Page 1VELGA POLINSKA
Lotyšský jazykový ústav Lotyšské univerzity
ID ORCID: 0000-0002-5459-1382
OBLASTI VÝZKUMU: sociolingvistika, snadný jazyk.
DOI: doi.org/10.35321/bkalba.2023.96.07
DITE LIEPA
Lotyšský jazykový ústav Lotyšské univerzity, Univerzita Stradiņše
ID ORCID: 0000-0002-3458-5890
OBLASTI VÝZKUMU: sociolingvistika, jazyková kultura.
DOI: doi.org/10.35321/bkalba.2023.96.07
KONSTRUKCE OBRAZU OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V LOTYŠSKÝCH MASMÉDIÍCH1
KLÍČOVÁ SLOVA: masmédia, lidé se zdravotním postižením, konstrukce reality, obsahová analýza, jazyková analýza.
ABSTRAKT
Konstruování reality na internetu je neoddělitelnou součástí lidského života. Na jedné straně se mnoho lidí rozhoduje vytvářet si vlastní (falešné) reality. Na druhé straně jsou reality vytvářené masmédii ovlivňovány různé skupiny společnosti. Ne všechno, co je zveřejněno na internetu, lze považovat za žurnalistiku; profesionální žurnalistika však hraje důležitou roli při formování veřejného mínění. Funkce médií by se tedy měly nejen zvažovat, ale také záměrně a účelně využívat. Bohužel tomu tak není vždy. Článek se věnuje analýze obsahu a jazykových rysů článků o lidech se zdravotním postižením, které byly zveřejněny na jednom z nejpopulárnějších zpravodajských webů v Lotyšsku – jauns.lv. Výsledky ukazují, že obsah i jazyková rozhodnutí, přestože jsou převážně neúmyslná, mohou vytvářet a šířit mylné představy o lidech se zdravotním postižením. Způsoby řešení tohoto problému je však třeba teprve určit.
1 Práce Velgy Polinské je podporována stipendijním fondem Sylff – Ryoichi Sasakawa Young Leaders Fellowship Fund. Práce Dite Liepy je podporována státním výzkumným programem „Letonika – Podpora lotyšské a evropské společnosti“, projektem „Využívání a rozvoj současné lotyštiny“ (№ VPP-LETONIKA-2022/1-0001).
138
BENDRINĖ KALBA | 96
Page 2ANOTACE
Konstruování reality na internetu je neoddělitelnou součástí lidského života. Na jedné straně se mnoho lidí rozhoduje vytvářet si vlastní (falešnou) realitu. Na druhé straně je realita vytvářená masmédii zdrojem vlivu na řadu skupin společnosti. Ne všechno, co je zveřejněno na internetu, lze považovat za žurnalistiku, profesionální žurnalistika však hraje důležitou roli při formování veřejného mínění. Funkce médií by se tedy měly nejen zvažovat, ale také záměrně a účelně využívat. Bohužel tomu tak není vždy.
Článek analyzuje obsah a jazykové rysy článků o lidech se zdravotním postižením, zveřejňovaných na jednom z nejpopulárnějších lotyšských zpravodajských portálů jauns.lv. Výsledky analýzy ukazují, že obsah i jazyková rozhodnutí mohou, byť neúmyslně, utvářet a šířit mylné představy o osobách se zdravotním postižením. Způsoby řešení tohoto problému však zatím nejsou jasné.
ÚVOD
V posledních 8 letech strávili uživatelé internetu online v průměru 6,5 hodiny denně (Statista 2023). S ohledem na tuto skutečnost je zřejmé, že nové reality dnes ovlivňují téměř všechna odvětví a oblasti lidského života.
Jazyk je obvykle vnímán jako prostředek komunikace a zároveň představuje mocný nástroj konstrukce sociální reality nebo jejího sdělování. V digitálních médiích jsou běžnými výzvami fámy, nesprávné informace, dezinformace a škodlivé informace (Sadiq, Saji 2022). Falešné zprávy existují již od dob monarchií a byly využívány k různým účelům; technologie však jejich šíření výrazně urychlily (Muqsith et al. 2021). Jazykové prostředky se často záměrně používají k manipulaci se čtenářem, aby ovlivnily výsledky voleb, dosáhly požadovaného jednání, například během nedávné pandemie COVID-19, uváděly společnost v omyl nebo ji během války mátly, a z mnoha dalších důvodů. Dezinformace a zkreslené představy však mohou vznikat i neúmyslně v důsledku nekvalitní žurnalistiky nebo nedostatku znalostí (Wardle 2017).
Stále častěji slýcháme o falešných realitách na sociálních sítích, které negativně ovlivňují mladé dospělé, zejména ty, jejichž možnosti jsou již omezené kvůli jejich sociálnímu či ekonomickému postavení nebo jiným okolnostem (Fardghassemi 2022; Patwari 2022). Zatímco se dospívající a mladí dospělí ponořují do života ve falešných realitách, existuje další zranitelná skupina společnosti vystavená zavádějícím představám, které
VELGA POLINSKA, DITE LIEPA. Construction of the Image of Persons with Disabilities in Latvian Mass Media
139
Page 3často vznikají v důsledku nedostatku znalostí a nedostatečných komunikačních dovedností. Cílem článku je proto analyzovat, jak se zdravotní postižení jako sociální realita odráží v digitálních masmédiích v Lotyšsku a jak to může ovlivňovat postoje společnosti.
1. FUNKCE MASMÉDIÍ PŘI KONSTRUKCI MODERNÍ SOCIÁLNÍ REALITY
„Masová média <...> utvářejí veřejné záležitosti v demokratickém prostředí, ovlivňují je a nepřímo je řídí. Ačkoli média nemají žádnou ústavní pravomoc kontrolovat záležitosti státu, jsou mocným nástrojem k formování veřejného mínění <...>“ (Bhatt 2020: 1). Masová média tvoří především noviny a periodika, rozhlasové a televizní vysílání a audiovizuální média; každá skupina osob v nich najde něco, co ji zajímá (Bhatt 2020: 1). „S intenzivním vstupem lesklých týdeníků na lotyšský trh tištěného tisku, diverzifikací obsahu elektronických médií, provozem internetových portálů, změnou čtenářských návyků veřejnosti, stárnutím společnosti a rovněž demografickými a ekonomickými procesy poklesl počet čtenářů regionálních a celostátních novin i poptávka po tištěném tisku“ (Uzule 2018: 164). Zájem publika o noviny, zejména deníky, zjevně opadl. Náklad všech deníků klesá. V současnosti se obsah deníků využívá především v jejich internetových verzích (Zelče 2018: 489).
„Čtenost časopisů byla v posledním desetiletí poměrně stabilní; přední místo zaujímají spotřebitelské časopisy – týdeníky a měsíčníky určené širokému publiku, které přinášejí články o aktuálních tématech zajímavých pro čtenáře, poskytují doporučení týkající se životního stylu a spotřeby a nabízejí řešení problémových situací“ (Zelče 2018: 492–495).
Masová média mají různé funkce, z nichž za nejdůležitější byly určeny následující (McCombs, Shaw 1972; Rozenbergs 1995: 92; Dimants, Russ-Mols 2009: 19–26; Bhatt 2020: 1; Truyens, Picone 2021: 259–160):
• Informování. Od médií se očekává, že připraví dostatečné množství informací, aby se publikum mohlo kvalifikovaně rozhodovat jak jako účastníci trhu, tak jako občané. Informace by měly mít vnitrostátní i mezinárodní rozsah, neboť správné společenské, politické a ekonomické vlivy mají pro rozvoj společnosti zásadní význam.
140 BENDRINĖ KALBA | 96
Page 4Artikulace. Média upozorňují na konkrétní okolnosti a problémy a tato takzvaná hlídací činnost odhaluje pochybení nebo nepravdivá tvrzení, která jsou zpočátku široké veřejnosti neviditelná či neznámá.
Stanovování agendy neboli zaměřování pozornosti veřejnosti na jednotlivé události, které pak určují také agendu společnosti – pokud je nějaké téma v daném okamžiku důležité, novináři hledají různé aspekty konkrétního tématu, místo aby nabízeli rozmanitost témat.
Zábava. Význam této funkce stále roste a postupem času také zajistila, že média oslovila masové publikum. Je však sporné, zda je zábava funkcí žurnalistiky, nebo vedlejším účinkem úspěšné práce novinářů. Tato funkce navíc stírá hranice žurnalistiky.
Vzdělávání. Ačkoli je vzdělávání především úkolem škol a univerzit, média vzdělávání šíří, poučují lidi a někdy je dokonce učí základním dovednostem, čímž zvyšují jejich životní úroveň. Média mají dlouhodobý vliv na naše názory a chování.
Integrace. O této funkci se hovoří méně, ačkoli její význam roste – masová média budují mosty mezi různými individuálními a sociálními světy.
„Média a kulturní průmysl přitahují naši pozornost, utvářejí naše vědomí i způsoby myšlení a jednání, a zásadně tak ovlivňují naši socializaci. Média však často odvádějí pozornost od problémů a skutečného života; někdy vyvolávají masovou hysterii a jindy působí jako uklidňující pilulka“ (Dimants, Russ-Mols 2009: 28–29).
Přesto nelze vše, co média nabízejí, považovat za žurnalistiku a často je obtížné rozlišit mezi žurnalistikou a jinými činnostmi mediálního podniku. Kromě toho se s ohledem na svobodu projevu může každý označit za novináře (Dimants, Russ-Mols 2009: 19). „V éře digitálních médií a v kontextu kreativních odvětví si toto angažmá <...> zaslouží největší pozornost, neboť se stalo stále více sporným prostorem pro pracovníky médií, kteří se specializují na vytváření, filtrování a šíření informací a jejichž profesní identita, autorita a odbornost souvisejí s jejich ústřední úlohou při řízení procesů produkce a oběhu těchto (masových) médií“ (Lewis 2012: 837). Žurnalistika se však snaží odlišit od ostatních tvůrců obsahu (např. blogerů nebo politiků) prostřednictvím profesních
VELGA POLINSKA, DITE LIEPA. Construction of the Image of Persons with Disabilities in Latvian Mass Media
141
Page 5norem, které mohou být psané nebo někdy nepsané a obecně spadají do tří kategorií: informovat, jednat autonomně a kontrolovat moc (Truyens, Picone 2021: 259).
2. OBSAHOVÉ A JAZYKOVÉ RYSY PŘISPÍVAJÍCÍ K UTVÁŘENÍ OBRAZU OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
2.1. Metodologie a soubor dat
V tomto článku byla bibliografická výzkumná metoda použita k popisu funkcí masových médií a jejich vlivu na společnost a také k interpretaci jazykových a gramatických struktur z hlediska utváření významu. Pro další analýzu byla u vybraných článků nejprve použita kvantitativní a poté kvalitativní obsahová analýza, jejímž cílem bylo určit jazykové a obsahové rysy přispívající k utváření obrazu osob se zdravotním postižením. Jazyková analýza zahrnovala lexikum, morfologii, syntaxi a interpunkci.
Soubor dat byl shromážděn na online médiu jauns.lv. Webové stránky fungují od roku 2009 a rychle se dostaly na přední příčky oblíbenosti mezi čtenáři. Od svého spuštění jsou webové stránky volně přístupné, což znamená, že veškerý obsah je bez omezení dostupný každému zájemci. V roce 2022 patřily mezi tři nejpopulárnější zpravodajské weby v Lotyšsku a dosáhly publika 759 000 návštěvníků (Gemius 2023). Na jauns.lv vychází v průměru 80–100 článků každý pracovní den a 50–60 článků o každém svátku.
Články byly vybírány v období od 1. ledna 2023 do 16. září 2023 pomocí klíčových slov: zdravotní postižení, funkční porucha, duševní porucha, porucha pohybu a zvláštní potřeby. Bylo zadáno také klíčové slovo „inkluze“; získané výsledky se však týkaly genderových otázek, nikoli osob se zdravotním postižením, a proto bylo toto klíčové slovo následně vyřazeno. Konečný soubor dat zahrnuje články nalezené po zadání klíčových slov, které odpovídaly časovému období a tematicky souvisely s tématem článku; osoby se zdravotním postižením tak byly buď hlavním tématem článku, nebo v něm byly zmíněny pro účely srovnání či z jiných důvodů.
142
BENDRINĖ KALBA | 96
Page 62.2. Analýza obsahu souboru dat
Po uplatnění uvedených kritérií bylo vybráno 57 článků. Z toho se 49 článků věnovalo událostem v Lotyšsku a 8 událostem ve světě. Podle pokrytého tématu lze články rozdělit do několika skupin:
• Popisy služeb a vládní rozhodnutí týkající se osob se zdravotním postižením (10) – tyto články se zabývaly rozpočtovými prioritami lotyšského ministerstva sociální péče, zvýšením mzdy osobních asistentů a dostupností jejich služeb, podporou na úhradu nákladů na elektřinu a obtížemi se získáním statusu osoby se zdravotním postižením.
• Osobní příběhy (9) – rodinné příběhy o péči o dítě nebo dospělého s těžkým zdravotním postižením, inspirativní příběhy o úspěších navzdory zdravotnímu postižení a výzvy k poskytnutí darů.
• Problematika dopravy (7) – bezplatné cestování pro osoby se zdravotním postižením, osvobození od vstupného ve městě Jūrmala, zvýšení příspěvku na dopravu pro osoby se zdravotním postižením a obtíže osob s poruchami pohybu ve veřejné dopravě.
• Přístupnost (7) – stížnost ombudsmana na obec Smiltene, nedostatečná přístupnost čtvrti VEF v Rize, skútry jako hrozba a překážky přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, nové bezbariérové prostory na poště v Saulkrasti, nová bezbariérová promenáda na pláži Vecāķi a upravené oděvy pro osoby používající invalidní vozíky.
• Diskriminace (5) – izolace v důsledku stomie, diskriminace na trhu práce, omluva Dánska za diskriminaci osob se zdravotním postižením, spor Elona Muska s pracovníkem se zdravotním postižením a názor spisovatele Jurgise Liepniekse na důchody sportovců.
• Zdravotní postižení jako důsledek nevhodného chování (4) – známý krasobruslař nedodržuje pokyny lékaře a musí podstoupit amputaci chodidel; konzumace jedovatých hub může vést k trvalému zdravotnímu postižení; přehlížení příznaků cévní mozkové příhody může vést k trvalému zdravotnímu postižení; muž nedodrží požadavky bezpečnosti práce, spadne ze střechy a stane se osobou se zdravotním postižením s poruchami pohybu.
• Ostatní (15) – dva články o úspěšných operacích a manipulacích, uvedení panenky Barbie s Downovým syndromem, nová píseň k oslavě dne Downova syndromu, pozorování lékaře o rostoucím zapojení otců do péče o děti, festival pro osoby s duševními poruchami,
VELGA POLINSKA, DITE LIEPA. Construction of the Image of Persons with Disabilities in Latvian Mass Media 143
Page 7Prádelna zaměstnává lidi se zdravotním postižením a ombudsman vyzývá k nominaci osob, které podporují osoby se zdravotním postižením; mezi těmi, kteří jsou osvobozeni od povinnosti udržovat pořádek na svém pozemku, jsou i osoby se zdravotním postižením. Poté následovalo několik článků s negativním vyzněním: žádosti vraha a běžce s protézou o předčasné propuštění nebylo vyhověno, atletický trenér byl diskvalifikován poté, co šikanoval osoby se zdravotním postižením, propaganda využívá ruského seniora, který je nucen složit zkoušku z lotyštiny, a ruští vojáci zmrzačení ve válce se stanou parasportovci.
Do kategorie „Ostatní“ spadá také článek o používání nevhodného jazyka: Invalids, aklais, idiots, debiliķis – vārdi, no kuriem jāatbrīvojas (Invalid, slepý, idiot, blbec – slova, kterých se musíme zbavit). Článek připravila nevládní organizace, která v Lotyšsku hájí práva osob se zdravotním postižením, a představuje v něm výsledky dvouletého monitorování internetových komentářů. Článek doporučuje nepoužívat slova jako invalids, idiots, debils, kurls, akls (invalid (jako podstatné jméno), idiot, blbec, hluchý, slepý). Ačkoli se před lety používala jako lékařské termíny, s vývojem jazyka jsou tato slova považována za slangová (označují hloupého člověka nebo člověka, který nechce naslouchat, všímat si apod.) a jejich použití je v jakémkoli kontextu nevhodné. Základní zásadou při popisu lidí s omezenými možnostmi je „nejprve osoba“ – tedy místo výrazu invalids by se mělo používat spojení cilvēks ar invaliditāti (osoba se zdravotním postižením). Zvláštní pozornost byla věnována spojení mūžīgais bērns (věčné dítě), které politici často používají pro osoby s těžkým zdravotním postižením, jež potřebují trvalou a nepřetržitou péči – označení věčné dítě infantilizuje dospělé příslušníky určité skupiny společnosti (Barkāns 2023). Je však třeba poznamenat, že tato slova se v žurnalistice používají zřídka, až na dvě výjimky: invalids, což je dědictví, které v lotyštině přetrvává od konce 19th. století (Barkāns 2023), a věčné dítě, které novináři rychle převzali jako eufemismus, jenž má citlivé téma zdánlivě zjemnit.
Kvalitativní analýza souboru dat ukazuje, že téma zdravotního postižení se v obsahu masmédií objevuje jen zřídka – od 1. ledna do 16. září mohlo být na jauns.lv zveřejněno přibližně 18 500 článků; článků souvisejících se zdravotním postižením však bylo pouze 57 (0,003%). Kvalitativní analýza navíc poukazuje na obsahové tendence – zveřejněné materiály se často týkají výjimek a úlev pro osoby se zdravotním postižením, zvyšování dávek a snižování finančních rozdílů, práce úřadů na podpoře osob
144
BENDRINĖ KALBA | 96
Page 8se zdravotním postižením a dotací v této oblasti, jakož i stížností týkajících se různých otázek souvisejících se zdravotním postižením.
Je důležité poukázat na princip používání zdravotního postižení jako hrozby, který staví zdravotní postižení na stejnou úroveň jako smrt a zároveň stigmatizuje všechny druhy zdravotního postižení:
existuje mimořádně vysoká pravděpodobnost úmrtí nebo získání celoživotního zdravotního postižení (existuje mimořádně vysoká pravděpodobnost úmrtí nebo celoživotního zdravotního postižení);
[mrtvice] je stále jednou z nejčastějších příčin zdravotního postižení a úmrtí na světě ([mrtvice] zůstává jednou z hlavních příčin zdravotního postižení a úmrtí na světě);
dělník utrpí tak vážná zranění, že se stane osobou se zdravotním postižením a trpí poruchami pohyblivosti (dělník utrpí tak vážná zranění, že se stane osobou se zdravotním postižením a trpí omezenou pohyblivostí).
Další obsahovou zvláštností, které jsme si v článcích všimli, je, že některé z nich opakovaně zvlášť zdůrazňují určité zdravotní postižení, například používání elektrických koloběžek ohrožuje nejen samotné jezdce, ale také ostatní účastníky silničního provozu, včetně osob se zvláštními potřebami (používání elektrických koloběžek ohrožuje nejen samotné jezdce, ale také ostatní účastníky silničního provozu, včetně osob se zvláštními potřebami). To svědčí o tom, že společnost má tendenci přistupovat k osobám se zdravotním postižením zvláštním způsobem, což následně dokládá, že se osoby se zdravotním postižením dosud nestaly rovnocennou součástí společnosti.
Článků s celkově pozitivním vyzněním je jen několik – dva o nových bezbariérových zařízeních, dva o slavnostech a oslavách pro osoby se zdravotním postižením a jeden o ocenění lidí, kteří osoby se zdravotním postižením podporovali po celý rok. Záměrem většiny článků je naopak vědomě reflektovat pozitivní změny v legislativě či společnosti, zatímco zveřejněné informace a kontext neúmyslně vykreslují osoby se zdravotním postižením jako lidi, jejichž existence závisí na slevách, osvobození od poplatků a značných částkách státní podpory, na speciálně upravených vozidlech, budovách a infrastruktuře. Navíc se člověk může do této skupiny zařadit tím, že se chová nevhodně.
2.3. Používání jazyka
„Slova, která musí něco označovat, zároveň tento označovaný objekt hodnotí svým zabarvením a naznačují, jaký postoj má autor nebo jaký postoj by mělo zaujmout publikum“ (Dimants, Russ-Mols 2009: 90). Existují nuance
VELGA POLINSKA, DITE LIEPA. Construction of the Image of Persons with Disabilities in Latvian Mass Media
145
Page 9v textu, nazývané konotace nebo vedlejší významy. Mohou jít o jemné rozdíly se značným dopadem; volba slov často obsahuje sdělení určené adresátům (Dimants, Russ-Mols 2009: 92).
Používání jazyka bylo analyzováno na různých úrovních: morfologii, lexiku, tvoření slov a dokonce i interpunkci. V souboru dat se vyskytovalo několik pozoruhodných jazykových jevů, které jsou dále rozebrány.
Téměř v každé tematické skupině souboru dat byly texty, v nichž se používal obliční způsob:
A obvyklé výmluvy, že na všechno není dost peněz, jsou přesto údajně esot v rozporu s fakty, vysvětluje vedoucí Lotyšské aliance pro vzácná onemocnění (A obvyklé výmluvy, že na všechno není dost peněz, jsou však údajně v rozporu s fakty, vysvětluje vedoucí Lotyšské aliance pro vzácná onemocnění);
Toto esot představuje významnou dodatečnou finanční podporu pro lidi se závažnými poruchami chůze a pohybu (Jedná se údajně o významnou dodatečnou finanční podporu pro lidi se závažnými poruchami chůze a pohybu);
Je na něm vidět starší žena, která navzdory svému postižení esot jādodas složit zkoušku ze státního jazyka (Je na něm vidět starší žena, která má navzdory svému postižení údajně složit zkoušku ze státního jazyka);
až bude služba būšot dostupná, údajně za ni maksāšot (až bude služba údajně dostupná, údajně se za ni bude platit);
přiznal, že sportovci z jeho skupiny esot se navzájem zesměšňovali (přiznal, že sportovci z jeho skupiny se údajně navzájem zesměšňovali).
Obliční způsob se v lotyštině používá k převyprávění informací pocházejících z jiného zdroje nebo k vyjádření nejistoty mluvčího ohledně toho, zda jsou skutečně pravdivé (VPSV 2007: 55). Tvary obličného způsobu se hodí k vyjádření různých jemných odstínů postoje nebo k nepřímému podání názoru. Obliční způsob se používá k vyjádření domněnky o možnosti, že se něco stane; jeho užitím novinář dává najevo svůj negativní postoj a uvádí informace a fakta, která nepodporuje. Autor volí obliční způsob, pokud se domnívá, že dané informace jsou domněnkami, fantaziemi nebo prostě jen pověstmi (Nītiņa 2001). Obliční způsob se navíc někdy používá k vyjádření toho, že mluvčí je něčím překvapen, a zároveň je ironický nebo vyjadřuje nesouhlas (Kalnača, Lokmane 2021: 241).
Ve skupině osobních příběhů se objevil článek, v němž byl obliční způsob kombinován s uvozovkami:
146
BENDRINĖ KALBA | 96
Page 10Po operaci se Hari podle svých slov cítil, jako by „život skončil“. Řekl, že „to bylo těžké období“ – když trpěl depresí, pil a několikrát se pokoušel spáchat sebevraždu. Poté se začal věnovat sportu, včetně golfu, lyžování a horolezectví, což mu pomohlo „znovu získat sebevědomí“.
Uvozovky se používají k označení citací a v lotyšské gramatice existuje několik pravidel pro citování. Tento příklad souvisí s přímou řečí, v níž je třeba použít uvozovky, pokud je citace začleněna do věty v úplné podobě (Valoda.ailab.lv). Na druhou stranu se při citování má používat oznamovací způsob, zatímco nepřímá řeč souvisí s nepřímým způsobem. Uvozovky tak plní svou další funkci – „Uvozovky se používají k označení slov užitých obrazně a stylisticky nevhodně“ (LVR 2018), a text získává ironický tón. V textech týkajících se zdravotního postižení lze poměrně často pozorovat jev zdrobnělin, často v kombinacích s protikladnými kvantitami nebo stupni:
Nožička byla přesně tak velká jako můj palec, patíčka jako špička palce. To jen pro srovnání, jak maličký byl (Nožička byla tak velká jako můj palec, malá patička – jako špička palce. To jen pro srovnání, jak nesmírně maličký byl);
rodiny, do nichž vstoupilo miminko s těžkým vývojovým postižením (rodiny s miminkem s těžkým vývojovým postižením);
Zpočátku miminko se narodilo pěkně, ale najednou se objevily velké problémy (Zpočátku se miminko narodilo zdravé, ale najednou se objevily velké problémy);
Jednou jedna maminka, které miminko se narodilo se zvláštními potřebami, mi napsala, že miminko hraje na klavír. Má funkční postižení, na klavír hraje pěstičkou, protože to nedokáže prstíky (Jedna maminka, jejíž miminko se narodilo se zvláštními potřebami, mi napsala, že miminko hraje na klavír. Má funkční postižení, na klavír hraje pěstičkou, protože to nedokáže svými drobnými prstíky);
Trochu chytré podpory a každému lze najít prácičku, kterou zvládne a která mu přináší radost (Trocha chytré podpory a každému lze najít drobnou práci, kterou zvládne a která každému přináší radost);
Z vlastní kapsy by se to platit nemělo! (Nemělo by se to platit z [jejich] malé kapsy!).
VELGA POLINSKA, DITE LIEPA. Construction of the Image of Persons with Disabilities in Latvian Mass Media
147
Page 11Profesorka Anna Vulāne vysvětluje: „Vznik zdrobnělin souvisí s představou, že dané reálie normě odpovídají, či nikoli. Existence takového protikladu souvisí především s představami zakotvenými v myslích členů společnosti o tom, jak velký či malý, lehký či těžký, vysoký či nízký atd. má daný objekt být. Zdrobnělina vyjadřuje skutečnost, že příslušný objekt této normy v některých parametrech nedosahuje a že jejich intenzita je slabší než u předpokládané normy. Takové zdrobněliny více či méně přesně sdělují informace o objektivní realitě“ (Vulāne 2013: 228). Vlastnosti člověka se zdravotním postižením – ať už jde o jeho fyzický vzhled, schopnosti, nebo majetek – se často popisují zdrobnělinami, čímž se poukazuje na to, že nedosahuje společensky přijímaných standardů. Spojení s „rozsáhlými“ komplikacemi tento význam doplňují o další důraz. Profesor Klāvs Sedlenieks se domnívá, že „zdrobněliny v sobě nesou dávku skryté agrese“ (Alberte 2009).
In the analysed articles, there are also very common disability-related collocations used, e.g., collocations with the word cīnīties (to fight) with various propositions and objects:
cīnīties ar dēla dzīvi un mācībām (bojovat s fight with životem a studiem syna);
Vecākiem ir jācīnās par bērniem! (Rodiče musí bojovat za své děti!);
cīnīties par savu bērnu dzīvi (bojovat za život svých dětí);
cīnījās par dēla veselību (bojoval za život svého syna);
cīnīties pret sabiedrībā izveidojušos stigmatizāciju (bojovat proti stigmatizaci, která se ve společnosti vytvořila);
Tāds nu viņš mums ir – cīnītājs (Takový už on zkrátka je – bojovník);
je vykreslován jako hrdina: podívejte, jaký je to pašák, jak bojuje, jak se osvědčil (je zobrazován jako hrdina: podívejte, jak je pilný, jak bojuje, jak se osvědčil);
a ciest (trpět):
systém, který ignoruje rozhodnutí a doporučení lékařů, a tím nutí ciest děti se vzácnými onemocněními (systém, který ignoruje rozhodnutí a doporučení lékařů, a tím působí, že děti se vzácnými onemocněními trpí);
stane se invalidou a cieš poruchami pohybového ústrojí (stane se invalidou a trpí poruchami pohybu).
148
BENDRINĖ KALBA | 96
Page 12Ve Slovníku lotyšského spisovného jazyka má sloveso cīnīties několik významů – 1. „Pokoušet se zvítězit pomocí fyzické síly nebo obratnosti.“ 2. „Aktivně se účastnit ozbrojeného boje či války a pokoušet se zvítězit (nad nepřítelem).“ 3. „Odporovat (přírodnímu živlu).“ 3.1. „Pokoušet se zničit, odstranit (obvykle parazity).“ (LLVV 1996). Významy slovesa ciest jsou: 1. „Pociťovat fyzickou bolest, trýzeň.“ 2. „Silně pociťovat negativní duševní stavy; hluboce truchlit.“ 3. „Silně pociťovat nežádoucí okolnosti.“ (LLVV 1996). Neustálé používání těchto sloves posiluje představu, že lidé se zdravotním postižením trpí neustálou bolestí a zoufalstvím.
Na jazykové úrovni se v souboru dat objevilo také nesprávné používání termínů:
cilvēki ar kustību traucējumiem jeb ratiņkrēslos (lidé s poruchami pohybu neboli na invalidním vozíku);
transportlīdzeklis, kas piemērots cilvēkam ar funkcionāliem traucējumiem (vozidlo uzpůsobené lidem s funkčním postižením);
personas ar ierobežotām pārvietošanās iespējām (cilvēki ratiņkrēslos) (lidé s omezenou pohyblivostí (lidé na invalidním vozíku)).
Takové příklady podporují stigmatizaci různých postižení, například tvrzením, že všichni lidé s poruchami pohybu nebo omezenou pohyblivostí používají invalidní vozík, nebo že funkční postižení zahrnuje pouze fyzická omezení. K takové stigmatizaci dochází také používáním nepřijatelného či nevstřícného jazyka – viņam ir tikai fiziska, ne garīga [invaliditāte] (má pouze fyzické, nikoli mentální [postižení]); [viņa] ir piekalta pie ratiņkrēsla, bet prāts strādā diezgan labi ([ona] je připoutána k invalidnímu vozíku, ale mysl jí funguje docela dobře).
Za zmínku stojí i některé další tendence zjištěné v souboru dat:
• dvojí zdůrazňování – Ieva ir jauna sieviete ratiņkrēslā ar īpašām vajadzībām (Ieva je mladá žena na invalidním vozíku se zvláštními potřebami); būvnieks kļūst par invalīdu ar kustību traucējumiem (stavební dělník se stává invalidou s poruchami pohybu);
• přehánění – ja cilvēks ir piekalts pie ratiņkrēsla, tas ir viss (když je člověk připoután k invalidnímu vozíku, je to konec);
• slang – ratiņkrēslinieki (vozíčkáři), invalīds (invalid).
Zdá se, že většina popsaných příkladů vychází z nedostatku znalostí: autor článku chce zmírnit zdánlivě závažné životní okolnosti člověka se zdravotním postižením a často přitom vytváří
VELGA POLINSKA, DĪTE LIEPA. Construction of the Image of Persons with Disabilities in Latvian Mass Media
149
Page 13vnímání zděděných stereotypů týkajících se tohoto tématu. Články jsou navíc často doplněny obrázky, které zobrazují osamělé lidské bytosti ponechané bez jakékoli pomoci a neschopné se s tím samy vypořádat, analýza obrázků je však tématem pro další výzkum. V budoucím výzkumu by měla být analyzována také tendence neuvádět údaje o autorovi. Vrátíme-li se však k analýze zahrnuté v tomto článku, lze konstatovat, že nepozorné používání zmíněných jazykových prostředků vede k posilování stávajících představ, což může významně ovlivnit postoje společnosti a tím bránit začleňování osob se zdravotním postižením.
ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY
V digitální éře je nesmírně snadné vytvářet si jakoukoli realitu, jakou člověk chce. Zatímco část společnosti tak činí sama, několik společenských skupin, například osoby se zdravotním postižením, je vystaveno obrazům vytvářeným masovými médii. V lotyšských masových médiích se zdravotní postižení odráží jen příležitostně a často povrchně – novináři nadále podporují existující stereotypy a představy. Často k tomu dochází kvůli nedostatku znalostí, což je v době svobody slova poměrně běžné. Tím však masová média nevyužívají svou integrační a vzdělávací funkci. Naopak – používáním zdravotního postižení jako prostředku k zastrašování společnosti s cílem změnit její chování a zároveň propagováním obrazu člověka, který neustále trpí bolestí, prožívá závažné duševní stavy a vytrvale potřebuje vyšší dávky, slevy a výjimky, brání začleňování osob se zdravotním postižením.
Je třeba poznamenat, že inkluzivní jazyk je složitější a společnost chce používat kratší formy. V žurnalistice by tomu tak však být nemělo. Z různých vnějších důvodů mají novináři jen málo zkušeností s popisováním osob se zdravotním postižením, nebo nemají žádné. Záměr publikovaných článků je obvykle pozitivní; účinek způsobu, jakým je obsah prezentován, je však opačný. Někdy může zdánlivě inkluzivní jazyk posilovat předsudky vůči určité skupině lidí. Jazykovou úroveň lze naopak nejsnáze sledovat a podřídit doporučením pro používání jazyka. To je však jen malá část toho, co utváří realitu.
Ačkoli řešení popsaného problému dosud nebyla určena, autoři článku vyjadřují naději, že uvedená pozorování podnítí diskusi o tom, jak by bylo možné funkce žurnalistiky vykonávat obezřetněji s ohledem na její vliv na všechny skupiny společnosti.
150
BENDRĪNĒ KALBA | 96
Page 14REFERENCES
Alberte Ieva 2009: Mīlināšanās valoda. Par ko tā liecina? Pieejams: https://www.diena.lv/raksts/izklaide/cits/milinasanas-valoda.-par-ko-ta-liecina-662830.
Barkāns Elmārs 2023: Invalids, aklais, idiots, debiliķis – vārdi no kuriem jāatbrīvojas. Pieejams: https://jauns.lv/raksts/zinas/536411-invalids-aklais- idiots-debil kis-vardi-no-kuriem-jaatbrivojas.
Bhatt Tara 2020: Role of Mass Media. Available at: https://www.lkouniv.ac.in/site/writereaddata/siteContent/202004120825283934tara_bhatt_an-thro_ROLE_OF_MASS_MEDIA.pdf.
Dimants Ainārs, Russ-Mols Stefans 2009: Žurnālistika. Mācību un rokasgrāmata, Rīga: Biznesa augstskola “Turība”.
Fardghassemi Sam 2022: The Causes of Loneliness: The Perspective of Young Adults in London’s Most Deprived Areas. – PLoS One 17(4). DOI: 10.1371/journal.pone.0264638.
Gemius 2023: Gemius publicē apskatu par 2022. gada apmeklētākajām vietnēm. Pieejams: https://www.gemius.lv/all-reader-news/gemius-publice-apskatu-par-2022-gada-apmekletakajam-vietnem.html.
Kalnača Andra, Lokmane Ilze 2021: Latvian grammar, Rīga: University of Latvia Press. DOI: 10.22364/latgram.2021.
Lewis Seth C. 2012: The Tension Between Professional Control and Open Participation. – Information Communication and Society 15(6), 835–866. DOI: 10.1080/1369118X.2012.674150.
LLVV 1996: Latviešu literārās valodas vārdnīca, Rīga: Zinātne.
LVR 2018: Latviešu valodas rokasgrāmata, eds. I. Jansone, A. Vulāne. Pieejams: http://valodasrokasgramata.lv.
McCombs Maxwell E., Shaw Donald L. 1972: The Agenda-setting Function of Mass Media. – Public Opinion Quarterly 36(2), 176. DOI: 10.1086/267990.
Muqsith Munadhil, Pratomo Rizky, Zainal Anna, Kuswanti Ana 2021: Fake News as a Tool to Manipulate the Public with False Information. – Advances in Social Science, Education, and Humanities Research, 606. DOI: 10.2991/assehr.k.211206.017.
Nītiņa Daina 2001: Vārdu un vārdoformu semantikas pragmatis kie aspekti. – Linguistica Lettica 8, 78–86, Rīga: LU Latviešu valodas institūts.
Patwari Pallavi 2022: Relationship Between Subjective Happiness and Social Media Usage: Self-esteem as a Mediator. – The International Journal of Indian Psychology 10(2). DOI: 10.25215/1002.062.
Rozenbergs Jānis 1995: Latviešu valodas stilistika, Rīga: Zvaigzne ABC.
VELGA POLINSKA, DITE LIEPA. Construction of the Image of Persons with Disabilities in Latvian Mass Media
151
Page 15Sadiq Muhammed, Saji K. Mathew 2022: The Disaster of Misinformation: A Review of Research in Social Media. – International Journal of Data Science and Analysis 13, 271–285. DOI: 10.1007/s41060-022-00311-6.
Statista 2023: Average daily time spent using the internet by online users worldwide from 3rd quarter 2015 to 2nd quarter 2023. Available at: https://www.statista.com/statistics/1380282/daily-time-spent-online-global.
Truyens Pauljan, Picone Ike 2021: Audience Views on Professional Norms of Journalism. A Media Repertoire Approach. – Journalism and Media 2(2), 258–274. DOI: 10.3390/journalmedia2020015.
Uzule Laura 2018: Reģionālie mediji. – Latvijas mediju vides daudzveidība, Rīga: Latvijas Universitātes Akadēmiskais apgāds, 156–188.
Valoda.ailab.lv – Personas runas un domu attēlojums. Tiešā runa, Latvijas Universitātes Matemātikas un informātikas institūta Mākslīgā intelekta laboratorija. Pieejams: http://valoda.ailab.lv/latval/vidusskolai/SINTAKSE/sint11.htm.
VPSV 2007: Valodniecības pamatterminu skaidrojošā vārdnīca, ed. V. Skujiņa, Rīga: LU Latviešu valodas institūts.
Vulāne Anna 2013: Vārd darināšana. – Latviešu valodas gramatika, Rīga: LU Latviešu valodas institūts, 190–261.
Wardle Claire 2017: Fake News. It’s Complicated. – Medium.com. Available at: https://medium.com/1st-draft/fake-news-its-complicated-d0f773766c79.
Zelče Vita 2018: Latvijas mediju patēriņa daudzveidība un ekspozīcija. – Latvijas mediju vides daudzveidība, Rīga: Latvijas Universitātes Akadēmiskais apgāds, 487–522.
Gauta 2023 11 18
Priimta 2023 11 27
VELGA POLINSKA, DITE LIEPA
CONSTRUCTION OF THE IMAGE OF PERSONS WITH DISABILITIES IN LATVIAN MASS MEDIA
Summary
Reality construction on the Internet is an inseparable part of human lives. On one hand, many people choose to construct their own (fake) realities. On the other hand, there are several groups of society that are affected by the realities built by the mass media, for example, people with disabilities.
In the times when there is freedom of speech, not everything published online can be considered journalism; however, professional journalism has an important role in moulding public opinion. Thus, the functions of the media – informing,
152
BENDRINĖ KALBA | 96
Page 16articulation, agenda setting, entertainment, education, and integration – should not only be considered but also exploited deliberately and purposefully.
The article is devoted to the analysis of the contents and linguistic features of the articles about people with disabilities published on one of the most popular news websites in Latvia – jauns.lv. The articles were selected within the timeframe from January 1, 2023, till September 16, 2023, and using the keywords: disability, functional disorder, mental disorder, movement disorder, and special needs.
The content analysis of the dataset showed that that the disability topic in mass media content is included rarely (around 0,003% of the articles). Often the published material concerns exemptions and reductions for people with disabilities, benefits increase, and financial gap reduction, authorities work to support people with disabilities and subsidies in the field, and complaints addressing different disability-related issues. It is important to point out the principle of using disability as a threat, which places disability on the same level as death, and specific emphasis on a disability.
The use of language was analyzed on different levels: morphology, lexis, word formation, and even punctuation. There were several notable language features encountered in the dataset: use of the oblique mood, diminutives, disability-related collocations, unacceptable or uninclusive language, double emphasis on a disability, exaggerations, slang, and misuse of quotation marks and terms.
The results show that both content and linguistic choices, although they are mainly unintentional, can produce and propagate misconceptions about people with disabilities. Yet the solutions targeting this issue are to be determined.
KEYWORDS: mass media, people with disabilities, reality construction, content analysis, linguistic analysis.
VELGA POLINSKA
Latvian Language Institute of the University of Latvia
Kalpaka bulvāris 4, Rīga, LV-1050, Latvia
[email protected]
DITE LIEPA
Latvian Language Institute of the University of Latvia
Kalpaka bulvāris 4, Rīga, LV-1050, Latvia
[email protected]
Stradins University
Dzirciema iela 16, Rīga, LV-1007, Latvia
[email protected]
VELGA POLINSKA, DITE LIEPA. Construction of the Image
of Persons with Disabilities in Latvian Mass Media
153
Page 17VELGA POLINSKA, DITE LIEPA
NEGALIA TURINČIŲ ASMENŲ VAIZDINIO KONSTRAVIMAS LATVIJOS ŽINIASKLAIDOJE
Santrauka
Tikrovės kūrimas internete – neatsiejama žmonių gyvenimo dalis. Viena vertus, daugelis žmonių patys renkasi konstruoti savą (netikrą) realybę. Kita vertus, ne vienai visuomenės grupei, kaip antai žmonėms su negalia, turi įtakos realybė, kuriama žiniasklaidos.
Žodžio laisvės sąlygomis ne viską, kas skelbiama internete, galima laikyti žurnalistika, tačiau profesionali žurnalistika atlieka svarbų vaidmenį formuojant visuomenės nuomonę. Taigi, žiniasklaidos funkcijas – informuoti, formuluoti, nustatyti svarbiausias temas, linksminti, šviesti ir vienyti – galima ne tik svarstyti, bet ir sąmoningai bei tikslingai panaudoti.
Straipsnyje analizuojamas straipsnių apie žmones su negalia, skelbiamų viename iš populiariausių Latvijos naujienų portalų jauns.lv, turinys ir kalbos ypatybės. Pasirinkti straipsniai, portale pasirodę nuo 2023 m. sausio 1 d. iki 2023 m. rugsėjo 16 d. Atrankos metu naudoti tokie esminiai žodžiai kaip negalia, funkcinis sutrikimas, psichikos sutrikimas, judėjimo sutrikimas ir specialieji poreikiai.
Duomenų turinio analizė parodė, kad negalios tema žiniasklaidoje pasirodo retai (maždaug 0,003 proc. straipsnių). Dažniausiai šiai temai skirtoje medžiagoje kalbama apie negalią turintiems asmenims skirtas lengvatas, išmokų didinimą ir finansinės atskirties mažinimą, valdžios darbą teikiant pagalbą žmonėms su negalia ir subsidijas šioje srityje, taip pat apie skundus įvairiais su negalia susijusiais klausimais. Svarbu atkreipti dėmesį, kad negalia gali būti naudojama grasinti, dėl to atsiduria tame pačiame lygmenyje kaip mirtis, be to, negalia dažnai akcentuojama.
Kalbos vartojimas buvo analizuojamas skirtingais lygmenimis – morfologijos, leksikos, žodžių darybos ir net skyrybos. Duomenyne aptikta keletas reikšmingų kalbos ypatybių – vartojama netiesioginė nuosaka, mažybiniai žodžiai, su negalia susijusios žodžių samplaikos, nepriimtina ar tam tikras asmenų grupes išskirianti kalba, dvigubas negalios akcentavimas, perdėjimas, žargonas, netinkamai vartojamos kabutės ir terminai.
Rezultatai rodo, kad tiek turinys, tiek pasirenkami kalbos variantai, nors dažniausiai ir nesąmoningai, gali formuoti ir skleisti neteisingą asmenų su negalia sampratą. Tačiau būdai, kaip spręsti šią problemą, dar neaiškūs.
ESMINIAI ŽODŽIAI: žiniasklaida, asmenys su negalia, tikrovės konstravimas, turinio analizė, kalbinė analizė.
154
BENDRINĖ KALBA | 96
Page 18VELGA POLINSKA
Latvian Language Institute of the University of Latvia
Kalpaka bulvāris 4, Rīga, LV-1050, Latvia
[email protected]
DITE LIEPA
Latvian Language Institute of the University of Latvia
Kalpaka bulvāris 4, Rīga LV-1050, Latvia
[email protected]
Stradins University
Dzirciema iela 16, Rīga
LV-1007, Latvia
[email protected]
VELGA POLINSKA, DITE LIEPA. Construction of the Image of Persons with Disabilities in Latvian Mass Media
155
