DĚJINY TERMINOLOGIE

Vincentas DROTVINAS

Vilniuská pedagogická univerzita

Z DĚJIN VOJENSKÉ TERMINOLOGIE

Není mi tak líto Sudatovy pevnosti, jako je mi líto Sudatových bojů.

Z rukopisu M. Miežinise z roku 1849

1. Válka a její lexikum

Válka je stará jako svět. Dějiny mnoha národů jsou dějinami dlouholetých loupeživých nebo obranných válek, popsaných a opěvovaných na stránkách světové literatury. Při jejich čtení se setkáváme s vojenskou lexikou různých zemí – s názvy vojáků, zbraní, bojových činností a způsobů boje atd. Také ve staré litevské literatuře, stejně jako ve folkloru, nacházíme mnoho vojenských termínů pocházejících z dávných dob. Vojenské termíny tedy tvoří jednu z nejstarších vrstev lexika litevského jazyka. Dosud však staré ani současné vojenské termíny nepřitáhly pozornost badatelů. Původ vojenských termínů přehledově zpracoval historik litevského spisovného jazyka Jonas Palionis (1967). Autor uvádí tři vrstvy původu vojenských termínů: lidové hovorové lexikum (248–250), knižní litevské lexikum – novotvary (263–264) a přejaté lexikum (278–279), a popisuje kvantitativní poměr těchto termínů k jiným skupinám odpovídajícího původu – mezi skupinami lidového litevského lexika patří vojenské termíny k těm menším (248–249), zatímco názvy válečné a bojové techniky tvoří poměrně početnou skupinu slavismů doložených v památkách litevského jazyka staršího období (278–279). Značné množství vojenského lexika, které se v současné litevštině nepoužívá, je uvedeno v nejnovějším díle J. Palionise (2004).

Vojenský termín se uvádí mezi zdařile vytvořenými neologismy Simona Daukantase (Zinkevičius 1990: 152). Vojenství se chápe jako vojenské

27

teorie a praxe v nejširším smyslu, tj. 1) „oblast činnosti zahrnující organizaci, přípravu a působení ozbrojených sil státu v době války i míru“, 2) „znalosti, schopnosti a dovednosti potřebné vojákovi“, 3) „vojenská věda, jejímž hlavním předmětem výzkumu je ozbrojený boj za války“, kromě toho se rozlišuje také vojenské umění (Smetona 1995).

V článku se pokusím přiblížit podobu sémantického pole „vojenství“ především v lexikografických dílech 17.–18. století, zejména v rukopisných slovnících Malé Litvy (některé z nich, publikované teprve nedávno, ještě nestačily ve větší míře vstoupit do vědeckého oběhu historické lexikologie) – pojednat o původu, synonymii a změnách významu důležitějších jednotek označujících vojenské pojmy a také o jejich přetrvávání v současné litevské terminologii.

2. Válka, voják a další

Slovo karas nacházíme již ve starých památkách litevského jazyka, je však mnohem starší než 16. století. Karas je společným prvkem nejen baltské, ale i indoevropské slovní zásoby. Stejně jako prus. *kargis, *karjas „vojsko“, „válka“ mělo litevské karias ve starých textech významy „válka; vojsko; oddíl, pluk“, stejně tak karia znamenalo „válka; vojsko“ a karė „válka“, karis „vojsko, válka“ LKŽ V (podrobněji viz Mažiulis 1993; Palionis 1967: 250¹).

V textech Martynase Mažvyda, Mikaloje Dušky a dalších autorů 16. století bylo slovo karas (a jeho varianty) litevským označením uvedených významů, mělo však také synonyma. V slovníku Konstantinase Sirvydase z roku 1642 je litevským ekvivalentem polského woyna a latinského bellum výraz karionė, který se mimochodem užíval i v textech M. Mažvyda. V rukopisných slovnících Malé Litvy ze 17.–18. století však vedle karas nacházíme již také výpůjčky – slavismy a germanismy.

Nejčastějším synonymem litevského termínu karas je slavismus vaina(s) (pol. wojna, bělorus. война): Krieg Karas, Wayna Lex², Heerfahrt, Karas, ô. M. Wainas, ô. M C II, Krieg Waina, ôS., C II, Krieg Karas Wayna Richt 144, Karas Wayna Q.

¹ Původ jednotlivých vojenských termínů pojednal historik litevské slovní zásoby Algirdas Sabaliauskas (1990).

² Ilustrační příklady z dvojjazyčných (trojjazyčných) slovníků se uvádějí v původní podobě (nepřevádějí se do spisovného jazyka).

28

V jiných slovnících z 18. století se do popředí dostává germanismus krygė: Krieg Karas, aro, M. Kryges, iu, f, pl., Wainas, no, M. R, Krieg Bellum Karas, Kryge, Waijkas, Waina B. Šíření germanismu je patrné také z dokladů: vedle girdziu kara dabar ne turrinti galo B nyní nacházíme také Kryge eiti, į Krygę traukti, į kryge suſti B, srov. Feldzug Traukimmas į kryges, karą M.

Litevský prvek karas se však zachovává v litevských ekvivalentech německých složenin, odvozenin i slovních spojení, např.: Krieg führen karauju Lex, Krieg Cammer – Kar Kamare, Kriegs Macht Karo macis, Kriegs Räncke Karo kitrafis Richt a Kriegs=Rancke, Guddyste Karo Q.

V prvním slovníku K. Sirvyda se uvádí ir kavimasis (Woyna / bellum, militia, kawimafis ^SD¹. Ve slovníku F. Pretoria vedle výše uvedených výrazů Krieg Karas, aro, M Kriegas, giu, f, pl. Wainas, no m nacházíme také jeden specializovaný termín ruba: Plunderung Rubba, ós. F C III; rovněž ve slovníku P. Ruigia Grenzkrieg, Rubba, bos, f. „pohraniční vojenský konflikt, střetnutí“ R (bělorus. руба „kořistění, drancování, přepadení“).

Z vojenské slovní zásoby slovesné povahy je třeba zmínit výrazy užívané pro označení samotného válečného či bojového jednání: kariauti, kovauti, karą vesti, širmavoti, kautisi, krygavoti: Kämpffen kowauti, karauti Lex, Kämpffen, Kowawoju, jau, su, ti, Karauju, rawau etc. C II, Kriegen Karauti Lex, Kriegen. Karauju, awau, su, ti Bellum gerere, Karą weddu, ḋzau, su sti C II; srov. také bekriegen apk arauti Lex, Bekriegen Apk arauju, rawau, su, ti C I, Kriegführen karą weddu, ḋzau, su, sti C II, kämpfen kowauti, Szirmavoti Richt, streiten Kautisi, krygawojū Lex. Kowawoju, jau, su, ti C III, Streiten kowauti kautisi Lex. Ze sloves označujících použití palné zbraně je třeba zmínit sušaudyti, šaudyti: archibusiren suβaudytį Lex, suβaudytį C I, Schüßen szauti Lex aj.

3. Staré názvy vojska

Nejčastějšími termíny označujícími vojenské síly jsou a bazas ir vaiskas, řidčeji logeris (logoris). Za povšimnutí stojí, že slova téhož kořene jako

29

germanismus lageris mají v němčině příbuzné výrazy litevské ekvivalenty, srov. belagern. Apgulti Lex, apgullu, lau, lšu, lti CI, Belagerung apgulimas Lex, apgulimas, o CI.

Abazas (pol. oboz): Armee abazas, waiskas Lex, Feldlager abazas Lex, Heer; Abažas, ô. M. Pulkas, ô. M. C II, Feldschlacht abazo mußis Lex, [Feld]schlacht Mußis, Abazu Mußis B, srov. [Feld]Haupt Mann Wyrausis ant Abazo C II, srov. FeldHerr diddisis Etmons Abazo B, [Feld] Prediger Abazo Klebons, kunnigs B, Heerlag er Waiskas Abazas B, Heerhorn Abazo Ragas B, Heereskrafft Waiskas, Abazas, Zalneru Pulkas B, [Heeres]Spitze abazo Pryßakkis B aj.

Ve slovnících K. Sirvyda se abazas překládalo litevským ekvivalentem: Oboz / caftra, tentorium, flatitia karioftowis / kariowiete SD¹, srov. obozny / adjectiu. caftrenfis [ubf] menfor, [...] karioftowinis SD¹, také potyczki / Acies, căpus, [...] Wieta kariones / karionawite SD³, a dále Oboz / Caftra, orum. Taworay Kariewiu SD³. Abazas se překládá také opisným výkladem: Tabor žolnierski / Carago, onis. Karias wężymays aplinkuy apfijtatis SD³; srov. také ve slovníku J. Brodovského Lager. Caftra. S zietras. Abazas. Karo wieta. Wieta apfijto jimo B, [Lager] schlagen abaza pamufßti / nustatyti B, srov. také Heereskraft Waiſkas, Abazas, Zalneru Pulkai B.

Vaiskas (pol. wojsko „vojsko“): Kriegesheer Waiſkas Lex, KriegesHeers, Waiſkas, ô. M C II, [Heeres] Volck Žalneru Pulkai, tikkri Žalnerei Waiſkas B; vedle abazas ir vaiskas se užívá také germanismus logeris, logoris (něm. Lager „tábor“): Kriegs lager abazas, Logeris, rio. M. R, Kriegesheer Waiſkas, ko. M; Feldlager Logeris, rio, M. Kriegslager Abazas, Waiſkas, Logoris B, Abazas, zo M. è pol. M.

Vojenská jednotka se také označuje slovem pulku: Heer pulkas Lex, Heerscharen pulkai Lex, Parthey Pulkas Lex, Heer Pulkas Richt, [Heer]führer Wadas Pulko tamtéž, Heerscharen Pulkai tamtéž; Heerscharen Pulkai Q; Parthey Pulkas B.

30

4. Bojovník, voják, žoldnéř

Pro označení osoby sloužící v armádě nacházíme ve starých písemných pramenech snad nejvíce termínů – litevských i přejatých, stejně jako jejich synonym a variant. Karias vedle karas mohlo být zpočátku pouze přídavným jménem, teprve později znamenalo „bojovník“ (Skardžius 1996: 61). Termín karys se vyskytuje v písemnostech 16.–17. století, např.: I poslal své bojovníky a porazil lupiče Jonas Bretkūnas a Baltramiejus Vilentas. Shromáždiv proti němu bojovníky, dobře se mu za tu urážku pomstil K. Sirvyda Punktay Sakimu I 135; rovněž v textech Simona Daukantase a Simona Stanevičiuse a v písních Antanase Jušky (viz LKŽ V). Je pravda, že slova karys, kareivis se v pozdějších lexikografických dílech 17.–18. století nevyskytují – vytlačil je přejatý ekvivalent, polonismus zalnierius (varianta žalnierius se objevuje již v textech M. Mažvydase a M. Daukši a v dalších starých pramenech). Ani v slovnících Malé Litvy ze 17.–18. století se zalnieriaus nepodařilo vytlačit německé Soldat³.

Význam „vojákovo žoldnéřství“ je doložen ve slovníku K. Sirvyda z roku 1642: żold / Stipendium. Mokietis karejewiamus dudama SD³, srov. żoldowy / Stipendiarius. peněžní SD³, dále żoldūje / żoldnierską służę / żold wiodę Mereo, Milito. Karau = iu ažų pinigus SD³. Tímto rysem jsou motivována i další označení vojáka, např.: żoldak / vide. żolnierz pieniężny. Kariejwis ażų pinigus, żolnierz / Miles, Kariautojas, kariejwis SD³.

Kromě slovníků K. Sirvyda se polonismus zalnierius užívá také ve slovnících Malé Litvy: Landsknecht zalnerus Lex, Kriegsknecht Zalnerus B, Kriegsknecht Zalnerus, eraus M. R, Kriegsvollck

³ Do německé slovní zásoby přešlo Soldat v 16. století z italštiny soldato. Středohornoněmecké solt „žold, vojákův plat“ pochází ze starofrancouzského solt „zlatá mince“, to pak ze středověké latiny solidus <, lat. (nummus) solidus „celá (mince)“. Slovo téhož původu mají současné jazyky: francouzština soldat, španělština soldado, angličtina soldier. Ve slovnících Malé Litvy odpovídá německému Soldat výraz zalnierius, např.: Soldat zalnierus Lex, Zalnerus, eraus R, Soldat, Zalnerus, eraus M. V němčině existuje také odvozenina Söldner. Starý způsob najímání vojáků za peněžní odměnu dokládají také polské slovníky: pol. żold (< čes. żold „odměna vojákovi vykonávajícímu povinnou vojenskou službu“ < ital. soldo „starobylá drobná italská mince, 1/20 liry“; Dubisz 2003), odtud pol. żolnierz. Německé Soldat bylo v 17. století přejato do ruštiny – солдат (od něj pochází slavismus soldatos).

31

3 a l n i e r e y Lex, Kriegsleute Z a l n e r e i B, srov. Werben Soldaten Samdyti Szelnerus Q.

Zalnierius je častým litevským synonymem více než jednoho německého termínu, např.: Krieger bellator Z a l n i e r e i R u b i k k a i K a r e i w y s K a r z y g i s B, Krieger Z a l n e r u s, e r a u s, M. K a r z y g y s, y g i o, M. K a r a u j a s partic. R u b b i n a s, n o, m. R, Kriegesmann Z a l n e r u s, e r a u s, K a r e i w i s, w j o, K a r z y g y s, g i o, M.

Polonismus zalnierius odpovídá první složce německých složenin Krieg, např.: Kriegszeug z a l n i e r u r i k a i Lex, [Kriegsleute] auff dem Meer Z a l n e r e i a n t J u r u B, [Kriegsleute] abdrucken Z a l n e r u s a i d e k a w o t i B, [Kriegsleute] werben [z a l n e r u s] r i n k t i, w e r b o t i⁴.

Jiným slavismem je rubikas: Plünderer r u b b i k a s Lex, Plunderer R u b i k k a s, o. M. ka, os F C III, srov. Plunderung r u b b a Lex, Krieger bellator Zalnerei R u b i k k a s Kareiwis Karzygis B, srov. rubytì-plündern r u b b i t i, sdrojauni Lex, srov. také r u b a u n i n k a s „lupič“ (pol. rubownik). Je třeba zvážit, zda by současná litevská příjmení Rùbikas, Rubìkas nemohla být odvozena od posledně uvedeného termínu (k původu uvedených příjmení viz LPŽ 1989).

5. Různá označení vojáka

Nejrozšířenějším odborným označením osoby sloužící v armádě ve starých písemnostech je pėstininkas: Fußvolck p e f t i n i n k a s Lex, Fußvolck Pe f t i n i n k a i, ku, m. pl. R, B, Hayduk Pedes, p e f t i n i n k a s SD³, [Fuß] Knecht Pe f t i n i n k a s, o. M, [Fuß] Gänger U z n o k s t a w e k a i p Pe f t i n i n k a Fugbgänger: C II, Fußgänger zu Fuß Pe f t i n i n k s B, Fußvolck Pe f t i n i n k a i B, Fußgänger Musqvetirer. Pe f t i n i n k a s, ko, m. M irkt.

Slovníky K. Sirvyda kromě již zmíněného termínu kareivis (Walecznyk / woien-

⁴ Jelikož, jak již bylo zmíněno, vojáci byli tehdy najímáni a jejich služba trvala dlouhá léta (pokud se jim ve válce dařilo…), voják si během té doby založil také rodinu. Dokládají to označení pro manželku vojáka Soldatenweib Z a l n i e r k a, o s Lex, Soldatin Zalnierka, os R, Soldatin Zalnierka, os f M, Kriegerin K a r e i w j e n e B, srov. také Dragonerfrau Dragunkà M.

32

nik. Bellator, pugnator. K a r i e y w i s SD³), uvádí také další označení — kariauninkas: Rycerski człowiek / Equestris ordinis homo. K a r i a u n i k a s SD³, Waleczny / Bellicosus, pugnax. K a r i a u n i k a s SD³, Jancarowie / Triarij Turcarum. K a r i a u n i k a y T u r k u SD³, Leža žolnierjka zimna / Hyberna, orum. hyemalia. ž i e m a g u o l i s / ž i e m a g u l t a s k a r i a u n i k u SD³; kariautojas: žolnierz / Miles. K a r i a u t o j a s / k a r i e y w i s SD³, walecznik / prealiator, bellator. k a r i a u t o j a s SD¹; Kirišnik / Cathaphractus, loricatus, […] G i e l a ž i n i n k a s k a r i a u t o i a s SD³; kazokas: žolnierz lekky/kozak. Veles itis; miles leuis armaturae. K a z a k a s SD³.

Z méně častých označení vojáka je třeba zmínit litevské S a n - K a r a w i s, w j o e i n Mitgenoβ H, ein Mitstreiter S a n k a r a w i s, w j o, M. R, srov. také Draug=Karaujas, janžio ein Mitstreiter, G. Maſc., janti, žios foem H. Mnohem hojněji jsou zaznamenány výpůjční termíny drobas: Drab maſc. et drabant / ex germ. pedescalo fatelles, ſtipator, ſpiculator. drobas SD¹; dragūnas: Dragonner dragunas Lex; Dragoner Dragun’s, no, m M, Draguner dragun’s, ô M C I, Dragouner Dragun’s B. Posledně uvedený se vykládá jako starověký pěšák, později lehce ozbrojený jezdec, který měl jako rozlišovací znak plášť s vyobrazením draka (k původu srov. franc. dragon „drak“ < lat. draco, onis „drak, drak“); ei-dukas: Wybrantz. Puczkininkas, E i d u k k a s, ô. M. C IV, Wybrantz E i d u k a s Putzkininks. Wybrancas Q (< pol. hayduk < maď. hajdu „strážce, pastýř“, od 16. století se tak označovali najatí maďarští vojáci); pučkininkas: Wybrantz P u c z k i n i n k a s. E i d u k k a s, o. M C IV, srov. Džialo / machina, tormentum, pucźka SD¹, Büchse putczka Lex; ručinykinykas: Muszkietnicy / Fistulatores. Szauditoiay ruciniknikay SD³, srov. rušnica, bombarda, tormentum ruciničia „puška“ SD¹; striel-čius: Schütze S t r e l c z u s Lex, Schütz S t r e l c z u s Q; šarvininkas: Kurijbirer S ӡ a r w i n i n k a s, ô, M. C II, srov. Kurijb Sӡarwas, ó. M. C II, dále rynſlunek / ex germ. apparatus, szarway SD¹; wybrancas: Wybrantz. Eidukas, Putczkininks W y b r a n z a s Q „nováček“, srov. pol. wybraniec / wybrańcy / Delecti viri, Iβ r i n k t i n i s SD³.

33

6. Změny významu termínů

Z významů termínů Krieger Ka z i g i s (=kar – V. D.) Lex, gerüsteter Mann Kar ž y g i s Richt, Gerüsteter Mann K a r z y g y s (y opraveno z i – V. D.) Q je patrné, že karžygys měl dříve (v písemnostech Malé Litvy ze XVII.–XVIII. století) nejširší význam, totiž vojáka; pokud jde o druhou složku, srov. žygis (Gang e j i m a s, z y g i s Lex, Reise kellone, kellawimas, z y g i s Lex), tedy karžygys „ten, kdo pochoduje, jde do války“. Později však ve slovnících z XVIII. století nacházíme také změněný význam termínu karžygys: karžygys odpovídá německému Held, Ritter (mimochodem, posledně uvedený dříve neměl litevský ekvivalent: Ritter rycerus Lex, Held K a r z y g i s R i c z i e r u s Richt; Held K a r z y g i s R y c z i e r u s Q, Held K a r z i g y s R y c e r u s (ilustrováno z Bible) B; [Heer]Führer Karžigis Generōlus B. Tak karžygys postupně nabývá současného významu „hrdina, héroj“.

Význam „člověk války, válečník; voják“ se u výrazu Karininkas, karin y kas nachází již v písemnostech J. Bretkūna (LKŽ V). Karininkas je vzhledem k šíři svého významu vojenský termín, který vyvolal mnoho diskusí. Ačkoli Jonas Jablonskis již roku 1911 navrhoval užívat karininką, karo žmogų místo kariškio a Juozas Balčikonis doporučoval výpůjčku apicieras (Balčikonis 1978: 146–147), podle Prana Skardžiuse však nakonec místo kariškio převládl výraz karys, o karininkas získal význam „důstojník“ (Skardžius 1996: 142, 589, 603). Dnes se karininkas definuje jako „příslušník velitelského personálu armády nebo policie“, zatímco druhým významem je zast. karys³.

Příkladem změny významu je také termín pulkininkas. Richterův slovník uvádí jeho jinou podobu pulk auninkas: [Partey] Gänger P u l k a u n i n k a s Richt, srov. pol. potkownik, srov. také [Partey] Gänger P u l k i n i n k a s B (tedy voják pluku, malé bojové skupiny), P u l k a u n i n k a s, k o der Oberste, der Hauptmann H, P u l k a u n i n k a s, k o, M. ein Hauptmann ziemlich obsol. M. Již ve slovnících K. Sirvyda se pulkininkas užívá v dnešním významu: Rotmijfrz / centurio, […] šimt i n i n k a s, p u l k i n i k a s SD¹; Potkownik / Chiliarcha, tribunus militum, legionarius, centurio, p u l k i n i k a s³.

34

7. Názvy vojenských hodností

V pramenech, které jsme zkoumali, se nachází značné množství termínů označujících hodnosti vojenské hierarchie a vojenské funkce:

apic(i)erius: Officierer appicierus Lex, Officierer Appicierus, aus. M C III, Apicerus, eraus, m. ein Offizier R, Officierer Apicer’s B;

desetkininkas: Rott Meister Desetkininkas, Karprolus B;

etmonas, hetmonas, hetmanas: Feld=Herr Etmon’s, ó. M. C II, Feldherr hettmons Lex, Feld=Herr Etmon’s, ó. M. C II, [Feld]Marſchall Etmon’s, ó. M. tamtéž, Feldherr Etmonas Q; srov. Hetman / z něm. […] hetmanas válečný vojevůdce SD¹;

generolas: General generolas Lex, General. Generolus C II, General, Generolas, lo, m R, General, Generolus, laus M, General, Generolus (připsáno: der General Feldherr) B;

kapitonas, kapteinis, kaptainis: Kapitan / viz Rotmisftrz / porucznik / Hetman. Kapitonas SD³, Capitein Kapteinis Lex, Capitain. Kapteinis, io. M C I, Capitain, Hauptmann, Kapteinis, nio, m. Szimtininkas, ko. M. R, Hauptmann, Capitain, Kapteinis, nio. Szimtininkas, ko, Wyreſnis ant Zalneriu R, Capitain Kapteinis B, [Haupt] Ambts Pillonis, Szimtininķ’s, Pulkawnink’s. Kaptainis Capitain B;

karprolius: Corporal Karprolus Lex, Rottmeister Karprolus Lex, Corporal Karprolus Richt, Rott Meister Desetkininkas, Karprolus B;

karūnininkas: Fähnrich Karunininkas Lex, Fähnrich Karunininkas, o. M. C II, Fähnrich Karunininkas, ko. M. R, Karunininks, ko, ein Fähnrich, Fahnenjunker R, Fähnrich Karunininkas Q, Fähnreich Karuninink’s B, Cornett Carunininkas Richt, Raitelis Karunininkas, ko, m M, srov. též chorąžý / jgnifer, vexillifer, karužafis SD¹;

leitmonas: Leutenant leitmonas Lex, Leutenant Leutmonas, o. M. Paruczininkas C II, Lieutenant. Leutmon’s. Paruczinink’s a Pol. Porucznik, srov. K. Sirvydův porucznik / Subcenturio, vicarius centurionis. Wietinikas šimtininko SD³;

35

major: Major, Majoras, joro. M. R, Major, Majoras, joro, m. M, Major Major’s, Bajoras B.

8. Názvy zbraní

V prohlédnutých pramenech nacházíme mnoho názvů zbraní. 16.–18. století bylo obdobím vývoje vojenské techniky, kdy se ještě používaly chladné zbraně, ale již se objevily i střelné zbraně na střelný prach (Harding 2000). Proto zde přehledně představíme názvy zbraní či jejich částí a také výstroje.

Nejprve je třeba zmínit samotnou zbraň: Bron / oreże Arma, armatura Ginklas / Szarwas³ (tedy zbraň a zbroj jsou synonyma, srov. Deka / pugio, sica. ginklas SD¹), Gewehr ginklas, Schützwehre ginklas Lex, Waffen ginklas, Wehr und Waffen ginklas Lex.

Ve slovníku J. Brodovského nacházíme také odpuzovač much, srov. [Fliegen] Platz, Wedel. Muſſu baidoma szlutele ſ. Ginklas. Baidyklė B. Uvedené něm. Gewehr má ve slovníku J. Brodovského tři ekvivalenty: Gewehr Ginklas Plinta Puczka B.

Ve slovníku P. Ruigia Ginklas, klo, m. německy Wehr oder Waffen Ve slovnících P. Ruigia a K. Milka se vyskytuje množné číslo termínu: Gewehr Ginklai, lu, m. pl. R, Ginklai, lu, m. die Waffen M, Gewehr Ginklai, lu, m. pl. M.

Chladné zbraně známé již od starověku se dále dělí na vrhací, bodné a sečné. Z vrhacích zbraní se nejčastěji vyskytují názvy kuše: Flitschbogen Kilpinis Lex, Flitsch=Bogen Kilpinnis, io. M. Temptywa, os C II, Köcher. Seidókas, ó. M. Kilpinis, iô. F C II, Kuſa / arcus, baliſta, ſcorpio, catapulta kilpinis SD¹, Łuk / Arcus Kilpinis SD¹, Łuk / Arcus Kilpinis SD³; toulce: Köcher seidokas Lex, Köcher. Seidokas, o. M. Kilpinnis, io. F C II, Köcher, Seidokas, o Detuwe Wylicziu M (pol. sajdak, bělorus. caùdak).

Z názvů bodných zbraní se nejčastěji vyskytují tyto: halapartna: Halabarda / ex ger. bipennis, securis Romana. Amazonia. bardišius SD¹ [bardišius se překládá i do litevštiny: Bardył]. Lunata securis. hafta falcata. Dolgiakinwis SD³, Halabart / Bipennis, amazonia securis. Kirwis dalginis SD³, srov. také Halabartnik. Satelles, securifer. apparitor, ſtipator. Kirwelnikas kieno pas ij ſtowis SD³], bartišius: Hellepart

36

bartiβus Lex, Hellepart, B a r t i β u s, aus. M. C II, Hellepart B a r t i β u s Richt, Helepart B a r t i s z k u s Q; srov. také Partisan bartiβus Lex, Partisan B a r t i β u s, ßaus. M. C III, Partisan B a r t i β u s, Drauczius B, Partisan B a r t i β u s, ßaus R, Partisan B a r t i β u s, ßaus M, Partisan B a r t i β u s Richt (z pol. bardyß, bělorus. бердыш). Zde máme zajímavější případ německého vojenského termínu a jeho litevského ekvivalentu. Partisan – bartiβus mohl vzniknout kvůli podobnému znění počátečních částí německého a litevského slova: part- – bart-;

driaučius: Kopya / hasta driaučius SD¹, kopiynik / haflatus, fudriaučium SD¹, Kopija žolnierfka. Hafta, fariffa, contus. Draučius SD³, srov. Kopiynik / Haftatus, phalanx. Draučinikas SD³, Kopiynik / co kopije robi. Haftarum artifex Draučiadavlis / vt Ratadadvilis SD³; draučia: Speer Drauczia, os. F. Ragotinė, es. F C III, srov. Lantze. Ragotine. Kopija. Drauczia. Wyliczia. Ragotinele B (pol. drzewce, bělorus. дрэвец);

meč: Schlachtmeßer K a l a w i j a s Lex, miecz / gladius, enfis, k a l a w i i a s / mečius SD¹ (srov. miecznik / macheropoeus, kalawijodaris SD¹) Tafak / Semifpatha K a l a w i j a s trūpas platus SD³, fztych w miecza / Mucro gladii. Wirfune K a l a w i = io SD³;

kord: Degen K a r d a s Lex, Handdegen K a r d a s Lex, Degen. K a r d a s, o. M. Spogas C I, Degen K a r d a s Richt, Degen K a r d a s, do. M. R, srov. Degenhenk Kardo = Diržas, Kard = Nebys M, Degelein Kardelis, elio M (bělorus. kopd, pol. kord);

kilepas: czekan / coestus, k i l i e p a s SD¹, kilof / caestus claua, kikupas (= kilupas) „starobylá zbraň – sekerka a kladivo s dlouhým topůrkem“ SD¹;

ragotinė: Darda / hasta, lancea. r a g a t i n e SD¹, Obcžep / hasta, venabulum r a g a t i n e SD¹ (srov. obcžepifko / hastile hastae. r a g a t i - n e k o t i s SD¹), Jägerspieß r a g o t i n n e Lex, Speer r a g o t i n e Lex, Spieß r a g o t i n e Lex, Spieß R a g ó t i n e, es, F C II, Speer Drauczia, os F. R a g o t i n e, es. F C III, Spieß R a g o t i n e, es. F. leßunas, o, M. C II, R a g ó t i n e, es, ein Speer H, Lanze R a g o t i n e, es, f. R, Spieß R a g o t i n e, es, F. leßmas, o. M. ppr (propriè „doslova“ – V. D.) Brant Spieß C III, R a g o t i n e, n e s, ein Speer H, Spieß R a g o t i n e, es. F. R, Lantze. R a g ó t i n e. Kopija. Drauczia. Wyliczia. R a g o t i n e l e B (bělorus. рагачына);

37

mečius: Schlachtschwerd m e c z u s Lex, [Schlacht] Schwerd M e c z u s, aus, M C III, miecz / gladius, ensis, kalawias/ m è c i u s SD¹ (bělorus. мечь, pol. miecz);

šable: Sebel s z o b l e Lex, Sebel S z o b l i s, lio. M. S z o b l è, es. F. C III, Sebel S z ó b l e, les, f. R (bělorus. шабля, pol. szabla).

Starobylá bodná zbraň s dlouhou čepelí a krytou rukojetí, malá dýka se ve starých slovnících označuje jako spoda, špoda, spogas: Rapier S z p o d a Lex, Stillet s p o d a Lex, Stoßdegen S z p a d a tamtéž, Stillet Spoda, os. F. S p o g a s, o. M C IV (pol. szpada), a Rappier s p ó-gas, o. C III, Degen Kardas, do. M S p o g a s C III, Stillet S p o d a, os. F. S p o g a s, o. M. C IV (rus. unaa?).

9. Názvy palných zbraní a jejich součástí

V Evropě se začal střelný prach používat v 16. století. Výpůjčka z běloruského порох, litevsky parakas, je doložena již v písemnostech 17. století (Sabaliauskas 1990: 249). Z té doby pocházejí také názvy střelných zbraní na střelný prach:

karabina: Carrabiener K a r r a b i n a s Lex, Carabiner K a r a b i n a s, o. C I, Carabiner K a r a b i n n a s Richt, Carabiner Karabin’s B (franc. carabine „jezdecká puška“, srov. it. carabina, odtud carabiniere „současná italská policie“);

pistole: Holffter ulffteris makßtis pjſtūlu p u l l o k u Lex, Faufroh­r p u l o k a s Lex, Pijſtoll p u l l o k a s Lex, Faust Rohr P u l l ó k a s, o. M. Dimin: P u l l o k e l i s C II, [Faust] rohr P u l l o k a s Richt, Pistolle P u l l o k a s, o. M. C III, Pistole P u l l o k a s Richt (lotyš. pulhak);

puška: Dźialo / machina, tormentum, p u c ž k a SD¹, Dźialo. Bombarda fulminea, tormentum. p u c ž k a SD³, Moźdzerz wojenny / Tubus aeneus bellicus. p u c ž k a k a r i e y w i n e SD³ (srov. také puſzkarz / faber tormentarius. puczkorus SD¹; Puſzkarz co rychtiue strzelbę / Librator, puczkſzaudis SD³), Büchse p u t c ž k a Lex, Musquet p u t β k a Lex, Büchse. P u c ž k a, os. F. P u c ž k a g w i n t a w o t a, ein gezogen Rohr C I, Muβavet P u c ž k a, ôs. F; Lohf einer Büchse. Wamzdis P u c ž k o s C II, Muβavet. Pucżka, ôs. F C III, Büchse P u c ž k a Richt, Büchse so gezogen Gwintawota Richt (vok. Büchse „lovecká puška“, odtud pol. puszka, bělorus. пушка, srov. litev. buks(v)a „pouzdro“). Slovník J. Brodovského uvádí mnoho termínů označujících součásti tohoto dělostřeleckého kusu a jeho použití, např.:

38

jeho součásti a použití, např.: der Hahn Gaidys, das Schloß Spinna, der Schafft Lazza, Büchfe laden Užkrauti Puczka, [Büchfen]Stein Puczkos Akmū atd.;

bomba: Bombe, Bumbe, és f. Diddéji geležinne kulka R;

kulka: Kula/ex germ. glans, globus. item malleus ligneus, item Scipia kulka SD¹, Kula / Globus, Kulka SD³, Kula do cifkania / Glans, plumbea, ae. Kulka SD³, Bleykugel Kulka Lex, Bley-Kugel Kulka, os. F. C I, Kugelkau (?) Kulka Lex, Kugel Kule, es. F. Kulka, os. F. Kugel Kulka Lex, Kögel J. Kegal Kegelgekugel, Kulka, kos. f. M (pol. kulka, bělorus. кулька < srov. vok. küle „koule“ Sabaliauskas 1990: 248);

odměrka: Patron tasch mierka gen os Lex, Patron=Tasch Mierka, os. F C II (bělorus. мерка);

pancíř: Panzer pancierus Lex, Pancerus, raus ein Pantzer 4 decl. gen. masc. H (pol. panzerz < něm. Panzer);

prachovnice: prochownica / theca pulveraria parakaunyčia SD¹, Prochownica / Theca pulveris nitrosi parakaunyčia SD³, Pulverhorn paraknycze Lex, Pulver=Horn. Paraknyczia, os. F C III (bělorus. напахния);

šíp: Strzala / telum, sagitta, wilicia / strela SD¹, Flitschpfeil strela Lex, Pfeil Strela, wyliczia Lex, [Flitsch] Pfeil Strela, ós. C II, Pfeil. Strěla, ós. F. Wylyczia, ós. F C III;

přilba: Helm Sʒalmas Lex, Helm Schalmas, o. M. C II (pravděpodobně ze staré ruštiny, viz Sabaliauskas 1990: 251);

šratas: broková střela do pušky / Miſſilia minuta bombardaru. śratas SD³;

tětiva: Sehne temptywa Lex, ke vzniku slova temptywa srov. ciąćiwa / nervus, chorda, fides. tętiwa SD¹; srov. také Seh̆ne Gyſla, os C III;

šíp: Strala / telum, sagitta, wilicia / strela SD¹, Pfeil wyliczia Lex, Pfeil. Strěla, ós F. Wylyczia, ós F C III, Pfeil. Wylicia, cios. F. Strěla, ós F. Strėlas, lo R, srov. Pfeil mit Widerhacken Strela su Barzda R (bělorus. билица).

10. Závěry

Předběžný přehled bohatého materiálu o vojenských termínech z období staré litevštiny jako spisovného jazyka umožňuje formulovat několik obecnějších i řadu věcných závěrů.

39

Staré vojenské termíny sahají do dávné minulosti a odrážejí také války Litevského velkoknížectví a Pruska s jinými zeměmi. Vojenský personál a výzbroj se označovaly zvláštními termíny, které často pocházely ze západoevropských jazyků.

Vojenské termíny jsou různého stáří: nejstarší byly zděděny z indoevropského (karas) a baltského (kalavijas) prajazyka, zatímco novější termíny jsou nejen domácí, ale také přejaté. Litevské termíny tvoří menší část. Mezi přejatými termíny se častěji užívají (mimochodem i v pramenech z Malé Litvy, alespoň v těch starších) slavismy a o něco méně germanismy.

Srovnání významů starých vojenských termínů s termíny užívanými v současné litevštině názorně ilustruje sémantické procesy: nejedna lexikální jednotka (karininkas, karžygys, pulkininkas) získala nový význam.

Je důležité pokračovat ve výzkumu vojenských termínů. Ten by odhalil nejen jejich historii, ale snad by také zpřehlednil původ, tvoření a vývoj významů vojenských termínů v současné litevštině.

ŠALTINIAI

B – (Lexicon Germanico=Lithvanicvm et Lithvanico=Germanicvm… von Iacobo Brodowskij (~ 1740, rankraštis Lietuvos mokslų akademijos bibliotekoje).

C – Clavis Germanico-Lithvana (faksimilinis leidimas). Rankraštinis XVII a. vokiečių-lietuvių kalbų žodynas, I–IV. Parengė V. Drotvinas, Vilnius, 1995–1997.

H – Vocavblarivm Litthvanico-Germanicvm et Germanico-Litthvanicvm… von Friedrich Wilhelm Haack […], Halle, 1730.

Lex – Lexicon Lithuanicum (faksimilinis leidimas). Rankraštinis XVII a. vokiečių-lietuvių kalbų žodynas. Parengė V. Drotvinas, Vilnius, 1987.

LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas 1–20, Vilnius, 1941–2002.

M – Littaujfch=deutſches und Deutſch=littaujfches Wörter=Buch… von Chriſtian Gottlieb Mielcke… Königsberg, 1800.

Q – Vokiečių-lietuvių kalbų žodynas (XVIII a. rankraštis, saugomas Lietuvių kalbos instituto bibliotekoje).

R – Littaujfch=Deutſches und Deutſch=Littaujfches Lexicon… von Philipp Ruhig… Königsberg, 1747.

Richt – [Johannas Richteris?] Vokiečių–lietuvių kalbų žodynas, Halle, 1728 (rankraštis Hallės-Wittenbergo Martino Lutherio universiteto Frankės fundacijos bibliotekoje).

^SD¹ – Senasis Konstantino Sirvydo žodynas (fotografuotinis leidimas). Parengė K. Pakalka, Vilnius, 1997.

^SD³ – Pirmasis lietuvių kalbos žodynas: Konstantinas Širvydas, Dictionarium trium linguarum (fotografuotinis leidimas). Parengė K. Pakalka, Vilnius, 1979.

40

LITERATŪRA

Balčikonis J. 1978: Dėl naujosios karininko reikšmės. – Rinktiniai raštai 1, Vilnius, 146–147.

Dubisz St. 2003: Uniwersalny słownik języka polskiego 5, pod redakcją prof. Stanisława Dubisza, Warszawa.

Harding D. 2000: Waffen Enzyklopädie. 7000 Jahre Waffengeschichte, Berlin.

LPŽ 1989: Lietuvių pavardžių žodynas 2. Ats red. A. Vanagas, Vilnius.

Mažiulis V. 1993: Prūsų kalbos etimologinis žodynas 2, Vilnius.

Palionis J. 1967: Lietuvių literatūrinė kalba XVI–XVII a., Vilnius.

Palionis J. 1995: Lietuvių rašomosios kalbos istorija, II pap. leid., Vilnius.

Palionis J. 2004: XVI–XVII a. lietuviškų raštų atrankinis žodynas, Vilnius.

Sabaliauskas A. 1990: Lietuvių kalbos leksika, Vilnius.

Skardžius P. 1996: Lietuvių kalbos žodžių daryba (fotografuotinis leidinys). – Rinktiniai raštai 1, Vilnius.

Smetona A. 1995: Karybos žodynas, Vilnius.

Zinkevičius Z. 1990: Lietuvių kalbos istorija 4, Vilnius.

FROM THE HISTORY OF MILITARY TERMS

Summary

A preliminary overview of the abundant material of military terms from the earlier period of the written Lithuanian language allows some general conclusions and a few specific conclusions to be drawn on the subject.

Old military terms reach a distant past and reflect the wars of the Grand Duchy of Lithuanian and Prussia with other countries. Military men and weaponry were named using special terms, which were quite frequently coming from Western European languages.

Military terms are of a different age: the oldest are inherited from Indo-European (karas (war)) and Baltic parent language (kalavijas (sword)), the newer ones are not only own, but also borrowed terms. Lithuanian terms make a smaller part. Slavonicisms are more frequent borrowings (talking of which, they are also more frequent in sources from Lithuania Minor, at least from the earlier period), Germanisms are slightly less frequent.

The comparison of the meanings of old and currently used military terms obviously illustrates semantic changes: not one term (karininkas (officer), karžygys (warrior), pulkininkas (colonel)) has gained a new meaning.

It is topical to continue the research of military terms. That would reveal not only their history, but probably it could make the origin, word-formation and meaning development of modern Lithuanian military terms clearer.

Vincentas DROTVINAS

Gauta 2005-09-08

Vilniaus pedagoginis universitetas

T. Ševčenkos g. 31, LT-03111 Vilnius

E. paštas drot���[email protected]

41