EVA SEITLOVÁ

Masarykova univerzita

Oblasti vědeckého výzkumu: obecná lingvistika.

TEREZA KABELÁČOVÁ

Masarykova univerzita

Oblasti vědeckého výzkumu:

srovnávací indoevropská lingvistika.

VÁCLAV BLAŽEK

Masarykova univerzita

Oblasti vědeckého výzkumu: indoevropeistika, zejména slovanské, baltské, keltské, anatolské, tocharské a indoíránské jazyky; ugrofinské jazyky; africké a asijské jazyky; etymologie; genetická klasifikace; matematické modely historické lingvistiky.

JINDŘICH ČELADÍN

Muzeum hlavního města Prahy

Oblasti vědeckého výzkumu: dějiny Litvy, dějiny českých filmových plakátů, umělecké odlitky uší v oblasti Blanska.

BIBLIOGRAFIE ČESKÉ BALTISTIKY

Za zakladatele české baltistiky je považován František Ladislav Čelakovský, který doplnil svou reprezentativní sbírku písní různých slovanských národů ukázkami litevské tvorby (první vydání 1827). Za tímto účelem se naučil litevsky z gramatiky Filipa Ruigise z roku 1747 a přeložil 72 textů ze sbírky vydané Ludvíkem Rėzou v roce 1825. Dalším velmi důležitým Čelakovského dílem je jeho litevský slovník, na němž pracoval od počátku třicátých let 19. století až do své smrti. Slovníková hesla doplnil gramatickými a etymologickými poznámkami – Čelakovský tak chtěl podložit svou myšlenku o pravěkém sousedství Čechů a Litevců. Bohužel toto své dílo nestihl

Apžvalgos / Surveys

305

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

dokončit a slovník zůstal pouze v rukopise¹. O litevské lidové písně i o litevštinu obecně se zajímal také Pavel Josef Šafařík (1835, 1838), všestranný badatel, který se nejvíce proslavil svým dílem Slovanské starožitnosti. Litevštinu jako jeden z indoevropských jazyků studoval August Schleicher, první profesor nově zřízené katedry srovnávací indoevropské jazykovědy na Karlo-Ferdinandově univerzitě (od roku 1850). Ačkoli byl německého původu, psal Schleicher o litevštině také česky (1853). Svou nejvýznamnější gramatiku litevštiny, doplněnou ukázkami textů a glosami, napsal německy, vyšla však v Praze (1856–1857). Tato gramatika se stala silným impulzem k širšímu zájmu o litevštinu a folklor nejen v Čechách, ale v celé Evropě. V šedesátých letech 19. století píše Martin Hattala o skloňování litevských jmen, přičemž je srovnává se skloňováním ve slovanských jazycích (1857–58). Litevský folklor zkoumají Jan Gebauer (1865, 1882) a Leopold Geitler (1873), Geitlera však zajímaly spíše než folklor samotný zvláštnosti litevštiny, její fonologie, morfologie a vztahy ke slovanským jazykům (1873–1885). V roce Geitlerovy předčasné smrti (1885) se na scéně objevil široce zaměřený indoevropeista Josef Zubatý, jak ukazuje zde podávaný přehled – nejproduktivnější český baltista. Napsal 18 článků a 43 recenzí s baltistickou tematikou. V roce 1902 vydává František Vymazal první českou učebnici litevštiny. V letech 1910–1914 publikoval František Sedláček několik významných prací o baltské a slovanské akcentologii. Na konci první světové války obohatil Vaclav Važný českou baltistickou knihovnu svými překlady litevských lidových písní a pohádek (1917). Po vzniku samostatného Československa a nezávislých pobaltských států zájem českých badatelů o baltské jazyky slábl, zcela však nezanikl. V roce 1928 vydal Hanuš Entner, jeden z nejaktivnějších propagátorů lotyšsko-českých vztahů, česko-lotyšský slovníček s gramatikou. K litevským písním se ve svých překladech vrátil Jaroslav Haas (1937). Již ve dvacátých letech 20. století však publikoval svou první vědeckou práci – článek o paralelách mezi baltskými a slovanskými jazyky – Václav Machek. V jeho bibliografii, která končí až rokem 1980, tedy 15 let po Machkově smrti, najdeme 12 článků a 4 recenze s baltistickou tematikou. Od Machkova nástupu na scénu lze hovořit o vzniku druhého centra baltistiky ve městě Brně. Machkovým nástupcem v Brně se stal indoevropeista Adolf Erhart. Vydal první (!) českou gramatiku litevštiny (1956) a jeho učebnice Baltské jazyky (1984) představuje nejen skvělý úvod do baltistických studií, ale také seriózní srovnávací gramatiku baltských jazyků. Erhart vynaložil mnoho úsilí, aby na Masarykově univerzitě nepřestala výuka litevštiny. Profesor

¹ Lemeškin Ilja 2010: Františeko Ladislavo Čelakovskio lietuvių kalbos žodynas. – Leksikografija ir leksikologija. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 98–113.

306

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Bibliografie české baltistiky

Erhart působil na Masarykově univerzitě intenzivně čtyři desetiletí a za svého nástupce si vybral pražského strukturalistu Tomáše Hoskovce (od roku 1996). Baltskou etymologii zkoumá také jeden z autorů tohoto článku, který přišel do Brna rovněž díky Erhartovi. Brněnskou baltistiku zastupuje také Bohumil Vykypěl, který se věnuje i slavistice a typologii. Nejmladší generaci brněnských baltistů tvoří Jindřich Čeladin, Marta Betáková a Tereza Kabeláčová. Již se zúčastnili různých baltistických konferencí a publikovali své první články. Z pražských jazykovědců se o baltistiku nejvíce zajímal Pavel Trost, který od roku 1958 publikoval 15 článků s baltistickou tematikou. Tu a tam se některého baltistického aspektu ve svých pracích dotkli slavisté Václav Polák, Karel Janaček, Jiří Marvan, Luboš Řehaček, Olga Parolková, Jan Petr, Karel Horalek a Igor Němec. Zvláštní pozornost si zaslouží Radegast Parolek, který se systematicky věnuje zprostředkování litevských a lotyšských textů českým čtenářům.

Cílem předkládaného bibliografického přehledu je shromáždit práce českých autorů a práce vydané v Česku, které se zabývají baltskými jazyky, jazykovědou a folklorem. Zahrnuty jsou také slavistické a indoevropeistické studie, v nichž je podrobněji pojednáno o materiálu baltských jazyků. V seznamu lze najít práce, které se právě tisknou, nebo u nichž se nám bohužel nepodařilo zjistit všechny bibliografické údaje, přesto je však třeba je zde zmínit. Zařazeny jsou mimo jiné také bakalářské a magisterské diplomové práce, které tvoří značnou část baltistické vědecké produkce.

BIBLIOGRAFICKÝ PŘEHLED

Adamová Jevgenija (1985–)

Hlavní motivy v litevské literatuře devadesátých let 20. století. Analýza a srovnání dvou pohledů [„Main motives in Lithuanian literature from the nineties of Twentieth Century. Analysis and comparision of two perspectives...]. Praha, 2013. Bc. Th.

Adler Hanuš (–)

Systém lotyšského slovesa [„System of Latvian verb“]. Praha, 1998. Bc. Th.

Basanavičius Jonas (1851–1927)

Žr. Srba Adalbertas 1925.

Apžvalgos / Surveys

307

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Bětáková Marta Eva (1982–)

Monografie

Lietuvská participia a jejich překlad do češtiny v románu Kazysa Boruty Baltaragisův mlýn [„Lithuanian Participles and their Translation into Czech in Kazys Boruta’s Novel Bal-taragis’s Mill“]. Brno, 2006. Bc. Th.

Encyklopedie baltské mytologie. [„Encyclopedia of Baltic Mythology“]. Praha, 2012.

Články

Žr. Blažek Václav 2004.

Moje cesta k lotyšskému jazyku. – Laiks 39. Riga, 2012.

Blažek Václav (1959–)

Monografie

Žr. Bětáková Marta Eva 2012.

Články

Staropruské názvy ptáků. – Colloquium Pruthenicum secundum, ed. by Wojciech Smo-czyński. Krakov–Varšava, 1999, 7–23.

Baltské a slovanské „liška“. – Linguistica Baltica 7, 1998–1999, 25–31.

Baltské *[]ākija-m. / *[] ākijā f. „medvěd“. – Linguistica Baltica 8, 2000, 49–56.

Staropruská terminologie týkající se stromů. – Linguistica Baltica 9, 2001, 7–39.

Baltský klíč k etymologii germánského *aikô „dub“. – Baltistica 37(1), 2002[03], 23–24.

Baltský horizont ve východočeské hydronymii? – Vakarų baltų kalbos ir kultūros re-liktai 4. Klaipėda 14, 2003, 14–20.

Slavic *ezero vs. *ozero. – Studia etymologica Brunensia 2: Sborník příspěvků z konference „Etymologické symposion“ (Brno, IX, 2002), ed. by I. Janyšková, H. Karlíková. Praha 2003, 243–257.

Balto-slovanské „večer“. – Linguistica Baltica 10, 2002[03], 21–28.

(& J. Čeladín & M. Bětáková) Staropruské názvy ryb. – Baltistica 39(1), 2004, 107–125.

Baltský horizont ve východočeské hydronymii? [„Baltic horizon in Eastern Bohemian hydronymy?“]. – Spisovnost a nespisovnost – zdroje, proměny a perspektivy. Sborník prací

308

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Bibliografie české baltistiky

Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, C 177, řada jazyková a literární, č. 35, 2005, ed. by E. Minářová, K. Ondrášková, 291–304.

Baltofinská mytologická jména baltského původu. – Baltistica 39(2), 2004[05], 189–194.

(& J. Čeladín) Bibliografie české baltistiky. – Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity A 53, 2005, 207–217.

Baltské horizonty ve východočeské hydronymii? – Balto-slavjanskie issledovanija 17, 2006, 76–92 [ruská verze ##130, 149].

Od Augusta Schleichera k Sergeji Starostinovi. O vývoji modelů stromových diagramů indoevropských jazyků. – Journal of Indo-European Studies 35, 2007, 82–109.

(& P. Novotná) Glottochronologie a její aplikace na balto-slovanské jazyky (I). – Baltistica 42(2), 2007[2008], 185–210.

(& P. Novotná) Glottochronologie a její aplikace na balto-slovanské jazyky (II). – Baltistica 42(3), 2007[2008], 323–346.

(& P. Novotná) Aplikace glottochronologie při klasifikaci balto-slovanských jazyků [„Application of glottochronology to classification of Balto-Slavic languages“]. – Slavia 77 (= Česká slavistika. Příspěvky k XIV. mezinárodnímu sjezdu slavistů, Ohrid 10. – 16. 9. 2008), 2008, 125–152.

Všichni indoevropští „kováři“. – Balto-slavjanskie issledovanija 18, 2009, 369–447.

Balto-slovanský „kovář“. – Baltistica, 44(1), 2009, 25–31.

Indoevropská substantivní deklinace [„Indoevropská deklinace substantiv“]. – Linguistica Brunensia 58, 2010(1–2), 51–91.

Balto-slovanské *wepriyo- „kanec“. – Baltistica 55(1), 2010, 29–38.

Litevské žõdys „slovo“. – Baltistica 45(2), 2010, 306.

Indoevropské *suHnu- „syn“. – Indogermanistik und Linguistik im Dialog. Akten der XI-II. Fachtagung der Indogermanischen Gesellschaft von 21. bis 27. September 2008 in Salzburg, ed. T. Krisch, T. Lindner. Wiesbaden, 2011, 79–89.

(& L. Hofírková) Baltské výpůjčky v sámštině [„Baltic loans in Saami“]. – Linguistica Brunensia 59, 2011, 261–271.

Perkūnas versus Perunь. – Baltové a Slované: průsečíky duchovních kultur / The Balts and the Slavs: Intersections of Spiritual Cultures (Mezinárodní konference věnovaná památce akademika Vladimira Toporova; Vilnius, září 2011). Vilnius, 55–58.

Apžvalgos / Surveys

309

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

O přízvuku baltského slovesa. – From Present to Past and Back. Papers on Baltic and Slavic Accentology, ed. by R. Sukač. Frankfurt am Main–Berlin–Bern–Bruxelles–New York–Oxford–Wien 2011 (Potsdam Linguistic Investigations), 13–16.

O baltském klíči k etymologii slovanského *potokъ „potok, proud, říčka“. – Baltų onomastikos tyrimai 2, sud. Grasilda Blažienė, Alma Ragauskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2011, 26–30.

(& L. Hofírková) Baltská slova v sámštině. – Acta Linguistica Lithuanica 64–65, 2011[2012], 51–64.

Lotyšský Ūsiņš „bůh včel a patron koní“. – Baltistica, 47(1), 2012, 53–60.

O specifických zoologických izoglosách mezi keltskými a (balto)slovanskými jazyky. – Transforming Traditions: Studies in Archaeology, Comparative Linguistics and Narrative. Studia Celto-Slavica 6, ed. by M. Fomin, V. Blažek, P. Stalmaszczyk. Łódź, 2012, 17–29.

Balto-slovanský klíč k etymologii tocharského B twār. – Baltistica 48(1), 2013, 69–73.

Perkūnas versus Perunъ. – Baltové a Slované: průsečíky kultur duchů /Balty i slavjane: peresecenija duxovnyx kul’tur, ed. T. Civjan, M. Zavalova, A. Judžentis. Vilnius, 2014, 101–114.

(& Marta Eva Bět’áková) Pruský *Grubrius, „bůh jara a vegetace“, z perspektivy italického panteonu. – Baltistica 49(2), 2014 [2015], 345–356.

Recenze

Bohumil Vykypěl: Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích [„Studie o šlechtických titulech v germánských, slovanských a baltských jazycích“]. (Brno: Masarykova univerzita 2004). – Baltistica 46(3), 2006[07], 511–518

Danguolė Mikulėnienė – Anna Stafecka, eds.: Baltu valodu atlants – Leksika 1: Flora / Baltų kalbų atlasas – Leksika 1: Flora / Atlas of the Baltic Languages – Lexis 1: Flora. – Linguistica Brunensia 63(2), 2015, 169–183.

Butzke Petra (1985–)

Symbolika hadů v litevském folkloru. Symbolika hadů v litevské lidové slovesnosti. Praha 2009. Ma. Th.

310

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Císařová Svatava (–)

Konceptuální román Albertse Balse [„A Conceptual Novel by Alberts Bels“]. Praha 2013. Ma. Th.

Čeladín Jindřich (1978–)

Žr. Blažek Václav 2004, 2005.

Čelakovský František Ladislav (1799–1852)

Překlady

Litevské národní písně z původního jazyka dle sebrání dra. L. Rhesy přeložené [„Lithuanian folk-songs translated from the original language according to the collection of L. Rhesa“]. Praha, 1827.

Červenková Věra (1974–)

Přírodní motivy v litevských lidových písních [„Motives of Nature in Lithuanian folk-songs“]. Praha, 2000. Ma. Th.

Česnohlídková Svatava (–)

Poetika dramatické tvorby Mary Zalitě [„Poetics of Dramatic Works of Mara Zalite“]. Praha, 2012. Ma. Th.

Dřízalová Alena (1979–)

Modalita v litevštině v porovnání s češtinou [„Modality in Lithuanian in comparison with Czech“]. Praha, 2011. Ma. Th.

Dufková Dagmar (1989–)

Slovesné předpony v litevštině [„Verbal prefixes in Lithuanian language“]. Brno 2012. Bc. Th.

Slovesné předpony a slovesný vid v litevštině [„Verbal prefixes and verbal aspect in Lithuanian“]. Brno, 2015. Ma. Th.

Apžvalgos / Surveys

311

EVA SEITLOVÁ, TEREZA KABELÁČOVÁ, VÁCLAV BLAŽEK, JINDŘICH ČELADÍN

Durmanová Lucie

Viz Jenčovská Lucie

Entner Hanuš (1902–?)

Monografie

Slovníček česko-lotyšský. Se stručným úvodem mluvnickým [„Czech-Latvian Vocabulary. With a brief grammatical introduction“]. Praha, 1928.

Erhart Adolf (1926–2003)

Monografie

Lietuvština [„Lithuanian language“]. Praha, 1956; recenzija Vey, Bulletin de la Société Linguistique de Paris 53, 1957–1958/2, 190.

Baltské jazyky [„Baltic languages“]. Praha, 1984; recenzija Jan Petr, Slovo a slovesnost 47, 1986, 71–72.

Články

Le nom balto-slave de „Nord“. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A 5, 1957, 5–7.

Zum Problem der baltisch-slavischen Spracheinheit. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A, 1958, 123–130.

Geneze slovesného systému v baltských a slovanských jazycích [„Genesis of the verbal system of the Baltic and Slavic languages“]. – Jazykovědné aktuality 12, 1975, 25.

Slovesný systém v indoevropštině a v baltských jazycích. – Baltistica 11, 1975, 21–30.

K baltské slovesné flexi. – Indogermanische Forschungen 89, 1984, 215–250.

Nerozlišování čísla ve 3. osobě baltského slovesa a jeho indoevropské základy. – Baltistica 23, 1987, 126–130.

Vom protobal tischen zum urslavischen Verbalsystem. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A36, 1988, 39–49.

Sloveso v protobaltštině (předslovanštině) a praslovanštině [„Verb in Proto-Baltic (Pre-Slavic) and Proto-Slavic“]. – Jazykovědné aktuality 25, 1988, 44.

Archaismus, nebo konzervatismus? Anatolština a baltské jazyky. – Linguistica Baltica 4, 1995, 1–12.

312

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Recenze

Litevské slovníky [„Lithuanian dictionaries“]. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A4, 1956, 142–143.

A. Senn: Příručka litevského jazyka II: Čítanka a slovník (Heidelberg: Winter 1957). – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university 7(A6), 151–152.

Litevská jazykovědná periodika [„Lithuanian linguistic periodics“]. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A9, 1961, 209–210.

Endzelinův sborník [„Memorial Volume of Endzelin“]. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A10, 1962, 221.

Litevština. – Listy filologické 89, 1966, 328–332.

Nové vydání staropruských textů [„New edition of the Old Prussian texts“]. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A16, 1968, 152–153.

Pokroky v baltistice [„Progress in Baltic studies“]. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A17, 1969, 197–199.

Překlady

Litevské povídky [„Lithuanian tales“], ed. by P. Trost. Praha: Svět sovětů, 1956.

Fantová Martina (1981–)

Svět bez hranic v díle S. T. Kondrotase [„The world without borders in S. T. Kondrotas work“]. Praha, 2009. Ma. Th.

Fojtíková Olga (1987–)

Litevská gramatika Daniela Kleina a její souvislost a srovnání s českou gramatikou Vavřince Benedikta z Nudožer [„The Daniel Klein’s Lithuanian Grammar and its Relation to and Comparison with the Czech Grammar by Vavřinec Benedikt from Nudožery“]. Praha, 2012. Ma. Th.

Články

Lauryno Benedikto Nudožeriškio Grammaticae Bohemicae [...] libri duo (1603) ir Danieliaus Kleino Grammatica Litvanica (1653) prakalbos. – Danielius Kleinas ir jo epocha, Bibliotheca archivi lithuanici 9, sud. A. Judžentis. Vilnius, 2010.

Apžvalgos / Surveys

313

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Gebauer Jan (1838–1907)

Články

Ukázky z litevských národních písní [z výboru Schleicherova] [„Examples of the Lithuanian folk-songs (from the choice of Schleicher)“]. – Literární listy 1865, 15. IV., n. 2, 39–43; 22. IV., n. 3, 66–67; 29. IV., n. 4, 84–87.

Encyklopedické články

[straipsniai]. – Riegrův slovník naučný 4, Praha 1865, 1341–1343, 1337–1339, 1404–07, Riegrův slovník naučný 6, Praha, 1867, 1053–54.

Geitler Leopold (1847–1885)

Monografie

Starobulharská fonologie se stálým zřetelem k jazyku litevskému [„Old Bulgarian phonology with regard of Lithuanian“]. Praha, 1873. Žr. Jan Gebauer: Věstník kritický a bibliografický 5, 1873, 7.

Litovská studia: výbor z nejstarších památek, nářeční příklady, lexikální a jazykovědné příspěvky. Prag 1875.

Články

Překlady litevských písní [„Translations of the Lithuanian songs“]. – Lumír 1873, 506.

O nářečích Litevčiny [„On the Lithuanian dialects“]. – Zprávy o zasedání Královské české společnosti nauk (1873). Praha, 1874, 291–297.

Litva a Litvané [„Litva a Litevci“]. – Osvěta 4, 1874, 477–489, 568–581.

Bretkunova litevska postilla [„Bretkunova litevská postila“]. – Rad Jugoslavenske akademije znanosti i umjetnosti, Razred za društvene znanosti 40.

O parastických guturálách a dentálách v litevštině a slovanských jazycích. – Rad Jugoslavenske akademije znanosti i umjetnosti, Razred za društvene znanosti 44.

Beiträge zur litauischen Dialektologie. Wien, 1885.

Glozarová Markéta (–)

Kaukovė a spríznené bytosti v litevskej mytologii [„The Kauks and Other Related Gods in the Lithuanian Mythology“]. Brno 2008. Bc. Th.

314

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Haasz Jaroslav (1860–1939)

Články

Lietuvskė pisnė ľidovė, 1 [„Lithuanian folk-songs“]. Praha: Česká akademie věd a umění, 1937.

Hattala Martin (1821–1903)

Články

O ablativě ve slovančině a litvančině [„On the ablative in Slavic and Lithuanian“]. – Časopis Musea Království českého 31, 1857, 227–250; 32, 1858, 347–357, 519–533.

Hauser Jakub (1983–)

Povídková tvorba Juozase Aputise [„Short stories by Juozas Aputis“]. Praha, 2008. Baigiamasis darbas.

Články

Šoa a teorie dvojí genocidy [„Shoah and the theory of double genocide“]. – Na Východ 4/2010. Praha, 2010, 9–10.

Hoffmannová Lenka (–)

Donelaitisova poema Metai a její český překlad: otázka adekvátnosti překladu [„Donelaitis’ poem Metai and its Czech Translation: metter of adequacy“]. Brno, 2011. Bc. Th.

Sémantická kategorie „vargas“ v poemě „Metai“ Kristijonase Donelaitise [„Semantic Cathegory „vargas“ in the poem „Metai“ (The Seasons)“ by Kristijonas Donelaitis]. Brno 2014. Magisterská práce.

Horálek Karel (1908–1992)

Články

K litevsko-slovanským vztahům v lidové slovesnosti [„Toward the Lithuanian-Slavic relations in folklore“]. – Praha-Vilnius. Sborník prací k 400. výročí založení univerzity ve Vilniusu, ed. by J. Petr, L. Řeháček. Praha, 1981, 87–117.

Apžvalgos / Surveys

315

EVA SEITLOVÁ, TEREZA KABELÁČOVÁ, VÁCLAV BLAŽEK, JINDŘICH ČELADÍN

Hoskovec Tomáš (1960–)

Exempla Litvanica sententiarum significationis describendae quaestiones aliquot explicantia.

Praha, 1994. Doktorská práce.

Články

Litva jako příklad středoevropského osudu [„Lithuania as an example of the Central European fate“]. – Střední Evropa 10, 1994, 81–90.

Čas jako slovesná kategorie a rekonstrukce indoevropštiny. – Time in Languages. Praha, 1995, 88–96.

Prostorové vztahy a deklinace indoevropských jazyků. – Language and Location in Space and Time, Lincom Studies in Theoretical Linguistics, sv. 07, ed. by P. Zima, V. Tax. München–Newcastle, 1998, 62–84.

Prusové – pruština – Prusko. Putování jména, zánik jazyka, zmizení lidí i země [„Prussians – Prussian – Prussia. A movement of the name, extinction of the language, loss of people and land“]. – Komunita a komunikace, ed. by P. Zoma. Praha, 1999, 103–130.

Přemýšlení (nejen) o litevském kondicionálu [„Thinking (not only) on the Lithuanian conditional“]. – GRAMMATICVS. Studia linguistica A. Erharto quinque et septuagendario oblata, ed. by O. Šefčík, B. Vykypěl. Brno, 2001, 64–90.

O paradigmatizaci indoevropského slovesa (první část). – Travaux du Cercle linguistique de Prague, nová řada, sv. 3, 1999, 165–191.

„Přátelský přípisek“ Immanuela Kanta k litevskému slovníku [„A friendly note of Immanuel Kant to the Lithuanian dictionary“]. – Filosofický časopis 50(1), 2002, 125–146.

Fonologický inventář a jeho morfologické třídění. Obecná metodologická úvaha nad konkrétním materiálem litevského jazyka [„Phonological inventory and its morphological classification. General consideration in methodology on the concrete material of Lithuanian“]. – Slavia 71, 2002, 267–300.

O paradigmatizaci indoevropského slovesa (druhá část). – Travaux du Cercle linguistique de Prague, nová řada, sv. 4, 2002, 143–181.

Morfosyntax zdvořilosti. Funkčně-strukturální úvaha [„The Morphosyntax of politeness. Functional-structuralist approach“]. – Teorie a empirie. Bichla pro Krčmovó, ed. by T. Hoskovec, O. Šefčík, R. Sova. Brno, 2006, 271–280.

Vědecká revoluce začíná... předložením starého tvrzení k novému zkoumání. – Kultūros barai. Vilnius, 2007, 12, 71–74.

316

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Bibliografie české baltistiky

Úvodní slovo / Úvodní slovo. – Baltské jazyky v proměnách metod, ed. by V. Šeferis. Brno 2008, 5–8.

Formální morfologie litevštiny ve funkčním popisu jazyka [„Formal Morphology of Lithuanian within a Framework of Functional Description of Language“]. – Baltské jazyky v proměnách metod, ed. by V. Šeferis. Brno, 2008, 155–171.

Celostní filologie jako program (na příkladu baltistiky) [„Holistic philology approach (example of Baltic studies)“]. – Časopis pro moderní filologii, 92/2010, 1–2, Praha, 2010, 10–17.

Oldřich Hujer (1880–1942) a mapování československé baltistiky. Příspěvek k dějinám filologie [„Oldřich Hujer (1880–1942) and a survey of Czechoslovak Baltic studies. A Contribution to the history of philology“]. – Slavia, roč. 81, č. 1, 43–69, Praha, 2012.

Chlupáčová Edita (–)

Lotyšsko mezi Německem a Ruskem v románu M. Zarinše Kalendář kapelníka Kocinše [„Lotyšsko mezi Německem a Ruskem v románu N. Zarinše Kalendář kapelníka Kocinše“]. Praha, 2012. Bc. Th.

Chlupíková Katarína (1989–)

Přímý předmět v litevštině ve srovnání se slovenštinou [„Přímý předmět v litevštině ve srovnání se slovenštinou“]. Brno, 2011. Bc. Th.

Aktuální větné členění v litevštině [„Funkční větná perspektiva v litevštině“]. Brno, 2013. Ma. Th.

Janáček Karel (1906–1996)

Přízvukování u Donalitia [„Accentuation in the work of Donalitius“]. Brno 2009. PhD. Th.

Články

Poznámka k etymologické metodě [na baltoslovanském materiálu] [“A notice on etymological method [on Balto-Slavic material]“]. – Slavia 22, 1953, 322.

Nové etymologie [četná balto-slovanská srovnání] [„Nové etymologie [četné balto-slovanské paralely“]. – Slavia 24, 1955, 1–3.

Apžvalgos / Surveys

317

EVA SEITLOVÁ, TEREZA KABELÁČOVÁ, VÁCLAV BLAŽEK, JINDŘICH ČELADÍN

Janáčková Zina (–)

Románová tvorba Albertse Belse [„Novelistic works of Alberts Bels“]. Praha, 1990. Ma. Th.

Jedličková Jana (1991–)

Litewská fantastická literatura. Charakteristika současné litewské fantastické scény dle sborníků „Geriausia Lietuvos fantastika“ [„Contemporary Lithuanian literary sci-fi“]. Brno, 2013. Bc. Th.

Jenčovská Lucie (1984–)

Užívání neurčitých tvarů sloves „být“ a „říkat“ v současných textech. Jejich ekvivalenty v češtině a lotyštině. Praha, 2009. Ma. Th.

Články

Litevské překlady Vojtěcha Gaji [„Vojtěch Gaja’s Lithuanian translations“]. – Plav. Měsíčník pro světovou literaturu 9, Praha, 2008, 49.

Kabeláčová Tereza (1984–)

Deminutiva v litevštině [„Diminutives in the Lithuanian Language“]. Brno, 2011. Ma. Th.

Články

Litevská deminutiva [„Lithuanian Diminutives“]. – Linguistica Brunensia, Brno, 2012, roč. 60, 1–2, 183–187.

Lotyšská substantivní deminutiva (morfologie sufixů) [„Lotyšská substantivní zdrobněliny [morfologie přípon]“]. – Linguistica Brunensia, Brno, 2013, roč. 61, 1–2, 75–79.

Kapušová Nina (1992–)

Porovnanie valencie istej skupiny slovies v slovenskom a litovskom jazyku [„Valence litevských a slovenských sloves: kontrastivní popis“]. Brno, 2015. Bc. Th.

318

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Karm azínová Jana (1984–)

Baltistika v Československu v letech 1948–1989. Otázka baltoslovanské jednoty [„The Baltic Studies in Czechoslovakia in 1948–1989. The Question of a Baltoslavic Unity“]. Brno, 2009. Bc. Th.

Slovesné kmenotvorné sufixy [„Verb derivational suffixes“]. Brno, 2012. Ma. Th.

Kavalová Radka (–)

Litevské kompozitní adjektivum a jeho funkce v textu [„Litevské složené adjektivum a jeho funkce v textu“]. Brno, 2014. Bc. Th.

Kociánová Věra

Viz Červenková Věra

Kočnarová Markéta (–)

Deportace na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře [„Deportace na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře“]. Praha, 2012. Bc. Th.

Kollerová Kateřina

Žr. Výtišková Kateřina

Korbélyiová Lucie (–)

Modernizace klasické lotyšské prózy v díle Erikse Adamsonse [„Modernizace klasické lotyšské prózy v díle Erikse Adamsonse“]. Praha, 2009. Ma. Th.

Koudelka Jakub (–)

Československá baltistika XX. století. Pavel Trost (1907–1987) [„Czechoslovakian Baltic Studies of the XX. century. Pavel Trost (1907–1987)“]. Brno, 2009. Bc. Th.

Apžvalgos / Surveys

319

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Křivánková Eva (1984–)

Slovotvorná modifikace míry a intenzity adjektiv [„Modification of Measure and Intensity in Adjectives by Using Tools of Word Formation“]. Brno, 2009. Ma. Th.

Kuchtová Vladislava (–)

Vybrané hřbitovy v Pobaltí (doktorska písemná práce z filozofie) [„Selected cemeteries in the Baltic region“]. Praha, 2010. PhD. Th.

Lemeškin Ilja (1975–)

Monografie

(& J. Zabarskaitė) Lituanistické dědictví Augusta Schleichera / Das lituanistische Erbe August Schleichers. Bd. 1. Vilnius: Ústav litevského jazyka, 2008.

Pověst o Sovijovi a chronograf z roku 1262. Podle archivního, varšavského, vilniuského a opisu I. J. Zabelina. Vilnius, 2009.

Články

Motiv oběšení v Leskovově povídce „Očarovaný poutník“ a v pověsti ze sbírky V. Kreveho „Aitvaras v legendách o dýmu“. – Tautosakos darbai 19, 2000, 196–204.

Leksiko-lexikografická shoda vežlivyj-neveža v balto-slovanském slovníku. K otázce starých lexikálních výpůjček (slavismů) v baltských jazycích. – Beiträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV). 5. vyd., 2002, 94–103.

Litevština a lotyština nám umožní lépe poznat vlastní jazyk [„Lithuanian and Latvian language help us to know better our own language“]. – Informační materiál pro uchazeče o studium. Školní rok 2003/2004. ÚSVS FF UK, 2002, 4–7.

Zapomenuté kurské hroby [„Forgotten Curonian cemeteries“]. – Na východ, č. 4, 2003, 4–6.

Baltská „Pověst“ v Chronografu z roku 1261. Folklorní narativ o Sovijovi. – Tautosakos darbai 30, 2005, 140–165.

Ioann Malalas a folklorní vyprávění o Sovijovi v Chronografu z roku 1262: Překladová byzantská kronika a stará litevská literatura. – Senoji Lietuvos literatūra. Raštijos ir literatūros santykis: LDK patirtis 21, 2006, 221–265.

Ještě jednou k etymologii jména Sovij. – Acta Baltico–Slavica 30, 2006, 21–32.

320

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Bibliografie české baltistiky

Rozšířená redakce Kroniky Ioanna Malalase podle rukopisu I. E. Zabelina č. 436. – „Rýžoviště zlata a doly drahokamů…“ Sborník pro Václavu Hůňáčka. 2006, 513–542.

Prof. Marvan a lituanistika. Návrat české baltistiky [„Prof. Marvan a lituanistika. Návrat české baltistiky“]. – Europeica-Slavica-Baltica: Jiřímu Marvanovi k 70. narozeninám. Praha, 2007, 75–79.

Josef Zubatas – folklorista. – Práce o folkloru 35, 2008, 143–162.

Jiří Polívka a lituanistika aneb jak se lvi Jonase Basanavičiuse dostali do Prahy. U příležitosti 150. výročí narození. – Tautosakos darbai 35, 2008, 318–328.

Profesoři Pražské univerzity proti zákazu litevského tisku. – Archivum Lithuanicum 10, 2008, 165–194.

Problematika etymologizace jména Sovij. – Kalbos istorijos ir dialektologijos problemos 2, 2008, 357–365.

Místo předmluvy (I). In Lituanistinis Augusto Schleicherio palikimas 1, 2008, 9–12. (Místo předmluvy. – Lituanistické dědictví Augusta Schleichera. Sv. 1. Vilnius: Institut litevského jazyka, 2008, 13–17).

August Schleicher a Praha. – Lituanistinis Augusto Schleicherio palikimas 1, 2008, 63–102. (August Schleicher a Praha. – Lituanistické dědictví Augusta Schleichera. Sv. 1. Vilnius: Institut litevského jazyka, 2008, 103–149).

Litevský slovník Františka Ladislava Čelakovského. – Leksikografija ir leksikologija. 2010, 98–113.

Kronika Jana Malalase. Chronograf roku 1262. – Literatura staré Litvy. 1253–1795, 2011, 31–38.

Pražský rukopisný německo-litevský slovník připisovaný Friedrichu Wilhelmu Haackovi. – Malá Litva: výzkum kultury pohraničí. 2012, 31–58.

Prus z basilejské glosy a pražští Baltové. – Baltistica 48(1), 2013, 103–117.

Batelkovo čtyřverší / dvojverší – příklad žádosti o dar. – Acta Linguistica Lithuanica 69, 2013, 11–29.

K otázce autorství pražského německo-litevského rukopisného slovníku. – Acta Linguistica Lithuanica 69, 2013, 269–279.

Petrus Wickerau vs. Petrus Turnau. K otázce autorství krétské stopy. – Baltistica 49(1), 2014, 139–161.

K otázce interpretace třetího řádku krétské stopy. – Baltistica, 49(2), 2014, 357–364.

Apžvalgos / Surveys

321

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Rukopisný německo-litevský slovník připisovaný Friedrichu Wilhelmu Haackovi v Česku. – Acta Linguistica Lithuanica 71, 2014, 316–339.

Baltský a arabský původ Sovijova mýtu. Původ mytonyma. – Tautosakos darbai 49, 2015, 35–48.

Dvum smertjam ne byvat’, a odnoj ne minovat’: Sovijova pověst a její paralely ve východoslovanském folkloru. – Lituanistika 61, č. 4(102), 2015, 274–294.

Lompejová Petra (1986–)

Překlady litevské literatury do češtiny po roce 1945 [„Translations of Lithuanian literature into Czech after 1945“]. Brno, 2010. Bc. Th.

Machek Václav (1894–1965)

Monografie

Recherches dans le domaine du lexique Balto–Slave. Brno, 1934.

Články

Slov. *dъlžb, stprus. dulsis [„Slav. *dъlžb, O. Prus. dulsis“]. – Listy filologické 51, 1924, 132–135.

Příspěvky k balto-slovanskému slovníku. – Zeitschrift für slavische Philologie 18, 1942, 21–29.

Slov. ot-, balt. at-. – Zeitschrift für Slawistik 1, 1956, 3–10.

Slovanská klec a její název. – Voprosy jazykoznanija 1957/1, 96–106.

K slovní zásobě litevštiny. – Zeitschrift für slavische Philologie 28, 1960, 159–164.

K slovní zásobě litevštiny, část 2. – Zeitschrift für slavische Philologie 29, 1961, 345–356.

Diskusní příspěvek k referátu P. Trosta: K otázce balto-slovanských jazykových vztahů [„Discussion contribution to the paper by P. Trost: To the question of Baltic-Slavic language relations“]. – IV Meždunarodnyj sjezd slavistov. Materialy diskussii 2. Moskva 1962, 438–439.

K vysvětlení takzvané Baudouinovy palatalizace ve slovanských a baltských jazycích. – Mélanges linguistiques offerts à Emil Petrovici. par ses amis étrangers à l’occasion des son soixantième anniversaire. Bukurešť 1962, 327–335.

322

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Pět litevských etymologií. – Otázky teorie a dějin jazyka. Sborník na počest profesora B. A. Larina, vyd. S. Ju. Maslov. Leningrad, 1963, 203–211.

O litevských pa- a pô. – Jazykověda 14, 1966, 93–99.

K slovní zásobě litevštiny, část 3. – Časopis pro slovanskou filologii 33, 1967, 168–174.

Sl. gospodъ, lat. hospes a lit. viešpats. – Anály Slovanského filologického ústavu Debrecínské univerzity, Slavica 8, 1968, 155–158.

Slovanské a baltské ekvivalenty latinských intenzivních sloves na -tare a -sāre. – Časopis pro slavistiku 25, 1980, 53–61.

Recenze

Pobaltské země I. – Listy filologické 70, 1946, 141–143.

A. Senn: Litevská dialektologie. Litevská příjmení. – Listy filologické 71, 1947, 155–157.

Kuronská otázka (o Kiparského knize Die Kurenfrage) [„Kuronská otázka (o Kiparského knize Die Kurenfrage“]. – Listy filologické 74, 1950, 60–62.

E. Fraenkel: Litevský etymologický slovník. – Slavia 26, 1957, 439–442.

Redakční poznámka ke stati Le nom balto-slave de „Nord“ Adolfa Erharta [„Editorial note on the paper Le nom balto-slave de „Nord“ by Adolf Erhart“]. – Sborník prací filosofické fakulty brněnské university, A5, 1957, 7.

G. Jacobsson: L’histoire d’un groupe de mots balto-slaves (Göteborg 1958). – Lingua Posnaniensis 8, 1960, 302–306.

Malý Ivan (1978–)

Monografie

(& M. Riegl a kol.) Aktéři v globálních sférách vlivu [„Účastníci v globálních sférách vlivu“]. České Budějovice, Praha, 2010.

Československo-lotyšská společnost 1925–1941 [„Československo-lotyšská společnost (1925–1940)“]. Praha, 2011.

Politické zprávy z Rigy 1934–1939 [„Political news from Riga 1934–1939“]. České Budějovice, Praha, 2011.

(& J. Galandauer & O. Kortus) Národní památník na Vítkově [„The Vitkov National Monument“]. Praha, 2012.

Apžvalgos / Surveys

323

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

(& kol.) Společnost a kultura v Českých zemích 1939 – 1949 [„Společnost a kultura v českých zemích v letech 1939–1949“]. Praha, 2013.

Kapitoly v knihách

(& P. Štoll) Pět století lotyšsko-českých literárních vztahů. I část / Latviešu-čehи literāro сахару pieci gadsimti. I daļa. Riga, 2006.

Lotyšská básnická moderna (prameny – vývoj – souvislosti) [„Lotyšská modernistická poezie (prameny – vývoj – kontext)“]. – Čas moderny, ed. by D. Blümlová, B. Jiroušek. České Budějovice, 2006, 235–244.

Secese v Lotyšsku (secese a lotyšská společnost) [„Secese v Lotyšsku (secese a lotyšská společnost)“]. – Čas secese, Blümlová, D., Gilarová, Z. a kol. České Budějovice, 2007, 368–377.

Učebnice dějepisu jako nástroj ideologického boje [„Učebnice dějepisu jako nástroj ideologického boje“]. – Proměny diskursu české marxistické historiografie, Jiroušek, B. a kol. České Budějovice, 2008, 301–318.

Československá společnost a pobaltské národy. Příspěvek k dějinám vztahů malých národů v čase budování Nové Evropy [„Czechoslovak society and the Baltic nations. A paper on history of relations between small nations during the establishing of New Europe“]. – Prezentace a reprezentace české vědy a kultury v prvním desetiletí samostatného státu (1918–1929), Blümlová, D. a kol. České Budějovice, 2009, 143–157.

Josef Zubatý a jeho neurózy [„Josef Zubaty and his neuroses“]. – Čas zdravého ducha v zdravém těle, Blümlová, D., Kubát, P. a kol. České Budějovice, 2009, 352–360.

Režim Kārlise Ulmanise [„Kārlis Ulmanis’ regime“]. – Československo a krize demokracie ve střední Evropě ve 30. a 40. letech. Hledání východisek, Němeček, J. a kol. Praha, 2010, 189–194.

Lotyšský sen Hanuše Entnera a Pavla Finka [„Lotyšský sen Hanuše Entnera a Pavla Finka“]. – Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost ve 20. století, Acta Slavica et Baltica, Štoll, P. a kol. (eds.). Praha, 2013, 145–155.

Památník na Vítkově v proměnách vládní ideologie a propagandy v letech 1938–1950 [„Památník na Vítkově v proměnách vládní ideologie a propagandy v letech 1938–1950“]. – Společnost a kultura v českých zemích 1939 – 1949, Malý, I. kol. Praha, 2013.

Československo-lotyšská společnost [„The Czechoslovak-Latvian Society“]. – Moderní dějiny 19, 2011, č. 2., 119–147.

Obraz Pobaltí v českém periodickém tisku a diplomatických zprávách. Příspěvek ke konstrukci obrazu Pobaltí v Čechách v letech 1918–1945 [„The Image of the Baltic

324

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

státy v českém tisku a diplomatických zprávách. Příspěvek k utváření obrazu Pobaltí v českých zemích v letech 1918–1945“]. – Utváření identity ve vrstvách paměti [„Utváření identity ve vrstvách paměti“] (= Opera historica 15), ed. by V. Bůžek, J. Dibelka. České Budějovice, 2011, 129–151.

Články

…abych jen něco z lotyštiny do češtiny přeložil... (Po stopách prvních překladů lotyšské literatury v Čechách) [„... in order to just translate something from Latvian to Czech... (Tracing the first translations of Latvian literature in Czech lands)“]. – Tvar 9, 2006, 6–7.

Místo Aloise Václava Červína v české baltistice [„Místo Aloise Václava Červína v české baltistice“]. – Archivní prameny Kolínska, sv. 15, 2009, 251–274.

Lotyšská básnická moderna (prameny – vývoj – souvislosti) [„Lotyšská modernistická poezie (prameny — vývoj — souvislosti)“]. – Čas moderny, ed. by D. Blümlová, B. Jiroušek. České Budějovice, 2006, 235–244.

Volba Kār­lise Ulmanise. Autoritativní režim v Lotyšsku 1934–1940 [„Volba Kār­lise Ulmanise. Autoritářský režim v Lotyšsku v letech 1934–1940“]. – Přítomnost 3, 2008, 59–61.

Pobaltí v pohybu, cesta ke svobodě [„Pobaltí v pohybu, cesta ke svobodě“]. – Přítomnost 1, 2009, 44–45.

Odtud už jen vpřed: pobaltské státy a jejich cesta ke svobodě. – The New Presence 1, 2009, 40–41.

Místo „malého národa“ v dějinách Evropy [„The place of a „small nation“ in the history of Europe“]. – Přítomnost 3, 2009, 10–12.

Jiří Marvan (1936–2016)

Monografie

Modern Lithuanian Declension: A Study of its Infrastructure. Ann Arbor, 1979.

Články

Infinitivum v baltských jazycích a jeho vztah ke slovanskému stavu. – Acta Universitatis Carolinae, Philologica (= Slavica Pragensis 2), 1960, 7–15.

K otázkám kategorie slovesného způsobu v současné lotyštině [„Toward the questions of the category of the verbal mode in contemporary Latvian“]. – Slavica Pragensis 4, 1962, 253–257.

Apžvalgos / Surveys

325

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

O některých predikativních funkcích litevského participia (syntaktický náčrt). – Kalbotyra 4, 1962, 33–42.

K otázce lingvogeografického postavení balto-slovanských jazyků. – Baltistica 5, 1969, 17–19.

Baltské a indoevropské ergativum (na základě průkopnické práce profesora Pavla Trosta). – Lituanus 19, 1973/1, 31–38.

Slovansko-východobaltská jazyková oblast (první etapa v procesu reintegrace). – Bałto-słowiańskie związki językowe. Wrocław, 1990, 283–289.

Matoušková Lenka (–)

Próza básníka Aleksandrse Čakše [„The Prose of Poet Aleksandrs Čakš“]. Praha, 2005. Ma. Th.

Matoušková Michaela (1989–)

Litewská počítačová terminologie ve světle jazykové politiky a jazykových norem [„The Lithuanian computer terminology in the light of language policy and language standards“]. Brno, 2013. Bc. Th.

Mazurová Lenka (1987–)

Sekundární prepozice v litevštině ve srovnání s češtinou [„Secondary Prepositions in Lithuanian in Comparison to Czech“]. Brno, 2012. Bc. Th.

Srovnávací analýza tvorby Marie Pečkauskaitė Šatrijos Ragany („Sename dvare“) a Boženy Němcové („Babička“) [„Comparative study of literary output of Marija Pečkauskaitė Šatrijos Ragana („In the Old Estate“) and Božena Němcová („The Grandmother“)“]. Brno, 2014. Ma. Th.

Melicherová Eva (1985–)

Komparace mužské a ženské symboliky v litevských a českých lidových písních [„Masculin and Feminin Symbols in the Lithuanian and Czech Folklore“]. Brno, 2008. Bc. Th.

326

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Měsíc Cyril (1969–)

Knihy p. Vojtěcha Srby v kroměřížském zámeckém fondu [„Books of Vojtěch Srba in Kroměříž Castle Library“]. – Problematika historických a vzácných knižních fondů, 19–24. Olomouc, 2008 (2009).

Miškovský Josef (1979–)

Regionální geografie a regionální identita pobaltských zemí [„Regional identity and regional differentiation of the Baltic countries“]. Praha, 2012. PhD. Th.

Montvilaitė-Sabaitienė Geda (–)

Články

Fenomén Vytautase Sirijos Giry. – Práce Balty­styczne 3: język, literatura, kultura. Varšava, 2006, 359–364.

Intertextualita M. Kundery a S. T. Kondrota: metaforická, nebo metonymická? – Čtení Česlawa Miłosze 3. Průsečíky kultur: zkušenosti a proměny. Kaunas, 2010.

Ženská koncepce domova v románech Milana Kundery. – Reprezentace a utváření národní / občanské identity dnes. Kaunas, 2008, 171–179.

Litevsky psaná literatura [„Lithuanian language literature“]. – Literatura ve světě – svět v literatuře. Praha, 2007, 215–221.

Motlová Renata (–)

Pohled na podíl českých zemí na křížové výpravy ve východním Pobaltí v české historiografii 19. století [„The Participation of Czech Lands in Baltic Crusades from the Perspective of Czech Historiography of 19ᵗʰ Century“]. Brno, 2011. Bc. Th.

Němcová Petra (1987–)

Baltská hydronyma [„Baltic hydronyms“]. Brno, 2013. Ma. Th.

Lotyšská hydronyma [„Latvian hydronyms“]. Brno, 2014. Ri.

Apžvalgos / Surveys

327

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Němec Igor (1924–2005)

Články

K západoslovansko-baltským shodám: deverbativní formant *uljo- [„Ke shodám mezi západní slovanštinou a baltštinou: deverbativní formant *uljo-“]. – Litterae slavicae medii aevi: Francisco Venceslao Mareš sexagenario oblatae, ed. J. Reinhart. Mnichov, 1985, 253–261.

Nikuļceva Sandra (–)

Povaha lexikální polysémie: srovnání češtiny a lotyštiny [„The Nature of lexical polysemy, a comparison of Czech and Latvian languages“]. Praha, 1999. Magisterská práce.

Česko-lotyšský slovník [„Czech-Latvian dictionary“]. Praha, 2008. Ri.

Monografie

Česko-lotyšský slovník [„Czech-Latvian dictionary“]. Voznice, 2006.

Obuszáková Markéta (–)

Ženská božstva v lotyšské mytologii a folkloru [„Female deities in the Latvian mythology and folklore“]. Praha, 2013. Bakalářská práce.

Parolek Radegast (1920–)

Monografie

Srovnávací dějiny baltských literatur [„Comparative history of the Baltic literatures“]. Praha, 1978.

Litevská literatura (Vývoj a tvůrčí osobnosti) [„Lithuanian literature (Development and creative personages“)]. Praha, 1996.

V kruhu krásy: malá antologie z lotyšské a litevské lidové poezie [„In the circle of Beauty: a small anthology of Latvian and Lithuanian folk poetry“]. Praha: Bohemika, 1996.

Lotyšská literatura (Vývoj a tvůrčí osobnosti) [„Lithuanian literature (Development and creative personages“)]. Praha, 2000.

Les duší: antologie lotyšské poezie 19.–20. století [„The woods of souls: an anthology of Latvian poetry of the 19th–20th century“]. Praha, 2001.

328

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Články

K typologii literatur národního obrození ve střední a východní Evropě [„Toward the typology of the literatures of the national revival in Central and Eastern Europe“]. – Slavia 51, 1982, 21–29.

Pešková Michala (1983–)

Litevské slovesné morfy ne–, be–, te– ve vztahu k aktuálnímu členění věty [„Lithuanian Verbal Morphs ne–, be–, te– in Relation to Functional Sentence Perspective“]. Brno, 2007 (2008). Bc. Th.

Kulturní germanizace Malé Litovy a její projevy v románové tvorbě Ievy Simonitytė [„Germanisation of the Lithuania Minor in the Novels of Ieva Simonait yte“]. Brno, 2010. Ma. Th.

Petr Jan (1931–1989)

Recenze, životopisy, bibliografie

Gebauerovy překlady litevských dain [„Gebauerovy překlady litevských dain“]. Acta Universitatis Carolinae Philologica (= Slavica Pragensia) 20, 1979.

Leopold Geitler – bibliografický soupis vědeckých prací s přehledem jeho činnosti [„Leopold Geitler – a bibliography of his scientific works with survey of his activity“], Praha, 1979.

Cesta L. Geitlera do Litvy a její výsledky [„A journey of L. Geitler in Lithuania and its results“]. – Praha–Vilnius. Sborník prací k 400. výročí založení univerzity ve Vilniusu, uspořádali Jan Petr & Luboš Řeháček. Praha: Univerzita Karlova, 1981, 65–80.

O dějinách litevského jazyka (o knize Z. Zinkevičiuse, Lietuvių kalbos istorija 1. Lietuvių kalbos kilmė, Vilnius: Mokslas 1984) [„O dějinách litevského jazyka (o knize Z. Zinkevičiuse. Lietuvių kalbos istorija 1. Lietuvių kalbos kilmė, Vilnius: Mokslas 1984)“]. – Slovo a slovesnost 47, 1986, 53–59.

Adolf Erhart: Baltské jazyky [„Baltic languages“] (Praha: SPN, 1984). – Slovo a slovesnost 47, 1986, 71–72.

K etnogenezi Baltů (o sborníku Problemy etnogeneza i etničeskoj istorii baltov. Vilnius: Mokslas 1985) [„K etnogenezi Baltů (o sborníku Problemy etnogeneza i etničeskoj istorii baltov. Vilnius: Mokslas 1985)“]. – Slovo a slovesnost 48, 1987, 163–168.

Apžvalgos / Surveys

329

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

K etnogenezi Litevců (o sborníku Lietuvių etnogenezė. Vilnius: Mokslas 1987) [„On the ethnogenesis of Lithuanians (about the anthology Lietuvių etnogenezė. Vilnius: Mokslas 1987“]. – Sloo o slovesnost 50, 1989, 52–56.

Petrová Aneta (1989–)

Atributivní konstrukce v litevštině a češtině [„Attributive Constructions in Lithuanian and Czech“]. Brno, 2011. Bc. Th.

Konstrukce baltského archetypu v próze Romualdase Granauskase [„Konstrukce baltského archetypu v próze Romualdase Granauskase“]. Brno, 2013. Diplomová práce.

Pochylá Lenka (–)

Samuel Boguslaw Chylinský a jeho litevská bible [„Samuel Boguslaw Chylinsky and his Lithuanian Bible“]. Brno, 2003. Bc. Th.

Polák Václav (1912–1981)

Články

Úvahy o původu slovesného vidu ve slovanských jazycích. – Orbis 19, 1970, 187–201.

Recenze

Christian S. Stang.: Das slavische und baltische Verbum (Oslo 1942). Český časopis filologický 3, 1944–45, 216.

Polcarová Gabriela (–)

A. Škemův exilový román „Bílé plátno“ (příspěvek k typologii prózy A. Škemy) [„Exilový román A. Škemy „Bílé plátno“ (příspěvek k typologii prózy A. Škemy“]. Praha, 2002. Ma. Th.

Procházka Petr (–)

Oldřich Hujer (1880 – 1942) a kontinuita československé baltistiky [„Oldřich Hujer (1880 – 1942) and the continuity of Czech Baltic studies“]. Brno, 2010. Bc. Th.

Románová trilogie Grigorije Kanoviče v dějinném kontextu [„Románová trilogie Grigorije Kanoviče v historickém kontextu“]. Brno, 2013. Ma. Th.

330

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Rajmonová Patricie (–)

M. K. Čiurlionis v litevské literatuře [„M. K. Čiurlionis v litevské literatuře“]. Praha, 1998. Ma. Th.

Řeháček Luboš (1929–1996)

Monografie

(& L. Švec) Česko-litevské vztahy v průběhu staletí: příspěvky z interdisciplinárního vědeckého kolokvia Vilnius, 25. –26. X. 1995 =Litevské a české vztahy v průběhu staletí: příspěvky z interdisciplinárního vědeckého kolokvia Vilnius, 25. –26. X. 1995.

Články

P. J. Šafařík a počátky naší baltistiky [„P. J. Šafařík a počátky našich baltistických studií“]. – Acta Universitatis Carolinae Philologica (= Slavica Pragensia) 3, 1961, 41–54.

Příspěvek k problematice jazykové konvergence v Pobaltí. K původu a rozvoji tvarů k-ového imperativu v litevštině [„A contribution on problems of the language convergence in the Baltic countries. Origin and development of the k-form imperative in Lithuanian“]. – Slavica Pragensia 6, 1964, 159–170.

Rozvoj sovětské baltistiky [„Rozvoj sovětských baltistických studií“]. – Jazykovědné aktuality 15, 1978, 133–142.

Baltistika na pražské universitě (1848–1978) [„Baltistic studies at the Prague University“]. – Praha-Vilnius. Sborník prací k 400. výročí založení univerzity ve Vilniusu, ed. by J. Petr, L. Řeháček. Praha, 1981, 45–63.

Říhová Monika (–)

Psychologická próza Reginy Ezery [„Psychological Prose by Regina Ezera“]. Praha, 2013. Ma. Th.

Schleicher August (1821–1868)

Monografie

Příručka litevského jazyka 1. Gramatika; 2. Čítanka a slovníček. Praha, 1856–1857.

Články

Litevština. – Zprávy ze zasedání Císařské akademie věd, filozoficko-historická třída 11, 1853, 76–156.

Apžvalgos / Surveys

331

EVA SEITLOVÁ, TEREZA KABELÁČOVÁ, VÁCLAV BLAŽEK, JINDŘICH ČELADÍN

O jazyce litevském, zvláště s ohledem na slovanský [„On Lithuanian, especially with regard to Slavic“]. – Časopis Musea Království českého 27, 1853, 320–334.

Litevština a stará italština, KZ 4, 1855, 240.

Litauischen Märchen, Sprichworte, Rätsel und Lieder. Weimar, 1857.

-tē jako koncovka infinitivu v litevštině. Příspěvky ke srovnávacímu jazykovému bádání v oblasti árijských, keltských a slovanských jazyků 1. sv., 1858, 27–29.

K litevské gramatice. Příspěvky ke srovnávacímu jazykovému bádání v oblasti árijských, keltských a slovanských jazyků 1. sv., 1858, 499–500.

Litevské básně Christiana Donelaitise (se slovníčkem a úvodem). Petrohrad, 1865.

Kratkij očerk doistoričeskoj žizni severo-vostočnogo otdela indo-germanskih jazykov, Zapiski imperatorskoj akademii nauk, Tom VIII, knižka I, No. 2, 1865–66, 1–179.

Temy imen čislitel’nyh v litvo-slavjanskom i německom jazykach, Zapiski imperatorskoj akademii nauk, Priloženije k X. tomu, No. 2, 1866, 1–69.

Sedláček František (1882–1965)

Monografie

Přízvuk podstatných jmen v jazycích slovanských [„Accent of substantives in Slavic languages“]. Praha, 1914.

Články

K přízvukovým otázkám jazyků baltoslovanských [„Toward the accentological questions of the Balto-Slavic languages“]. – Sborník filologický 1, 1910, 190–227.

K přízvukovým otázkám jazyků baltoslovanských. Jména víceslabičná [„Toward the accentological questions of the Balto-Slavic languages. The polysyllabic nouns“]. – Sborník filologický 2, 1911, 172–187.

Seitlová Eva

viz Eva Křivánková

Slovotvorná modifikace míry a intenzity adjektiv [„Modification of Measure and Intensity in Adjectives by Using Tools of Word Formation“]. Brno, 2009. Ma. Th.

332

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Srba Adalbertas (1855–1927)

Články

Jazykové otázky: Je předpona da- opravdu neslovanská? – Draugija 51, 1911, 260–262.

Částečka del v jazyce litevských písemností. – Viltis, 8. (21.) května, č. 52, 1911, 1.

Jazykové otázky: Několik slov o půvabnosti a jemnosti stylu v litevsko-lotyšských pohádkách. – Draugija 53, 1911, 71–81.

Jazykové otázky: O aoristech v litevských a lotyšských pohádkách. – Draugija, 55–56, 1911, 281–292.

Jazykové otázky: O supinu v litevských pohádkách. – Draugija 57, 1911, 40–49.

Pravopisné otázky. – Draugija 57, 1911, 50–55.

O slovesách momentiv v litevštině (Příspěvek k litevské syntaxi). – Lie-tuvių tauta, kn. 2, d. 1, 1911, 51–71.

Materiál k litevské syntaxi: 1. Něco z litevské syntaxe užívané v pohádkách; 2. O supinu v litevských pohádkách; 3. Jak Litevci a Lotyši užívají budoucí čas ve svých pohádkách. – Lietuvių tauta, kn. 2, d. 1, 1911, 72–95.

Jazykové otázky: 1. O vazbě kad + infinitiv; 2. Jsou účelové věty typu »idant patikti« skutečně „slavismy“, kterým je třeba se v litevské próze vyhýbat? – Draugija 63, 1912, 266–271.

Materiál k syntaxi litevského jazyka: 1. Hyperboly v litevských a lotyšských pohádkách; 2. Zeměpisné termíny v litevských pohádkách; 3. Jak a kdy se v litevských a lotyšských pohádkách užívá konjunktivní tvar; 4. Přirovnání. – Lietuvių tauta, kn. 2, d. 2, 1913, 153–181.

Jak je utvořeno litevské sloveso. – Draugija 84, 1913, 351–357.

O jednom nebezpečí, které skrytě ohrožuje litevský jazyk. – Viltis 7, 1914, 193–198.

Špetka psychologie v litevských slovesech. – Viltis. 9–10, 1914, 257–268.

Z oblasti syntaxe litevského jazyka: 1. Je předpona (praefiksas) da- opravdu nelitevská?; 2. Elipsa a reduplikace, dvě ozdoby jazyka pohádek; 3. Jak se v litevských a lotyšských pohádkách využívá tvar futura (budoucího času); 4. Několik slov o eleganci a jemnosti stylu litevských a lotyšských pohádek. – Lietuvių tauta, kn. 3, d. 2, 1923, 280–318.

K „Nejstarší litevské jazykové památce“. – Lietuvių tauta, kn. 3, d. 2, 1923, 450–456.

(& J. Basanavičius) O jazykové příbuznosti starých Thráků a dnešních Litevců: Z fonetiky a gramatiky thráckého jazyka: 1. Fonetika; 2. Gramatika. Dodatky a doklady. – Lietuvių tauta, kn. 3, d. 3, 1925, 485–505.

Co je trakologie? – Lietuvių tauta, kn. 4, d. 1, 1926, 1–4.

Apžvalgos / Surveys

333

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Srba Vojtěch

Viz Srba Adalbertas

Svobodová Markéta (1987–)

Litevská literární avantgarda a její manifesty. Dvě tváře litevské avantgardy [„Lithuanian avant-garde and its manifests. The two faces of Lithuanian avant-garde“]. Brno, 2009. Bc. Th.

Románová tvorba Renaty Šerelyteové [„The Novels of Renata Šerelyte“]. Brno, 2011. Ma. Th.

Syslová Petra (–)

Sémantika předpon litevských sloves (hlavní tendence) [„The semantics of suffixes of Lithuanian Verbs“]. Praha, 2002. Ma. Th.

Šafařík Pavel Josef (1795–1861)

Články

O národech kmene litevského [„On the nations of the Lithuanian race“]. – Časopis Musea Království českého 9, 1835, 292–315.

Bibliografický přehled sbírek slovanských národních písní. Pří́davek: Písně litevské [„Bibliographical survey of collections of Slavic folk-songs. Addition: Lithuanian songs“]. – Časopis Musea Království českého 12, 1838, 545–561.

Šeferis Vaidas (1974–)

Monografie

Slovníček česko-litevský a litevsko český [„Czech-Lithuanian and Lithuanian-Czech Dictionary“]. Brno, 2009.

Karel Janáček. Přízvukování u Donalitia: Donelaičio kirčiavimas. Brno, 2009.

Mano tévyné – prie jo širdies: Gabrielos Eleonoros Mol-Basanavičienės dienoraštis ir laiškai. Vilnius, 2010.

Kristijono Donelaičio „Metų“ rišlumas. Vilnius, 2014.

334

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Články

Lituanistika ir jos realios perspektyvos. – Šiaurės Atėnai, 1996, 43, Vilnius, 1996, 11.

Podráždění svědomí v mystických textech zábavního tisku. – Analýza současného sociálního diskurzu. Vilnius, 1997.

Mít a nemít. – Metai 5, Vilnius, 2000.

Litva. Latinská abeceda. – Pokračování příště. Eseje o Litvě a Evropě, ed. by P. Subačius. Vilnius, 2002, 119–130.

Litva. Latinská abeceda. – Trochu z odstupu. Eseje o Litvě a Evropě, ed. P. Subačius. Vilnius, 2002, 169–178.

Baltistika na univerzitě v Brně. – Literatura 44, 2002, Vilnius, 2002, 3.

Tadas Juozapas Bukota. – Litevská náboženská próza druhé poloviny 18. století až počátku 19. století, čítanka. Vilnius, 2003, 106–123.

Kazimieras Klimavičius. – Litevská náboženská próza druhé poloviny 18. století až počátku 19. století, čítanka. Vilnius, 2003, 49–65.

(& V. Knabikaitė) Z dějin litevské stylistiky [„Z dějin litevské stylistiky“]. – Slovo a slovesnost. Praha, 2006, 67, 120–145.

Národní identita v litevských biografiích (Jonas Basanavičius, Jonas Šliūpas, Vincas Kudirka). – Literatura 48(5), Vilnius, 2006, 45–76.

O identitě. – Literatura 48(5), Vilnius, 2006, 9–12.

Znovu objevovaný Vilnius. – Literatura 49(1), Vilnius, 72–77.

Baltistika na univerzitě v Brně. – Literatura 49(1), Vilnius, 83–84.

Basanavičius v Praze: milostný příběh. – Balto-Slavicum Pragense – Acta Slavica et Baltica, volumen VII, ed. by J. Marvan. Praha, 2007, 171–180.

Nalezena disertace Karele Janáčka o přízvukování Donelaitise. – Baltistica 43(2), Vilnius, 2008, 321–322.

Recepce díla Kristijonase Donelaitise v českých zemích [„The reception of Donelaitis’ work in Czech Lands“]. – Baltské jazyky v proměnách metod. Brno, 2008, 63–77.

Novodobá litevská esejistika [„Současná litevská esejistika“]. – Plav 3, Praha, 2008, 9.

Disertace Karla Janáčka o Donelaitisově přízvuku. – Gimtoji kalba 5(491), Vilnius, 2008, 14–15.

Apžvalgos / Surveys

335

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Tvorba Kristijonase Donelaitise v zorném poli české filologie. – Senoji Lietuvos literatūra 28, Vilnius 2009, 41–62.

Vývoj baltských studií v posledním desetiletí ve střední Evropě. Last Decade Changes in Central Europe in the Field of the Baltic Studies. – Žmogus ir žodis 13(1), 2011,117–113.

Baltistika v Brně. – Literatūra 53 (1), Vilnius, 2011, 157–159.

Problémy kompozice „Metų“ Kristijonase Donelaitise. – Literatūra 54(1), Vilnius, 2012, 39–55.

Jonas Basanavičius v Praze 1882–1884 – Jonas Basanavičius v Praze 1882–1884. – Studia Territorialia - Supplementum 2(1), Praha, 2012, 43–64.

Jonas Basanavičius. – Literatura pro 11. ročník. Čítanka, část II: romantismus, realismus, neoromantismus, ed. by A. Martišiūtė-Linartienė. Vilnius, 2012, 234–244.

Hledání domova v zemi Ulro. – Czesławo Miłoszo kūryba: modernioji LDK tradicijų tasa, sud. M. Kvietkauskas. Vilnius, 2012, 112–126.

Kristijonasi Donelaitisovi – 300. – Metai, roč. 2013, č. 1, Vilnius, 2013, 85–90.

Začátek „Zimních starostí“ jako kód struktury díla Metai. – Senoji Lietuvos literatūra 37, Vilnius, 2014, 192–233.

Kulturní prostředí od 18. století do první poloviny 19. století. – Bagdonavičius, Vaclovas. Stručná encyklopedie Malé Litvy. Vilnius, 2014, 196–198.

Kontrapunkty „Podzimních darů“. – Naujasis židinys-Aidai 5, Vilnius, 2014, 48–64.

Paroda Brno apie Baltijos valstybes. – Literatūra ir menas, 2014, 2(3456), 23–24.

„Metai“ Kristijonase Donelaitise ve světle kompoziční analýzy. – Annaberger Annalen, Kempten 2015, r. 2015, č. 23, 245–270.

Šelelyová Denisa (1978–)

Mārtinš Zīverts novātor lotyšského dramatu [„Mārtinš Zīverts an innovator of Latvian drama“]. Praha 2004. Ma. Th.

Škodová Markéta (1985–)

Strofa a rým ve sbírce „Žaibai ir vejai“ Henrikase Radauskase [„Strophe and Rhyme in the Henrikas Radauskas’ Poem-book „Žaibai ir vejai““]. Brno, 2008. Bc. Th.

336

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Regionální volby na Litvě: teorie druhořadých voleb a volební cyklus [„Regional Elections in Lithuania: The Theory of Second-Order Elections and Electoral Cycle“]. Brno, 2012. Ma. Th.

Postkolonialismus v současné litevské dramaturgii [„Postcolonialism and the Contemporary Lithuanian Dramaturgy“]. Brno, 2014. Ma. Th.

Články

Populismus na Litvě [„Populism in Lithuania“]. – Kulturní noviny, č. 10, 2012, 4–5.

Škrabal Michal (1979–)

Složená deklinace adjektiv v lotyštině, jejich vznik, vývoj a současný stav [„Compound declination of adjectives in Latvian: Origin, development and present state“]. Praha, 2004. Ma. Th.

Články

Slovesný vid v lotyštině z perspektivy lexikografa [„Slovesný vid v lotyštině z perspektivy lexikografa“]. – Korpusová lingvistika Praha 2011. 1 – InterCorp, ed. by F. Čermák. Praha, 2011, 262–269.

Pozapomenutý Alois Koudelka [„Forgotten Alois Koudelka“]. – Tvar, 19, 2011, 11.

Moderně, či tradičně? Připravovaný lotyšsko-český slovník v konfrontaci s dosavadními výsledky česko-baltské lexikografie [„Moderně, či tradičním způsobem? Připravovaný lotyšsko-český slovník v konfrontaci s dosavadními díly česko-baltské lexikografie“]. – Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost ve 20. století, ed. by P. Štoll. Praha, 2013.

Štoll Pavel (1964–)

Česko-lotyšská literární vzájemnost do roku 1940 [„Czech-Latvian mutuality since 1940“]. Praha, 1998. Ma. Th.

České kontexty lotyšských kulturních tradic [„Czech contexts of Latvian cultural traditions“]. Praha, 2011. PhD. Th

Monografie

Pět století lotyšsko-českých literárních vztahů. Pět století lotyšsko-českých literárních vztahů. Riga, 2006.

Apžvalgos / Surveys

337

EVA SEITLOVÁ, TEREZA KABELÁČOVÁ, VÁCLAV BLAŽEK, JINDŘICH ČELADÍN

Knižní kapitoly

Objevitel lotyšských a litevských pokladů [„The Discoverer of Latvian and Lithuanian treasures“]. – Radegast Parolek. Biografický soupis publikovaných prací s přehledem jeho činnosti, ed. by M. Jehlička, S. Cita. Praha, 1993, 14–16.

Litevská kultura [„litevská kultura“]. – Dějiny pobaltských zemí, ed. by L. Švec, V. Macura, P. Štoll. Praha, 1996, 332–356.

Lotyšská kultura [„lotyšská kultura“]. – Dějiny pobaltských zemí, ed. by L. Švec, V. Macura, P. Štoll. Praha, 1996, 308–331.

Předmluva, články. – Slovník pobaltských spisovatelů, ed. by N. Slabihoudová, A. Vlčková, P. Štoll. Praha, 2003, druhé opravené a doplněné vydání 2008.

Překlady pohádek Kārla Skalbeho do češtiny. – Ziemeļmeita. Kārlim Skalbem – 125. Raksti, apceres, notikumi dzejnieka jubilejā, ed. by V. Rūmnieks. Rīga, 2005, 81–90. Zkráceně totéž: Augsta kā debesis. Latvijas Vēstnesis 6. 1. 2005, s. B 8.

Lotyšsky psaná literatura [„Latvian literature“]. – Literatura ve světě 2004, ed. by H. Zahradníčková. Praha, 2005, 149–161.

Závěrečné slovo. – Krietnais kareivis Šveiks pirms kara un citi jocīgi stāstiņi, Hašeks, J. Rīga, 2006, 172–174.

K 85. narozeninám baltisty Radegasta Parolka. Biografie a bibliografie Radegasta Parolka [„U příležitosti 85. narozenin Radegasta Parolka. Životopis a bibliografie Radegasta Parolka“]. – Zlatý fond baltických literatur, Parolek, R. Praha, 2006, 158–168.

Lotyšsky psaná literatura [„lotyšská literatura“]. – Literatura v Evropě., Schleissová, E. Praha, 2006, 163–167.

Lotyšsky psaná literatura [„lotyšská literatura“]. – Literatura ve světě. Svět v literatuře. 2006–2007, ed. by P. Kitzler. Praha, 2007, 222–229.

Kořeny a květy „kultury srdce“ vidzemských herrnhutistů. – Dzīvesmāksla: Latvija, Baltija, Eiropa, ed. by I. Šuvajevs. Rīga, 2008, 227–237.

Kontexty lotyšských kulturních tradic v českém prostředí. – Literatūra un reliģija. Zinātnisko rakstu krājums, ed. by I. Kalniņa, V. Vecgrāvis. Rīga, 2010, 80–86.

Články

Profesor Radegast Parolek a lituanistika [„Professor Radegast Parolek and lithuanistics“]. – Česko-litevské vztahy v průběhu staletí. Sborník příspěvků z interdisciplinárního vědeckého kolokvia ve Vilniusu v r. 1995, ed. by L. Řeháček, L. Švec. Praha, 1998, 128–129.

338

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Bibliografie české baltistiky

Osudy dobrého vojáka Švejka v Lotyšsku [„Dobrý voják Švejk v Lotyšsku“]. – Mezinárodní konference Hašek a Švejk – humor tisíciletí, ed. J. Kliment. Lipnice nad Sázavou, 2003, 98–101.

Lotyšská hymna práce, její původ a osudy [„Lotyšská hymna práce, její původ a osudy“]. – Pocta Čelakovskému. Acta Slavica et Baltica, ed. J. Marvan, P. Štoll. Praha, 2004, 24–29.

Křesťanský voják Švejk v Lotyšsku. – Aktuální problémy literární vědy. Folklor, zahraniční literatura. Sborník 9, ed. E. Lāms. Liepāja, 2004, 269–284, rovněž – Cesty jazyka, křižovatky, ed. D. Ausekle. Riga, 2004, 73–90.

F. L. Čelakovský a J. Alunāns – rozsévači zdravého zrna. – Aktuālas problēmas literatūras zinātnē. Rakstu krājums 11, ed. by E. Lāms. Liepāja, 2006, 99–108, zkrcēnē tēž Veselo graudu sējēji. – Latvijas Vēstnesis 5. 5. 2005, s. B 7.

Hernhútství ve Vidzeme, jeho české kořeny a význam pro lotyšskou kulturu. – Balto-Slavicum Pragense, Acta Slavica et Baltica, Volumen VII, ed. by J. Marvan. Praha, 2007, 181–188.

Zrcadla české literatury Marty Grimmy. – Aktuālas problēmas literatūras zinātnē. Rakstu krājums 13, ed. by A. Kuduma. Liepāja, 2008, 119–126.

Kořeny českých a lotyšských bratrských obcí: podobné a odlišné rysy. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Latviešu literatūra un reliģija. Latvijas Universitātes raksti, 732. sējums, ed. by I. Kalniņa, I. Leitāne. Rīga, 2008, 30–37.

Marta Grimma – stavitelka chrámu. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Krājumam „Tā neredzīgā Indriķa dziesmas“ (1806) – 200 gadi, Jura Alunāna krājumam „Dziesmiņas“ (1856) – 150 gadi. Latvijas Universitātes raksti, 731. sējums, ed. by I. Kalniņa, M. Grudule. Rīga, 2008, 200–207.

Ochranovské proměny lotyšské kultury [„Transformations of Latvian culture under the influence of Moravian Church“]. – Baltské jazyky v proměnách metod. Sborník příspěvků z mezinárodní baltistické konference, ed. by V. Šeferis. Brno, 2008, 79–86.

Lotyšská literatura v současných Čechách. – Aktuālas problēmas literatūras zinātnē. Rakstu krājums 14, ed. by Z. Gūtmane. Liepāja, 2009, 132–138.

Recepce osobnosti a myšlenek Jana Husa v Lotyšsku v českém kontextu. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Latviešu literatūra un reliģija. Latvijas Universitātes raksti, 748. sējums, ed. by I. Kalniņa, I. Leitāne. Rīga, 2010, 31–39.

Bratrská obec v románech Arturse Baumana. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Latviešu literatūra un reliģija. Latvijas Universitātes raksti, 748. sējums, ed. by I. Kalniņa, I. Leitāne. Rīga, 2010, 128–133.

Apžvalgos / Surveys

339

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Moje Litva [„My Lithuania“]. – Litva a Česko, 2010/2011, č. 20–21, 49–52.

Die Triaden Jan Amos Komenskýs in Lettland. – Unitas fratrum, 2011, Heft 65/66, 41–48.

Romantismus v české a lotyšské literatuře: období a osobnosti. – Lotyšská a cizojazyčná literatura: od romantismu k modernismu, III, Romantické vidění světa v lotyšské a cizojazyčné literatuře počátku 20. století. Riga, 2012, 97–104.

Hnutí českých občanů na podporu Pobaltí v letech 1990–1991. – Česko – Litva. 20. výročí diplomatických vztahů. Vilnius, 2012, 77–83.

Realismus a naturalismus v české literatuře a jejich ohlas v Lotyšsku. – Lotyšská a cizojazyčná literatura: od romantismu k modernismu IV. Vektory poetiky realismu a naturalismu v lotyšské a cizojazyčné literatuře. Sborník vědeckých prací (70. konference Lotyšské univerzity, Fakulta humanitních věd). Riga, 2013, 98–105.

Švec Luboš (1961–)

Monografie

Československo a pobaltské státy v letech 1918–1939: vývoj politických a hospodářských vztahů Československa s Litvou, Lotyšskem a Estonskem v meziválečném období [„Czechoslovakia and Baltic states in years 1918–1939: Development of Czechoslovak political and economic relations with Lithuania, Latvia and Estonia during the Interwar period“]. Praha, 2001.

Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988–1991 [„Perestroika, the Baltic states and Czechoslovakia 1988–1991“]. Praha, 2013.

Kapitoly v knihách

Dějinné dilema a trauma trojí okupace [„A Historical dilemma and a trauma of triple occupation“]. – V plesových střevíčkách sibiřským sněhem, ed. by S. Kalniete. Praha, 2005, 285–292.

Česko-lotyšské kontakty během první světové války a navázání diplomatických vztahů [„Czech-Latvian contacts during the First World War and the establishing of diplomatic relations“]. – Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost ve 20. století, Štoll, P. a kol. (eds.). Praha, 2013, 19–39.

Články

Česko-litevské vztahy během devadesátých let a vytváření obrazu České republiky mezi litevskou veřejností [„Czech-Lithuanian relations during the nineties and creating the image of the Czech Republic in the Lithuanian Public“]. – Institucionalizace

340

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

(ne)odpovědnosti: globální svět, evropská integrace a české zájmy. 2, Proměna české společnosti, ed. by J. Kabele, L. Mlčoch. Praha, 2001, 352–366.

Holokaust v Litvě a Lotyšsku [„The Holocaust in Lithuania and Latvia“]. – Stín šoa nad Evropou, ed. by M. Pojar. Praha, 2001, 171–191.

Od rolnických etnik k moderním národům: národní hnutí národů Pobaltí. – Strany Baltii i Rossija: obščestva i gosudarstva, ed. by D. E. Furman, E. G. Zadorožňuk, Moskva, 2002, 28–80.

Věda a vysoké školství v podmínkách transformace postsovětské země: lotyšský příklad [„Sciences and higher education in the process of transformation of a postsoviet country: Latvian example“]. – Konsolidace vládnutí a podnikání v České republice a v Evropské unii 3. Univerzity a vzdělání, ed. by J. Pešek. Praha, 2002, 158–167.

Baltsko-severský prostor [„The Baltic-Nordic space“]. – Visegrád: možnosti a meze středoevropské spolupráce, ed. by J. Vykoukal. Praha, 2003, 269–298.

Litva [„Lithuania“]. – Visegrád’ možnosti a meze spolupráce, ed. by J. Vykoukal. Praha, 2003, 340–343.

České národní hnutí a baltská etnika: motivace zájmu a styčné plochy [„Czech national movement and Baltic ethnic groups: The motivation of interest and points of contact“]. – Pocta Čelakovskému, Praha, 2004, 30–36.

Dějiny a stát: zformování lotyšské historiografie v meziválečném období [„History and state: Formation of Latvian historiography in the Interwar period“]. – Slovanský přehled, roč. 90, č. 3, 2004, 269–279.

Lotyšsko [„Latvia“]. – Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy, Kubát, M. a kol. (eds.). Praha, 2004, 199–216.

Role historismu ve vytváření národní identity moderní litevské společnosti: státotvorné kulty a stereotypy [„The Role of historicism in the formation of national identity of modern Lithuanian society: State-forming cults and stereotypes“]. – Rozvoj české společnosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia, Končelík, J. a kol. (eds.). Praha, 2004, 369–381.

Návrat dějin: institucionální a ideová transformace litevské historiografie během devadesátých let [„The Return of history: Institutional and ideological transformation of Lithuanian historiography during the nineties“]. – Acta Universitatis Carolinae – Studia Territorialia VII – 2005, Praha, 2006, 231–253.

Rusifikace a formování národní identity na teritoriu Velkoknížectví litevského v 2. pol. 19. století [„Russification and formation of national identity in the territory of the

Apžvalgos / Surveys

341

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Grand Duchy of Lithuania in the second half of the 19th century“]. – Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model, Praha, 2006, 135–149.

Personální kulturní autonomie v Estonsku a podmínky její aplikace (komparace meziválečného a současného modelu) [„Personal cultural autonomy in Estonia and conditions of its application (Comparison of interwar and contemporary model)“]. – Pražské sociálně vědní studie. Teritoriální řada 032, Praha, 2006, 23 s.

Problém tradice a modernity v moderních lotyšských dějinách [„The Issue of tradition and modernity in modern Latvian history“]. – Slovanské historické studie (mimořádné číslo), Praha, Brno, 2006, 101–116.

Herbert Adolphus Miller, psychóza útlisku a středoevropská otázka [„Herbert Adolphus Miller, psychosis of oppression and Central European nations“]. – Slovanský přehled 93, 2007, 289–320.

Svaz lotyšských zemědělců a jeho role v meziválečné politice [„Latvian Farmers’ Union (Latviešu Zemnieku savienība) and its role in Latvian interwar politics“]. – Agrární strany ve vládních a samosprávných strukturách mezi světovými válkami, Studie Slováckého muzea v Uherském Hradišti 13/2008, 63–70.

Středoevropská unie: pokus o spolupráci středoevropských a východoevropských představitelů na konci první světové války. – The disintegration of Czechoslovakia in the end of 1930s, policy in the Central Europe, ed. by E. Voráček. Prague, 2009, 123–145.

Zastoupení venkova a diferenciace litevského agrárního hnutí po vzniku samostatného státu [„The political representation of Lithuanian countryside and differentiation of agrarian movement after the establishment of independent state“]. – Agrární strana a její zájmové, družstevní a peněžní organizace, Studie Slováckého muzea v Uherském Hradišti 15/2010, 83–89.

Prezident Antanas Smetona a jeho režim prizmatem československé publicistiky a diplomacie první poloviny třicátých let [„President Antanas Smetona and his Regime from Point of View of Czechoslovak Publicism and Diplomacy in the First Half of the 30’s“]. – Studia territorialia. Supplementum, roč. 2, č. 1, 2011, 219–246.

Litevská otázka v letech 1990–1991 v zahraniční politice Československa. – Čekija – Lietuva, diplomatiniu santykiu 20-metis, sud. J. Balsienė. Vilnius, 2012, 19–38.

Zpívající revoluce [„The Singing Revolution“]. – Tvar 24, 5, 2013, s. 18.

Tesařová Kateřina (1988–)

Česká lituanistika a litevské překlady v době První republiky [„Czech Lithuanian Studies and Translations in First Czechoslovak Republic“]. Brno, 2011. Bc. Th.

342

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Litevská kompozita [„Lithuanian Compounds“]. Brno, 2014. Ma. Th.

Trost Pavel (1907–1987)

Články

O baltoslovanských vztazích v oblasti syntaxe [„On the Balto-Slavic relations in the field of syntax“]. – K historicko-srovnávacímu studiu slovanských jazyků. Praha, 1958, 124–127.

K otázce baltoslovanských jazykových vztahů [„Toward the Balto-Slavic language relations“]. – Československé přednášky pro IV. Mezinárodní sjezd slavistů v Moskvě. Praha, 1958, 221–227.

Otázka balto-slovanské jednoty na mezinárodním sjezdu slavistů v Moskvě [„Otázky balto-slovanské jednoty na mezinárodním kongresu slavistů v Moskvě“]. – Slavia 28, 1959, 446–447.

Predikativum v litevštině. – Lietuvių kalbotyros klausimai 3, 1960, 219–222.

K otázce balto-slovanského dativu cum infinitivo. – Mélanges linguistiques offerts à Emil Petrovici. par ses amis étrangers à l’occasion de son soixantième anniversaire. Bukurešť, 1962, 523–524.

Metrum litevských lidových písní. – Poetics, Poetyka, Poftika (= Poetics 1), Davie, D. et al. (eds.). Varšava, 1962, 119–125.

Supin v baltských a slovanských jazycích. – Kratkije soobščenija Instituta slavjanovedenija 38, 1963, 23–27.

Dvě poznámky k litevskému vokalismu. – Acta Baltico-Slavica 3, 1966, 183–185.

Složené adjektivum v baltském jazyce [„Složené adjektivum v baltském jazyce“]. – Studia palaeoslovенica J. Kurz septuagenario dedicata, ed. by B. Havránek. Praha, 1971, 379–380.

Slovanský a baltský svět v rámci Evropy. – Atti del V Convegno internazionale di linguisti, tenuto a Milano (IX, 1964). Brescia, 1972, 55–67.

Písemné památky z předjazykového období [o raných litevských textech]. – Kwartalnik Neofilologiczny 24, 1977, 421–425.

Kategorie čísla v baltském slovese [„Category of number in the Baltic verb“]. – Praha-Vilnius. Sborník prací k 400. výročí založení univerzity ve Vilniusu, ed. by J. Petr, L. Řeháček. Praha, 1981, 81–85.

K lotyšským příjmením. – Namenkundliche Informationen, 47, 1985, 30–31.

Apžvalgos / Surveys

343

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Znovu k nominativnímu objektu infinitivu v baltských jazycích. – Baltistica 22(2), 1986, 35–36.

Tradice baltistiky v ČSSR [„Tradition of the Baltic studies in Czechoslovakia“]. – Studie o jazycích a literatuře. Praha, 1995.

Tūma Ondřej (–)

Tēma okupace Lotyšska v tvorbě Anšlavse Eglītise [„The Topic of Occupation of Latvia in works of Anšlavs Eglīts“]. Praha, 2004. Ma. Th.

Vacíkova Michala (1985–)

Lotyšské hnutí „dievturība“ [„The Latvian Movement of „Dievturība““]. Praha 2011. Ma. Th.

Dievturība – lotyšské náboženské hnutí [„Dievturība – the Latvian religious movement“]. Praha, 2013. Ri.

Vaněk Michal (1980–)

Historické výklady jazykového systému litevštiny [„Historical interpretations of Lithuanian language system“]. Praha, 2008. Ma. Th.

Články

Lituanistická studia na Masarykově univerzitě v Brně. – Člověk a slovo 13(2), Vilnius, 2011, 78–79.

Vánová Dagmar (1971–)

Vēles (duchové zemřelých) v litevské mytologii a folklóru [„Vēles (spirits of the deceased) in Lithuanian mythology and folklore“]. Praha, 1997. Ma. Th.

Spoluautorství

(& A. Butkus & A. Sarkanis & D. Šelelyová) Česko-lotyšsko-litevská konverzace [„Czech-Latvian-Lithuanian conversation“]. Praha, 2008, 2. vyd. Praha, 2013.

(& V. Frolcová & E. Večerková) Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury [„European Christmas in folk culture traditions“]. Praha, 2010.

344

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Vaverová Naďa (–)

Postava Velnse v lotyšském folkloru [„The Character of Velnse in Latvian Folklore“]. Praha, 2012. Bc. Th.

Vážný Václav (1892–1966)

Překlady

Litevské písničky a pohádky [„Lithuanian songs and folk-tales“]. Praha, 1917, 27–28.

Vidugirytė Videta (–)

Reflexivní slovesa (srovnání češtiny s litevštinou) [„Reflexive verbs: Comparison of Czech and Lithuanian languages“]. Praha, 1999. Ma. Th.

Vítek Igor (1973–)

Řešení lexikální příznakovosti při překladu z češtiny do litevštiny na materiálu Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka [„Stylistically Marked Lexems and their Translations from Czech to Lithuanian in ‘Good Soldier Švejk’ by Jaroslav Hašek“]. Brno, 2010. Bc. Th.

Vykypěl Bohumil (1973–)

Monografie

Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích (etymologie jako pomocná věda historická) [A study of the aristocratic titles in the Germanic, Slavic and Baltic languages (etymology as an auxiliary discipline for history“]. Brno, 2004.

Články

K rekonstrukci staropruské sociální terminologie [„Toward the reconstruction of Old Prussian social terminology“]. – Varia VII. Zborník zo VII. kolokvia mladých jazykovedcov (Modra-Piesok 3. –5. 12. 1997), ed. by M. Nábělková. Bratislava, 1998, 194–206.

O údajně polských slovech ve staropruském slovníku Simona Grunaua. – Beiträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV) 1, hrsg. von M. Giger, B. Wiemer. München, 1998, 165–171.

O údajně litevských slovech ve staropruském slovníku Simona Grunaua. – Baltistica 33, 1998, 209–213.

Apžvalgos / Surveys

345

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Dvě poznámky k vývoji české deklinace (instr. sg. adj. typu dobrý & K osudům prostředků kategorie duálu: srovnání česko-lotyšské [„Two notices to the development of the Czech declension (instr. sg. adj. of the type dobrý & Toward the fate of the category of dual: The comparison between Czech and Latvian“]. – Sborník prací filosofické fakulty brněnské university A 48, 2000, 73–79.

(& M. Giger) Typologie litevštiny a lotyštiny (s obecným výhledem na perspektivy pražské typologie). – Sborník prací filosofické fakulty brněnské university A 49, 2001, 45–86.

Dvě poznámky k lotyštině (k lotyšskému komparativu & k lotyšské konstrukci dativ + ir + nominativ „mít“). – GRAMMATICVS. Studia linguistica A. Erharto quinque et septuagenario oblata. Brno, 2001, 211–223.

Osud duálových tvarů (srovnání češtiny, lotyštiny, litevštiny a lužické srbštiny s několika obecnými poznámkami). – Acta linguistica Lithuanica 47, 2002, 103–107.

„Fonologický inventář a jeho morfologická klasifikace“ (jedna poznámka). – Acta Linguistica Lithuanica 48, 2003, 159–175.

K prozodii v typologii. – Acta linguistica Lithuanica 50, 2004, 127–134.

K výrazovému systému lotyštiny. – Historie, Épistemologie, Langage 26(2), 2004, 105–111.

Dvě staropruské poznámky. – Baltistica 39, 2004, 145–147.

Vymazal František (1841–1917)

Učebnice

Počátky slovanštiny (devíti řečí spisovných) a litevštiny [„Beginnings of Slavic (nine literary languages) and Lithuanian“]. Brno, 1884.

Litevsky snadno a rychle [„Lithuanian easily and quickly“]. Praha, 1902.

Výtisková Kateřina (1988–)

Baltofinské výpůjčky v baltských jazycích [„Finnic loan words in Baltic languages“]. Brno, 2013. Ma. Th.

346

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Zábranská Hana (1984–)

Aktualizovaná frazeologie v knize Vytautase V. Landsbergise Rudnosiuko Istorijos [„Up-to-date Phraseology in the Vytautas V. Landsbergis’s Book Rudnosiuko Istorijos“]. Brno, 2007. Bc. Th.

Vytauto V. Landsbergio kūryba vaikams nonsenso literatūros paradigmoje. Brno, 2010. Ma. Th.

Zubatý Josef (1855–1931)

Články

K balto-slovanské deklinaci [„On Balto-Slavic declension“]. – Listy filologické 13, 1885, 363–371.

Etymologie. – Beiträge zur Kunde der indogermanischen Sprachen 17, 1891, 130–133.

Lit. silsē tē-s a příbuzné výrazy. – Beiträge zur Kunde der indogermanischen Sprachen 18, 1892, 159–135.

K baltskému ū. – Beiträge zur Kunde der indogermanischen Sprachen, 18, 1892, 241–266.

Z baltské daemonologie [„From the Baltic daemonology“]. – Listy filologické 20, 1893, 34–37.

O alliteraci v písních lotyšských a litevských [„On the alliteration in the Latvian and Lithuanian songs“]. – Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-jazyk zpytná, 1894, 1–37.

Baltské miscellanea. 1. O některých litevských a lotyšských instrumentálních tvarech užívaných adverbiálně. – Indogermanische Forschungen 3, 1894, 19–145.

Baltské miscellanea. 2. Lit. ẽ = Slav. i; 3. Lit. tj, ti ‘tibi’; 4. Lit. testo, testovi; 5. Lit. tesi, tedūvi. – Indogermanische Forschungen 4, 1894, 470–478.

Slovanské etymologie. – Archiv für slavische Philologie 16, 1894, 385–425.

Zu Anz. 4, 58 (lett. kérmens). – Indogermanische Forschungen, Anzeiger, 5, 1895, 113.

O některých kořenech začínajících na st- v balto-slovanském jazyce. – Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-jazyk zpytná, 1895, 1–31.

Baltické drobnosti: 6. Předložky –an –en a litevsko-lotyšská místní určení; 7. K lotyšským genitivům na –ū, –u. – Indogermanische Forschungen 6, 1896, 269–307.

Apžvalgos / Surveys

347

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

O několika příkladech disimilace v lotyšském jazyce. – Austrums 12, 1896, 227–228.

Über die sogenannten Flickvokale des lettischen Volkslieds. – Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-jazykop ytná, 1896, 1–24.

Baltické drobnosti: 8. K lit. paskuī, pāskuī atd. – Indogermanische Forschungen 7, 1897, 182–184.

O některých genitivních koncovkách v lotyštině, slovanských jazycích a staré indičtině. – Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-jazykop ytná, 1897[98], 1–27.

O lotyšských vokativních koncovkách -u a -o. – Austrums 14, 1898, 59–61, 226–233.

Baltické drobnosti: 9. Lokál duálu indoevropského prajazyka v litevštině. – Indogermanische Forschungen 8, 1898, 214–218.

Encyklopedická hesla

Geitler. – Ottův slovník naučný 9, Praha 1893, 994–96,

Litvanka [„Lithuanians“]. – Ottův slovník naučný 16, Praha 1900, 189–94,

Lotyši [„Latvians“]. – Ottův slovník naučný 16, Praha 1900, 365–67,

Prusové [„Prussians“]. – Ottův slovník naučný 20, Praha 1903, 872–73,

Schleicher, – Ottův slovník naučný 22, Praha 1904, 998.

Recenze

C. C. Uhlenbeck: Die lexicalische urverwandtschaft des baltoslavischen und germanischen (Leiden–Leipzig 1890). Listy filologické 17, 1890, 392–395.

Jan Bystron: Katechizm Ledesmy w przekładzie wschodniolitewskim (Kraków 1890). Listy filologické 18, 1891, 233–234.

Baltisch-Slavisch (1891). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 1, 1892, 194–197.

E. A. Volter: Materialy dlja etnografii latyšskago plemeni vitebskoj gubernii, Č. I (Sanktpeterburgъ 1890). – Athenaeum 9, 1892, 23.

W. Prellwitz: Die deutschen Bestandtheile in den Lettischen Sprachen, Erstes Heft (Göttingen 1891). – Athenaeum 9, 1892, 90.

Baltisch-Slavisch (1892). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 2, 1893, 139–142.

August Leskien: Die Bildung der Nomina im Litauischen (Leipzig 1891). – Listy filologické 20, 1893, 135–138.

Baltisch-Slavisch. – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 3, 1894, 103–108.

348

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

G. Ul’janov: Osnovy nastojaščago vremeni v staroslavjanskom i litovskom jazykach (Varšava 1888). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 3, 1894, 3, 155–162.

G. Ul’janov: Značenija glagol’nych osnov v litovskoslavjanskom jazyke, 1. čast’. Osnovy, obozn­ačajuščija različija po zalogam (Varšava 1891). Ibid.

A. Leskien: Die Bildung der Nomina im Litauischen (Leipzig 1891). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 4, 1894, 56–59.

Baltisch-Slavisch. – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 4, 1894, 141–153.

Baltisch-Slavisch. – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 5, 1895, 260–275.

Baltisch-Slavisch (1895). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 7, 1897, 167–179.

Bibliografie baltického národopisu za rok 1895 a 1896 [„Bibliography of Baltic ethnography in 1895 and 1896“]. – Národopisný sborník českoslovanský 1, 1897, 179–180.

E. Berneker: Die preussische Sprache (Strassburg 1896). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 7, 1897, 265–268.

Baltisch-Slavisch (1896). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 8, 1898, 308–335.

Bibliografie národopisu baltského za rok 1897[„Bibliography of Baltic ethnography in 1897“]. – Národopisný sborník českoslovanský 3, 1898, 133–136.

G. Ul’janov: Značenija glagol’nych osnov v litovsko-slovjanskom jazyke, II. Čast’. Osnovy, obozn­ačajuščija različija po vidam (Varšava 1895). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 8, 1898, 100–107.

Universitas linguarum Litviniae. Denuo edidit Ioannes Rozwadowski (Cracoviae 1896). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 9, 1899, 66–67.

A. Brückner: Starożytna Litwa, ludy i bogi (Warszawa 1897–98). – Český časopis historický 4, 1898, 193–195 // Abstract – Věstník slovanských starožitností 1, 1898, 15–17.

Litovskij slovar’ A. Juškeviča, Vypuskъ pervyj. (Sanktpeterburgъ 1897). – Listy filologické 25, 1898, 305–306.

M. Moswida Waitkuna przekład litewski pieśni Te Deum laudamus z r. 1549, ed. Z. Celichowski (Poznań 1897). – Listy filologické 25, 1898, 307.

Baltisch-Slavisch (1897). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 10, 1899, 262–299.

Kr. Baron et H. Wissendorff: Chansons nationales lataviennes (Mitau 1894). Latwju dainas. Kr. Barona un H. Wissendorffa isdotas etc I, 1–10, 1898. – Národopisný sborník českoslovanský 4–5, 1899, 158–160.

Apžvalgos / Surveys

349

EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN

Baltisch-Slavisch (1898). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 11, 1900, 233–252.

E. Lidén: Ein baltisch-slavisches Anlautgesetz (Göteborg 1899). – Listy filologické 27, 1900, 68–69.

Statistika litevských knih. Statistique des livres lithuaniens imprimés en Prussie de l’an 1864 jusqu’à la fin de l’an 1896, et Appel de la Nation lithuanienne. Livré „l’imprimerie 1897 et imprimé 1898 (Tilsit, Prussae Orientale). – Slovanský přehled 2, 1900, 157–158.

A. Weber: Ko sent sch u kapi weh{ta no Baltijas tauta senajas d{ihwes? (Balss 22, 1899, N. 25, 26). – Věstník slovanských starožitností 4, 1900, 57–58.

Baltisch-Slavisch (1899). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 12, 1901, 302–323.

Zu Schleicher’s litauischen Studien. – Věstník královské české společnosti náuk, třída filosoficko-historicko-jazykop y tná 1901[02], VII, 1–29.

Baltisch-Slavisch (1900). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 13, 1902–03, 242–265.

E. Voltert: Litovskaja christomatija – E. Volteris: Litevská chrestomatie (Sankt-Petěrburg 1901). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 13, 1902, 77–78.

Baltisch-Slavisch (1901). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 15, 1903–04, 120–138.

V. K. Poržezinskij: K istorii form sprjaženija v baltijskich jazykach (Moskva 1901) – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 16, 1904, 50–64.

V. K. Poržezinskij: Vozvratnaja forma glagolov v litovskom i latyšskom jazykach (Moskva 1903). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 16, 1904, 50–64.

Baltisch-Slavisch (1902–04). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 21, 1907, 71–148.

J. Endzel– Latyšskije predlogi (Jurjev 1905–06). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 22, 1908, 56–62.

H. Brentano: Učebnice lotyšského jazyka pro samouky (Vídeň–Lipsko). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 22, 1908, 62–64.

Baltisch-Slavisch (1905). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 24, 1909, 42–68.

Baltisch-Slavisch (1906). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 25, 1910, 65–82.

Baltisch-Slavisch (1907). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 27, 1910, 140–157.

Baltisch-Slavisch (1912). – Indogermanisches Jahrbuch 1, 1913, 180–198.

Baltisch-Slavisch (1913). – Indogermanisches Jahrbuch 2, 1915, 159–185.

350

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Čekų baltistikos bibliografija

Rádi bychom poděkovali našim kolegům Tomaši Hoskovcovi, Romanovi Sukačovi, Bohumilu Vykypělovi a Iljovi Lemeškinovi za jejich cenné poznámky, doplnění a rady.

Doručeno 2. dubna 2016.

EVA SEITLOVÁ

Masaryk University

A. Nováka 1, 60200 Brno, Czech Republic

eva.seitl [email protected]

TEREZA KABELÁČOVÁ

Masaryk University

A. Nováka 1, 60200 Brno, Czech Republic

[email protected]

VÁCLAV BLAŽEK

Masaryk University

A. Nováka 1, 60200 Brno, Czech Republic

[email protected]

JINDŘICH ČELADÍN

Muzeum hlavního města Prahy

Kožná 1, 11000 Praha 1, Czech Republic

[email protected]

Apžvalgos / Surveys

351