DAIVA MURMULAITYTĖ

Lietuvių kalbos institutas

Směry vědeckého výzkumu: lexikologie a lexikografie, tvoření slov.

LEXIKUM DATABÁZE LITEVSKÝCH NEOLOGISMŮ NA CESTĚ KE SLOVNÍKU SPISOVNÉ LITEVŠTINY

Lexikum Databáze litevských neologismů je na cestě do Slovníku spisovné litevštiny

ANOTACE

Cílem tohoto článku je prozkoumat novou slovní zásobu uváděnou v Databázi litevských neologismů a informace, které s ní souvisejí, a objasnit zásadní systémové otázky, které je třeba vzít v úvahu při lexikografickém zpracování jejích údajů a jejich zařazování do různých slovníků, především do Slovníku spisovné litevštiny. Je důležité, že posledně jmenovaný se od Databáze liší svými cíli, úkoly, funkcemi, metodologickými zásadami sestavování a výběru dat i systémem. Pozornost byla věnována slovesům a jejich abstraktům (derivátům se sufixem -imas / -ymas), přičemž se předpokládalo, že výsledky výzkumu bude možné alespoň částečně využít při lexikografické přípravě slov i z dalších lexikálních skupin. Bylo zjištěno několik důležitých aspektů (pravidelnost tvoření slovesných abstrakt, reflexivní deriváty, polysémie, formulace definic, normativnost), v nichž se obě probírané databáze a jejich systémy zásadně liší. Tyto aspekty je nutné mít na paměti při zpřesňování, doplňování a zpracovávání informací v Databázi, než se stanou slovníkovým textem.

KLÍČOVÁ SLOVA: neologismy, slovník, systematičnost, sémantika, slovesná abstrakta, lexikografická definice.

ANOTACE

Cílem článku je prozkoumat novou lexiku v Databázi litevských neologismů a určit klíčové systémové faktory, které je třeba zohlednit při lexikografickém zpracování údajů uvedené Databáze a jejich zařazování do různých slovníků, především

68

Acta Linguistica Lithuanica LXXV

Lexikum databáze neologismů na cestě do Slovníku spisovné litevštiny

do Slovníku spisovné litevštiny (Bendrinės lietuvių kalbos žodynas). Druhý se od prvního liší svými záměry, cíli, funkcemi, metodologickými zásadami sestavování a výběru údajů, strukturou i systémem. Tento výzkum se zaměřuje na slovesa a jejich sufixální deriváty, konkrétně na abstraktní podstatná jména odvozená pomocí sufixů –imas/–ymas. Lze předpokládat, že výsledky výzkumu mohou přispět k řešení lexikografických problémů souvisejících se zařazováním těchto slov i slov z jiných lexikálních oblastí do slovníku. V průběhu výzkumu bylo určeno několik důležitých aspektů, například pravidelné derivační vzorce při tvoření abstraktních podstatných jmen od sloves, reflexivní deriváty, polysémie, lexikografická hesla a normativnost; tyto aspekty odlišují obě databáze a jejich systémy. Jsou velmi důležité při aktualizaci a zpracování informací v Databázi litevských neologismů, než se tyto informace stanou součástí slovníku.

KLÍČOVÁ SLOVA: neologismy, slovník, systematičnost, sémantika, deverbální abstraktní podstatná jména, lexikografická definice.

ÚVOD

Slovník spisovné litevštiny (dále jen Slovník, BŽ) veřejnost velmi očekává ze dvou důvodů – kvůli aktualizovanému souboru hesel a v naději, že bude představovat spolehlivý zdroj normativního jazyka. Uživatelé v něm mimo jiné chtějí najít také novou normativní lexiku vysvětlenou z hlediska sémantického, gramatického, přízvukového, stylistického, oblastí užívání aj.

V říjnu 2011 se začala vytvářet Databáze neologismů litevského jazyka (dále jen Databáze, ND) – neúplná, neustále se měnící a doplňovaná sbírka údajů, která zachycuje nejnovější změny v užívání litevské lexiky. Shromažďují se v ní „nová slova (přejímky a deriváty), slovní spojení a zkratky, která se v litevštině objevila od konce 20. století a vznikají v současném veřejném úzu, nové významy slov a také informace o původu, užívání a normování neologismů“ (http://naujažodžiai.lk.lt/Index.asp?Apie_duomenyna). Jde o jedinečný zdroj pro Slovník, který naplňuje dvě z několika nejdůležitějších potřeb jeho tvůrců – nepřehlížet novou lexiku a získávat informace o její kodifikaci. Cílem tvůrců Databáze je „vytvořit databázi, v níž by bylo možné průběžně shromažďovat novou litevskou lexiku [...], a také uživatelům litevštiny poskytovat praktické informace, které nejsou dostupné v jiných zdrojích současné lexikografie“ (ibid.). Ilustrace autentickými doklady užití (s odkazy na jejich zdroje) a fotografiemi

Straipsniai / Articles

69

DAIVA MURMULAITYTĖ

jsou také velmi užitečné lexikografům, protože poskytují doplňující informace při upřesňování definic neologismů, oblastí jejich užívání apod.

V současné fázi se neologismy do Databáze dostávají průběžnou revizí různých kodifikačních děl z konce 20. a počátku 21. století a odborných prací věnovaných neologismům, jakož i četbou různých textů a ručním sběrem nové slovní zásoby z nich (Miliūnaitė 2015: 170). Je třeba upozornit na to, že neologismy se sbírají ručně, takže se zřejmě do Databáze zařazuje to, na co se narazí, aniž by se povinně vyhledávaly neologismy téže sémantické skupiny či oblasti užívání, se stejným derivačním afixem nebo derivačním hnízdem (jsou-li však nalezeny, propojují se). Tím se Databáze (kromě řady dalších věcí) liší od Slovníku, v němž se tyto skutečnosti ověřují s cílem dosáhnout jedné z hlavních vlastností slovníku – systematičnosti.

Jaká je tedy cesta neologismů z Databáze do Slovníku? Co musí lexikografové udělat a jak využít informace uvedené v Databázi, aby její údaje odpovídaly cílům, úkolům a metodologickým principům tvorby Slovníku? Následující poznámky se ostatně netýkají výhradně Bendrinės lietuvių kalbos žodyno; v zásadě mohou být důležité pro tvůrce jakékoli lexikografické publikace.

Při hledání odpovědí na tyto otázky byla zkoumána slovesa a jejich abstrakta uvedená v Databázi – deverbální deriváty se sufixem -imas / -ymas. Jde o neologismy (novotvary, výpůjčky, hybridy) a dříve doložená slova, která získala nové významy. Předpokládalo se, že výsledky výzkumu bude možné využít při lexikografickém zpracování slov i z jiných skupin slovní zásoby. Bylo zjištěno, že důležité jsou tyto aspekty:

• pravidelnost tvoření deverbálních abstrakt,

• zvratnost,

• definice,

• polysémie,

• normativnost.

PRAVIDELNOST TVORBY DEVERBATIVNÍCH ABSTRAKT

1. K 1. 4. 2016 bylo v Databázi uvedeno 271 infinitivů sloves a 92 deverbtivních abstrakt utvořených příponou -imas / -ymas. Během výzkumu (do června 2016) byla Databáze rozšířena o další dva infinitivy (paguglinėti, užkoucinti) a abstraktum pakoučinimas. Níže uvedené číselné údaje z výzkumu jsou převážně procentuální; cílem je tak vytvořit po určitou dobu stabilnější statistický obraz, neboť Databáze se průběžně doplňuje, a absolutní čísla se proto mění rychleji.

70

Acta Linguistica Lithuanica LXXV

Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną

Několik neologismů má nikoli jeden, ale 2–3 významy, např.: kabliuoti 1. „házet míč hákem v basketbalu“; 2. „přitahovat“; 3. „obtěžovat“ (o 4. významu viz oddíl o polysémii); pozicionavimas 1. „v marketingu – vytváření image určitého výrobku nebo organizace se zaměřením na určitou cílovou skupinu a se snahou prosadit se mezi konkurenty“; 2. „vytváření image nějaké osoby“, celkem tedy bylo zkoumáno 280 slovesných lexémů a 94 lexémů deverbtivních abstrakt.

2. Pouze čtvrtina (25%) deverbtivních abstrakt utvořených příponou -imas / -ymas má v Databázi základová slovesa, např.: aitvaravimas – aitvaruoti, barmenavimas – barmenauti, dykumėjimas – dykumėti, gryninimas – gryninti, klubinėjimas – klubinėti, skaitmeninimas – skaitmeninti, trolinimas – trolinti, apšildymas – apšildyti aj. Internetové užívání ukazuje, že ve skutečnosti je takových dvojic asi 74%, tj. že se reálně užívají i základová slovesa abstrakt neuváděná v Databázi: banalizavimas, gražulėjimas, įgalūninimas, išsikūnijimas, keistėjimas, nukrikščionėjimas, nureligėjimas, nusvaigimas, pasidūzginimas, pasisėdėjimas, perseman­tizavimas, sumamėjimas, vaiduokliavimas, vokavimas, žalinimas a dalších: banalizuoti, gražulėti, įgalūninti, išsikūnyti, keistėti, nukrikščionėti, nureligėti, nusvaigti, pasidūzginti, pasisėdėti, perseman­tizuoti, sumamėti, vaiduokliauti, vokuoti, žalinti aj. Totéž platí také pro slova s přejatými kořeny, která se zpravidla nedoporučují: aplaudinimas, apsišopinimas, kliksejimas, pasikoučinimas aj., jejichž základová slovesa se užívají na internetu: aplaudinti, apsišopinti, klik­sėti, pasikoučinti aj. V Databázi uvedena nejsou.

Podobná situace se ukazuje i při pohledu opačným směrem, tj. při zkoumání, kolik sloves v Databázi má v tomto zdroji svá abstrakta a kolik takových dvojic základových sloves a jejich abstrakt se skutečně užívá. Protože je v Databázi celkově více infinitivů než deverbtivních abstrakt utvořených příponou -imas / -ymas, je procentní podíl infinitivů, které mají v Databázi odpovídající abstrakt, nižší (17%) než podíl abstrakt se základovým slovesem (min. 25%). Internetové užívání ukazuje, že dalších 54% sloves uvedených v Databázi (aiškiare­giauti, alkohol iauti, atsitapatinti, atskambinti, atvirauti, audituoti, debatuoti, dekupažinti, dietintis, donuoti, feminizuoti, grilinti, gugl inti, homoseksualizuoti, ibūtinti, įdrauginti, imuziejinti, įsipatoginti, isterikuoti, išgryninti, išmanėti, į(si)tinklinti, kabliuoti, kriminalizuoti, levituoti, lobuoti, maskulinizuoti, monetizuoti, naviguoti, nomenklatūrėti, nujautrinti, numokyti, nuoty kiauti, nutekinti, pagugl inti, papirinti, paprieš koniuoti, pasikultūrinti, persipuošti, pramogėti, radikalizuoti(s), seneliauti, struktūruoti, suarabėti, suci vilinti, sugrės minti, suradikalėti, surobotėti, susisvarbinti, vienišiauti, žaliavalgiauti aj., a také nespisovná slovesa feikinti, išsikalinėti, laikinti, nuherojinti, nusiselfinti, persp jaut i, replikuoti, selfintis aj.) má reálně užívaná, avšak v Databázi nezaznamenaná

Straipsniai / Articles

71

DAIVA MURMULAITYTĖ

abstrakta, takže lze obecně říci, že v užívání je takových dvojic asi 70%.

Souhrnně lze zřejmě říci, že 70–75% nových sloves se v současném jazyce užívá spolu se svými abstrakty, odvozenými příponou -imas / -ymas¹. Ačkoli se tedy teoreticky deriváty s touto příponou tvoří od každého slovesa, v případě neologismů se reálně užívá asi ¼ takových dvojic abstraktum – základové sloveso. Pouze 17–25% údajů, tj. nejvýše ¼ neologismů zkoumané skupiny, je uvedeno v párech – sloveso se svým abstraktem utvořeným výše zmíněným způsobem. Je zřejmé, že do Databáze se zdaleka nedostali všichni členové dvojic „sloveso – jeho abstrakt, derivát s příponou -imas / -ymas“, které se skutečně užívají.

3. Deverbtivní abstrakta probíraného typu tvoření slov jsou ve slovníku uváděna (jak z hlediska podoby hesla, tak výběru abstrakt) zcela jinak než v Dabartinės lietuvių kalbos žodyne (dále jen DŽ) (rozdíly a výhody nového způsobu zpracování viz Murmulaitytė 2000, Murmulaitytė 2012, Liutkevičienė, Naktinienė, Vosylė 2010). „Zvláště důležité je, že při uvádění deverbtivních abstrakt se v BŽ nejen dodržuje princip systematičnosti, ale provádí se také poměrně důkladný lexikografický výzkum každého konkrétního slova na základě nejdůležitějších zdrojů dat [...]“ (Liutkevičienė, Naktinienė, Vosylė 2010: 246). Abstraktum

¹ Samostatně nebylo zkoumáno ani zohledněno, který člen dvojice se v litevštině objevil nebo mohl objevit jako první. Obvykle se předpokládá, že při tvoření vlastních slov se nejprve vytvoří nové sloveso a z něj se odvodí abstraktum (dykūmeti → dykūmėjimas). Může tomu být i naopak – nejprve se (snad jako termín) převezme, přeloží, adaptuje nebo analogicky vznikne slovesné abstraktum; později si užívání vyžádá i samotné sloveso, třebaže v době vzniku abstrakta se reálně neužívalo. Srov. pelėdžiomas „internetová zábava – fotografování neobvyklým způsobem (v podřepu jako sova) a šíření fotografií“, které nemá v Databázi odpovídající sloveso, a také patrně autorské, ojedinělé automobilinimas „ucpávání starého města automobily“ a další ojedinělé případy (ačkoli v Databázi takto označeny nejsou): reitingėjimas „přikládání přílišného významu žebříčkům; snaha seřadit podle žebříčku vše, co lze“, subankinimas „omezení hotovostního placení tím, že se tato funkce provádí přímo prostřednictvím bank“. Stává se, že abstraktum nebo jiný derivát získá nový význam, zatímco jeho základové (formálně odpovídající) sloveso se v tomto novém významu zřejmě neužívá, případně se objevuje jen sporadicky. Například již běžná slangová slova atsilupęs, -usi „neorientující se v okolí, opožděný“, atsilupėlis, atsilupėlė „člověk, který se neorientuje v okolí, je opožděný“, atsilupimas „neorientování se v okolí, zaostalost“; prakticky však nejsou slyšet ani vidět tvary určitého způsobu základového slovesa atsilupti v tomto významu (patrně se již i výše uvedené příčestí změnilo v přídavné jméno). Podobně je tomu i u at-sipūtęs, -usi „uvolněný, bez napětí“ – stěží se toto (adjektivizované?) příčestí opírá o lexém slovesa atsipūsti „odpočinout si, zotavit se“ uvedený v LKŽe, nebo o některý z lexémů uváděných v DŽe: 1. „vydechnout si“; 2. „trochu si odpočinout“. Na druhou stranu by v případě slovotvorného hnízda atsil u pti bylo obtížné vysvětlit vznik hned několika slovesných derivátů bez jejich základového slovesa. K zodpovězení této a souvisejících otázek konkrétněji je třeba samostatného podrobného výzkumu, který by zřejmě zahrnoval nejen slovotvorně příbuzná slova zkoumané skupiny.

72

Acta Linguistica Lithuanica ^LXXV

Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną

Do slovníku se automaticky nezařazují na základě toho, že tvoření těchto abstrakt je pravidelné, tj. taková abstrakta lze prakticky vytvořit od každého slovesa (Urbutis 1978: 100), jak se zřejmě stalo v DŽ. Přesto je třeba mít na paměti uvedenou pravidelnost tvoření a při rozhodnutí zařadit do slovníku nové sloveso zkoumat také užívání jeho abstrakta, sémantickou strukturu výkladů tohoto abstrakta, frekvenci a rozšířenost jeho užívání, normativnost aj. Pokud slovesné abstraktum splňuje obvyklá výběrová kritéria, vytvoří se pro ně samostatné slovníkové heslo, v němž se stejně jako u ostatních slov uvádějí morfologické, akcentové, sémantické, stylistické a další informace související s odvozeným slovem.

Při využití Databáze jako jednoho ze zdrojů slovníku a při rozhodnutí zařadit do slovníku některé z tam zaznamenaných sloves je tedy třeba zkoumat i užívání jeho abstrakta². A naopak – pokud Databáze uvádí pouze abstrakt, ale nezaznamenává jeho základové sloveso, musí lexikograf prozkoumat také užívání tohoto slovesa. Dvojice „sloveso – jeho abstrakt, slovesné příponové-imas / -ymas odvozenina“ je tedy třeba z lexikografického hlediska zkoumat společně. V Databázi se takový postup (vzhledem k odlišným cílům, úkolům a metodice sestavování) neuplatňuje. Je to zřejmé v případech, kdy se po nalezení zaznamenaného abstrakta a vyhledání jeho základového slova ukáže, že toto slovo je často užívané a vyhledávač Google najde stovky, ba i tisíce dokladů jeho užití (včetně opakovaných). Například Databáze uvádí sloveso struktūruoti ‚strukturovat, vytvořit strukturu ([...] současný student se neumí učit – nestrukturuje ani pracovní dobu, ani informace [...]). Dokladů užití jeho abstrakta struktūravimas bylo k 1. 7. 2016 nalezeno 7400 (unikátních – 175), např.: strukturování knihy je přehledné a pohodlné • znalosti historie a jejich strukturování • [...] politologické strukturování vztahů mezi Litvou a Polskem • plánování a strukturování dne • tyto lekce pomáhají žákovi rozvíjet schopnosti strukturovat a formalizovat a utvářet algoritmické myšlení • rovněž provádění strukturování (zvýraznění letokruhů) při umělém stárnutí odpadního dřeva, aby vynikla struktura dřeva • text je podle R. Barthes’e „nikoli struktura, ale strukturování, nikoli věc, ale práce a hra“ • význam hudby spočívá v jejím strukturování • metoda strukturování – činnost účastníka se omezuje, předkládají se specifické pokyny, vybírá se hudba nebo nástroje a určují se druhy činností • obrazy lze využít ke strukturování prostoru vědomí • jeden nástroj a tři speciální kartáče – ke strukturování, mezibroušení a leštění

² Tvoření abstrakt jinými příponami nebo koncovkami, například -is, -esys, -ulys, -yba, -smas, -sena, -ynės; -a, -is, -as aj. (DLKG 1996: 94–100), není tak pravidelné, a proto v jejich případě takové povinné zkoumání není účelné.

³ Doklady užití nalezené na internetu jsou uváděny v neupravené podobě, oddělené od sebe velkými tečkami (•). Pojednávané slovo je v nich zvýrazněno, vypuštěná místa jsou označena [...].

Straipsniai / Articles

73

DAIVA MURMULAITYTĖ

• text učebnice je souvislý, bez zvýraznění, vyčlenění, strukturování atd. Užívání různých příkladů a tvarů množného čísla ukazuje, že v případě abstrakta by patrně bylo možné rozlišit více významů tohoto slova (v takovém případě je třeba dodatečně sémanticky zkoumat i samotné základové sloveso, aby se zjistilo, zda není nutné zpřesnit také jeho význam). Obdobně by se mělo postupovat i opačným směrem – pokud je v Databázi abstraktum, například sumėjimas ‚absolutizace toho, že se člověk stává matkou, odpoutání se od ostatních životních záležitostí‘, ale jeho základové sloveso chybí – v tomto případě sumėti⁴ –, je třeba zjistit také, jak se užívá toto sloveso. Byly nalezeny různé tvary: ženy, které dosáhly biologického věku, „stávají se maminkami“ • je třeba sumėti a nevidět nic než dítě • některé zůstávají přitažlivé, jiné moc ne, některé „se stanou maminkami“ nebo dokonce zestárnou, jiné zůstávají miss • prostě když jsi mladá žena a máš děti, automaticky se staneš maminkou, začneš hodně mluvit o záležitostech matek [...] • feministky mateřství nezavrhuji, nesouhlasí však s tím, aby žena se stala matkou a už neměla žádné další cíle a ambice • přesně tak, raději bych si vybral ženy, které se staly matkami, které se nenechaly svést k roli hospodyně • vítány jsou všechny maminky, „matky“ i ty ostatní • píšu jako nějaká „matka“:)) atd.

Zjistí-li se, že jeden z členů dvojice „sloveso – jeho abstrakt“, který v Databázi chybí, se užívá, jeho další zkoumání pokračuje obvyklým postupem při psaní slovníkového textu – zjišťuje se frekvence, normativnost, rozšířenost užívání tohoto slova aj. Může se stát, že slovo nezaznamenané v Databázi, které se však podařilo najít při dodatečném vyhledávání, je přece jen příliš vzácné nebo okazionální. V tomto případě se ukazuje rozdíl mezi Databází a slovníkem jako dvěma lexikálními úložišti: do Databáze je patrně vhodné je zařadit, do slovníku však nikoli. Důvodem jsou rozdílné úkoly a funkce těchto zdrojů. V Databázi je nejdůležitější nepominout nový jazykový fakt, ve slovníku musí být tento fakt dostatečně častý, ustálený v užívání a mít jasnou sémantickou strukturu. A co je velmi důležité – musí být normativní.

ZVRATNÁ ODVOZENÁ SLOVA

Při zkoumání vztahu mezi novými slovesy a jejich abstrakty, jejich užívání a zaznamenávání v Databázi se zjistilo, že Databáze často uvádí prosté sloveso (například feisbukinti ‚sloveso s neurčitým významem, související se sociální sítí Facebook‘, nugrybauti ‚zabloudit (i v přeneseném významu)‘ aj.), ale

⁴ v Databázi není jeho základové slovo mamėti, stejně tak není zaznamenáno grybauti, ačkoli je uvedeno nugrybauti ‚zabloudit (i v přeneseném významu)‘ apod. Základová slova předponových sloves uváděných v Databázi, která v ní sama chybějí, představují další otázku vyžadující samostatný výzkum. Viz také poznámku 15.

74

Acta Linguistica Lithuanica LXXV

Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną

neuvádí reálně užívané odpovídající zvratné sloveso (feisbukintis, více o něm viz oddíl s definicemi, nusigrybauti, o tomto viz také poznámku pod čarou č. 15 atd.).

Někdy Databáze uvádí zvratné odvozené slovo, ale nezaznamenává odpovídající prosté slovo, které se užívá, např.: příklad užití tas pretenzingas manieringas jūsinimas působí směšně a podivně, zvláště na pozadí vášnivých diskusí ukazuje, že je možné i nezvratné sloveso jūsinti (Databáze uvádí pouze zvratné jūsintis „oslovovat osobu zájmenem jūs⁵. A skutečně se s ním v internetovém úzu setkáváme: [...] stává se, že si lidé například v pracovním prostředí zvyknou všechny jūsinti, že jūsina i přátele svých přátel nebo dokonce jejich partnery [...]. Další případ – Databáze uvádí slovesná abstrakta apsipirkinėjimas (a také pojmenování činitele apsipirkinėtojas, -a), apsišopinimas, ale chybějí odpovídající nezvratná odvozená slova i jejich základová nezvratná slovesa. Na internetu se však nabízí: stylistka s desetiletou praxí apipirkinėtoja zve přes internet ke změně vašeho života. Mohu vytvořit váš styl [...] a toto pojmenování činitele není odvozeno od lexému apipirkinėti, zaznamenaného v LKŽe: iter. dem. apipirkti 1. „nakoupit všem dostatek všeho“. Nové nezvratné užití tedy přece jen existuje a v Databázi je třeba zaznamenat alespoň nový význam slovesa apipirkinėti⁶. Srov. neologismy nusiselfinti „vyfotit se na selfie“, nusišalčiū-tirinti „vyfotit se na selfie ve stylu Moniky Šalčiūtė, postavy ze světa sociálních sítí a zábavy“, která vzhledem ke své sémantice (selfie vznikají fotografováním sebe sama) nemohou být nezvratná. Zde nejsou míněny ani případy, kdy Databáze zaznamenává pouze zvratné odvozené slovo, protože potenciální nezvratné užití neexistuje; například se nepodařilo nalézt užití slova *įvaikaitinti, srov. v Databázi zaznamenané įsivaikaitinti „přijmout cizí dítě jako vnuka či vnučku“.

Někdy lze existenci (zvratného) slovesa (ne-li v reálném úzu, pak alespoň v podvědomí tvůrců neologismů) odvodit pouze z jeho skutečně užívaného abstrakta. Dejme tomu, že při zjišťování, zda se užívá abstrakt slovesa nugalinti „zbavit moci“, byla nalezena věta zda není společenské nugalinimas ir nusigalinimasnatolik zvnitřněno, že existenci si nelze představit ani ospravedlnit jinak než dominancí vlivných a mocných?⁷ Z toho lze usuzovat, že teoreticky je možné i zvratné sloveso nusigalinti. Zda se skutečně užívá, anebo je nalezené zvratné podstatné jméno pouze okazionální, je třeba zkoumat zvlášť.

⁵ Abstrakta nebyla během výzkumu v Databázi zaznamenána.

⁶ Není-li slovo oživené novým významem nebo neologismem, protože LKŽe uvádí v zásadě pouze zvratné užití: apipirkinėti; M iter. dem. apipirkti 1. | refl. K: Z těchto bobulí (za peníze utržené za bobule) nakupuji Rdn. Nora nakupovat na svatbu Krš.

⁷ Ani prosté, ani zvratné podstatné jméno (nugalinimas, nusigalinimas) nebylo v Databázi zaznamenáno k 28. 6. 2016.

Straipsniai / Articles

75

DAIVA MURMULAITYTĖ

Zajímavý je ojedinělý případ neologismu išžmoginti „zničit lidskou (odlišnou od zvířecí) přirozenost člověka“. Během výzkumu byl v Databázi ilustrován jedinou větou Vytautase Radžvilase se dvěma slovesnými odvozeninami se sufixem -imas – prostou a zvratnou (proces iš(si)žmoginimo západního člověka trvající několik staletí). Výmluvná redakční chyba (užití slovesa je doloženo příklady jeho odvozeniny, podstatného jména), která svědčí o vnímaném organickém vztahu slovesa a jeho abstrakta. Sloveso išžmoginti se skutečně užívá, a to ve více než jednom významu; srov. širší kontexty dvou lexémů: v prvním případě lze ještě hovořit o séme spojeném se zvířaty, ve druhém nikoli:

1. To je nejdůležitější a zásadní vlastnost pohádky – hrdinové získávají zpět svou lidskou podobu nebo si ji zachovávají. [...] Co tedy vidíme v mnoha současných „pohádkách“? [...] Především bije do očí proměna podstaty hrdinů – jsou, lze-li to tak říci, išžmoginti. Výrazným příkladem je Pavoučí muž (právě tak – ne člověk-pavouk, nýbrž pavoučí muž: Spider-Man) a celá banda nejrůznějších mutantů, počínaje kyborgy a konče upíry. (http://versijos.lt/trumpa-animacines-mitologijos-anatomija/; navštíveno 11. 7. 2016).

2. Malířství je subjektivní umění. A také abstraktní. Je to snaha dosáhnout jednoho ideálu, tedy nedosažitelné hranice – „zlidštit“ své představy, jinými slovy rozpustit svět v subjektivní představě „člověka“, ukázat, jaký by byl pro pohled zcela lidský. Objektivní umění usiluje o jinou, opačnou ideální hranici – pokouší se „išžmoginti“ skutečnost a její obrazy, ukázat, jaké by byly pozorovány „předlidským“ pohledem čisté přírody. (http://klaipeda.diena.lt/dienrastis/menas/dvi-tapybos-ir-realybes-puses-125392; navštíveno 11. 7. 2016) • Abstraktní umění překonalo a odstranilo směry pozorování a poskytlo pohledu prožitek kontrastů, tvarů a hry barev, radost z dehumanizace umění. Dehumanizované umění splynulo s hravými odrazy přírodních forem, osvobozenými od fyzické závislosti, s energií barev, která ztratila evoluční či ideologické směřování a význam [...] (http://www.vdu.lt/wp-content/uploads/2015/04/PMDF_Mazeikis_7.pdf; navštíveno 11. 7. 2016).

V DLKT není doloženo zvratné sloveso išsižmoginti, při hledání dalších příkladů zvratného abstrakta se však podařilo nalézt jeden doklad v jiném textu téhož Vytautase Radžvilase: Jinými slovy, prohlubující se integrace EU je postupně sílícím a zrychlujícím se procesem ničení toho, co jsme ještě do poloviny 20. století nazývali Evropou. A tento proces znamená, že my, kteří se považujeme za Evropany, se jednoduše odlidšťujeme. Pojem „odlidšťování“ používám záměrně, neboť mám na mysli, že se stáváme jakýmisi sociálními zvířaty, která nemají žádné vyšší aspirace ani cíle (http://www.propatria.lt/2015/12/vytautas-radzvilas-europos-sajunga-prie.html, navštíveno 11. 7. 2016). V Databázi je tedy třeba zaznamenat i zvratné sloveso.

76

Acta Linguistica Lithuanica LXXV

Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną

Shrneme-li poznámky o vztahu, užívání a uvádění zvratných a nezvratných slov v Databázi, je třeba připomenout, že hlavním cílem této databáze je zaznamenávat novou slovní zásobu tím, že si jí všímá v různých informačních zdrojích, nikoli ji vyhledávat systematicky a cíleně. Databáze si neklade za cíl vytvořit systém zvratných a nezvratných sloves a jejich příslušných odvozenin. Důležitější je „včas zaznamenat nové lexikální jevy, zachytit je, systematizovat [zaznamenané – pozn. aut.], popsat, ukázat tendence v užívání, určit normativní přijatelnost neologismů a poskytovat jazykovým uživatelům doporučení, aniž by se čekalo, až vyjdou či budou aktualizována dlouho připravovaná normativní díla“ (Miliūnaitė 2015: 162). Ve slovníku takový systém samozřejmě musí být, a to s ohledem také na kritéria správnosti, frekvence a další kritéria výběru slovní zásoby. I kdybychom se tedy rozhodli zařadit do Slovníku nějaké sloveso zaznamenané v Databázi a zjistili, že se užívá i jeho zvratný protějšek a abstraktní substantiva odvozená od obou, nemusí se v tomto slovníku nutně objevit všechny čtyři neologismy.

DEFINICE NEOLOGISMŮ

Databáze není slovník; jejím cílem je popsat novou, často neznámou skutečnost a definovat nový pojem⁸, neusiluje však o tvorbu slovníkového hesla ani nevytváří systém slovních významů a definic. Rozhodne-li se tedy zařadit do Slovníku slovo z tohoto zdroje, definice v Databázi nelze a ani se přímo nekopírují. Jsou pouze východiskem, od něhož začíná obvyklá tvorba slovníkového hesla: na základě dokladů o užívání uvedených v Databázi i dalších nalezených příkladů se definice zpřesňuje, rozšiřuje či zužuje, anebo se vytváří znovu.

1. Často se zjistí, že definice neologismu je příliš úzká a přizpůsobená konkrétnímu dokladu o užívání; užívání neologismu na internetu ukazuje, že by mohla být širší. Pokud jde o sémantiku sloves, mnoho dalších informací lze získat i zkoumáním jejich abstraktních substantiv (jak těch uvedených v Databázi, tak těch, která v ní zaznamenána nejsou). Následuje několik příkladů ukazujících, že definice neologismů by se měly zpřesňovat tak, aby se oprostily od jednotlivých konkrétních dokladů a zohledňovaly širší užívání.

Pasikultūrinti ‚navštívit kulturní akce kvůli módě, nikoli z potřeby‘. Zdá se, že jde o slovo neformálního stylu (v Databázi je označeno jako slovo se slangovým funkčním zabarvením), které prostě znamená návštěvu kulturní akce, srov. […]

⁸ V případě neologismů to přináší obtíže, protože „ne vždy je možné, zejména je-li k dispozici málo údajů o užívání, přesně definovat význam či významy neologismu (určit rozdíly mezi významy, odstíny a stylistické rysy“ (Miliūnaitė 2015: 174).

Straipsniai / Articles

77

DAIVA MURMULAITYTĖ

v patnácti jsem utíkával ze školy, abych z Mažeikiai vyrazil do Vilniusu na „Mados infekcija“, za lidmi, pasikultūrinti. Podporuje to i užívání abstraktního substantiva od tohoto slovesa: Jaká další pasikultūrinimai mě čekají? Plánuji jet na „antigonę“. A taky něco nepříliš kulturního pasikultūrinimas – na hvězdárnu pozorovat hvězdy. Tyto i mnohé další příklady užívání, zejména hovorového, neukazují příznak ‚kvůli módě, nikoli z potřeby‘.

Dialoguoti Databáze uvádí dvě lexémata z oblasti náboženství a umění: 1. ‚rozvíjet náboženský dialog‘; 2. ‚navazovat dialog prostředky umělecké tvorby‘. Některé doklady o užívání uvedené v Databázi naznačují, že dialoguoti v nich lze chápat i méně úzce, bez nezbytných náboženských či uměleckých aspektů, které jsou v konkrétním případě podmíněny pouze kontextem. Toto sloveso může jednoduše znamenat ‚navazovat, udržovat dialog‘, srov.: církev dialoguoja s vědou, děkuje Stvořiteli za schopnosti lidského rozumu a je přesvědčena, že víra rozšiřuje a obohacuje perspektivu rozumu (příklad 1. lexému), barevná škála klyk klyk klyk […] (příklad 2. lexému). O tom, že širší význam tohoto užívání skutečně existuje, svědčí i doklady neuvedené v Databázi z jiných oblastí užívání, např.: no tak, na místě byl křik kvůli změnám, odbory dialoguoja se svým zaměstnavatelem • […] že OS dialoguoja s uživatelem, to samo o sobě není špatné. Špatné je, když se ten dialog vnucuje tam, kde je nejméně potřeba • EU a Čína dialoguoja o otázkách ekonomiky a obchodu.

Totéž ukazuje i doklad o užívání abstraktního substantiva od tohoto slovesa (které není v Databázi zaznamenáno): studenti si budou rozvíjet dialogavimo, analytické dovednosti a schopnost veřejně vystupovat […]. Pokud by tedy toto slovo mělo být zařazeno do Slovníku z jiných důvodů (aktuálnost, frekvence užívání atd.), mohlo by být definováno jako ‚komunikovat nekonfliktně, jednat, navazovat a udržovat dialog‘.

Pervertoti ‚užívat příliš; příliš častým užíváním znehodnotit‘. Databáze obsahuje pouze jeden doklad o užívání ([...] to souvisí s určitou devalvací pojmu „vlastenectví“ ve veřejném prostoru. V určitém okamžiku bylo toto slovo jednoduše „přeužíváno“ a vyslovovat je začíná být nepříjemné), který zjevně nestačí k rozlišení dvou odstínů jednoho významu. Užívání abstraktního substantiva od tohoto slovesa – nasycených mastných kyselin pervartojimas zvyšuje riziko chronických kardiovaskulárních onemocnění • a tvoje nadměrné pervartojimas velkých písmen prozrazuje tvou jistou aroganci – dokládá, že může znamenat prostě přílišné či příliš časté, nadměrné užívání, aniž by se přitom mířilo na znehodnocení, které z toho plyne. Poslední příznak, tedy znehodnocení, možná více souvisí s kontextem dokladu o užívání uvedeného v Databázi, v němž se hovoří o devalvaci pojmu.

Picintis je v Databázi definováno jako ‚zařadit pizzu do jídelníčku; učinit z pizzy v Litvě běžné jídlo‘ a ilustrováno jednou zkrácenou větou […] za 50 let budeme mluvit čínsky a jíst jejich pilaf, jako se teď „picinamės“. Další doklady o užívání jako ilustrace – ninado jen:D a picinamės a sportujeme • se sestřičkou

78

Acta Linguistica Lithuanica LXXV

Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną

picinomės – ukazuje, že picintis může znamenat i prosté pojídání pizzy (srov. v Duomenyne nezaznamenané kavintis ‚pít kávu‘ – je příjemné si v klidu vychutnávat kávukavintis v sobotu ráno • jdu kavintis;) co je se mnou?).

2. Někdy se stává i opak – definice v Duomenyne jsou příliš abstraktní.

Feisbukinti není v Duomenyne definováno, nýbrž vysvětleno – „sloveso s neurčitým významem, vztahující se k sociální síti feisbuk“. Jediný doklad užití je A jak to říct národněji – feisbukiečiai, feisbukiškiai, nebo feisbukėnai? Otázka Feisbukinantis (autorem je tvůrce humoristických pořadů Haroldas Mackevičius) sotva umožňuje určit význam tohoto slova konkrétněji, leda na základě širšího kontextu. Přesný význam slova lze zjistit z jiných, obvyklejších příkladů. Při prohlédnutí jejich velkého množství (jen výskyt infinitivního tvaru našel 28. 6. 2016 vyhledávač Google více než 4000krát), např.: mládež je třeba od útlého věku vést k tomu, aby dělala něco víc než jen seděla u počítače, feisbukinti • možná někdo přijde na pobřeží jūbinti nebo feisbukinti, ale většina se věnuje knihám • nestojí za to zmiňovat chytré telefony, protože jsou pro současného žáka nezbytným atributem. Aby mohli během vyučování feisbukinti, googlit, youtubit, posílat SMS a mnoho dalšího, bylo by možné definici tohoto slova ve slovníku formulovat jako ‚používat sociální síť feisbuk‘. Jak již bylo uvedeno, v Duomenyne není zaznamenáno odpovídající zvratné sloveso feisbukintis, které by bylo možné definovat jako ‚komunikovat a sdílet informace na feisbuku‘. Užívají se také abstraktní substantiva od obou sloves: feisbukinimas (např.: už mě štve to neustálé ponocování a ranní feisbukinimas) a feisbukinimasis (např.: dobrý litevský produkt ten one, škoda, že už soustavně a dlouho klesá kvůli feisbukinimosi přeji si objevit nějaké přednosti a vlastnosti, které by mě odlišovaly); jejich užití dokládá navržené definice sloves.

Liofilizuoti je v Duomenyne definováno jako ‚sušit zmrazováním‘, oblasti užití jsou potravinářství a technologie. Slovník neuvádí oborové štítky označující potraviny nebo technologie, a proto by tyto významové rysy neologismu měly být zahrnuty do definice⁹.

3. Definice některých slov je třeba vytvořit znovu nebo zásadně upřesnit; je přitom nutné studovat odbornou literaturu příslušného oboru, analyzovat odborné texty a objasnit sémantiku slova. Například galvojimas je v Duomenyne vysvětleno jako

⁹ V anglických lexikografických a encyklopedických zdrojích, z nichž toto slovo pochází, je z hlediska oblastí užití definováno šířeji – uvádí se více objektů takového sušení zmrazováním, účel použití této technologie apod.: ‚to freeze-dry (blood plasma or other biological substances)‘; ‚to freeze-dry (esp. biologicals)‘ (http://www.yourdictionary.com/lyophilize#CCvsiqIdQMCQ8kG.99); ‚to dry (blood, serum, or tissue) by freezing in a high vacuum‘ (https://www.vocabulary.com/dictionary/lyophilize); „Freeze-drying—technically known as lyophilisation, lyophilization, or cryodesiccation—is a dehydration process typically used to preserve a perishable material or make the material more convenient for transport“ (https://en.wikipedia.org/wiki/Freeze-drying) apod.

Straipsniai / Articles

79

DAIVA MURMULAITYTĖ

„zvláštní slovo pro označení litevské filozofie“. Ve skutečnosti i jediný doklad užití uvedený v Duomenyne ukazuje, že nejde o charakteristiku právě litevské, a nikoli nějaké jiné filozofie; spíše jde o synonymum filozofie – Když A. Šliogeris hovořil o zvláštnostech myšlení litevských filozofů, zdůraznil především, že vznik samostatného litevského galvojimo, jinými slovy samostatné litevské filozofie, se časově shodoval se vznikem litevského národního sebeuvědomění a „vysokého“ jazyka. Povinný příznak litevskosti v sémantice tohoto slova vyvracejí také další texty téhož filozofa (srov. Je možné – ačkoli jde o hypotézu, která k ničemu nezavazuje –, že samostatné filozofické myšlení úzce souvisí se vznikem politického mentalitního založení. Přinejmenším Řekové galvoja právě tak. [...] To je další rys litevského galvojimo, který jej osudově odlišuje od keltsko-germánského, a dokonce i od řeckého galvojimo. (http://www.lrt.lt/naujienos/kultura/26/74781, zobrazeno 10. 7. 2016).

VÍCEVÝZNAMOVOST

Občas se objeví neologismus, u něhož Duomenynas neuvádí všechny významy používané v internetové komunikaci. Bylo již uvedeno, že v Duomenyne jsou zaznamenány 3 lexikální významy slovesa kabliuoti: 1. ‚hodit míč obloukem v basketbalu‘; 2. ‚přitahovat‘ a 3. ‚obtěžovat‘. Během výzkumu byl zaznamenán čtvrtý význam tohoto neologismu z oblasti rybářství – ‚lovit zaseknutím, zachytit rybu háčkem (háčky)‘: nejčastěji kabliuoja ti, kteří nedokážou rybu chytit běžným způsobem ‚za pysky‘. V tomto významu se užívá také deverbální abstraktní substantivum kabliavimas, označující tento zakázaný způsob rybolovu: v Kaunaské laguně – skupina „kabliavimo“ nadšenců • pokud se bude rybařit zakázaným náčiním nebo zakázanými způsoby (lov trojzubcem, kabliavimas), bude nutné zaplatit trojnásobnou částku atd. Zjistilo se, že toto abstraktní substantivum se užívá patrně nejčastěji; jiné významy (například ‚přitahování‘: hra kromě skvělé grafiky a průměrného ozvučení nemá svůj nejdůležitější prvek – „kabliavimo“) se vyskytují méně často a užití abstraktního substantiva z oblasti basketbalu se nepodařilo nalézt. Zajímavé je, že byl nalezen jeden pravděpodobně okazionální výskyt abstraktního substantiva ve významu, který Duomenynas nezaznamenává: ‚při psaní vkládat čárky‘: Tady, jak vidíte, je blog – nemám možnost najmout si litevského filologa nebo nějakého chytráka¹⁰– obětuji svůj volný čas a píšu amatérsky. A je těch čárek příliš mnoho, nebo příliš málo? Jazykovědci do toho vnesli zmatek – kdysi bylo „kabliavimas“ přísnější, pak se pravidla uvolnila a teď už ani nevím…

¹⁰ Podstatné jméno šviežgalvis ‚kdo má svěží hlavu‘ zřejmě není v základních zdrojích Duomenyna, takže by snad bylo možné je po důkladnějším prozkoumání užití do Duomenyna také zařadit.

80

Acta Linguistica Lithuanica LXXV

Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną

Stoguoti V databázi je zaznamenáno jako slovo s novým významem „v basketbalu – pokusit se vyrazit míč, který soupeř hodil na koš¹¹. Sabonis je basketbalová antologie. [...] On stoguoja, dává koše, hází odkudkoli, útočí jako obrovský krajt. Další příklady z internetu: během prvního poločasu zápasu Alytuská „Dzūkija“ „stogavo“ tři střely soupeře a pokaždé se prosadil jiný hráč • v současnosti se nejlépe daří bojovat o doskoky a „stoguoti“, ale i v tom se musíme zlepšit. Internetové užití ukazuje, že toto sloveso má také jiný význam, který v databázi není zaznamenán – „poskytnout střechu, být střechou – vlivnou ochranou potřebnou k provádění ne vždy zákonných činů nebo k organizování činnosti“ (takto je definováno ¹² samotné stogą, jak uvádí databáze): odchovanec sovětské milice, falešný vlastenec hájící zájmy vládnoucího klanu a „stoguojantis“ jejich spáchané zločiny • vyprávěla, že pokud do firmy přišel někdo, kdo chtěl „stoguoti“ (tj. chránit před ostatními zločinci za určitou odměnu), pasák zavolal policii a policisté se brzy dostavili a konflikty vyřešili atd. Je zajímavé, že v internetovém užití nebyl nalezen abstrakt prvního lexému (basketbalového termínu), zatímco druhého lexému (z právní oblasti) bylo k 4. 6. 2016 nalezeno přibližně 2050 výskytů (90 neopakujících se), např.: velmi zvláštní postoj, připomínající spíše nechvalně proslulé sovětské orgány činné v trestním řízení a jejich stogavimą zločincům • Dalia Grybauskaitė bude v Seimas zahájeno impeachmentové řízení kvůli „stogování“ N. Venckienė – takto podle některých vlivných osob plánovali tehdejší soudci a prokurátoři a další.

NORMATIVNOST

„[...] Slovník spisovné litevštiny [...] bude normativní publikací určenou veřejnosti, jejímž cílem je zachytit správné současné užívání slov ve spisovné litevštině“ (Liutkevičienė 2010: 141). Do Slovníku se proto zdaleka nemohou dostat všechna neologická slova z databáze.

Údaje o normativnosti neologických slov z databáze je třeba hledat ve třech jejích polích nazvaných „funkční příznaky“, „normativní informace“ a „jiné varianty (jsou-li nějaké) a jejich kodifikační status“ (Miliūnaitė 2015: 173). Ne vždy jsou ve všech těchto polích údaje; někdy k objasnění kodifikace neologického slova nebo nového významu slova stačí záznam v některém z nich

¹¹ V něm však není uveden basketbalový termín stogas „blokování soupeřovy střely na koš sražením míče ve vzduchu, blok“ (srov. http://www.zodynas.lt/jaunimo-zodynas/S/stogas; zjištěno 12. 7. 2016). Na základě této definice by patrně bylo třeba zpřesnit a konkretizovat také definici slovesa stoguoti – tak se neoznačuje vyražení libovolného míče hozeného soupeřem.

¹² Srov. stogas 1. krim. „ochrana, krytí“ (Zaikauskas 2007: 142).

Straipsniai / Articles

81

DAIVA MURMULAITYTĖ

v jednom z nich je například v poli funkčních příznaků uvedena poznámka „žargonové“ (například feikinti „nepravdivě oznámit; oklamat“).

¹ TABULKA. Výběr neologických slov do Slovníku podle kodifikačních hodnocení databáze¹³

ND

BŽ

1.

normativní, doporučené k užívání

apsipirkinejimas aitvaruoti (norm., doporučeno)

+

2.

nenormativní, nedoporučené, neužívat, žargonové slovo, cizí slovo, přejaté slovo

egzaminuoti (nenorm.) išsikalinėti (nenorm., žarg.) trolinimas (nenorm., žarg.) matymas (nedop., nenorm.) čillinti (nedop., žarg., nenorm.) pakoučinimas (žarg.) kliktelėti (neužívat přejaté slovo) frilancinti (neužívat cizí slovo, nenorm.)

−

3.

nekodifikované

dekriminalizace dietentis opíjet se¹⁴ (nekod., slang.)

?

4.

0

a

čistit, inhalovat

+

b

otravovat (slang.), blouznit (slang.)

?

V tabulce 1 je vidět, jak se (ne)normativnost neologismů v Databázi označuje nebo neoznačuje čtverým způsobem: • do pole statusu varianty se zapisuje „normativní“ a/nebo se kodifikace označí jako „užívat“ (řádek 1 tabulky), • nenormativnost se různě označuje ve všech nebo několika uvedených polích databáze (řádek 2), • zaznamená se, že neologismus dosud není kodifikován (řádek 3), nebo • se k této otázce neuvede vůbec žádná informace (řádek 4). Poslední sloupec tabulky ukazuje, které skupiny neologismů mohou (+), nebo nemohou (−) být zařazeny do Slovníku. Případy označené otazníkem je třeba posuzovat individuálně.

¹³ Zkratky použité v tabulce: nekod. – nekodifikované, nenorm. – nenormativní, nedop. – nedoporučené, neužív. – neužívat, norm. – normativní, přej. – přejaté slovo, slang. – slang, ciz. – cizí slovo, užív. – užívat, žarg. – žargonismus.

¹⁴ Abstrakt tohoto neologismu svaigimas označení „nekodifikováno“ nemá, je pouze v poli funkčních příznaků označen jako slang (zobrazeno 1. 7. 2016).

82

Acta Linguistica Lithuanica LXXV

Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną

4. řádek je rozdělen na dvě části (a a b), které ukazují dvojí situaci, kdy lexikograf musí rozhodnout o spisovnosti neologismu nebo nového významu slova, aniž by k této otázce získal informace z Databáze. V některých případech problémy nenastávají (řádek 4a), například je zřejmé, že nový význam slova gryninti ‚převádět na hotovost (o penězích, cenných papírech apod.)‘ nebo novotvar įkvipti ‚získat vůni, načichnout‘ jsou spisovné a lze je uvést v normativním slovníku (pokud splňují ostatní kritéria výběru slov). Složitější jsou jiné případy (řádek 4b), kdy v Databázi nejsou k dispozici konkrétní, jednoznačné informace o spisovnosti dotyčného neologismu, případně nejsou k dispozici žádné. Například nový význam slova užknisti ‚vyvést z trpělivosti; lézt někomu na nervy‘, který se řadí ke slangu, je v Databázi opatřen poznámkou pro uživatele: „široce rozšířené slangové slovo, na hranici přechodu do spisovného jazyka“. Nugrybauti má (zdá se, obdobný) nový význam, rovněž zařazený ke slangu, ‚zatoulat se (i v přeneseném smyslu)‘, ale taková poznámka u něj chybí. Lexikografové musí rozhodnout, zda už bylo v případě užknisti této hranice směrem ke spisovnému jazyku dosaženo, zda lze při rozhodování o spisovnosti slova nugrybauti vycházet z analogie s tímto slovem, a pokud ne, co brání tomu, aby byla považována za spisovná. Je také třeba mít na paměti, že jde o odvozená slova, slovotvorně související s odpovídajícími nepředponovými slovesy, a navíc pravděpodobně mají i vlastní odvozeniny (např.: nugrybavimas, grybauti, grybavimas, nusigrybauti, nusigrybavimas; užknisimas, užknisėjas, –a, knisti, knisėjas, knisimas¹⁵ a další), které (všechny, jak

¹⁵ Databáze žádný z nich neuvádí, ačkoli se v internetovém úzu vyskytují: 1. 7. 2016 bylo nalezeno 5850 příkladů ulítávání (130 neopakujících se): nemám rád experimentální filmy a ulítávání do stylu hudebního videoklipu • ale vraťme se k tématu, protože zase ulítávání přijde:) • populárních hollywoodských filmů ulítl • a to ulítávání má finanční vyjádření – 27 000 litasů z mé kapsy • snad se účastníci fóra nenaštvou za naše ulítávání, případně moderátoři nastolí pořádek • nenavážejte se do soudců, přehmaty se obvykle napadají způsobem stanoveným procesními předpisy a vůbec to vypadá nedůstojně (všichni občas blázníme) a tak dále; ulítnutí – v uvedeném pořadí 4678 (99): mně se docela líbí, a o Star Gate Atlantis ani nesleduju, protože tam už je to úlet ze seriálu, protože už tam nejsou hlavní herci • takže kurýr se svými bombastickými titulky a úlety, už zase PRO SONA • dívka se snaží přelstít specialistku na dějiny železnice, ale úlet úplně mimo • člověk, který si chce přečíst o věci, jež ho zajímá, musí číst i výplody z fór, různé úlety a podobně. Ještě několik příkladů užití slov z dalšího zmíněného slovotvorného hnízda: otravování – jedna zpráva se spamem je prostě spam, čtyři totožné zprávy už znamenají zahlcování fóra a otravování lidí obtěžování • no, pak zbývají dvě možnosti: přestat si stěžovat na otravnost popové hudby a dál ji poslouchat v komerčních rádiích, nebo si naladit StartFM • jestliže se to děje (volá) až do obtěžování každé dvě minuty, můžeš toho účastníka opravdu nahlásit operátorovi • pořadí by mělo být takové: nejprve si přečteme zákon, potom vyjádříme názory a stížnosti; otravovat – tenhle „zlozvyk“ jste si dřív navzájem tolerovali, a teď vás ty ženy začínají „otravovat“ • jak mě štvouty cyklostezky namalované klikatě na chodnících • nejotravnějším otravným člověkemje pro mě zima; otravovač, -ka – před tvýma očima sepíšu do této rubriky dlouhý text o tom, jaký jsem takový a makový nespravedlivý lhář a potížista potížista; otravování – to nejsou zprávy z Ruska, ale další propagandistické vymývání mozků otravováním • na některé mentální otravy nereagujme a oběma bude dobře.

Straipsniai / Articles

83

DAIVA MURMULAITYTĖ

i ostatní) musí tvůrci slovníku rovněž zkoumat z hlediska sémantiky, četnosti užívání, spisovnosti aj., aby mohli na základě podloženého rozhodnutí být zařazeny do normativního slovníku, nebo naopak odmítnuty. Proto nabývá význam a důležitost Databáze pro lexikografickou práci mimořádné zřetelnosti, neboť se očekává, že v ní bude možné nalézt co nejaktuálnější a z hlediska kodifikace co nejkvalifikovanější informace.

Uživatelům Databáze, kteří hledají nové slovo pro pojmenování své firmy či výrobku, se v jejím úvodu doporučuje přečíst si také poznámky, „zda slovo, které se vám líbí, odpovídá normám spisovné litevštiny“ (http://naujazodziai.lki.lt/Index.asp?Apie_duomenyna). Tvůrci slovníku se opírají také o tyto užitečné a nezbytné informace a doufají, že časem se stále větší část neologismů v Databázi přesune ze statusu „nekodifikovaný“ do kategorie „spisovný“, „nespisovný“ či „nedoporučovaný“.

ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY

1. Databáze neologismů litevského jazyka je jedním z mála odborně vedených a spravovaných lexikografických zdrojů, jehož hlavním cílem je včas zaznamenávat nové lexikální jevy, určovat jejich normativní status a poskytovat jazykovým uživatelům doporučení. Bez jejích údajů si lze jen těžko představit kterýkoli slovník současné litevštiny.

2. Údaje z Databáze nelze ani není třeba do slovníků přebírat bez rozmyslu. Jsou pouze výchozím materiálem pro další výzkum užívání a metodické lexikografické zpracování. Kolik a které neologismy z Databáze zařadit do toho či onoho slovníku, závisí na cílech, rozsahu, účelu a principech jeho tvorby.

3. Slovník spisovné litevštiny je normativní výkladový slovník současného litevského jazyka. Z Databáze by do něj měla být převzata nová spisovná slovní zásoba. Proto se rozsáhlá nespisovná část hesláře Databáze (cizí slova, žargon, slang, část nekodifikované slovní zásoby aj.) pro tento slovník nehodí. Kvůli vzácnému užívání se rovněž vyřazují jednotlivé autorské novotvary a okazionalismy.

4. Při rozhodování o tom, zda má být neologismus uveden ve Slovníku, se ověřuje a upřesňuje jeho sémantická struktura, definice významů, slovotvorné vztahy, užívání odvozenin aj. Do tohoto slovníku se zařazují pouze dostatečně frekventované neologismy z širší oblasti užívání (nikoli specializované termíny).

5. Při využívání údajů z Databáze pro Slovník je třeba věnovat pozornost zvratným odvozeninám, víceznačnosti neologismů a formulování definic.

6. Ve Slovníku jsou vedle sloves soustavně uváděny pravidelně tvořené abstraktní podstatné názvy, které splňují výběrová kritéria. Proto při rozhodnutí uvést v něm nové sloveso nalezené v Databázi nebo jeho abstraktní podstatné jméno utvořené příponou

84

Acta Linguistica Lithuanica LXXV

Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną

-imas / -ymas, je nezbytné prozkoumat také možný výskyt a užívání druhého člena této dvojice. Pokud tento člen splňuje výše uvedená kritéria výběru do Slovníku (normativnost, četnost užívání, rozšířenost atd.), měl by být do slovníku zařazen také.

7. V úvodu Databáze se po výčtu toho, jaké informace se v ní shromažďují, konstatuje: „Databáze je tedy více než slovník, mimo jiné ilustrovaný autentickými doklady užívání (s uvedenými zdroji) a fotografiemi.“ (http://naujazodziai.lki.lt/Index.asp?Apie_duomenyna). Patrně by bylo přesnější říci, že jde o soubor lexikálních dat a informací o nich, který se od slovníku liší (má jiné cíle, řeší jiné úkoly, plní odlišné funkce a je uspořádán jiným způsobem) a z něhož lexikografové čerpají poznatky, aby novou lexiku představili v lexikografických publikacích. Aby se to podařilo náležitě, je třeba zapracovat mimo jiné i na doplňování a zpřesňování informací shromážděných v Databázi, které se různí rozsahem i úplností. Výsledky této práce by se po nějaké době měly projevit v systematicky zpracovaných slovnících odrážejících současné užívání. Tyto slovníky by zase mohly být užitečné i pro samotnou Databázi, například při zpřesňování sémantické struktury neologismů, jejich definic apod. Stručně řečeno, jestliže je Databáze „nástrojem pro jazykovědné práce (užitečným lexikologům, lexikografům, jazykovým normativcům) a cenným souborem faktů“ (ibid.), pak by Slovník měl být jedním z jejích referenčních děl.

L I T E R A T U R A

DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, red. Vytautas Ambrazas. 2. opravené vydání. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1996.

Liutkevičienė Danutė 2010: Bendrinės lietuvių kalbos žodyno struktūra, tikslai ir perspektyvos. – Kalbos kultūra 83, 141–150.

Liutkevičienė Danutė, Naktinienė Gertrūda, Vosylytė Klementina 2010: Veiksmažodžiai ir jų abstraktai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. – Leksikografija ir leksikologija 2. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 235–251.

Miliūnaitė Rita 2015: Naujažodžių atranka ir pateikimas „Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne“. – Leksikografija ir leksikologija 5. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 161–184.

Murmulaitytė Daiva 2000: Vedinių pateikimas Dabartinės lietuvių kalbos žodyno pamatinių žodžių straipsniuose. – Acta Linguistica Lithuanica 42, 141–159.

Straipsniai / Articles

85

DAIVA MURMULAITYTĖ

Murmulaitytė Daiva 2012: Vedinių pateikimo sistemiškumas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. – Kalbos kultūra 85, 71–91.

Urbutis Vincas 1978: Žodžių darybos teorija. Vilnius: Mokslas; 2-asis leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2009.

Zaikauskas Egidijus 2007: Kalbos paribiai ir užribiai: lietuvių žargono žodynėlis. Vilnius: Alma littera.

ŠALTINIAI

BŽ – rengiamas Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Redaktorių kolegija: Danutė Liutkevičienė (vyr. redaktorė), Gertrūda Naktinienė, Ritutė Petrokienė, Dovilė Svetikienė, Klementina Vosilytė, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2013–2015. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt.

DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Kaunas: Kauno Vytauto Didžiojo universitetas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/index.jsp.

DŽe – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas: šeštas (trečias elektroninis) leidimas, vyr. red. Stasys Keinys. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2006; internetinė versija, 2011. Prieiga internete: http://dz.lki.lt.

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas 1–20, 1941–2002, elektroninis variantas, redaktorių kolegija: Gertrūda Naktinienė (vyr. red.), Jonas Paulauskas, Ritutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. Prieiga internete: www.lkz.lt.

ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Internetinė duomenų bazė, sud. Rita Miliūnaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujazodziai.lki.lt.

Jaunimo žodynas. Prieiga internete: http://www.zodynas.lt/jaunimo-zodynas/.

American Heritage Dictionary. Prieiga internete: http://americanheritage.yourdictionary.com/.

Vocabulary.com. Prieiga internete: https://www.vocabulary.com/dictionary/lyophilize.

Your dictionary. Prieiga internete: http://www.yourdictionary.com/.

Wikipedia. The Free Encyclopedia. Prieiga internete: https://en.wikipedia.org/wiki/.

Webster's New World College Dictionary. Prieiga internete: http://websters.yourdictionary.com/.

86

Acta Linguistica Lithuanica LXXV

Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną

The Lexis of the Database of Lithuanian Neologisms Is on Its Way to the Dictionary of Standard Lithuanian

SUMMARY

The Database of Lithuanian Neologisms is a unique source for the Dictionary of Standard Lithuanian (Bendrinės lietuvių kalbos žodynas) satisfying the needs of dictionary compilers who update the dictionary on a regular basis and for that purpose require information about all new lexis and its codification. The two databases of the lexicon differ in their aims, goals, functions, methodological principles of compilation and data selection, structure, and system. Before entering the Dictionary, the materials of the Database should be lexicographically processed. When investigating the Database, an attempt was made to identify the way of neologisms to the Dictionary; what should be taken into consideration by dictionary compilers when adjusting the data of the Database for the purposes of the Dictionary. To pursue the aims of the investigation, verbs and their suffixal derivatives were selected, namely, deverbal abstract nouns derived with the help of the suffix -imas/-ymas. They include neologisms, such as new coinages, borrowings and hybrids, and already existing words which have acquired new meanings. It was established that to be able to decide which neologisms should be included in the Dictionary, some important aspects have to be taken into consideration, such as the regularity of deriving abstract nouns from verbs, reflexive derivatives, polysemy, meanings of neologisms and their definitions as well as normativity.

Despite that in theory the above abstract nouns can be derived from any verb, in case of neologisms such abstract noun–base verb pairs are actually used in about ¾ of all potential cases. In the Database, only about 17–25%, i.e. no more than ¼ of the above group of neologisms, are given in pairs, including base verbs and derived abstract nouns. When deciding whether a neologism should be included in the Dictionary, from a lexicographer’s point of view, the pairs verb–abstract noun derived with the help of the suffix -imas/-ymas should be treated together, even if the Database fails to give one member of the pair. In a similar way, simple and reflexive verbs and abstract deverbal nouns should be investigated.

The definitions of the Database are the starting point when writing dictionary entries. On the basis of actual usage attested in the Database and found in other sources, the definition of meaning is updated by broadening or narrowing it, or starting another definition. It is often identified that a neologism has more meanings than attested in the Database or several lexemes could be treated as one by suggesting a more abstract definition.

A dictionary performs a normative function; therefore, a large part of neologisms treated in the Database as non-normative, unacceptable, jargon, loans and borrowings are not transferred to the Dictionary.

Straipsniai / Articles

87

DAIVA MURMULAITYTĖ

Not all neologisms discussed in the paper should be included in the Dictionary; selection criteria include more than just innovativeness and normativity of the lexis. They also cover such aspects as purposefulness, frequency and spread of use, etc. The paper takes a broader perspective and seeks to demonstrate that the information of the Database should be updated and processed before it becomes part of a dictionary, not necessarily the Dictionary of Standard Lithuanian. Presumably, the results of the investigation could contribute to establishing more rigid lexicographic principles when dealing with verbs and abstract deverbal nouns as well as with words of other lexical fields.

Pastaba: Straipsnio anotaciją ir santrauką į anglų kalbą vertė Inesa Šeškauskienė.

Įteikta 2016 m. liepos 27 d.

DAIVA MURMULAITYTĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva

[email protected]

88

Acta Linguistica Lithuanica LXXV