JURGITA MIKELIONIENĖ

Technologická univerzita v Kaunasu

NOVÁ SLOVA S KOMPONENTEM TECHNO-

Vztah jazyka a kultury je velmi těsný. Jazyk okamžitě reaguje na nové kulturní projevy a pojmenovává je slovy cizího či domácího původu. Tento článek z různých hledisek analyzuje slova označující reálie jedné ze subkultur – technokultury – a obsahující prvek, který ji nejlépe reprezentuje: komponent řeckého původu techno- (řec. technē – řemeslo, umění), který je „první částí složených slov označující jejich významovou souvislost s technikou, řemeslem, metodou“ (TŽŽ 2003: 731).

V dílech Platóna, Sókrata či Aristotela se tento pojem vztahoval k umění správy státu, léčení, lovu, stavitelství, tkaní, hře na flétnu či lyru, plavbě, výrobě kol a některým dalším řemeslům, v širším smyslu pak obecně k filozofii či způsobu života (Brennan 2002). Ačkoli si nyní komponent techno- přivlastnily přírodní a exaktní vědy, vidíme, že v jeho sémantických počátcích byl přítomen význam umění. Proto by nás neměla překvapovat sémantická rozmanitost technokultury a vůbec veškeré lexiky s tímto komponentem. Technokultura, která se v Evropě stala populární v 9. desetiletí 20. století, již pronikla do masové kultury a stala se oblíbenou u velké části mládeže. I ojedinělé užití některého neologismu se může časem stát všeobecným, proto je přehled a analýza útvarů s komponentem techno- aktuální.

Status komponentu Techno- a podobných komponentů (ekspo-, info-, pop- atd.) není v litevské lingvistice jednoznačný. Podle Stasia Keina (1999) se takový mezinárodní komponent, stejně jako předpona tohoto typu, připojuje před slovo libovolné stavby, aniž by jakkoli měnil jeho podobu. Takové komponenty jsou jakýmisi polopříponami (afixoidy). Je však zřejmá tendence k jejich rozšiřování a k nárůstu počtu slov od nich odvozených (Kupčinskaitė 1997). Samostatně byly zkoumány komponenty moto- (Klimavičius 2005), euro- (Ryklienė 1999). Nedostatečně vymezené postavení nelitevských prvků v systému litevského jazyka a příliš malý rozsah výzkumu jejich skutečného užívání jsou patrně hlavními důvody, které umožňují šíření těchto prvků a vznik nových útvarů s nimi.

J. MIKELIONIENĖ. Naujı žodžiai su dėmeniu techno-

185

Většina těchto nových slov se vzdálila původnímu významu komponentu techno, tj. nesouvisí ani tak přímo s nějakou technikou, jako spíše konkrétně s novým typem hudby, novým vzhledem, tetováním, na nichž se nekreslí tradiční draci, srdce ani žraloci, nýbrž potrubí (technobiomechanika), interiérem zdobeným kovovými konstrukcemi, a dokonce i novými syntetickými drogami a dalšími poměrně šokujícími prvky, které nepřijímá příznivě celá společnost. Technostyl popírá minulost, útulnost a dokonalý pořádek; snad proto jsou naše slovníky při zařazování neologismů, které jej pojmenovávají, velmi opatrné. Do Litevského slovníku, nejnovějších vydání slovníků současné litevštiny a cizích slov bylo celkem zařazeno pouze 11 lexémů analyzovaného modelu (viz tabulku 1): technokrat, technokratka a od nich odvozené technokratismus, technokracie, technokratický, -á, dále technolog, technoložka – technologie, technologický, -á, technologický, -á, technologičnost. Z novějších slov zaznamenaných ve slovnících jsou to technomuzika a technosféra.

¹ TABULKA. Slova s komponentem techno- zaznamenaná ve slovnících

LKŽ | DLKŽ | TŽŽ technokrat, technokratka | + | + | + technokracie | + | + | + technokratický, -á | − | + | − technokratismus | − | − | + technolog, technoložka | + | + | + technologie | + | + | + technologický, -á | + | − | − technologický, -á | + | − | − technologičnost | + | − | − technomuzika | − | − | + technosféra | − | − | +

Takto zdánlivě nepočetné užívání mezinárodních slov s komponentem techno vyvracejí příklady zaznamenané v Korpusu současné litevštiny (http://donelaitis.vdu.lt) nebo přímo užívané na litevských internetových stránkách-

186

KALBOS KULTŪRA | 81

… se. Je zřejmé, že lexikum se obohatilo o nové výpůjčky nebo slova vytvořená z cizojazyčných komponentů (někdy dokonce z obou nesamostatných komponentů) (technodromas, technogrupė, technoindividas, technokoridorius, technoparkas, technozauras), vznikají také hybridní neologismy nebo kalky (technoamžius, technoskrudželiukas, technovakarėlis).

Vedle složených slov s první komponentou techno– se užívají slovní spojení, v nichž se tato komponenta stává samostatným lexémem. Dochází k tomu tehdy, když se takový prepozitivní element velmi rozšíří. Takové užití výrazu techno zachycuje populární Velký anglicko-litevský slovník Bronislovase Piesarskase, který je oblíbený mezi studenty angličtiny Didysis anglų–lietuvių kalbų žodynas (2002), a elektronický slovník Tildė (2004), sestavený na jeho základě; u hesla je uveden odkaz naujažodis a je definováno jako „elektronická taneční hudba“. Ve spojeních s lexémem techno převažuje slovní zásoba ze světa hudby: techno hudba, stoupající techno melodie, techno vinyly, techno klub, techno festival, techno scéna, techno styl, techno design, techno kultura, dokonce i techno ideologie atd.

Slovo (bůh, guru, legenda, průkopník, vlajkonoš), užívané často spolu s výrazem techno nebo s ním vytvořenými druhovými termíny, označuje poměrně poeticky osobu, která má značnou autoritu mezi fanoušky techno hudby, např.:

[...] zahrál první hvězda, která si zasloužila solidní honorář – švédský techno b ů h Grovs-kopa; v současnosti sídlí v německém hlavním městě minimal techno/techno g u r u, který svou kariéru zahájil v Ontariu; do Litvy přijíždí americká techno l e g e n d a; irský minimal techno n o s i t e l p r a p o r u, který se nemusí představovat a je autorem tří alb [...]

Korpusová statistika (tabulka 2) jasně ukazuje, že hlavním zdrojem šíření slov vytvořených z nesamostatných mezinárodních komponentů jsou masová média; nemluvě o necenzurovaných a neredigovaných internetových prostorech.

TABULKA 2. Užívání výrazu Techno jako samostatného lexému v korpusu současné litevštiny

Část korpusu

Slovo

Počet výskytů

periodika

techno

82

beletrie (knihy)

techno

7

odborná literatura (knihy)

techno

3

celkem v uvedených částech

92

J. MIKELIONIENĖ. Naujų žodžiai su dėmeniu techno-

187

Jak je vidět, slovní zásoba tohoto typu převažuje v periodikách shromážděných v korpusu. Otázka normativnosti techno jako samostatného lexému je však diskutabilní. V normativní příručce Lietuvių kalbos rašyba ir skyryba (1992), kterou připravily Nijolė Sližienė a Adelė Valeckienė, se uvádí, že nesamostatné mezinárodní slovotvorné prvky, např. foto-, moto-, termo- atd., se samostatně neužívají. A přestože mezi uvedenými prvky není zmíněno techno-, je třeba chápat, že se na něj v psaném jazyce zatím vztahují stejná pravidla. Zaznamenané příklady, v nichž techno ve významu technomuziky vystupuje v pozici podmětu či předmětu, nikoli neshodného přívlastku (jako v předchozích případech), však ukazují na stále rostoucí samostatnost tohoto prvku, např.: Grojo sunkus techno; Mamos irgi klauso techno. V případech, kdy má nesklonné slovo z jiného jazyka v litevštině význam samostatného slova (např. alfa dalelė, hindi kalba, rondo muzika), se píše zvlášť (LKRS 1992).

Většinu nových slov, jimiž se tento článek zabývá, nebo slov jednoduše nezachycených ve slovnících (a proto působících jako nová), je třeba považovat za potřebné či terminologické neologismy, protože označují nové skutečnosti:

Love Parade, na který v sobotu do Berlína dorazilo nejméně 800 tisíc příznivců technomuziky; [...] nepopřel, že technokultura souvisí s drogami; [...] technosféra – oblast vědecké a technické tvorby člověka a lidské společnosti; [...] národní a mezinárodní technobyrokracie, vysocí státní úředníci.

Mezi příklady se vyskytují také expresivnější stylistické neologismy, kterých je nejvíce v periodické publicistice, krásné a filozofické literatuře.

Patřili k němu všichni ti technomravenčíci, kteří u plotu kroutí svými tykadélky a vykulují bláznivé oči; Geoindividua, technoindividua – nejsou subjekty: osobitost může být pouze vlastností organické přírody; Technooptimisté řeknou, že před deseti lety nikdo nevěřil, že každé dítě bude mít mobilní telefon.

Užívání neologismů s prvkem techno- ne vždy odpovídá požadavkům jazykové normy: některé jsou pouze gramaticky přizpůsobené (technohauzas, technofanas), vyskytují se i zcela neadaptované výrazy (technoparty), např.:

Dnes vyrážím na technoparty; včerejší technohauzas mi pořád zní v uších...

V jiných jazycích (např. němčině, ruštině) se užívají tytéž neologismy jako v litevštině, zejména ty, které označují hudební záležitosti. Neologismy tohoto typu

188

KALBOS KULTŪRA | 81

Slov uvedených jazyků je podstatně více, zvláště nápadné je množství neadaptovaných anglicismů (Techno-Boys¹, Techno-Cluster, Techno-Queen, Techno-Power, Techno-T-Shirts). Je tomu tak nejspíš proto, že podle jakési nepsané dohody se názvy hudebních směrů či obecně kulturních jevů současnosti, které byly přejaty, nemění: Techno Trance, Techno Hardcore, Techno Acid atd. (Girčienė 2005). Setrvačností, často v témže či příbuzném kontextu, vzniká i více neadaptovaných cizích slov. Například v němčině – Techno-Boys, Techno-Queen, Techno-Power, Techno-T-Shirts, Techno-Rave, Techno-Groove; v ruštině – Техно-парти, Техно-стар, Техно-арт, Техно-Траффик, Техно-триллер.

Stejně jako v litevštině se souběžně užívají také nové hybridy, např. německé – Techno-Abend, Techno-Herz, Techno-Jahre, Techno-Erzählung, Techno-Liebhaber; ruské – техно-волна, техно-новинки, техно-сила; v litevských textech byly zaznamenány technoaidas, technoamžius, technoaudinys, technomėgėjas, technovakarėlis atd. V ruštině se tento komponent častěji používá při tvorbě názvů firem a také zde než v litevštině existuje více odvozenin přímo souvisejících s konkrétními technologiemi, nikoli s hudbou či technokulturou; komponent techno se také nezřídka vyskytuje jako druhá část slova, např.: Каскад-Техно, Драйв-Техно (v litevštině bylo nalezeno jediné eurotechno).

Příklady z jiných jazyků s analogickou strukturou či původem pouze potvrzují skutečnost, že vliv angličtiny je univerzální a prognózy do budoucna předpovídají stále větší počet nových výpůjček, zejména kalků a hybridních odvozenin.

Délku trvání technokultury lze jen obtížně předvídat, a proto nelze odhadnout, kolik a jakých nových slov se stane třeba ne všeobecně užívanými, ale alespoň součástí slovníků. Podle prezidenta Americké dialektologické společnosti Alana Metkalfa (2002: 168), který se zabývá slangem a neologismy, trvá zkušební období, během něhož se ukáže, zda má neologismus dlouhodobou perspektivu, nebo bude odmítnut, 40 let. Píše, že ani zvláště rozšířené neologismy někdy touto zkouškou neprojdou. Tempo globalizace a zaznamenávání analogických příkladů i v jiných jazycích však opravňují k předpokladu, že v budoucnu by měl narůstat počet odvozenin s komponentem techno- či jiným, který odráží nový kulturní projev. Je také zřejmé, že nesamostatné prvky lze snadno změnit z derivačních formantů na samostatné lexémy. Protože v budoucí lexikografii budou mít stále větší vliv počítačové technologie, které způsobí, že o zachycení lexému ve slovníku bude rozhodovat četnost, a nikoli subjektivní

¹ Děkuji studentce KTU Aistei Švabytei, která vybrala příklady z korpusu německých psaných textů COSMOS II (http://www.ids-mannheim.de).

J. MIKELIONIENĖ. Nauji žodžiai su dėmeniu techno-

189

kritéria, je důležité, aby se v užívání šířily pouze skutečně potřebné neologismy, přizpůsobené co nejvíce systému litevského jazyka. Je třeba zohlednit současný stav jazyka a jeho nové proměny a rozlišovat, co je nahodilé užívání a co již výsledek jazykového vývoje (Kniūkšta 1996: 37). Neméně důležité je, aby se do té doby, než bude zcela jasný status jazykových prvků tohoto typu (jako techno– a podobných), dodržovaly ustálené pravopisné normy litevštiny.

LITERATŪRA

Brennan T. 2002: Technē. – In E. Craig (ed.), Routledge Encyclopedia of Philosophy, London: Routledge. Retrieved May 15, 2006, from http://www.rep.routledge.com/article/A135

Girčienė J. 2005: Naujųjų skolinių atitikmenys: struktūra ir vartosena, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Keinys S. 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Šiauliai: Šiaulių universitetas.

Klimavičius J. 2005: Moto- ir motor-: tarptautiniai skoliniai ir lietuviški dariniai. – Kalbos kultūra 78, 90–110.

Kniūkšta P. 1996: Kalbos tvarkybos tikslas – ugdyti kalbą. – Kalbos kultūra 68, 28–39.

Kupčinskaitė A. 1997: Nelietuviškų kalbos elementų (dėmenų) vartojimo polinkiai. – Kalbos kultūra 69, 56–61.

Metcalf A. 2002: Predicting. New Words: The Secrets of Their Success, Boston, NY.

Piesarskas B. 2002: Didysis anglų–lietuvių kalbų žodynas, Vilnius: Alma littera.

Ryklienė A. 1999: Euras, euro, euro-. – Kalbos kultūra 72, 47–50.

LKRS 1992: Lietuvių kalbos rašyba ir skyryba. Parengė N. Sližienė ir A. Valec- kienė. Vilnius: Mokslas.

TŽŽ 2003: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera.

Gauta 2008 07 11

190

KALBOS KULTŪRA | 81

NEW WORDS WITH THE CONSTITUENT TECHNO-

S u m m a r y

The paper gives an overview of derivatives with the international component techno- and offers their structural and semantic analysis. In Lithuanian usage the number of the above-type of words due to the impact of English and English-speaking countries is on the increase. Some of those words refer to concepts of sub-cultures; others should be treated solely as stylistically marked language innovations. A similar situation might be observed in German and Russian. The spelling of words with the component techno- varies. The most deviant is the usage of techno as an individual lexeme. It is important to observe and register the actual use of the new lexemes and give evaluation to it; however, it is also important to observe the existing spelling rules.

JURGITA MIKELIONIENĖ

Kauno technologijos universitetas

Gedimino g. 43, LT-44240 Kaunas

[email protected]

J. MIKELIONIENĖ. Naujų žodžiai su dėmeniu techno-

191