ALMA RAGAUSKAITĖ

Institut litevského jazyka

Směry výzkumu: historická antroponomastika, historická toponomastika.

TENDENCE VE VÝVOJI PŘÍJMENÍ OBYVATEL KĖDAINIA (LITEVCŮ A POLÁKŮ) V 17.–18. STOLETÍ

Tendence ve vývoji příjmení obyvatel Kėdainiai (Litevců, Poláků) v 17^th–18^th. století

ANOTACE

Pro analýzu tohoto článku bylo z 24 knih aktů z Kėdainiai ze 17.–18. století, inventářů Kėdainiai z let 1604, 1624 a 1666, inventáře činže farnosti Kėdainiai z roku 1622 a dalších starých městských rukopisů vybráno přibližně 2 500 pojmenování obyvatel Kėdainiai (počítaly se nejen antroponyma různých osob, ale i různé varianty forem jejich osobních jmen). Po jejich prozkoumání byly vymezeny významnější tendence ve vývoji a zapisování příjmení obyvatel Kėdainiai (Litevců a Poláků) v 17.–18. století. Ve skutečnosti měli ve druhé polovině 17. století příjmení všichni obyvatelé Kėdainiai z uvedených etnických skupin; příjmení se pomaleji začala objevovat pouze u představitelů nižších vrstev (služebnictva aj.). V 18. století pokračovalo konečné ustalování podob jejich příjmení. Tyto závěry byly dále porovnány s výsledky výzkumů obyvatel větších litevských měst (Kaunasu v 16.–17. století a Vilniusu v 16.–17. století).

KLÍČOVÁ SLOVA: Kėdainiai, 17.–18. století, knihy aktů, vývoj příjmení.

ANOTACE

Pro analýzu bylo shromážděno přibližně 2 500 dokladů pojmenování (jak antroponym různých osob, tak různých podob jejich osobních jmen) z 24 kėdainiaiských matrik ze 17.–18.^th století, kėdainiaiských inventářů z let 1604, 1624 a 1666, inventáře pozemkových nájmů kėdainiaiské fary z roku 1622 a dalších starých městských rukopisů. Jejich analýza vedla k vymezení hlavních tendencí ve tvoření a pravopisu příjmení

Str aipsniai / Articles

53

ALMA RAGAUSKAITĖ

označujících obyvatele Kėdainiai (Litevců, Poláků) v 17.–18. století. Ve skutečnosti měli ve druhé polovině 17. století příjmení všichni obyvatelé Kėdainiai patřící k výše uvedeným etnickým skupinám. Déle trvalo pouze utváření příjmení příslušníků nižších společenských vrstev (služebnictva apod.). Podoby jejich příjmení se ustálily až v 18. století. Závěry jsou porovnány s výsledky výzkumu obyvatel větších litevských měst (Kaunas v 16.–18. století, Vilnius v 16.–17. století).

KLÍČOVÁ SLOVA: Kėdainiai, 17.–18. století, matriky, tvoření příjmení.

0. ÚVOD

Proces utváření příjmení měšťanského stavu v Litvě se již začal zkoumat. Osobní jména z matrik sňatků kostela sv. Jana ve Vilniusu z let 1602–1615 a matrik křtů z let 1611–1616 podrobně prozkoumal Zigmas Zinkevičius (Zinkevičius 1973: 17–19; 1974: 78–85; 1976: 125–131; 1977: 197a: 93–101; 1977b: 151–156; Zinkevičius 1974: 136–143; 1980: 151–156). Ve své monografii Lietuvių antroponimika. Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVI a. pradžioje zdůraznil, že počátek 17. století je velmi důležitým obdobím pro poznání procesu utváření litevských příjmení. Proto je nezbytné pečlivě prozkoumat fungování tehdejších dědičných osobních jmen v těch pramenech, které byly sepsány v místech nejvíce zasažených polonizačním procesem, v době, kdy tento proces začal a nabýval na intenzitě (Zinkevičius 1977: 4). V poslední kapitole monografie Pavardžių formavimosi procesas (cit. dílo, 64–65) autor konstatuje, že na základě církevních matrik „není snadné přesně určit, která příjmí uvedená v zápisech tehdy nebyla pouze dočasná a platná jen jednou, nýbrž byla stálá a předávala se z generace na generaci, tedy která plnila funkci příjmení. Přímé údaje, které dokládají vzájemnou rodinnou příslušnost zapsaných osob a z nichž lze usuzovat na dočasnost či stálost příjmí, se vyskytují jen v jednom či druhém zápisu“ (cit. dílo, 64). Dále však přece jen vyjadřuje názor, že příjmení v té době už patrně měly rodiny privilegovaných osob, které dbaly na svůj vysoký původ a genealogii (cit. dílo, 65).

Zigmantas Kiaupa se na základě označení obyvatel Šiauliai zaznamenaných v daňových soupisech města Šiauliai z let 1662–1663 a v soudní knize panství Šiauliai z let 1636–1738 pokusil charakterizovat tendence utváření jejich příjmení. Dospěl k závěru, že v první polovině 17. století lze již sledovat vznik příjmení obyvatel Šiauliai (Kiaupa 1991: 3–4).

Utváření příjmení obyvatel Kaunasu, jednoho z největších měst Litevského velkoknížectví v 16.–18. století, zkoumala autorka tohoto článku. Tomuto tématu věnovala kapitolu monografie XVI–XVIII a. kauniečių asmenvardžiai

54

Acta Linguistica Lithuanica LXXVI

Kėdainičių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

„Formování příjmení“ a několik publikací (Ragauskaitė 2001: 123–143; 2001a: 40–41; 2002: 31–40; 2005: 75–96; 2009: 226–232). Analýza dokumentů samosprávných institucí Kaunasu pokrývajících tři století umožnila formulovat předběžné závěry o vývoji příjmení měšťanů a jeho průběhu (Ragauskaitė 2005: 76–96). Bylo zjištěno, že nejdříve se ustálila příjmení měšťanských elit. Již v první polovině 16. století začali místní obyvatelé Kaunasu (Litevci, Poláci, Rusíni), kteří zaujímali vysoké společenské postavení, postupně získávat dědičné osobní jméno. Příjmení tehdy měli také členové německé luterské obce žijící v Kaunasu. Ve druhé polovině tohoto století a v první polovině 17. století byla část příslušníků středních a nižších vrstev měšťanského stavu zapisována s jediným společným antroponymem. Zápisy z druhé poloviny 16. století ukazují, že příjmení již měli v zásadě všichni obyvatelé Kaunasu. Patrně pomaleji se formovala příjmení představitelů okrajových vrstev Kaunasu (Ragauskaitė 2001: 140). V 17.–18. století se definitivně ustálily podoby příjmení obyvatel Kaunasu. Svědčila o tom četná varianta příjmení (Ragauskaitė 2002: 38; 2005: 91–95).

Obecné zákonitosti vývoje příjmení obyvatel Vilniusu v 16.–17. století, Kėdainiai v 17.–18. století a Joniškisu v 17. století byly popsány na základě více než 4 000 pojmenování osob shromážděných z historických dokumentů těchto měst. Nejdříve se začala formovat příjmení městské vyšší vrstvy, později je získali příslušníci středních a nižších vrstev. Knihy městských aktů Joniškisu, malého města na severu Litvy, se dochovaly až od roku 1722. I tyto údaje však jasně dosvědčily, že dědičná osobní jména měli nejen obyvatelé Joniškisu náležející k městské elitě (purkmistři, rychtář apod.), ale i osoby z nižších vrstev. Ustálení podob příjmení obyvatel zmíněných měst pokračovalo také v 18. století (Ragauskaitė 2008: 36).

Osoby skotského původu, které přišly do Kėdainiai kolem let 1628–1629, již příjmení měly, avšak způsob zachycování jejich dědičných antroponym (zapisování či nezapisování) se v městských rukopisech lišil. Příčinou byla neexistence jednotného a pro všechny závazného systému pojmenovávání, písařská tradice, kterou se tehdejší písaři řídili, a další okolnosti. Byla však zjištěna pojmenování ze 17.–18. století, která jasně dokládají, že dědičná osobní jména (příjmení) kėdainiských Skotů fungovala v historických pramenech města Kėdainiai. Příjmení osob této národnosti, zapisovaná latinsky či slovansky, mohla být v různých zápisech magistrátních spisů různě upravována. Tak vznikly grafické varianty příjmení kėdainiských Skotů (mužů) (Ragauskaitė 2007: 63–64; 2016: 56–57).

Příjmení Němců, kteří se do Kėdainiai přistěhovali od konce dvacátých let 17. století, již byla ustálená, avšak způsoby jejich zápisu v historických pramenech ustálené nebyly. Zvlášť zřetelně se to projevuje tam, kde jsou vedle sebe zapsáni členové téže rodiny (manžel a manželka apod.). Bylo zjištěno, že ženské křestní jméno a rodné příjmení se vynechávaly. Někdy se v magistrátních spisech uvádí pouze společné příjmení

Straipsniai / Articles

55

ALMA RAGAUSKAITĖ

manželů účastnících se soudního sporu. Tento jev ovlivnila specifika zkoumaných knih aktů a kontext zápisů. Osoba zmíněná v jednom dokumentu (žalobce, žalovaný apod.) mohla být v jiném protokolu o projednávání případu zapsána stručněji, jednodušeji nebo prostě jinak. To patrně souviselo jak s živým jazykem, tak s neoficiálním označováním měšťanů. Příjmení těchto cizinců zněla písařům nezvykle, a proto se v historických dokumentech dochovaly varianty zápisu germánských příjmení obyvatel Kėdainiai. Tento jev byl rozmanitý a nejednotný (Ragauskaitė 2016a: 111–128). Jak je patrné, různé etnické skupiny žijící v Kėdainiai (Skotové, Němci aj.) měly vlastní systémy pojmenovávání osob i specifické způsoby zaznamenávání, utváření příjmení atd.; proto pokračuje výzkum historické antroponymie obyvatel Kėdainiai v 17.–18. století.

Cílem tohoto článku je pojednat o tendencích při zapisování příjmení v lokálních komunitách Kėdainiai (Litevci, Poláci) v 17.–18. století a předložit podrobnější analýzu formování příjmení v jednotlivých vrstvách měšťanstva. Chronologii vzniku příjmení obyvatel Kėdainiai bude navíc cílem porovnat s výsledky výzkumů vzniku příjmení obyvatel velkých měst Litvy (Kaunasu v 16.–18. století a Vilniusu v 16.–17. století).

Materiál pro článek byl shromážděn především z 24 knih aktů města Kėdainiai, psaných latinsky a polsky. Patří k nejcennějším pramenům historické antroponymie obyvatel Kėdainiai (Ragauskaitė 2008: 29; 2014a: 23). Záznamy z posledního desetiletí 17. století se nacházejí v magistrátní knize z let 1690–1775. Většinu knih aktů tvoří dokumenty o přiznání, zápisu a zastavení majetku měšťanů, dluhopisy, soudní rozhodnutí a protokoly ze zasedání magistrátu. Knihy protokolů ze zasedání či schůzí magistrátu a ze soudních jednání radních se dochovaly od roku 1759. Zkoumané protokoly pocházejí z let 1759–1763, 1767–1773 a 177–1792 (Tyla 2000: 65; KN 27). Zkoumané knihy pokrývají období od 17. století do počátku 19. století (1623–1806 m.¹, 1690–1775 m., 1704–1720 m., 1721–1725 m., 1732–1740 m., 1732–1743 m., 1744–1750 m., 1750–1752 m., 1750–1761 m., 1750–1766 m., 1753–1755 m., 1756–1758 m., 1762–1763 m., 1763–1770 m., 1767–1770 m., 1771–1773 m., 1774–1777 m., 1777–1779 m., 1777–1780 m., 1779–1782 m., 1782–1791 m., 1783–1792 m., 1791–1806 m., 1794–1798 m.). Rozsah těchto dokumentů se liší. Nejrozsáhlejší je patrně kniha z let 1756–1758 o 627 listech; nejmenší má 84 listů a obsahuje zápisy z let 1732–1740.

Bylo napočítáno nejméně 17 písařů, kteří tyto knihy vedli (Tyla 2000: 73–75). Uvádí se, že písaři spravující knihy městských aktů měli sestavené soubory formulací pro různé druhy aktů, jimiž se při zapisování různých osob řídili,

¹ Ve skutečnosti nejde o magistrátní knihu z let 1623–1806, jak se uvádí v popisu Litevského státního historického archivu, nýbrž o jednotlivé dokumenty z období několika set let svázané do jednoho svazku.

56

Acta Linguistica Lithuanica LXXVI

Kėdainių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

teismų bylų nutartis ir pan. (Jablonskis 1979: 222). Stengiantis kompensuoti XVII a. Kėdainių aktų knygų pirmosios pusės įrašų stygių, dar remiamasi kitais surastais šio šimtmečio istorijos dokumentais. Tai 1604 m., 1624 m., 1666 m. Kėdainių inventoriai, 1622 m. Kėdainių klebonijos činčo inventorius ir kt., daugiausia rašyti lenkų kalba. Iš minėtų XVII–XVIII a. istorijos šaltinių šio straipsnio analizei buvo atrinkta apie 2 500 (2 000 vyrų ir 500 moterų) įvardijimų. Skaičiuoti ne tik skirtingi, bet ir pasikartojantys tų pačių asmenų užrašymai (jų antroponimų lyčių variantai).

1. O ETNICKÉM A NÁBOŽENSKÉM SLOŽENÍ KÉDAINIA V 17.–18. STOLETÍ

XVII–XVIII a. Kėdainiai buvo daugiar eliginis ir daugiatautis miestas (Žirgulis 2005: 179; 2005b: 35). Norėdamas pagyvinti prekybą, amatus ir aktyviai remdamas reformaciją, Kristupas Radvila siekė, kad Kėdainiuose įsikurtų kuo daugiau šios religijos šalininkų (Tworek 1966: 193; Žirgulis 2005a: 226). Tuo metu Kėdainių mieste daugiausiai gyveno lietuvių, lenkų, škotų, vokiečių, žydų (dar žr. Šinkūnas 1928: 21, 36; KN 18; Žirgulis 2005: 179). Šiame mieste buvo įsikūrusių katalikų, evangelikų reformatų, evangelikų liuteronų, judėjų ir šiek tiek stačiatikių (Šinkūnas 1928: 21–22; KN 18; Žirgulis 2005: 179; 2005a: 225–247; 2006: 234–235). Manoma, kad apie 1624 m. Kėdainiuose ekonominė veikla pradėjo žydai, o 1629 m. buvo pakviesti vokiečiai evangelikai liuteronai (Žirgulis 2005a: 227). Teigiama, kad Kristupas Radvila palaikė ryšius su Ebingo reformų bažnyčia, kuriai priklausė ir škotai. Nors nėra žinoma, ar jie buvo oficialiai pakviesti, tačiau apie 1628–1629 m. Kėdainiuose pasirodė ir škotai reformatų (Žirgulis 2002: 236). Per 1590–1795 m. (per visą miesto savivaldos laikotarpį) iš įvairių miesto dokumentų (taip pat ir iš tiriamų XVII–XVIII a. Kėdainių aktų knygų) buvo surinktos 225 magistrato pareigūnų pavardės (Tyla 2000: 73–75). Paaiškėjo, kad iš 225 miesto pareigūnų per kalbamąjį laikotarpį net 72,9% tokias aukštas pareigas užimantys buvo vietiniai gyventojai lietuviai bei lenkai (Žirgulis 2002: 25).

V kontextu 17.–18. století se kėdainští pravoslavní v článku označují také jako „Rusíni“. Jde o širší pojem, který odráží tehdejší nejasně vymezené národní vědomí těchto osob (Ragauskas 2002: 284). Malá pravoslavná obec se v Kėdainiai začala fakticky utvářet v polovině 17. století, když se Jonušas Radvila oženil s moldavskou princeznou Marií Lupul. Kolem roku 1652 byl na její počest postaven chrám sv. Ondřeje a poblíž náměstí Knyva založen klášter (Пашкевич 1908: 17–18; Laukaitė 2001: 33; Žirgulis 2002a: 137). V tomto klášteře žilo několik mnichů, které Jonušas Radvila pozval z vilniuského kláštera sv. Ducha. Tak

Straipsniai / Articles

57

ALMA RAGUSKAITĖ

Ve druhé polovině 16. století se u chrámu a kláštera usadila malá obec věřících. V inventáři Kėdainiai z roku 1666 je zmíněn pravoslavný klášter – Monstyr Ruski KI₃ 6v (viz obr. 1). Předpokládá se, že Jonušas Radvila pozval do Kėdainiai také ruské měšťany (řemeslníky, obchodníky aj.) z Polocku, aby se zde usadili (Пашкевич 1908: 21). Roku 1656 zemřel kníže Jonušas Radvila a roku 1660 ve Slucku Marija Radvienė, patronka kėdainijských pravoslavných (Пашкевич 1908: 23). Ve druhé polovině 17. století si obyvatelé této farnosti již stěžovali na finanční potíže. Roku 1661 se mnich žijící v pravoslavném klášteře v Kėdainiai, v historických pramenech uváděný jako Феофан Елиашевич, obrátil na nového majitele Kėdainiai Boguslava Radvilu s žádostí o podporu kláštera. Tehdy klášteru velel muž zaznamenaný jako Иллинаръ Ленкевичъ. A roku 166[?] před soudy zastupoval klášter diakon vilniuského kláštera sv. Ducha, uvedený jako Данилъ Дорофеевичъ (Пашкевич 1908: 23, 25, 29). Roku 1682 počet Rusů v Kėdainiai poklesl natolik, že zde žili pouze dva mniši. Nová majitelka Kėdainiai Karolina Liudvika od roku 1687 podporovala pravoslavný chrám a do města přišlo několik věřících. Kolem roku 1704 se však ve městě objevují jezuité (Пашкевич 1908: 27). S příchodem jezuitů začalo pronásledování pravoslavných a protestantů. Většina z nich město jednoduše opustila. V pozdější magistrátní knize Kėdainiai z let 1750–1766 se zmiňuje dosud fungující chrám: 1761 Xiądz Nikanor Liniewicz Zahon [...] Bazilano Rytus Graci Rezidency Kieydanskiej swiadczył się w Kancelaryi Magdebry [...] Iz plac pusty swoim Sumptem nabyty na Ulicy Łasowskiey leżący boiem do Funduszowego Placu Cerkwi [...] KAK₁₀ 37. Roku 1718 a 1771 klášter poškodil požár, roku 1798 se mniši vrátili do vilniuského kláštera sv. Ducha; pravoslavná obec zanikla, a proto byl klášter uzavřen, roku 1820 byl uzavřen také chrám (Пашкевич 1908: 30–31; Laukaitė 2001: 33; Žirgulis 2002a: 137–138).

Rusínská obec byla tedy v 17.–18. století v kėdainijském městě jakýmsi specifickým „cizorodým prvkem“. Vzhledem k těmto historickým okolnostem se jev utváření příjmení této nepatrné obce, která neměla výraznější vliv na veřejný život v Kėdainiai, neodrazil v historických dokumentech 17.–18. století. Proto bude pojednán na základě pramenů zkoumaných právě v této práci, které zachycují podobu příjmení příslušníků ostatních etnických skupin Kėdainiai (Litevců a Poláků).

² Všechny antroponyma uváděná v článku jsou datována. U každého je uveden rok, v němž bylo osobní jméno zaznamenáno, zkratka historického pramene a číslo folia (strany).

58

Acta Linguistica Lithuanica LXXVI

Kėdainičių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

2. PRINCIPY VÝBĚRU OSOBNÍCH JMEN KĖDAINIŲ (LITEVCŮ, POLÁKŮ)

Istorinio antroponimo kilmė ne visuomet parodyta jo turėtojo tautybe (Breza 2000: 18–45; Górny 2004: 18–27; Kowalik-Kaleta 2007: 25–56; Lipowski 2008: 24; Zinkevičius 2009: 12–50; Mytnik 2010: 14–55; Sarnowska-Giefing 2011: 14–33; Sudakiewicz 2011: 18–44; Woliński 2011: 14–34; Kucińska 2015: 33–40; Ragauskaitė 2016: 115). To ir nesiekiama šiame tyrime. XVII–XVIII a. kėdainičių (lietuvių, lenkų) įvardijimų buvo užfiksuota minėtose Kėdainių istorijos dokumentuose (magistrato protokoluose) ir kt. Apie miestiečių asmenvardžių išskyrimo kriterijus jau yra rašyta (Ragauskaitė 1999: 146; 2000: 94; 2003: 82; 2004: 8–9; 2005: 18–23; 2006: 81–82; 2014: 9; 2015: 59–61; 2016: 48–49; 2016a: 115–116; Paraycaitė 2012: 214). Kėdainių vietinės bendruomenės nariai (lietuviai, lenkai) tiriamuose šaltiniuose pažymėti nuorodomis le, mieszczanin, obywatel, pvz.: 1622 mieszczanie [...] Filip Bownowicz KKĊ 3, 1622 mieszczanie [...] Maciej Girnius KKĊ 3, 1624 Vrban Jomantyski Mieszczanin K₁₃, 1624 Mieszczanin Kieydanski Adam Juchnowicz K₁₀v, 1622 mieszczanie [...] Mikołay Kalinski KKĊ 3, 1622 mieszczanie [...] Tomaj Katinjśkis KKĊ 3, 1622 mieszczanie [...] Piotr Klimowicz KKĊ 3, 1624 Wojciech Kotlarz Mieszczanin Kieydanski K₁₀v, 1624 Abram Lubenowicz Mieszczanin K₁₃, 1622 mieszczanie [...] Ions Mikolunas KKĊ 2v, 1622 mieszczanie [...] Mikolay Paśkiewicz KKĊ, 1622 mieszczanie [...] Stas Raynatis KKĊ 2v, 1691 Ja Adam Ziłowicz Mieszczanin Miasta Kieydan(skiego)³ KAK₂ 45v, 1720 Jan Bałdziewicz Obywatel Miasta Kieydanskiego KAK₃ 98, 1761 Uczciwy Jerzy Chodawicz Oby(watel) Kied(anski) KAK₁₀ 61, 1770 Macieja Grygaluna Obywatela Kieydanskiego gen. KAK₁₅ 110, 1765 z uczuwem Szymonem Iłwiczem obyw(atelem) Kiedan(skim) [...] abl. KAK₁₀ 139, 1770 Stanisława Jankowskiego Obywatela Kieydanskiego gen. KAK₁₅ 110, 1770 Pan Jan Łukafiewicz tudzież Marcin Jawiczew Obywatele Kieydanski KAK₁₅ 100, 1762 Stanisława Mutonia Obyw(atel) Kieydan(skiego) gen. KAK₁₀ 70, 1722 Utiwego Jana Mingły obywatela Kieydanskiego gen. KAK₄ 29v, 1777 Symona Rudzińskiego Mieszczanina Kieydanskiego gen. KAK₁₈ 26, 1798 Jerzy Stankiewicz Obyw(atel) Kiedan(ski) KAK₂₃ 103, 1761 Uczciwemu Janowi Szumskiemu Obywatelowi Kieydan(skiemu) dat. KAK₁₀ 102, 1762 Pan Symon Witkowski Ob(ywatel) Kied(anski) KAK₁₀ 64, 1770 [...] Marcin Ziemkiewicz Obywatele Kieydanscy KAK₁₅ 99 ir t. t.

³ Zkratky zaznamenané v historických dokumentech jsou rozepsány. Nepřítel se uvádí v závorkách. Při přepisu osobních jmen se usiluje o zachování původních podob doložených v rukopisech.

Straipsniai / Articles

59

ALMA RAGAUSKAITĖ

Část obyvatel Kėdainiai byla identifikována podle označení vyjadřujících různé vysoké funkce (mimo jiné purkmistry, členy magistrátu, výběrčí daní apod.), například: 1794 Sław(ęt)ny Bartłomiej Bacinowski Ławnik M(iasta) K(ieydanskiego) KAK₂₄ 3, 1795 Jan Bartłowicz Radny Magistratu Miasta Kiedan(skiego) KAK₂₄ 17v, 1779 Szlachetn(ego) Pana Jerzego Dombrow(skiego) Radcy Maydebury Kiedan(skiey) gen. BKS 1, 1758 Adem Gradowskim Burmistrzem Madebury Kiedańskiey ab. KAK₇ 606, 1714 Stephana Janota Ławnika Kiedan(skiego) gen. KAK₃ 38, 1704 Stephan Kozłowski Rayca Miasta Kiedanskiego KAK₃ 3v, 1770 P(ana) Michała Kwerowicza Łantwolta Miasta Kiedan(skiego) gen. KAK₁₅ 101, 1704 Daniel Pacewicz Ławnik KAK₃ 13, 1767 Za Podsarbich obrali [...] P(ana) Jana Skirgaily [...] gen. KAK₁₅14, 1767 Sławen(ego) Pana Macieja Tomkiewicza Ławnika gen. KAK₁₅ 31.

V záznamech některých obyvatel Kėdainiai se objevuje označení lo. decemvir. Vazba magistrátu Kėdainiai na městskou obec byla poměrně silná, a proto se zasedání magistrátu účastnili decemvirové, tedy zástupci obce. Byli také potvrzováni magistrátem. Ke kontrole činnosti magistrátu Kėdainiai byl z řad měšťanské obce zvolen orgán zástupců zvaný Tertio ordo communitatis neboli decemvirát (Tyla 2000: 65, 68). Jeho členové kontrolovali usnesení a rozhodnutí magistrátu i vybrané příjmy a výdaje a odpovídali za vojenskou připravenost města Kėdainiai (Tyla 2000: 64–76). Označení těchto zástupců místní městské obce jsou doložena také v pramenech 17.–18. století, například: 1666 Kazimierz Augiewicz Decemvir KĮ₃ 7v, 1666 Dawid Jan Macaitis Decemvir KĮ₃ 12, 1666 Stefan Mackiewicz Decemvir KĮ₃ 3, 1666 Stanisław Palecki Decemvir KĮ₃ 16v, 1666 Jan Wysocki Decemvir KĮ₃ 14v; 176 Panowie Dicieworowy To jest [...] Pan Jan Bacinowski [...] Pan Jozef Jankowski KAK₁₀ 89, 1759 Sławeny [...] Pan Kazimierz Jasułowicz Decemvir KAK₁₀ 1 aj.

Mnozí obyvatelé Kėdainiai ze 17. století jsou označeni výrazy označujícími řemeslníky či obchodníky, například: 1762 Sław(ętny) P(an) Symon Augutowicz Cechmistrz Szewiecki KAK₁₀ 81, 1795 Szlachetnemu Janowi Dąbrowskiemu kupcowi y Obywatelowi Kiedan(skiemu) dat. KAK₂₄ 16, 1765 Uczciwego Adama Januszkiewicza Maystra Kowalskiego z uczciwym Stefanem Romanowiczem Maystrem Kunftu Gancarskiego KAK₁₀ 137, 1762 Emelianowi Iłufkiewiczowi Maystrowi Kunftu Szews(kiego) Obyw(atelowi) Miasta Kiedan(skiego) dat. KAK₁₀ 78, 1767 Jan Karafewicz Cechmistrz [...] Garbarskiego KAK₁₅ 6, 1794 Tomasz Macianski Starszy Tkacki KAK₂₄ 142, 1768 Uczciwego Tomasza Michalowskiego maystra Kunftu Szewskiego gen. KAK₁₅ 46, 1764 Uczciwy Szymon Rynszewicz Mayster Zarembacki KAK₁₀ 89, 1767 [...] Stefan Symanowicz Maystrowie Kunftu Tkarskiego KAK₁₅ 30, 1767 Uczciwy Jozef Stankiewicz Mayster Kunftu Ciesielskiego KAK₁₅ 13, 1768 Panu Antoniemu Sachniewiczowi Cechmistrzowi Szewieckiemu dat. KAK₁₅ 43, 1769 Iozefa Szyszkiewicza Maystra Kunsztu Mularskiego gen. KAK₁₅ 61.

60

Acta Linguistica Lithuanica LXXVI

Kėdainičių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

Podle uvedených identifikačních principů byla vybrána pojmenování pokřtěných místních obyvatel města Kėdainiai (Litevci, Poláci) ze 17.–18. století. Toto podmíněné rozdělení vyplývalo z cílů tohoto článku, z informovanosti historických pramenů o Kėdainiai a z výzkumů etnického složení kėdainiaiské komunity.

^3. TENDENCE V TVOŘENÍ PŘÍJMENÍ OBYVATEL KĖDAINIAI (LITEVCŮ, POLÁKŮ) V 17.–18. STOLETÍ

Každý badatel historické antroponymie, který sleduje konkrétní analytický cíl, uplatňuje zvolenou výzkumnou metodiku (Cito 2001: 11–45; Skowronek 2001: 13–32; Szulowska 2004: 15–25; AP I–II; Kowalik-Kaleta, Dacewicz, Raszewska-Żurek 2007: 27–40; Wolnicz-Pawłowska 2010: 269–278; SNP 10). Ke zkoumání procesu utváření příjmení jsou zapotřebí historické dokumenty pokrývající delší časové období, v nichž jsou zaznamenáni členové týchž rodin, případně i několik jejich generací. Prozkoumáním těchto zápisů lze zjistit, zda osobní jména v těchto pojmenováních získala nejdůležitější vlastnosti příjmení. Právě dědičnost osobního jména a jeho příslušnost členům jedné rodiny svědčí o tom, že se z něj stalo příjmení (Dubisz 1956: 97–107; Bubak 1986: 217; Maciejauskienė 1991: 51; Jaracz 2001: 496; Ragauskaitė 2001: 125; 2005: 75; 2008: 29–33; 2016: 57–60; 2016a: 113–116; Rudnicka-Fira 2004: 15; Pihan-Kijasowa 2011: 75–76; Pasterska 2013: 11–14; 2015: 179–185).

^{17.–18. století} Kėdainiai jsou jedním z mála soukromých měst Litvy, kterému byla privilegiem krále Zikmunda Vasy ze dne 15. dubna 1590 udělena magdeburská práva; měly zde své místo uchovávané a pěstované multikulturní tradice a město patřilo Kiškům a poté, s přestávkou, představitelům biržsko-dubinské větve rodu Radvilů (Tyla 2000: 66). Většina knih kėdainiaiského magistrátu ze 17. století shořela. Právě tyto starší zápisy by představovaly důležitou součást historického antroponymického materiálu (Žirgulis 2002: 24; 2005a: 229). Pouze řada knih aktů orgánů samosprávy města Kaunasu se zachovala od třetího desetiletí 16. století. Originální prameny tohoto typu z jiných litevských měst se dochovaly až od 17. století (Kiupa 2000: 69; 2010: 24). Z těchto objektivních extralingvistických důvodů proto velmi chybějí rané zápisy ze 16. století, které by umožnily doložit chronologii vzniku prvních příjmení měšťanů Kėdainiai. V jiných historických pramenech 16. století (například v knihách kaunaských aktů ze 16. století) se jen zcela sporadicky vyskytuje tu a tam zápis členů téže kėdainiaiské rodiny, např.: 1559 Bartholomeus Nauniskis Kyedaynenis conservat in vigore testamentum uxoris suae demortue KNAC 63v – 1562 honesta Ursula, quondam Simonis Birutiskis, nunc vero Baltromel Naunis

Straipsniai / Articles

61

ALMA RAGUSKAITĖ

Kedanenesis uore legitima KNAK 132 – 162 Brytuskowa [...] per maritum suum [...] Brytuskowam KNAK 132v. Avšak i takové ojedinělé případy svědčí o intenzivním procesu vývoje dědičných osobních jmen obyvatel Kėdainiai v 16. století.

Určité údaje o utváření příjmení měšťanů Kėdainiai jsou zaznamenány v inventářích Kėdainiai z počátku 17. století, psaných polsky. Uvádí se, že v městských inventářích z let 1604 a 1624 převažovala litevská příjmení, kromě několika polských či německých (Žirgulis 2005: 180). Někdy se v těchto historických pramenech z první poloviny 17. století neuvádí společné antroponymum, když jsou vedle sebe zapsáni členové jedné rodiny (manželé, matka a syn, otec a dcera či syn, bratři), např.: 1604 Maciey od Brata Mikołai _K1 12v, 1624 Jan Benkun z Mikołai bratem K₁ 7, 1624 Mikołay Andrzejewicz Dubowicz z bracią K₁ 6, 1604 Hanny Gelezowey syn gen. K₁ 4, 1604 Jusa jakowizkia Zona K₁ 13v, 1624 Matys Janowicz na Zacharyasza Syna swe(go) K₂ 2v, 1604 Macieia Januszewicza Corka K₁ 5, 1624 Jan Walentynowicz Krawiec z bratem Maciem K₂ 4 – 1624 Jan Walentynowicz Maciem bratem K₂ 10, 1624 Pawel Pafzkiewicz z Bracią K₂ 8, 1624 Adam Powesis z Mikołaiem bratem K₂ 8, 1624 Jarof Koncza Szwiec z Stanisławem Synem K₂ 6, 1604 Adam wergelowey syn K₁ 14.

Bylo však zaznamenáno mnoho případů dědičných osobních jmen členů téže rodiny, např.: 1624 Jerzy y Mikołay Abdulowie K₂ 3v – 1624 Mikołay a Jerzy Abdulaciowie K₂ 10, 1624 Woyciech y Grÿ Gabrowie K₂ 10, 1624 Maciey a Abram Girnewiczowie K₂ 7, 1624 Stanislaw Baltromey Mikołay Lawrnkiewiczowie y potomkowie Niebożczyka brata K₂ 4, 1624 Maciey a Mikołay Miresaycie K₂ 8 – 1624 Maciey a Mikołay Miresewiczowie K₂ 11v, 1624 Jan a Matys Piklewiczę K₂ 6v, 1624 Andrey y Jan Szaulewiczowie K₂ 2, 1624 Wolczowe K₂ 8v.

Zápisy z druhé poloviny 17. století dokládají dvě společná osobní jména v pojmenování manželů, např.: 167[...] Macieowi Buzewiczowi dat. RLDMK 1v, jeho manželka – 167 [...] Macieowey Buzewiczowey gen. RLDMK 1v, 1690 Ja Piotr Grudzina y Ja Mariana Jawleya Piotra Grudzinowa Malzonkowie Mieśczanie Miasta Kiedan(skiego) KAK₂ 10, 1691 Ja Baltromey Jusewicz y Ja Barbara Adamowna Baiorowiczowna Bartlomieia Jusewiczowa Malzonkowie Mieśczanie Miasta Kiedan(skiego) KAK₂ 36v, 1691 Panu Woyciechowi Mławiłowiczowi y Paniey Zofey Woyciechowey Mławiłowiczowey Malzom Obywatelom Miasta Kiedan(skiego) dat. KAK₂ 46v, 1690 P(an) Piotr Mardziewicz y Pani Zofia Plawżkaya Piotrowa Mardżewiczowa Malzonkowie Mieśczanie Miasta Kiedan(skiego) KAK₂ 13, 1690 Jan Pawłowicz y Ja Ewa Butkiewiczowna Janowa Pawłowiczowa Malzonkowie Mieśczanie Miasta Kiedan(skiego) KAK₂ 21, 1698 Ja Stephan Rakiewicz y ia Rozalia Wiszniewska Stephanowa Rakiewiczowa Malzonkowie obywatele Miasta Kiedanskiego KAK₁ 87, 1691 Ja Stanislaw Staginski y Ja Zophia Kurlinska Stanisławowa Staginska Malzonkowie Mieśczanie Miasta Kiedan(skiego) KAK₂ 26,

62

Acta Linguistica Lithuanica LXXVI

Kėdainiečių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

168 Já Bartłomiej Stephanowicz a já Elżbieta Grzegorzowa Bartłomiejowa Stepanowiczowa, manželé, měšťané města KAK₁ 67 aj.

Dvě totožná antroponyma jsou zaznamenána v zápisech matky a jejích potomků, např.: 1691 Já Anna Kitizkowna Mikołajowa Adajowa a já Mikołaj Adajatis, matka se synem, měšťané města Kiedan(skiego) KAK₂ 43v, 1690 Já Ewa Krzyżtofowa Dziadowiczowa a já Wawrzniec Krzystofowicz Dziadowicz, matka se synem, měšťané města Kiedan(skiego) KAK₂ 29.

Údaje pramenů ze 17. století jasně ukazují, že v zásadě všichni obyvatelé Kėdainiai mají příjmení. Obzvláště zřejmé je to tam, kde jsou vedle sebe zapsáni manžel a manželka, např.: 1798 Vážená Helena Giedeykowa, vdova po občanu [...] Bartłomieji Giedeykim KAK₂₃ 78, 1732 Váženému Adamowi Narmunskiemu, cechovnímu mistru ševcovskému, a jeho manželce Marynie Egirdownie Narmunskiey, občanům Kėdainiai dat. KAK₅ 1, 1714 Vážený Andrzej Pałukaytis a Magdalena Kiełczuowna Pałukayciowa, manželé, občané města Kiedan(skiego) KAK₃ 35, 1714 Kazimierzowi Rudzińskiemu, koželuhovi, a paní Judtye Adajowie Rudzińskiey, manželům, občanům města Kiedan(skiego) dat. KAK₃ 36v, 1761 Vážený Jerzy Treys se svou manželkou Helenou Tregową, občané Kiedan(skiego) KAK₁₀ 50, 1736 S váženým Wawrzyncem Uscinwskim a jeho manželkou Barbarą Dyłacowną Uscinowską, občany Kiedansk(iemi) abl. KAK₅ 64.

Při uvádění manželů se někdy píše, z které rodiny či rodu manželka pochází, např.: 1768 [...] Agaty z Gawdziewiczow Buywidową Józefowi Buywidowi, manželovi, mistru ševcovského řemesla KAK₁₅ 45, 1795 Já Jan Skgayło, občan města Kiedan(skiego) [...] své manželce, paní Maryannie z Sajewiczow Skgayłowej KAK₄ 51.

Kromě označení užívaných pro samostatné zápisy mužů a žen je zaznamenáno také mnoho takových, kde jsou manželé zapsáni společně a je uvedeno jejich společné příjmení, např.: 1768 Slavní [...] páni Michał a rozalia Borkiewiczowie, manželé, radní KAK₁₅ 45, 1762 Vážený Maciey a Ana Cegiełowowie, manželé, občané Kied(anscy) KAK₁₀ 69, 1760 Pánům Antoniemu a Zoffiy Ciołkowiczom, manželům, občanům Kied(anskim) dat. KAK₁₀ 14, 1761 Váženým Jakubowi a Katarzynie Dąmbrowskim, manželům, občanům Kied(anskim) dat. KAK₄ 51, 1768 s váženými Antoni a Mariane Giedeykami, manžely [...] občany abl. KAK₁₅ 50, 1768 Vážených Franciszka a Doroty Karpowskich, manželů, mistrů zarębackého řemesla a občanů Kiedan(sk ich) gen. KAK₁₅ 47, 1762 Slavní Franciszkowi a Magdalenie Kupczynskim, manželům dat. KAK₄ 71, 1768 Vážených Antoniego a Felicyany Lewanowiczom, občanům Kied(anskim) dat. KAK₁₅ 56, 1762 Váženým Bartłomiejowi a Ewie Lidakewiczom, manželům, občanům Kied(anskim) dat. KAK₁₀ 123, 1768 Vážených Michała a Katarzyny Pawłowskich, manželů, mistrů tesařského řemesla, občanů gen. KAK₁₅ 51, 1765 Váženým Jerzemu a Magdalenie Razulewiczom

Str pains / Articles

63

ALMA RAGAUSKAITĖ

M(a)ll(onkoni) Oby(watelom) Kied(anskim) dat. KAK₁₀ 142, 1762 Vážený Antoni a Anna Rymowiczowie, manželé, občané Kiedy(anscy) KAK₁₀ 68, 1762 Váženým Stefanowi a Magdalenie Romanowiczom, manželům, občanům Kiedań(skim) dat. KAK₁₀ 81, 1796 Kazimierza a Anny Rutkowskich, manželů, občanů Kiedan(skich) gen. KAK₂₄ 93, 1762 Váženým Stefanowi a Dorocie Synowiczom, manželům, občanům Kiedanskim dat. KAK₁₀ 123, 1770 Vážený Jan a Magdalena Saczkowscy [...] občané Kiedanscy KAK₁₅ 99, 1762 Váženým Janowi a Barbarze Srandowskim, manželům, občanům Kied(anskim) dat. KAK₁₀ 69, 1762 Váženým Jakubowi a Annie Stankiewiczom, manželům, občanům Kied(anskim) dat. KAK₁₀ 73, 1762 Váženému Antoniemu a Katarzynie Stafzewskim, manželům, občanům Kiedan(skim) dat. KAK₁₀ 72, 1800 Tomasz a Magdalena Sachniewiczowie, manželé, mistři ševcovského řemesla, občané Kiedan(scy) KAK₂₃ 110, 1798 P(ánové) Michał a Maryanna Wabzdowscy, manželé [...] radní a kupci města Kiedan(skiego) KAK₂₃ 85, 1791 My Ian Krzysztof a Dorota Zacharzowie, manželé, mistři zámečnického řemesla a občané města Kiedan(skiego) KAK₂₃ 8.

Někdy jsou také označení manželů rozšířena o údaj, z které rodiny či rodu žena pochází, např.: 1800 Vážený Andrzej a Marianna z Rymowiczow Borysowiczowie, manželé, mistři sloučnického řemesla, občané Kiedan(scy) KAK₂₃ 121, 1795 My Jozef a Krystyna z Úscinowkich Borkiewiczowie, manželé, občané města Kiedan(skiego) KAK₂₄ 17, 1796 Vážený Jozef a Katarzyna z Mikszton Gudziewiczowie, občané Kiedańscy KAK₂₄ 76v, 1800 Jerzy a Marianna z Apanowiczow Gulbinowie, manželé, kupci a občané města Kiedan(skiego) KAK₂₃ 122, 1800 Vážený Tomasz a Magdalena z Garszewskich Kowalewcy, manželé, občané Kiedańscy KAK₂₃ 114, 1767 Slavní pánové Franciszowi a Magdalenie z Mackiewiczow Kupczyskim dat. KAK₁₅ 6, 1765 Vážený Maciey a Konstancya Matukiewiczowie, manželé, občané Kiedan(cy) KAK₁₀ 117, 1797 Váženým Wawrńcowi a Katarzynie z Rymfewiczow Matusewiczom, manželům, občanům města Kiedan(skiego) dat. KAK₂₄ 131, 1798 Váženým Wawrńcowi a Konstancy z Astasowiczow Sajewiczom, manželům, občanům města Kiedan(skiego) dat. KAK₂₃ 87, 1800 Piotrowi a Mariannie z Karpowskich Sawickim, manželům, občanům Kiedan(skim) dat. KAK₂₃ 109, 1798 My Jakub a Anna z Lubnowi Stankiewiczowie, manželé, občané města Kiedan(skiego) KAK₂₃ 103, 1796 Tomasza a Magdaleny z Rozysłowiczow Szachniewiczow, manželů, občanům Kiedan(skich) gen. KAK₂₄ 86v, 1796 Maciejowi a Maryannie z Januszkiewiczow Uscinowskim, manželům, občanům Kiedan(skim) dat. KAK₂₄ 76v.

V některých případech se ženské křestní jméno i rodné příjmení vynechávají a zůstává jen označení sama, tj. ona sama, manželka, např.: 1762 P(ánu) Ianowi Dąbrowskie-mu, purkmistrovi [...] a jeho manželce dat. KAK₁₀ 76, 1759 Vážený

64

Acta Linguistica Lithuanica LXXVI

Kėdainičių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

Františky Karpoškiego a téže Małzonkow Cechmistrow Rzeznickich gen. KAK₁₀ 7, 1762 Uczciwy Michał a táž Nawikowie Obyw(atele) Kieydanscy KAK₁₀ 121, 1768 Panow Michałowi a téže [...] Rufweskin Małżkom Ławnikom dat. KAK₁₅ 48, 1770 Maciey a táž Stefanowiczowie Mał(żon)kowie Obyw(atele) Kiey(danscy) KAK₁₅ 85, 1762 Uczciwy Stanisław a táž Wabzdowscy Małż(onkowie) Obywat(ele) Miasta Kieydan(skiego) KAK₁₀ 75, 1762 Uczciwy Andrzej a táž Woyciechowiczowie Małż(onkowie) Obyw(atele) Kieyd(anscy) KAK₁₀ 76. To ukazuje, že v 17. století byly ženy zapisovány různě a jejich jména nebyla uváděna úplně. Možná jde o určitou kancelářskou tradici. Takové případy zápisu byly zaznamenány také v pramenech k dějinám Kaunasu ze 17. století (Ragauskaitė 2005: 53).

Existují i jiné způsoby pojmenování, které potvrzují, že žena po sňatku (nebo po několika sňatcích) přejímá manželovo příjmení, např.: 1760 S(ławetna) P(ani) Anna z Łuraszewiczow primi viri Narnuska post modum Wabzdowska KAK₁₀ 23, 1760 Sławetna P(ani) Magdalena primi viri Iurafewiczowa ad praesens Lubenowa KAK₁₀ 23 – 1760 Magdaleny primi viri Iurafewiczowey ad praesens Lubenowey Ławnikowey gen. KAK₁₀ 23, 1770 Szlachetna Pani Zofia byws(a) Ciołkiewiczowa ad presens Szarlowska KAK₁₅ 99 – – 1770 Sławetnej Zofii Primi Voti Ciołkiewiczowey ad presens Michałowey Szarlowskiey gen. KAK₁₅ 99, 1764 Uczciwy Maciey Luben O(bywatel) Kieydan(ski) [...] Magdalenie primi {ori} Jarufowiczowey ad pres Lubenowey KAK₁₀ 97, 1770 Sławetna Krystyna z Wabzdowskich primi voti Michałowa Gaudzieiczowa in secundo thoro Kazimierzowa Skączkowska ad praesens Adamowa Szpakowska KAK₁₅ 113, 1784 Anna bywsza Mackiewiczowa, powtornie Giedekowa wdowa KAK₂₁ 17v, 1796 Ja Maryanna z Tomkiewiczow primo viri Kaspowska ad praesens Jackiewiczowa Obywatelka Miasta Kiedan(skiego) KAK₂₄ 94v, 1798 Pani Magdaleny Gaudzieiczowey ad praesens Rymowiczowey Obyw(atelki) Miasta Kiedan(skiego) gen. KAK₂₃ 62.

V zápisech ze 17. století byly zaznamenány dva společné způsoby označení osob, např.: 1716 Uczciwemu Janowi Augutowiczowi y Małżonce onego Uczciwey Jadwidze Dilewiczownie Janowey Augutowiczowey obywatelom tuteyszym dat. KAK₃ 76v, 1761 w Sprawie Uczciwego Wawrzynca Jasułowicza Obywat(ela) Kiedan(skiego) z Zona iego Heleny Wawrzyn(cowey) Jasułowiczowey KAK₁₀ 56, 1704 Ja Kazimierz Juchnie- wicz y ia Anna Waskiewiczowna Kazimierzowa Juchniewiczowa Małzonkowie KAK₃ 5, 1708 Ja Jakub Karposki [...] y Ja Katharzyna Kontona Jakuba Karposka Obywatele Miasta Kiedan(skiego) KAK₁₀ 14v, 1714 Ja Jerzy Mackiewicz y Ja Zofia Gieniona Jerzyna Mackiewiczowa Małzonowie y obywatele Miasta Kiedan(skiego) KAK₃ 30, 1720 Ja Jan Rymdeyko y Ja Regina Tylkinowiczowna Janowa Rymdeyowa Małzonkowie y Obywatele Miasta Kiedanskiego KAK₃ 99v, 1720 Panu Piotrowi Skirgale y Małżonce onego Pani Elizabiecie Dulcywnie Piotrowey Skirgaliney Małżonkom y Obywatelom Miasta Kiedanskiego dat. KAK₃ 109, 1704 Ja- kub Szymaitis ia Zofia Kordaszewiczowna Jakubowa Szymaicia Małzonkowie

Straipsniai / Articles

65

ALMA RAGUSKAITĖ

Bydliště ve městě Kiedan(skim) KAK₃ 4, 1714 Uczciwemu Gerzemu Walen-tynowiczowi Obywatelowi Miasta Kiedanskiego y Uczciwey Katharzynie Woszkie-wiczownie Gerzey Walentynowiczowey dat. KAK₃ 58, 1705 Ja Piotr Wandzie-wski y Ja Magdalena Piotrowa Wandziweska Małzonkowe a Mieszkanie Kiedarsci KAK₃ 8v, 1716 Uczciwemu Kazimierzowi Wencewiczowi y Małzone onego Uczciwey Mariannie Lubeynowie Kazimierzowey Wencewiczowey Małzonkom y Obywatelom Miasta Kiedanskiego dat. KAK₃ 80v.

Stejná osobní jména mají také vedle sebe zapsaní rodiče a děti, např.: 1760 Ucz-ciwa Agata Symonowa Amelewiczowa Maka, y Jakub Amelewicz Syn [...] KAK₁₀ 19, 1762 Barbara Maka y Syn Jerzy Ambrozewiczowe Ob(ywatele) Kied(anscy) KAK₁₀ 123, 1796 Ja Szymon Bacelunas Obywatel Kiedanski [...] Dzieciom moim Michalowi Bacelunowi KAK₂₄ 58v, 1765 Pani Zofia Ciołkiewiczowa Maka Franciszek, Adam, Jozef, Jerzy, Macie, Daniel, Ignacy, Synowie Teresa Anna, Corki Cioł-kiewiczowie Obywatele Kied(anscy) KAK₁₀ 115 – 168 [...] P(an) Jerzy Ciołkiewi-cz Patryta Miasta Kiedan(skiego) [...] Pani Zofi Ciołkiewiczowey Macie KAK₁₅ 53, 1767 przez w Bogu zeszłego Antoniego Ciołkiewicza [...] Jozef Ciołkiewicz Syn Niebosz-czyka KAK₁₅ 8, 1767 Sprawa Usciewy Anny Grygalunowey wdowy Matki z Usciewym Matęufzem Grygalem Synem KAK₁₅ 32, 1768 Szlachetna Pani Katarzyna Gulbinowa wdowa Obyw(atelka) Kied(anska) [...] Maka tudzież Kazimierz y Jerzy Synowie Gulbinowie Obyw(atele) Kiedan(scy) KAK₁₅ 43, 1765 Rodzice y Michałowi Synowi Karowskim Obywatelom Kied(anskim) dat. KAK₁₀ 143, 1761 Uczciwa Anna Kurolowiczowa Wdowa [...] Synu Kazimierzu Kurolowiczowi KAK₁₀ 52, 1767 Sławet-nym Panom Stanisławowi Synowi Katarzynie Macę Mąfendowiczom Radcom dat. KAK₁₅ 29, 1796 P(ano)wie Jozefi Mikstasz Teść Szymon y Maryanna z Mikstow Sznurewicowie [...] Zieć y Corka Obywatele Kiedanscy KAK₂₄ 80, 1768 z Szlache-tnemi Paniami Jozefem Ruszewskim Radcą Oycem, Michałem Ruszewskim Ławnikiem Synem ab. KAK₁₅ 47, 1762 Z Uczciwemi Jakubem y Jozefem Bracią Rodzonymi oraz y Małe onych Ewą Stankiewiczami Obyw(atelami) Miasta Kiedan(skiego) KAK₁₀ 80, 1765 Usciewy Barbarę Ucinowskiey Macę tudzież Jozefowi, Kazimierzowi Ucinow-skich Braciom rodzonym Obyw(atelom) Kied(anskim) dat. KAK₁₀140.

Děděné antroponymum mají také další členové téže rodiny (bratři, sestry), např.: 1798 My Kazimierz y Jerzy Gulbinowie Bracia rodzeni Obywatele Miasta Kie-dan(skiego) KAK₂₃ 104, 1761 Uczciwego Bartłomieja Lidukiewicza [...] do Brata ro-dzonego Jakuba Lidukiewicza gen. KAK₁₀ 42, 1800 Uczciwym Bartłomiejowi y Jozefowi Markiewiczom Braciom Rodzonym Obywatelom dat. KAK₂₃ 114, 1762 Uczciwym Magdalene, Elżbiecie, Annie y Maryannie Siostrom Rodzonym Rudkowskim dat. KAK₁₀ 69, 1723 Ucfiwy Kazimierz Rudziński broni Bratu swemu Piotrowi Rudzi-ńskiemu KAK₄ 68, 1767 Uczciwey Macie Sielicki Soleniter Manifestował się na Brata Jana Sielickiego [...] KAK₁₅ 9, 1762 Uczciwy Stanisław Wabdoswski Ob(ywatel) M(ias-ta) Kied(anskiego) [...] Brata swego Rodzonego Jerzego Wabdoswskiego KAK₁₀ 65.

66

Acta Linguistica Lithuanica LXXVI

Kėdainių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

Někdy je táž osoba zapsána různě – bez příjmení i s ním, např.: 1704 D(ominus) Francisco Matulaytys et D(omina) Mariana Szylinska Coniugibus et incolis Cajudensis KAK₃ 3v – 1704 P(anowi) Franciszkowi Matulatysowi y Mażonce jego [...] Mariannie Szyliszczence Franciszkowej Matulatysowej dat. KAK₃ 3v.

Bylo nalezeno jen několik zápisů, v nichž se příjmení neshodují, např.: 1760 Agata Dziewa Morkiela Obywatela tuėyfzego KAK₁₀ 16, 1770 Szlachetnym Katarzynie Mate tudzież Stanisławowi Synowi Masandowiczowi Radce dat. KAK₁₅ 100, 1762 Jozef Bosek a Mażonka swoją Obywatele Miasta Kiedan(skiego) KAK₁₀ 67. Z těchto příkladů je jasně patrné, že bez příjmení byli zapsáni nejen příslušníci nižších vrstev (například služebná apod.), ale také osoby s vyšším společenským postavením. Tato okolnost naznačuje, že v uvedených případech zápisu zámožnějších měšťanů dědičná osobní jména nejspíše jednoduše nebyla zaznamenána. Bylo to zřejmě dáno specifiky těchto dokumentů, nedůslednostmi v pojmenovávání, kontextem pramenů (osoby zmíněné nejprve byly na další stránce dokumentu uvedeny prostě stručněji) a dalšími faktory.

Uvedené údaje ukazují, že v historických dokumentech z první poloviny 17. století se nachází řada příkladů svědčících o fungování dědičných osobních jmen Kėdainiai (Litevci a Poláci). Ve druhé polovině 17. století byli prakticky všichni obyvatelé Kėdainiai zapisováni s příjmeními. Pomaleji se zřejmě utvářela pouze příjmení příslušníků nižších vrstev (služebnictva, nádeníků apod.). Existuje dostatek zápisů z 18. století, které ukazují, že ne všichni obyvatelé města Kėdainiai nutně měli příjmení. Naproti tomu zápisy z první poloviny 16. století v knihách městských aktů Kaunasu již umožňovaly hovořit o počátcích utváření dědičných antroponym městské elity. Ve druhé polovině 16. století se začala objevovat příjmení příslušníků střední vrstvy měšťanského stavu (řemeslníků apod.), která se intenzivně utvářela v první polovině 17. století. Ve druhé polovině 17. století byli prakticky všichni obyvatelé Kaunasu zapisováni s příjmeními. V 18. století již příjmení pravděpodobně získali i služebníci a nádeníci žijící ve městě (Ragauskaitė 2005: 85–86). Podobně byly popsány tendence utváření příjmení obyvatel Vilniusu v 16.–17. století (Ragauskaitė 2008: 35–37). V kontextu historické antroponymie druhé poloviny 17. století se uvádí, že obyvatelé Vilniusu byli označováni křestními jmény a příjmeními (Pihan-Kijasowa 2011: 75–86; Sinkevičiūtė, Račka 2014: 295–322; 2014a: 331–34; Sinkevičiūtė 2016: 221–254). Stabilizace příjmení obyvatel uvedených měst pokračovala i v 17. století (Ragauskaitė 2008: 36).

Na malém území města žilo mnoho lidí, svobodných obyvatel hradu, kteří měli větší majetek (Ragauskaitė 2005: 86). Urbanistický faktor však nebyl pro chronologii utváření příjmení rozhodující. Srovnáme-li údaje o vzniku a ustalování příjmení litevské šlechty a rolnictva s dobou, kdy se ustálila příjmení měšťanů, je patrné, že měšťanská příjmení

Straipsniai / Articles

67

ALMA RAGUSKAITĖ

vznikla dříve než příjmení rolníků, ale později než příjmení šlechty. Ta, jak se uvádí, existovala již v 15. století, poté se intenzivně utvářela v 16. století a později. Příjmení rolníků se začala sporadicky objevovat až na samém konci 16. století, dále se velmi rychle utvářela v 17. století a jejich formování bylo dokončeno v 18. století (Maciejauskienė 1991: 112). Litevské statuty a ústavy sněmů Litevského a Polského státu chránily pouze šlechtická příjmení. Šlechtici svá příjmení sami bránili, aby si je jiné osoby nepřisvojily ani nekomolily. Měli obzvlášť rozsáhlý majetek, a proto pro ně bylo důležité mít jednotné, dědičné příjmení a pečovat o genealogii své rodiny a rodu. Měšťané byli z hlediska majetkového postavení níže než šlechta. Status jejich příjmení nejčastěji stvrzovaly dokumenty konkrétního města. Měšťané neměli občanská práva až do ústavy z 3. května 1791. Tato ústava byla mimořádnou událostí v dějinách měst, neboť nové zákony vytvořily všeobecné městské právo (Glemža 1998: 43–69; 2000: 211–214). To pouze dokládá, že historické okolnosti příznivé pro ustálení trvalého, dědičného příjmení se u šlechty vytvořily o mnoho dříve.

Uvedená tvrzení o utváření a vývoji příjmení měšťanů Kėdainiai v 17.–18. století doplňují dosavadní výzkum procesu utváření příjmení obyvatel dalších měst (Vilniusu, Kaunasu a Joniškisu). Jak již bylo uvedeno, ve druhé polovině 17. století měli příjmení všichni členové místní komunity v Kėdainiai. To však neznamená, že v té době již byla příjmení definitivně ustálená. Zásadní vliv na to mělo především to, že dědičná osobní jména Litevců byla zapisována v nelitevských textech a často cizojazyčnými písaři. Od 16. do počátku 18. století byla litevská osobní jména obyvatel Kėdainiai polonizována, takže vzniklé příjmení mohlo být v různých zápisech magistrátní knihy různě pozměněno. Proto je třeba podrobněji pojednat o jevech souvisejících se stabilizací příjmení obyvatel Kėdainiai (variantnosti podob příjmení apod.).

4. ZÁVĚRY

1. Zkoumání zápisů v historických dokumentech Kėdainiai ze 17.–17. století ukázalo, že příjmení se ve všech skupinách místní měšťanské komunity utvářela v různou dobu.

2. V první polovině 17. století byli obyvatelé Kėdainiai (Litevci a Poláci) s vysokým společenským postavením zapisováni s dědičnými osobními jmény. Ve druhé polovině tohoto století získávají dědičná antroponyma příslušníci středních i nižších vrstev měšťanského stavu. V zásadě mají členové měšťanského stavu v Kėdainiai v zápisech z druhé poloviny 17. století příjmení. Příjmení se teprve začala objevovat u příslušníků nižších vrstev v Kėdainiai (služebnictva, nádeníků apod.). V knihách městských aktů z 18. století jsou všichni obyvatelé Kėdainiai zaznamenáni s příjmeními.

68

Acta Linguistica Lithuanica LXXVI

Kėdainių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

3. V lokální komunitě největších litevských měst (Kaunasu, Vilniusu) se již v první polovině 16. století utvářela příjmení elity a ve druhé polovině 17. století se k ní připojili také zástupci středních vrstev těchto měst, kteří měli příjmení. V 17. století byli nepochybně všichni obyvatelé Kaunasu, Vilniusu a Kėdainiai zapsáni s příjmeními.

PŘÍLOHA

Obr. 1. Fragment z roku 1666 z inventáře Kėdainiai z roku 1666 (1. 6v)

Straipsniai / Articles

69

ALMA RAGUSKAITĖ

PRAMENY⁴

Kniha aktů Kaunasu z let 155–164. Oddělení rukopisů Knihovny Vilniuské univerzity (dále jen VUBS). F. 7. B. 1383. (KNAK).

Inventář Kėdainiai z roku 1604. VUBS. F. 4. A1723. B. 3430a. (KĮ₁).

Inventář činžovního statku farnosti v Kėdainiai z roku 1622. VUBS. F. 4. A20. B. 1692. (KKČ).

Kniha aktů Kėdainiai z let 1623–1806. Litevský státní historický archiv (dále jen LVIA). F. SA. B. 1530. (KAK₁).

Inventář Kėdainiai z roku 1624 [Inventar spifanẏ ẏmenia K̃eydankiego [...]. VUBS. F. 4. A1724. B. 3430b. (KĮ₂)

Inventář Kėdainiai z roku 166 [Inventar miasta K̃eydanskiego 166]. VUBS. F. 4. A215. B. 1689. (KĮ₃)

[Rejstřík likvidace dluhů města K̃eydanskiego. 167...]. VUBS. F. 4. A216. B. 1701. (RLDK)

Kniha aktů Kėdainiai z let 1690–1775. LVIA. F. SA. B. 1537. (KAK₂)

Kniha aktů Kėdainiai z let 1704–1720. LVIA. F. SA. B. 1538. (KAK₃)

Kniha aktů Kėdainiai z let 1721–1725. LVIA. F. SA. B. 1539. (KAK₄)

Kniha aktů Kėdainiai z let 1732–1740. LVIA. F. SA. B. 1561. (KAK₅)

Kniha aktů Kėdainiai z let 1732–1743. LVIA. F. SA. B. 1562. (KAK₆)

Kniha kėdainských aktů z let 1744–1750. LVIA. F. SA. B. 1563. (KAK₇)

Kniha kėdainských aktů z let 1750–1752. LVIA. F. SA. B. 1564. (KAK₈)

Kniha kėdainských aktů z let 1750–1761. LVIA. F. SA. B. 1567. (KAK₉)

Kniha kėdainských aktů z let 1750–1766. LVIA. F. SA. B. 1568. (KAK₁₀)

Kniha kėdainských aktů z let 1753–1755. LVIA. F. SA. B. 1565. (KAK₁₁)

Kniha kėdainských aktů z let 1756–1758. LVIA. F. SA. B. 1566. (KAK₁₂)

Kniha kėdainských aktů z let 1762–1763. LVIA. F. SA. B. 1569. (KAK₁₃)

Kniha kėdainských aktů z let 1763–1770. LVIA. F. SA. B. 1570. (KAK₁₄)

Kniha kėdainských aktů z let 1767–1770. LVIA. F. SA. B. 1571. (KAK₁₅)

Kniha kėdainských aktů z let 1771–1773. LVIA. F. SA. B. 1572. (KAK₁₆)

Kniha kėdainských aktů z let 1774–1777. LVIA. F. SA. B. 1573. (KAK₁₇)

⁴ Seznam historických pramenů je sestaven chronologicky.

70

Acta Linguistica Lithuanica LXXVI

Kėdainičių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

Kniha kėdainských aktů z let 1777–1779. LVIA. F. SA. B. 1534. (KAK₁₈)

Kniha kėdainských aktů z let 1777–1780. LVIA. F. SA. B. 1535. (KAK₁₉)

[Spis o zbití kėdainského přísedícího. 179]. VUBRS. F. 4. A224. B. 17667, 17669, 17670, 17671, 17674. (BKSS)

Kniha kėdainských aktů z let 1779–1782. LVIA. F. SA. B. 1536. (KAK₂₀)

Kniha kėdainských aktů z let 1782–1791. LVIA. F. SA. B. 1537. (KAK₂₁)

Kniha kėdainských aktů z let 1783–1792. LVIA. F. SA. B. 1538. (KAK₂₂)

Kniha kėdainských aktů z let 1791–1806. LVIA. F. SA. B. 1539. (KAK₂₃)

Kniha kėdainských aktů z let 1794–1798. LVIA. F. SA. B. 1530. (KAK₂₄)

LITERATŪRA

AP I – Antroponimia Polski od XVI do końca XVIII wieku: wybór artykułów hasłowych oraz wykazy nazwisk wraz z chronologią i geografią 1. A–G, red. Aleksandra Cieślikowa. Kraków: Instytut Języka Polskiego PAN, 2007.

AP II – Antroponimia Polski od XVI do końca XVIII wieku: wybór artykułów hasłowych oraz wykazy nazwisk wraz z chronologią i geografią 2. H–Mą, red. Aleksandra Cieślikowa, Katarzyna Skowronek. Kraków: Instytut Języka Polskiego PAN, 2009.

AP III – Antroponimia Polski od XVI do końca XVIII wieku: wybór artykułów hasłowych oraz wykazy nazwisk wraz z chronologią i geografią 3. Mc–Pl, red. Aleksandra Cieślikowa, Katarzyna Skowronek. Kraków: Instytut Języka Polskiego PAN, 2011.

Breza Edward 2000: Nazwiska Pomorzan. Pochodzenie i zmiany. Gdańsk: Wydawnictwo Uniwersytetu Gdańskiego.

Bubak Józef 1986: Proces kształtowania się polskiego nazwiska mieszczańskiego i chłopskiego. Kraków: Nakładem Uniwersytetu Jagiellońskiego.

Citko Lilia 2001: Nazewnictwo osobowe północnego Podlasia w XVI w. Białystok: Instytut Filologii Polskiej Uniwersytetu w Białymstoku.

Dubisz Stanisław 1956: O „nobilitacji“ nazwisk mieszczańskich na Mazowszu w XVI i XVII wieku. – Prace Filologiczne 32, 97–107.

Rudnicka-Fira Elżbieta 2004: Antroponimia Krakowa od XVI do XVIII wieku. Proces kształtowania się nazwiska. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego.

Sarnowska-Giefing Irena 2011: Słownik nazwisk mieszkańców Poznania XVI–XVIII wieku. Poznań: Wydawnictwo Naukowe UAM.

Straipsniai / Articles

71

ALMA RAGAUSKAITĖ

Glemža Liudas 1998: Kaunas miestiečių sąjūdyje (1789–1791). – Kauno istorijos metraštis 1. Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas, 43–69.

Glemža Liudas 2000: Geros tvarkos komisijos kūrimo Kaune 1786 m. dokumentai. – Kauno istorijos metraštis 2. Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas, 158–163.

Górny Halszka 2004: Nazwiska mieszkańców wybranych miejscowości dawnej ziemi sanockiej w świetle interferencji etniczno-językowej (XV–XIX w.). Rzeszów: Wydawnictwo Uniwersytetu Rzeszowskiego.

Jablonskis Konstantinas 1979: Istorija ir jos šaltiniai. Vilnius: Mokslas.

Jaracz Małgorzata 2001: Nazwiska mieszkańców Kalisza od XVI do XVII wieku. Bydgoszcz: Wydawnictwo Akademii Bydgoskiej im. Kazimierza Wielkiego.

Kowalik-Kaleta Zofia 2007: Historia nazw polskich na tle społecznym i obyczajowym (XII–XV wiek). Warszawa: Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy.

Kowalik-Kaleta Zofia, Dacewicz Leonarda, Rzeszewicz-Żurek Beata 2007: Słownik najstarszych nazwisk polskich: pochodzenie językowe nazwisk omówionych w „Historii nazwisk polskich“ 1. Warszawa: Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy.

KN – Lietuvos magdeburginių miestų privilegijos ir aktai 3: Kėdainiai, sud. Antanas Tyla. Par. Antanas Tyla, Romualdas Firkovičius, Darius Antanavičius. Vilnius: Lietuvos istorijos instituto leidykla, 2002.

Kiaupa Zigmas 1991: Šiaulių gyventojų kaita ir pastovumas XVII–XVIII a. – Šiaulių miesto savivaldai 200. Respublikinės istorikų mokslinės konferencijos tezės. 1991 m. lapkritis. Šiauliai: Titnagas, 3–4.

Kiaupa Zigmas 2000: Kauno vaizto XVI a. vidurio knygos prabyla lietuviškai. – Kultūrų sankirtos. Vilnius: Dėmedis, 66–92.

Kiaupa Zigmas 2010: Kauno istorija 1: Kauno istorija nuo seniausių laikų iki 1655 m. Vilnius: Versus aureus.

Kucińska Małgorzata 2015: Nazwiska mieszkańców dawnych powiatów mławskiego i żuromskiego równe nazwom zawodów (1660–1825). – Prace Językoznawcze 17(1), 33–40.

Lukaitė Regina 2001: Lietuvos stačiatikių bažnyčia 1918–1940 m.: kova dėl cerkvių. – Lituanistica 2(46), 15–53.

Lipowski Jarosław 2008: Ewolucja nazwisk w południowej części Śląska Cieszyńskiego w czasach austriackich: analiza słowotwórczo-statyczna i graficzna. Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego.

72

Acta Linguistica Lithuanica LXXVI

Kėdainičių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

Maciejauskienė Vitalija 1991: Lietuvių pavardžių susidarymas XIII–XVIII a. Vilnius: Mokslas.

Mytnik Irena 2010: Antroponimia Wołynia w XVI–XVIII wieku. Warszawa: Uniwersytet Warszawski.

Paserska-Nowak Ewa 2013: Z problematyki kształtowania się polskich nazwisk. Model odmieńcowy na -ski w antroponimii poznańskiej XVII i XVIII wieku. – Kwartalnik Językoznawczy 3, 11–23.

Paserska-Nowak Ewa 2015: Odapelatywna antroponimia mieszczan poznańskich na przykładzie rejestrów czopowego z XVII i XVIII wieku. – Słowiańszczyzna dawniej i dziś – język, literatura, kultura. Monografie ze studiów slawistycznych II, red. Agnieszka Kołodziej, Magdalena Bańka-Kowalczyk, Małgorzata Budińska. Czerńy Kostelec: Nakladatelství Pavel Mervart, 179–185.

Wolnicz-Pawłowska Ewa 2010: Czy istnieje polskie nazwisko mieszczańskie? – Miasto w perspektywie onomastyki i historii, red. Irena Sarnowska-Giefing, Magdalena Graf. Poznań: Poznańskie Towarzystwo Przyjaciół Nauk Redakcja Wydawnictw.

Kijasowa-Pihan Alicja 2011: Nazwiska mieszczan wileńskich (XVI–XVIII wiek). Zarys problematyki. – Poznańskie Spotkania Językoznawcze 22, 75–86.

Ragauskaitė Alma 1999: XVI a. II pusės Kauno miestiečių lietuviškos kilmės asmenvardžiai. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 41, 145–158.

Ragauskaitė Alma 2000: XVII a. pirmosios pusės Kauno miestiečių asmenvardžių kilmė. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 43, 93–110.

Ragauskaitė Alma 2001: Kauno miestiečių pavardžių formavimasis XVI–XVII a. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 45, 123–143.

Ragauskaitė Alma 2001a: Kauno miestiečių pavardžių formavimosi tendencijos XVI–XVIII amžiuje. – Tarptautinė Kazimiero Būgos konferencija: etimologija ir onomastika. Vilnius, 2001 m. lapkričio 9 d. Vilnius: Vilniaus universiteto Baltistikos ir bendrosios kalbotyros katedra, 40–41.

Ragauskaitė Alma 2002: XVII–XVIII amžių kauniečių (vyrų) pavardžių variantai. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 47, 31–40.

Ragauskaitė Alma 2003: XVI–XVIII a. kauniečių moterų asmenvardžių daryba. – Vārds un tā pētišanas aspekti. Rākstu krājums 7, Liepāja: Liepājas pedagoģijas akademija, 82–92.

Ragauskaitė Alma 2004: XVI–XVII a. joniškiečių asmenvardžiai. – Istoriniai tekstai ir vietos kultūra. Šiauliai, Ryga: Luciljus, 8–18.

Straipsniai / Articles

73

ALMA RAGAUSKAITĖ

Ragauskaitė Alma 2005: XVI–XVII a. kauniečių asmenvardžiai. Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

Ragauskaitė Alma 2006: Vietovardinės kilmės asmenvardžiai ir pravardžiai XVI a. Kauno aktų knygose. – Baltu filoloģija 15(1/2), 81–94.

Ragauskaitė Alma 2007: Scotish Personal Names in the Act Books of the City of Kėdainiai in the Seventeenth and Eighteenth Centuries. – Tarptautinė Aleksandro Vanago konferencija „Vardas kalboje, istorijoje ir savimonėje“. 2007 m. spalio 24–26 d. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 63–64.

Ragauskaitė Alma 2008: Tendencies in the Evolution of Hereditary Surnames of Townspeople in Lithuania from the Sixteenth to Eighteenth Centuries. – Zunamen / Surnames 3, 29–37.

Ragauskaitė Alma 2009: Kada susidarė kauniečių pavardės? – Kalba ir žmonės. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla, 226–232.

Ragauskaitė Alma 2014: Kauno moterų asmenvardžiai XVI–XVII a. lietuvių istorinės antroponimijos kontekste. – Kauno istorijos metraštis 14. Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas; Versus aureus, 7–17.

Ragauskaitė Alma 2014a: Lietuvoje sudarytas rankraštinis tikinių vardų registras (apie 1840–1843). – Archivum Lithuanicum 16, 323–340.

Ragauskaitė Alma 2015: Seniausios Lietuvoje 1599–1621 metų Joniškio krikšto metrikų knygos joniškiečių moterų asmenvardžiai lietuvių istorinės antroponimijos kontekste. – Acta Linguistica Lithuanica 73, 55–81.

Ragauskaitė Alma 2016: Šotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose. – Acta Linguistica Lithuanica 75, 45–67.

Ragauskaitė Alma 2016a: Germaniškos kilmės kėdainiečių antroponimai XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose. – Baltu filoloģija 25(2), 111–128.

Raugas Aivas 2002: Vilniaus miesto valdantysis elitas XVII a. antroje pusėje (1662–1702 m.). Vilnius: Diemedis.

Sinkevičiūtė Daiva, Račickaja Veslava 2014: Lietuvių dv kamienių vardų kilmės asmenvardžiai ir jų kamienų užrašymo ypatybės Vilniaus naujųjų miestiečių ir laiduotojų 1661–1795 metų sąraše. – Archivum Lithuanicum 16, 295–322.

Sinkevičiūtė Daiva, Račickaja Veslava 2014a: Jo vardas paveldimuose Vilniaus naujųjų miestiečių ir laiduotojų sąrašo 1661–1795 m. sąrašo asmenvardžiuose. – Baltistica 49(2), 331–344.

74

Acta Linguistica Lithuanica xxvii

Kėdainių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

Sinkevičiūtė Dava 2016: Lietuvių dikaminių vardų trumpinių kilmės asmenvardžiai ir jų kamienų užrašymo ypatybės Vilniaus naujųjų miestiečių ir laidotojų 1661–1795 metų sąraše. – Archivum Lithuanicum 18, 221–254.

Skowronek Katarzyna 2001: Współczesne nazwisko polskie. Studium statystyczno-kognitywne. Kraków: Instytut Jęka Polskiego PAN.

SNP – Słownik nazwisk mieszkańców Poznania XVI–XVIII wieku 1. A–F. Poznań: Wydawnictwo Naukowe UAM, 2011.

Sudakiewicz Lidija Bożena 201: Słownik nazwisk mieszkańców Ziemi Złotowskiej 1. Koszalin: Wydawnictwo Politechniki Koszalińskiej.

Szulowsk Wanda 2004: Dawna antroponimia Mazowsza (XV–XVII w.). Olsztyn: UW-M.

Šinkūnas Peliksas 1928: Kėdainių miesto istorija. Kaunas: „Spindulio“ B-vės spaustuvė.

Tyla Antanas 2000: Decemvitas arba Tertio ordo comunitatis Kėdainių savivaldoje. – Lietuvos istorijos metraštis 1999. Vilnius: Lietuvos istorijos institutas, 64–76.

Tworek Stanisław 1966: Z dziejów kalwinizmu w Wielkim Księstwie Litewskim w XVIII w. – Annales Universitatis Mariae Curie-Skłodowska 21(8), 193–202.

Woliński Marek 2011: Indeks nazwisk i przydomków do „Źródeł dziejowych“ i innych prac genealogicznych. Warszawa: Wydawnictwo Kastor.

Zinkevičius Zigmas 1973: Kaip vadinosi vilniečiai? – Mokslas ir gyvenimas 4, 17–19.

Zinkevičius Zigmas 1974: Vilniaus gyventojų vardai XVII a. pradžioje. – Žodžiai ir žmonės. Vilnius: Mintis, 78–85.

Zinkevičius Zigmas 1976: W sprawie kontaktów językowych litewsko-polskich w Wilnie w XVII wieku. – Acta Baltico-Slavica 9, 125–131.

Zinkevičius Zigmas 1977: Lietuvių antroponimika. Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVII a. pradžioje. Vilnius: Mokslas.

Zinkevičius Zigmas 1977a: Iš lituanizmų Vilniaus XVII a. pradžios lenkiuose rankraščiuose. – Žmonės ir kalba. Vilnius: Mokslas, 93–101.

Zinkevičius Zigmas 1977b: Tėvardinė asmenvardžių sistema Lietuvoje. – Baltistica. II priedas, 151–156.

Zinkevičius Zigmas 2009: Lietuvių asmenvardžiai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Straipsniai / Articles

75

ALMA RAGUSKAITĖ

Žirgulis Rimantas 2002: Škotų bendruomenė Kėdainuose 1630–1750 m. – Lietuvos muziejų rinkiniai 1. Kėdainiai: Kėdainių krašto muziejus, 23–27.

Žirgulis Rimantas 2002a: Three Hundred Years of Multiculturalism in Kėdainiai. – The Peoples of the Grand Duchy of Lithuania, ed. Grigorijus Potašenko. Vilnius: Aidai, 130–140.

Žirgulis Rimantas 2005: Kėdainių žydų bendruomenė ir jos paveldas. – Žydų kultūros paveldas Lietuvoje, sud. Alfredas Jomantas. Vilnius: Savastis, 2005.

Žirgulis Rimantas 2005a: The Scottish Community in Kėdainiai c. 1630 – c. 1750. – Scottish Communities Abroad in the Early Modern Period, ed. Alexia Grosjean and Steve Murdoch. Leiden–Boston: Brill, 225–247.

Žirgulis Rimantas 2006: Kėdainiai Jewish Community and its heritage. – Jewish Cultural Heritage in Lithuania. Vilnius: Versus aureus, 234–245.

Зинкявичюс Зигмас 1974: К вопросу о литовско-польских языковых контактах по данным антропонимии города Вильнюса начала XVII века. – Балто-славянские исследования. Москва: Наука, 136–143.

Зинкявичюс Зигмас 1980: К истории литовских личных имен восточно-славянского происхождения. – Балто-славянские этноязыковые контакты. Москва: Наука, 151–156.

Пашкевич М. 1908: Kėdainys, бывшій Ке̇данскій Преображенскій монастырь, Ке̇данская гимназія и типографія. Вильна: Русскій Починъ.

Параускайте Алма 2012: О литовско-польских языковых контактах по данным фамилий жителей города Кедайняй в XVII–XVIII веках. – Студії з ономастики та етимології. 2011–2012. Київ: Інститут української мови НАН України, 213–221.

Tendencies of Formation of Surnames among Kėdainiai Residents (Lithuanians, Poles) in the 17^th–18^th Century

SUMMARY

The article discuses the tendencies of formation of surnames of Kėdainiai residents in the 17^th–18^th century with a focus on the personal names of Kėdainiai residents collected from 24 unique Kėdainiai registry books of the 17^th–18^th century. Kėdainiai inventories of

76

Acta Linguistica Lithuanica LXXVI

Kėdainių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje

the 17^th century as well as other historical documents are also mentioned in the article as auxiliary historical documents. Around 2,500 cases of naming Kėdainiai residents (both anthroponyms of different people and various versions of their personal name forms) were collected from the abovementioned old city manuscripts. The analysis of these cases of naming made it clear that surnames originated in all the groups of the local community of city residents at different times. The surnames of the dominant and most influential residents of Kėdainiai were first to originate. In the first half of the 17^th century the residents of Kėdainiai (Lithuanians, Poles) taking up a higher social position were recorded using hereditary personal names. In the second half of the century the individuals belonging to the middle and lower class of the townspeople acquired uniform, common anthroponyms. The records of the second half of the 17^th century show that the townspeople of Kėdainiai had surnames. Apparently, it took longer for the surnames of the city’s lower social classes to form. The stabilization of the surnames of Kėdainiai residents occurred during a later period, i.e. in the 18^th century. Meanwhile, in the case of local communities of large cities, such as Kaunas and Vilnius, the surnames of the city elite first originated in the first half of the 16^th century. The residents of Kaunas, Vilnius and Kėdainiai already had surnames in the second half of the 17^th century. The final formation of the surnames of Kaunas, Vilnius, Kėdainiai, Joniškis residents took place in the 18^th century. When comparing the chronology of the origin and final formation of surnames of the social classes of Lithuanian nobles and peasants and the time of formation of surnames of the townspeople, it turned out that it took longer for the surnames of the townspeople to form compared to the nobility but they formed earlier than those of peasants. The available research of Lithuanian historical anthroponomy testifies that the phenomenon of formation of surnames of the nobility can already be observed in the 15^th century; the process gained momentum in the 16^th century and during a later period. The surnames of peasants gradually originated at the end of the 16^th century only, gathered pace in the 17^th century and finally formed in the 18^th century.

Įteikta 2017 m. rugpjūčio 10 d.

ALMA RAGAUSKAITĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva

[email protected]

Straipsniai / Articles

77