Page 1ILONA MICKIENĖ
Vilniuská univerzita
Oblasti vědeckého výzkumu: lexikologie, onomastika, tvoření slov.
RITA BARANAUSKIENĖ
Vilniuská univerzita
Oblasti vědeckého výzkumu: syntaktická sémantika, funkční gramatika, lingvistická pragmatika.
PŘEZDÍVKY OBYVATEL OKOLÍ VELIUONY: ONOMASIOLOGICKÁ MOTIVACE
Přezdívky obyvatel okolí Veliuony: onomasiologická motivace
ANOTACE
Článek analyzuje 386 přezdívek obyvatel zaznamenaných v okolí Veliuony v rámci projektu Institutu litevského jazyka Současný geolingvistický výzkum v Litvě: optimalizace sítě bodů a interaktivní šíření nářečních informací. Cílem výzkumu je určit onomastickou motivaci přezdívek, tj. důvody jejich volby, které určují jejich strukturu a apelativní význam. Přezdívky jsou zkoumány onomaziologicky. Pojednává se pouze o těch, jejichž motivy uvedli respondenti. Zvolená metodologie umožní odhalit nejčastější motivy tvoření přezdívek, charakteristické konotace a typické rysy individualizující místní obyvatele, které jsou v přezdívkách zakódovány.
ANNOTATION
Článek analyzuje 386 přezdívek obyvatel zaznamenaných v okolí Veliuony v rámci projektu Institutu litevského jazyka Moderní výzkum geolingvistiky v Litvě: optimalizace sítě bodů a interaktivní šíření nářečních informací.
K L Í Č O V Á S L O V A: přezdívka, onomastická motivace, onomaziologie, konotace.
K L Í Č O V Á S L O V A: přezdívka, onomastická motivace, onomaziologie, konotace.
Straipsniai / Articles
175
Page 2ILONA MICKIENĖ, RITA BARANAUSKIENĖ
lectal Information. Výzkum si klade za cíl určit onomastickou motivaci přezdívek, tj. důvody volby, které určují strukturu a apelativní význam přezdívek. Studium přezdívek je onomaziologické. Pojednává se pouze o těch přezdívkách, jejichž motivy uvedli respondenti. Zvolená metodologie nám umožní určit nejčastější motivy vzniku přezdívek, charakteristické konotace a typické rysy místních obyvatel, které přezdívky kódují.
ÚVOD
V rámci projektu Institutu litevského jazyka Současný geolingvistický výzkum v Litvě: optimalizace sítě bodů a interaktivní šíření nářečních informací1 je cílem prozkoumat také živý jazyk jako součást kulturního dědictví. Místní názvy a přezdívky shromážděné v nářečních bodech okresů Kaunas, Marijampolė a Pasvalys již autorky článku analyzovaly (Mickienė, Baranauskienė 2012: 208–215).
V létě roku 2011 byla zkoumána oblast Jurbarkasu. Jedním z výzkumných bodů byla Veliuona. Při návštěvě bývalého učitele litevštiny Stasise Liutvinavičiuse jsme se dozvěděli, že ve školním muzeu se uchovávají přezdívky a toponyma obyvatel okolí, žáků a učitelů, které z podnětu učitele shromáždili a zaznamenali žáci vyšších tříd. Učitel a později i zástupci školy souhlasili s využitím shromážděného materiálu pro vědecký výzkum. Článek uvádí a zároveň pojednává také o přezdívkách zaznamenaných autorkami článku.
Při přepisování přezdívek ze školních sešitů jsme si všimli, že se jich mnoho opakuje (někdy se mírně liší popis jejich původu; v článku budou uvedeny všechny zaznamenané případy), a proto není pochyb, že uvedené přezdívky zná a používá mnoho místních obyvatel. Snadno lze také postřehnout, že se přezdívky předávají z generace na generaci (celá rodina má stejnou přezdívku), takže lze tvrdit, že přetrvávají déle, než žije jejich nositel.
Další část přezdívek podle všeho tvoří přezdívky žáků, které zná a používá mnohem menší počet lidí. Tyto přezdívky mohou mít poněkud kratší životnost (podle toho, zda se pro daného člověka vžijí na delší dobu, nebo budou existovat jen po dobu jeho školní docházky), odrážejí však také různé motivy pojmenování a jsou důležité.
V městečku Veliuona a okolních vesnicích bylo celkem shromážděno přibližně 800 přezdívek lidí, kteří zde žili nebo žijí. U všech příjmení nejsou uvedeny důvody pojmenování. Tyto přezdívky nejsou analyzovány a uchovávají se ve školním muzeu ve Veliuoně.
1 Současný geolingvistický výzkum v Litvě: optimalizace sítě bodů a interaktivní šíření nářečních informací (kód projektu č. VP1-3.1-ŠMM-07-K-01-028). Vedoucí projektu – prof. dr. Danguolė Mikulėnienė.
176
Acta Linguistica Lithuanica LXVII
Page 3Veliuonos apylinkių gyventojų pravardės: onomasiologinė motyvacija
Cílem této studie je určit onomastickou motivaci přezdívek z okolí Veliuony, tj. důvody výběru přezdívky, které určují její strukturu a apelativní význam, a na tomto základě odhalit typické rysy obyvatel, jež jsou při přezdívání pojmenovávány. Přezdívky jsou analyzovány onomaziologicky – jsou určovány motivy jejich udělování. Studie se nezabývá sémaziologickou analýzou, při níž se za neznalosti motivů udělení přezdívky apelativa sémaziologicky spojují s definicí ve slovníku. Zkoumají se proto pouze ty přezdívky, jejichž motivy respondenti uvedli. Z objektivních důvodů nejsou uváděna skutečná osobní jména osob s přezdívkami, kromě případů, kdy je příjmení nebo jméno motivem vzniku přezdívky. Zkoumaný materiál tvoří 386 přezdívek.
Přezdívky jsou neoficiální osobní jména, která charakterizují lidi podle různých jejich vlastností: vzhledu, povahy, místa bydliště, práce, jazyka, zálib, rodinného stavu a dalších (LKE 1999: 494—495). Přezdívky lidi nejen dodatečně pojmenovávají, ale na rozdíl od příjmení je také charakterizují a individualizují (Aleknavičienė 2009: 1). Proto se podle Evaldy Jakaitienė přezdívka dává tehdy, když k rozlišení lidí nestačí jméno a příjmení nebo když vznikne přání někoho dodatečně charakterizovat (srov. Jakaitienė 2009: 268).
1. DŮVODY UDĚLOVÁNÍ PŘEZDÍVEK
Užívání přezdívek podmiňují dva druhy příčin – objektivní neboli onomastické a subjektivní neboli psychologické (srov. Butkus 1995: 22—25). Tyto příčiny vzniku přezdívek zmiňuje také Antanas Salys, když uvádí, že „k tomu často dochází na vesnici, kde žije více než jeden obyvatel se stejným příjmením, nebo se tam zkrátka rozšíří sklon dávat si přezdívky, přičemž je zpravidla zpočátku vymyslí pro někoho člověk s ostřejším jazykem“ (Salys 1983: 43).
1.1. Z objektivních neboli onomastických důvodů vznikly v okolí Veliuony přezdívky odvozené od příjmení sdílených více osobami: Vieverskių, Ramonų. Aby se tyto osoby odlišily, první z nich dostaly podle jména po otci přezdívky Selverių a Kornelių, zatímco druzí dostali přezdívky Tamošių, Tadausių, Feleksų, Juzų, Pranų. Tyto přezdívky bývají ve srovnání s přezdívkami podmíněnými subjektivními neboli psychologickými příčinami stylisticky neutrálnější.
1.2. V okolí Veliuony převažují přezdívky vzniklé ze subjektivních (psychologických) důvodů, kdy je motivem přezdívky výrazná vlastnost člověka, které si všimli lidé v jeho okolí. Salys uvádí, že „člověk může dostat přezdívku podle toho, co jí nebo pije, co má raději nebo co vyrábí“ (Salys 1983:46). Přezdívky této skupiny mají obvykle poměrně výraznou konotaci.
Straipsniai / Articles
177
Page 4ILONA MICKIENĖ, RITA BARANAUSKIENĖ
2. ONOMASTICKÁ MOTIVACE PŘEZDÍVEK
Při zkoumání onomastické motivace přezdívek je důležité určit jejich motivy. Motivy přezdívek obvykle tvoří fyzické vlastnosti, příbuzenství, činnost, obsah řeči, povaha, asociace, místo bydliště, majetek, původ, národnost aj. (srov. Butkus 1995: 26—27). Willis Van Langendonck při analýze příjmení a jejich původu upozorňuje, že základem jejich sémantické motivace bývá často metafora nebo metonymie (srov. Langendonck 2011: 19—20). Takto by bylo možné zkoumat také některé přezdívky, zejména ty, které označují fyzické vlastnosti a povahu osoby. Lze je totiž považovat za tropy, které osobu na základě určité podobnosti spojují se srovnávaným předmětem, např.: Bu ožgalvis – protože má velkou hlavu; Zombis – je pořád plešatý; Pomidoras – kvůli neustále rudému obličeji; Varna – protože má otevřená ústa; Asilas – člověk, který nepřemýšlí; Ciba – tvrdohlavý člověk.
Přezdívky z okolí Veliuony jsou podle charakteristických motivů rozděleny na ty, které označují příbuzenství, původ, místo bydliště, fyzické vlastnosti, vnitřní vlastnosti, obsah řeči, činnost, různé asociace aj. Byly zjištěny také přezdívky s dvojí motivací.
2.1. Rodinné přezdívky označují příslušnost k rodině. Mohou být tvořeny od osobního jména: křestního jména, příjmení či přezdívky. V okolí Veliuony jich bylo zaznamenáno 21 (5,44%). Přezdívky označující příbuzenské vztahy se dělí na patronymické a manželské.
2.1.1. Častější jsou patronymické přezdívky (17). Jde o přezdívky převzaté z rodiny, jinými slovy utvořené z osobního jména otce nebo matky (srov. Butkus 1995: 57). Např.:
1) od otcova křestního jména (10): Adomukas – protože otec se jmenuje Adomas; Juzutukas – protože otec se jmenuje Juozas; Levukas – protože otec se jmenuje Levas; Severas – protože otec se jmenuje Severinas; Zanimų / Zankė – od otcova jména Zanas; Zigmas – protože otec se jmenuje Zigmas; Antosiukas – tatínek se jmenuje Antosius; Melniko Andrius; Jagorikės – přezdívka celé rodiny;
2) od matčina křestního jména (1): Rožinukas – od matčina jména;
3) V okolí Veliuony byly zaznamenány také přezdívky utvořené z osobního jména dědečka, babičky či strýce (3): Liudas – protože dědeček se jmenoval Liudvikas; Stasė – podle jména babičky; Teodorinė – protože strýc se jmenoval Teodoras;
4) K patronymickým přezdívkám byla přiřazena také přezdívka odvozená od dědečkovy přezdívky (1): Janciukas.
2.1.2. Manželské přezdívky tvoří menší skupinu (4 přezdívky) všech rodinných přezdívek. Lze rozlišit manželské přezdívky žen a mužů. Ženské přezdívky jsou odvozeny od jména manžela: Dionizienė – protože manžel se jmenuje Dionizas; Pranienė – protože manžel se jmenuje Pranas. Základem mužské přezdívky je jméno manželky (Bronkinas – manželce se říkalo Bronka) nebo příjmení tchyně (Sluoksnaitinis – protože příjmení tchyně bylo Sluoksnaitienė).
178
Acta Linguistica Lithuanica LXVII
Page 5Veli unos apylinkių gyventojų pravardės: onomasiologinė motyvacija
2.2. Do další skupiny přezdívek patří přezdívky označující činnost, celkem 49 (12,69%). Motivace těchto přezdívek jsou velmi různorodé a pomáhají individualizovat lidi podle jejich činností. Přezdívky označující činnost lze rozdělit do skupin.
2.2.1. Nejpočetnější skupinu tvoří přezdívky související se službou a řemeslem (18). Odrážejí profese, které obyvatelé okolí Veliuony vykonávali nebo vykonávají, zastávané či zastávané funkce a druhy řemesel. Bylo zjištěno, že některé z nich souvisejí s činností samotné osoby, zatímco jiné s činností jejího dědečka, otce nebo matky. Např.:
1) přezdívky související se službou či řemeslem samotné osoby (15): Bocmanas – sloužil u námořnictva; Brigadierius – dříve pracoval jako vedoucí brigády; Bulius – protože je veterinář; Dailys – od slova „malíř“; Diras – ředitel; Lietuvos lenciūginis – policista; Marozninkas – protože prodával zmrzlinu; Mentas – policista; Pieninis – sváží mléko; Pipiras – prodavač pepře; Pipirinis – protože prodává pepř; Žibalinė – protože dříve prodávala petrolej; Žuvedra – sloužil u námořnictva; Kalvis – příjmení Masaitis; Molpetris – Petras, který stavěl kamna;
2) přezdívky související s činností dědečka, otce nebo matky (7): Girinis – kvůli otcově povolání; povoláním je lesník a otec pracuje jako lesník; Kalvis – dědeček byl kovář, otec byl kovář; Kliurkė – jeho matka i on prodávají chlorové vápno, protože prodávali „chlorku“:
Je patrné, že některé přezdívky přímo označují řemeslo či službu, zatímco jiné mají určité další konotace a sémantické odstíny, srov.: Dailys – od slova „malíř“; Diras – ředitel a Bulius – protože je veterinář; Žuvedra – sloužil u námořnictva.
2.2.2. Bylo zjištěno méně přezdívek označujících činnost (7). To ukazuje, že přezdívky obyvatel Veliuony se méně často tvoří podle neprofesní činnosti. Přezdívky podle takové činnosti lze charakterizovat jako pozitivně nebo negativně konotované, např.:
1) Samba – protože se učil karate; Sodininkas – protože má zahradu; Tr iu šinis – protože choval a prodával králíky;
2) Ilgapirštė – krade; Padlinis – poráží telata; Pampalinis – lovec; Šėtanė – zabývá se vykládáním karet.
2.2.3. Popis zálib není v kraji Veliuony rovněž častý. Bylo zjištěno 8 přezdívek označujících zálibu, např.: Astra – kvůli zálibě v astrách; Kanalizacijos undinė – kvůli zálibě v pozdních procházkách; Pijokas – člověk, který konzumuje hodně alkoholu; Šernas – protože má rád žaludy; Latriukas – rád se napije; Metaliūga – má rád metalovou hudbu; Modistė – protože se velmi honí za módou; Ožka – tak se říká dvěma sestrám, které jsou trochu „na umění“.
2.2.4. Jen několik přezdívek souvisí se situací (2), např.: Meškiukas – protože na karnevalu hrál medvídka; Zemsiurbė – protože dříve jedl maury.
Straipsniai / Articles
179
Page 6ILONA MICKIENĖ, RITA BARANAUSKIENĖ
2.3. Nejčastější přezdívky obyvatel okolí Veliuony související s fyzickými zvláštnostmi a výraznými tělesnými rysy. Bylo jich zaznamenáno 140 (36,27%).
2.3.1. Mezi nimi je nejvíce těch, které popisují vzhled člověka (118). Do této skupiny patří přezdívky označující části těla, výšku a tělesnou konstituci, podobnost a krásu, držení těla, oděv a jeho jednotlivé prvky.
2.3.1.1. Nejvíce bylo zaznamenáno přezdívek popisujících části těla (53). Bylo zjištěno, že v kraji Veliuona se přezdívky nejčastěji tvoří podle nápadných rysů obličeje a hlavy. Toho si všímá také Alvydas Butkus, který zkoumal litevské přezdívky (Butkus 1995: 36). Motivy těchto přezdívek:
a) rysy obličeje (6): Baisūnas – protože „má velmi děsivý ksicht“; Griūšiukas – protože má obličej ve tvaru hrušky; Pomidoras – kvůli stále zarudlému obličeji; Stalčius – protože má vystouplou bradu; Sūrinis – protože má plochý obličej; Žąsinas Žandinis – protože má na tváři znaménko;
b) kůže (1): Graikas – kvůli tmavé pleti;
c) krk (2): Anfisa – má dlouhý krk; Ciegė – má velmi tenký krk;
d) hlava (3): Buòžgalvis – protože má velkou hlavu; Gaublys – protože má velkou hlavu; Trikampė – protože má trojúhelníkovou hlavu;
e) knír, vousy (2): Senis – ještě není starý, ale tak mu říkají, protože má knír a chodí jako stařec; Barzda – nosí vousy; má velké a husté vousy;
f) vlasy a účes (19): Avis – protože má velmi kudrnaté vlasy; Bigudas – protože je kudrnatý; Burius – protože je kudrnatý; Garbanius – člověk s kudrnatými vlasy; Mopsas – protože má kudrnaté vlasy; EŠerys – protože je „rezavý“ a vlasy mu trčí vzhůru; má rozcuchané vlasy; Lapiukas – protože má velmi „rezavé“ vlasy; Ryža – přirozeně zrzavé vlasy; Rudis – má zrzavé vlasy; Raudongalvė – obarvené vlasy; Geltonplūkis – světlovlasý; Pūkys – protože je světlovlasý; Šyla – má světlé vlasy; Undinė – má velmi dlouhé vlasy; Vilnonis – chlapec s dlouhými vlasy; Zombis – je pořád plešatý; Žilius – protože má velmi světlé vlasy; Plikis – plešatý člověk, kvůli účesu; Kuodė – kvůli účesu;
g) oči (4): Čiukčius – má úzké oči; Šamas – protože má vypoulené oči a je vysoký. Akiniuotas smurfas, arba Grifas – nosí brýle; člověk, který nosí brýle; Keturakė – protože nosí brýle, nosí brýle s dvojitými skly;
h) uši (1): Leopoldas – kvůli odstávajícím uším;
i) zuby (5): Dantistė – zuby jí vyčnívají dopředu; má velmi vyčnívající zuby; Kiškis – kvůli velkým zubům, protože se mu podobá; Triušis – vyčnívající zuby; Zylė – kvůli širokým předním zubům; Dantys – protože má velmi velké zuby;
j) nos (4): Dumčius – má velký nos; Grifas – protože má orlí nos; člověk s dlouhým nosem; Paukštis – protože má velmi orlí nos; Paukštvanagis – má orlí nos.
k) rysy rukou a nohou (6): Čerpė – protože má velmi popraskané ruce; Kiras – křivé nohy, člověk s křivýma nohama; Klipšė – protože jednu nohu má vy-
180
Acta Linguistica Lithuanica LXVII
Page 7Veliuonos apylinkių gyventojų pravardės: onomasiologinė motyvacija
nakřivo; Klišė – křivé nohy; Klišius – protože je křivonohý; Leška – protože má tlustá stehna.
2.3.1.2. Tělesnou konstituci a výšku charakterizuje 45 přezdívek obyvatel okolí Veliuony. Vypovídají o obezitě a štíhlosti, nízké a vysoké postavě.
1) Bylo zaznamenáno 18 přezdívek označujících obezitu a štíhlost. Z nich jsou častější přezdívky aktualizující obezitu (14), například: Bačiutė – kvůli obezitě; Banginis – protože je tlustý; tlustý člověk; Bekonas – protože je tlustý; Blizgė – tlustá slečna; Bomba – je tlustá; Erotika – velmi tlustý; Filmukas – žena statné postavy; Gringrasas – tlustý člověk; Kalnas – kvůli vzhledu; Kiaulė – tlustý člověk; Kindziulis – kvůli obezitě; Krokodilė – je tlustá; Reizė – velmi tlustá žena; Storas – protože je tlustý, pořádný tlouštík.
Štíhlost je popisována méně často (4): Agurkas – kvůli štíhlosti; Džiūvėsėlis – protože je velmi hubená; Sliekas – vyhublý člověk, protože je hubený; Šapokliaka – drobné postavy.
2) Výšku charakterizuje 18 přezdívek, které častěji aktualizují malý vzrůst, nízkou postavu (13), například: Musė – protože je malá; Snarglis – je mu 16 let, a přitom je velmi malý; Snarglius – chodí do 10. třídy, ale kvůli kouření a pití je velmi malý; Trumpas – protože je velmi nízký; Pempiukas – malého vzrůstu; Mažylis – malého vzrůstu; Mažius – člověk malého vzrůstu; Mažas – malého vzrůstu; Mažiukas – malého vzrůstu; Coliukė – protože je malá; Degtukas – malého vzrůstu; Grūzdas – velmi malého vzrůstu; Kiškelis – velmi malého vzrůstu.
Vysoká postava je zdůrazňována méně často (5): Didžioji apkė – vysokého vzrůstu; Ilgas – velmi vysoký; protože je velmi vysoký; Sabonis – protože je velmi vysoký; Stulpas – člověk vysokého vzrůstu; Žirafa – dívka, protože je velmi vysoká.
3) Některými přezdívkami se popisuje jak výška, tak tělesná konstituce (9), např.: Gysla – vysoký a „vyhublý“, vysoký a hubený; Gringrasas – tlustá a vysoká; Kulverstukas / Kūlverstukas – kvůli vzhledu; protože je malý a tlustý, nízký, tak si začal tak říkat; Mažiuks – nízký a robustní; Medis – vysoký a „vyhublý“, člověk vysokého vzrůstu; Meškis – nízký a robustní; Silkė – vysoká a velmi „vyhublá“; Burundukas – malého vzrůstu; nízký a robustní; Kirminas – vysoký a „vyhublý“.
2.3.1.3. Bylo zjištěno 15 přezdívek označujících vnější podobnost, krásu a držení těla. Lze rozlišit několik skupin podle podobnosti s někým nebo něčím:
1) osobní jména a etnonyma (9), například: Džina – velmi se podobá herečce Džině ze seriálu „Santa Barbara“; Leninas – protože má plešatějící hlavu; Stu čkus – kvůli podobnosti s postavou z filmu; Šaris – podobá se filmovému hrdinovi Šarikovi; Šimša – kvůli vzhledu; Šūrikas – protože se podobá; Tedas – protože se podobá Tedovi ze „Santa Barbary“; Teresė – chodí a mluví jako žena; Čigonas – baron; podobá se Romovi;
Straipsniai / Articles
181
Page 8ILONA MICKIENĖ, RITA BARANAUSKIENĖ
2) zooapelativa (3), například: Bičiulio beždžionė – podobá se opici; Čiukas – podobá se praseti; Driežas – protože se podobá ještěrce; 3) nadpřirozené bytosti (1), například: Velnias – protože se podobá čertu, protože je opilý jako čert.
Jen velmi zřídka se zdůrazňuje krása a držení těla obyvatel Veliuony (2): Gražuolė – protože je krásná; Kuprius – kvůli hrbení, protože má hrb.
2.3.1.4. Oděv a jeho detaily se aktualizují poměrně zřídka (5): Matrosas – nosí pruhovanou košili; Miltonas – měl džíny značky „Miltons“; Kotas – nosí šátek; Aptiaškė – protože vždy nosí těsné kalhoty; Boružė – protože oblečení mívá většinou puntíky.
2.3.2. Pohyby a pohybovou aktivitu člověka popisuje 8 přezdívek. Bylo zjištěno, že označují zvláštnosti a vady chůze: Klipšys – chodí kulhavě; Nindzės – tak říkají celé rodině, chodí jako raci; Pingvinas – kvůli chůzi, je tlustá a při chůzi se kolébá; Sprendžina – kvůli jeho chůzi; Strutis – protože rychle běhá; Ančiķės – protože při chůzi kolébají; Kiškutis – chodí poskakováním; Zuikis – kvůli rychlému běhu.
2.3.3. Sluchových tělesných vlastností souvisejících s mluvením bylo zjištěno málo (5): Cypalas – protože má velmi tenký hlas; Fleita – protože má melodický hlas; Perkūno oželis – kvůli tenkému hlasu.
2.3.4. Fyziologické přezdívky aktualizují negativní znaky člověka. Byly zjištěny pouhé 3: Siurblys – při pití hltá; Smirskė – protože zapáchá; Šeškas – člověk, který způsobil nepříjemný zápach.
2.3.5. Při uvádění motivů přezdívek respondenti někdy zmiňují několik znaků popisujících vzhled (6): Žiurkė – má zuby vyčnívající jako krysa a navíc bývá směšně oblečená; Indėnė – kvůli hlasitému mluvení a výraznému líčení; Kaukolė – je velmi „hubený“; člověk, jehož tvář připomíná lebku; Kiaušinis – tvář ve tvaru vejce; stále špinavé oblečení, nemytý, neučesaný; Klebonėlis – mluví a chodí jako žena; Kupriukas – je malý a chodí shrbený.
2.4. Přezdívky označující asociace „nepopisují přezdívaného, protože vznikají ze jména nebo příjmení“ (Butkus 1995: 103). Za přezdívky se nepovažují hypokoristická jména, tj. zkrácené podoby jména, např.: Liucė – protože se jmenuje Liucija; Rička – od jména Riĉardas; Vitka – od jména Vytautas. V okolí Veliuony bylo zaznamenáno mnoho takových podob jmen, zvláště rozšířené jsou mezi obyvateli mladší generace. Hypokoristická příjmení se však posuzují jinak. Jejich zkrácené a prodloužené podoby se považují za přezdívky označující osoby a osobní jména.
Některé asociační přezdívky se tvoří z křestního jména (28), jiné z příjmení (60), například:
Aucas – jméno Antanas; Bimbis – protože se jmenuje Rimvydas; Borutė – od jména Birutė; Cytrius – od jména Žydrius; Čėcha – protože se jmenuje Česlovas; Džekis Kiau Kiau – Džeraldas;
182
Acta Linguistica Lithuanica LXVII
Page 9Veliuonos apylinkių gyventojų pravardės: onomasiologinė motyvacija
Bakanė – protože příjmení je Bakanaitė; Balanda – od příjmení Baradauskas; Biga – protože příjmení je Begonis; Bulis – Babenskas; Cilius – protože příjmení je Cilišauskas; Drugelis – od příjmení Daugelis.
Je zajímavé poznamenat, že byl zaznamenán také případ netypického tvoření přezdívky, kdy se přezdívka tvoří ze jména a příjmení, například: Simas – od příjmení Simanavičius a od jména Rimas.
Celkem bylo zaznamenáno 94 (24,35%) takových přezdívek. Lze je rozdělit na fonetické a sémantické.
2.4.1. Přezdívek vytvořených na základě fonetických asociací je 88.
Asociační přezdívky označují:
a) názvy předmětů: Rubinas – jméno Robertas; Rublis – od jména Robertas; Spurga – protože jméno je Jurga; Sulė – protože jméno je Saulius; Vadenilis – od jména Vandelinas; Žarna – protože jméno je Žana; Moria – od jména Jūratė; Iešmutis – protože jména jsou Irmantas a Irmutis;
b) názvy zvířat: Bimbis – protože jméno je Rimvydas; Borutė – od jména Birutė; Šarka – od jména Šarūnas, Žaltys – protože jméno je Žilvinas; Bulis – Babenskas; Drugelis – od příjmení Daugelis; Cilius – protože příjmení je Cilišauskas; Gužas – příjmení Gudžiūnas; Kabans – od příjmení Bakanas; Levas – protože příjmení je Liutvinavičius; Ryklys – příjmení Rykliavičius; Šeškas – rodné příjmení Šeškauskaitė;
c) názvy rostlin: Giliukas – protože jméno je Gileta; Pinavijas – jméno Bijūnas; Balanda – od příjmení Baradauskas; Diemedėlis – protože příjmení je Diemenis; Biga – protože příjmení je Begonis; Lauras – protože příjmení je Laurinaitis; Liepa – protože příjmení je Lieponis; Malina – Malinauskas; Žibutė – protože příjmení je Žibaitė;
d) názvy vlastností: Mindžius – jméno Mindaugas; Sadistė – protože příjmení je Sadauskienė; Sukčius – od příjmení Sutkus; Šiaurinis – od příjmení Baltrušaitis; Šniokštas – protože příjmení je Šniokaitis;
e) označení osob a osobní jména: Bakanė – příjmení Bakanaitė; Džiugas – od příjmení Džiongys; Elzė – protože příjmení je Elzbergienė; Gudas – protože příjmení je Gudaitis; Gusta – příjmení Gustaitis; Gutė – od příjmení Gotautas; Jasius – příjmení Jasukynas; Letas – Letukas; Lukas – příjmení Lukianskas; Maja – protože příjmení je Majauskas; Mikas – Mikalauskas; Petia – od příjmení Petkus; Petras – od příjmení Petravičius; Poškė – protože příjmení je Poškutė; Skadimiras – protože příjmení je Skadas; Šležac – příjmení Šleževičius; Urbas – od příjmení Urbanavičius; Vizgė – příjmení Vizgaitienė; Zeblė – protože příjmení je Zabl iauskaitė; Undra – od příjmení Unduraitis;
f) další apelativa, většinou s negativním zabarvením: Pinda – protože jméno je Inga; Dirmovas – protože příjmení je Birmanas; Drabas – příjmení Drabatiukas; Optavkas – příjmení Optažas; Zombė – protože příjmení je Zambezevičiūtė; Šapronas – příjmení Saprončikas.
Straipsniai / Articles
183
Page 10ILONA MICKIENĖ, RITA BARANAUSKIENĖ
2.4.2. Přezdívek vytvořených na základě sémantických asociací, tj. apelativního významu osobního jména, je podstatně méně (6), např.: Žuvelė – od příjmení Karosas; Sondeckis – od jména Saulius; Rokis – protože se jmenuje Romas; Reiganas – jméno Raimondas; Karmenas – od jména Romas; Sabas – od příjmení Sabotaitis.
2.5. Přezdívek označujících povahové neboli vnitřní vlastnosti bylo ve Veliuoně zaznamenáno 57 (14,77%). Vznikají podle povahových vlastností typických pro dané osoby. Podle Butkuse je nejlepší je klasifikovat na základě principu opozice motivů, kdy se za základ berou dva nejobecnější rysy (Butkus 1995: 94). Přezdívky zaznamenané v oblasti Veliuony lze rozdělit do několika skupin.
2.5.1. Nejpočetnější skupinu tvoří vlastnosti vyjadřující chytrost / hloupost, které častěji popisují negativní povahové rysy, např.: Mažvaikis – nevyrostl z dětství; Varna – protože má otevřenou pusu; Asilas – člověk, který nepřemýšlí; Ciba – tvrdohlavý člověk; tvrdohlavá; Gaidys – člověk, který se předvádí; Išsižiojėlė – protože otevírá pusu, když nemá; Kietekas – člověk, který se považuje za nadřazeného ostatním; Viščiukas – protože je ňouma; Visų galų meistras – člověk, který se sám chválí; Ponia – považuje se za vzdělanou; Ožka – kvůli tvrdohlavosti, tvrdohlavý člověk.
Chytrost a moudrost člověka charakterizuje jen několik přezdívek, např.: Lapė – chytrý člověk; Liaudies išmintis – hodně toho ví; Proto bokštas – člověk, který příliš přemýšlí; Moksliukas – člověk, který se hodně učí a hodně toho ví.
2.5.2. Početná je také skupina rysů otevřenosti–uzavřenosti člověka. Je třeba poznamenat, že přezdívky častěji popisují lidi, kteří mají sklon otevřeněji mluvit a komunikovat (klábosit, pomlouvat, hodně mluvit), například: Barbė – protože hodně žvaní; Kielė – velká drbna; Kniauklys – mluví zajímavě; Trydmarė – upovídaná Marytė; Tirškė – velmi upovídaná žena; Šarka – velká drbna; Šarkiukas – kvůli zálibě v častém povídání; Širšė – kvůli své povaze, je dotěrná; Parakinė – hlučná žena.
Méně často dostávají přezdívky lidé, kteří se neradi stýkají s ostatními, jsou zdrženliví či bojácní, např.: Lauko pelė – velmi tichá; Tundra – kvůli těžké povaze; Šakalas – zbabělec; Pelė – člověk, který se všeho bojí.
2.5.3. Obyvatelé Veliuony jsou častěji popisováni jako pracovití a činorodí lidé; přezdívky pro lidi vyznačující se leností nebyly zaznamenány vůbec, například: Bitė – kvůli pracovitosti; Buožė – velmi mnoho pracuje; Velniukas – velmi zlobivý; Triedenienė – všechno dělá velmi rychle; Flegmatikas – člověk pomalé povahy.
2.5.4. Přezdívek označujících veselost / zasmušilost bylo zaznamenáno málo. Je z nich patrné, že jsou pojmenovávány oba druhy lidských emocí, například: Saulutė – kvůli úsměvu; Juokdarys – člověk, který žertuje; Žvengalius – protože se vždy směje, i když k tomu není důvod; Liūdnutė – často bývá smutná; protože je neustále smutná.
2.5.5. Je zřejmé, že častěji dostávají přezdívky obyvatelé oblasti Veliuony, kteří se chovají hrubě, zlostně a špatně, například: Tigras – prudký člověk; Šiurpas – zlostná žena; Blogietis – člověk špatné povahy; Kenkeja – škodí ostatním;
184
Acta Linguistica Lithuanica LXVII
Page 11Veliuonos apylinkių gyventojų pravardės: onomasiologinė motyvacija
Kraugerys – člověk zlé a hrubé povahy; Kandis (dívka) – člověk, který škodí ostatním; Stalinas – velmi zlý a závistivý člověk. Byla zaznamenána pouze jedna přezdívka s pozitivní konotací: Gerietis – člověk dobré povahy.
2.5.6. Ve skupině charakterizující pořádkumilovnost / nepořádnost byly zaznamenány pouze přezdívky s negativní konotací, popisující oblečení či nedbalý vzhled člověka, např.: Bezdė – špinavá žena; Mauras – pomačkané oblečení, rozcuchané vlasy, nemytý; Pampolė – protože se neumí normálně oblékat.
2.5.7. Ve skupině motivů marnotratnosti / šetrnosti byla zaznamenána pouze jedna přezdívka označující marnotratnost člověka: Sponsorius – rád všem něco kupuje.
2.6. Přezdívky podle místa bydliště se považují za jedny z nejarchaičtějších (citováno z: Butkus 1995: 109) a daly podnět ke vzniku příjmení (srov. Zinkevičius 1977: 35). Takové přezdívky charakterizují osoby podle toho, kde, vedle koho či u koho žijí. Bylo zaznamenáno 7 přezdívek (1,81%), přičemž častěji se uvádí, u jakého přírodního objektu daná osoba žije, např.: Pakhmenorius – žil u kanálu Akmena; Bebras – žije u potoka; Durpius – protože je z rašeliniště; Miškinis – protože žije v lese; Kaimietis – člověk žijící na vesnici; Anūkelis – žije u babičky.
2.7. Přezdívky někdy charakterizují obsah řeči dané osoby: často opakovaná slova, výplňková slova, přísloví, oslovení, slova z písní či výrazů. Takových přezdívek je 9 (2,33%). Přezdívky obyvatel okolí Veliuony ukazují, že lidé jsou pojmenováváni podle používaného výplňkového slova, přísloví nebo oblíbených písní, které rádi zpívají, např.: Ajajus – stále používal přísloví ajajai; Vodnas – takové přísloví; Rupūžna – stejné přísloví; Brangusis vikšrelis – protože ze zvyku opakoval brangusis; Nieka nieką – protože to vždycky říká; Viskas kad nu – ze zvyku opakovat tuto větu; Raganaitė – protože vždy zpívala píseň „Šoka basos raganaitės“; Učkudų – ráda začínala zpívat takovou písničku.
2.8. Přezdívky označující původ a národnost se dávají tehdy, když osoba pochází z jiného místa, je jiné národnosti nebo náleží k jiné etnické skupině. V okolí Veliuony jsou takové přezdívky vzácné, zaznamenány byly pouze 4 (1,04%): Lenkė – kvůli původu; Rusas – matka není Litevka, matka je Ruska; Pasvalys – pochází z Pasvalysu; Žemaitis – pochází ze Žemaitije.
2.9. U některých přezdívek uvádějí obyvatelé okolí Veliuony dva důvody jejich vzniku, a proto je vhodné tyto přezdívky probrat samostatně. V článku se označují jako přezdívky s dvojí motivací. Bylo zaznamenáno 5 takových přezdívek (1,3%). Ukázalo se, že přezdívky s dvojí motivací obvykle charakterizují člověka podle povahy a fyzických vlastností, povahy a asociací, povahy a činnosti, například: Kanarelė – muž světlé pleti a klidné povahy; Šuo – hodně mluví o věcech, o kterých nemá; protože páchne jako pes; Voras – kvůli postavě a povaze; Caras – velmi se vyvyšuje; protože příjmení je Karalius; všemu velí; Žąsis – je velmi neobratná; během karnevalu hrála husu.
Straipsniai / Articles
185
Page 12ILONA MICKIENĖ, RITA BARANAUSKIENĖ
Tvorba přezdívek a jejich rozmanitost zdánlivě nezná mezí. Okolnosti a podněty k přezdívání mohou být nekonečně rozmanité a samotné příležitosti jsou někdy zcela náhodné (Salys 1983: 47).
ZÁVĚRY
Shrneme-li provedený výzkum, je třeba upozornit, že v rámci projektu Šiuolaikiniai geolingvistikos tyrimai Lietuvoje: punktų tinklo optimizacija ir interaktyvioji terminės informacijos sklaida bylo z více než 800 přezdívek shromážděných a uchovávaných v muzeu školy ve Veliuoně po prozkoumání vybráno k analýze pouze těch, které jsou jasně motivované. Celkem bylo prozkoumáno 386 přezdívek s onomastickou motivací, tj. přezdívek utvořených ze subjektivních důvodů.
Byly určeny nejčastější motivy, které vedly obyvatele kraje Veliuona k pojmenovávání přezdívkami. Nejpočetnější skupinu tvoří přezdívky založené na fyzických vlastnostech. Bylo zaznamenáno celkem 140 takových přezdívek (36,27% všech přezdívek). Časté jsou také přezdívky utvořené na základě fonetických a sémantických asociací. Bylo jich zaznamenáno 94 (24,35% všech shromážděných přezdívek). Přezdívek popisujících povahu a činnost bylo zjištěno přibližně stejně: 57 (14,77%) a 49 (12,69%). O něco méně často se přezdívky tvoří na základě příbuzenských vztahů. Bylo jich zaznamenáno 21 (5,44% všech přezdívek). V kraji Veliuona jsou velmi vzácné přezdívky popisující obsah řeči (9; 2,33%), místo bydliště (7; 1,81%) a původ (4; 1,04). V článku jsou vyčleněny také přezdívky s dvojí motivací, kdy je pojmenování osoby vytvořeno na základě dvou motivů. Bylo analyzováno 5 takových přezdívek (1,3%).
Přezdívky se tvoří s cílem individualizovat člověka na základě jeho charakteristických vlastností. Zajímavé je také to, že v analyzovaném kraji se některé přezdívky jako by dědí. Jsou udělovány nejen podle činnosti rodičů, ale i prarodičů, jejich přezdívek a příjmení. Přezdívky se tak předávají z generace na generaci, a lze proto tvrdit, že přetrvávají déle, než žije jejich nositel.
Jak se očekávalo, převažují přezdívky s negativní konotací, které poukazují na negativní fyzické vlastnosti (nehezké rysy obličeje, tvar hlavy, očí, uší, nosu, zubů a nohou, korpulentnost, malý vzrůst) a povahové rysy (hloupost, hrubost, zlostnost, nepořádnost). Obyvatelé Veliuony jsou však charakterizováni také jako pracovití a energičtí lidé; přezdívky lidí vyznačujících se leností nebyly zaznamenány vůbec.
LITERATŪRA
Aleknavičienė Ona 2009: Kazlų Rūdos ir jos apylinkių gyventojų pravardės. – Lietuvos valsčiai. Kazlų Rūda. Interneto prieiga svetainėje Lietuvos lokaliniai tyrimai: http://www.llt.lt/pdf/kazlu_ruda/kalba.pdf. Publikuota 2009-02-23; žiūrėta 2012-02-24.
Butkus Alvydas 1995: Lietuvių pravardės. Kaunas: Aesti.
186
Acta Linguistica Lithuanica LXVII
Page 13Veliuonos apylinkių gyventojų pravardės: onomasiologinė motyvacija
Jakaitienė Evalda 2009: Leksikologija. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.
LKE – Lietuvių kalbos enciklopedija, red. Vytautas Ambrazas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 1999.
Mickienė Ilona, Baranauskienė Rūta 2012: Onomastikos rezultatai geolingvistikoje: ekspedicijų patirtis. – Respectus Philologicus 21(26), 208–215.
Salys Antanas 1983: Pravardė. – Raštai 2. Tikriniai vardai. Roma: Lietuvių katalikų mokslo akademija.
Van Langendonck Willy 2011: Diachronic classification of bynames given by adults, and bynames given by young people. – Regioninė onomastika: ką sužinome iš vardyno. Tarptautinės mokslinės konferencijos tezės. 2011 m. lapkričio 10–11 d., 19–20. Interneto prieiga: http://www.khf.vu.lt/images/stories/naujienos/konferencijos/lietuviu_filologijos/Regionine-onomastika_2011_TEZES.pdf.
Zinkevičius Zigmas 1977: Lietuvių antroponimika: Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVII a. pradžioje. Vilnius: Mokslas.
Nicknames of the residents of the environs of Veliuona: onomasiological motivation
S U M M A R Y
While participating in the Institute of the Lithuanian Language project Modern Research of Geolinguistics in Lithuania: Optimization of Network of Points and Interactive Spread of Dialectal Information during the summer of 2011 the nicknames of one of the dialectal points, i.e. the region of Veliuona were analysed.
The paper aims at identifying the onomastic motivation of Veliuona region nicknames, i.e. the reasons for nickname choice determining its structure and appellative meaning, whereof revealing the prototypical characteristics of the locals that are implicated in nicknames. The nicknames are analysed onomastically – determining the assigning motives of the nicknames. The paper excludes semasiological analysis in which the motives for the given nickname are not known and appellatives are semiologically associated with a dictionary definition. For this reason only the nicknames for which the respondents provided the motives were analysed. For the objective purposes the real nicknamed people names are not mentioned except the cases when nickname was derived from the surname or the personal name. The object of study consists of 386 nicknames.
Summarising the research it is possible to denote the most frequent motives for Veliuona region nicknames. The largest group consists of nicknames that are given according to the physical properties. 140 nicknames were found (36,27% from all the nicknames that were analysed). Nicknames that stemmed from phonetic or semantic associations are also frequent.
Straipsniai / Articles
187
Page 14ILONA MICKIENĖ, RITA BARANAUSKIENĖ
94 of them were recorded (24,35% from all the nicknames that were analysed). The nicknames denoting temper or occupation divide almost evenly: 57 (14,77%) and 49 (12,69%). The nicknames that are created according to kindred are less frequent – 21 (5,44%). Far more uncommon are the nicknames denoting language content (9; 2,33%), living place (7; 1,81%) and background (4; 1,04%). The paper also distinguishes the nicknames with double motivation, i.e. when the nickname for individual is created according to two motives. 5 (1,3%) of such nicknames were analysed.
In attempt to individualise a person the nicknames are created according to the features that are characteristic of him. It is interesting to notice that in the region that was analysed the nicknames are as if inherited. They are given not only according to parents’ but also grandparents’ occupation, nicknames and surnames. As it was expected, the nicknames with negative connotation are dominant. Negative physical properties (such as unattractive face features, head, eye, ear, nose, teeth, leg form, stoutness or small height), certain traits of temper (as stupidity, harshness, malice or untidiness) are exposed. Nevertheless, people living in Veliuona region are described as studious, strong personalities and no nicknames describing lazy people were found.
Įteikta 2012 m. gegužės 6 d.
ILONA MICKIENĖ
Vilniaus Universitetas
Muitinės g. 8, LT-44280 Kaunas, Lietuva
[email protected]
RITA BARANAUSKIENĖ
Vilniaus Universitetas
Muitinės g. 8, LT-44280 Kaunas, Lietuva
[email protected]
188
Acta Linguistica Lithuanica LXVII
