Skip to document
Back
Go to original Localized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…
1 short passage of this localized version is shown in the original language because it could not be localized reliably.

Mateřská společnost a dceřiná společnost: od slovníků k právním předpisům

ALVYDAS UMBRASAS

Institut litevského jazyka

KLÍČOVÁ SLOVA: termíny právních předpisů, vývoj termínů, standardizace termínů, mateřská společnost, dceřiná společnost

Článek analyzuje vývoj problematických termínů mateřská společnost, dceřiná společnost v terminografii, podává přehled pohledu lingvistů na tyto termíny a zkoumá jejich užívání v právních předpisech. Cílem je seznámit s dřívějšími i nejnovějšími navrhovanými podobami a zároveň upozornit na současný stav termínů a mezery v terminologickém systému.

Nyní již dokončované Všeobecné litevské encyklopedie v prvním svazku najdeme: sekundární společnost, dceřiná společnost – „akciová společnost kontrolovaná jinou (primární) společností. Primární společnosti náleží kontrolní balík akcií sekundární společnosti, který jí zajišťuje >50% hlasů na valné hromadě akcionářů. Sekundární společnost nemůže nabývat akcie primární společnosti“ (VLE I 2001: 611). Encyklopedie se rozhodla nevysvětlovat primární společnost v samostatném hesle (snad se mělo za to, že vše je jasné z uvedeného hesla, tím spíše, že společnost je primární pouze ve vztahu k sekundární). K heslu sekundární společnost je připojeno synonymum dceřiná společnost, zůstává však nejasné, zda by redaktoři encyklopedie k heslu primární společnost připojili také výraz mateřská společnost.

Ačkoli je termín v encyklopedii uveden, výraz dceřiná společnost (podnik, firma, společnost) má již poměrně dlouhou tradici oprav. Kdo a kdy začal tento termín opravovat, je nyní obtížné přesně říci, ale již v publikaci Rady k jazykové praxi vydané v roce 1976 se výraz dceřiné (podniky, továrny, společnosti) považuje za jazykovou chybu a opravuje se na sekundární, příbuzné, jednu z druhých vzniklé, závislé (podniky, továrny, společnosti) (KPP 1976: 66). Pravda, v novějším vydání příručky (KPP 1985) byla tato oprava z nějakého důvodu odstra-

90

Alvydas Umbrasas

Motininė įmonė ir dukterinė įmonė: nuo žodynų iki teisės aktų

něna1, avšak opravy tím nepřestaly. K ustavení tradice oprav významně přispěl Kazimieras Gaivenis. Na konci osmdesátých let minulého století, kdy se již začínaly rýsovat hospodářské změny, napsal v časopise Kalbos kultūra, že „kapitalistický ekonomický termín dceřiná společnost se nesprávně opravuje na podřízená společnost. Přesnější by bylo opravit jej na termín závislá společnost“ (Gaivenis 1989: 48). O tři roky později v časopise Gimtoji kalba znovu připomněl podle svého názoru nesprávnou opravu podřízená společnost, upozornil, že se neujímá výraz závislá společnost, a navrhl později velmi rozšířený ekvivalent sekundární společnost (Gaivenis 1992: 16). Mateřskou společnost nezmiňoval (neobjevila se ani v KPP 1976; KPP 1985), ale v případě potřeby se systémově předpokládal termín primární společnost, tím spíše, že vedle něj navrhl nahradit výraz podnik-vnučka termínem terciární společnost. Opravu tehdy v časopise Kalbos kultūra podpořil také Kazys Linkevičius – „spojení dceřiná firma (podnik, společnost) by se mělo nahradit výrazy závislá, sekundární firma; slovo sekundární by se patrně hodilo nejlépe a bylo by nejpřesnější“ (Linkevičius 1993: 22). Zároveň tvrdil, že „podnik, který dal vzniknout sekundárnímu podniku, lze nazývat hlavním. Obě tato označení (hlavní, sekundární podnik) neodporují logice vzniku podniků ani podstatě jejich vzájemných vztahů“ (tamtéž). Je pozoruhodné, že do Terminologických oprav, jejichž jedním z redaktorů byl K. Gaivenis (TT 1992), se tyto problematické termíny z nějakého důvodu nedostaly. Při recenzi zmíněné příručky oprav postrádal Vytautas Vitkauskas právě „výraz, který se již dříve dostal do úzu byrokratů a stále se šíří“ dceřiná společnost, a současně uvedl svou variantu opravy – pobočka podniku (Vitkauskas 1994: 94).

Redaktoři a vyučující jazykové kultury si všech výše zmíněných oprav patrně všimli, přesto nebylo nouze o kolísání. Program odborného jazyka schválený v roce 2003 Státní komisí pro litevský jazyk, který věnoval velkou pozornost terminologii, podnítil vydávání různých učebních pomůcek odborného jazyka určených studentům. Obsahovaly také řadu terminologických oprav, mezi nimiž lze nalézt mateřský a/nebo dceřiný podnik, avšak opravy ukazují, že studenti byli vyučováni různě. Například v jedné z tehdejších publikací Litevské právnické univerzity se v kapitole o sémantismech vysvětluje: „Dnes velmi časté vyjádření m a t e ř s k ý2 se užívá ve správném významu, když označuje něco, co přímo souvisí se slovem matka, např.: mateřské právo (založené na vládě matky, její přednosti). Avšak ne-

1 Snad proto, že výraz dceřiná společnost se již vyskytoval v některých slovnících? Viz dále v článku.

2 Ve zdrojích oprav bývá proložení nebo tučné písmo často již v originále, avšak níže uvedené údaje ze slovníků termínů aj. zvýraznil kurzivou autor článku.

Terminologija | 2014 | 21

91

je třeba užívat spojení jako mateřská společnost, závod, firma, chceme-li zdůraznit, že je hlavní, primární (srov.: dceřiná). Např.: novinkou tohoto kurzu ekonomie je, že teoretické znalosti se získávají při práci v m a t e ř s k é (= hlavní) společnosti „Verslo bendrija“. Mateřská společnost pojišťovny Lietuvos draudimas (= hlavní, primární) společnost „Codan“ začala poskytovat první služby prodeje po telefonu v roce 1993. Mateřská (= primární) společnost „BLS VILNIUS“ patří švédské královské poště. Stejně tak není vhodné užívat spojení jako d c e ř i n á společnost, závod, firma, chceme-li zdůraznit, že je podřízena větší společnosti nebo je její organizační složkou. Např.: Výzkumy tohoto druhu byly provedeny také v dceřiné společnosti akciové společnosti „Lietuvos avialinijos“ (= podřízené akciové společnosti „Lietuvos avialinijos“ nebo z ní vzniklé) společnosti AB „Aviakompanija Lietuva“ (Kunevičienė, Pečkuvienė, Žilinskienė 2003: 78–79). Jak je vidět, všechny příklady se opravují různě, jako by nešlo o terminologický, ale stylistický problém závislý na kontextu (zvlášť patrné je to v poslední větě); vedle výrazu primární se dokonce vůbec nenavrhuje sekundární. O pár let později přidávají některé z týchž autorek v publikaci Univerzity Mykolase Romerise další výraz – příbuzná: dceřiná (= sekundární, příbuzná, závislá) společnost, firma, závod; m a t e ř s k á (= primární, hlavní) společnost, závod, firma (Pečkuvienė, Žilinskienė 2005: 33, 39). Podobně se vyučuje i v novější učebnici téže univerzity: d c e ř i n á (= sekundární, závislá, příbuzná) společnost; také mateřská (= hlavní) společnost (Akelaitis, Pečkuvienė, Žilinskienė 2009: 78). Pravda, zde je to už naopak: výraz sekundární je uveden, ale primární chybí. Publikace Vilniuské technické univerzity Gediminase uvádí pojmy systematicky a bez odboček: d c e ř i n á (= sekundární) společnost, mateřská (= primární) společnost (Kaulakienė, Petretienė, Rutkienė, Žukienė 2007: 63, 67; toto řešení se zachovává i v pozdějších vydáních knihy, srov. Kaulakienė, Petretienė, Rutkienė, Žukienė 2010: 66, 71). Někdy se studentům navrhuje, aby si nad tím sami lámali hlavu. Tak například sbírka cvičení vydaná Kaunaskou technologickou univerzitou uvádí větu UAB „Rožė“ – společnost sdružení „Gėlių rojus“ (dceřiná, podřízená, sekundární), založená 12. července 2012 (Ju¬zelienienė 2012: 32), v níž je třeba vyškrtnout z možností v závorkách nevhodné terminologické varianty. Doporučuje se ověřit si to na internetových stránkách Státní komise pro litevský jazyk a v Terminologické databance Litevské republiky3. Podobných

3 Možná se ve větě předpokládají dvě správné odpovědi (ze tří), ale student najde v Terminologické databance ještě jinou odpověď. O tom dále v článku.

92

Alvydas Umbrasas

Mोतininė įmonė ir dukterinė įmonė: nuo žodynų iki teisės aktų

Opravné návrhy se objevují také v publikacích vyšších odborných škol; například ve studijní příručce vydané Litevskou námořní akademií je seznam nedoporučených podnikatelských termínů, v němž se opravuje dceřiná (= závislá, sekundární) společnost (Domarkienė 2005: 165). Mateřská společnost vedle toho z nějakého důvodu chybí, ale je přidána – nejspíš převzata od K. Gaivenise – vnučkovská společnost, která se v jiných publikacích obvykle nezmiňuje (protože se v úzu nevyskytuje) (= terciární společnost).

Jaký je důvod opravy? V učebnicích se někdy neuvádí nebo se dá odvodit z toho, že příklady jsou zařazeny do kapitoly o sémantismech. K. Linkevičius říká, že mateřský, dceřiný se v ekonomickém jazyce začaly používat podle ruských slov, zatímco v litevštině je běžné užívat slova matka a dcera pouze pro lidi a včely (Linkevičius 1993: 22). Ačkoli tehdy byla nejaktuálnější ruština a pozornost se soustředila především na ni, je třeba říci, že mohly současně působit i jiné jazyky, neboť příbuzenské termíny se v obdobných situacích zjevně či alespoň implicitně používají široce (srov. anglicky parent company – affiliated/daughter company, francouzsky société mère – filiale, rusky материнская компания – дочерняя компания, německy Muttergesellschaft – Tochtergesellschaft, dokonce i lotyšsky mātesuzņēmums – meitasuzņēmums). Nelze vyloučit, že se začalo opravovat u spojení jako mateřská prasnice (již v roce 1962 se prosazoval doporučený výraz prasnice, navrhováno bylo i univerzálnější slovo plemenice; viz Tolutienė 1962), později se oprava rozšířila – „Po několik desetiletí jsme energickým opravováním odstranili nevhodné označení mateřská prasnice a místo něj jsme prosadili termín prasnice. Fyzikové již také překládají ruský termín дочернее вещество jako sekundární látka, nikoli mateřská látka. Geologové by se také mohli snadno vzdát termínu mateřská hornina a mikrobiologové termínu mateřské kvasinky“ (Gaivenis 1989: 48). Na základě příkladů mateřská rostlina, mateřská linie, mateřská forma, otcovská rostlina, otcovská linie, otcovská forma a podobně4 K. Gaivenis dochází k závěru: „v terminologii genetiky a šlechtitelství se nelze obejít bez kalkovaných adjektiv dceřiný, mateřský, otcovský. V terminologii jiných oborů by se tyto kalky měly opravovat“ (Gaivenis 1989: 49). Tento závěr autority nepochybně ovlivnil pozdější úpravu terminologie.

Hovoříme zde v podstatě o kalkované metafoře. Přísná jazyková kritéria určující, kdy jsou kalkované metafory přijatelné a kdy nikoli, lze sotva

4 Lze dodat například dceřiné chromozomy „chromatidy po metafázi mitózy nebo metafázi druhého meiotického dělení“, otcovský donor „jeden z rodičů (rostlin), jehož jeden či více genů se přenáší do recipienta“, mateřská dědičnost „dědičnost předávaná pouze samičími organismy“ (ŽŪASSTŽ 2010: 47, 63, 153).

Terminologija | 2014 | 21 9 3

říci, ale v naší tradici normování terminologie je patrná tendence se jim vyhýbat, zvláště pokud je metafora zjevně neobvyklá. Metafory navíc činí termíny obraznými, což se obvykle nepovažuje za žádoucí vlastnost termínů; oceňuje se neutralita a předchází se emocionální konotaci. Rasuolė Vladarskienė upozorňuje, že ekonomická terminologie se vyznačuje univerzální tendencí k metaforizaci – antropomorfismem, kdy je modelem metafory člověk jako společenský subjekt a základem přenesení významu jsou slova popisující lidskou činnost (Vladarskienė 2012: 87). Při posuzování mateřského podniku však mohl zapůsobit emocionální expresivní náboj tohoto spojení a obava ze znehodnocení matky jako hodnoty, tím spíše, že v nářečích podobné mateřské věci neexistují. A obecně se slova přímo spojená s člověkem (např. tvář, porod, smrt) nerada přenášejí do jiných oblastí (např. do kontextu zvířat).

Přídavná jména mateřský, dceřiný nejsou v jazyce svým výrazem obvyklá. Jeden z nejvýznamnějších jazykových korektorů například píše: „Přivlastňovací genitivy se nemají nahrazovat přídavnými jmény (ta mají nejčastěji přípony –inis, –iškas). Je pravda, že zatím nikdo neříká otcovský dům (rusky otcovskij dom), mateřský (= matčin) šátek, ačkoli se začalo užívat ve druhovém významu mateřská prasnice (= plemenná prasnice, prasnice); není však příliš dobré, že se prosazují dceřiné podniky (lepší by byly pobočky podniku nebo filialy, dcery podniku nebo něco jiného)“ (Šukys 1998: 124–125). Zde jsou smíšeny otázky výrazu a sémantiky, zajímavé však je, že Jonu Šukysovi nevyhovovalo pouze přídavné jméno, zatímco metafora dcery mu vyhovovala; kromě jiných možností navrhuje používat také podnikové dcery. Později už tento návrh nezmiňoval a obecně nenavrhoval, jak výraz opravit; pouze litoval, že „bohužel se už objevily dceřiné firmy, v kolchozech byla dokonce mateřská (= plemenná) prasnice“ (Šukys 2003: 93).

Při pojednání o těchto přídavných jménech nelze přehlédnout ani skutečnost, že dceřiný podnik byl uveden už v prvním vydání Slovníku současné litevštiny (DLKŽ₁1954) jako příklad užití přídavného jména dukterinis; odtud byl přepsán do Slovníku litevského jazyka (LKŽ II₂ 1969⁵), ačkoli ve druhém (DLKŽ₂ 1972) a pozdějších vydáních Slovníku současné litevštiny už termín chyběl (mateřský podnik se neobjevil ani v jednom z nich). Lze tedy usuzovat, že o vhodnosti tohoto termínu se začalo pochybovat už téměř před půl stoletím. Pravda, filial nikomu nevadil, přestože se v tomto slově také skrývá dcera (lat. filia – dcera). Motivaci mezinárodních slov obvykle nezkoumáme.

5 V dříve vydaném svazku (LKŽ II₁ 1947) ještě nebyl.

94

Alvydas Umbrasas

Motininė įmonė ir dukterinė įmonė: nuo žodynų iki teisės aktų

Je zajímavé, že v DLKŽ1 1954 bylo přídavné jméno dukterinis ilustrováno příklady dceřiná buňka, dceřiný podnik, zatímco v DLKŽ2 1972 zůstala jen dceřiná buňka (změnil se počet; v tomto i pozdějších vydáních se navíc přidává označení bot.); od DLKŽ3 1993 až po DLKŽ7 2012 se vedle dceřiných buněk vkládá také dceřiné rody. Od DLKŽ5 2003 se k dceřiným buňkám připojuje označení, které ukazuje, že jde o přenesený význam (prk.), a tento příklad je oddělen dvěma svislými čarami, zatímco dceřiné rody jsou patrně považovány za příklad přímého významu. Jaký je to význam? Patrně „rody pocházející z dcer“. Lze se domnívat, že dceřiné rody byly do slovníku zařazeny na základě věty Friedricha Engelse, která v LKŽ II2 1969 dokládá přídavné jméno dukterinis: „Prvotní rody se s růstem počtu obyvatel každý štěpí na několik dceřiných rodů.“

TERMINOGRAFIE

Jakou cestu doporučování zvolila terminografie? Jak známo, v době první nezávislosti nebyly vydány žádné slovníky právních ani ekonomických termínů. V prvním a jediném právnickém terminologickém slovníku z období sovětské okupace, jehož autorem byl Alfonsas Žiurlys (TTŽ 1954), nebyl ani mateřský, ani dceřiný podnik. Tehdejší systém takové pojmy zřejmě vůbec příliš nepotřeboval. V ekonomických slovnících se však termíny uváděly. Už v Rusko-litevském slovníku ekonomických termínů, který v roce 1966 vydal Ekonomický ústav Litevské akademie věd (LTSR MA), najdeme: общество дочернее – d u k t e r i n ė b e n d r o v ė, общество-мать – bendrovė-m o t i n a, общество-внук – bendrovė-d u k r a i t ė (RLETŽ 1966: 123). Připojování přívlastku spojovníkem je zde samozřejmě nevhodné (přejatý způsob vyjadřování ruských termínů), nejdůležitější však je, že byly použity výrazy označující příbuzenské vztahy. O jednotnost se ovšem neusilovalo – vedle mateřské společnosti nevzniklo spojení společnost dcera (nebo dcera). Mimochodem, slovník revidovala Terminologická komise Ústavu litevského jazyka a literatury Litevské akademie věd. V předmluvě se uvádí, že se na posuzování termínů aktivně podíleli členové uvedené komise Jonas Kruopas a K. Gaivenis. Výraz s přívlastkem se však nerozšířil. Zhruba o deset let později vyšel slovník Antanase Buračase, který rovněž zrevidovali terminologové (na obálce je název Anglicko-litevský minimální slovník ekonomických termínů, na titulní straně English–Lithuanian Dictionary of Economic Terms for Students), v němž se uvádí parent Co6 – z á k l a d n í (m a t e ř s k á)

6 Hnízdní heslo obsahuje company = Co.

Terminologija | 2014 | 21

95

bendrovė, subsidiary Co – dukterinė (kontroliuojamoji) bendrovė (ELDETS 1975: 33). Kaip matyti, čia jau pasiūlytas dėmuo pagrindinė (motininė tik kaip sinonimas), prie dukterinės prirašyta ir kontroliuojamoji7. Dar po penketo metų išleistame LTSR MA Mokslų akademijos Ekonomikos institute to paties A. Buračo parengtame ekonomikos terminų žodyne atitikmenys ima dar labiau įvairėti: affiliated company – susijusi / dukterinė/kontroliuojamoji8 bendrovė; parent company – pagrindinė/motininė bendrovė (ALKETŽ 1980: 89). Nors ir nurodyta subsidiary company žr. affiliated company (ALKETŽ 1980: 90), kažkodėl atskiru straipsniu su kitais atitikmenimis pateikta subsidiary – dukterinė / priklausomoji bendrovė (ALKETŽ 1980: 356). Žodynas taip pat buvo peržiūrėtas minėtos Terminologijos komisijos. Pratarmėje nurodyta, kad prie jo rengimo prisidėjo K. Gaivenis, Stasys Keinys, Angelė Kaulakienė. Šiame žodyne pasiūlyta atitikmenų įvairovė vienaip ar kitaip atsispindėjo tiek vėlesniuose žodynuose, tiek terminų taisymuose.

Po obnovení nezávislosti, s nástupem tržního hospodářství, vznikla potřeba nových ekonomických termínů a také překladových a výkladových slovníků ekonomických a právních termínů. To podnítilo vydávání slovníků a slovníčků různé kvality. Již v roce 1991 vychází encyklopedický slovník Petra Auštrevičiuse, Dainiause Pupkevičiuse a Dalie Treigienė Šiuolaikinių ekonomikos terminų enciklopedinis žodynas lietuvių–anglų–rusų–vokiečių kalbomis (recenzoval K. Gaivenis), který uvádí dvojici termínů, jíž se článek zabývá: dukterinė bendrovė (subsidiary) – „společnost, která patří hlavní akciové společnosti“ (ŠETEŽ 1991: 55), motininė bendrovė9kompanija (parent company) – „firma, která kontroluje základní kapitál jedné či více firem“ (ŠETEŽ 1991: 128). Jak je vidět, termíny se složkami dukterinė, motininė jsou uváděny bez synonym, ačkoli opozice je ve výkladu prvního termínu vyjádřena slovem pagrindinė.

V podobných drobných slovníčcích s nízkou terminografickou kvalitou, které vyšly v roce 1992 a byly anonymně10 vydány pod názvem anglických

7 Připsání kontroliuojamoji mohlo být podníceno tím, že vedle něj bylo s vysvětlením uvedeno holding Co – holdingas (bendrovė, kontroliuojanti kitų bendrovių akcijų paketus), a také tím, že již ve výše zmíněném slovníku byl uveden výraz holding kompanų – kontroliuojančioji bendrovė (RLETŽ 1966: 256).

8 Srov. holding company – a. kontroliuojančioji bendrovė (bendrovė, turinti kitų bendrovių akcijų kontrolinius paketus); b. bendrovė steigėja (ALKETŽ 1980: 89).

9 V originále je lomítko vynecháno, ale v jiných heslech se používá.

10 Vydal „Balticon“, autoři nejsou uvedeni, předmluva je podepsána jako Autorių kolektyvas. V jednom slovníčku jsou jako iniciály se znakem autorských práv uvedeny VI.L.A.Ž, v jiném pak firma VILAŽ.

96 Alvydas Umbrasas │ Motininė įmonė ir dukterinė įmonė: nuo žodynų iki teisės aktų

terminų aiškinamasis žodynas: verslas, komercija ir Vokiečių–lietuvių rinkos terminų aiškinamasis žodynas, pojmy jsou vysvětleny obšírněji a je ukázán jejich vztah k kontroliuojančiąja společnosti: company parent11 – „motininė bendrovė (kompanija)12, která vlastní kontrolní akciové podíly dceřiných společností (firem) a na rozdíl od kontrolující společnosti (angl. holding company) sama vyrábí některé zboží nebo samostatně provádí určité finanční operace“ (ATAŽVK 1992: 14); subsidiary company – „dukterinė kompanija, tj. formálně samostatná společnost (registrovaná jako samostatná), její kontrolní akciový podíl však náleží jiné (mateřské) společnosti (angl. company parent), která je často jediným akcionářem a v praxi určuje hlavní směřování činnosti dceřiné společnosti“ (ATAŽVK 1992: 46). Totéž je uvedeno i u Muttergesellschaft (VLRTĀŽ 1992: 36) a Tochtergesellschaft (VLRTĀŽ 1992: 46) ve druhém zmíněném slovníčku, jen ve výkladu prvního termínu se místo kontroliuojančioji, o holdingo kompanija píše (něm. Holdinggesellschaft).

Vzhledem k nedostatku kvalitních domácích slovníků se zkoušelo překládat publikace vydané v zahraničí. Jeden takový pokus vyšel v roce 1994. Šlo o Ekonomikos terminų žodynas Christophera Passa, Bryana Lowese a Leslie Daviesové. Jak se uvádí v Leidėjų ir Redakcijos tarybos žodyje, „tato publikace znamená rozloučení s K. Marxem, generací jeho následovníků a zkrachovalou teorií socialistického způsobu výroby“. Kromě ekonomů se na slovníku podílela celá skupina litevských filologů – redigoval jej Aldonas Pupkis, termíny a text upravovaly A. Kaulakienė, respektive Rita Miliūnaitė, recenzoval K. Gaivenis. Byla snaha slovník co nejvíce politevštit. Nenajdeme v něm ani dukterinės, ani motininės společnosti; uvádí se: pavaldžioji bendrovė (subsidiary company) – „společnost, která je majetkem jiné společnosti (viz firma). Podřízená společnost může nadále obchodovat pod vlastním jménem, ale hlavní společnost ji zcela nebo částečně kontroluje“ (ETŽ 1994: 190). Jak je vidět, byl zvolen termín, který K. Gaivenis již dříve kritizoval. Termín pagrindinė bendrovė zmíněný ve výkladu není uveden jako samostatné heslo (zřejmě tomu tak bylo i v originále). Zajímavé je, že ve vydání z roku 1997, rozšířeném a opraveném, bylo pavaldžioji bendrovė nahrazeno výrazem dukterine bendrove, zatímco výklad zůstal beze změny (ETŽ 1997: 90). Lze jen hádat, že podíl litevských filologů na prvním vydání byl natolik velký, že se vydavatelé rozhodli

11 Yra nuoroda parent company žr. company parent (ATAŽVK 1992: 40).

12 Ve slovníčku není výklad graficky oddělen od termínu; kurziva je použita pouze zde, v článku. Zápis nebyl redigován.

Terminologija | 2014 | 21 97

… že je příliš rozsáhlý (proto uvedená příjmení ve druhém vydání již nejsou; uvádí se, že redigovali a doplnili Aleksandras Vytautas Rutkauskas a Stasys Vaitkevičius, přičemž posledně jmenovaný byl konzultantem-redaktorem terminologie i prvního vydání).

V témže roce 1994 vyšel také Lietuvių–anglų–lietuvių biznio, bankų, biržos terminų žodynas–žinynas A. Burače a Bronia Svečevicia. Uvádí se v něm se synonymy: dukterinė/ antrinė13 bendrovė – subsidiary/allied/affiliated/associate/constituent company; underlying company (s právy, které nelze převést na mateřskou společnost); motininė/pirminė bendrovė – parent company (BBBTŽŽ 1994: 43). Podobně jsou přijata také hesla dukterinė/ antrinė kompanija – subsidiary company; motininė/ pirminė kompanija – parent company (BBBTŽŽ 1994: 111). Slovník revidoval K. Gaivenis; revidoval také A. Buračův Bankininkystės ir komercijos terminų aiškinamasis žodynas, který vyšel o tři roky později. V hlavních heslech v něm synonyma již chybějí: antrinė bendrovė – subsidiary/allied/affiliated/associate/constituent/underlying company; pirminė bendrovė – parent company (BKTAŽ 1997: 46, 47). Dukterinę ir motininę společnosti lze najít pouze v odkazech (viz) na hlavní hesla (BKTAŽ 1997: 47). Pravda, možná nedopatřením zůstalo heslo dukterinės/antrinės bendrovės įsigijimas14 – acquisition of subsidiary (BKTAŽ 1997: 134).

Ve slovnících Ireny Č eikauskaitė a Emy Volungevičienė, vydaných přibližně ve stejné době a nehodnocených terminology, lze najít: Tochtergesellschaft – dukterinė bendrovė, filialas (VLLVKTTŽ 1995: 179), parent company – motininė kompanija (ALKETŽ 1995: 40). V každém z obou slovníků se vyskytuje jen jeden z členů zkoumané dvojice termínů.

Za určitý mezník v litevské terminografii lze považovat rok 1997, neboť na začátku tohoto roku (30. ledna) bylo přijato usnesení č. 59 Státní komise pro litevský jazyk při Seimasu Litevské republiky „O schvalování terminologických slovníků“ (Žin., 1997, Nr. 12–257), kterým byli vydavatelé terminologických slovníků povinni předkládat slovníky k posouzení Státní komisi pro litevský jazyk (VLKK). V jednom z prvních slovníků, které získaly schvalovací doložku, Mokomajame anglų–lietuvių kalbų teisės terminų žodyne Vity Bitinaitė, se uvádí: parent company – pagrindinė, kontroliuojančioji įmonė;

13 Existují také odkazy antrinė bendrovė žr. dukterinė bendrovė; pirminė bendrovė žr. motininė bendrovė (BBBTŽŽ 1994: 43).

14 Na tento nesoulad a řadu dalších nedostatků upozornil v recenzi Jonas Klimavičius (2 2000: 27).

98

Alvydas Umbrasas

Motininė įmonė ir dukterinė įmonė: nuo žodynų iki teisės aktų

subsidiary company – k o n t r o l i u o j a m o j i įmonė (MALKTȚŽ 1998: 44), nors kitoje vietoje subsidiary company – k o n t r o l i u o j a m o j i įmonė, f i - l i a l a s greta subsidiary – f i l i a l a s15 (MALKTȚŽ 1998: 173). Kaip matyti, čia bene pirmą kartą terminografijoje kaip pagrindinės įmonės sinonimas atsiranda kontroliuojančioji įmonė, nepaisant to, kad greta tame pačiame lizde yra holding company – kontroliuojančioji įmonė. Vėliau pasirodė dar pora to paties žodyno pataisytų ir papildytų leidimų (2002, 2008; jie svarstyti VLKK nebuvo teikti, nors aprobata įrašyta). Parent company atitikmenys juose nekeisti (MALKTȚŽ 2008: 53, 167), o prie antro termino pridėtas sinonimas: subsidiary company – k o n t r o l i u o j a - m o j i, a n t r i n ė įmonė (MALKTȚŽ 2008: 53), nors kitoje vietoje tebe- palikta subsidiary company – k o n t r o l i u o j a m o j i įmonė, f i l i a l a s (MALKTȚŽ 2008: 218).

V Anglų–lietuvių kalbų teisės žodyne, který sestavili Olimpi-ja Armalytė a Lionginas Pažūsis a jenž vyšel téhož roku jako první slovník V. Bitinaitė, opět nacházíme subsidiary (daughter) company – d u k t e r i n ė įmonė (ALKTŽ 1998: 94), ale na jiných místech slovníku různé podoby – subsidiary – d u k - t e r i n ė, p r i k l a u s o m o j i bendrovė (ALKTŽ 1998: 473), přestože vedle toho stojí subsidiary company/corporation – p r i k l a u s o m o j i, d u k t e r i n ė įmonė (ALKTŽ 1998: 473). Za pozornost stojí, že tento slovník obsahuje ekvivalent, který v předchozí terminografii zůstal nepovšimnut: parent company – p a t r o n u o - j a n t i bendrovė (ALKTŽ 1998: 94). Pravda, na jiném místě se už uvádí parent company – p a g r i n d i n ė, p a t r o n u o j a n t i bendrovė, įmonė (ALKTŽ 1998: 329). Slovník posuzoval odborník VLKK K. Gaivenis, nemá však schvalovací doložku. Naproti tomu v malém účetním slovníčku vydaném téhož roku 1998 na Vilniuské univerzitě (který VLKK neposuzovala) je dvojice termínů jiná – investments of subsidiary in capital stock of parent company – a n t r i n i ų įmonių investicijos į p i r m i n ė s įmonės kapitalą (ALATŽ 1998: 40).

Vedle výrazu dukterinės įmonės se v některých slovnících dříve objevoval také výraz filialas; ve Aiškinamajame įmonės vadybos terminų žodyne, vydaném roku 2000 Kaunaskou technologickou univerzitou a připraveném autorským kolektivem, se však stává hlavním termínem: f i l i a l a s, p a v a l d ž i o j i įmonė – „podnik, jehož více než 50% akcií s hlasovacím právem vlastní jiný podnik“ (AĮVTŽ 2000: 53). Je zde také odkaz pavaldžioji įmonė žr. filialas (AĮVTŽ 2000: 55). VLKK proti tomu nic nenamítá (slovník má schvalovací doložku).

15 Srov. subsidiary – k o n t r o l i u o j a m o j i įmonė, f i l i a l a s (MALKTȚŽ 2008: 218).

Terminologija | 2014 | 21

99

Ve slovníku Lietuvių–vokiečių kalbų verslo ir teisės terminų žodyne Romualda Rakucevičiuse, který vyšel v roce 2001 a je z terminografického hlediska velmi nekvalitní, nacházíme vedle sebe z nějakého důvodu ve dvou samostatných heslech uvedené termíny m o t i n i n ė bendrovė – Muttergesellschaft; m o t i n i n ė bendrovė (kompanija) – Stammhaus (LVKVTTŽ 2001: 80). Uvádí se také p a g r i n d i n ė firma – Mutterfirma, Muttergesellschaft (LVKVTTŽ 2001: 31), p a g r i n d i n ė įmonė – Leitbetrieb (LVKVTTŽ 2001: 42), d u k t e r i n ė firma – Tochterfirma, Tochtergesellschaft (LVKVTTŽ 2001: 31). Ve slovníku téhož autora, vydaném o tři roky později a s opačným pořadím jazyků, je to podobné: Muttergesellschaft – p a g r i n d i n ė akcinė bendrovė (VLKTVTŽ 2004: 169), Tochtergesellschaft – d u k t e r i n ė bendrovė, Tochterunternehmen – d u k t e r i n ė įmonė (VLKTVTŽ 2004: 232). Oba slovníky nebyly hodnoceny VLKK, stejně jako Verslo terminų anglų–lietuvių kalbų žodynas Aušry Cesevičienė a Danutė Čivilienė z roku 2004, v němž se podobně uvádí parent company – p a g r i n d i n ė kompanija/įmonė (VTALKŽ 2004: 76), subsidiary – d u k t e r i n ė įmonė, pagalbininkas16 (VTALKŽ 2004: 108). Mimochodem je zde uveden i nesystematický a jazykově nepříliš zdařilý pár partially-owned subsidiary – d a l i n a i v a l d o m a d u k t e r i n ė įmonė, wholly-owned subsidiary – v i s i š k a i p a v a l d i d u k t e r i n ė įmonė17 (VTALKŽ 2004: 108). V Vokiečių–lietuvių kalbų teisėtvarkos žodyne, vydaném ve stejném roce, který četli odborníci VLKK (ačkoli neměl jejich schválení), se již uvádí něco jiného: Tochtergesellschaft – a n t r i n ė bendrovė, f i l i a l a s (VLKTŽ 2004: 258).

Zvláštní postavení mezi ostatními slovníky má Eurovoc, evropský slovník, o němž překladatelé, terminologové a další odborníci dlouho diskutovali a který v roce 2004 vydala kancelář Seimasu Litevské republiky se souhlasem VLKK. Nejde o skutečný terminologický slovník – je to systematický seznam termínů a dalších slov a jejich spojení, určený ke klasifikaci právních předpisů a indexování jejich obsahu. Uvádí také termíny relevantní pro tento článek: p a g r i n d i n ė bendrovė [įmonė] – parent company; société mère; Muttergesellschaft (Eurovoc 2004: 98), p a v a l d ž i o j i bendrovė – subsidiary; filiale; Tochtergesellschaft (Eurovoc 2004: 103).

Z uvedených slovníků se odlišuje Ekonomikos terminų žodynas Rūty Vainienė, který vyšel v roce 2005. Je v něm snad poprvé a zatím jedině v terminografii zaznamenáno kategorické hodnocení d u k t e r i n ė įmonė (subsidiary) – nevhodné. = a n t r i n ė įmonė (ETŽ 2005: 73) a uvádí se antrinė įmonė (subsidiary) – „podnik,

16 Zde je zřejmé, že jiný význam je nešťastně uveden jako synonymum.

17 Dále srov. wholly-owned subsidiary – v i s i š k a i p r i k l a u s o m a d u k t e r i n ė bendrovė (ALKTŽ 1998: 473).

100

Alvydas Umbrasas

Motininė įmonė ir dukterinė įmonė: nuo žodynų iki teisės aktų

nuosavybės teise priklausanti pagrindinei įmonei“ (ETŽ 2005: 22). Neteiktina laikoma ir patronuojanti įmonė – ntk. = pagrindinė įmonė (ETŽ 2005: 211). Terminas aiškinamas lakoniškai: pagrindinė įmonė (parent company) – „kitą įmonę kontroliuojanti įmonė“ (ETŽ 2005: 197). Žodynas buvo teiktas ekspertuoti VLKK (išsamią recenziją pateikė J. Klimavičius; tie griežti teikiniai yra jo), bet išleistas VLKK nesvarščius18.

Je vidět, že ve slovnících terminologické povahy, které vyšly v době vydání slovníku R. Vainienė nebo později, se uvádělo ze setrvačnosti: filiale – filialas, dukterinė kompanija, firma (MPLKVŽ 2005: 56), maison affiliée – dukterinė kompanija (MPLKVŽ 2005: 72), maison mère – pagrindinė kompanija (MPLKVŽ 2005: 72), dukterinė bendrovė – subsidiary (company), affiliate (5KŽEPT 2006: 67), dukterinė bendrovė – Tochtergesellschaft, Tochterunternehmen (LVKŽT 2006: 31), motininė bendrovė – Muttergesellschaft, Mutterunternehmen (LVKŽT 2006: 72). Jak už lze tušit, VLKK tyto slovníky nehodnotila (v podstatě zřejmě nejde o skutečné terminologické slovníky, protože v názvech neobsahují slovo „terminologie“).

V nedávno vydaných terminologických slovnících (které rovněž nebyly předloženy k hodnocení VLKK) se vyhýbá složkám dukterinis a motininis. V Aiškinamajame anglų–lietuvių kalbų teisės ir verslo žodyne V. Bitinaitė a Diana Snapkauskaitė uvádějí synonyma různě: parent company – pagrindinė (patronuojanti) įmonė, bendrovė; subsidiary company – antrinė, pavald(i) įmonė, bendrovė (AALKTVŽ 2013: 147). Ve Anglų–lietuvių ir lietuvių–anglų kalbų ekonomikos terminų žodyne Valentiny Zemkauskienė synonyma nejsou: parent company – pagrindinė bendrovė (ALLAKETŽ 2013: 40), subsidiary company – pavaldžioji bendrovė (ALLAKETŽ 2013: 41); přidán je také termín sister company – gimininga bendrovė (ALLAKETŽ 2013: 41).

Uvedená terminografie nepochybně ovlivnila i obecné překladové slovníky poslední doby, včetně učebních; i v nich lze nalézt hesla z terminologických slovníků, často však pouze jeden z dvojice termínů, například: Tochtergesellschaft – dukterinė bendrovė (VLKŽ II 1992: 319; DVLKŽ II 2006: 349), meitasuzņēmums – dukterinė įmonė (LLKŽ 2003: 406), maison mère – pagrindinė įmonė (MPKŽ 2009: 841). Ani v těchto slovnících se nevyhýbali synonymii. Například v jednom ze slovníků B. Piesarska najdeme parent company – pagrindinė bendrovė (DALKŽ

18 Proto J. Klimavičius ve své recenzi zveřejněné v časopise Terminologija vyjádřil politování (Klimavičius 2006).

Terminologija | 2014 | 21

1 0 1

2000: 646), dceřiná společnost/kompanie (také dceřiná společnost); pobočka (DAKŽ 2000: 918), zatímco v jeho dalším slovníku je výběr ekvivalentů již podstatně rozmanitější: mateřská/hlavní/prvotní společnost (DAKŽ 2001: 462), dceřiná/druhotná společnost/kompanie (také dceřiná společnost); pobočka (DAKŽ 2001: 648).

Jak vyplývá z uvedených údajů, ve slovnících se vedle složky mateřská používají výrazy prvotní, hlavní, kontrolující, ovládající; zaznamenáno je také neobratně spojené označení mateřská společnost. Dceřiný podnik (společnost, kompanie, firma) se označuje také pomocí složek druhotná, podřízená, závislá, kontrolovaná, propojená nebo jednoduše pobočka. Slovo pobočka se pro daný účel nehodí, protože tak se obvykle označuje organizační složka téhož podniku, nikoli jiný podnik; označení propojený podnik je příliš nekonkrétní, zatímco ostatní uvedené varianty jsou víceméně možné, jen zdůrazňují poněkud odlišné aspekty téhož pojmu. Dříve zmíněný návrh používat složku příbuzný, který jazykovědci nepovažovali za příliš vhodný, není o nic lepší než označení vedlejší19, a výraz jedna vzniklá z druhé, odvozená vůbec není termín.

K. Gaivenis se na jedné straně významně podílel na vzniku tradice opravovat označení mateřský a dceřiný podnik, na druhé straně se tyto termíny ve slovnících, které recenzoval, často uváděly. To částečně svědčí o jeho tolerantním přístupu: „Terminologické opravy by měly být přijatelné pro odborníky v daném oboru. Nemáme-li vhodnou opravu, raději neopravujme“ (Gaivenis 1992: 16). Na zasedáních jsem slýchával K. Gaivenise říkat, že někteří odborníci (mezi nimi A. Buračas, autor ekonomických slovníků) ne vždy přihlíželi k jeho návrhům v recenzích.

Ze slovníků je patrné, že se označení dceřiný podnik uvádí častěji než mateřský podnik (druhé označení někdy ve slovníku chybí nebo je pojmenováno jinak). Proč je termín dceřiný podnik v úzu tak rozšířený, přestože jej jazykovědci opravují a slovníky navrhují i jiné termíny? Slovníky na jedné straně úzus odrážely, na druhé straně vytvářely tradici doporučovaných výrazů, neboť údaje z jednoho slovníku se přepisují do dalších. Je pravděpodobné, že k tomu možná přispěly právě výše zmíněné terminologické slovníky ze sovětského období20 a počátku nezávislosti. Celkově vzniká dojem, že k označení dceřiný podnik se přistupovalo o něco příznivěji než k označení mateřský podnik.

19 Zofija Babickienė říká, že pro podniky se doporučují dvojice složek prvotní – druhotný, hlavní – vedlejší (Babickienė 2012: 59), ale označení vedlejší podnik zřejmě nikdo další nenavrhoval.

20 Údaje se dostaly také do tehdejších překladových slovníků, např. дочерние предприятия – dceřiné podniky (RLKŽ I 1982: 519).

102

Alvydas Umbrasas

Motininė įmonė ir dukterinė įmonė: nuo žodynų iki teisės aktų

TEISĖS AKTAI

Nejzřetelnější odpověď na otázku, proč jsou termíny tak životaschopné, se skrývá v právních předpisech. Již v čl. 12 odst. 3 zákona o akciových společnostech Litevské republiky, přijatého 30. července 1990 Nejvyšší radou Litevské republiky – Reorganizačním seimem (Žin., 1990, č. 24-594), se píše: „Pokud společnost nabude kontrolní balík akcií jiné společnosti (podniku), stává se tato ovládanou společností. Kontrolní balík akcií tvoří akcie, které držiteli poskytují více než 50 procent hlasů na valné hromadě. Ovládaná společnost je dceřinou společností a společnost, která ji ovládá, je mateřskou společností. Dceřiná společnost nesmí nabývat akcie mateřské společnosti.“ Dnes je těžké říci, co vedlo k volbě tak poněkud podivné a nesystematické dvojice ovládající–dceřiná (pokud bylo vhodné dceřiná, proč nebylo vhodné mateřská a naopak – pokud nebylo vhodné mateřská, proč bylo vhodné dceřiná?), zvláště když do té doby termín ovládající společnost nebyl v terminografii zaznamenán. Toto rozhodnutí však mělo velmi výrazný dopad – i v současném zákoně o akciových společnostech Litevské republiky (Žin., 2000, č. 64-1914) zůstávají tytéž termíny; článek 5 je nadepsán „Ovládající a dceřiné společnosti“21. Je pravda, že v některém z usnesení, příkazů či závěrech některého výboru zveřejněných v databázi právních předpisů Seimasu lze nalézt také označení mateřský podnik, jde však o ojedinělé a nesystematické případy, které nejspíš vznikly nedopatřením a nedodržením terminologie stanovené zákony.

21 Píše se v něm: „1. Má se za to, že společnost je ovládající, jestliže má v jiné společnosti, která je její dceřinou společností, přímo a/nebo nepřímo většinu hlasovacích práv, nebo může přímo či nepřímo vykonávat rozhodující vliv na jinou společnost. 2. Má se za to, že společnost má přímo většinu hlasovacích práv v jiné společnosti, jestliže získala akcie této jiné společnosti, které jí na valné hromadě akcionářů poskytují více než 1/2 hlasů. 3. Má se za to, že společnost má nepřímo většinu hlasovacích práv ve třetí společnosti, jestliže má přímo většinu hlasovacích práv ve společnosti, která má přímo či nepřímo většinu hlasovacích práv ve třetí společnosti. 4. Má se za to, že společnost může přímo vykonávat rozhodující vliv na jinou společnost, jestliže je akcionářem této společnosti a: 1) má právo jmenovat nebo odvolat vedoucího jiné společnosti nebo většinu členů její správní či dozorčí rady, nebo 2) na základě dohod uzavřených s ostatními akcionáři disponuje většinou hlasovacích práv v této společnosti. Plná moc, která společnosti opravňuje zastupovat jiného akcionáře a hlasovat a rozhodovat jeho jménem, je dostatečným důkazem takové dohody. 5. Má se za to, že společnost může nepřímo vykonávat rozhodující vliv na třetí společnost, jestliže splňuje alespoň jednu z těchto podmínek: 1) tato společnost může přímo vykonávat rozhodující vliv na jinou společnost, která má přímo či nepřímo většinu hlasovacích práv ve třetí společnosti nebo může přímo či nepřímo vykonávat rozhodující vliv na třetí společnost; 2) tato společnost má přímo či nepřímo většinu hlasovacích práv v jiné společnosti, která může přímo či nepřímo vykonávat rozhodující vliv na třetí společnost; 3) společně s jinými společnostmi, v nichž má tato společnost přímo či nepřímo většinu hlasovacích práv nebo na něž může přímo či nepřímo vykonávat rozhodující vliv, má většinu hlasovacích práv ve třetí společnosti, anebo tyto další společnosti uvedené v tomto bodě mají společně většinu hlasovacích práv ve třetí společnosti.“

Terminologija | 2014 | 21

103

Protiklad mateřská–dceřiná byl projednán na zasedání podkomise pro terminologii VLKK dne 3. dubna 2007 za účasti zástupců zainteresovaných institucí – veřejné instituce Litevského republikového účetního institutu (který otázku vznesl), ministerstev financí a hospodářství Litevské republiky. Odborníci v daném oboru tehdy uvedli, že lingvisty navrhované termíny prvotní podnik a sekundární podnik jsou zavádějící, neboť se pojí s jinými pojmy – v právu Evropské unie se rozlišuje primární a sekundární usazování podniků (angl. primary/secondary establishment). Problematický je také časový aspekt, protože prvotní podnik může být založen později než podnik sekundární (když mladší podnik nabude starší). Odborníci tehdy na zasedání uvedli, že ovládající podnik a ovládaný podnik (v právních předpisech se často píše kontrolovaný podnik) jsou dvojicí termínů s jiným významem (mateřský podnik vždy vykonává kontrolu, existují však i další kritéria, na jejichž základě může být podnik považován za ovládající). V návaznosti na tuto dvojici vznikl na zasedání návrh (J. Klimavičiuse) vytvořit obdobnou dvojici o v l á d a j í c í p o d n i k a o v l á d a n ý p o d n i k (místo mateřský a dceřiný). Návrh byl přijat. Ačkoli obtížně, tento návrh si pomalu nachází cestu do dokumentů. Termíny se složkami mateřský–dceřiný byly schváleny VLKK v roce 2008 a zveřejněny v Terminologické databance Litevské republiky (LRTB) na základě návrhu zákona, kterým se mění zákon Litevské republiky o konsolidované účetní závěrce skupin podniků (nebyl přijat), a později na základě návrhu zákona, kterým se mění zákon Litevské republiky o pojišťovnictví. Posledně uvedený návrh byl přijat (Žin., 2012, Nr. 127-6385), ačkoli jeho účinnost byla odložena (do 1. ledna 2016; Žin., 2013, Nr. 140-7080). Aby však byla zachována souvislost s jinými právními předpisy, v části zákona věnované pojmům se v závorce uvádí dceřiný (podřízený) podnik. Později se tato dvojice termínů dostala do LRTB z návrhu zákona Litevské republiky o provozovatelích směnáren a z návrhu zákona, kterým se mění zákon Litevské republiky o doplňkovém dohledu nad podniky náležejícími do finančního konglomerátu (definice se mírně liší, viz LRTB). Tyto termíny se již někdy používají v právních předpisech Litevské republiky nižší právní síly (nařízeních a usneseních) a také poměrně hojně v oficiálních litevských překladech právních předpisů Evropské unie (nařízení a směrnic), což má vliv na litevské právní předpisy. Čas ukáže, nakolik bylo rozhodnutí ohledně mateřského a dceřiného podniku úspěšné – v mnoha právních předpisech tyto termíny stále chybějí. Důležité je také to, že samotný pojem mateřství dosud není definován a jeho vztah ke kontrole, ovládání vyvolává otázky.

104

Alvydas Umbrasas

Motininė įmonė ir dukterinė įmonė:

nuo žodynų iki teisės aktų

Štai, pavyzdžiui, galiojančiame Lietuvos Respublikos finansų įstaigų įstatyme (Žin., 2002, Nr. 91-3891) yra terminų pora globojanti (patronuojanti) įmonė22 („įmonė, kuri turi kitos įmonės įstatinio kapitalo ir (arba) balsavimo teisių dalį, suteikiančią teisę kontroliuoti įmonės veiklą“) ir kontroliuojama įmonė („įmonė, kurioje kitas asmuo turi įstatinio kapitalo ir (arba) balsavimo teisių dalį, suteikiančią teisę kontroliuoti įmonės veiklą“). Visos kontroliuojamų įmonių kontroliuojamos įmonės taip pat laikomos pirmosios visas šias įmones globojančios (patronuojančios) įmonės kontroliuojamomis įmonėmis“). Kaip matyti, čia kontroliuojamos įmonės sąvoka atitinka aprobuotą patronuojamosios įmonės sąvoką (plg. apibrėžtis 2014 m. liepos 17 d. priimtame Lietuvos Respublikos valiutos keityklos23 operatorių įstatyme Nr. XII-1033: patronuojančioji įmonė – „įmonė, kuri turi kitos įmonės įstatinio kapitalo ir (arba) balsavimo teisių dalį, suteikiančią teisę kontroliuoti įmonės veiklą“; patronuojamoji įmonė – „įmonė, kurioje kitas asmuo turi įstatinio kapitalo ir (arba) balsavimo teisių dalį, suteikiančią teisę kontroliuoti įmonės veiklą“). Sąvokų santykiai grindžiami kontrolės sąvoka (plg. kontrolinis akcijų paketas), bet turėtina omenyje tai, kad kontrolė, kontroliavimas yra plačiai teisės aktuose įvairiuose kontekstuose vartojami terminai (ar nebūtinai kaip terminai apsibrėžti žodžiai), plg. alkoholio kontrolė, biudžeto politikos kontrolė, finansų kontrolė, graužikų kontrolė, kiaulių produktyvumo kontrolė, korupcijos kontrolė, maisto kontrolė, nusikaltimų kontrolė, pasienio kontrolė, transporto kontrolė, vidaus kontrolė, valstybės kontrolė ir pan. (pavyzdžiai iš LRTB). Iš to matyti, kad kaip motininės įmonės ir dukterinės įmonės atitikmenys terminai kontroliuojančioji įmonė ir kontroliuojamoji įmonė nors iš dalies ir būtų įmanomi, bet stokotų konkretumo. Be to, koją kiša tai, kad kontroliuojančioji įmonė jau seniai vartojama (ir aprobuota LRTB) kaip holding company24 atitikmuo (dar plg. ir kontroliuojantysis fondas (holding fund)), o tai yra tam tikra patronuojančiosios įmonės atmaina (žr., pavyzdžiui, jau minėtame Lietuvos

22 Pečující podnik se v terminografii nepodařilo najít; jde o další ekvivalent mateřského podniku. Mimochodem, v článku 59 zákona Litevské republiky o bankách (Žin., 2004, Nr. 54-1832) se zmiňuje také pečovaný (mateřský) podnik, ačkoli tento pojem nebyl v právních předpisech definován. Zdá se, že o tomto použití se nevědělo, když byla v roce 2007 místo dceřiného podniku navržena mateřská společnost.

23 Ve srovnání s termínem provozovatel směnárny byl v zákoně nešťastně nahrazen původně vhodný název návrhu zákona Litevské republiky o provozovatelích směnáren. Schválené termíny návrhu orgán dohledu nad provozovateli směnáren, seznam provozovatelů směnáren byly v zákoně rovněž zbytečně změněny na orgán dohledu nad provozovateli směnárny a seznam provozovatelů směnárny. Vyplývá z toho, že směnárna má mnoho provozovatelů.

24 Zřejmě se v zájmu srozumitelnosti v právních předpisech často doplňuje vysvětlení v závorce – ovládající (holding) podnik.

Terminologija | 2014 | 21

105

zákoně, kterým se mění zákon o pojišťovnictví Republiky). Na druhou stranu je třeba mít na paměti také tento pojem: podnik kontrolovaný státem (samosprávou)25 – „podnik, v němž více než polovina akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo na valné hromadě akcionářů, náleží vlastnickým právem státu nebo samosprávě“ (zákon č. XII-792, kterým se mění zákon Litevské republiky č. VIII-480 o privatizaci majetku státu a samospráv (TAR, 2014-04-03, č. 4032)). Ačkoli je i zde kontrola podobná, rozhodně se nejedná a ani nemůže jednat o dceřiný podnik26. Možná se v návrhu zákona, kterým se mění zákon Litevské republiky č. IX-576 o konsolidované účetní závěrce skupin podniků (termíny schváleny LRTB), snaží vyhnout kontrole kvůli mnohoznačnosti či obtížím spojeným s patronátem; používá se zde termín rozhodující vliv (přímý nebo nepřímý) a právě o tento termín se opírá vztah mezi mateřským podnikem („podnik, který může na jiný podnik vykonávat přímý nebo nepřímý rozhodující vliv“) a dceřiným podnikem („podnik, na který může jiný podnik vykonávat přímý nebo nepřímý rozhodující vliv“). Je třeba připomenout, že při jednáních terminologické podkomise VLKK (z podnětu J. Klimavičiuse) se v dřívějších právních předpisech často nahrazuje výraz vliv, který se v nich hojně vyskytuje, výrazem působení. V dřívějším zákoně Litevské republiky o konsolidované účetní závěrce podniků (Žin., 2001, č. 99-3517) byla kontrola definována jako „právo podniku vykonávat rozhodující vliv na jiný podnik, řídit a ovlivňovat finanční a hospodářskou činnost jiného podniku s cílem získat z toho prospěch. Kontrola může být přímá i nepřímá“. Že se v příslušném kontextu nyní v zásadě ztotožňují kontrola a rozhodující vliv, je patrné například ze zákona Litevské republiky o subjektech kolektivního investování určených informovaným investorům (Žin., 2013, č. 68-3410), neboť je zde uveden přímo odkaz: kontrola – „přímý a (nebo) nepřímý rozhodující vliv na podnik, jak je definován v zákoně Litevské republiky o konsolidované účetní závěrce skupin podniků“. Z toho všeho lze usuzovat, že terminologický systém ještě není ustálený, někdy se přizpůsobuje potřebám jednotlivých právních předpisů a odborníci zde ještě musí zaplnit mezery.

25 Aby se předešlo závorkám, LRTB správně rozlišuje dva termíny a uvádí je jako samostatná hesla.

26 Mimochodem, v právní vědě se objevují poněkud podivná tvrzení o pojmu dceřiného podniku; například se tvrdí, že „Skupinu podniků tvoří právně samostatné subjekty; forma právní samostatnosti není důležitá, a proto lze za mateřský i dceřiný podnik uznat subjekty jakékoli právní formy, včetně fyzické osoby a státu. Při posuzování existence či neexistence skupiny je nejdůležitější konstatovat vztah kontroly, proto je třeba odmítnout tvrzení některých vědců, že stát nebo fyzická osoba nemohou být dceřiným podnikem“ (Papijanc 2007: 87; znění nebylo upraveno).

106

Alvydas Umbrasas

Motininė įmonė ir dukterinė įmonė:

nuo žodynų iki teisės aktų

ZÁVĚRY

1. Překládané metaforické termíny mateřský/dceřiný podnik (společnost, firma, společnost) byly již v sovětské éře považovány z jazykového hlediska za sporné, pravděpodobně pod vlivem ruštiny (srov. материнская/дочерняя компания); potřeba tyto termíny opravovat však byla nejjasněji vyslovena koncem osmdesátých let minulého století. Stanovisko K. Gaivenise, že slova mateřský, dceřiný jsou nezbytná v terminologii genetiky a šlechtitelství, zatímco v jiných oborech je třeba je opravit, nepochybně přispělo k upevnění tradice úpravy uvedených termínů a ovlivnilo terminografii.

2. Navzdory negativnímu hodnocení jazykovědců byly jak mateřský, tak dceřiný podnik uvedeny v mnoha slovnících. Některé z těchto slovníků prošly jazykovědnou revizí. V novějších slovnících je mateřský podnik již vzácný, zatímco dceřiný podnik se uvádí častěji. Celkově existuje značný počet slovníků, které uvádějí pouze druhý člen této pojmové dvojice.

3. Mateřský podnik (objevilo se i neobratně složené označení mateřská společnost) se různými způsoby pokoušeli nahradit – jsou doloženy termíny se složkami prvotní, hlavní, kontrolující, mateřský podnik. Místo dceřiného podniku je navrženo více variant – označuje se pomocí složek sekundární, podřízený (podřízenec), závislý (závislá společnost), kontrolovaný nebo jednoduše pobočka. Objevila se také označení s obecnými složkami související, příbuzný. Většina těchto návrhů je víceméně možná, zároveň však není natolik přesná, aby nevyvolávala nežádoucí asociace, což je zřejmě důvodem, proč si termíny v terminografii stále konkurují. Lze říci, že v historii standardizace těchto termínů ještě v zásadě nebyla učiněna tečka.

4. Právní předpisy se vyznačují svébytným užíváním termínů – od počátku nezávislosti se v nich široce užívala nesystémová dvojice termínů mateřský podnik (společnost) a dceřiný podnik (společnost). Občas se objevuje patronátní (mateřský) podnik v opozici k kontrolovanému podniku, zatímco výraz patronovaný (podřízený) podnik byl použit snad jen jednou. Právě právní předpisy jsou nyní příčinou rozšíření termínu dceřiný podnik.

5. S ohledem na opozici kontrolující–kontrolovaný bylo na zasedání terminologické podkomise Státní komise pro litevský jazyk v roce 2007 navrženo zavést dvojici termínů mateřský podnik a dceřiný podnik. Tyto termíny se již dostaly do Terminologické banky Litevské republiky i do právních předpisů Litevské republiky a Evropské unie, terminologický systém však dosud není ustálený a stále v něm existují mezery a variantnost.

Terminologija | 2014 | 21

107

ŠALTINIAI

5KŽEPT 2006: 5 kalbų žodynas: ekonomika, politika, teisė. Sudarytojai E. I. Volungevičienė, R. Laurūšonie, R. Tamošaitienė, Vilnius: Teisinės informacijos centras.

AALKT VŽ 2013: Bitinaitė V., Snapkauskaitė D. Aiškinamasis anglų–lietuvių kalbų teisės ir verslo žodynas, Vilnius: Registrų centras.

AIŽT 2000: Martinkus B., Neverauskas B., Sakalas A. ir kt. Aiškinamasis įmonės vadybos terminų žodynas, Kaunas: Technologija.

ALATŽ 1998: Bartaška R., Zaikauskas E. Anglų–lietuvių apskaitos terminų žodynėlis: su angliškais terminų apibrėžimais ir lietuviškų terminų rodykle, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

ALKETŽ 1980: Buračas A. Anglų–lietuvių kalbų ekonomikos terminų žodynas, Vilnius: Mokslas.

ALKETŽ 1995: Anglų–lietuvių kalbų ekonominių terminų žodynėlis. Sudarė I. Čei̇kauskaitė, Vilnius: Informacijos ir leidybos centras.

ALKTŽ 1998: Armalytė O., Pažusis L. Anglų–lietuvių kalbų teisės žodynas, Vilnius: Alma littera.

ALLAKETŽ 2013: Zemkauskienė V. Anglų–lietuvių ir lietuvių–anglų kalbų ekonomikos terminų žodynas, Vilnius: Ciklonas.

ATAŽVK 1992: Angliškų terminų aiškinamasis žodynas: verslas, komercija. [Nenurodytų autorių kolektyvas], Vilnius: Balticon.

BBBTŽŽ 1994: Buračas A., Svečevicius B. Lietuvių–anglų–lietuvių biznio, bankų, biržos terminų žodynas–žinynas, Vilnius: Žodynas.

BKTAŽ 1997: Buračas A. Bankininkystės ir komercijos terminų aiškinamasis žodynas. 1 dalis. Lietuvių–anglų kalbų aiškinamasis bankinių ir komercinių terminų žodynas, Vilnius, Kaunas: Vilniaus universitetas.

DAKŽ 2001: Piesarskas B. Dabartinės anglų kalbos žodynas, Vilnius: Alma littera.

DALKŽ 2000: Piesarskas B. Didysis anglų–lietuvių kalbų žodynas. Trečias pataisytas leidimas, Vilnius: Alma littera.

DLKŽ₁954: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Ats. red. J. Kruopas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.

DLKŽ₂ 1972: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 2-asis papild. leid. Ats. red. J. Kruopas, Vilnius: Mintis.

DLKŽ₃ 1993: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 3-iasis patais. ir papild. leid. Vyr. red. St. Keinys, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

DLKŽ₅ 2003: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 5-asis (2-asis elektroninis) patais. ir papild. leid. Vyr. red. St. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

DLKŽ₇ 2012: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 7-asis patais. ir papild. leid. Vyr. red. St. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

DVLKŽ II 2006: Križinauskas J., Smagurauskas S. Didysis vokiečių–lietuvių kalbų žodynas 2, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

ELDETS 1975: Buračas A. English–Lithuanian Dictionary of Economic Terms for Students, Vilnius: LTSR Aukštojo ir spec. vid. mokslo m-ja.

ETŽ 1994: Pasas K., Louzas B., Deivis L. Ekonomikos terminų žodynas. Vertimas iš anglų kalbos leidinio. Red. A. Pupkis, Vilnius: Baltijos biznis.

ETŽ 1997: Pass Ch., Lowes B., Davies L. Ekonomikos terminų žodynas. Antrasis papildytas ir pataisytas leidimas. Iš anglų kalbos vertė Z. Bareikytė, L. B. Žemaitytė, K. Francūzevičiūtė, redagavo ir tikslino A. V. Rutkauskas, S. Vaitkevičius, Vilnius: Baltijos biznis.

ETŽ 2005: Vainienė R. Ekonomikos terminų žodynas: apie 1400 terminų, Vilnius: Tyto alba.

Eurovoc 2004: Europos žodynas Eurovoc. 3.1 versija. 3 dalis. Daugiakalbė. Parengė Lietuvos Respublikos Seimo kanceliarija, Vilnius: Valstybės žinios.

LKŽ II₁ 1947: Lietuvių kalbos žodynas 2. Red. J. Balčikonis, Kaunas: Valstybinė enciklopedijų, žodynų ir mokslo literatūros leidykla.

LKŽ II₂ 1969: Lietuvių kalbos žodynas 2. 2-as leid. Ats. red. J. Kruopas, Vilnius: Mintis.

LKŽŽ 2003: Latuvių–lietuvių kalbų žodynas. Sudarytojas ir ats. redaktorius A. Butkus, Kaunas: Aesti.

LRTB – Lietuvos Respublikos terminų bankas. Prieiga per internetą: http://terminai.vlkk.lt.

LVKVTTŽ 2001: Rakucevičius R. Lietuvių–vokiečių kalbų verslo ir teisės terminų žodynas, Vilnius.

LVKŽT 2006: Goldamer Y., Plaušinaitis S. Lietuvių–vokiečių kalbų žodynas teisininkams, Vilnius: TEV.

MALKKTTŽ 1998: Bitinaitė V. Mokomasi anglų–lietuvių kalbų teisės terminų žodynas, Vilnius: Eugrimas.

MALKKTTŽ 2008: Bitinaitė V. Mokomasi anglų–lietuvių kalbų teisės terminų žodynas. 3-iasis patais. ir papild. leid., Vilnius: Eugrimas.

108 Alvydas Umbrasas │ Motininė įmonė ir dukterinė įmonė: nuo žodynų iki teisės aktų

MPKŽ 2009: Mokom asis prancūzų kalbos žodynas. Vertė I. Kovalčikienė, J. Navakauskienė, G. Strigockytė, A. Venckus, Vilnius: Alma littera.

MPLKVŽ 2005: Katalynaitė R. E., Dubikaltýtė-Raugalienė L. Mokomasis prancūzų–lietuvių kalbų verslo žodynas, Vilnius: Technika.

RLETŽ 1966: Rusiškai lietuviškas ekonomikos terminų žodynas. Ats. red. K. Meškauskas, Vilnius: Mintis.

RLKŽ I 1982: Rusų–lietuvių kalbų žodynas 1. Sudarė Ch. Lemchenas, Vilnius: Mokslas.

ŠETĖŽ 1991: Auštrevičius P., Pupkevičius D., Treinienė D. Šiuolaikinių ekonomikos terminų enciklopedinis žodynas lietuvių–anglų–rusų–vokiečių kalbomis, Vilnius: Lietuvos komersantas.

TTŽ 1954: Teisinių terminų žodynas. Sudarė A. Žiurlys, Vilnius: Valst. polit. ir moks. lit. 1-kla.

VLE I 2001: Visuotinė lietuvių enciklopedija 1. Vyr. red. A. Račis, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

VLKTVTŽ 2004: Rakucevičius R. Vokiečių–lietuvių kalbų teisės ir verslo terminų žodynas, Vilnius.

VLKTŽ 2004: Vokiečių–lietuvių kalbų teisėtvarkos žodynas. Sudarytojos L. Addo, L. Dantienė, I. Sagaitienė, N. Slavinskienė, Vilnius: Mykolo Romerio universiteto Leidybos centras.

VLKŽ II 1992: Krizinauskas J., Smagurauskas S. Vokiečių–lietuvių kalbų žodynas 2, Vilnius: Mokslas.

VLLVKTŽ 1995: Volungevičienė E. Vokiečių–lietuvių, lietuvių–vokiečių kalbų teisės terminų žodynas, Vilnius: Žodynas.

VLRTAŽ 1992: Vokiečių–lietuvių rinkos terminų aiškinamasis žodynas. [Nenurodytų autorių kolektyvas], Vilnius: Balticon.

VTALKŽ 2004: Verslo terminų anglų–lietuvių kalbų žodynas. Autorės A. Cesevičienė ir D. Čivilienė, Ukmergė: Valdo leidykla.

ŽŪASSTŽ 2010: Sliesaravičius A., Lazauskas J., Stanys V., Keinys St., Klimovienė G. Žemės ūkio augalų selekcijos ir sėklininkystės terminų žodynas, Vilnius: Inforastras.

LITERATŪRA

Akelaitis G., Pečkuvienė L., Žilinskienė V. 2009: Specialybės kalba. Administracinės kalbos vadovėlis, Vilnius: Mykolo Romerio universiteto Leidybos centras.

Babickienė Z. 2012: Ekonomikos terminų gramatinių ir leksinių variantų sklaida: norma ir realybė. – Specialybės kalba: gramatika ir logika. Mokslinių straipsnių rinkinys, Vilnius: Mykolo Romerio universitetas, 51–64.

Domarkienė I. 2005: Kalbos kultūra. Studijų knyga, Klaipėda: Klaipėdos universiteto leidykla.

Gaivenis K. 1989: Mokslo kalbos dalykai. – Kalbos kultūra 56, 43–53.

Gaivenis K. 1992: Kuo pakeisti terminą dukterinė įmonė (firma, kompanija)? – Gimtoji kalba 2, 16.

Juzelėnienė S. 2012: Profesinės kalbos kultūros pratimai. Taikomosios matematikos studentams. Mokomoji knyga, Kaunas: Technologija.

Kaulakienė A., Petrėtienė A., Rutkienė L., Žukienė R. 2007: Kalbininkų patarimai studentams: teorija ir praktika, Vilnius: Technika.

Kaulakienė A., Petrėtienė A., Rutkienė L., Žukienė R. 2010: Kalbininkų patarimai studentams: teorija ir praktika. Mokomoji knyga, 3-ioji pataisyta ir papildyta laida, Vilnius: Technika.

Klimavičius 2006: Rūta Vainienė. Ekonomikos terminų žodynas, Vilnius: Tyto alba, 2005 [recenzija]. – Terminologija 13, 202–206.

Klimavičius J. 2000: Buračas A. Bankininkystės ir komercijos terminų aiškinamasis žodynas. Pirmoji dalis: Lietuvių–anglų kalbų aiškinamasis bankinių ir komercinių terminų žodynas. Vilnius * Kaunas: Vilniaus universitetas * Kauno humanitarinis fakultetas, 1997 [recenzija]. – Gimtoji kalba 1, 14–19; 2, 20–28.

Papijanc V. 2007: Įmonių grupės teisinio reguliavimo aspektai: samprata ir požymiai. – Jurisprudencija 4(94), 81–88.

KPP 1976: Kalbos praktikos patarimai. Sudarė A. Pupkis, Vilnius: Mokslas.

KPP 1985: Kalbos praktikos patarimai. II pataisytas ir papildytas leidimas. Sudarė A. Pupkis, Vilnius: Mokslas.

Kunevičienė A., Pečkuvienė L., Žilinskienė V. 2003: Specialybės kalbos kultūra. Vadovėlis, Vilnius: Lietuvos teisės universiteto Leidybos centras.

Linkevičius K. 1993: Žodžių reikšmių klaidos laikraščių kalboje. – Kalbos kultūra 64, 20–28.

Pečkuvienė L., Žilinskienė V. 2005: Kalbos patarimai studentams. Mokomasis leidinys, Vilnius: Mykolo Romerio universiteto Leidybos centras.

Terminologija | 2014 | 21

109

Šukys J. 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos, Kaunas: Šviesa.

Šukys J. 2003: Kalbos kultūra visiems, Kaunas: Šviesa.

Tolutienė B. 1962: Dėl kai kurių žemės ūkio literatūroje vartojamų žodžių. – Kalbos kultūra 3, 43–45.

TT 1992: Terminologijos taisymai. Parengė K. Gaivenis, A. Kaulakienė, St. Keinys, J. Klimavičius, Vilnius: Mokslas.

Vitkauskas V. 1994: Terminų taisymų knyga. – Kalbos kultūra 66, 93–96.

Vladarskienė R. 2012: Metaforiniai ekonomikos terminai. – Terminologija 19, 83–92.

MOTININĖ ĮMONĖ (PARENT COMPANY) AND DUKTERINĖ ĮMONĖ (SUBSIDIARY COMPANY): FROM DICTIONARIES TO ACTS OF LEGISLATION

The article analyses the development of problematic terms motininė įmonė and dukterinė įmonė in terminology as well as the opinions of Lithuanian linguists on these terms and their usage in acts of legislation. It also provides an overview of the previously used and newest terms and at the same time highlights the current state of and gaps in the terminological system.

Doubt about the linguistic appropriateness of metaphorical loan translations motininė įmonė and dukterinė įmonė based on the influence of the Russian language (cf. маме-рская/дочерняя компания) arose already in Soviet times, though the necessity of the correction was most clearly pointed out at the end of the 1980s. Kazimieras Gaivenis’ suggestion that words motininis and dukterinis are necessary in the terminology of genetics and selection, but in other fields should be avoided, contributed to the establishment of the tradition to correct these terms and influenced terminography.

Despite the negative evaluation from linguists both motininė įmonė and dukterinė įmonė were included in a few dictionaries. Some of these dictionaries were reviewed or edited by linguists themselves. In the dictionaries of the later years motininė įmonė is rather rare, but dukterinė įmonė is included quite frequently. There were attempts to replace both motininė įmonė and dukterinė įmonė with some other terms, but they have not been established in the terminology and they are still competing. It can be concluded that standardisation of these terms is not yet finished.

The peculiar usage of terms can be observed in acts of legislation – from the beginning of independence in early 1990s a non-systemic pair of terms patronuojanti įmonė (bendrovė) and dukterinė įmonė (bendrovė) was widely used. Usage in acts of legislation is the reason for the spread of the term dukterinė įmonė.

At the meeting of the Terminology Sub-Commission of the State Commission of the Lithuanian Language in 2007 a suggestion was made to use the pair of terms patronuojančioji įmonė and patronuojamoji įmonė. Such terms are included in Lietuvos Respublikos terminų bankas (Term Bank of the Republic of Lithuania) as well as acts of legislation of the Republic of Lithuania and the European Union, though the system of terms is not yet established and some variation and shortcomings are still present.

Gauta 2014-09-29

Alvydas Umbrasas Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

110

Alvydas Umbrasas

Motininė įmonė ir dukterinė įmonė: nuo žodynų iki teisės aktų

Document details