veizėti sloveso „dívat se“: weyziek kniga ŠP ₂₄; weyziedams ant jo jaunistes Iš 367₁₂; ŠP 40₂₁.

verčia podst. „hodnocení“: atrāda werczia AD 321₁₂; werczia dūdame TPS 445₉.

vienatėjis příd. „jediný“: jymk samu sawa winatėjey Iš 336₂₃; samay tawa wina-tiejey Iš 337₅.

vylius podst. „podvod“: par willu sawa dukrawezdia prazūwa Iš 399₃₁; Iš 399₂₇.

visius podst. „rod, potomstvo“: tawa wisius pryligs anas Iš 336₉; Iš 355₂.

visuotimas příd. „1) všeobecný, 2) prostý“: 1) pagal wysotymos žynios ŠP 32₁₈; poznání (...) wysōtyma apgymyma kalbos TPS 448₁; 2) palykes tyktay žmones wysoty mius Iš 388₁₀.

žavinti sloveso „zabíjet, vraždit“: karaluka žawijnty norieja ŠP 58₁₂.

žyminimas podst. „význam, smysl“: niejokia neturentys žimyn y ma DŽ 130₁₆.

žmonystė podst. „lidstvo“: pritelus žmonistes AD 309₁₃.

žvėti sloveso „rybařit, chytat“: žada muny žwity marga lidekele DŽ 96₁₁.

žvynas příd. „pokrytý šupinami“?: turieja apsiausta kaypo žwina žuwis: waria apautay ant koju; waria szalmas ant galwos yr skyda waria ant pecziu Iš 367₂.

Albina Auksoriūtė

ŽEMAITSKÁ SLOVA PRYŠININKĖ, PRYŠINĖ

Jedním z názvů místností v žemaické obytné stavbě – domě – je pryšininkė. V žemaickém nářečí se užívají také další názvy příbuzné tomuto slovu: pryšinė, pryšininkė, pryšininkis.

Slovo pryšininkė známe už z písemností S. Daukantase. Když vypráví o žemaických domech, poznamenává: „A třetí [dveře] do pryšininkė, od slova pryš, protože byly naproti dveřím domu DB 23“. S. Daukantas neuvádí, k čemu tato místnost sloužila. Dnes v severo- a západožemaickém nářečí pryšininkė označuje místnost v domě určenou k bydlení starých lidí: Odešla (odešel) ke starým do pryšininkė Brs. Přivedou nevěstu, přestěhujeme se do pryšininkė Šv (LKŽ X 698). Severní Žemaité tuto místnost nazývají také pryšininke.

V „Litevském slovníku“ je k výkladu významu slova pryšininkė ještě doplněno: „... nebo zřízená světnice“ (X 698). V žemaickém nářečí pryšininkė význam „světnice“ nemá, případně jde o velmi vzácný význam. Tento význam se nevyskytuje ani v písemnostech M. Valančiuse, který toto slovo používal. Upozorňuje na to i K. Būga: „pryšininkė severozápadních Žemaitů... nenahrazuje naši světnici“ II 48. S. Daukantas uvádí tyto názvy místnosti pro hosty: trobos, svetlyčė, alkierius, svečio troba. Dnes Žemaité nazývají obývací pokoj gerąja troba, didžiąja troba nebo stejným slovem jako celý dům – troba: Celá rodina se sešla s hostem, aby si popovídala v dobrém pokoji TI (LKŽ III 243). Půjdeme do velkého pokoje, v kuchyni není příjemné hosty držet Šll. Vymyj dům, zítra možná přijdou hosté Kltn.

Pokoj pro hosty podobným slovem priešinė vedle výrazů seklyčios, sveklyčios, svetlyčios označují jižní Aukštaité: Požádej hosty, ať jdou do priešinė Srj (LKŽ X 696). Sebereme se a půjdeme si zatančit do priešinė DrskŽ 283. Příbuzné označení pro obytnou místnost starých lidí, užívané severními a západními Žemajty, pryšininkei-

225

užívají jižní Žemaité ve tvaru pryšinė: Tuhle nevěstu přivedli – my bydlíme v pryšinėl[e] Grd (LKŽ X 696). Slovo priešininkas se stejným významem užívá i v dílech nežemaického spisovatele Vaižgantase: Vždyť si od syna vyžádám dobré výměnné a budu si jako pán žít v priešininkė LKŽ X 698. Toto slovo uvádí ve svém slovníku i A. Juška: „Druhý konec domu se nazývá priešininkas, kde bydlí čeleď.“ Zde má už jiný význam – „místnost pro čeledíny, pokoj pro čeleď“. Severní a západní Žemaité znají také slovo pryšininkis „přístavek, předsíň“.

Samostatně zmíníme ještě několik označení užívaných v aukštaitském nářečí: priešinė, priešinė. Jedním z významů slova priešinė uvedených v Litevském slovníku je „dům, obytný dům“ X 695. V časopise „Tautoje ir žodyje“ zveřejnil K. Būga žemaicko-litevský seznam slov neznámého dialektologa, nalezený v rukopisech A. Kosarzevského. Jeden jeho řádek zní: „Priešinė – gryčia“. Je-li to žemaické slovo, mělo by jít o pryšinė, nikoli priešinė. K. Būga na základě tohoto seznamu v „Kalboje ir senovėje“ tvrdí: „Žemaické priešinė je totéž co aukštaitské gryčia a pirkia“ II 48. Odtud se v „Litevském slovníku“ objevil výše uvedený význam slova priešinės. K. Būga to tak rozhodně nemyslel. Klade otázku, zda může priešinė znamenat světnici, kterou jeden kritik ve Vaižgantasových spisech jako cizí slovo nahradil slovem priešinė. Výraz užívaný ve Valkininkai priešiniai dantės „ukazuje, že priešinė bude spíše ‚передняя‘ [předsíň] než světnice,“ píše K. Būga (II 49).

V žádném nářečí se tímto slovem neoznačuje dům ani obytný dům. O tom, že priešinė je název místnosti, není pochyb. Srovnání „priešinė – gryčia“ neznamená, že se srovnávají dva názvy obytného domu. V litevských nářečích se slovy gryčia, troba, pirkia označují nejen obytné domy rolníků, ale také jejich hlavní místnosti. Zde je další tvrzení K. Būgy: „Šlajův [obytný dům] má tyto části: 1) gryčia = žemaicky troba, 2) seklyčia = žemaicky pryšininkė [o této dvojici K. Būga v téže ‚Kalboje ir senovėje‘ pochybuje], 3) pringis = žemaicky preimenė“ (K. Būga. Rinktiniai raštai. V., 1959. T. 2. S. 316–317).

Co znamená aukštaitské priešinė? Jak jsme uvedli, pro jižní Aukštajty jde o název nejlepší části domu, obývacího pokoje. Kromě toho pro některé jižní Aukštajty a západní kaunaské Aukštajty znamená toto slovo (u Kaunasanů také priešinė) „předsíň a místnost k odkládání věcí, komoru“, například: Dveře do priešinė jsou otevřené a táhne tudy Krok. Proč stojíš v priešinė, jdi do pirkia! Ig. Odneste zelí do priešinė, už zkvasilo Al. Letos jsou brambory drobné – nenaplnili jsme ani polovinu priešinė Vv (LKŽ X 696).

A ještě několik příbuzných slov: priešnė „přístavek“ se někdy užívá v Alvitu vedle názvu gõnkos; v Kairiai je známo také slovo priešinšys „předsíň“ (LKA 39, 40).

Gražina Smalinskienė

TVARY TEI V OTÁZCE

V žemaitských nářečích (Tryškiai, Eigirdžiai, Raudėnai, Papilė, Akmenė, Kelmė, Užventis, Pavan­denė, Šauké­nai, Padubysys, Pašilė, Vaiguva) je doložena forma tei „to“ (ukazovací zájmeno, které může spojovat také části věty nebo celé věty). Např.: tėi

226