doi.org/10.35321/term31-07

Dominance překladatelských zdrojů a úspěšnost vyhledávání cílových termínů při lidském překladu a posteditaci strojového překladu

Dominance překladatelských zdrojů a úspěšnost vyhledávání cílových termínů při lidském překladu a posteditaci strojového překladu

ESZTER SERMANN

Katedra italského jazyka a literatury, Univerzita v Szegedu, Maďarsko

ORCID ID: https://orcid.org/0000-0001-8753-5312

MÁRTA LESZNYÁK

Ústav anglistiky a amerikanistiky, Univerzita v Szegedu, Maďarsko

ORCID ID: https://orcid.org/0000-0002-9354-0633

A B S T R A K T

Tato studie představuje první výsledky procesně orientovaného výzkumu typů online překladatelských zdrojů, které používají studenti překladatelství v prvním a druhém ročníku při překladu a posteditaci právního textu z angličtiny do maďarštiny. Na základě záznamů obrazovek zachycujících pracovní postup studentů byly analyzovány možné vztahy mezi dominancí zdrojů (terminologicko-lexikografických, nebo textových), časem věnovaným úkolu a úspěšností při hledání správných cílových termínů. Naše výsledky ukazují, že studenti obecně dávají přednost terminologicko-lexikografickým zdrojům před textovými. Zajímavé je, že ve většině případů úspěšnost při hledání správných cílových termínů nevykazovala významnou korelaci ani s časem věnovaným úkolu, ani s dominancí zdrojů. Jedinou výjimkou byla skupina posteditérů, u níž byla zjištěna významná korelace mezi četností používání textových zdrojů a úspěšností při hledání správných termínů. Dále byly nalezeny důkazy, že posteditující pracovali z hlediska času i úsilí při vyhledávání efektivněji než překladatelé překládající od začátku. Článek uzavírá možná vysvětlení zjištění a návrhy pro vzdělávání překladatelů.

KLÍČOVÁ SLOVA: překlad, posteditace, výzkum překladatelského procesu, překladatelské zdroje, adekvátnost terminologie.

136

Eszter Sermann Márta Lesznyák

Translators’ Resource Dominance and the Success of Finding the Target Terms in Human Translation and Post-editing of Machine Translation

ANOTACE

Tato studie představuje první výsledky výzkumu zaměřeného na překladatelský proces, který se zabývá typy online překladatelských zdrojů využívaných studenty překladatelství v prvním a druhém ročníku při překladu právního textu z angličtiny do maďarštiny a jeho posteditaci. Na základě záznamů obrazovek zachycujících pracovní postup studentů byly analyzovány možné vztahy mezi dominancí zdrojů (terminologicko-lexikografických (angl. termino-lexicographic) či textových), časem věnovaným úkolu a úspěšností při hledání správných cílových termínů. Naše výsledky ukazují, že studenti obecně dávají přednost terminologicko-lexikografickým zdrojům před textovými. Zajímavé je, že ve většině případů úspěšnost při hledání správných cílových termínů nevykazovala významnou korelaci ani s časem věnovaným úkolu, ani s dominancí zdrojů. Jedinou výjimkou byla skupina posteditérů, u níž byla zjištěna významná souvislost mezi četností používání textových zdrojů a úspěšností při hledání správných termínů. Dále bylo zjištěno, že posteditující pracovali efektivněji než studenti překládající od začátku, a to jak z hlediska času, tak úsilí věnovaného vyhledávání cílových termínů. Článek uzavírá možná vysvětlení výsledků a návrhy týkající se vzdělávání překladatelů.

KLÍČOVÁ SLOVA: překlad, posteditace, výzkum překladatelského procesu, překladatelské zdroje, vhodnost terminologie.

1. ÚVOD

Překladatelské nástroje se v posledních dvou desetiletích zásadně proměnily; online digitální zdroje téměř úplně nahradily nástroje v tištěné podobě. V dnešním technologickém prostředí mají překladatelé k dispozici mnoho online digitálních zdrojů, výběr spolehlivých a účinných nástrojů však vyžaduje pečlivost a praxi. Výzkum potvrdil, že používání online překladatelských zdrojů tvoří významnou část celkového času věnovaného překladu (Hvelplund 2017); neustálý technologický vývoj navíc vedl k rostoucímu zájmu o typy překladatelských zdrojů a jejich využívání při lidském překladu a posteditaci strojového překladu (např. Gough 2019; Hvelplund 2016, 2017; Prieto Ramos 2021). V posledních letech se posteditace strojového překladu stala běžnou praxí překladatelů, jedním z hlavních nedostatků strojových překladačů však je, že vytvářejí velké množství terminologických chyb a nesrovnalostí. Posteditující proto musí ověřovat správnost a konzistentnost ekvivalentů v cílovém jazyce, což je rovněž časově náročný proces vyžadující vysokou míru přesnosti.

Výzkum představený v tomto článku se zaměřil na zjištění, jaké zdroje studenti překladatelství upřednostňují při překladu nebo posteditaci právního textu, a

Terminologija | 2024 | 31

137

jak souvisí převaha při využívání zdrojů s ukazateli výkonu, jako je čas strávený úkolem a správné používání terminologie. Nejprve je uveden stručný přehled literatury zaměřený na výzkum překladatelského procesu, online překladatelské zdroje a výzkumné aktivity orientované na překlad. Dále je popsán výzkumný projekt Szeged Translation Competence a podrobně je představena metodologie této studie. Následuje prezentace a diskuse výsledků a závěr.

2. PŘEHLED LITERATURY

2.1. Výzkum překladatelského procesu (TPR)

Výzkum překladatelského procesu se začal rozvíjet v 80. letech 20. století (Károly 2022; Lesznyák 2024), kdy se badatelé zaměřili na kognitivní, psychologické a behaviorální aspekty překladu. Raný výzkum orientovaný na proces se soustředil na překladatelskou kompetenci a rozvoj výzkumných metod (např. Wilss 1988; Tirkkonen-Condit, Jääskeläinen 2000). Ve 21. století přinesl technologický pokrok radikální změny nejen do překladatelské praxe, ale také do výzkumu překladu (podrobněji viz Klaudy 2022), včetně nových výzkumných nástrojů a metod, které se mimo jiné zabývají psychologickými faktory překladu (Angelone 2010), překladatelskými strategiemi, chováním překladatelů (Dragsted 2005; Lesznyák 2008), pedagogickými otázkami v překladu (Shreve 2006; Ericsson 2010), procesem simultánního překladu (Seeber 2015) a fyzickým prostředím překladatelů (Ehrensberger-Dow, Hunziker Heeb 2016).

V rámci výzkumu překladatelského procesu používají badatelé k pozorování překladatelů následující metody: metodu think-aloud (TAP), zaznamenávání úhozů, nahrávání obrazovky, sledování pohybu očí, retrospektivní rozhovory a přímé pozorování překladatelského procesu (Risku 2019; Károly 2022; Lesznyák 2024), a poté se snaží určit pravidelnosti související s překladatelským procesem. TPR obvykle není individuálním výzkumem, protože sběr a analýza dat vyžadují spolupráci (Risku 2019), a často se kombinují kvantitativní a kvalitativní metody.

2.2. Využívání překladatelských zdrojů jako složka překladatelské kompetence

Typy a využívání překladatelských zdrojů, kognitivní úsilí a vzorce interakce mezi profesionálními překladateli a online zdroji patří k široce zkoumaným tématům (Gough 2018; Lesznyák 2008; Hvelplund 2016, 2017; Prieto Ramos 2021 aj.). Existují různé klasifikace překladatelských zdrojů, které

138

Eszter Sermann Márta Lesznyák

Translators’ Resource Dominance and the Success of Finding the Target Terms in Human Translation and Post-editing of Machine Translation

lze nalézt v terminologické a lexikografické literatuře (Fóris 2019; Gaál 2016; Sermann 2021; Tamás 2014).

Dovednosti související s využíváním překladatelských zdrojů jsou zahrnuty – výslovně či implicitně – do různých modelů překladatelské kompetence. Výzkumná skupina PACTE (Hurtado Albir 2017) klasifikuje využívání zdrojů jako instrumentální dílčí kompetenci, zatímco v nejnovější verzi modelu EMT (2022) se kompetence v oblasti vyhledávání informací neobjevuje jako samostatná složka, avšak správné používání vyhledávačů a využívání zdrojů založených na korpusech jsou zahrnuty do technologické kompetence. Model TransCert (Budin et al. 2013) zahrnuje vyhledávání informací a technologickou kompetenci, zatímco model eTransFair (2016) zahrnuje vyhledávání informací a terminologickou kompetenci. Souhrnně lze říci, že efektivní využívání překladatelských zdrojů hraje určitou roli v každém ze zkoumaných modelů překladatelské kompetence.

2.3 Výzkumná činnost orientovaná na překlad (TRA)

Vycházeli jsme z výzkumu Hvelplundové o využívání digitálních zdrojů překladateli během překladu (Hvelplund 2016, 2017) a z výzkumu Goughové o výzkumné činnosti orientované na překlad (Gough 2016, 2018, 2019, 2023). Zjištění Hvelplundové (2017) ukazují, že konzultování digitálních zdrojů představuje značnou část celkové doby věnované překladatelskému úkolu (20 procent) a že překladatelé při literárním i odborném překladu nejčastěji používali všeobecné slovníky, dvojjazyčné slovníky a internetové vyhledávače. Goughová (2019) využila kvazipřirozenou observační metodu založenou na záznamech obrazovky ke studiu výzkumné činnosti profesionálních překladatelů. Identifikovala čtyři typy chování při využívání zdrojů: nadšenec do slovníků, příznivec paralelních textů, uživatel kombinovaných zdrojů a příznivec strojového překladu. Její výsledky naznačují, že odbornost v dané oblasti, případně její nedostatek, ovlivňuje profil chování při využívání zdrojů.

V předchozí studii jsme zkoumali typy online překladatelských zdrojů, které používali studenti prvního a druhého ročníku magisterského programu překladatelství a tlumočnictví při překladu a posteditaci téhož právního textu z angličtiny do maďarštiny. Výsledky ukazují, že studenti prvního ročníku častěji používali jednojazyčné a dvojjazyčné slovníky, zatímco studenti druhého ročníku dávali přednost zdrojům založeným na korpusech. Volbu online překladatelských zdrojů neurčoval režim překladu (HT nebo PE), nýbrž úroveň odbornosti překladatele (Sermann 2023).

Terminologija | 2024 | 31

139

V této studii jsme na základě videozáznamů pracovního postupu studentů zkoumali korelace mezi tím, jaké typy zdrojů převládaly u začínajících překladatelů, dobou věnovanou úkolu a úspěšností při hledání správných cílových termínů. Převahu určitého typu zdrojů jsme operacionalizovali jako počet různých typů použitých zdrojů a četnost jejich konzultování, což vedlo ke dvěma kategoriím: (a) termino-lexikografické zdroje a (b) textové zdroje.

3. VÝZKUMNÝ PROJEKT PŘEKLADATELSKÉ KOMPETENCE V SZEGEDU – CÍLE A ZÁMĚRY

Výzkum popsaný v tomto článku je součástí zastřešujícího výzkumného projektu Výzkumného centra kompetencí v překladu a posteditaci strojového překladu (Univerzita v Szegedu, Maďarsko), jehož cílem je zkoumat úlohu, kterou prvky překladatelské kompetence (PACTE) hrají v lidském překladu a posteditaci strojového překladu. V rámci projektu pracujeme s proměnnými, jako jsou dovednosti ve výchozím jazyce (angličtině), kompetence v L1/cílovém jazyce (maďarštině), odborné znalosti související s obsahem výchozího textu (bilingvismus, autorské právo), deklarativní znalosti o překladu, typ výchozího textu, překladatelská zkušenost, pracovní režim (HT nebo PE) a vnímání výhod a nevýhod práce s každou z těchto metod studenty (Lesznyák, Bakti, Sermann 2023, 2024). Po účasti na výzkumu zaměřeném na produkt nyní představujeme první výsledky našeho výzkumu překladatelského procesu.

V rámci zde popsaného šetření jsme si položili následující výzkumné otázky:

1. Jaké zdroje preferují jednotlivé podskupiny (studenti 1. a 2. ročníku, studenti pracující v režimu HT a PE)?

2. Jak souvisí převaha určitého typu zdrojů u studentů s úspěšností při hledání cílových ekvivalentů klíčových termínů?

3. Existuje korelace mezi převahou určitého typu zdrojů a dobou věnovanou úkolu?

4. Existuje korelace mezi úspěšností při hledání správných cílových termínů a dobou věnovanou úkolu?

4. METODOLOGIE

4.1. Účastníci a materiál

Vzorek této studie tvořilo 14 studentů prvního ročníku (na začátku studia) a 12 studentů magisterského studia překladu druhého ročníku (na konci studia). Je důležité zde zdůraznit, že na univerzitě

140

Eszter Sermann Márta Lesznyák

Translators’ Resource Dominance and the Success of Finding the Target Terms in Human Translation and Post-editing of Machine Translation

v Szegedu v Maďarsku probíhá vzdělávání překladatelů výhradně na magisterské úrovni v rámci čtyřsemestrálního programu vzdělávání překladatelů a tlumočníků. Studenty prvního ročníku magisterského studia lze proto považovat za vysoce kvalifikované uživatele jazyka, kteří nemají předchozí zkušenosti s překladem. Dále stojí za zmínku, že studenti v době sběru dat neabsolvovali žádnou specifickou přípravu v oblasti posteditace, studenti druhého ročníku však již absolvovali kurzy „Základy práva“ a „Právní překlad“.

Vzorek byl rozdělen do dvou podskupin (překladatelé a posteditoři), které měly přeložit nebo posteditačně zpracovat právní text o délce 350 slov (část licenční smlouvy, viz příloha). Výchozím jazykem byla angličtina, cílovým jazykem maďarština; angličtina byla u překladatelských praktikantů jazykem B nebo C a maďarština jejich jazykem A. Strojový překlad pro posteditory vytvořil nástroj eTranslation Evropské unie.

4.2. Postup sběru dat

Sběr dat probíhal na podzim 2022 a na jaře 2022. Všechny překlady byly zpracovány v učebně a na úkol byl stanoven časový limit 120 minut, který však nikdy nebyl skutečně vyčerpán. Studenti měli přístup k internetu a mohli používat jakékoli zdroje a webové stránky. Studentům v podmínce HT však bylo řečeno, aby se zdrželi používání strojového překladu. Studenti měli vytvořit cílový text v kvalitě vhodné k publikování (tj. provést úplnou posteditaci výstupu strojového překladu) bez použití softwaru TM. Studenti pracovali v programu Translog, protože se zaznamenával i proces překladu/posteditace. K záznamu obrazovky počítače při práci studentů na úkolu překladu/posteditace byl navíc použit program OBS Studio. Čas strávený úkolem byl stanoven na základě videozáznamů. Délka procesu překladu/posteditace se počítala od stisknutí tlačítka „start logging“ v programu Translog až do stisknutí tlačítka „stop logging“. Kvůli technické poruše se část dat ztratila, a proto bylo možné použít celkem 22 záznamů.

4.3. Metody analýzy dat

Na základě videozáznamů obrazovky zachycujících pracovní postup studentů byly vytvořeny ukazatele využití zdrojů. Nejprve byl každý zdroj, do něhož studenti nahlédli, zařazen buď mezi termino-lexikografické zdroje (LEX), nebo mezi textové zdroje (TXT). V rámci

Terminologija | 2024 | 31

141

V každé skupině byly vytvořeny dvě kategorie: (1) počet použitých konkrétních typů zdrojů (např. 3 slovníky) a (2) celková četnost konzultování těchto zdrojů (např. 11 vyhledávání /ve 3 slovnících). Tímto způsobem vznikly čtyři proměnné, které byly použity v kvantitativní analýze: počet LEX, četnost LEX, počet TXT a četnost TXT.

Následně bylo z výchozího textu vybráno 10 klíčových termínů (viz příloha) a jejich ekvivalenty byly vyhodnoceny v cílových textech, které studenti přeložili nebo posteditovali. Sedm termínů spadá do právní oblasti a tři do akademické oblasti. Správné maďarské ekvivalenty právních termínů určil odborník na autorské právo.

Pro statistickou analýzu byl použit SPSS v. 26. Analýza se zaměřila na určení dominance zdrojů v podskupinách pomocí t-testů pro párové výběry, na porovnání dominance zdrojů v různých podskupinách pomocí t-testů pro nezávislé výběry a také jsme se pokusili zjistit korelace mezi dominancí zdrojů, úspěšností při hledání vhodné terminologie a dobou věnovanou úloze. Vzhledem k omezenému prostoru nebudeme uvádět velké množství údajů s nevýznamnými výsledky a zaměříme se na významná zjištění.

5. VÝSLEDKY

5.1. Rozdíly v dominanci zdrojů v rámci dílčích vzorků

Naše první výzkumná otázka měla zjistit, jaké typy zdrojů jednotlivé podskupiny upřednostňovaly. Nejprve byly provedeny t-testy pro párové výběry, aby se porovnaly preference v rámci vzorků studentů prvního a druhého ročníku. Porovnávali jsme jednak počet různých typů použitých zdrojů a jednak četnost jejich konzultování.

Ve vzorku studentů prvního ročníku (n = 12) se ukázalo, že studenti používali významně více terminologicko-lexikografických (M = 2.42, SD = 1.68) než textových zdrojů (M = 1.33, SD = 1.23, t(11) = 3.463, p =.005). V souladu s tím také provedli významně více vyhledávání v terminologicko-lexikografických (M = 18.00, SD = 13.86) než v textových zdrojích (M = 5.17, SD = 5.80, t(11)= 3.736, p =.001).

Ve vzorku studentů druhého ročníku (n = 10) nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v typech zdrojů, které studenti používali (terminologicko-lexikografické M = 1.90, SD = 0.74, textové M = 1.40, SD = 1.27, t(9) = 1.246, p =.244).

142

Eszter Sermann Márta Lesznyák

Translators’ Resource Dominance and the Success of Finding the Target Terms in Human Translation and Post-editing of Machine Translation

Jinými slovy, terminologicko-lexikografické a textové zdroje byly využívány přibližně ve stejné míře a nepatrný rozdíl v průměrných hodnotách může být způsoben chybou měření. Analýza četnosti vyhledávání však ukázala, že studenti druhého ročníku, stejně jako jejich kolegové z prvního ročníku, provedli významně více vyhledávání v terminologicko-lexikografických zdrojích (M = 17.2, SD = 11.10) než v textových zdrojích (M = 5.4, SD = 5.83, t(9) = 3.190, p =.011). Jak je patrné, směrodatná odchylka u vyhledávání v textových zdrojích byla vyšší než průměr, což signalizuje značnou variabilitu a abnormální rozložení dat. Proto byly u četnosti vyhledávání porovnány také mediány. Wilcoxonův test pro párové výběry ukázal, že mediány se rovněž významně lišily, přičemž velikost účinku byla velká (terminologicko-lexikografické MDN = 14.50, textové MDN = 3.50, Z (9) = -2.497, p =.013, r = 0.79).

V dalším kroku byl vzorek rozdělen na překladatele a posteditory a preference zdrojů byly znovu analyzovány pomocí t-testů pro párové výběry. Ve skupině překladatelů (n = 10) nebyl zjištěn významný rozdíl v počtu použitých zdrojů obou typů (terminologicko-lexikografické M = 2.70, SD = 1.16, textové M = 1.90, SD = 0.99, t(9) = 1.809, p =.104). Údaje nicméně ukázaly, že studenti významně častěji vyhledávali v terminologicko-lexikografických (M= 27.8, SD = 9.36) než v textových zdrojích (M = 8.5, SD = 5.87, t(9) = 4.636, p=.001).

Výsledky t-testů ukázaly, že posteditoři používali významně více terminologicko-lexikografických zdrojů (M = 1.75, SD = 1.36) než textových zdrojů (M = 0.92, SD = 1.24, t(11) = 2.802, p =.017). Protože směrodatná odchylka u textových zdrojů převyšovala průměr, což signalizovalo abnormální rozložení, byly mediány porovnány Wilcoxonovým testem pro párové výběry. Výsledky testu ukázaly významný rozdíl mezi mediány, ačkoli pravděpodobnost chyby měření byla o něco vyšší (terminologicko-lexikografické MDN = 2, textové MDN = 0, Z(11) = -2.226, p =.026, r = 0.643), velikost účinku však byla stále střední až velká.

T-test pro párové výběry ukázal, že posteditoři provedli významně více vyhledávání v terminologicko-lexikografických (M = 9.17, SD = 7.03) než v textových zdrojích (M = 2.58, SD = 3.99, t(11) = 4.026, p =.011). Kvůli abnormálnímu rozložení byl znovu použit Wilcoxonův test pro párové výběry, aby se ověřilo, zda se mediány významně liší. Výsledky testu byly opět významné, což naznačuje, že rozdíl mezi mediánem počtu vyhledávání v terminologicko-lexikografických zdrojích (MDN = 8)

Terminologija | 2024 | 31

143

a v textových zdrojích (MDN = 0) je významný (Z(11) = - 2.805, p =.005, r = 0.810), přičemž velikost účinku je velká.

5.2. Rozdíly v dominanci zdrojů mezi dílčími vzorky

Po charakteristice jednotlivých dílčích vzorků jsme navzájem porovnali skupiny, tedy studenty prvního a druhého ročníku na jedné straně a překladatele a posteditory na straně druhé. V žádném z obou ukazatelů nebyly zjištěny významné rozdíly ve výzkumných aktivitách studentů prvního a druhého ročníku.

Při porovnání překladatelů a posteditorů však byly významné všechny rozdíly v četnosti vyhledávání a rozdíly týkající se typů použitých zdrojů byly na hranici statistické významnosti (viz tabulka 1).

Tabulka 1. Rozdíly v dominanci zdrojů mezi překladateli a posteditory. Výsledky t-testů pro nezávislé výběry

PŘEKLADATELÉ (N = 10)POSTEDITOŘI (N = 12)MSDMSDT-TESTPPočet terminologicko-lexikografických zdrojů2.703.081.161.361.74.096Počet textových zdrojů1.900.990.921.242.02.057Celkový počet použitých zdrojů4.601.652.752.382.08.051Četnost vyhledávání (LEX)*27.809.609.177.035.33.000Četnost vyhledávání (TXT)*8.505.872.503.992.81.011Četnost vyhledávání (celkem)*36.308.4111.759.936.18.000

Poznámka: * = významné rozdíly

5.3. Počet nalezených správných ekvivalentů termínů

Pro zodpovězení výzkumných otázek 2 a 4 bylo třeba určit úspěšnost při hledání správných cílových ekvivalentů. Průměrné hodnoty (HT = 1.40, PE = 1.67, 1^st rok = 1.42, 2^nd rok = 1.70) ukazují, že studenti nebyli při hledání nijak zvlášť

144

Eszter Sermann

Márta Lesznyák

Translators’ Resource Dominance and the Success of Finding the Target Terms in Human Translation and Post-editing of Machine Translation

úspěšní při hledání ekvivalentů. Většina studentů dokázala správně určit jeden nebo dva ekvivalenty z deseti. Tři studenti nedokázali najít vůbec žádný z termínů a maximální hodnota, představující nejvyšší počet správných nálezů, byla 4. Rozdíly mezi studenty prvního a druhého ročníku na jedné straně a mezi lidskými překladateli na straně druhé nebyly statisticky významné.

5.4. Čas věnovaný úloze

Výzkumné otázky 3 a 4 se zaměřovaly na časové aspekty překladu; bylo proto třeba vypočítat průměrný čas, který jednotlivé podskupiny strávily samotným překladatelským úkolem. Průměrné časy překladu a posteditace jsou uvedeny v tabulce 2. Je také zřejmé, že mezi studenty prvního a druhého ročníku nebyly zjištěny žádné významné rozdíly, zatímco posteditoři pracovali významně rychleji než lidští překladatelé. Pozoruhodné jsou také rozdíly ve směrodatné odchylce a Leveneův test ukázal, že rozptyly se mezi oběma skupinami rovněž významně liší (F = 12.990, p =.002), což naznačuje, že skupina posteditorů vykazuje mnohem větší variabilitu v čase stráveném úkolem než skupina HIT.

Tabulka 2. Rozdíly mezi lidskými překladateli a posteditory a mezi studenty prvního a druhého ročníku v čase věnovaném úloze. Výsledky t-testů pro nezávislé výběry

LIDŠTÍ PŘEKLADATELÉ (N = 10) POSTEDITOŘI (N = 12) T-TEST P M SD M SD čas věnovaný úloze (min) 70.99 4.67 59.76 11.76 3.033.008 STUDENTI PRVNÍHO ROČNÍKU (N = 12) STUDENTI DRUHÉHO ROČNÍKU (N = 10) t-test p M SD M SD čas věnovaný úloze (min) 65.99 10.94 63.52 10.83 0.529.60370.99 4.67 59.76 11.76 3.033.008 STUDENTI PRVNÍHO ROČNÍKU (N = 12) STUDENTI DRUHÉHO ROČNÍKU (N = 10) t-test p M SD M SD čas věnovaný úloze (min) 65.99 10.94 63.52 10.83 0.529.603

5.5. Korelace mezi dominancí zdrojů a úspěšností při hledání vhodné terminologie

Druhá výzkumná otázka měla za cíl zjistit, zda existuje vztah mezi dominancí zdrojů a úspěšností při hledání vhodné terminologie. Za tímto účelem byly vypočteny Pearsonovy korelační koeficienty mezi ukazateli dominance zdrojů na jedné straně a

Terminologija | 2024 | 31

145

počet správných ekvivalentů nalezených studenty. V celém vzorku nebyly zjištěny žádné významné korelace; totéž platilo i pro první ročník, druhý ročník a podskupinu lidských překladatelů. V podskupině posteditujících překladatelů však byla zjištěna středně silná až silná a statisticky významná korelace mezi četností konzultování textových zdrojů a úspěšností při hledání správných termínů (r = 0.676, p =.016), což naznačuje, že používání textových zdrojů při posteditaci se vyplácí.

5.6. Korelace mezi dominancí zdrojů a časem věnovaným úkolu

Dalším krokem analýzy bylo vypočítat Pearsonovy korelační koeficienty mezi ukazateli dominance zdrojů a časem věnovaným úkolu. Tabulka 3 ukazuje opakující se vzorec v celém vzorku a ve všech podvzorcích s výjimkou lidských překladatelů. Vzorec ukazuje, že existuje velké množství pozitivních, středně silných až silných a statisticky významných korelací mezi počtem použitých termino-lexikografických (LEX) zdrojů a časem, mezi četností termino-lexikografických (LEX) vyhledávání a časem a mezi celkovou četností vyhledávání a časem.

Tabulka 3. Korelace mezi ukazateli dominance zdrojů a časem věnovaným úkolu v celém vzorku, ve vzorku studentů prvního ročníku, ve vzorku studentů druhého ročníku, ve skupině posteditujících překladatelů a ve skupině lidských překladatelů (Pearsonovo r)

Čas věnovaný úkolu | První ročník (n=12) | POČET LEX ZDROJŮ | POČET TXT ZDROJŮ | CELKOVÝ POČET ZDROJŮ | ČETNOST VYHLEDÁVÁNÍ LEX | ČETNOST VYHLEDÁVÁNÍ TXT | CELKOVÁ ČETNOST VYHLEDÁVÁNÍ První ročník (n=12):.62* (p=.03) | n.s. | n.s. |.66 (p=.02) | n.s. |.69** (p=.01) Druhý ročník (n=10):.70 (p=.03) | n.s. | n.s. |.68 (p=.03) | n.s. |.67 (p=.04). Lidský překladatel (n=10): n.s. | -.69 (p=.03) | n.s. | n.s. | n.s. | n.s. Posteditující překladatel (n=12):.62 (p=.03) | n.s. | n.s. |.63 (p=.03) | n.s. |.60 (p=.04) Celý vzorek (n=22):.61 (p<.01) | n.s. |.52 (p=.01) |.66 (p<.01) | n.s. |.68 (p<.01)

146

Eszter Sermann Márta Lesznyák Převaha překladatelských zdrojů a úspěšnost při hledání cílových termínů v lidském překladu a posteditaci strojového překladu

5.7. Korelace mezi úspěšností při hledání termínů a časem věnovaným úkolu

Čtvrtá výzkumná otázka se zabývala tím, zda existuje korelace mezi úspěšností při hledání správného ekvivalentu termínů a časem stráveným nad celkovým překladatelským/posteditovacím úkolem. Zajímavé je, že v celém vzorku ani v žádné z podskupin nebyly zjištěny významné korelace, což naznačuje, že pouhé věnování většího množství času úkolu nepřispěje k nalezení správných termínů.

6. DISKUSE

6.1. Rozdíly v dominanci zdrojů v rámci dílčích vzorků

Naše první výzkumná otázka se zaměřovala na popis dominance zdrojů u studentů. Párové t-testy ukázaly, že studenti prvního ročníku používali výrazně více terminologicko-lexikografických zdrojů než zdrojů založených na textech a také vyhledávali výrazně častěji v terminologicko-lexikografických než v textových zdrojích. Studenti druhého ročníku vykazovali podobné tendence jako studenti prvního ročníku, pokud jde o četnost vyhledávání, nikoli však o typy používaných zdrojů.

Pro lidské překladatele byl charakteristický vyšší počet vyhledávání v terminologicko-lexikografických zdrojích než v textových zdrojích, avšak počet terminologicko-lexikografických zdrojů nebyl výrazně vyšší než počet textových zdrojů. Ve skupině posteditujících byl počet zdrojů i počet vyhledávání v terminologicko-lexikografické kategorii výrazně vyšší než v kategorii textových zdrojů.

Obecně tato zjištění naznačují, že rešerše studentů související s překladem se vyznačují výraznou dominancí terminologicko-lexikografických zdrojů. Zdroje založené na textech (tj. paralelní texty) jsou využívány v menším počtu a méně často. To odpovídá dřívějším zjištěním Hvelplunda (2017), podle nichž se překladatelé v procesu překladu ve značné míře spoléhali na slovníky.

Problém při interpretaci tohoto zjištění spočívá v tom, že nemáme žádná srovnávací data, která by ukázala, jaká orientace by byla ideální. Pravděpodobně neexistuje žádná „dokonalá metoda“; podíl terminologicko-lexikografických či textových zdrojů, který je v daném kontextu přínosný, závisí na několika faktorech. Patří mezi ně jazyková dvojice, kvalita terminologicko-lexikografických zdrojů pro danou jazykovou dvojici, odborná způsobilost překladatele či posteditujícího a možná i řada dalších faktorů. Jak však uvidíme níže, skutečnost, že se studentům nepodařilo najít většinu správných ekvivalentů právních a vzdělávacích termínů, naznačuje, že přílišné spoléhání na terminologicko-lexikografické

Terminologija | 2024 | 31

147

zdroje nemuselo být při tomto úkolu nejplodnější strategií. Dominance terminologicko-lexikografických zdrojů odráží to, co praktičtí lektoři překladu při výuce často pozorují: důvěru studentů ve slovníky (v jakékoli podobě) a neochotu pouštět se do časově náročnějšího a složitějšího vyhledávání.

6.2 Dominance zdrojů a úspěšnost při hledání cílového ekvivalentu

Výsledky ukazují, že studenti byli při hledání správných ekvivalentů termínů poměrně neúspěšní: z deseti termínů správně určili v průměru jeden nebo dva. Ani korelační analýza nepřinesla významné výsledky, s výjimkou posteditujících a četnosti vyhledávání v textových zdrojích. To naznačuje, že dominance zdrojů přímo nesouvisí s úspěšností při hledání vhodných termínů během překladu. To dává smysl, protože skutečný rozdíl může ovlivnit nejen to, jaké zdroje používáme, ale i to, jak je používáme. Bez dat z metody hlasitého přemýšlení nebo retrospektivních rozhovorů bohužel nelze zjistit, co se pokazilo a v jaké fázi rešeršního procesu.

Jak bylo uvedeno v předchozím odstavci, ve skupině posteditujících byla zjištěna středně silná až silná, statisticky významná korelace mezi četností vyhledávání v textových zdrojích a úspěšností při hledání správných termínů. I toto zjištění působí samozřejmě, protože textové zdroje jsou nepostradatelnou pomůckou při překladu a posteditaci. Jsou obzvláště užitečné, když specializované slovníky nejsou dostatečně kvalitní nebo když překladateli chybějí odborné znalosti a nedokáže náležitě vyhodnotit výsledky vyhledávání v terminologicko-lexikografických zdrojích. Ačkoli žádná z těchto podmínek nebyla empiricky ověřena, v kontextu tohoto výzkumu se obě jeví jako pravděpodobné. Je třeba dodat, že v této fázi výzkumu nelze rozhodnout, zda textové zdroje poskytly správný termín či termíny, nebo zda pouze pomohly studentovi posteditujícímu při jejich vyhodnocování.

S ohledem na výše uvedené vysvětlení navíc není jasné, proč lidským překladatelům vyhledávání v textových zdrojích nepřineslo stejný užitek jako posteditujícím. Jedním z možných vysvětlení je, že lidské překladatele vyhledávání mnohem více zahltilo (pro což máme důkazy) a pravděpodobně byli přetíženi i dalšími aspekty překladatelského úkolu. V důsledku toho jim nezbývaly kognitivní kapacity na hlubší zpracování informací z textových zdrojů. K potvrzení této hypotézy by opět byla zapotřebí verbální data od účastníků.

148

Eszter Sermann Márta Lesznyák

Translators’ Resource Dominance and the Success of Finding the Target Terms in Human Translation and Post-editing of Machine Translation

6.3. Role času věnovaného úkolu

Výzkumné otázky 3 a 4 se zaměřovaly na roli času věnovaného úkolu při dominanci zdrojů a při úspěšnosti vyhledávání ekvivalentní terminologie. Naše výsledky potvrzují zjištění Hvelplundové (2017), byť za použití odlišné metodiky. Pozitivní korelace mezi četností celkového počtu vyhledávání a časem věnovaným úkolu v celém vzorku i ve většině dílčích vzorků ukazuje, že čím více vyhledávání student provedl, tím déle překládal nebo prováděl posteditaci. Jinými slovy, celková doba překladu či posteditačního zpracování úzce souvisí s konzultováním zdrojů, zejména s využíváním terminolexikografických zdrojů.

Překvapivě však čas věnovaný úkolu nevykazoval žádné významné korelace s nalezením správných termínů v cílovém jazyce. To znamená, že studenti, kteří věnovali výzkumu souvisejícímu s překladem více času, nedosahovali lepších výsledků z hlediska terminologické správnosti. To znovu naznačuje problémy s produktivním využíváním zdrojů.

6.4. Rozdíly mezi lidskými překladateli a posteditory

Ačkoli se žádná výzkumná otázka přímo nezaměřovala na rozdíly mezi překladateli a posteditory, naše zjištění přinesla několik cenných poznatků. Srovnání dominance zdrojů ukázalo, že lidští překladatelé používali širší škálu zdrojů a prováděli podstatně více vyhledávání než posteditoři. To lze interpretovat jako větší úsilí ze strany lidských překladatelů. Ukázalo se také, že lidští překladatelé pracovali výrazně déle než posteditoři, což lze opět považovat za známku většího úsilí. Paradoxně toto zvýšené úsilí nevedlo k lepšímu výkonu z hlediska terminologie. Když tyto poznatky složíme dohromady, zdá se, že lidští překladatelé potřebují více času a výzkumného úsilí než posteditoři, aby při překladatelském úkolu dosáhli stejné kvality terminologie. Jinými slovy, v tomto experimentálním uspořádání se posteditace jevila jako efektivnější.

7. ZÁVĚR

Cílem studie bylo zjistit, jaké zdroje preferují studenti překladatelství při překladu nebo posteditaci právního textu a jak dominance využívaných zdrojů souvisí s ukazateli výkonu, jako jsou čas věnovaný úkolu a správné používání terminologie. Naše zjištění ukazují, že studenti dávají přednost terminolexikografickým zdrojům před zdroji založenými na textech. Pozoruhodné také je, že lidští překladatelé vynakládají výrazně více úsilí jak z hlediska času, tak výzkumu než

Terminologija | 2024 | 31

149

posteditoři, nejsou však úspěšnější při hledání vhodných termínů. Posteditoři naopak provádějí méně vyhledávání, a dosahují tak stejné kvality s menším úsilím. Omezenou výzkumnou aktivitu lze nicméně vnímat také jako negativní tendenci, neboť velmi odpovídá tomu, co jako vyučující pozorujeme v kurzech posteditace: nepodložené důvěře studentů v strojový překlad. Lze namítnout, že při vynaložení o něco většího úsilí a využití vhodných výzkumných technik by studenti mohli zlepšit terminologickou kvalitu posteditovaných cílových textů.

Výsledky studie odhalují také vzorec neúspěšného úsilí: někteří studenti mají sklon věnovat úkolům více času (ať už překladu od začátku, nebo posteditaci), což úzce souvisí s větším počtem terminolexikografických vyhledávání. Přesto nejsou úspěšnější než studenti, kteří šetří čas mimo jiné tím, že neprovádějí tolik vyhledávání. Pravděpodobné vysvětlení tohoto neúspěchu bylo uvedeno výše: způsob, jakým studenti vyhodnocují nalezené informace, nemusí být vhodný. S tímto problémem může souviset také nedostatek odborných znalostí z oblasti práva, neboť studenti bez dostatečných tematických znalostí nemusí být schopni porozumět informacím nalezeným v terminolexikografických či textových zdrojích, interpretovat je a vyhodnotit. To nás přivádí k otázce, do jaké míry může (re)šerše nahradit chybějící tematické znalosti. To je otázka, na kterou by se mohl zaměřit budoucí výzkum. Zjištěná korelace mezi využíváním textových zdrojů a terminologickou úspěšností v podmínkách posteditace může nabídnout cestu z této pasti a naznačuje, že se vyplatí investovat čas do konzultování textových zdrojů.

Výsledky výzkumu mají důsledky pro vzdělávání překladatelů. Ačkoli studenti účastnící se studie absolvovali kurzy terminologie, zdálo se, že jim chybějí výzkumné dovednosti. Lze tedy předpokládat, že metodika výuky rešeršních postupů by měla být pečlivě navržena. Studenti by měli pochopit, že správné ekvivalenty jim pomáhá nalézt nejen množství vyhledávání, ale také „kvalita vyhledávací činnosti“, tedy to, jak naloží s nalezenými informacemi. Ve výuce by se proto mělo procvičovat hodnocení zdrojů a výsledků vyhledávání v nich. Kromě toho je třeba zdůrazňovat význam textových zdrojů a studenty podněcovat k tomu, aby se seznamovali s tématem překladu. Jinak nebudou schopni činit informovaná rozhodnutí o termínech.

Studie má také určitá omezení, jedním z nichž je malá velikost vzorku. Další slabinou výzkumu je, že nebyli zahrnuti žádní profesionální překladatelé

150

Eszter Sermann Márta Lesznyák

Translators’ Resource Dominance and the Success of Finding the Target Terms in Human Translation and Post-editing of Machine Translation

Sběru dat se zúčastnili. Kromě toho byl ve studii použit pouze jeden text, a to právní, a účastníci pocházeli z jediné instituce. Tyto faktory omezují zobecnitelnost výsledků, ačkoli významná zjištění mohou naznačovat platné tendence pro prostředí podobná tomu, které bylo předmětem studie. Nedostatek verbálních dat od účastníků znemožnil interpretaci některých zjištění, je však zřejmé, že je také třeba stanovit meze složitosti výzkumného designu.

Omezení této studie naznačují směry budoucího výzkumu. Studie by se mohla zopakovat na větším vzorku zahrnujícím profesionály a studenty z jiných univerzit nebo zemí. Bylo by možné použít jiný typ textu a shromáždit další druhy procesních dat.

Kromě toho zůstala část datového souboru této studie dosud neprozkoumaná. Čas věnovaný rešerši nebyl měřen ani dáván do souvislosti s ukazateli rešeršního chování či výkonu. Bylo by možné zkoumat také využití překladatelských zdrojů v jednotlivých fázích HT a PE (návrh překladu, revize), stejně jako počet terminologických změn provedených posteditory a jejich souvislost s rešeršními strategiemi.

Navzdory svým omezením tato studie nepochybně přispívá k našemu porozumění tomu, jak studenti překladatelství využívají zdroje. V této oblasti je však třeba vykonat ještě mnoho práce, abychom zjistili, jaké rešeršní strategie a způsoby chování jsou potřebné v digitální éře, v níž bude posteditace pravděpodobně v práci překladatelů převládat.

REFERENCES

Angelone Erik 2010: Uncertainty, Uncertainty Management and Metacognitive Problem Solving in the Translation Task. – “Translation and Cognition”, ed. Shreve G. M., Angelone E., Amsterdam: American Translators Association Scholarly Monograph Series XV, 17–40.

Budin Gerhard, Krajcso Zita, Lommel Arle 2013: The TransCert Project: Ensuring That Transnational Translator Certification Meets Stakeholder Needs. – The International Journal for Translation & Interpreting Research 5(1), 143–155. DOI: 10.12807/ti.105201.2013.a08.

Dragsted Barbara 2005: Segmenting in Translation: Differences across levels of expertise and difficulty. – Target 17(1), 49–70. DOI:10.1075/target.17.1.04dra.

Ericsson K. Anders 2010: Expertise in Interpreting: An expert-performance perspective. –“Translation and Cognition”, ed. Shreve G. M., Angelone E., Amsterdam: American Translators Association Scholarly Monograph Series XV, 231–262.

EMT 2022: Updated version of the EMT competence model framework. Available at: https://commission.europa.eu/news/updated-version-emt-competence-framework-now-available-2022-10-21_en.

eTransFair 2018: Competence Card for Specialised Translators. Available at: https://etransfair.inyk.bme.hu/.

Fóris Ágota 2019: Új tendenciák és módszerek a fordítási folyamatban: a terminológia és a dokumentáció szerepe. – “Diszciplínák találkozása a fordításban”, ed. Szoták Sz., Budapest: OFFI, 211–219.

Gaál Péter 2010: A hagyományos szótárak vizsgálati szempontjainak alkalmazhatósága az online szótárak esetében. –“Az alkalmazott nyelvészet ma: innováció, technológia, tradíció. XX. Magyar Alkalmazott Nyelvészeti Kongresszus”, ed. Boda I. K., Mónós K., Budapest/Debrecen: MANYE–Debreceni Egyetem, 432–437.

Terminologija | 2024 | 31

151

Gough Joanna 2016: The patterns of interaction between professional translators and online resources. PhD Thesis, University of Surrey. Available at: https://openresearch.surrey.ac.uk/esploro/outputs/99514578042346.

Gough Joanna 2018: Investigating the use of resources in the translation process. – “Trends in e-tools and resources for translators and interpreters”, ed. Pastor G. C., Durán-Muñoz I., Leiden: Brill, 9–36.

Gough Joanna 2019: Developing translation-oriented research competence: what can we learn from professional translators? – The Interpreter and Translator Trainer 13:3, 342–359. DOI: 10.1080/1750399X.2019.1656404.

Gough Joanna 2023: Individual Variations in Information Behaviour of Professional Translators: Towards a Classification of Translation-oriented Research Styles. Translation Studies. Taylor and Francis Online. Available at: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/14781700.2023.2231933.

Ehrensberger-Dow Maureen, Hunziker Heeb Andrea 2016: Investigating the Ergonomics of a Technologized Translation Workplace. – “Reembedding Translation Process Research”, ed. R. Muñoz Martín, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 69–88.

Hurtado Albir Amparo (ed.) 2017: Researching Translation Competence by PACTE Group, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins. DOI: 10.1075/btl.127.

Hvelplund Kristian Tangsgaard 2016: Cognitive efficiency in translation. – “Reembedding Translation Process Research”, ed. R. Muñoz Martín, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 149–170.

Hvelplund Kristian Tangsgaard 2017: Translators’ Use of Digital Resources during Translation. – Hermes 56, 71–87.

Károly Krisztina 2022: A nyelvi közvetítés empirikus kutatásának módszerei. – “Bevezetés a fordítás és a tolmácsolás kutatásmódszertanába I. Általános rész”, ed. K. Klaudy, E. Robin, O. Seidl-Péch, ELTE FTT–MANYE Fordítástudományi Szakosztály, 93–108.

Klaudy Kinga 2022: A fordítástudomány dilemmái a 21. század elején. – “Bevezetés a fordítás és a tolmácsolás kutatásmódszertanába I. Általános rész”, ed. K. Klaudy, E. Robin, O. Seidl-Péch, ELTE FTT–MANYE Fordítástudományi Szakosztály, 13–25. DOI: https://doi.org/10.21862/kutmodszer tan/1/2.

Lesznyák Márta 2008: A szótárhasználat jellegzetességeinek változása a fordítói tapasztalat függvényében. – “Az I. Alkalmazott Nyelvészeti Doktorandusz Konferencián elhangzott előadások kötete”, ed. Váradi T., Budapest: MTA Nyelvtudományi Intézet, 67–79.

Lesznyák Márta 2024: Folyamatorientált kutatások a fordítástudományban. – “Bevezetés a fordítás és a tolmácsolás kutatásmódszertanába II. Speciális rész”, ed. K. Klaudy, E. Robin, O. Seidl-Péch, ELTE FTT–MANYE Fordítástudományi Szakosztály, 71–94.

Lesznyák Márta, Bakti Mária, Sermann Eszter 2023: Translation and post-editing performance of translation students –a cross-sectional analysis. – LION Journal 2(2), 7–23.

Lesznyák Márta, Bakti Mária, Sermann Eszter 2024: Reading takes it all? – the role of language competence and subject knowledge in legal translation. – The Interpreter and Translator Trainer, 1–20. Available at: https://doi.org/10.1080/1750399X.2024.2344177.

Prieto Ramos Fernando 2021: Translating legal terminology and phraseology: between inter-systemic incongruity and multilingual harmonization. – Perspectives 29:2, 175–183. DOI: 10.1080/0907676X.2021.1849940.

Risku Hanna 2019: Process research. – “Routledge Encyclopedia of Translation Studies. 3^rd Edition”, ed. M. Baker, G. Saldanha, London: Routledge, 437–441.

Seeber Kilian G. 2015: Cognitive Load in Simultaneous Interpreting: Measures and methods. – “Interdisciplinarity in Translation and Interpreting Process Research”, ed. M. Ehrensberger-Dow, S. Göpferich and S. O’Brien, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 18–33.

Sermann Eszter 2021: Terminológiai szabványosítás és nyelvi közvetítés, Szeged: Juhász Gyula Felsőoktatási Kiadó.

Sermann Eszter 2023: Online fordítói segédeszközök használata humán fordítás és a gépi fordítás utószerkesztése során. – “XXIX. Magyar Alkalmazott Nyelvészeti Kongresszus” (accepted for publication).

Shreve Gregory 2006: The Deliberate Practice: Translation and expertise. – Journal of Translation Studies 9(1), 27–42.

Tirkkonen-Condit Sonja, Jääskeläinen Riitta 2000: Tapping and mapping the processes of translation and interpreting, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins. Available at: https://doi.org/10.1075/btl.37.

Tamás Dóra Mária 2014: Gazdasági szakszövegek fordításának terminológiai kérdéseiről, Budapest: ELTE.

Wilss Wolfram 1988: Kognition und Übersetzen: Zu Theorie und Praxis der menschlichen und der maschinellen Übersetzung, Tübingen: Niemeyer.

152

Eszter Sermann Márta Lesznyák

Translators’ Resource Dominance and the Success of Finding the Target Terms in Human Translation and Post-editing of Machine Translation

APPENDIX 1.

The source text used for the study:

LICENCE TO PUBLISH

Manuscript #: [name of journal] (“The Journal”)

Title of the contribution: (“The Contribution”)

Author(s): (“the Authors”)

To: Nature Publishing Group (“NPG”), a division of Macmillan Publishers Ltd

1. In consideration of NPG agreeing to publish the Contribution the Authors grant to NPG for the full term of copyright in the Contribution and any extensions thereto, subject to clause 2 below, the exclusive licence (a) to publish, reproduce, distribute, display and store the Contribution in all forms, formats and media whether now known or hereafter developed (including without limitation in print, digital and electronic form) throughout the world, (b) to translate the Contribution into other languages, create adaptations, summaries or extracts of the Contribution or other derivative works based on the Contribution and exercise all of the rights outlined in (a) above in such translations, adaptations, summaries, extracts and derivative works and (c) to license others to do any or all of the above.

2. Ownership of copyright remains with the Authors and provided that, when reproducing the Contribution or extracts from it, the Authors acknowledge first and reference publication in the Journal, the Authors retain the following nonexclusive rights:

a) To reproduce the Contribution in whole or in part in any printed volume (book or thesis) of which they are the author(s).

b) They and any academic institution where they work at the time may reproduce the Contribution for course teaching.

c) To post a copy of the Contribution as accepted for publication after peer review (in Word or Tex format) on the Author’s own website or institutional repository six months after publication of the printed edition of the Journal, provided that they also give a hyperlink from the Contribution to the Journals web site

d) To reuse figures or tables created by them and contained in the Contribution of other works created by them.

This Agreement shall be governed by and construed in accordance with the laws of England without regard to the principles of conflicts of law. The parties hereto submit to the non-exclusive jurisdiction of the English courts.

APPENDIX 2.

The 10 target terms selected for the analysis:

licence to publish, contribution, full term of copyright, including without limitation, to grant exclusive licence, to reproduce, derivative work, thesis, academic institution, peer review

Terminologija | 2024 | 31

153

VERTĖJŲ IŠTEKLIŲ DOMINAVIMAS IR SĖKMINGA VERTIMO KALBOS TERMINŲ PAIEŠKA VERČIANT ŽMOGUI ARBA POSTREDAGUOJANT MAŠININĮ VERTIMĄ

Santrauka

Vertimo priemonių naudojimas iš esmės pasikeitė per pastaruosius du dešimtmečius – internetiniai skaitmeniniai ištekliai beveik visiškai pakeitė popierines priemones. Šiuolaikinėje technologinėje aplinkoje vertėjai gali naudotis daugybe internetinių skaitmeninių išteklių, tačiau norint pasirinkti patikimas ir veiksmingas priemones, reikia kruopštumo ir disciplinos. Šiame tyrime nagrinėjamas vertėjų praktikančių išteklių dominavimas tą patį teisinį tekstą verčiant žmogui ir postredaguojant ir analizuojami galimi ryšiai tarp išteklių dominavimo, užduoties atlikimo laiko ir sėkmingai rastų teisingų vertimo kalbos terminų.

Čia pateiktas tyrimas yra Segedo vertimo kompetencijos tyrimų grupės bendrojo tyrimo projekto, kuriuo siekiama ištirti vertimo kompetencijos elementų (PACTE) vaidmenį žmogaus vertime ir mašininio vertimą postredagavime, dalis. Kadangi dalyvaujame į produktą orientuotuose tyrimuose, dabar pristatome pirmuosius vertimo proceso tyrimo rezultatus.

Mūsų rezultatai rodo, kad terminografiniai ir leksikografiniai šaltiniai dominuoja su vertimu susijusiuose studentų tyrimuose. Be to, studentams ganėtinai nesisekė rasti teisingų atitikmenų terminams, jie rado vidutiniškai vieną ar du iš dešimties. Be to, nei laikas užduočiai, nei išteklių dominavimas neparodė jokių reikšmingų koreliacijų su tinkamų vertimo kalbos terminų radimu. Vertėjų ir postredaktorių palyginimas parodė, kad postredaktoriai dirbo greičiau ir atliko mažiau paieškų nei vertėjai. Nepaisant to, jų rastų terminų teisingumas buvo panašus į vertėjų.

Akivaizdu, kad tyrimas turi tam tikrų trūkumų, iš kurių vienas yra maža imtis, tačiau, nepaisant jų, išvados tikrai prisideda prie mūsų supratimo apie vertėjų praktikančių išteklių naudojimą.

Gauta 2024-05-03

Eszter Sermann. Department of Italian Language and Literature, University of Szeged, Hungary. 6724 Szeged, Pulz utca 1. E-mail [email protected]

Márta Lesznyák. Institute of English and American Studies, University of Szeged, Hungary. 6722 Szeged, Egyetem utca 2. E mail [email protected]

154

Eszter Sermann

Márta Lesznyák

Translators’ Resource Dominance and the Success of Finding the Target Terms in Human Translation and Post-editing of Machine Translation