ROBERTAS STUNŽINAS

Institut litevského jazyka

CIZÍ SLOVO KREATYVUS, -I A JEHO ODVOZENINY: VÝZNAMY A EKVIVALENTY

KLÍČOVÁ SLOVA: tvorba, kreativní společnost, tvořivý, kreativní.

Ve čtvrté knize Jazykových doporučení je slovo kreatyvas považováno za nedoporučované cizí slovo; doporučují se standardní ekvivalenty – dílo, tvorba a tvůrce (KP 4 2013: 41). V textech hovorového, publicistického a odborného stylu lze nalézt případy užití příbuzné výpůjčky – přídavného jména kreatyvus a jeho hybridních odvozenin kreatyvinis, kreatyviškas. Jde o poměrně často¹ užívaná přídavná jména, jejichž status dosud nebyl vymezen; standardní ekvivalenty nejsou jasné, užívají se ve více než jednom významu a konkurují několika ekvivalentům. Tento článek popisuje okolnosti užívání přídavných jmen kreatyvus, kreatyvinis a kreatyviškas, určuje jejich významy a ekvivalenty. Materiál byl shromážděn z elektronických i tištěných textů různých stylů; celkem je zkoumáno více než 70 případů užití přídavného jména kreatyvus a jeho ekvivalentů.

Vznik přídavného jména latinského původu², které se do litevštiny dostalo nejspíše přes angličtinu (srov. angl. creative), kreatyvus, -i, jeho odvozenin kreatyvinis, -ė; kreatyviškas, -a a litevských ekvivalentů souvisí s moderním pojetím tvorby a tvořivosti. Tvořivost (srov. angl. creativity) se chápe nejen jako schopnost vytvářet umělecká díla nebo dělat něco nového v oblasti vědy a techniky, ale také jako přicházení s novými nápady, nezbytnost sociálního a ekonomického života a jeden z nejdůležitějších úkolů vzdělávání. Teorie sociologa Richarda Floridy o kreativní třídě (angl. creative class) neboli kreativní společnosti³ (angl. creative society) tvrdí, že kreativní třídu tvoří lidé, kteří svou tvůrčí činností vytvářejí ekonomickou hodnotu a přispívají k hospodářskému blahobytu i k ekonomickému růstu společnosti a státu. Podle pojetí kreativní společnosti se za tvůrce považují nejen výtvarní umělci a spisovatelé, ale také učitelé, reklamní pracovníci, tvůrci či moderátoři televizních nebo rozhlasových pořadů a interpreti písní, vystoupení či cirkusových čísel. Tvůrci jsou novátoři, vynálezci, architekti, inženýři (technická tvorba), finančníci, manažeři nebo lékaři – všichni, kdo potřebují tvůrčí řešení (podrobněji viz Kačerauskas 2014a: 156–157).

Pojednávaná cizí slova se užívají při hovoru o různých věcech a na prvním místě je třeba zmínit pojmy kreativní společnosti (třídy). Přídavnými jmény kreatyvus, -i; kreatyvinis, -ė se popisuje skupina tvořících, kreativních osob nebo celek, např.:

¹ Například vyhledávač Google uvádí přes 6 000 případů užití přídavného jména kreatyvus, -i. Údaje jsou přibližné; nebyly zohledněny některé zvláštnosti vyhledávače.

² Plg. creo, creare, creāvi, creātum – „(su)kurti“ (žr. Kuzavinis 1996: 206).

³ Užívá se také genitivní tvar podstatného jména – společnosti tvorby.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ROBERTAS STUNŽINAS. Svetimžodis kreatyvus, -i ir jo vediniai: reikšmės ir atitikmenys | 2

Postřehy k nové orientaci sociokulturní reality jsou analyzovány v knize amerického sociologa R. Floridy „Kreativní třída: lidé, kteří mění budoucnost“, přičemž se vychází z tvrzení, že originální, provokativní a perspektivní návrhy, myšlenky, způsoby jednání a prostředky vznikají a jsou utvářeny v prostorech, v nichž se kultura seberealizuje v kreativních, dynamických podobách (Šerpetis 2011: 14).

Na druhé straně se objevují autoři, kteří se pokoušejí přepsat dějiny a význam okázalé spotřeby v současné společnosti kreativní třídy, buržoazní bohémy (Kinčinaitis 2013: 75).

Vím, jak dát dohromady armádu: <...> 2. pravidelná armáda. <...> hipsteři a všelijací kreatývci (k r e a t i v n í třída – designéři, reklamní tvůrci, umělci a vůbec „ulítlí“)⁵ (respublika.lt).

Přídavným jménem kreatyvinis, -ė se označuje, že výsledky činnosti souvisejí s tvorbou, např.:

Dokonce si vymyslel alibi – prý jde o „kreatyvinis“ práci studentů (aha, řekněte mi, která je to vysoká škola) (plus.google.com).

Podle R. Floridy tvoří kreativní třídu lidé pracující ve vědě a inženýrství, výzkumu a vývoji, v odvětvích založených na (pokročilých) technologiích (jinými slovy v odvětvích založených na inovacích), v uměleckém, hudebním, kulturním, estetickém a designovém průmyslu (jinými slovy v průmyslu kreativní produkce), a také zástupci profesí založených na znalostech a kompetencích v oblasti zdravotnictví, finančního zprostředkování a právních služeb (Remeika, Čepaitis 2008: 2).

Mnohem častěji se však v týchž situacích (při hovoru o kreativní společnosti, její činnosti a výsledcích) používají litevská slova; nejčastěji přídavné jméno s příponou -inis, -ė kūrybinis, -ė nebo genitiv podstatného jména kūryba, např.:

Kreativní společnost – nový, rozvíjející se svět lidí věnujících se vědecké a tvůrčí práci (mokslo-festivalis.eu).

Článek pojednává o vědeckých přístupech ke společnosti tvorby a o vymezování jejích pojmů na základě tak rozmanitých vědních oborů či disciplín, jako jsou estetika a filozofie, sociologie a komunikace, ekonomie a management (Kačerauskas 2014b: 6).

Společenství lze navíc chápat analogicky k tvořivému jedinci, který při tvůrčí činnosti hledá spíše štěstí než bohatství (Kačerauskas 2014b: 7).

Výrobní zdroje pro kreativní produkci jsou velmi bohaté a samotné kreativní produkty se vyznačují mimořádnou rozmanitostí, v jejímž důsledku se v sektoru KI utvořilo hyperkonkurenční podnikatelské prostředí (kikas.lt).

Především se hovoří o ekonomickém zhodnocení, kdy je ten či onen produkt tvorby na trhu žádaný (Kačerauskas 2014a: 159).

Spojení s přídavným jménem s příponou -inis, -ė kūrybinis, -ė a s genitivem podstatného jména kūryba lze označit za gramatická synonyma. Za gramatická synonyma se považují takové formy, které mají totožný nebo blízký sémanticky zobecněný význam a plní obdobné gramatické funkce (Kniūkšta 1976: 120).

Některé termíny se užívají pouze s litevskými ekvivalenty a varianty s cizími slovy se nevyskytují, např.: kreativní (tvorby) ekonomika, kreativní (tvorby) průmysly, kreativní (tvorby) dílny atd.

Vyskytují se také případy genitivu podstatných jmen kūrėjas a kūrybininkas, např.:

⁴ Zdroje příkladů jsou uváděny dvojím způsobem. Údaje o článcích a magisterských pracích jsou uvedeny na konci článku; v ostatních případech je v závorkách uvedena pouze adresa webu.

⁵ Jazyk příkladů nebyl upravován.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ROBERTAS STUNŽINAS. Svetimžodis kreatyvus, -i ir jo vediniai: reikšmės ir atitikmenys | 3

Kačerauskas zdůrazňuje, že odbory brání šíření tvůrčích myšlenek, které procházejí krizí identity jak tím, že se stávají nástrojem strategie (anti-)tvorby, tak tím, že zastupují tovární společnost, kterou stále více vytlačuje společnost kreativních pracovníků, zahrnující jak jednotlivé tvůrce, tak jejich skupiny pro brainstorming <...> (Valivonytė 2013: 135–136).

Jinak totiž nebudeme moci, na rozdíl od snů vládnoucích, hovořit o Litvě jako o „společnosti tvůrců“: starší lidé rozhodně nejsou tak kreativní, vnímaví k novým technologiím a motivovaní jako mladí (tspmi.vu.lt).

Pojmy kreativní pracovník a tvůrce nejsou rovnocenné, proto se výrazy společnost kreativních pracovníků a společnost tvůrců považují za částečná (ideografická) synonyma. Za tvůrce se obvykle považují ti, kdo něco vytvářejí ve vědě, umění či jiných oblastech (viz LKŽė), kreativními pracovníky pak specialisté z různých oblastí činnosti, kteří potřebují kreativní a tvůrčí řešení (podrobněji viz Kačerauskas 2014a: 157). Genitiv substantiva kreativní pracovník se užívá také při mluvení o výsledcích činnosti, např.:

Je to jakýsi veřejný think-tank, kde se produkce odborníků a kreativních pracovníků kvalitativně prolíná s tvorbou komunity i tvorbou vnější, s identifikací problémů (idkaunas.wordpress.com).

Byly nalezeny i jiné ekvivalenty cizího slova. Vlastnost skupin lidí se označuje také adjektivem s příponou -ingas, -a, určitou či neurčitou podobou: kūrybingas, -a, nebo určitým či neurčitým příčestím činným přítomným kuriantis, -i, např.:

Projekt „Kreativní Evropa“ („Creative Europe“) počítá s vyčleněním přibližně 500 milionů eur na výtvarné a scénické umění (delfi.lt).

V dokumentu se rovněž uvádí, že aby Evropa úspěšně využila svůj nejdůležitější zdroj – kulturu –, potřebuje nový kosmopolitismus, dynamickou a kreativní společnost i odpovídající prostředí (bns.lt).

Společnost znalostní a tvořivá (portalas.emokykla.lt).

Učící se a tvořivá společnost je zárukou nejen úspěšného hospodářského rozvoje, ale i demokratické zralosti (delfi.lt).

Když se hovoří o lidských vlastnostech, odvozenina s příponou -iškas, -a kūrytviškas, -a se užívá ve významu „kreativní“, např.:

A až budou už velmi zkušení, šikovní a velmi kreativní programátoři z „Freshmedia“ instalovat na tento blog i pozici pro komentáře, budete mít úplnou svobodu vyjádřit svůj názor na všechny otázky a témata související s 7MD na internetu (archyvas.7md.lt).

Jestli jsi i ty tak chytrý a kreativní, pošli své výtvory na [email protected]:) (skinslt.blogas.lt).

Ve stejném významu se užívají i další cizí slova – kreatyvus, kreatyvinis, např.:

Je potřeba kreativní člověk, který dokáže vymyslet poutavé, seriózní a originální logo, aby nedocházelo ke kopírování nápadů (uzdarbis.lt).

Elektřina je proud elektrických nábojů. Tuto definici nám ve škole vtloukl do hlavy kreativní učitel fyziky <...> (menozona.blogspot.lt).

Někdy je obtížné říci, v jakém přesně významu se cizí slova používají – „tvořivý“ nebo „kreativní“, např.:

Kreativní myšlení není dáno každému, bohužel (lrytas.lt).

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ROBERTAS STUNŽINAS. Svetimžodis kreatyvus, -i ir jo vediniai: reikšmės ir atitikmenys | 4

Všichni kreativní lidé, které jsem poznal, byli velmi nepředvídatelní. Dokud však pracují, mají větší hodnotu než 10–20 „šedých“ pracovních včeliček (linkedin.com).

Díky této možnosti lze vyřezat různé tvary, jaké si jen kreativní designér dokáže představit (kreive.lt).

Někdy se význam cizího slova objasňuje prostřednictvím současně použitého litevského ekvivalentu, např.:

„Kreativní řešení – základem těchto řešení je model myšlenkových operací tvůrčího (kreativního) myšlení“ (Lesevičienė 2010: 7).

Obecně přípony -ingas, -a označují hojnost určité vlastnosti, zatímco odvozeniny s příponami -iškas, -a vyjadřují charakteristickou vlastnost (DLKG 2006: 197, 207). Jak uvádí Viktorija Daujotytė, přídavná jména kūrybiškas a kūrybingas se liší jen málo: „Přípona –ing- označuje disponování tvůrčími schopnostmi. <...> Tvořivý, mající tvůrčí schopnosti, jakkoli nezvykle to zní. <...>. Kreativní. Co litevština tímto přídavným jménem říká, jak je odlišuje od slova tvořivý? Rozdíl není výrazný, jen mírně posouvá význam směrem k činnosti: člověk, který jedná kreativně, nachází nečekaná řešení, vidí východiska, obrací se nečekaným směrem, všímá si toho, co dosud nebylo zaznamenáno ani pochopeno“ (Daujotytė 2010).

Synonymitu přídavných jmen kūrybingas a kūrybiškas dokládá také užívání jejich odvozenin. Například pod pojmem kūrybingumu se ve slovnících termínů označuje jak schopnost tvořit, tak kreativně myslet:

1. Soubor osobnostních vlastností umožňující dosahovat produktivní prací originálních, společensky významných a kvalitativně nových výsledků činnosti. 2. Schopnost samostatně myslet, zbavit se stereotypů, rychle se zorientovat v problémových situacích, nacházet nová řešení a přicházet s novými nápady; proces, který vytváří v zásadě nový intelektuální potenciál (SportŽ 2002).

Komplex osobnostních vlastností umožňující dosahovat produktivní prací originálních, společensky významných a kvalitativně nových výsledků činnosti. Tvořivost žáků se projevuje originalitou myšlenek, nápadů a záměrů při plnění školních úkolů, kritikou starých myšlenek a hledáním i nacházením nových (EdukologŽ 2007).

Někdy se ve vědeckých textech zkouší rozlišovat významy cizích a litevských přídavných jmen, např.:

Kreativní jsou pracovníci reklamních agentur, Picasso byl tvořivý, po kreativních lidech se pátrá prostřednictvím inzerátů v novinách <...>, tvořiví lidé studují na uměleckých akademiích a podobně. Definice kreativity je starší než definice tvořivosti – každý tvořivý člověk je kreativní, ale ne každý kreativní člověk je tvořivý. Pojem tvořivosti je tedy vymezován různě, avšak mnozí autoři se shodují, že jde o schopnost člověka objevovat nové. Pojem tvořivosti je široký – od produktivních a originálních výsledků při řešení problémů až po uměleckou tvorbu. V širším smyslu jej lze chápat jako produktivní myšlení projevující se v různých oblastech lidského vyjadřování <...> (Koženevska 2005: 7).

Zde se však kreatyvus, -i používá ve významu „kreativní“, zatímco kūrybiškas ve významu „tvořivý“.

V týchž situacích se mnohem častěji používají litevská přídavná jména kūrybinis, -ė, kūrybingas, -a ir kūrybiškas, -a, např.:

V současném dynamickém podnikatelském prostředí se od zaměstnanců nejčastěji očekává, že najdou metody nebo řešení, která dosud nikoho nenapadla ani nebyla k vidění. Cílem je využít lidskou tvořivost, a proto je tato vlastnost stále více ceněna. Psycholožka Genovaitė Petronienė souhlasila, že poví, jak objevit a využít vlastní kreativní myšlení (delfi.lt).

„Tvořivé myšlení jako perspektiva budoucnosti“ – to je téma semináře, kterým Centrum pedagogických studií VDU zahájilo nový akademický rok (uvm.vdu.lt).

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ROBERTAS STUNŽINAS. Svetimžodis kreatyvus, -i ir jo vediniai: reikšmės ir atitikmenys | 5

Kreativní myšlení odhaluje tvůrčí schopnosti člověka a umožňuje mu nahlížet na život z jiného úhlu (panele.lt).

Cizí slova se užívají ve významu „kreativní“, chceme-li říci, že nějaký předmět, fotografie, obraz, reklama nebo jiná věc je neobvyklá, osobitá, originální, např.:

Soubor kreativních a neobvyklých drobností (humorodoze.lt).

Spousta kreativního papíru a obálek pro vaši tvůrčí činnost (vestuvesaz.lt).

Kreativní domek za 320 000 USD <...> Jeden švédský občan prodává domek za 320 000 amerických dolarů. Zvenku je to obyčejný domek, nic zvláštního, ale uvnitř... skutečná mimozemská loď! (yeah.lt).

Jaká témata lze použít pro kreativní svatební fotografie? Jakákoli! Žádná omezení, naprostá volnost pro fantazii (pajuriofoto.lt).

Žena, která zhubla: osobité, kreativní portréty „před“ a „po“ hubnutí (yeah.lt).

Cizí slova se užívají také při hovoru o abstraktních věcech, například chceme-li říci, že nějaký způsob řešení problému je nečekaný nebo vynalézavý, např.:

No co, velmi kreativní řešení, člověk už nemusí rozepínat bezpečnostní pás, aby otevřel láhev piva (automotong.lt).

Někdy je význam přídavného jména cizího původu objasněn slovy, která po něm následují, např.:

Co je originální, kreativní (vynalézavá) reklama? (asvyras.lt).

Tyto věci se označují litevskými i mezinárodními přídavnými jmény kreativní; vynalézavý; originální, např.: kreativní předměty (idomybes.pasmama.tv3.lt), vynalézavé předměty (cha.lt), originální předměty (lol.tv3.lt), kreativní fotografie (tavosekme.lt), vynalézavé svatební fotografie (smstv.lt), originální svatební fotografie (lol.tv3.lt). V týchž situacích se reklama nejčastěji označuje jako kreativní i tvořivá, např.:

Továrna na kreativní reklamu. Pokud se domníváte, že reklamu mohou vytvářet jen lidé se zvláštním talentem, kteří se v tomto odvětví obvykle nazývají „kreativci“, mýlíte se. K vytváření nápadů lze využít určité techniky, které umožňují okamžitě vytvořit mnoho nových/zajímavých, někdy dokonce šokujících scénářů pro reklamy a filmy. Během kurzu se naučíte být kreativní a seznámíte se s tvorbou reklamy (delfi.lt).

Současná, moderní kreativní reklama, která se neobejde bez digitálních technologií a počítačových modelovacích programů (facebook.com).

Reklama se také charakterizuje přídavnými jmény vynalézavá, originální, např.: vynalézavá reklama (cha.lt), originální reklama (mano.automanas.lt).

Chceme-li říci, že styl hudby či architektury je jedinečný, neopakovatelný a improvizovaný, užívají se zkoumaná cizí slova ve významu „kreativní“, např.:

Jde o naprosto volný, otevřený soubor pro jakékoli syntézy a interakce, jehož zvuky by měly být přitažlivé jak pro znalce jazzu a rapu, tak rozmanité experimentální, alternativní a jiné kreativní hudby (diazoscena.blogspot.lt).

Jde o velmi zajímavý kreativní styl, který má vazby také na pravidelné klasické, high-tech a moderní styly. Architektonický styl představuje směs těchto stylů, z každého přejímá něco svébytného a charakteristického. Na rozdíl od zmíněných stylů však v tomto stylu nejsou atributy tím nejdůležitějším. Důležité je využívat prvky s rysy výše uvedených stylů (mano-sodas.blogspot.lt).

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ROBERTAS STUNŽINAS. Svetimžodis kūryvus, -i ir jo vediniai: reikšmės ir atitikmenys | 6

Stanovit litevské ekvivalenty je obtížné, protože význam cizích slov a spojení s nimi není zcela jasný. V podobných situacích se používá přídavné jméno kūrybiškas, -a. Například jako kūrybiška se označuje netradiční, improvizační hudba či svébytná, osobitá architektura, např.:

Propojováním různých stylů debutovali jako interpreti zpívané poezie, ale hned se odlišili mimořádně melodickou a kreativní hudbou i vlastními nástroji, jak lze snad říkat pilám, zásuvkám, zvonům a vodě (mic.lt).

To vše připomíná začátek sovětského filmu „Ironie osudu aneb Rozmar lásky“, který se stal novoroční klasikou. S lehkou ironií – překvapivé je, že tehdy necenzurovanou – se v něm ukazuje, jak se stylová a kreativní architektura postupně proměnila v jednotvárné stavby připomínající kostkované krabice (sa.lt).

Kūrytyvia, kūrytyvine se označuje druh fotografijos, při němž se fotografuje naaranžovaná situace, např.:

Svatební fotoalba obvykle zajímají především příbuzné a blízké přátele mladého páru, ale fotografie v „kreativním“ stylu jsou něco úplně jiného. Získáte nestandardní příběh vyprávěný fotografiemi, který si rádi prohlédnou všichni, dokonce i ti, kdo nevěstu a ženicha osobně neznají (pajuriofoto.lt).

Ve Vilniusu se v Národní galerii umění konala retrospektivní výstava Stasysových děl, na níž byly představeny také sochařské práce a kreativní (režijní, inscenovaná) fotografie (kunstkamera.lt).

Cizí slova kreatyvus, -i; kreatyvinis, -ė používaná k popisu druhu fotografie konkurují s deseti slovy litevského a smíšeného původu. Nejčastějšími litevskými ekvivalenty jsou přídavná jména kūrybinė, kūrybiška, např.:

V poslední době je pro autora kreativní fotografie důležitější než reportážní fotografie zachycující události (ltmkm.lt).

Kreativní fotografie Razauskai Atelier <...> Razauskai Atelier, to je kreativní fotografie. Veškeré fotografické služby, jen možná trochu výjimečnější díky kreativnímu zkoušení nápadů, příjemné komunikaci a dobré náladě. Nestojíme s fotoaparátem v koutě, aktivně řídíme focení, abyste nemuseli prohlížet nudné aranžované fotografie (skelbiu.lt).

Ve stejném významu se používá přídavné jméno meninè, např.:

Umělecká fotografie – to jsou originální, umělecké snímky pořizované v přírodě či na neobvyklých místech, s hrou obrazů, barev a nálad, zachycující detaily a oděvy (svatební šaty, boty, závoje) i symboly. Využívají se prvky režie (apievestuves.lt).

Termíny kūrybinė fotografija a meninè fotografija však nejsou ve všech situacích synonymní. Termínem meninè fotografija se označuje také odvětví vizuálního umění, např.:

Umělecká fotografie je druh fotografie, odvětví vizuálního umění. Vychází ze subjektivního, individuálního pohledu fotografa na skutečnost (193.219.191.176/mm/ars1/Puslapiai/fotografija/foto_teor.htm).

V takových případech lze hovořit o kontextové synonymii. Kontextová synonyma vznikají pouze v určitých kontextech, kdy je táž věc střídavě označována slovy s různými významy (LKE 2008: 488).

Cizojazyčných konkurentů je ještě více. Některé z nich jsou odvozeniny s příponou -inis, -ė, např.:

Režijní fotografie je spíše zárukou, že snímky budou takové, jaké si novomanželé přejí. V podstatě jde o tento způsob fotografování – o pózování, umělecké focení a promyšlené okamžiky (apievestuves.lt).

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ROBERTAS STUNŽINAS. Svetimžodis kreatyvus, -i ir jo vediniai: reikšmės ir atitikmenys | 7

Vyskytují se také nesprávně utvořené odvozeniny, např.:

Reportážní a inscenovaná (= aranžovaná) fotografie? (meninenuotrauka.lt).

Odvozeniny s příponou -inis, -ė se netvoří od takových základových slov, která jsou sama odvozeninami a mají abstraktní význam (Akelaitis, Pečkūvienė, Žilinskienė 2009: 175). Namísto cizího slova kreatyvinė se užívají určité tvary přechodníků trpného rodu v přítomném čase pozuojamoji, pastatomoji, např.:

Pózovaná – když se svatebnímu fotografovi pózuje, určuje, jak a kam se postavit, otočit apod. (apieves-tuves.lt).

<...> to není aranžovaná fotografie, ale reportážní; objekty se pohybují, cílem bylo zachytit emoce účastníků (efoto.lt).

Kromě toho se vyskytují neurčité tvary příčestí minulého trpného rodu téhož druhu, například pozuota fotografija, pastatyta fotografija, režisuota fotografija (skelbiu.lt, lfc.lt, efoto.lt). Pro vyjádření druhové vlastnosti je však třeba užívat určité tvary přítomného času.

Přídavné jméno kreatyvinis, -ė se užívá také k označení vlastností v jiných oblastech činnosti; například kreatyvine se nazývá terapijos druh terapie, při němž se něco tvoří, např.:

Při výchově dětí se speciálními potřebami se uplatňuje kreativní terapie: pohádková, písková (panemunesld.kaunas.lm.lt).

Tento druh terapie se však mnohem častěji označuje přídavným jménem s příponou -inis, -ė kūrybinė a genitivem podstatného jména kūryba, např.:

Během sezení kreativní terapie budou použity metody výtvarné, pohádkové, loutkové a hliněné terapie, které vám pomohou ujasnit si vlastní hodnoty, podívat se na sebe pozorněji, navrátí vám sílu, posílí pocit sebedůvěry a vrátí vám možnost žít v míru a harmonii se sebou i s ostatními (gaivas-tis.lt).

Při sezeních tvořivé terapie se učíme osvobodit své vnitřní „já“, hrát si a improvizovat (psichikossvei-katoscentras.lt).

ZÁVĚRY

1. Anglicismus kreatyvus, -i a jeho odvozeniny kreatyvinis, -ė, kreatyviškas, -a, který se vyskytuje v textech vědeckého, publicistického a hovorového stylu, se používá k označení pojmů teorie kreativní společnosti (třídy) a k popisu vlastností lidí, oblastí činnosti, věcí a zobrazovaných jevů. Cizími slovy se označuje, že se někdo věnuje tvůrčí činnosti nebo s ní souvisí, že je tvořivý, kreativní, osobitý, neobvyklý, originální či vynalézavý. Kreatyvus, -i a jeho odvozeniny se nejčastěji používají ve stejných významech.

2. Cizí slova konkurují 17 různým litevským a smíšeně původovým ekvivalentům. Ekvivalenty závisí na popisovaných jevech, nejčastěji se však používá dvojice gramatických synonym kūrybinis, -ė a kūrybos a přídavná jména s příponami -ingas, -a; -iškas, -a. V některých případech nejsou ekvivalenty totožné a mají tentýž význam pouze v určitých situacích.

3. Analýza cizích slov a jejich ekvivalentů ukazuje, že litevská přídavná jména kūrybingas, -a a kūrybiškas, -a a od nich odvozená podstatná jména se při označování lidí nebo jejich skupin používají jako synonyma. Významy těchto přídavných jmen je třeba rozlišovat – kūrybingas, -a se má používat ve významu

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ROBERTAS STUNŽINAS. Svetimžodis kreatyvus, -i ir jo vediniai: reikšmės ir atitikmenys | 8

„tvořící, disponující tvůrčími schopnostmi“, zatímco kūrybiškas, -a ve významu „nacházející nečekaná řešení, originální, nečekaný, vynalézavý“.

4. Cizí slova jsou nadbytečným a nejasným vyjadřovacím prostředkem a často je třeba k nim přidávat další slova. K popisu označovaných jevů postačí běžná slova utvořená prostředky vlastního jazyka. Chceme-li zdůraznit, že člověk, skupina lidí nebo jejich celek něco vytváří a má tvůrčí schopnosti, je vhodné používat slova kūrybinis, -ė, kūrybingas, -a, kūrybos. Chceme-li říci, že člověk nachází nečekaná řešení a všímá si toho, čeho si nikdo předtím nevšiml, je vhodné použít přídavné jméno kūrybiškas, -a. Totéž přídavné jméno se používá, chceme-li říci, že nějaká věc, zobrazovaný jev, hudební či architektonický styl je originální, neobvyklý, improvizovaný či neopakovatelný.

ŠALTINIAI

Kačerauskas T. 2014a: Kūrybinė klasė: ekonominiai, sociologiniai, filosofiniai aspektai. – Filosofija. Sociologija 25, 155–163. Prieiga internete: www.lmaleidykla.lt/publ/0235-7186/2014/3/155-163.pdf (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

Kačerauskas T. 2014b: Kūrybos visuomenės terminai ir sampratos. – Logos 78, 6–18. Prieiga internete: litlogos.eu/L78/Logos_78_006_018_Kacerauskas.pdf (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

Kinčinaitis V. 2013: Kultūros ir meno rinka pokyčių visuomenėje. – Inter-studia humanitatis 15, 69–84. Prieiga internete: www.su.lt/bylos/mokslo_leidiniai/interstudija/2013_15/kincinaitis.pdf (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

Koženevska T. 2005: Vyresniųjų klasių (8–12) mokinių kūrybiškumo ypatumai. Magistro darbas, Vilnius: Vilniaus pedagoginis universitetas. Prieiga internete: vddb.library.lt/fedora/get/LT-eLABa-0001:E.02~2005~D_20050622_121833-59453/DS.005.0.01.ETD (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

Lesevičienė V. 2010: Skirtingo meistriškumo individualių ir komandinių šakų sportininkų konfliktų ypatumai. Magistro darbas, Kaunas: Lietuvos kūno kultūros akademija. Prieiga internete: vddb.laba.lt/fedora/get/LT-eLABa-0001:E.02~2010~D_20100531_160411-39053/DS.005.0.01.ETD (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

Remeika R., Čepaitis R. 2008: Kūrybinės visuomenės kūrimo strategijos problemos Lietuvoje. Konferencija „Informacijos, žinių ar kūrybinė visuomenė?“. Prieiga internete: www3.lrs.lt/docs2/UQGHQQIT.DOC (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

Šerpetis 2011: Socialinio chaoso kolonizacija: politinės juvenologijos epilegomenai. – Inter-studia humanitatis 12, 7–24. Prieiga internete: interstudia.lt/wp-content/uploads/2013/01/12_Inter-studia_humanitatis_2011.pdf (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

Valionytė I. 2013: Plagijavimas reklamoje: kūrybinio mąstymo trūkumas ar perpildytos rinkos pasekmė? – Santarka 21, 128–139. Prieiga internete: file:///C:/Users/Robertas/Downloads/164-572-1-PB%20(2).pdf (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

LITERATŪRA

Akelaitis G., Pečkuvienė L., Žilinskienė V. 2009: Specialybės kalba. Administracinės kalbos vadovėlis, Vilnius: Mykolo Romerio universiteto Leidybos centras.

Daujotytė V. 2010: Kūrybingumas ir kūrybiškumo atpažinimas. – Mokslo Lietuva. Nr. 3 (425). Prieiga internete: mokslasplius.lt/mokslo-lietuva/2006-2011/node/2450.html (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ROBERTAS STUNŽINAS. Svetimžodis kreatyvus, -i ir jo vediniai: reikšmės ir atitikmenys | 9

EdukologŽ 2007: Enciklopedinis edukologijos žodynas. Sud. Leonas Jovaiša, Vilnius: Gimtasis žodis. Prieiga internete: terminai.vlkk.lt/pls/tb/tb.search (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

Kniūkšta P. 1976: Priesagos -inis būdvardžiai, Vilnius: Mokslas.

KP 4 2013: Kalbos patarimai 4: Leksika: 1. Skolinių vartojimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras.

Kuzavinis K. 1996: Lotynų-lietuvių kalbų žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

LKE 2008: Lietuvių kalbos enciklopedija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

DLKG 2006: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

LKŽe 2005: Lietuvių kalbos žodynas. Prieiga internete: www.lkz.lt (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

SportŽ 2002: Sporto terminų žodynas. T. 1. 2-asis patais. ir papild. leid. Parengė S. Stonkus, Kaunas: LKKA. Prieiga internete: terminai.vlkk.lt/pls/tb/tb.search (žiūrėta 2015 m. spalio mėn.).

Gauta 2015 10 31

Priimta 2015 12 16

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204