AURELIJA TAMULIONIENĖ

Institut litevského jazyka

Oblasti vědeckého výzkumu: lexikologie, morfologie.

PŘÍDAVNÁ JMÉNA VYJADŘUJÍCÍ NE ZCELA PLNOU MÍRU VLASTNOSTI (TYPU PAAUKŠTỸS)

Přídavná jména vyjadřující malou míru vlastnosti (paaukštỹs typu)

ANOTACE

Článek pojednává z hlediska geografického rozšíření, přízvuku, tvoření a sémantiky o přídavných jménech vyjadřujících ne zcela plnou míru vlastnosti, která mají předponu pa- a koncovku –ys. V elektronické verzi Lietuvių kalbos žodyne bylo nalezeno 67 takových přídavných jmen. Analýza těchto derivátů ukázala, že jsou nejčastěji zaznamenány v západožemaitském nářečí, o něco méně často v ostatních žemaitských nářečích a mnohem méně často v severní části aukštaitského nářečí; jen ojedinělé případy byly nalezeny ve starých písemných památkách. Tato přídavná jména jsou většinou jednovýznamová, mají akcentovou paradigmatu 3^b a tvoří se od základových přídavných jmen (jen ojediněle od podstatných jmen) připojením předpony pa- a změnou kterékoli koncovky základového slova na -ys. V Lietuvių kalbos žodyne jsou přídavná jména tohoto typu nejčastěji vysvětlována pomocí odkazů, o něco méně často synonymicky nebo definicí a popisem. Většina zkoumaných derivátů je jednovýznamová a odpovídá základnímu významu základového slova.

ANOTACE

Článek si klade za cíl analyzovat přídavná jména vyjadřující malou míru vlastnosti, která mají předponu pa- a koncovku -ys, a to z hlediska jejich geografického rozšíření, přízvuku, tvoření i sémantiky. V elektronické verzi Lietuvių kalbos žodynas (Slovníku litevského jazyka) je 67 jednotek tohoto typu. Analýza těchto derivátů vedla k závěru, že se nejčastěji vyskytují v západožemaitském nářečí, méně často v ostatních žemaitských nářečích, mnohem méně často v severní části aukštaitského nářečí a jen několik jich bylo nalezeno ve starých písemných památkách. Většina těchto přídavných jmen je jednovýznamová, patří do 3.^b akcentové paradigmatu a jsou

KLÍČOVÁ SLOVA: tvoření slov, slovotvorný typ, přízvuk, sémantika.

KLÍČOVÁ SLOVA: tvoření slov, slovotvorný typ, přízvuk, sémantika.

82

Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII

Ne visai pilną ypatybės kiekį žymintys būdvardžiai (paaukštýs tipo)

tvořená od základových přídavných jmen (několik z nich je odvozeno od podstatných jmen) přidáním předpony pa- a změnou libovolného zakončení základového slova na zakončení -ys. V Lietuvių kalbos žodynas se význam přídavných jmen této kategorie nejčastěji vysvětluje pomocí odkazu, zatímco synonymní a popisné definice jsou méně časté. Většina analyzovaných přídavných jmen je jednovýznamová a má význam základového slova.

0. ÚVOD

Jednotlivé předměty a jevy mohou mít různou míru vlastnosti. Rozdíly v míře vlastnosti pomáhají v jazyce vyjadřovat slova a různé slovotvorné formanty. Neurčitá, menší míra vlastnosti se v jazyce nejčastěji vyjadřuje přidáním předpon a prefixů, které slovu dávají jiný, slabší význam, než jaký vyjadřuje základové slovo (např.: geras – gerokas; geras – apygeris apod.).

Předmětem tohoto článku jsou přídavná jména označující ne zcela úplnou míru vlastnosti, která mají předponu pa- a koncovku -ys. Materiál byl čerpán z elektronické verze Lietuvių kalbos žodynas na internetu (LKŽe). Bylo v ní nalezeno 67 přídavných jmen zkoumaného typu. Všechna tato přídavná jména jsou v článku pojednána z hlediska slovotvorby, přízvuku a sémantiky.

O zkoumaném typu paaukštýs se psalo velmi málo; obecný přehled výzkumu přídavných jmen označujících neurčitou, slabší míru vlastnosti ve starých gramatikách a literatuře 20. století i výzkum tvoření takových přídavných jmen v nářečích je popsán v článku (viz Tamulionienė 2011).

Hvězdičkou jsou označena slova, která nejsou v LKŽ uvedena v samostatném hesle, ale jsou citována v heslech věnovaných jiným (více či méně podobným) lexémům. Ve všech těchto případech se doporučuje vytvořit pro slova označená hvězdičkou samostatná slovníková hesla.

1. ROZŠÍŘENÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN TYPU PAAUKŠTÝS

Přídavná jména typu paaukštýs zkoumaná v tomto článku se vyskytují převážně v nářečích (v LKŽe bylo nalezeno 93 dokladů), méně ve starých písemných pramenech (7 dokladů).

1.1. Rozšíření v nářečích

Většina odvozenin tohoto typu byla zaznamenána v okrese Šilutė, ve Švėkšně (29): paiškýs, paaštrýs, padrėgnýs, padrūktýs, pagudrýs, pailgýs, 2 pajaunýs, *pajuodýs, pakietýs, paklienýs, paletýs, paminkštýs, paplatýs, papuikýs, parūgštýs, pasaldýs, pasenýs, pasmagýs,

Straipsniai / Articles

83

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

pasmarkỹs, pasitrỹs, pastaigỹs, pastiprỹs, pasunkỹs, pašaltỹs, pašiltỹs, 2 pašviešỹs, patankỹs, patrumpỹs, pavėšỹs; o něco méně v okrese Klaipėda, v Judrėnech (19): paaukštỹs, pabjaurỹs, pablogỹs, padarbỹs, palepšỹs, paliesỹs, *paliurbỹs, papiktỹs, 2 papilnỹs, paplatỹs, paplonỹs, ×paslabnỹs, paslinkỹs, pasmagỹs, 1 pasmailỹs, pasmarkỹs, pašaltỹs, pašiltỹs, patamsỹs; v Gargždech (17): paaukštỹs, pablogỹs, padailỹs, *padidelỹs, *padidỹs, pakietỹs, ×pakũadỹs, paliesỹs, *paliurbỹs, paretỹs, pasausỹs, pasenỹs, pasmarkỹs, pastorỹs, pasūrỹs, pašlapỹs, pažalỹs; ve Veiviržėnech (5): padrūkỹs, pakumpỹs, pamukỹs, paplonỹs, pašiltỹs; ve Vėžaičiai (3): palaiškỹs, papiktỹs, 2 pašviešỹs. Mnohem méně příkladů zkoumaného typu bylo nalezeno v okrese Šilalė, v Kvėdarně (3): *pajuodỹs, pasūrỹs, pavėšỹs. Po 2 příkladech byly nalezeny v okrese Plungė, v Kuliích (2): paliesỹs, paminkỹs; a v okrese Šilalė, v Laukuvě (2): pasenỹs, pašaltỹs; v okrese Skuodas, v Šatėch (2): paedrỹs, pavėšỹs. Jednotlivé případy byly nalezeny v okrese Klaipėda v Alsėdžiai: pasiaurỹs; v Endriejavu: ×pakũdỹs; v okrese Šilutė, v Gardamu: ×pazbitkỹs; v okrese Šiauliai, v Kairiai: pablogỹs; v okrese Prienai, ve Skriaudžiai: palėtỹs; v okrese Kupiškis, v Salamiestis: pasprangỹs; v okrese Kretinga, v Darbėnai: *padidelỹs, v Salantai: pagerỹs; v okrese Anykščiai, ve Viešintos: padylỹs; v okrese Telšiai, v Žarėnai: patamsỹs.

Odvozeniny tohoto typu jsou tedy nejrozšířenější v západní Litvě a ve východní části Litvy se vyskytují jen jednotlivé případy. Epicentrem těchto odvozenin (od 29 do 17 záznamů nalezených v LKŽe) je okres Šilutė (Švėkšna, Gardamas) a okres Klaipėda (Judrėnai, Gargždai, Veiviržėnai, Vėžaičiai, Alsėdžiai, Endriejavas). Oblast řidšího výskytu (od 5 do 2 záznamů nalezených v LKŽe): okres Plungė (Kuliai), okres Skuodas (Šatės), okres Šilalė (Kvėdarna, Laukuva). Jednotlivé záznamy (po 1): okres Anykščiai (Viešintos), okres Kretinga (Darbėnai, Salantai), okres Kupiškis (Salamiestis), okres Prienai (Skriaudžiai), okres Šiauliai (Kairiai), okres Telšiai (Žarėnai).¹

Záznamy uvedené v LKŽe neznamenají skutečné zeměpisné rozšíření zkoumaných adjektiv. Jestliže ve slovníku není doloženo užívání určitého slova, neznamená to, že se v dané lokalitě také neužívá. Z různých důvodů se slovo nemuselo do LKŽ dostat. Rozšíření adjektiv zkoumaného typu uvedené v tomto článku je proto třeba považovat za předběžné.

1.2. Rozšíření v písemných pramenech

Mnohem méně odvozenin tohoto typu se nachází v písemných pramenech. Ve svých textech je užívali Antanas Baranauskas (patamsỹs; užívá se také v Judrėnech a Žarėnech), Kazimieras Jaunius (pasūrỹs; také v Gargždech a Kvėdarně), Vaižgantas (pastorỹs; také v Gargždech). Takové odvozeniny zařadil do svých slovníků Georgas

¹„Předponová adjektiva s předponou pa-, vyjadřující určitý stupeň vlastnosti, se vyskytují vedle jiných předponových útvarů podobného významu v severních nářečích žemaitských a východních aukštaitských“ (LKG I 589).

84 Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII

Přídavná jména typu paukštys označující ne zcela úplnou míru vlastnosti

Nesselmannas a Friedrich Kuršaitis (2 pasmėlyš), Antanas Juška (padurnyš), Maksas Niedermannas (2 ×paskūryš). Tyto údaje neodporují dříve popsanému geografickému rozšíření odvozenin: Jaunius pochází z okresu Šilalė, ze starostenství Kvėdarna (v němž byly nalezeny 2 odvozeniny tohoto typu); Baranauskas a Vaižgantas pocházejí z okresu Anykščiai, kde byly zaznamenány ojedinělé odvozeniny tohoto typu. Autoři, kteří tato přídavná jména užívají, tedy pocházejí z té části Litvy, kde jsou tyto odvozeniny doloženy, byť jen v malém počtu.

2. SLOVOTVORNÝ TYP

Odvozeniny rozebírané v tomto článku spojují tři hlavní slovotvorné rysy: slovotvorný význam, lexikálně-gramatická povaha základového slova a slovotvorný formant, proto všechny náležejí k témuž slovotvornému typu. Při určování typu působila nejvíce pochybností totožnost slovotvorného formantu. Teoreticky by bylo možné tvoření odvozenin tohoto typu vysvětlit dvojím způsobem: mohlo by jít buď o koncovkové odvozeniny předponových přídavných jmen (paukštys: paukštas), nebo o předponové odvozeniny nepředponových přídavných jmen (paukštys: aukštas). Slovotvorný formant lze určit podle pravidelnosti jednoho či druhého slovotvorného vztahu.

2.1. Slovotvorné protějšky s předponou i bez ní lze nalézt u většiny zkoumaných slov (50): paukštys (: aukštas;: paukštas), paaštrys (: aštrus;: paaštrus), pabjaurys (: bjaurus;: pabjaurus), pablogyš (: blogas;: pablogas), padarbys (: darbus;: padarbus), *padidelyš (: didelis;: padidelis), padrėgnyš (: drėgnas;: padrėgnas), padrūktyš (: drūktas;: padrūktas), padyvylš (: dvylas;: padyvylas), paėdryš (: ėdrus;: paėdrus), pageryš (: geras;: pageras), pagudryš (: gudrus;: pagudras), pailgyš (: ilgas;: pailgas), 2 pajaunyš (: jaunas;: pajaunas), *pajuodyš (: juodas;: pajuodas), pakietyš, pakumpyš (: kumpas;: pakumpas), ×pakūdyš (: kūdas;: ×pakūdas), palėtyš (: lėtas;: palėtas), paliesyš (: liesas;: paliesas), *paliurbyš (: liurbis;: paliurbis), paminkštyš (: minkštas;: paminkštas), papiktyš (: piktas;: papiktas), paplatyš (: platus;: paplatus), paplonyš (: plonas;: paplonas), papuikyš (: puikus;: papuikus), paretyš (: retas;: paretas), parūgštyš (: rūgštus;: parūgštus), pasaldyš (: saldus;: pasaldus), pasa usyš (: sausas;: pasausas), pasenyš (: senas;: pasenas), pasilpnyš (: silpnas;: pasilpnas), ×paslabnyš (: slabnas;: ×paslabnas), paslinkyš (: slinkas;: paslinkas), pasmagyš (: smagus;: 1 pasmagus), 1 pasmailyš (: smailus;: pasmailus), pasmarkyš (: smarkus;: pasmarkus), pastaigyš (: staigus;: pastaigus), pastipryš (: stiprus;: pastiprus), pastoryš (: storas;: 2 pastoras), pasunkyš (: sunkus;: pasunkus), pašūryš (: sūrus;: pašūrus), pašaltyš (: šaltas;: pašaltas), pašiltyš (: šiltas;: pašiltas), 2 pašviesyš (: šviesus;: pašviesus), patrumpyš (: trumpas;: patrumpas), pašlapyš (: šlapias;: pašlapias), patamsyš (: tamsus;: patamsus), patankyš (: tankus;: patankus), pavėsyš (: vėsus;: pavėsus). Tyto případy nepomáhají určit slovotvorný typ.

2.2. Slovotvorný protějšek s předponou nemá 17 odvozenin: *padidyš (: didis), ×padurnyš (: durnas), paklienyš (: klienas), 2 papilnyš (: pilnas), paspiryš (: spirtras),

Straipsniai / Articles

85

ALL_62_63_maketas.indd 85

2011.06.17 08:24:03

AURELIJA TAMULIONIENĖ

pažalvš (: žalvas), paiškš (: aiškus), padailš (: dailus), palaiškš (: laiškus), paleplš (: lepšis), pamukšš (: mukšas), paplepš (: plepus), 2 ×paskūrš (: skūra), 2 pasmėlyš (: smėlus), pasprangš (: sprangus), pašiaurš (: 2 šiaurys), ×pazbitkš (: zbitkas).

Právě tato skupina slov ukazuje, že přídavná jména typu paaukštš jsou předponové odvozeniny², při jejichž tvoření se přidáním předpony zároveň mění koncovka³. Slovotvorným základem těchto odvozenin jsou nepředponová jména: přídavná jména nebo podstatná jména (viz níže). Kdybychom všechny tyto odvozeniny považovali za koncovkové, nemohli bychom slovotvorně vysvětlit příklady, jejichž základové slovo předponu nemá.

3. SLOVOTVORNÝ ZÁKLAD

Podle slovotvorného základu se tyto deriváty dělí do dvou skupin: deriváty odvozené od přídavných jmen (62 slov) a podstatných jmen (5 slov).

3.1. Deriváty od přídavných jmen

Deriváty patřící do této skupiny se více liší podle koncovky základového slova: nejpočetnější jsou základová slova s koncovkou -as⁴ (32 slov), o něco méně je těch, která končí na -us (26 slov), koncovku -is mají 2 slova; nalezeno bylo po 1 přídavném jménu, jehož základová slova končí na -ias a -ys.

-as (32): paaukštš (: aukštas), pablogš (: blogas), padregnš (: dregnas), padrūktš (: drūktas), ×padurnš (: durnas), padyvš (: dyvlas), pagerš (: geras), pailgš (: ilgas), 2 pajunš (: jaunas), *pajuodš (: juodas), pakietš (: kietas), paklienš (: klienas), pakumpš (: kumpas), ×pakūdš (: kūdas), paletš (: lėtas), paliesš (: liesas), paminkštš (: minkštas), papiktš (: piktas), 2 papilnš (: pilnas), paplonš (: plonas), paretš (: retas), pasausš (: sausas), pasenš (: senas), pasilpnš (: silpnas), ×paslabnš (: slabnas), paslinkš (: slinkas), paspitrš (: spitras), pastorš (: storas), pašaltš (: šaltas), pašiltš (: šiltas), patrumpš (: trumpas), pažalvš (: žalvas).

² „Předpona v litevštině mnohem častěji [...] sama, bez dalších morfémů, funguje jako slovotvorný formant. Stojí-li na začátku slova, daleko od koncovky, je s ní předpona méně spjata a méně často ovlivňuje její výběr.“ Při tvoření přídavných jmen „lze vedle čisté prefixace zařadit také předponu pa- [...]. Při tvoření jmenných slov je běžnější taková prefixace, při níž se připojení předpony pojí se změnou koncovky (skloňovacího paradigmatu) [...] Z toho plyne, že zde je slovotvorný formant složený: kromě samotné předpony k němu navíc patří také koncovka“ (Urbutis 1978: 219–220).

³ Přídavná jména s předponou pa- „se obvykle tvoří od nederivovaných přídavných jmen a [...] často si zachovávají koncovku základového slova“ (DLKG 1996: 226).

⁴ Přídavná jména s předponou pa- mají obvykle zřídka koncovku kmene ia -is (LKG I 589).

86

Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII

Přídavná jména označující ne zcela plnou míru vlastnosti (typu paukštýs)

-us (26): paiškýs (: aiškus), paaštrýs (: aštrus), pabjaurýs (: bjaurus), padailýs (: dailus), padarbýs (: darbus), paėdrýs (: ėdrus), pagudrýs (: gudrus), palaiškýs (: laiškus), paplatýs (: platus), paplepýs (: plepus), papuikýs (: puikus), parūgštýs (: rūgštus), pasaldýs (: saldus), pasmagýs (: smagus), pasmarkýs (: smarkus), pasprangýs (: sprangus), pastaigýs (: staigus), pastiprýs (: stiprus), pasunkýs (: sunkus), pasūrýs (: sūrus), patamsýs (: tamsus), patankýs (: tankus), pavėsýs (: vėsus), 1 pasmailýs (: smailus), 2 pasmėlýs, (: smėlus), 2 pašviesýs (: šviesus).

-is (2): *padidėlys (: didelis), *padidýs (: didis).

-ias (1): pašlapýs (: šlapias).

-ys (1): pašiaurýs (: 2 šiaurys).

3.2. Odvozeniny od podstatných jmen

Koncovky základových slov těchto odvozenin jsou -as (2 slova), -is (2 slova) a -a (1 případ).

-as: pamukšýs (: mukšas), ×pazbitkýs (: zbitkas).

-is: palepšýs (: lepšis), *paliurbýs (: liurbis).

-a: 2 ×paskūrýs (: skūra).

V epicentru rozšíření všech přídavných jmen typu pa- a -ys bylo nalezeno: 27 odvozenin přídavných jmen s koncovkou -as, 21 s koncovkou -us, 2 s koncovkou -is a 2 odvozeniny podstatných jmen. V oblasti s menším rozšířením bylo zjištěno 10 odvozenin přídavných jmen (s koncovkou -as) a 6 (s koncovkou -us) a také 1 odvozenina podstatného jména. Na periferii bylo zaznamenáno 6 odvozenin přídavných jmen s koncovkou -as, 2 s koncovkou -us a 1 s koncovkou -is a 1 odvozenina podstatného jména. Mezi odvozeninami od přídavných jmen zakončených na -as a odvozeninami od přídavných jmen zakončených na -us tedy není žádné geografické rozložení; ani odvozeniny podstatných jmen nemají specifickou oblast výskytu.

4. PŘÍZVUKOVÁNÍ

4.1. Přízvukování odvozenin

Téměř všechna přídavná jména tohoto typu se přízvukují podle přízvukového paradigmatu 3^b; pouze 1 odvozenina podle paradigmatu 3^4b5. Výjimku tvoří také přídavná jména *pãkietis (1) a *pasaūsis (2), která, ačkoli LKŽ

⁵ Bonifacas Stundžia tvrdí, že přídavná jména s předponou pa- mají slabý kmen. Některá slova s touto předponou se přízvukují podle 3. paradigmatu, jiná podle 4. paradigmatu. Záleží na kmeni, neboli deklinaci: „3. přízvukové paradigma je typické pro přídavná jména s kmenem (i)a-, [...] 4. pro slova s kmenem u-“ (Stundžia 1995: 102). Danguolė Mikulėnienė při pojednání o předponových odvozeninách rovněž uvádí, že pro odvozeniny s předponou pa- s proměnlivou sílou je typický pohyblivý přízvuk (2005: 177).

Straipsniai / Articles

87

ALL_62_63_maketas.indd 87

2011.06.17 08:24:03

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

uvedená jako varianty odvozenin probíraného typu ve skutečnosti patří k jinému derivačnímu typu – pa- a -is (viz kapitolu „Opravy hesel LKŽ“).

4.2. Přízvukování základových slov

4.2.1. Základová slova se v nářečích přízvukují různě. Základová slova většiny odvozenin tohoto typu se přízvukují podle 4. paradigmatu (45 slov), podle 3. paradigmatu (24 slov), podle 1. paradigmatu (11 slov), o něco méně podle 2. paradigmatu (8 slov).

4 paradigma (podle tohoto paradigmatu se přízvukuje pouze 33 odvozenin):

-us (17): paštrỹs (: aštrùs (4)), pabjaurỹs (: bjaurùs (4)), padaĩlỹs (: daĩlùs (4)), padarbỹs (: darbùs (4)), paėdrỹs (: ėdrùs (4)), pagudrỹs (: gudrùs (4)), palaiškỹs (: laĩškùs (4)), paplatỹs (: platùs (4)), paplepỹs (: plepùs (4)), papuikỹs (: puikùs (4)), pasmagỹs (: smagùs (4)), pasprangỹs (: sprangùs (4), sprangùs (4)), pastaigỹs (: staigùs (4)), pastiprỹs (: stiprùs (4), stìprùs (4)), 1 pasmailỹs (: smaĩlùs (4)), 2 pasmėlỹs (: smėlùs (4)), pašiaurỹs (: 2 šiaurys (4));

-as (15): pablogỹs (: blõgas (4)), padurnỹs (: dùrnas (4)), pagerỹs (: gẽras (4)), pakumpỹs (: kumpas (4)), ×pakūdỹs (: kūdas (4)), palėtỹs (: lėtas (4)), papiktỹs (: pìktas (4)), paretỹs (: rẽtas (4)), pasausỹs (: saũsas (4)), pasenỹs (: sėnas (4)), ×paslabnỹs (: slãbnas (4)), paslinkỹs (: slinkas (4)), paspitrỹs (: spìtras (4)), pasiłtỹs (: šìltas (4)), patrumpỹs (: trumpas (4));

-ias (1) vlhký (: vlhký (4)).

3 paradigma (podle tohoto paradigmatu se přízvukuje pouze 12 odvozenin): paaukštỹs (: áukštas (3)), padrūktỹs (: drūktas (3)), pailgỹs (: ìlgas (3)), 2 pajaunỹs (: jáunas (3)), pakietỹs (: kietas (3)), paliesỹs (: liesas (3)), paminkštỹs (: minkštas (3)), 2 papilnỹs (: pìlnas (3)), paplonỹs (: plõnas (3)), parūgštỹs (: rūgštùs (3)), pastorỹs (: stõras (3)), pašaltỹs (: šáltas (3)).

2 paradigma (podle tohoto paradigmatu se přízvukují pouze 2 odvozeniny): pamukšỹs (: mùkšas (2), mùkšis (2)), ×pazbitkỹs, -ė (: zbitkas (2)).

1 paradigma (podle tohoto paradigmatu se přízvukuje 1 odvozenina) 2 ×paskūrỹs (: skū-rà (4)).

4.2.2. Přízvukování může kolísat mezi 2. a 4. paradigmatem (5 slov); mezi 3. a 4. paradigmatem (4 slova); mezi 1. a 3. paradigmatem (4 slova), mezi 1., 3. a 4. paradigmatem (3 slova), mezi 1. a 2., 1. a 3ᵇ, 1. a 4. paradigmatem (po 1 slově). Varianty 7 probíraných příkladů se přízvukují podle téhož paradigmatu, liší se však intonací.

2. a 4. paradigmata (5): *padidỹs (: didis, -ì (4, 2)), palepšỹs (: lėpšis (2), lepšỹs (4)); pasmarkỹs (: smarkùs (4), smãrkùs (4), smarkùs (2)), pasunkỹs (: sunkùs (4), sùnkùs (4), sùnkùs (2)), 2 pašviesỹs (: šviẽsus (4), šviẽsus (4), šviẽsus (2));

3. a 4. přízvuková třída (4): paduylỹs (: dvỹlas (4), dvỹlas (3)), pasilpnỹs (: sìl̇pnas (4), sìl̇pnas (3)); pasūrỹs (: sūrùs (3), (4)), pavėsỹs (: vėsùs (4), vėsùs (3));

88

Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII

ALL_62_63_maketas.indd 88

2011.06.17 08:24:03

Přídavná jména označující ne zcela plnou míru vlastnosti (typu paukštyės)

1. a 3. přízvuková třída (4): *pajuodys (: juodas (3), juodas (1)), paklienys (: klienas (3), klienas (1)); pasaldys (: saldūs (3), saldus (1)), patankys (: tánkus (3), (1), tankùs (3));

1., 3. a 4. přízvuková třída (3): paaiškys (: aiškus (1, 3), aiškùs (4)); padregnys (: drėgnas (3), drėgnas (4), drėgnas (1)); patamsys (: tamsùs (4), (3), támsus (3), (1));

1. a 2. přízvuková třída (1): *paliurbys (: liùrbis (1), liurbìs (2)).

1. a 3.ᵇ přízvuková třída (1): *padidelys (: didèlis (3ᵇ), (1)).

1. a 4. (1) přízvuková třída pažaloys (: žálvas, (4) žálvas (1)).

4.2.3. Přízvukové varianty základových slov: pasprangys (: sprangùs (4), sprangus (4)); pastiprýs (: stiprùs (4), stiprus (4)); pasmarkys (: smarkùs (4) smarkus (4)); pasunkys (: sunkùs (4), sunkus (4)); 2 pasviesys (: šviesùs (4), šviesus (4)); patamsys (: tamsùs (3), támsus (3)); patankys (: tánkus (3), (1), tankùs (3)).

4.2.4. Většina základových slov se přízvukuje podle 4. a 3. přízvukové třídy – jejich kmeny je z hlediska přízvuku třeba považovat za slabé. Malá část základových slov se přízvukuje podle 1. a 2. přízvukové třídy – jejich kmeny je třeba považovat za silné.

Připojená dominantní oslabující předpona pa⁶ zachovává slabý nebo oslabuje kmen základového slova. To znamená, že nezáleží na tom, zda byly odvozeniny vytvořeny ze slabého, či silného kmene: po připojení předpony se jejich kmeny stávají slabými a odvozeniny se přízvukují podle tříd 3ᵇ a 3⁴ᵇ⁷.

5. SÉMANTIKA

Většina zkoumaných derivátů je jednovýznamová a nejčastěji odpovídá základnímu významu základového slova (39 slov), méně často vedlejšímu významu základového slova (14 slov) a jen velmi zřídka dvěma významům základového slova (4 slova). Vícevýznamové deriváty častěji odpovídají dvěma významům základového slova (5 slov). Byl nalezen pouze 1 přídavný název zkoumaného typu, jehož vícevýznamová sémantika derivátu odpovídá jednomu významu základového slova.

Na základě údajů LKŽ nelze vždy určit, zda je derivát jednovýznamový, nebo vícevýznamový. K takovým případům dochází, když je ve výkladu uveden odkaz na jiné vícevýznamové slovo, např.:

padvylys viz padyvlas.

padvýlas 1. dvylokas, žalokas: Padvýla kráva Dkk. Padvýlùs vede děti Dkk. 2. Pnd tamsokas: Padvýlas ve tváři Dkk.

⁶ Akcentová dominance ruší akcentové vlastnosti ostatních morfémů a ukazuje, „jak afixy ovlivňují akcentovou sílu základových kmenů a vztah morfémů derivátu k přízvuku“ (Stundžia 1995: 11–12).

⁷ Přízvuk přídavných jmen souvisí s tvořením slov a s akcentovými vlastnostmi předpon a koncovek. Většina předpon přídavných jmen oslabuje základový kmen nebo zachovává jeho slabost (Stundžia 1995: 97).

Straipsniai / Articles

89

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

5.1. Jednovýznamové deriváty

5.1.1. Jednovýznamové deriváty odpovídající základnímu významu základového slova: paaštrýs ‚poněkud ostrý‘ (: aštrus ‚1. mající dobře řežoucí ostří, nabroušený, kousavý‘), paaukštýs ‚poněkud vysoký, vyvýšený‘ (: aukštas ‚1. mající velkou výšku, značný rozměr odspodu nahoru; || vysoký, vzrostlý, statný‘), padailýs ‚docela pěkný, půvabný‘ (: dailus ‚1. krásný; skvělý‘), padarbýs ‚poměrně pracovitý‘ (: darbus ‚1. pracovitý‘), *padidýs ‚docela velký, poměrně velký‘ (: didis ‚1. značný svým objemem, mohutný‘), padregnýs ‚viz padregnas‘ (: drėgnas ‚poněkud vlhký, navlhlý‘), padrūktýs ‚viz padrūktas‘ (: drūktas ‚1. tlustý (o něčem kulatém); opak: štíhlý‘), padurnýs ‚přihlouplý, poněkud hloupý‘ (: dūrnas ‚1. hloupý, nerozumný‘), pagudrýs ‚viz pagudras‘ (: gudrus ‚1. moudrý; obratný, důvtipný‘), 2 pajaunýs ‚poměrně mladý‘ (: jaunas ‚1. máloletý, ne starý‘), *pajuodýs ‚načernalý, poněkud černý‘ (: juodas ‚1. barvy uhlí, tmavý‘), pakietýs ‚1. viz 2 pakietas 1‘ (: kietas ‚1. odolný vůči tlaku jiného tělesa, nestlačitelný‘), paklienýs ‚poměrně štíhlý, útlý, hubený‘ (: klienas ‚štíhlý, hubený, bledý‘), pakumṕys ‚viz pakumpas‘ (: kumpas ‚1. zahnutý, ohnutý, křivý‘), ×pakūdýs ‚viz pakūdas‘ (: kūdas ‚1. hubený, vyschlý, zesláblý‘), palaišýs ‚trochu nahořklý; hořký; trpký‘ (: laiškus ‚1. nepříjemně, ostře nasládlý; hořký; trpký‘), paletýs ‚poměrně pomalý, trochu pomalý‘ (: letas ‚1. kdo všechno dělá pomalu, nevzrušuje se, je klidný, flegmatický‘), *paliurbýs ‚trochu ťulpas, trochu hloupý‘ (: liurbis ‚nemotora, lajdák, neobratný člověk, který ničemu nerozumí‘), pamukėšys ‚trochu bázlivý, plašší‘ (: mukšas ‚kdo se chová jako mukšiuoja‘), papiktýs ‚docela zlý, poněkud zlý‘ (: piktas ‚1. kdo se snadno rozzlobí, svárlivé povahy‘), 2 papilnýs ‚poněkud plný‘ (: pilnas ‚1. zcela naplněný, až po okraj‘), paplatýs ‚viz paplatus‘ (: platus ‚1. široký‘), paplepýs ‚docela upovídaný, rád žvaní‘ (: plepus ‚kdo hodně a zbytečně mluví, žvanil, brepta‘), papuikýs ‚docela pěkný, hezký‘ (: puikus ‚1. velmi krásný, pěkný‘), parūgštýs ‚viz parūgštus‘ (: rūgštus ‚1. který obsahuje kyselinu‘), pasaldýs ‚nasládlý‘ (: saldus ‚1. chutnající po cukru či medu‘), pasenýs ‚viz pasenas 1‘ (: senas ‚1. značně starý, dožilý, ne mladý (o lidech a zvířatech); dlouho rostoucí (o rostlinách)‘, pasilpnýs ‚viz pasilpnas‘ (: silpnas ‚1. mající málo fyzické síly; se slabým zdravím‘), 2 ×paskūrýs ‚poněkud hubený, trochu vyhublý‘ (: skūra ‚1. svrchní vrstva těla, kůže‘), paslinkýs ‚viz 2 paslinkas‘ (: slinkas ‚líný, nečinný‘), 1 pasmailýs ‚viz pasmailus‘ (: smailus ‚1. silně se zužující ke konci‘), 2 pas melýs ‚nahnědlý, opálený od slunce‘ (: smėlus ‚šedý, popelavé barvy. || nahnědlý‘), paspitrýs ‚docela špatně vidící‘ (: spitras ‚1. špatně vidící, šilhající, krátkozraký‘), pasprangýs ‚poněkud těžko polykatelný‘ (: sprangus ‚1. těžko polykatelný‘), pastiprýs ‚viz pastiprus‘ (: stiprus ‚1. mající velkou fyzickou sílu, pevný, schopný; zdravý‘), pašiltýs ‚viz pašiltas‘ (: šiltas ‚1. obsahující trochu tepla, přechodný mezi horkým a studeným, zahřátý či ohřátý; || pro který je typický vzduch s vyšší teplotou (o denní či roční době‘

90

Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII

Ne visai pilną ypatybės kiekį žymintys būdvardžiai (paukštyštis tipo)

orą))‘, pašlapys,viz pašlapias‘ (: šlapias,1. nasáklý tekutinou (zpravidla vodou), promáčený‘, patankýs,viz patankus‘ (: tankus,1. skládající se z stejných částí, které jsou blízko sebe (zpravidla vyrostlých)‘, patrumpýs,poněkud krátký‘ (: trumpas,1. který má malou délku, krátký‘), pavesýs,poněkud chladný‘ (: vėsus,1. pro který je charakteristické nepříliš chladné, dostatečně ne horké počasí (o počasí během dne nebo ročních období))‘, ×pazbitkỹs,poněkud rozpustilý‘ (: zbitkas,1. neplecha, lumpárna‘).

5.1.2. Jednoznačné deriváty odpovídající vedlejšímu významu základového slova: paaiškýs,poměrně prudký, přísný‘ (: aiškus,7. prudký‘), pabjaurýs,viz pabjaurus‘ (: bjaurus,3. zlý, nemorální, dotěrný‘), paedrýs,poněkud žravý, jedlík‘ (: edrus,3. který hodně jí‘), pailgýs,poměrně dlouhý‘ (: ilgas,3. trvající nějakou dobu; pokračující‘), *pākietis,poněkud lakomý‘ (: kietas,11. přen. lakomý‘), palepšýs,poněkud rozmazlený, trochu rozmazlený‘ (: lepšis,2. hanl. přen. pohr. vytáhlý, trouba‘), paplonýs,dosti tenký, jemný‘ (: plonas,2. malého objemu, štíhlý‘), paretýs,viz paretas 1‘ (: retas,2. řídce, volně utkaný (utkaný, spletený)‘, pasausýs,bez deště, poněkud suchý‘ (: sausas,2. bez deště, deštivý‘), *pasaūsis,poněkud hubený, méně hubený‘ (: sausas,8. hubený, vyschlý‘), ×paslabnýs,viz paslabnas‘ (: slabnas,2. oslabený nemocí, těžce nemocný‘), pasmarkýs,viz pasmarkus 1‘ (: smarkus,5. probíhající, projevující se nebo prováděný s velkou silou, intenzivně‘), pastaigýs,dosti prudký, vznětlivý‘ (: staigus,4. akutní, horký, prudký‘), pasūrýs,viz pasūrus‘ (: sūrus,2. osolený (zpravidla příliš)‘), pašiaurýs,ne zcela severního směru‘ (: 2 šiaurys,severní (o větru))‘, 2 pašviesýs,viz pašviesus 1‘ (: šviesus,2. který má bělavý odstín, pleť‘), patamsýs,který má tmavou pleť, poněkud tmavý‘ (: tamsus,5. který nemá světlou barvu, načernalý‘), pažalūnys,nazelenalý, nezralý‘ (: žalvas,3. nedozrálý, nezralý‘).

5.1.3. Jednoznačné deriváty odpovídající dvěma významům základového slova: pablogýs,poněkud špatný, hubenější, menší‘ (: blogas,1. pro někoho nevhodný, nekvalitní, špatný; 3. hubený, malý‘), padulýs,viz padȳlas‘ (: dvylas,1. tmavě červenohnědý, tmavý (zpravidla o dobytku); 2. tmavý (o obličeji, pleti...)‘, pagerýs,poněkud lepší‘ (: geras,1. milý, příjemný; milosrdný; nezlý; 4. vhodný; pohodlný; užitečný; hodnotný; skutečný; šikovný‘), paliesýs,poněkud hubený, trochu hubený‘ (: liesas,1. s vyčerpanými svaly bez tuku, netučný, špatný; 2. bez tuku‘).

5.2. Vícevýznamové deriváty

5.2.1. Vícevýznamové deriváty odpovídající jednomu významu základového slova: *padidelýs,1. poněkud velký, trochu větší 2. poněkud příliš velký‘ (didėlis 1. významný svým rozsahem, velikostí (výškou, délkou, šířkou, tloušťkou…‘).

5.2.2. Vícevýznamové deriváty odpovídající dvěma významům základového slova: paminkštvýs,1. viz paminkštas 1. 2. přen. kdo má slabý rozum‘ (: minkštas,1. po-

Straipsniai / Articles

91

ALL_62_63_maketas.indd 91

2011.06.17 08:24:03

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

podléhající tlaku jiného tělesa, snadno vtlačitelný; 12. přen. slabé vůle, povolný⁽⁾, pasmagýs,1. viz 1 pasmagus 2. 2. viz 1 pasmagus 3′ (: smagus,8. prudký, silný, velký, intenzivní 16. vyžadující mnoho síly, obtížný na provedení, těžký⁽⁾), pastorýs,1. viz 2 pastoras 3. 2. dost tlustý, hluboký (o hlasu)⁽⁾ (: storas 3. mající mohutné, tučné tělo; 4. hluboký (o hlasu, zvuku))⁽⁾, pasunkýs,1. viz pasunkus 3. 2. viz pasunkus 4′ (: sunkus,2. k jehož provedení či získání je třeba mnoho síly, úsilí; 3. působící starosti, trápení⁽⁾), pašaltýs,1. viz pašaltas 1. 2. špatně udržující teplo (o místnostech)⁽⁾ (: šaltas,1. mající nízkou či poměrně nízkou teplotu: ‖ charakteristický vzduchem o nízké teplotě (o počasí během dne nebo ročních období); 3. neudržující teplo, netěsný (o místnosti))⁽.

Vícevýznamové deriváty častěji (3 slova) odpovídají pouze vedlejším významům základového slova, poněkud méně často odpovídají základnímu i vedlejšímu významu základového slova (2 slova).

6. SÉMANTICKÉ DEFINICE

Významy přídavných jmen zkoumaného typu jsou v LKŽe popisovány poměrně různorodě.

6.1. V *Lietuvių kalbos žodyne* jsou přídavná jména tohoto typu nejčastěji vysvětlována odkazem na jiné slovo (28 slov)⁸; méně často synonymickým způsobem (20 slov) a definičně-popisným ⁹ i synonymickým způsobem (16 slov); pouze ojediněle se vysvětlují definičně-popisným způsobem (7 slov). Většinu případů synonymického vysvětlení tvoří slova utvořená pomocí jednoho slovotvorného formantu (14 slov); pouze 6 přídavných jmen utvořených pomocí několika různých formantů je vysvětleno synonymy.

6.2. Odkaz na jiné slovo: padregnýs ‚viz padregnas‘; pabjaurýs ‚viz pabjaurus‘; padruktýs ‚viz padruktas‘; padvulýs ‚viz padvylas‘; pagudrýs ‚viz pagudras‘; pakietýs ‚1. viz 2 pakietas 1‘; pakumpýs ‚viz pakumpas‘; ×pakudýs ‚viz pakudas‘; paminkštýs ‚1. viz paminkštas 1‘; paplatýs ‚viz paplatus‘; paretýs ‚viz paretas 1‘; parūgštýs ‚viz parūgštus‘; pasenýs ‚viz pasenas 1‘; pasilpnýs ‚viz pasilpnas‘; ×paslabnýs ‚viz paslabnas‘; paslinkýs ‚viz 2 paslinkas‘; 1 pasm ailýs ‚viz pasmailus‘; pasmagýs ‚1. viz 1 pasmagus 2. 2. viz 1 pasmagus 3‘; pasmarkýs ‚viz pasmarkus 1‘; pastiprýs ‚viz pastiprus‘; pastorýs

⁸V lexikografii je hlavním a nejčastějším způsobem výkladu významů definice (Jakaitienė 2005: 79).

⁹V LKŽe se tento způsob výkladu významů nazývá popisný (http://www.lkz.lt/dzl.php?128),Evalda Jakaitienė jej nazývá definičním (Jakaitienė 2005: 79), Stasys Keinys definičně-popisným (DLKŽ 2000: XII). V tomto článku se tento způsob výkladu významů nazývá definičně-popisným.

92

Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII

ALL_62_63_maketas.indd 92

2011.06.17 08:24:04

Přídavná jména označující neúplnou míru vlastnosti (typu paukštys)

‚1. viz 2 pastoras 3‘; pasunkys ‚1. viz pasunkus 3. 2. viz pasunkus 4‘; pasūrýs ‚viz pasūrus‘; pašaltys ‚1. viz pašaltas 1‘; pašiltys ‚viz pašiltas‘; pašlapys ‚viz pašlapias‘; 2 pašviesys ‚viz pašviesus 1‘; patankys ‚viz patankus‘.

6.3. Synonymické vysvětlení

6.3.1. Synonymické vysvětlení, při němž mají vysvětlující slova jeden slovotvorný formant:

příponu -okas (9): paaiškys ‚docela prudký, docela přísný‘; paaštrys ‚docela ostrý‘; pablogys ‚docela špatný, docela hubený, docela malý‘; padarbys ‚docela pracovitý‘; pailgys ‚docela dlouhý‘; papuikys ‚docela pěkný, docela krásný‘; pasaldys ‚docela sladký‘; patrumpys ‚docela krátký; za stínem chladivý‘;

předponu apy- (4): padurnys ‚poněkud hloupý, poněkud pošetilý‘; 2 pajaunys ‚poněkud mladý‘; 2 papilnys ‚poněkud plný‘; pasprangys ‚poněkud pružný‘;

předponu po-: pagerýs ‚docela dobrý‘.

6.3.2. Synonymické vysvětlení, při němž mají vysvětlující slova několik slovotvorných formantů:

příponu -okas a předponu apy- (3): *pajuodys ‚poněkud černý, docela černý‘; paletys ‚docela deštivý, poněkud deštivý‘; 2 ×paskūrýs ‚poněkud hubený, docela hubený‘;

příponu -okas a předponu po- (2): *padidelys ‚1. docela velký, poměrně velký; paliesys docela hubený, poměrně hubený‘.

příponu -okas a předponu pa-: paaukštys ‚docela vysoký, zvýšený‘.

6.4. Vysvětluje se definujícím a popisným způsobem:

příslovcem gana (2): paplepys ‚docela upovídaný, rád si povídá‘; pastaigys ‚docela prudký, vznětlivý‘.

příslovcem kiek (2): *padidelys ‚2. poněkud příliš velký‘; ×pazbitkys ‚poněkud zlobivý‘.

příslovcem nelabai: pašaltys ‚2. málo zadržující teplo (o místnostech)‘.

příslovcem ne visai: pašiaurys ‚ne zcela severní‘.

větou: paminkštys ‚2. který má slabý rozum‘.

6.5. Vysvětluje se definujícím, popisným a synonymickým způsobem:

příslovcem gana a synonymy (4): paklienys ‚docela štíhlý, útlý, tenký‘; paplonys ‚docela tenký, tlustý‘; paspitrýs ‚docela krátkozraký, špatně vidící‘; pastorýs ‚2. docela tlustý, hluboký (o hlase)‘;

Straipsniai / Articles

93

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

příslovcem gana a předponou apy- (2): padaīlys ‚docela elegantní, poněkud elegantní‘; papiktys ‚docela zlý, poněkud zlý‘;

slovním spojením a příponou -okas (2): pasausys ‚1. bez deště, poněkud suchý‘; 2 pasmėllys ‚nahnědlý, opálený na slunci‘;

příslovcem kiek nebo šiek tiek a synonymy (2): paedrỹs ‚poněkud žravý (sic!), jedlík‘; pamukšỹs ‚trochu bojácný, bázlivý‘;

příslovcem gana a předponou -okas (1): *padidỹs ‚docela velký, poněkud velký‘.

příslovcem truputį a příponou -okas: palaiškỹs ‚trochu kyselý; nahořklý; mírně trpký‘;

příslovcem truputį a předponou apy-: *paliurbỹs ‚trochu hlupák, poněkud hloupý, poněkud pošetilý‘.

příslovcem kiek a předponou apy-: palepšỹs ‚poněkud pošetilý, trochu hloupý‘;

větou a předponou apy-: patamsỹs ‚který má tmavou pleť, poněkud tmavý‘;

předponou apy- a příčestím: pažalvỹs ‚poněkud zelený, nedozrálý‘.

6.6. V Slovníku litevského jazyka je při výkladu přídavných jmen tohoto typu příliš málo popisných definic. Většina přídavných jmen se vykládá odkazem na jiné slovo, což je pro čtenáře nepohodlné. K výkladu pomocí synonym se nejčastěji používají synonyma s příponou -okas, o něco méně často s předponou apy-. V případě definičního a popisného výkladu se nejčastěji volí příslovce a jako pomocný výkladový prostředek synonymum.

7. OPRAVY HESel ve slovníku LKŽ

Jak jsme viděli, paaukštýs typu přídavná jména se téměř pravidelně akcentují podle 3.^b přízvukového vzoru, v Lietuvių kalbos žodyne však byly nalezeny dva články věnované těmto přídavným jménům, v nichž jsou uvedeny tvary akcentované podle 1. a 2. přízvukového vzoru. Ve skutečnosti náležejí k jiným lexémům, neboť se nejen akcentují odlišně, ale mají také jiné koncovky a odlišný sémantický význam. Uvedené formy je třeba zařadit nikoli do skupiny slovotvorných odvozenin s pa- a -ys, nýbrž s pa- a -is. Navrhuje se odpovídajícím způsobem opravit hesla v LKŽ.

Lietuvių kalbos žodyne je uvedeno:

pakietýs, -ė̃ adj. (3^b), pãkietis, -ė (1) 1. viz 2 pakietas 1: Obulai tebesantys pakiečiai, žali Grg. Pakiečiai kiaušukai buvo: pavirino daugiau, kaip reik Šv. 2. trochu lakomý: Senis buvo pakietis Vaižg.

94

Acta Linguistica Lithuanica LXII–LXIII

ALL_62_63 maketas.indd 94

2011.06.17 08:24:04

Přídavná jména označující ne zcela plnou míru vlastnosti (typu paukštys)

Navrhuje se vyčlenit slovo pakietis do samostatného hesla:

pakietýs, -ė adj. (3^b) viz 2 pakietas 1: Obulai tebesantys pakiečiai, žali Grg. Pakiečiai kiaušukai buvo: pavirino daugiau, kaip reik Šv.

*pakietis, -ė (1) trochu lakomý: Senis buvo pakietis Vaižg.

Lietuvių kalbos žodyne je uvedeno:

pasausýs, -ė adj. (3^b), pasaūsis, -ė (2) 1. bez deště, trochu suchý: Kad ir pasaūsýs metas, linai neprasti išėjo Grg. 2. polomokrý, polosuchý: Pasaūsis jis žmogus, bet kietas: jam rankos kaip geležinės – griebs, ir prilimpa Jnšk.

Navrhuje se přesunout druhý význam slova pasausýs k heslu 2 pasaūsis: 2 pasaūsis, -ė adj. (2), pašausis (1) 1. proschnuvší, vyschlý: Pasausės šakas [eglės] iškirsk Dr. Galulaukė[je] dvi pasaūsės eglės tebestovi Ps. Aną vasarą tie pasaūsiai ąžuolėliai da čia tebestovėjo Všk.; *2. polomokrý, polosuchý: Pasaūsis jis žmogus, bet kietas: jam rankos kaip geležinės – griebs, ir prilimpa Jnšk.

8. SHRNUTÍ

Tato jednoznačná přídavná jména s přízvukem převážně na 3^b. slabice se tvoří od základových přídavných jmen (jen ojediněle od podstatných jmen) přidáním předpony pa- a změnou kterékoli koncovky základového slova na -ys. Tyto deriváty jsou nejčastěji zaznamenány v západní žemaitské nářeční oblasti, o něco méně často v ostatních žemaitských nářečích a mnohem méně často v severní části aukštaitského nářečí; pouze ojediněle byly nalezeny ve starých písemných památkách. Ve Slovníku litevského jazyka se přídavná jména tohoto typu nejčastěji vysvětlují odkazem, o něco méně často synonymicky nebo výkladovým popisem. Většina zkoumaných derivátů je jednoznačná a odpovídá základnímu významu základového slova.

LITERATŪRA

DLKG 1996 – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, red. Vytautas Ambrazas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

DLKŽ 2000₄ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, 4-asis leid., vyr. red. Stasys Keinys. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Jakaitienė Evalda 2005: Leksikografija. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

LKG I – Lietuvių kalbos gramatika 1, red. Kazys Ulvydas. Vilnius: Mintis, 1965.

Straipsniai / Articles

95

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas, elektroninis variantas, redaktorių kolegija: Gertrūda Naktinienė (vyr. red.), Jonas Paulauskas, Ritutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. www.lkz.lt.

M i k u l ė n i e n ė D a n g u o l ė 2005: Cirkumfleksinė metatonija lietuvių kalbos vardažodiniuose daiktavardžiuose ir jos kilmė. Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

S t u n d ž i a B o n i f a c a s 1995: Lietuvių bendrinės kalbos kirčiavimo sistema. Vilnius: Petro ofsetas.

T a m u l i o n i e n ė A u r e l i j a 2011: Retas nepilną ypatybės kiekį žyminčių būdvardžių darybos tipas: pājuodis ir pasaūsis. – www.lietuviukalba.lt

U r b u t i s V i n c a s 1978: Žodžių darybos teorija. Vilnius: Mokslas.

Adjectives Denoting a Small Amount of Peculiarity (paaukštỹs type)

S U M M A R Y

These homologous adjectives, which are usually stressed according to the 3b accent paradigm, are made from base adjectives (a few of them are derived from nouns) by adding the prefix pa- and changing the ending of any base word to -ys. These derivatives are mostly recorded in the West Žemaitian dialect, only sometimes in other Žemaitian dialects, rarely in the Aukštaitian dialect in North side and only single cases are found when they were recorded in old writings. Such types of adjectives in Lietuvių kalbos žodynas (Dictionary of the Lithuanian Language) are usually explained in a referential method, more or less in a synonymous and descriptive explanation method. The majority of analyzed derivatives are homologous and correspond to the main meaning of the base word.

Įteikta 2011 m. vasario 7 d.

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva

E. paštas – [email protected]

96

A c t a L i n g u i s t i c a L i t h u a n i c a LXII–LXIII

ALL_62_63_maketas.indd 96

2011.06.17 08:24:04