This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.
Preparing document pages…
Page 1
MARIE-LUISE HECKMANN
Univerzita v Postupimi, Historický ústav
Oblasti výzkumu: dějiny papežství, klimatu a myšlení, kodikologie, diplomatika, pomocné vědy historické.
DOI: https://doi.org/10.35321/all81-02
PRUSSICA A LITHUANICA VE STÁTNÍ KNIHOVNĚ V BERLÍNĚ – PRUSKÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ
Prussica ir Lithuanica v Berlínské státní knihovně – pruské kulturní dědictví
Anotace
Příspěvek „Lithuanica a Prussica ve Státní knihovně v Berlíně – Pruské kulturní dědictví“ sestává z krátkého úvodu do okolností předávání a několika aspektů výzkumu a ze stručných popisů téměř třiceti rukopisů v německém, latinském, pruském či litevském jazyce, které se do Královské pruské knihovny v Berlíně dostaly převážně v 19. století.
KLÍČOVÁ SLOVA: Borussica, Lituanica a Prussica; Státní knihovna v Berlíně – Pruské kulturní dědictví; jazykové památky; Jagellonská knihovna v Krakově; christianizace Pobaltí; zemská a městská kronikářská tvorba Pruska; reformace; Malý katechismus Martina Luthera a překlady; waidelotové; pruští Litevci; Malá a Velká Litva; romantismus a jazykověda.
ANOTACE
Článek „Lithuanica a Prussica uložené v Berlínské státní knihovně pruského kulturního dědictví“ sestává z krátkého úvodu do okolností tradování a některých aspektů výzkumu a také ze stručných popisů téměř třiceti německých, latinských, pruských či
22
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 2
Prussica a Lituanica ve Státní knihovně v Berlíně – Pruské kulturní dědictví
litevské rukopisy, které byly do Královské pruské knihovny v Berlíně převedeny převážně v 19. století.
KLÍČOVÁ SLOVA: Borussica, Lituanica a Prussica; Státní knihovna v Berlíně – Pruské kulturní dědictví; jazykové památky; Jagellonská knihovna v Krakově; christianizace Baltu; kroniky pruského území a měst; reformace; Malý katechismus Martina Luthera Small Catechism a jeho překlady; vaidilutė; pruská litevština; Malá a Velká Litva; román a lingvistika.
Prussica a Lituanica se do Státní knihovny v Berlíně – Pruského kulturního dědictví (SBB PK) nebo některé z jejích předchůdkyň zpravidla dostávaly prostřednictvím prodejů, darů, nadací či pozůstalostí. Níže je v náležité stručnosti představen výběr rukopisů sepsaných v litevštině nebo pojednávajících o Litvě. Zmíněny jsou také Prussica, které podávají zprávy například o Sudavcích a dalších malých pruských kmenech, vždy tehdy, když zároveň existují souvislosti s Litvou nebo když jde o skutečné „jazykové památky“. Grasilda Blažienė se intenzivně zabývala pruským jazykem a jeho dialekty. Tento příspěvek je proto věnován jí.¹
Úplnost není cílem, neboť by přesahovala rámec článku. Výběr má však i další důvody. Některé rukopisy z 18. století byly podle vodoznaků sice napsány na litevském papíře, jejich provenience tím ale ještě není jednoznačně určena.² Nebudou pojednány ani rukopisy, které již prošly podrobnou katalogizací a jsou proto přístupné badatelům. Depozitum Wilhelma Gaigalata (1870–1945), který působil jako profesor evangelické teologie na univerzitě v Kaunasu, bylo například v roce 1997 vráceno do Wilna (Vilniusu). Bylo zpracováno již v osmdesátých letech 20. století, takže jen několik otázek vyžaduje fyzické nahlédnutí do jednotlivých kusů.³
Zpracování nicméně komplikuje skutečnost, že podstatná část slovanských rukopisů SBB PK, mezi nimi
¹ Například Blažienė 2000; 2001; 2005.
² Například Ms. boruss. fol. 263: vodoznak: Madona s paprskovou svatozáří, || 60 mm, výška: 125 mm, šířka 60 mm, typ Laucevičius 1967, č. 2463); Ms. boruss. fol. 1253 a Ms. germ. qu. 2347: vodoznak: Maria s dítětem, pod ním: S MARIA, protiznačka: Z VKAV / ML, typ Laucevičius, Popierius Lietuvoje XV–XVIIIa. Atlasas, č. 2462/2465.
³ Range 1980. Weitere Lituanica könnten sich im Nachlass von Eduard Hermann (1863–1950) befinden.
Straipsniai / Articles
23
Page 3
MARIE-LUISE HECKMANN
také takové, které pocházejí z Litvy nebo se jí týkají, byly v důsledku druhé světové války převezeny do Jagellonské knihovny v Krakově (Kraków). Níže jsou zaznamenány pouze tehdy, pokud jsou k dispozici odpovídající vyhledávací pomůcky nebo digitalizáty. Další kusy se nacházejí – jak již bylo naznačeno – mezi takzvanými Borussica, tedy rukopisy, které se týkají míst či oblastí celého pruského státu nebo z nich pocházejí, aniž by byly zařazeny do velkých řad Státní knihovny. Většinou jde o úřední knihy, historiografická díla nebo o „nosiče tradice“, které k sobě náležejí z hlediska provenience. Litovské náměty se dnes nacházejí především ve fondu Borussica v důsledku historického sousedství Litevského velkoknížectví s řádovým územím a Pruským vévodstvím (od roku 1525).
Co se lze z rukopisů uchovávaných v Berlíně dozvědět o starém Prusku a Litvě? Jednak existuje řada rukopisů, které podávají zprávy o baltských kmenech severovýchodně od Visly a jihozápadně od Němenu.⁴ Vnější i vnitřní christianizace těchto národů je rozhodujícím faktorem vzniku této rukopisné tradice. Není proto překvapivé, že nejen dominikánský kazatel Simon Grunau (asi 1470–1530/1537), kterého v 19. století hanlivě označovali za „lživého mnicha“,⁵ nýbrž i pruské zemské a městské kronikářství, formující se od 16. století, začlenily Prusy téměř plynule do svého obrazu minulosti.⁶ Při pohledu zpět na pohanskou minulost se několik baltských božstev dokonce stalo jakýmisi „praotci“ Pruského vévodství.⁷
Pohlédneme-li na baltskou „jazykovou rodinu“, stala se (vedle slovanských, germánských a románských jazykových skupin) tématem právě ve chvíli, kdy se s reformací lidový jazyk stal hlavním prostředkem kázání a zvěstování. Malý katechismus Martina Luthera vyšel například nedlouho po svém prvním vydání z roku 1529 také v jazycích sousedních zemí, nejprve polsky, prusky, litevsky a dánsky, vedle toho chorvatsky, později také francouzsky a italsky a nakonec ke konci 17. století ještě česky a lužickosrbsky.⁸
⁴ Mss. boruss. fol. 68 und 303.
⁵ Ms. boruss. fol. 264 (Nachtrag). Vgl. Zonenberg 2007; Miltakis 2015. Zu den Handschriften der Chronik Simon Grunaus Zonenberg 2020.
⁸ Latinsky: VD 16 / VD 17: 39/9 (1529–1685); Dolnoněmecky: VD 16: 26 (1529–1599); Polsky: L 5341, L 5343; 12:740759Z (1533, 1562, 1615, Königsberg); Německy / prusky: L 5200, L 5202
24
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 4
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
Mezi berlínskými Borussica byla dlouho přehlížena, a tudíž zůstávala badatelům nepřístupná, kopie jazykovědce Johanna Severina Vatera (1771–1826) s dodatky hallského baltisty Fabera k pruštině prvnímu vydání Enchiridionu Martina Luthera Enchiridion.⁹ Jazyková kvalita překladu Abela Willa, faráře v Pobethenu (1540–1575), byla mezi lingvisty ještě na počátku 20. století sporná.¹⁰ Překlad původně vznikl na základě zakázky pruského vévody Albrechta (1525–1567). Byl pořízen kolem roku 1545, krátce po obětování černého kozla během jezdeckého tažení, které se roku 1520 se souhlasem velmistra Albrechta (1511–1525) uskutečnilo v Pobethenu na obranu před nepřátelskými loděmi z Gdaňsku. Brzy po reformaci se však nálada vůči sotva christianizovaným Prusům změnila a sambijský biskup Georg von Polentz (1519–1550) odsoudil pohanského „waidelotta“ Valentina Sopplita (Supplita) a 23 jeho stoupenců k rozsáhlému veřejnému pokání, než jim po roce znovu povolil přijímat svátost.
Základem pojmu Waidelotte je rekonstruované pruské sloveso waidilis. Podle odborné literatury zahrnuje celou škálu významů, od vidět a vědět až po čarovat.¹² V této souvislosti se lingvistické i historické zpracování prvního pruského katechismu jeví jako velmi žádoucí,¹³ tím spíše, že nejen překlad Bible a žaltáře od Johannese Bretkeho (1536–1602), pastora v Labiau a Královci, nýbrž také druhý překlad Enchiridionu, vzniklý kolem roku 1575, od Bartholomäuse Willenta (1525–1587)¹⁴
(1545, 1561: Královec); litevština Mažvydas 1547, 1:719679M (1547; 1612, obě Královec); němčina / latina: VD 16 / VD 17: 3 / 5 (1554–1669); němčina / chorvatština: B 7650 (1561); němčina / polština: L 5344, L 5345 (1574, 1588); dánština: L 5255, ZV 24213, L 5256 (1587, 1594, 1596); francouzština 75:650634U, 23:292716Q, 23:664372K (1605, 1637, 1667); řečtina / latina / němčina: L 5191 (1565); němčina / latina / hebrejština: 23:286143T (1602); němčina / latina / řečtina / hebrejština: 7 (1605–1660); němčina / latina / francouzština / řečtina: 32:645194Z (1609); latina / řečtina: 384:717945U (1614); němčina / latina / francouzština / italština: 39:146155Z (1615); řečtina: 23:685649V = 75:656151H (1618); němčina / latina / řečtina: 1:040122D (1630); čeština: 32:682640P (1685); lužická srbština: 547:653025A (1693).
⁹ Ms. boruss. fol. 462.
¹⁰ Hermann 1915.
¹¹ David 1812: 117–126. Vgl. Wijaczka 2014: 78. Die bei David beschriebenen Bußund Gegenrituale verdienten eine weitergehende religionswissenschaftliche Aufarbeitung.
Také „pruský Litevec“ s cennými výpověďmi o kultuře a způsobu života takzvaných Malých Litevců je nyní k dispozici v kritickém vydání.
16
„Fragmenty tradice“ týkající se Velkého Litvy ve Staatsbibliothek zu Berlin vznikaly mezi 16. a 20. stoletím. Litva se zmiňuje především v souvislosti se smlouvami, udělováním privilegií nebo správními otázkami. Občas se objevuje také v líčeních stavovských shromáždění, seznamech hostů litevského dvora, účtech, listinách k pozemkům, cestopisech či historických pojednáních, jako například v díle jezuitského kněze Thomase Szpota Historia Poloniae et Magni Ducatus Lithuaniae. Cum annexis Provinciis ab harum origine. Pro lingvistu je zvláště pozoruhodné hledání původu litevského jazyka v období romantismu, neboť dobře zapadá do novějšího výzkumu znalosti litevštiny u Jacoba Grimma (1785–1863).
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
Bretke 1991 (1); Bretke 1991 (2); Bretke (2017). Srov. Kluge / Scholz 2002; Eglė 2007; Gelumbec-kaitė 2017; Range 2017; Thies 2017. K prvním knihám v pruštině, resp. litevštině: Lukšaitė 2017, 229–240. a http://www.hab.de/ausstellungen/postille/einleitung.htm (nahlédnuto dne 6. 11. 2019).
Gerulaitienė 2011.
Další Lithuanica se nacházejí v Ruské národní knihovně v Petrohradě; srov. Bleski-na 2011; Logutova 2015.
Vgl. Kraut 2017. Kirchenslavischen Drucken aus Polen, die Übersetzungsund Vermittlungsbedarf sowie konfessionelle Konflikte des 17. Jahrhunderts anzeigen, ist ein längerfristiges Digitalisierungsvorhaben an der SBB PK gewidmet. Vgl. Neumann 2016 sowie „Digitalisierte Sammlungen“ der SBB PK.
26
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 6
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
Stručné popisy
1) Ms. boruss. fol. 68: Peter von Dusburg: Chronica Prussiae Summarium Bellorum Pruthenicorum per annos 14 (lat.), III + 140 fol., Prusko?, 16. století. Červeně skvrnitý ořez. Papír, 28,5 x 20,5, vodoznak: přední přídeští, fol. 274, 276 váza se dvěma uchy, třemi květy a monogramem MB, fol. 264, 270 džbán s uchem, podstavcem a nasazenou korunou (Briquet 12632?). Paginace na stranách recto, na fol. 16, 17, 36 zbytky starší foliace, 31–37 řádků, kurent, tři ruce (fol. 1r–96r; 96v–97v, 105v–107v; 97v–98v, 100r–105r, 107v–132v), marginální poznámky, ke konci škrty, fol. 1–191 nadpisy a iniciály červeně, občas červené podtržení. Předchozí vlastnictví: na hřbetu rukou psaný titul Chronica Prussiae; na předním přídeští stará signatura N. 55 (podobně v Ms. boruss. fol. 72); na přední desce zlaté oválné exlibris ve tvaru erbu s opisem Daniel Casimirus Krusius Theol. et I.U.D. Custos Vratisla[viensis], erb: dvakrát rozdělený, v polích 1 a 3 po dvou šesticípých hvězdách, ve 2 jedna šesticípá hvězda, nad nimi vztyčený lev obrácený, prostovlasý, v tlapách tři lilie; na předním přídeští (recto) vlastnický přípis Danielis Casimiri Krusii CW. Fol. 1r–96v Peter von Dusburg. Chronica Prussiae. Neúplné. Začíná Honorabili viro et in Christo devoto fratri Wernero de Orsele magistro hospitalis sancte Marie domus Theutonicorum Ierosolimitani frater Petrus de Dusburgk... Končí ordinavit ergo, quod David Castelhuus suus de Gartha cum valido exercitu intravit terram Masoviae XI Kal., fol. 1r–3r prolog, fol. 3v–4r De modo agendi libri huius. Prefatio ad institutionem ordinis domus Theutonicae, fol. 4r–96r Incipit prima pars libri de origine ordines domus theuton[icorum]..., fol. 96v–133r Summarium bellorum Pruthenicorum per annos 14. Začíná Anno domini 1444 die sancte Dorothee virginis. Nobilo et ministro Prussie... Končí... per gratiam dei res habeant clara documenta. Finis, fol. 103rv německý dodatek. Začíná Der gemeyne eyd laud alzo. Alle sachen wir daz geschen sint mit unserem eldesten... Končí... zu halden ein eides stat das (muß) goth so helffe etc., fol. 149r–150r, 132v–140v prázdné.
Lit.: Toeppen 1853, 17 f.; SRP 1: 3–219, hier 14 f.; Kletke 1858: 79; Peter von Dusburg 1984, 19 f.; Mentzel-Reuters 2001 (1); Heckmann 2004: 1–18; Piotr z Dusburga 2007: XLV; Smith 2017: 151–154. Vgl. Ms. boruss. fol. 245; PStA Danzig: 300, R/Li, q. 1; 492/971; UB Toruń: Rps 26/III (Altsignatur mf. 782); PStA Toruń: Kat. II, XIII, 1; ÖNB Wien: Cod. Vind. 9093.
2) Ms. boruss. fol. 303: Nicolaus von Jeroschin: Preußische Reimchronik, 252 fol., Německo, 17. století.
Straipsniai / Articles
27
Page 7
MARIE-LUISE HECKMANN
Knihovní vazba. Papír (různé druhy), 28 x 22. Starší paginace 1–491, fol. 272 přeskočeno, 2 sloupce, zrcadlo sazby vždy přibližně 23 x 9, zpravidla 30 řádků, kurent, několik rukou, odkazy na stránky předlohy poznamenány na okraji, nadpisy podtrženy červeně, od fol. 58 tiskovým písmem, začátek verše od fol. 55 psán větším písmem, místy podtržen červeně. Předchozí vlastnictví: přípis na předním přídeští uvádí, že rukopis přišel z Královce do Berlína, a dva bibliografické odkazy (Lilienthal, resp. Hanow).
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
3) Ms. boruss. fol. 245: Stenzel Bornbach: Cronica des Preußenlands, Bd. 1: Von den Anfängen bis 1290 (enthält Ps.-Wartzmann: Chronik des Landes Prutenia) seznam knížat, 166 fol., Německo, 16. století.
Autograf. Papír, 30 x 21. Ztráta listů mezi fol. 50 a 60, okraj při vazbě oříznut (místy ztráta textu); složky z 8 dvojlistů, vodoznak volská hlava (podobá se Piccard, sv. V, č. 212 a 214), starší paginace 2–20, starší foliace na straně verso 21–164, zrcadlo sazby zpravidla 26 x 17, kancelářské písmo a kurent, na fol. 30r, 33rv, 35r, 54r erby velmistrů Řádu německých rytířů, barvy vyznačeny, na fol. 94v, 114r, 139r, 152v obrysy erbů, prázdné, fol. 9r kresba perem, erb se třemi hlavami, korunovaný helmou a dubem, vlevo postava Widowita, vpravo Brutena, fol. 2r–18v prázdné, na vnějším okraji polepeno gotickými majuskulemi A–Z, Z bylo při oříznutí knižního bloku z větší části zničeno. Na fol. 166v je seznam knížat z Litvy, Žmuďska a Mazovska, s nimiž Prusové a Řád německých rytířů vedli války.
4) Ms. boruss. fol. 251: Andreas Huckewitz: Preußische Chronik (do roku 1527), II + 393 fol., Gdaňsk, 16. století.
Papír, 30 x 20. Vodoznak: džbán s uchem, podstavcem a nasazeným čtyřlistým květem (podobá se Briquet 12573), kvaterny s kustodami na poslední straně každé složky, starší foliace 1–393, zrcadlo sazby přibližně 25 x 15, stránka nalinkována tužkou, kurent, kancelářské písmo (titulní list, nadpisy). Provenience: na fol. 1v monogram GR, na fol. IIr poznámka o zadavateli Johann Kopfen. Fol. Ir motto. Navita dementis, de tauris narrat arator. / Vulnerat miles, enumerat pastor oves,, fol. Iv prázdné, fol. IIr předmluva, fol. IIv prázdné, fol. 1r–393r text, fol. 1r–4v dějiny králů jeruzalémských, fol. 5r–12r založení Řádu německých rytířů, fol. 12v prázdné, fol. 13r–341v dějiny velmistrů a země Pruska (do roku 1525). Vždy začínají na straně recto novým velmistrem, proto je několik listů prázdných, fol. 342r–373v reformace a sociální nepokoje v Gdaňsku a okolí (1522–1527), fol. 371v–381v dodatek. Válka franckých vojsk (1520/1521), fol. 382r–393r Der Ungläubigen Sudawen ihrer Bockheyligung mit sampt andern Ceremonien, so sie zu gebrauchen pflegen,, fol. 393v prázdné.
Straipsniai / Articles
29
Page 9
MARIE-LUISE HECKMANN
Kletke 1858: 91–93; Döhn 6, Bl. 70 f. Lit.: Förster 1820: 15 f. K Sū-dauerům srov. Ms. boruss. fol. 592.
5) Ms. boruss. fol. 265: Městská kniha Gdaňsku, 60 + 1 Bl., Gdaňsk, 15. století (1386, 1414–1455).
Šedá lepenková vazba, hřbet: titulní štítek (špatně čitelný), červeno-zlatý signaturní štítek (aktuální signatura), 30 × 22,5. Papír, 29,5 × 22. Několik Bl. restaurováno, vlepené přídavné Bl. před Bl. 3, před Bl. 6 a 33 vždy vystřiženo jedno Bl.; (VI–1)25 + (IV–1)32 + XIV60, WZ: ǁǁǁ 64 mm, výška 56 mm, šířka 26 mm, věž s cimbuřím a jedním oknem (Piccard 100743), přední a zadní předsádka: WZ: nápis, často 32–33 řádků, gotická kurzíva, několik rukou, lat., střhornoněm., střdoněm., Bl. 16v ryba se třemi ploutvemi, Bl. 22v a 51v poznámkové ruce. Předchozí vlastnictví: Bl. 2r a 59r červená razítka Královské knihovny, Bl. 2r aktuální signatura. Čtyři složky: I: Bl. 1r–12v řád rady a další záležitosti rady; II: Bl. 13r–38v korespondence s obchodními partnery a mocnými činiteli; III: Bl. 39r–46v listiny a dopisy zemského pána; IV. Bl. 47r–60v rada, městský pán a radnice. Obsahuje Bl. 30v–31v velkoknížete Boleslava Świdrygiełła Litevského římskému králi Friedrichovi (III.). In dem namen der hilgen Drifaldigkeit. Armen … [Kerschemen, 1431 VI 19].
Popis podle Döhna, celkový fond, pod signaturou. Lit.: Tandecki 1990; Eibl 2004: 57 f., č. 15; Grulkowski 2015: 469–472 (vždy bez tohoto rukopisu). Srov. Ms. boruss. fol. 72.
6) Ms. boruss. fol. 272: Numophylacium Hornianum Polono-Prussicum J. H. Liedert: Polský a litevský mincovní kabinet J. H. Liedert: Polský a litevský mincovní kabinet, 51 Bl., Prusko?, 18. století.
Lepená vazba, 34 × 22. Papír, 33 × 21,5. Několik vodoznaků, Madona se svatozáří paprsků (podobná Suprașlius, 1778, podle č. 2365 v Lietuvoje XV–XVII, E. Laucevičius); nepravidelné složky, stránkováno, po 2 předsádkových Bl. vpředu i vzadu, přibližně 40 řádků, kurent, jedna ruka, německy. Bl. 3r poznámka. Ex Collectione Manuscriptorum Fried. Carl. Gottl. de Duisburg. Bl. 4r–5r seznam pruských a polských mincí, které byly v oběhu před dobou Řádu německých rytířů a po ní, Bl. 5v–8v mince ražené v době Řádu německých rytířů, Bl. 9r–10r staré královské mince Vladislava Jagella æct., Bl. 10v–11v české groše, které byly v Polsku v oběhu ještě za dob Řádu německých rytířů, Bl. 12rv různé groše, šilinky a feniky. 2 groše sl. [scilicet] Dreyzeleher, z Polska, Bl. 13r thorunské mince, Bl. 13v
30
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 10
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
elbląské mince, Bl. 14r–15v gdaňské mince, Bl. 16r pokračování thorunských mincí. Vide Fol. 19, Bl. 16v prázdné, Bl. 17r–19r pokračování polských mincí, Bl. 19v polský Thl. [tolar?], Bl. 20r–21r pokračování polské RP. [Res Publica / Rzeszpospolita?], Bl. 21v–22r zlaté mince, Bl. 22r–24r zlaté polské mince, Bl. 24v–31r polské stříbrné medaile, Bl. 31v prázdné. Bl. 32r–36r seznam pruských sl. braniborských mincí a také tolarů sl. medailí, Bl. 36v prázdné, Bl. 37r–43v pruské braniborské medaile ze zinku, Bl. 44r–49v J.H. Liedert. Polský a litevský mincovní kabinet, Bl. 45v, 50r–51v prázdné.
Popis připravila Sara Knothe (Universität Potsdam). Lit.: Gartmann 1901; Sajauskas / Kaubrys 1993, 2006.
Obr. 2 Johann Seoverin Vater: Enchiridion. Der kleine Catechismus Doctor Martin Luthers, Teutsch und Prußisch, Bl. 26v–27r (opis, vlevo německy, vpravo pruštinou)
Straipsniai / Articles
31
Page 11
MARIE-LUISE HECKMANN
7) Ms. boruss. fol. 462: Johann Severin Vater: Enchiridion. Malý katechismus doktora Martina Luthera, německy a prusky. Vytištěno v Královci v Prusku Johannem Daubmannem. M.D.LXI (opis) Faber: Srovnání opisu s tiskem, 64 listů, Halle, kolem roku 1821.
Hnědě melírovaná lepenková vazba, na hřbetě zelený štítek s nápisem Ms. Boruss. fol. 462. Pruský katechismus. Opis tištěného v.
32
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 12
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
1561. Pod tím červený štítek s platnou signaturou, 30 × 20. Papír, BR 32,5 × 19,5. Dva fascikly: I: fol. 1r–62v, foliace s ozdobnou bordurou, inkoustem, počet řádků kolísá, kurent, jedna ruka, reklamanty. II: fol. 63r–64v větší formát: 36,5 × 22, přeloženo, popsáno z obou stran. Jiná ruka. Předchozí vlastník: fol. 1r poznámka S. Josef Sauer in Vater’s Die Sprache der alten Preußen. Braunschweig 1821. Předmluva, s. X–XI, fol. 62r poznámka pana doktora Vatera v Halle. Pokud tedy nejde o originál, který …–1… a mohl by být nahrazen otiskem originálu; fol. 2v razítko Královské knihovny (latinský opis). Fol. 1r viz výše, fol. 2r titul, fol. 2v prázdný, fol. 3r–61r opis, fol. 63r–64v odchylky opisu od předlohy: Enchiridion 1561.
Lit.: Vater 1821: X–XI.
8) Ms. boruss. fol. 474: Samuel von S.: Rodokmen panovníků suverénního Pruského vévodství, 1693–1694, svitek, natažený na plátně, v deskách.
Moderní hnědá dřevěná vazba, 49,5 × 35. Pergamen nalepený na plátně, při restaurování svázán vpravo, 67,5 × 48. Latinská kurziva, jedna ruka (Samuel de Su … 1694), perokresba: stromové schéma, kolorované zeleně, červeně a žlutě. Titul: Rodokmen panovníků suverénního Pruského vévodství a jeho starých i současných služebníků. Schéma zobrazuje Pruské vévodství od jeho počátků ve Frankách (rod Ansbachů, Hohenzollernové), ve Starém Prusku (Vaidevutus, 373 po Kristu, až po Krÿwe Krÿweiten, o 583 let později) a ve Svaté zemi (Německý řád) až po jeho posledního držitele úřadu: Jméno panovníka vládnoucího v letech 1693/1694 Friderich Wilhelm I., braniborského kurfiřta (1688–1713), vévody (1688–1701), respektive pruského krále (1701–1713), je však vymazáno. Uvedena je naproti tomu jeho nevlastní sestra Luise Dorothée (1680–1705), jeho matka Sophie Charlotte von Hannover (1668–1705) a jeho starší bratr Friederich Augustus (1685–1686), označený jako zesnulý. K vymazání tedy došlo mezi lety 1701 (korunovace Friedricha Wilhelma I. králem) a 1705 (úmrtí nevlastní sestry a matky). Důvodem vzniku rodokmenu panovníků byla pravděpodobně blížící se (vlastní) korunovace Friedricha Wilhelma I. pruským králem. Dalším možným pozadím vzniku byl motiv stromu, který se objevuje v dobových pohřebních kázáních. Srov. VD 17: 1:0334477F; 29:725438C. VD18: 90537262.
9) Ms. boruss. fol. 592: Johannes Freiberg: Pruská kronika (výňatek 1190–1440). Listinné dokumenty a historická vyprávění o Kulmském privilegiu, 139 listů, Německo, 16. století.
Straipsniai / Articles
33
Page 13
MARIE-LUISE HECKMANN
Chyba ve vazbě na konci, papír, 2°, binia, 3 WZ (neuvedené u Briqueta), 31 × 22, SR přibližně 26 × 17, stará foliace písařskou rukou, 28 a více řádků, kurent (seznam velmistrů z 18. století), kancelářské písmo (text a nadpisy). Písař Johannes Freiberg. Předchozí majitel: Hans Mülfelt z Königsbergu? (ani jeden údaj nelze vyčíst z vnějších znaků); [acc. ms. 158] (1830: Vend. Halling. Studioso in mense Februario). Fol. 1v dodatek. Seznam velmistrů až po Albrechta jako podrobný obsah, fol. 1r–99r Ps.-Wart(z)mann (1190–1525), fol. 99rv mandát varmijského biskupa Johanna Poliandera (kvůli luterskému náboženství, 1540), fol. 100r–124r další mandáty, 124r–126v Artickell uff die Stette, gemachtt vom Orden (1529), fol. 126v–131v Von den Sudawytternn und ihren Gebräuchen, fol. 131v–132v seznam zemských mistrů v Prusku, 132v–139v Kulmské právo. Starý Kulm a zakládací listina (nedokončeno).
Popis podle Döhm 7, fol. 59–61. Literatura: Kletke 1858, 125 n.; Toeppen 1868, 249 (bez tohoto rukopisu). Srov. Mss. boruss. fol. 176, fol. 242r–329v a fol. 629, fol. 22r–144v, jakož i StdtB Königsberg, S 24 fol., fol. 319r–327r.; k Sudavům Ms. boruss. fol. 251. Srov. také Rappolt 1738; M iletius 1742: 701/707–721; Poliander 1808; SRP 1968: 331–335, č. 10. Srov. Ms. boruss. fol. 629.
10) Ms. boruss. fol. 1157: Řád vesnic pro doménní úřady ve východopruském a litevském komorním departementu, 16 fol., Berlín, 19. století.
Lit.: Flade 2014.
Obr. 4 Theodor Lepner: Pruský Litevec, fol. 1v–2r
34
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 14
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
11) Ms. boruss. oct. 5: Theodor Lepner: Pruský Litevec, X + 202 fol., Prusko, konec 17. století. S knižní výzdobou (kolorovaná kresba).
Vazba Královské knihovny. Papír, 16,5 × 10, kurent, kancelářské písmo („negotická kurziva“), 13–14 řádků. Předchozí vlastnictví: podle Ms. Cat. A, 473 získáno před rokem 1818.
Popis podle Döhm 13: fol. 6–8. Tisk: Lepner 1744. Vydání: Gerulaitienė 2011. Srov. také SRP 6: 50–60 (Der Litauer von Schondoch).
12) Ms. boruss. oct. 20: Zprávy o úřadech a městech Pruského království · Všeobecná zpráva o královských pruských litevských úřadech · Zpráva o městech litevského departementu Pruska, 104 fol. (+ 1 vložený list), bez místa vydání, bez data [1807–1813/1815, soudě podle označení departementu z Varšavského vévodství].
Lepená papírová vazba, černě mramorovaná. Nahoře na hřbetu starý štítek Zprávy o úřadech v Prusku, dole štítek se signaturou Královské knihovny. Na fol. 11 červené razítko Královské knihovny (latinský opis), platná signatura. 17 × 10,5, složky: 8 IV64 + (IV−1)72 + III78 + IV102 + (III−3)105, třináct fasciklů s proměnlivým formátem listů: osmkrát 17 × 10 (1 fol.), 17 × 8 (6 fol.), 17 × 10, poté 17 × 10 (2 fol.), 17 × 8 (5 fol.), dvakrát 17 × 10 (1 fol.), 17 × 8 (4 fol.), jednou 17 × 10 (1 fol.), 17 × 8 (5 fol.), jednou 17 × 10 (1 fol.), 17 × 8 (4 fol.), jednou 17 × 10 (1 fol.), 17 × 8 (2 fol.), 17 × 10 (3 fol.), proměnlivý počet sloupců a řádků. Statistická šetření vycházející z názvů úřadů (1. sloupec, vždy vyplněný, fol. 1–77: 57 nečíslovaných místních názvů, fol. 78–99: 49 číslovaných místních názvů Waldau...–... Riesenburg, fol. 100–103: 10 číslovaných místních názvů Altkoff Insterburg...–... Rush), další sloupce např. pro počet osob nebo počet existujících zahrad (další sloupce jsou často prázdné).
Srov. Ms. boruss. fol. 1110.
13) Ms. gall. fol. 196: Deník Generálního sněmu stavů Polského království a Litevského velkoknížectví: 3. října – 14. listopadu 1746, 88 fol., Varšava, 1746.
Autograf. Mramorovaná lepenková vazba (Královské knihovny, 18. století), 34,7 × 20, hřbet: nápis: Journal de la Diete des Etats [...] [P]ologn[e] 1746, VD knihovní záznamy, německy. Papír, 34,7 × 19,6. Několik fol.
Straipsniai / Articles
35
Page 15
MARIE-LUISE HECKMANN
ztraceno (ztráta textu), papír křehký; linkování listů, 30–50 řádků, tři ruce, první ruka s německým β. Provenience: fol. 1r acc. [ms.] 10, 940, fol. 88v záznam o koupi. Získáno od antikváře T. O. Weigela v Lipsku; červená razítka Královské knihovny v Berlíně (latinský opis). Fol. 1r–88v Journal de la Diete Generale des Etats du Royaume de Pologne et du Grand Duché de Lithuanie, commencée à Varsovie le 3 d’octobre l’an 1746. Lundi le 3 d’octobre 1746. 1 Session. Začíná L’ouverture de la Diete Generale des Etats de Pologne et de Lithuanie se fit aujourd’hui selon les formalités usitées …
Popis vychází z http://info.filg.uj.edu.pl/fibula/sites/default/files/pdfs/Gall-Fol-196.pdf (nahlédnuto 24.10.2019).
14) Ms. germ. fol. 857: K dějinám Pruského vévodství (obsahuje Ps.-Wartzmann: Kronika země Prutenia), I + 437 + I fol., Kulm, 17. století.
Autograf. Šedá kartonová vazba, 30 × 18,5; nahoře na hřbetu tištěný štítek s titulem, dole červený štítek se signaturou ve zlatém tisku (aktuální signatura). Papír, SR 21–22 × 14–15; fol. 4r–13v bylo při vazbě v Královské knihovně nesprávně seřazeno; 16–21 řádků, kurent, kurziva (fol. 305rv, 321r–322v), jedna ruka (kromě fol. 419v), kustody, červené marginálie, na fol. 1r písařský záznam. Sum Georgij Lobuuaseri Schneebergensis. Předchozí vlastnictví: na fol. 1r záznam o vlastnictví. Ex Bibliotheca Hempclij … Anno 1668; jiná ruka. …origissimam Theodori Mitzeln abg. Dato Friol. Lauhen et 31 … 1759; acc. 9438 (tj. 11. října 1867 prodej assessorem Brakenhausenem Královské knihovně za 6 tolarů), signatura Královské knihovny, na fol. 1r a 437v červená razítka Královské knihovny (latinský opis).
Fol. 1r titul, fol. 1v prázdné, fol. 2rv rejstřík k 16 fasciklům, fol. 3rv prázdné, fol. 4r–13v abecední rejstřík ke kulmskému právu, fol. 14r–15v prázdné, I: fol. 16r–26r listina měst Kulmu a Toruně (1251), fol. 26v prázdné, II: fol. 27r–32v kulmská listina (výňatek), fol. 33r–36v prázdné, III: fol. 37r–207v pět knih kulmského práva (Starý Kulm), fol. 208r–210r magdeburské právo (výňatek o dědickém právu). Erklärung des Magdeburgischen rechten von wegen eines Puncts … Fol. 210v prázdné, IV: fol. 211r–222v věčná smlouva mezi Polskem a Pruskem (Krakov, 1525 IV 8), Fol. 223r souhlas a svolení vyslanců řádu, jakož i zemí a měst, s výše uvedeným věčným mírem … nalezeno na fol. 103 (Krakov, 1525 IV 9), fol. 223v prázdné, V: fol. 224r–233r věčná smlouva mezi Litvou a Pruskem. Nach dem aus der Regirendenne Heuster [Hochmeister] unnd unser … Fol. 233v prázdné, VI: fol. 234r–276r vévoda
36
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 16
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
Albrecht Pruský. Závěť. Závěť Jeho knížecí Milosti v Prusku (1567 II 17), která byla otevřena na zemském sněmu konaném v Heiligenbeilu roku 1568 dne 14. června a předložena stavům země..., fol. 276v–277v prázdné, VII: fol. 278r–281r vévoda Albrecht Pruský. Privilegium. Ustanovení markraběte Albrechta pro zemi a město, aby každému bylo zachováno jeho právo a svoboda (Krakov, 1525 IV 11), fol. 281v–282v prázdné, VIII: fol. 283r–300r Magdeburské právo pro obě děti (Královec, 1540 X 31), fol. 300v prázdné, IX: fol. 301r Seznam hradů a měst v Prusku, X: fol. 301v názvy piv v Prusku (1443), XI: fol. 303r Jak mocný byl řád v zemi Pruské, fol. 303v Obyvatelstvo země. 18 368 vesnic v zemi..., fol. 304rv prázdné, XII: fol. 305r–311v Usnesení tří měst Královce... k nalezení na foliu 48 (1566 X 25), XIII: fol. 312r–319v Matthias Reutel. Vyznání (1575), fol. 320rv prázdné, XIV, fol. 321r–322v latinsky. Polský král Zikmund II. August. Privilegium pro Albrechta Fridricha, vévodu Pruského (Lublin, 1569 VII 19), fol. 323rv prázdné, XV: fol. 324r–419r Ps.-Wartzmann. Kronika země Prutenia. Výňatek z některých dějin z kroniky německého řádu v Prusku. Roku našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista 1190 bylo založeno velké město Arkurs... (1190–1525), fol. 417r–419r epilog (k letům 1466, 1511, 1517–1546), fol. 419v jiná ruka (částečně setřená). Výňatek z některých dějin vlády v Prusku po zrušení Řádu německých rytířů, XVI: fol. 420r–437v Právo volby tří měst Královce (1394).
Popis podle (Anne-Beate Riecke) http://www.manuscripta-mediaevalia.de/dokumente/html/obj31250807,T (nahlédnuto 24/10/2019, vlastní autopsie 04/11/2019). Srov. http://www.handschriftencensus.de/werke/962 (bez této rukopisné jednotky). Lit.: Perlbach 1878: 101–110; Toeppen 1878: 41 f., Nr. 66; Walther 1928; Dolezel / Dolezel 1971: 12–30, Nr. 1, 33–35, Nr. 3, 57 f., Nr. 10 (?), 81 f., Nr. 16; Kisch 1978: 110–157; Bues / Kąkolewski 1999: 169–205; Ebel 1999; Mentzel-Reuters 2001 (2); Heckmann 2015.
15) Ms. germ. fol. 1493: Cosmus von Simmer: Starý a Nový svět, Historia, sv. 14, 493 fol., 1620, dodatky do roku 1632. Se žertovnou básní Jodoka Honde (1563–1612).
Obsahuje fol. 5398–5836 Evropu, část IX,2: Polsko, Litvu, Rusko, Valašsko, Moldavsko.
Erwähnung bei Becker 1986: 43.
Straipsniai / Articles
37
Page 17
MARIE-LUISE HECKMANN
16) Ms. germ. qu. 1045: Xaver Bohuss: O původu litevského národa a jeho jazyka, 73 listů, 19. století (1827).
Vorbesitz: Aus dem Nachlass des Geographen Carl Ritter (1759–1859). In einer öffentlichen Sitzung der Königlichen Warschauer Gelehrten Gesellschaft vorgelesen am 12. Dezember 1806. Übersetzt von Hrn. von Zalesky 1827 [eher Wacław Michał Zaleski (1799–1849) als Józef Bohlan Zaleski (1802–1886)].
Degering 1926: 174; http://kalliope.staatsbibliothek-berlin.de/de/ead?id=DE-611-BF-26361 (Einsichtnahme 3. November 2019).
17) Ms. lat. qu. 828: Thomas Szpot SJ: Historia Poloniae et Magni Ducatus Lithuaniae. Cum annexis Provinciis ab harum origine usque ad obitum Ioannis III. Regis Poloniae (do roku 1696), II + 286 listů, Řím, 18. století, počátek.
Červená kůže na dřevě, 25 × 17,5. Papír, SR 20 × 12,5. 31 řádků, latinská kurzíva (krásné písmo), reklamanty. Předchozí vlastnictví: fol. 1r signatura Královské knihovny, acc. ms. 1920, 3 (prodej Friedrich von Schwanghoff, Helgoländer Ufer 1, za 160 marek), fol. 1r, 2r, 286v červená razítka Královské knihovny (latinský opis). Fol. 1r titul. Historia Poloniae et Magni Ducatus Lithuaniae. Cum annexis Provinciis ab harum origine usque ad obitum Ioannis III. Regis Poloniae. Authore R.P. Szpot Societatis Iesu Theologo Pontificio, a Confessionibus in Urbe. Opus multa arcana continens, collecta ex variis Manuscriptis, Relationibus, ab Authore dum adhuc in Patria degeret, fol. 2r prázdný, fol. 2r–270r Origo Nominis Poloniæ. Compendium variarum ex Historicis Polonis collectum, fol. 2r–3v Origo Nominis. Nomen hov Polonia et distinctivum gentis Pagino non est antiquum..., fol. 3v–4v Origo Regni Poloniæ. Omnes fere historici nostri referunt..., fol. 4v–5r Stemmatis regni Poloniæ, quæ est Aquila alba, extensis ad volandum pennis in campo purpureo. Origo. Coronatus originem ejus deducit a Lecho..., fol. 5rv Limites Regni Poloniæ. Quantos Sarmatia Europea limites habuerit..., fol. 5v–240v Successio Principum & Regum Poloniæ. Primus Princeps et Rex Poloniæ Lechus I. Non est dubium Sarmatas ante Lechum suas Principes et Duces habuisse..., fol. 240v–267r Secundus Princeps (atque) Rex Poloniæ Ioannes. III. Filius Jacobi Sobieski Castellani Cracouiensis Principis Senatus sæcularis. De hoc Principe traditur cum natus esset..., fol. 267r–270r Russia. Russia, qua etiam Raqdania dicitur, alia est septentrionalis, qua alba dicitur, alia autrakis, qua etiam Russia partim rubra, partim nigra nominatur..., fol. 270r–273v Prussia. Prusiam olim gentes incoluerant non ab similes ritibus moribus et linguâ, imò Lituanis ut nonnulli Historici Stella et Dlugos attingunt ejusdem ferè originis, Prussia seu Borussia ac Lituania fuere..., fol. 273v–275v Masouia. Masouia est ea Prouincia et
38
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 18
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
část Polska, která na jedné straně sousedí s Pruským vévodstvím, na druhé s Královským Pruskem, na třetí s Podlachií a konečně na čtvrté s Velkým a Malým Polskem..., fol. 275v–276r Samogitia. Samogitia Prouincia, seu Ducatus Samogetais, et ut etiàm vult Vaporius Massagetaris Sedes, à Lituania diuiditur..., fol. 276rv Podlachia. Podlachia seu Subsgluania est Regio, et Prouincia Regni Polonia, inter Prussiam, Massouiam, Lituaniam et Minorem Poloniam, a Iazygibus olim seu Iaziuingis inhabitata..., fol. 276v–277r Liuonia. Prouincia hac unde nomen accepit, in (!) incerta est..., fol. 277v–278r Prouinciarum Palatinatus. Palatinatus dicuntur à Palatinis porro`Palatini dicuntur à Palatio, quòd sint Regum Consiliarii..., fol. 278rv Majoris Poloniæ. Primus Palatinatus est Pomaniensis cujus Stemma est, et aquila alba..., fol. 278v–279r Minoris Poloniæ. Primus Palatinatus est Cracouiensis, cuius Stemma est Aquila alba expansis alis ad uolandum..., fol. 279rv Ducatus Lithuaniæ. In hac Prouincia duo nota: Primum est quod Stemma Palatinatuum suorurm communiter est Eques armatus in cursu cum euaginato ense..., fol. 279v Russiæ. Primus Palatinatus est, qui proprie dicitur Palatinatus Russis. Ejus esterna est Leo filius coronatus in campo..., fol. 279v–280r Prussiæ. Primus Palatinatus est Culmen cujus Stemma esterna est Aquila alba expansis alis in cælo corona aurea ex dextra ala erit..., fol. 280r Masovia. Primus Palatinatus est, qui dicitur propria Palatinus Wasouia Cujus Stemma est Aquila alba expansis alis ut campo rubro coronata mitrâ Ducali Castellaneo habet..., fol. 280r Ducatus Samogitiæ. Retinet nomen suum, nec habet Palatinum sed Capitaneum seu Præfectum..., fol. 280r Podlachia. Palatinatum tantum unum habet in quo est terra una Bielsam et tres Districtus..., fol. 280rv Liuonia. Palatinatus tantùm unus est, et Castellanus unus, Stemma Palatinatus est Gryphus albus..., fol. 280v–284r Ualachia. Prouinciæ hujus Princeps Palatinus vocatur, ad similitudinem Palatinorem Poloniæ..., fol. 284v–285r Ordo Senatorum Regni Poloniæ. Archiepiscopus Gnesnensis Ejus in Polonia amplissima dignitas est..., fol. 285r–186v Senatores Seculares. Post Episcopo secundum a rege locum tenent. Castellanus Cracouiensis...
Zmínka v Ms. Cat. A 557/16.
18) Cod. Simul. 298: Fotomechanická kopie: Aldona Gustas: Losy, moji bratři, příloha v němčině k jejímu dílu: Briedžiai mano broliai. Básně, Vilnius 1983.
100 strojopisných stran. Volné listy. Hlavní signatura: 524810.
19) Ms. slav. fol. 1: Christoph Sigmund Pac: Královské dekrety [Krzysztof Zygmunt Pac: Xiegi dekretalowe roku 1650 za dicrty wielmoznego iego mosci Pana
Straipsniai / Articles
39
Page 19
MARIE-LUISE HECKMANN
Christopha Paca Chorazego WXI, starosty Wilkowskiego], sv. 1, 725 fol., Vilnius, 1650, leden–září.
Autograf. Červenohnědá kůže na dřevě, se zlatou rytinou, nahoře na hřbetu štítek s titulem. Papír. Vodoznak: kruh, v něm kříž se třemi břevny zakončenými tlapkami, po stranách dva šesticípé hvězdy; kurziva, jedna ruka. Provenience: fol. 4r signatura Královské knihovny, fol. 707v červené razítko Královské knihovny v Berlíně (latinský opis). Fol. 1r–3v prázdné, fol. 4r–5r rejstřík, fol. 5r–719v dekretály, chronologicky seřazené, fol. 5r–15v, 45v, 79v, 96v, 127rv, 149v, 192rv, 277rv, 299v, 305v–306v, 446v, 586v, 708r–710v, 720r–725v prázdné.
Popis vychází z https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/publication/291844/edition/279209/content (nahlédnuto 27. 10. 2019). Ke Krzysztofu Zygmuntu Pacovi (1621–1684) viz Wolff 1885: 150–171, zde s. 152 n. (bez tohoto rukopisu).
20) Ms. slav. fol. 2: Christoph Sigmund Pac: Královské výnosy [Krzysztof Zygmunt Pac: Zięgi dekretalowe roku 1650 za dicrty wielmoznego jego mosci Pana Christopha Paca Chorazego WXI, starosty wilkowskiego], sv. 2, 352 fol., Vilnius 1650, říjen–prosinec.
Autograf. Černá kartonová vazba (17. století?), nahoře na hřbetu štítek s titulem. Papír. Kurziva, jedna ruka. Předchozí vlastnictví: fol. 4r signatura Královské knihovny, fol. 4v, 351v červená razítka Královské knihovny v Berlíně (latinský opis). Fol. 1r–3v prázdné, fol. 4r–351v výnosy, chronologicky seřazené, fol. 352rv prázdné.
Popis vychází z https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/publication/292270/edition/279604/content? (nahlédnuto 27. 10. 2019). Ke Krzysztofu Zygmuntu Pacovi (1621–1684) viz Wolff 1885: 150–171, zde s. 152 n. (bez tohoto rukopisu).
21) Ms. slav. fol. 3: Kniha kvitancí litevského pokladníka a dvorského pokladníka Stefana Paca [Kopiariusz kancelarii podskarbiego litewskiego Stefana Paca], 306 fol., Litva (Vilnius?), 1631–1634.
Autograf. Vazba: pergamen na dřevě: z antifonáře, čtvercová neumová notace na čtyřlinkové osnově, 14. století, VD CAO 6789, HD CAO 4747. Papír, vodoznak:
40
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 20
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
Ryba v kruhu, dvojitě obrysově (Bl. 305), linkování stránek, číslování stran písařem, 35 řádků, kancelářské písmo, jedna ruka, časté reklamanty, polsky. Provenience: VD uvnitř vlastnický záznam? Maryn Kuspi, Bl. 2r signatura Královské knihovny v Berlíně, Bl. 2v, 302v červená razítka Královské knihovny v Berlíně (latinský opis). Žánr a účel úřední knihy vyplývají z nadpisu na Bl. 180r (viz níže). Bl. 1r–10v abecední rejstřík, Bl. 1v–4v, 5v, 7rv, 8v–9v, 10v–11v prázdné, Bl. 12r–14v 6 písemností (nedatovaných), Bl. 15r–35v 49 písemností (1631), Bl. 25r prázdné, Bl. 36r–40v 14 písemností (1631 a 1631/1632), Bl. 41rv prázdné, Bl. 42r–97v 61 písemností (1631), Bl. 98rv prázdné, Bl. 99r–118r 16 písemností (1631), Bl. 118v–120v prázdné, Bl. 121r–130v 7 písemností (1623, 1627, 1627, nedatovaných), Bl. 131r–134v prázdné, Bl. 135r–145v 8 písemností (1631), Bl. 146r–148v prázdné, Bl. 149r–150r 5 písemností (1632), Bl. 150r–157v 42 písemností (1632), Bl. 158rv prázdné, Bl. 159r nadpis. Rok Panski 1633, Bl. 159v prázdné, Bl. 160r–173r 12 písemností, Bl. 173v prázdné, Bl. 174r–179v 6 písemností, Bl. 180r–213v Kwity odszczenia Trybunału Skarbowego, Panom Poborcom dane na Cztery Pobory oboey Raty na Seymise. Trzyniedzielnym w Roku 1632 Vchwalone. 28 písemností, Bl. 214r–215r jedna písemnost (1634), Bl. 216v–216v prázdné, Bl. 217r–302v Rok Panski 1634. 62 písemností, Bl. 303r–305v prázdné, Bl. 306rv, HD uvnitř změna ruky? poznámky a výpočty.
Popis vychází z https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/publication/292279/edition/279610/content (nahlédnuto 25.10.2019). Ke Stefanu Pacovi (1587–1640), soukromému sekretáři polského krále Zikmunda III. Vasy (od roku 1611), dvornímu pokladníkovi Litvy a pokladníkovi Litvy (obojí od roku 1630), srov. Wolff 1885: 80–88, zde 82–84 (bez této Hs.).
22) Ms. slav. fol. 4: Privilegia polských králů městu Vilniusu [Sumariusz liberatij od świątobliwej pamięci krolow... jako ij teraz krolatemu szczęśliweman [i.d. szczęśliwym] pamięćego Pana Kaszi (miri Miłosciwego) miastu Wilenskie-mu nadanych ktore pres Mikołaja z Ciechanowca Kiszka wojewodę Mscisławskiego zrewidowane ij De Verbo ad Verbum wpisanę są. Działo sie w Wilnie dnia 22 miesiąca septembra Anno 1633], 48 Bl., Vilnius, 1633, 22. září.
Hnědá kartonová vazba, štítek s názvem nahoře na hřbetu (odřený), rohy potažené kůží, VD s názvem psaným inkoustem (téměř setřeným), nalepený signaturní štítek Královské knihovny (poškozený). Papír, na obou dolních rozích vytržený. Staré stránkování a staré číslování privilegií,
Straipsniai / Articles
41
Page 21
MARIE-LUISE HECKMANN
Kursiva, několik rukou. Provenience: VD uvnitř číslice 28; Bl. 1r signatura Královské knihovny v Berlíně, Bl. 23v červené razítko Královské knihovny v Berlíně (latinský opis). Bl. 1r titul, Bl. 1v prázdné, Bl. 21r–23r 32 privilegií, Bl. 23v–48v prázdné.
Srov. https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/publication/292432/edition/279735/content (nahlédnuto 31.10.2019). K Nikolausi Kiszkovi (kolem 1588–1644), vojvodovi v Tartu (1617–1626) a Mstislavli (1626–1636), kastelánovi v Trakai (1636–1640), velkému pokladníkovi Litvy (1640–1644), starostovi ve Vawkavysku (1637) a Mahiljovu / Mogiljovu (1644), srov. PSB 1966: 513.
23) Ms. slav. fol. 7: Statuty Litevského velkoknížectví z roku 1595. Příležitostně také modlitby a písně [Statut Wielkiego Księstwa Litewskiego z roku 1595. Przy tym okolicznościowe modlitwy i pieśni]. 224 Bl., Polsko-litevská unie, 16. století, konec.
Červenohnědá kožená vazba, VD orámováno florálními razítky, vnitřní pole: rostlinné úponky v rozích, nahoře a dole uprostřed po jednom otevřeném květu, vlevo a vpravo po třech otevřených květech pod sebou, ve středním medailonu profil muže s kloboukem, nahoře nápis STATVT (KWL), HD vlevo a vpravo dvojitý, dole vícenásobný rám: proplétaný pás, florální razítka (17. století). Bl. 1 roztržený (se ztrátou listu a textu); linkování stran červeným inkoustem, kursiva, jedna ruka, reklamanty, nadpisy a číslování kapitol, majuskule na začátku oddílu červeně, polsky. Provenience: Bl. 1r červené razítko Královské knihovny v Berlíně (latinský opis), razítko Schutzstaffel (ve věnci pod sebou dva železné kříže oddělené stuhou, vpravo a vlevo od horního kříže s tlapatými rameny iniciály SS). Bl. 1r–6v poznámky (dopis?), Bl. 7r–9v prázdné, Bl. 10r titul, Bl. 10v prázdné, Bl. 11rv privilegium Zikmunda III. Polsko-litevského (Krakov, 1588), Bl. 12r–29v rejstřík (k 14 knihám), Bl. 30rv prázdné, Bl. 31r–47r 1. kniha. 35 kapitol, Bl. 47v–54r 2. kniha. 27 kapitol, Bl. 54r–73v 3. kniha. 51 kapitol, Bl. 74r–125v 4. kniha. 105 kapitol, Bl. 126r–133v 5. kniha. 22 kapitol, Bl. 133v–139r 6. kniha. 15 kapitol, Bl. 139r–148r 7. kniha. 31 kapitol, Bl. 148v–150v 8. kniha. 9 kapitol, Bl. 151r–162v 9. kniha. 32 kapitol, Bl. 163r–166v 10. kniha. 18 kapitol, Bl. 167r–190r 11. kniha. 68 kapitol, Bl. 190v–198r 12. kniha. 24 kapitol, Bl. 198v–201v 13. kniha. 14 kapitol, Bl. 202r–213r 14. kniha. 37 kapitol, Bl. 231v–217v prázdné, Bl. 218r Trybunał Obiwatelem Wielikoho Kniaztwa Litowskoho na Soyme Warszawkomdani (1591?), Bl. 218v prázdné, Bl. 219r–228r Sposob Praw Tribunalskich. Začíná Stephan ZBozci miłości..., Bl. 228v–229v Priwiley preiozenia
42
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 22
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
Popis podle https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/publication/292131/edition/279449/ content (nahlédnuto 24. 10. 2019).
24) Ms. slav. fol. 12: Seznam hostů na královském dvoře Vladislava IV. ve Vilniusu [Revisia gospod dworoviego krolevskiei m[o]lsci w miescie Wilnie pod bytnosc krola iegomosci [Władysława IV.] w roku 1636], 101 fol., Vilnius, 1636.
Hnědá kůže na dřevě (17. století); přední deska má trojitý rám z dvojitých slepotiskových linek, prostřední rám je zdobený křížovými květy (čtyřlisty), v hlavním poli medailon, po obvodu věnec a květy, nahoře lilijová koruna s obloukem; vnitřní pole je dělené a čtvrcené, v každém poli květ, celek doplněný srdečním štítkem (vše odřené). Provenience: fol. 1r vlastnický záznam (16. ledna 1691, Stanislaw...), signatura Královské knihovny (ms. slav. Fol. 12), na fol. 97v červené razítko Královské knihovny v Berlíně (latinský opis). Fol. 1r titul, fol. 1v prázdné, fol. 2r–97r jména seřazená a očíslovaná podle data a pořadí [při audienci?], fol. 97v–101v prázdné.
Popis podle https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/publication/292770/edition/280061/ content (nahlédnuto 24. 10. 2019).
25) Ms. slav. fol. 15: Seznam hostů na královském dvoře ve Vilniusu [Rewizja gospód dla dworu królewskiego w Wilnie], I + 57 fol., Vilnius, 17. století.
Bílá kůže na dřevě (17. století); přední a zadní deska mají dvojitý rám z dvojité slepotiskové linky, resp. perlovce; ve středním poli váza se dvěma uchy a kytice ze tří květních kruhů (uvnitř 16 poupat, kolem nich 12 poupat, vně květy ve třech směrech: svisle, šikmo vlevo nebo vpravo nahoru a vodorovně); kurzíva, jedna ruka (písmo silně odřené). Provenience: na fol. 2r signatura Královské knihovny (ms. Slav. Fol. 15), na fol. 2r a 54r červená razítka Královské knihovny (latinský opis). Fol. 1rv prázdné, fol. 2r–54r jména seřazená a očíslovaná podle data a pořadí [při audienci?], fol. 54v–57v prázdné.
Straipsniai / Articles
43
Page 23
MARIE-LUISE HECKMANN
Popis podle https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/publication/294124/edition/281294/content (nahlédnuto 24. 10. 2019).
26) Ms. slav. fol. 47: Listiny týkající se pozemkových a majetkových záležitostí šlechtických rodin v Trakajském vojvodství [Zbiór osiemnastu oryginalnych dokumentów z terenu Wielkiego Księstwa Litewskiego dotyczących głównie spraw majątkowych pochodzących], 41 fol., Litva, 1568–1777.
Kartonové listy, jednotlivé nebo dvojlisty, různých formátů, vložené do kartonové obálky. Kurzíva, polsky a bělorusky. Provenience: každý list opatřen červeným razítkem a akcesním číslem Královské knihovny v Berlíně (acc. ms. [4. května] 1917, 32: z velkostatku Akramowski u Terrie, prodal nadporučík Erwin Maßmann, Berlin-Wilmersdorf, Waghäusenerstraße 19i). 18 listin.
Popis podle https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/publication/294389/edition/281787/content (nahlédnuto 31. 10. 2019) a Ms. Cat. A 557/16.
27) Ms. slav. fol. 49: Litevské písně [Lietū́viškos dainos], 6 fol., bez místa vydání, 19. století.
Papír. Předchozí vlastnictví: z Královské domácí knihovny, Berlín: B8327 nebo B8927 (acc. ms. [18. února] 1962, 28). Texty jsou dvojjazyčné, s výjimkou první básně, litevského překladu Heil dir im Siegerkranz, na fol. 4r notový zápis.
Zmíněno v Ms. Cat. A 557/16.
LITERATURA
Aleknavičienė Ona 2011: Pirmasis Baltramiejaus Vilento Enchiridiono leidimas: terminus ad quem – 1572-ieji. – Archiwum Lithuanicum 11. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
44
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 24
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
Bechtel Fritz 1882: Bartholomäus Willent’s litauische Uebersetzung des Luther’schen Enchiridions und der Episteln und Evangelien, nebst den Varianten der von Lazarus Sengstock besorgten Ausgabe dieser Schriften. Mit einer Einleitung hrsg. von Fritz Bechtel. Göttingen: R. Peppmüller.
Becker Peter Jörg 1986: Kurzes Verzeichnis der von Hermann Degering nicht mehr erfaßten Handschriften in Folio. Ms. germ. fol. 1384–Ms. germ. fol. 1500. Berlin: Typoscript (auch als Digitalisat der SBB PK).
Blažienė Grasilda 2000: Die baltischen Ortsnamen im Samland. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.
Blažienė Grasilda 2001: Stand und Aufgaben der altpreußischen Onomastik. – Namenkundliche Beiträge Wolfgang P. Schmid zum 70. Geburtstag. Hrsg. von Friedhelm Debus. Akademie der Wissenschaften und der Literatur, Mainz. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 47–60.
Blažienė Grasilda 2005: Baltische Ortsnamen in Ostpreußen. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.
Bleskina Ol’ga N. 2011: Katalog sobranija latinskich rukopisej: pravo, filosofija, nauka, literatura i iskusstvo / Catalogus codicum manuscriptorum latinorum, qui in Bibliotheca Publica Petropolitana asservantur. Sankt-Petersburg: Izdat.
Brauer Michael 2011: Die Entdeckung des ‚Heidentums‘ in Preußen. Berlin: Akademie-Verlag.
Bretke Johann 1991 (1): Navias testamentas ing lietuwischką lieszuwi perraschitas. Nový zákon přeložený do litevštiny. Vydali Jochen Dieter Range a Friedrich Scholz. Paderborn: Ferdinand Schöningh.
Bretke Johann 1991 (2): Psalteras ing lietuwischką lieszuwi pergulditas. Žaltář přeložený do litevštiny. Vydali Jochen Dieter Range a Friedrich Scholz. Paderborn: Ferdinand Schöningh.
Bretke Johann 2017: Biblia. Tatai esti Wissas Schwentas Raschtas. Lietuwischkai pergulditas. Die Bibel. Das ist die ganze Heilige Schrift, litauisch übersetzt. Hrsg. von Jochen Dieter Range. Paderborn: Ferdinand Schöningh.
Bues / Kąkolewski 1999: Die Testamente Herzog Albrechts von Preußen aus den sechziger Jahren des 16. Jahrhunderts. Hrsg. von Almut Bues und Igor Kąkolewski. Wiesbaden: Harrassowitz.
Bukantytė Eglė 2007: Martino Lutherio Naujojo Testamento (1522–1546) įtaka Jono Bretkūno Naujojo Testamento vertimui (1579–1580) sintaksės aspektu. Klaipėdos univ. leidykla.
Straipsniai / Articles
45
Page 25
MARIE-LUISE HECKMANN
Daugirdas Kęstutis 2007: Andreas Volanus und die Reformation im Großfürstentum Litauen. Mainz am Rhein: Von Zabern.
David Lucas 1812: Preussische Chronik, nach der Handschrift des Verfassers mit Beifügung historischer und etymologischer Anmerkungen. Hrsg. von Ernst Henning. Bd. 1. Königsberg: Haberland.
Degering Hermann 1926: Kurzes Verzeichnis der germanischen Handschriften der Preußischen Staatsbibliothek 2. Leipzig (auch als Digitalisat der SBB PK).
Döhn Helga Gesamtbestand: Manuscripta borussica (Mss. Boruss.). Katalog dochovaného celkového souboru. Berlín: Ms. Cat. A 557/3, 1–4, nevydáno.
Döhn Helga 6 [20. století, třetí čtvrtina]: Ms. boruss. fol. 200–423 (popisy vybraných rukopisů). Berlín: Ms. Cat. A 557/3, 6 (také jako digitalizát SBB PK).
Döhn Helga 7 [20. století, třetí čtvrtina]: Ms. boruss. fol. 442–692 (popisy vybraných rukopisů). Berlín: Ms. Cat. A 557/3, 7 (také jako digitalizát SBB PK).
Döhn Helga 13 [20. století, třetí čtvrtina]: Ms. boruss. oct. 1–233 (popisy vybraných rukopisů). Berlín: Ms. Cat. A 557/3, 13 (také jako digitalizát SBB PK).
Dolezel / Dolezel 1971: Die Staatsverträge des Herzogtums Preußen 1. Hrsg. von Stephan Dolezel und Heidrun Dolezel. Köln, Berlin: Grote.
Ebel Friedrich 1999: Magdeburger Recht. – Lexikon des Mittelalters 6. Stuttgart, Weimar: Metzler, 77–79.
Eibl Elfie-Marita 2004: Die Urkunden und Briefe aus den Archiven und Bibliotheken der Bundesländer Berlin, Brandenburg und Mecklenburg-Vorpommern sowie dem Archivum Pānstwowe w Szczecinie / Staatsarchiv Stettin für die historische Provinz Pommern. Wien, Köln, Weimar: Böhlau.
Enchiridion 1561: Der Kleine Catechismus Doctor Martin Luther. Teutsch und Preussisch, übersetzt von Abel Will, Pfarrer zu Bobeten. Königsberg: Johann Daubmann. VD16 L 5202 (auch als Digitalisat der SBB PK).
Flade Dietrich 2014: Verwaltungsmaßnahmen und deren Auswirkungen im 18. Jahrhundert auf das Leben der „Unterthanen in Preußisch Litthauen“. – Annaberger Annalen 22, 153–206.
Förster Friedrich Christoph 1820: Ausführliches Handbuch der Geschichte, Geographie und Statistik des Preußischen Reichs 1. Berlin: Christiani.
46
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 26
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
Gartman V. G. 1901: Polʹskija i litovskija starinnyja Monety 1056 [recte 1506]–1795. Syzrań: Sinjavskij.
Gelumbeckaite Jolanta 2017: Reformation und Entstehung der baltischen Schriftsprachen. – Reformation und Freiheit. Luther und die Folgen für Preußen und Brandenburg. Hrsg. von Ruth Szlanka. Petersberg: Michael Imhof Verlag, 240–243.
Gerulaitienė Vilija 2011: Teodoras Lepneris / Teodor Lepner, Prūsu lietuvis / Der Preusche Littau. Hrsg., eingeleitet und übersetzt von Vilija Gerulaitienie. Vilnius.
Grulkowski Marcin 2015: Najstarsze księgi miejskie Głównego Miasta Gdańska z XIV i początku XV wieku. Studium kodykologiczne. Warszawa: Polskie Towarzystwo Historyczne.
Heckmann Dieter 2015: Burgen und Schlösser Preußens. Eine Landesaufnahme von 1594–1596. – Piśmienność pragmatyczna. Edytorstwo źródeł historycznych-archiwistka. Studia ofiarowane Profesorowi Januszowi Tandeckiemu w sześćdziesiątą piątą rocznicę urodzin. Hrsg. von Roman Czaja, Krzysztof Kopiński. Toruń: Towarzystwo Naukowe w Toruniu, 585–608.
Heckmann Marie-Luise 2004: Krieg und historische Erinnerung im landesherrlichen und im städtischen Milieu des Hanseraums. – Das Bild und die Wahrnehmung der Stadt und der städtischen Gesellschaft im Hanseraum im Mittelalter und in der frühen Neuzeit. Hrsg. von Roman Czaja. Toruń: Towarzystwo Naukowe w Toruniu, 115–162.
Heckmann Marie-Luise 2020: Dossier, Relation oder Chronik? Die „Historia vom Aufruhr zu Danzig und seiner Beruhigung durch den König von Polen“ des Mühlschreibers Stenzel Bornbach. – Schriftlichkeit im Preußenland. Hrsg. von Marie-Luise Heckmann und Jürgen Sarnowsky. Osnabrück: fibre (im Druck).
Hermann Eduard 1915: Wills Kenntnis des Preußischen. – Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung auf dem Gebiete der Indogermanischen Sprachen 47(1–2), 147–158.
Johansson Evald 1964: Die Deutschordenschronik des Nicolaus von Jeroschin. Eine sprachliche Untersuchung mit komparativer Analyse der Wortbildung. Ein Beitrag zur Erforschung der Ordenssprache und ihrer Rolle in der Entwicklung der nhd. Sprache. Lund: Glerup.
Keßler Stephan / Schiller Christiane 2006: Navicula litterarum Balticarum. Philologische Baltikum-Studien für Jochen D. Range zum 65. Geburtstag. Hrsg. von Stephan Kessler und Christiane Schiller. Wiesbaden: Harrassowitz.
Kisch Guido 1978: Die Kulmer Handfeste. Text, rechtshistorische und textkritische Untersuchungen nebst Studien zur Kulmer Handfeste, dem Elbinger Privilegium von 1246 und einem Beitrag zur Geschichte des Begriffes „ius teutonicum“, „Deutsches Recht“ im Deutschordensgebiet. 2. Auflage. Sigmaringen: Thorbecke.
Straipsniai / Articles
47
Page 27
MARIE-LUISE HECKMANN
Kletke Karl 1858: Die Quellenschriftsteller zur Geschichte des Preußischen Staates 1. Berlin: Schroeder (auch als Digitalisat der BSB).
Kluge Friedemann / Scholz Friedrich 2002: Textkritische Edition der Übersetzung des Psalters in die litauische Sprache von Johannes Bretke, Pastor zu Labiau und Königsberg i.Pr., nach der Handschrift aus dem Jahre 1580 und der überarbeiteten Fassung dieses Psalters von Johannes Rehsa, Pastor zu Königsberg i. Pr., nach dem Druck aus dem Jahre 1625 nebst der Übersetzung des Psalters in die deutsche Sprache von Martin Luther nach der Ausgabe aus dem Jahre 1545. Paderborn, München [u.a.]: Schöningh.
Kraut Philip 2017: Jacob Grimm und die litauische Sprache. I. Studien und Korrespondenzen. – Archivum Lithuanicum 17. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Laucevičius Edmundas 1967: Poperius Lietuvoje XV–XVIII a: Atlasas. Vilnius: Mintis.
Lepner Theodor 1744: Der Preusche Littauer, oder Vorstellung der Nahmens-Herleitung, Kind-Tauffen, Hochzeit. Danzig: Rüdiger.
Logutova Margarita 2015: Katalog sobranija latinskich rukopisej: teologija. Rossijskaja nacionalnaja biblioteka / Catalogus codicum manuscriptorum latinorum, qui in Bibliotheca Publica Petropolitana asservantur: theologia. Sankt-Peterburg: Rossijskaja nacional’naja biblioteka.
Lukšaitė Ingė 2017: Die Reformation im Großfürstentum Litauen und in Preußisch-Litauen (1520er Jahre bis zum Beginn des 17. Jahrhunderts). Übersetzt von Lilija Künstling und Gottfried Schneider. Leipzig: Leipziger Universitätsverlag.
Mažvydas Martynas 1547: Katechismusa prasty žadei, makslas skaitima rašta yr giesmes del krikščianistes beidelbernelju iaunu nauiey suguldytas. Königsberg: Hans Weinreich, Januar 8.
Meletius Hieronymus 1742: Wahrhaftige Beschreibung der Sudawen auf Samland, sammt ihrem Bockheiligen in Ceremonien. – Erläutertes Preußen. Königsberg, 701/707–721 (auch als Digitalisat der SUB Göttingen).
Mentzel-Reuters Arno 2001 (1): Fragment kroniky Petra z Dusburgu v excerptech Stenzela Bornbacha. – Preußenland 9, 1–18.
Mentzel-Reuters Arno 2001 (2): Od řádové kroniky k zemským dějinám. Formování staropruské historiografie země v 16. století. – Kulturgeschichte Ostpreußens in der Frühen Neuzeit. Vydali Klaus Garber, Manfred Komorowski. Tübingen: Niemeyer, 581–637.
Miltakis Egidijus 2015: Simono Grunau kronikos įtaka XVI–XVIII a. Prūsijos istoriografijai. – Krikščionių visuomenės raidos atodangos LDK vakarinėje dalyje ir Prūsijoje.
48
Acta Linguistica Lithuanica LXXXI
Page 28
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
Věnováno prof. Stephenu C. Rowellovi k 50. výročí. Vydal Marius Ščavinskas. Klaipėda, 95–121.
Ms. Cat. A 557/16: Starý katalog Královské knihovny v Berlíně 16. Berlín: nepublikováno.
Neumann Vladimir 2016: Polnische Kirchenlieder in Moskau am Ende des 17. Jahrhunderts. Kommentierte Textedition der Liederhandschrift Pogodin Nr. 1974 aus der Russischen Nationalbibliothek. Köln, Weimar, Wien: Böhlau Verlag.
Pakerys Jurgis 2015: Vilento Lk 2,47, homografinė skirtis ar spaudos riktas? – Archivum Lithuanicum 15. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Perlbach 1878: Quellenbeiträge zur Geschichte der Stadt Königsberg im Mittelalter. Hrsg. von Max Perlbach. Göttingen: Verlag von Robert Peppmüller.
Peter von Dusburg 1984: Chronik des Preußenlands. Hrsg. von Klaus Scholz, Dieter Wojtecki. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft.
Piotr z Dusburga 2007: Kronika ziemi Pruskiej. Edita Jarosława Wenta. Kraków: Nakład Polskiej Akademii Umiejętności.
PSB 1966: Polski Słownik Biograficzny. Teil 12. Kraków: Polska Akademia Umiejętności.
Range Jochen Dieter 1980: Baltica. Depositum Vilius Gaigalaitis aus der Bibliothek Eduard Hermann, Staatsbibliothek Preußischer Kulturbesitz, Osteuropa-Abt. Bearbeitet von Jochen Dieter Range unter Mitwirkung von Maria Hoffmann und Nicole Sujeta. Berlin: Staatsbibliothek Preußischer Kulturbesitz, Osteuropa-Abteilung.
Rappolt Carolus Henricus 1738: De Origine Succini In Littore Sambiensi, Meditatio Epistolaris: Quam excipit Johannis Poliandri, Celeberrimi Viri, Descriptio Sudinorum Glessum Captantium. Nunc primum in lucem prolata Ex Autographo (1737). Königsberg: Reusner (auch als Digitalisat der SBB PK).
Sajauskas Stasys / Kaubrys Domininkas 1993, 2006: Lietuvos Didžiosios Kunigaikštystės numizmatika. 2 vnt. Kaunas: Zaltvyskle ir Naujasis lankas.
Smith Thomas William 2017: An unknown Fragment of Peter von Dusburg’s Chronicon terrae Prussiae in Dublin, Trinity College Library MS 516. – W służbie zabytków. Ed. Janusz Hochleitner, Karol Polejowski. Malbork: Museum Zamkowe, 151–154.
SRP 1868: Scriptores rerum Prussicarum 1. Hrsg. von Theodor Hirsch, Max Toeppen und Ernst Strehlke. Leipzig: Hirzel.
Straipsniai / Articles
49
Page 29
MARIE-LUISE HECKMANN
SRP 1968: Scriptores rerum Prussicarum 6. Hrsg. von Walter Hubatsch und Udo Arnold. Leipzig, Frankfurt am Main: Minerva.
Tandecki Janusz 1990: Średniowieczne księgi wielkich miast pruskich jako źródła historyczne i zabytki kultury mieszczáńskiej (organizacja władz, zachowane archiwalia, działalność kancelarii). Warszawa, Toruń: Instytut Sztuki Polskiej Akademii Nauk.
Thies Felix 2017: Edition und Kommentar des Buchs Ruth aus der Bibelübersetzung des Johannes Bretke (1589). – Archivum Lithuanicum 17. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Toepen Max 1853: Geschichte der preußischen Historiographie von P. von Dusburg bis auf K. Schütz, oder Nachweisung und Kritik der gedruckten und ungedruckten Chroniken zur Geschichte Preußens unter der Herrschaft des deutschen Ordens. Berlin: Hertz.
Toepen Max 1868: Zur Geschichte der historischen Literatur Preußens im sechzehnten Jahrhundert. – Altpreußische Monatsschrift N.F. 5, 243–264.
Toepen Max 1878: Acten der Ständetage Preußens unter der Herrschaft des deutschen Ordens. Bd. 1. Hrsg. von Max Toeppen. Leipzig: Duncker & Humblot.
Vater Johann Severin 1821: Die Sprache der alten Preußen. Einleitung, Uebersete, Sprachlehre, Wörterbuch. Erlangen: Hard Fischer Verlag (auch als Digitalisat der DNB).
Walter Franz 1928: Königsberger Willküren. Königsberg: Gräfe & Unzer.
Wijaczka Jacek 2014: Herzog Albrecht und die Hexen. Hexenprozesse im Herzogtum Preußen im Reformationszeitalter. – Preußen und Livland im Zeichen der Reformation. Hrsg. von Arno Mentzel-Reuters und Klaus Neitmann. Osnabrück: fibre, 77–92.
Wolff Józef 1885: Pacowie. Materyały historyczno-genealogiczne. Petersburg: w drukarni F. Suszczyńskiego.
Zonenberg Sławomir 2009: Kronika Szymona Grunaua. Bydgoszcz: Wydawnictwo Uniwersytetu Kazimierza Wielkiego.
Zonenberg Sławomir 2020: Die handschriftlichen Grundlagen der „Preußischen Chronik“ von Simon Grunau. Zur Frage der Neuedition der Chronik. – Schriftlichkeit im Preußenland. Hrsg. von Marie-Luise Heckmann und Jürgen Sarnowsky. Osnabrück: fibre (im Druck).
50
Acta Linguistica Lithuanica LXXI
Page 30
Prussica und Lithuanica in der Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
ZKRATKY A SIGLA
BPAW – Knihovna Polské akademie věd; SB – Bavorská státní knihovna; HD – zadní přídeští; ÖNB – Rakouská národní knihovna; PStA – Polský státní archiv; SBB PK – Státní knihovna v Berlíně – Pruské kulturní dědictví; UB – Univerzitní knihovna; VD – přední přídeští; VD 16 – Soupis tisků vydaných v německy mluvících zemích v 16. století; VD 17 – Soupis tisků vydaných v německy mluvících zemích v 17. století.
Prussica a Lithuanica ve Státní knihovně v Berlíně – Pruské kulturní dědictví
SHRNUTÍ
Článek „Prussica a Lithuania v Berlínské státní knihovně – pruské kulturní dědictví“ stručně shrnuje okolnosti vzniku a některé aspekty výzkumu téměř třiceti rukopisů v němčině, latině, pruštině či litevštině, které se v 19. století dostaly do Královské pruské knihovny v Berlíně, a přináší jejich stručný popis. Prussica a Lithuanica se do Berlínské státní knihovny dostaly různými způsoby – byly prodány, darovány, zděděny nebo převedeny z jiných knihoven. Lithuanica jsou v zásadě rukopisy psané litevsky nebo související s Litvou, zatímco Prussica představují „jazykové památky“ spjaté se Súdovskem a dalšími pruskými kmeny a jejich kontakty s Litvou. Článek se nezabývá rukopisy, které již byly zařazeny do katalogů a jsou badatelům snadno dostupné. Co lze od pojednávaných rukopisů očekávat? Obsahují informace o baltských kmenech severovýchodně od Visly a jihozápadně od Němenu; o christianizaci tohoto regionu; nabízejí možnost vrátit se retrospektivně do pohanské minulosti a znovu se seznámit s baltskými božstvy; baltské jazyky se stávají jazyky kázání a modliteb reformované církve, překládá se do nich Malý katechismus Martina Luthera a skrývá se v nich ještě mnoho zajímavého.
Tento článek je věnován Grasildě Blažiene, která vytrvale zkoumá pruský jazyk a vše, co s ním souvisí.
