367₂₃.

péče subst. „péče“: kur po prįweza menančiūse žmonių AD 320₅; AD 326₁₁.

dozorce* subst. „dohlížitel“: padietas ant pryweizietojų Iš 344₃₄; Iš 345₂₈; Iš 346₁₆.

kaše subst. „kaše“: pakol ne pasydar’s lympanty putra AD 317₁₀.

zřetelně přísl. „jasně, viditelně“: regietynay Dowidų smerty tiky Iš 368₃₁; Iš 396₃₀.

pečlivě přísl. „pečlivě“: rûpesnyngay iszkóty TPS 444₁₅.

pečlivě* (rupiai)? přísl. „pečlivě“: todiel rūpey reyk jes yszrynkyty yr atskyryty AD 314₂₆.

kázání subst. „kázání“: dydžiause werczia dūdame šâkimams Dauksza TPS 445₃.

smlouva subst. „smír, příměří, dohoda, smlouva“: padary sandara Iš 399₂₃; neszty skrine sandaros Iš 359₃; bus ženklu sandaros Iš 355₁₃; nu amžiu sandaroj giwena ŠP 56₇; Iš 358₁₉; Iš 359₂₆; Iš 364₁₄; Iš 374₂₄....

soulad subst. „shoda?“: gražiu balsu yr santarmė ira daynumjemų DŽ 134₆.

savokti* sloveso „najít“: rasztû niekur sawokty negalie jome ŠP 42₁₈.

sekmas čísl. „sedmý“: dino sekmo Iš 371₉.

skaitlius podst. „množství, počet“: yszspâusty sutenkanty skaytlu knigialu AD 308₉.

skepetelis podst. „šátek“: muny jy nuszlustry szytku skepetelu DŽ 78₁₀.

sloga podst. „neštěstí, bída“: nesutekymas jos teysvyngay paszkaytitas ira už dydžiause sloga AD 309₄.

sluogsnis podst. „sloka“: paskutynemenja slugsnie nor sakity žyrgas DŽ 106₁₃.

sodnas podst. „zahrada“: pryligst sodnams TPS 443₁₆.

spausti sloveso „tisknout“: spâustas Londone TPS 447₄; Karaláucziuje spâustas TPS 446₁₅; spâusta Keydayniùse TPS 447₁₆.

stačiai přísl. „přímo, dobře?“: statey elgensys Iš 339₁₇.

sugryti sloveso „chytit“: ten but sugriję už marga lidekele DŽ 87₁₅.

suklėsti sloveso „urodit mnoho bobulí“ S. StanR 581: kad suklies glusnelej raudonas ugeles DŽ 93₅.

sumanė podst. „názor, postoj, záměr“: apie sawa sumanes turiejos Iš 364₃₀; sawa sumanie tebshowieja Iš 356₁₁; prysvleyda ant sumanes netykrojy motina Iš 374₁₄; pakol pryklasuy sumanes Joode Iš 384₂₂; patyka karaluy sumany Iš 346₃₀; Iš 378₁₉; Iš 392₁₆; Iš 392₂₁.

susimylėti sloveso „smilovat se“: susumyla ant jo Iš 355₁₄.

223

přidat se sloveso „připojit se, přidat se“: su jeys karalus Amaliecÿtu susyneszes buwa Iš 361₁.

roztrhnout se sloveso „rozpadnout se, roztrhnout se“: skara tayp wadynama nu žodže suskyres DŽ 78₁₅.

sbírka podst. jm. „soubor“: daynu žemaytyszku surynkymas ysziktas yr yszspaus-tas butu DŽ 72₂₄.

stačit sloveso „postačit, dostačovat“: yszspáusty sutenkanty skaytlu knigialu AD 308₉.

svést sloveso „svést, zlákat“: žaltis muny suwedy Iš 332₃₀; kad tu suw edey motryszke Iš 332₃₁.

ulovit sloveso „ulovit“: ten but sužwiję, ten but sugriję už marga lidekele DŽ 87₁₅.

práče podst. jm. „prak“: mety ysz swylksnes Iš 368₃; jemy tyktay laza, swylksne Iš 367₃₀.

*zbroj podst. jm. „zbraně“: szarwa sawa pryteykty norieja Iš 367₂₃.

podporovat sloveso „podporovat, pomáhat, pozvedat“: nóryme szelpty sawa kalba TPS 444₁₂.

náležitý „vhodný“: tamtykra mėdega rasty TPS 448₃₀.

přízeň podst. jm. „přízeň“: dydys teyksmas swieta Iš 368₁₄; yszródÿ ta teyksma; teyksmu karalaus Iš 389₃₃.

dědic podst. jm. „nástupce, dědic“: numyres palyka tieyawnyu sawa sunu Iš 399₃₅.

vlastenec podst. jm. „patriot“: ponistie mūsų daugel irą tiewūnu AD 321₁₄.

spořádanost podst. jm. „spořádanost“: po tisuma yr patógey suswadnyty ira TPS 443₁₈ („spořádaně, v řadách“).

přihodit se sloveso „připadat, přihodit se“: pelieday yr szyksnósparniuy tyka ŠP 58₁₄.

číhat sloveso „tiše číhat a nehýbat se, klidně a napjatě na něco čekat“ S. StanR 502: ant erele kitrey tiloja pakálas ŠP 58₂.

lačně přísl. „ochotně, dychtivě“: tóky pászara galwjyey jéd labay troszkey AD 328₅.

nejeden zájmeno „častý, nejeden, mnozí“: tūlose szalyse TPS 448₅.

uzdoris podst. „?“: Samsonas naktis wydurie atsÿkieles nueja pas duru miesta kures rades uždarytas, su uždareys su wysu, peteys yszkielÿs Iš 362₁₅.

užminimas (užmynimas)? podst. „projekt“: jey užmynymas tasay pasÿrodīs wertu miegnÿma AD 321₁₉.

užmokesnis podst. „odměna, mzda“: už suligta užmokiąsny Iš 355₃₀.

užsistebėti sloveso „podivit se, užasnout“: Jokubas (…) užsystebieja Iš 352₂₂.

užveizėtojas podst. „dozorce“: yr wysa Egipta užw eyzietoj u ira Iš 352₂₀.

užžinotojas podst. „znalec“: užžynotojys Iš 350₁₇; pavadyna užžynotojÿ Iš 350₂₀; lipy užžynotojuy sawa Iš 350₁₅; prisz užžynotojÿ Juzapa Iš 349₂₆; Iš 350₂₅; Iš 349₃₀.

vaidas podst. „neshoda“: pradžia to wayda esanty ysz apine DŽ 114₂; waydužÿ padarey DŽ 111₁₂; kol winas buway waydužiu ne darey DŽ 111₈.

valdónas podst. „vlastník, hospodář“: laukū yr káymu waldonas ŠP 50₁₇; tiwoga waldonu AD 321₉; diel tū waldonu AD 320₁; idant waldonay AD 320₁₂; AD 319₁₈; AD 324₁₆.

vartinti sloveso „nutit“: w artyna walgity Iš 392₇.

veikslas podst. „podoba, vzhled?“: darose weyksle meylazodistes DŽ 72₁.

veizdėti sloveso „dívat se“: làpy alkana ant jo ysz krūma weyzdėja ŠP 48₆; weyzdiek swiėte nusymy nes ŠŽ 64₉.

veizėjimas podst. „dívání, pohled“: weyziejymu yr žodeys patw yrtynusy Iš 394₃₅.

224

veizėti sloveso „dívat se“: wezick kniga ŠP ₂₄; weyiedams ant jo jaunistes Iš 367₁₂; ŠP 40₂₁.

verčia podst. „hodnocení“: atrāda werczia AD 321₁₂; werczia dūdame TPS 445₉.

vienatėjis příd. jm. „jediný“: jymk sumu sawa winatiejuy Iš 336₂₃; sumuy tawa wina-tiejuy Iš 337₅.

vylius podst. „podvod“: par willu sawa dukrawezdia prazūwa Iš 399₃₁; Iš 399₂₇.

visius podst. „rod, potomstvo“: tawa wisius pryligs anas Iš 336₉; Iš 355₂.

visuotimas příd. jm. „1) všeobecný, 2) prostý“: 1) pagal wysotymos żynios ŠP 32₁₈; pažynty (...) wysōtyma apgymyma kalbos TPS 448₁; 2) palykes tyktay żmones wysoty­mius Iš 388₁₀.

žavinti sloveso „zabíjet, usmrcovat“: karaluka żawjynty norieja ŠP 58₁₂.

žyminimas podst. „význam, smysl“: niejokia neturentys žimynma DŽ 130₁₆.

žmonystė podst. „lidstvo“: pritelus żmonistes AD 309₁₃.

žvėiti sloveso „lovit ryby, chytat“: żada muny żwity marga lidekele DŽ 96₁₁.

žvynas příd. jm. „pokrytý šupinami“?: turieja apsiausta kaypo żwina żuwis: waria apautay ant koju; waria szalmas ant galwos yr skyda waria ant pecziu Iš 367₂.

Albina Auksoriūtė

ŽEMAIŤSKÁ SLOVA PRYŠININKĖ, PRYŠINĖ

Jeden z názvů místností v žemaitském obytném domě – trobě – je pryšininkė. V žemaitském nářečí se užívají i další názvy příbuzné tomuto slovu: pryšinė, pryšininkė, pryšininkis.

Slovo pryšininkė je známo již z písemností S. Daukantase. Když vypráví o žemaitských trobech, poznamenává: „A třetí [dveře] vedou do pryšininkė, od slova pryš, protože byla před dveřmi troby DB 23“. S. Daukantas neuvádí, k čemu tato místnost sloužila. Dnes v severním a západním žemaitském nářečí pryšininkė označuje místnost v trobė určenou k bydlení starým lidem: Išėjo (išėjo) an karšenes į pryšininkę Brs. Parves marčia, mes kel­s-mos į pryšininkę Šv (LKŽ X 698). Severní Žemaité tuto místnost nazývají také pryšininke.

Ve „Slovníku litevského jazyka“ je k výkladu významu slova pryšininkė ještě doplněno: „... nebo zařízená jako salón“ (X 698). V žemaitském nářečí pryšininkė význam salónu nemá, případně jde o význam vyskytující se velmi zřídka. Tento význam se nevyskytuje ani v písemnostech M. Valančiuse, který toto slovo užíval. Upozorňuje na to i K. Būga: „pryšininkė severozápadních Žemaitů... nenahrazuje náš salón“ II 48. S. Daukantas uvádí tyto názvy místnosti pro hosty: trobos, svetlyčė, alkierius, svečio troba. Dnes Žemaité nazývají obývací pokoj gerąja troba, didžiąja troba nebo stejným slovem jako celý dům – troba: Celá rodina se sešla s hostem k rozhovoru v dobré trobě Tl (LKŽ III 243). Jdeme do velké troby, v kuchyni není příjemné hosty držet Šll. Vymyj trobu, zítra možná přijdou hosté Kltn.

Pokoj pro hosty označují podobným slovem priešinė vedle výrazů seklyčios, sveklyčios, svetlyčios jihoaukštaitští: Pozvi hosty do priešinė Srj (LKŽ X 696). Chytli jsme se za ruce a jdeme tančit do priešinė DrskŽ 283. Severním a západním Žemaitům je pryšininkei příbuz-

225