Ligų pavadinimai „Lietuvos ūkininko“ priede „Sveikata“ (1909–1928)

Palmira Zemlevičiūtė

Go to original

Preparing document pages…

DĚJINY TERMINOLOGIE

Palmira ZEMLEVIČIŪTĖ

Ústav litevského jazyka

**NÁZVY NEMOCÍ LISTUVIJSKÉHO HOSPODÁŘE V PŘÍLOZE ZDRAVÍ (1909–1928)**

V roce 1909 začala vycházet příloha Lietuvos ūkininko¹² Sveikata, kterou redigoval doktor Kazys Grinius. „Je to první lékařský časopis v litevštině. <…>, určený k šíření zdravotních znalostí mezi široké masy“ (Grinius 1922: 16). Po vypuknutí války vydávání Sveikatos ustalo; v roce 1920 bylo obnoveno a bez přerušení vycházelo až do roku 1928.

Během prvních tří let vycházela čísla přílohy Sveikata v samostatných brožurách, např.: D-ras P. Avižonis. Trachoma (1909 1), Daktaras K. Grinius. Skarlatina (1909 4), Dr. K. Grinius. Nuomarius (1910 1), Dr. A. Sketeris. Karštinės (1910 4), Dr. K. Grinius. Apie drugio ligą (1911 2), S. M. Kruvinoji (Dizenterija) (1911 12) a další – celkem 17 brožurek. Další vydávání přílohy bylo nepravidelné, čísla vycházela v různé frekvenci: od roku 1912 do roku 1915 každý čtvrtý týden, od roku 1920 do roku 1924 každý druhý měsíc, od roku 1925 do roku 1928 každý měsíc.

Z názvů článků je zřejmé, že v Sveikatoje se hodně psalo o nemocech – Jak se chránit před nervovým vyčerpáním (1913 1), Očkujte děti proti neštovicím! (1914 4), Jak se chránit před horečkou (tyfem)? (1914 5), O překrmení (1914 6), O válečných nemocech (1915 1), Jak se chránit před skvrnitým tyfem a dalšími nakažlivými nemocemi (1920 1), O nakažlivých nemocech žáků (1920 4), O trachomu a boji proti němu

¹ Do čísla 5 z roku 1914 – Lietuvos ūkininkas, od čísla 6 z roku 1914 – Lietuvos ūkininkas.

² Laikraštis Lietuvos ūkininkas be Sveikatos leido ir daugiau priedų: Žemė (1907–1928); Mokykla (1909–1912), vėliau ėjo kaip Lietuvos žinių priedas; Jaunimas (1910–1933), vėliau ėjo kaip savarankiškas leidinys; Žibutė (1911–1913); Literatūros priedas (1921–1922); Savivaldybė ir kooperacija (1921–1924); Apžvalga (1930–1932) (žr. LTE VII 1981: 13).

(1921 4), Nejvýznamnější nemoci tohoto jara (1924 2), O nemocech a lécích (1924 4), Lze vyléčit tuberkulózu? (1925 5), Neurastenie neboli záchvat (1928 2) atd.; o hygieně a sanitaci – Čistota těla (1914 4), Co je třeba, abychom byli zdraví? (1920 1), O lázních (1920 2), Jak se máme mýt (1920 4) atd.; o různých dalších lékařských otázkách – O hypnotismu (1912 5), Zánět očí (1912 6), O homeopatii (1912 9), Jak máme jíst (1913 8, 9), O krvácení (1913 9, 10), O jedech a otravách (1913 10, 11), O ranách (1914 1), Stárnutí (1921 6) atd. V mnohých číslech přílohy vycházela rubrika Otázky a odpovědi, Odpovědi redakce. Často se zveřejňovaly recenze nových knih a informovalo se o novinkách lékařské vědy.

Je však třeba poznamenat, že již před vydáváním přílohy Sveikata se šířilo skutečně mnoho informací o nemocech i o dalších lékařských otázkách. Například „v kronikách od roku 1310 je popsáno mnoho epidemií nemocí; byla proti nim přijímána karanténní opatření. V 16. století začaly městské magistráty a šlechtici vyhlašovat závazná sanitární pravidla“ (ME I 1991: 540). Přibližně od poloviny 18. století se začaly objevovat tisky pojednávající o některých nemocech. Jednalo se o různé výnosy či pokyny vydané v Královci, např.: Královský příkaz, aby nikdo bez zdravotních potvrzení nebo pasů nevozil cizí zboží do pruské země… [výnos pruského krále Fridricha Viléma I. zakazující vpouštět do Pruska obchodníky a další osoby z oblastí postižených nakažlivými nemocemi a morem bez zdravotních osvědčení] (1738), Stručný návod, jak se může hospodář i ti, kteří nemohou získat lékaře, bránit proti neštovicím… [pokyny pruské nejvyšší lékařské koleje k boji proti pravým neštovicím] (1769), Poučení o zachování zdraví a ochraně před nákazou při příchodu cholery [pokyny pruských úřadů k ochraně před nakažlivými nemocemi] (1831), Výnos o uzavření hranic a dalších opatřeních k zabránění šíření cholery. [Výnos pruských úřadů o opatřeních k ochraně před morem hospodářských zvířat] (1831) atd. Od roku 1846 se v Kalendoriuose vydávaných L. Ivinským psalo o mnoha různých lidských nemocech v rubrice nazvané Gidimas žmoniun nuog nekurun ligun, pvz.: nuog drugia, nuog karsczia, nuog gialtos, nuog pulanoses ligos (1846), nuog dziowos, nuog akmens (1857), nuog putmenų ku-

na, nuo kawina widurwiwima, nuo akiun karsćkia (1858), nuog slabdragia, nuo kepenu ligos (1861), nuog pektos rauplies, nuog padukima (1862), nuog privirtines, nuog dederveies (1878) atd. Roku 1848 vyšla knížka J. Uganského přeložená z ruštiny Regulas del skarbavu žmoniu, kayp savi reyk užleykiti nuog choleras, ir kayp greytey ratavoti prastoms naminėms lekarstoms…, kterou dr. K. Grinius označil za první popularizaci lékařských poznatků (Grinius 1922: 14). Roku 1862 vyšla publikace připravená G. Beržanským Abginimas dvasiškas. Nuog maru pavietres yr kitu užsirožijenčiu ligu, tejp žmonėms kajpo yr galvijems lajmingas (Bibliografija 1969: 3, 49, 129–134, 178, 304, 309, 420, 422, 523). V době zákazu tisku (1865–1904) vycházelo mnoho novin (Aušra, Dirva-Žinynas, Lietuviszkasis Balsas, Naujienos, Szviesa, Tėvynės Sargas, Tilžės Keleiwis, Ukinkas, Varpas), kalendářů (Kalendorius arba metsksajtus ukiszksasis…, Kalendorius ukiszkas Kataliku Ziamajcziu…, Kalendorius ukiszkasis…, Lietuwiszkas Auszros Kalendorius, Ukiškasis Kalendorius) a knížek o nemocech napsaných či přeložených jednotlivými autory (J. Basanavičius, P. Mikolainis, A. Sketeris, A. Vileišis, P. Vileišis aj.) (Biržiška 1929: 544, 555, 564, 613, 639, 648, 681, 691, 709, 747, 789, 821, 873, 1030, 1042, 1064, 1086, 1105, 1108–1109, 1153, 1188, 1242, 1248, 1256–1257, 1303, 1318, 1323). Po obnovení tisku (od roku 1904) vyšlo ještě více tiskovin – novin (Artojas, Lietuvos Ūkininkas, Šaltinis, Tėvynė, Vadovas, Vienybė, Vilniaus Žinios, Viltis, Žemdirbys atd.) a kalendářů (Biržų Kalendorius, Ukiškasis Kalendorius, Vilniaus Kalendorius), v nichž se tisklo mnoho článků o nemocech. Je třeba zdůraznit, že výrazně přibylo také lékařských knížek od jednotlivých autorů; zvláště mnoho jich napsal dr. A. Vileišis (Biržiška 1935: 1611, 1615–1616, 1634, 1638–1639, 1650, 1659, 1710, 1715, 1731, 1764–1766, 1775, 1795–1796, 1873, 1884, 1888, 1894, 1912, 1921, 1926, 1947–1948, 1989, 1909, 2044, 2053, 2066, 2090, 2101, 2115, 2130; Biržiška 1939: 2465, 2472, 2517, 2560–2561, 2564, 2570, 2573).

Během samotného vydávání Sveikatos vyšlo obzvlášť mnoho lékařských knížek o nemocech (velmi mnoho se psalo o infekčních chorobách), o lékařských oborech, jako jsou porodnictví, gynekologie, stomatologie a pediatrie, a také o anatomii, bakteriologii, farmakologii, fyziologii a dalších vědách souvisejících s medicínou. Kromě toho začaly vycházet i další noviny určené k „šíření lékařských poznatků“, např.: Gydytojas (vycházel od

roku 1921) (vydávala jej Americká společnost litevských lékařů v Chicagu), Medicina ir Gamta (dvouměsíčník o medicíně, veterinární medicíně a přírodních vědách, vycházel od roku 1913, vyšlo však jen několik čísel), Medicina (noviny věnované lékařské teorii a praxi pro lékaře, vycházely od roku 1920). Po vypuknutí války přestala Sveikata vycházet, avšak válečná léta podle dr. K. Grinia „nebyla pro lékařské publikace zcela neplodná“ – roku 1915 vyšla ve Vilniusu z podnětu moskevských studentů desítka lékařských brožur (šlo o přeložené populární publikace Pirogovovy společnosti); v témže období vycházely lékařské knížky také v Americe a lékařské publikace začal vydávat i Sanitární odbor Ministerstva národní obrany a ministerstvo zdravotnictví (Grinius 1922: 4, 7–23).

Sveikata tedy pouze pokračovala v již započaté práci šíření lékařských poznatků a jejich popularizace mezi lidmi. Vedle Sveikatos, jak je vidět, vycházelo hojně různých lékařských tiskovin. Jak uvádí dr. K. Grinius, jen „do konce roku 1921 bylo v litevštině vytištěno přibližně 150 samostatných populárně-naučných lékařských publikací“. V seznamu lékařských knih vydaných v litevštině, který sestavil, je celkem 204 položek. Autor navíc dodává, že část publikací do seznamu nezařadil, protože, jak říká, „některé jsem nemohl najít, o jiných jsem nevěděl“ (Grinius 1922: 4, 6).

Tento článek přehledně pojednává o názvech nemocí užívaných v Sveikatoje z hlediska jejich stavby a původu. Z hlediska stavby se rozlišují jednoslovné a víceslovné názvy nemocí. Víceslovné názvy se podle počtu složek dělí na dvojslovné, trojslovné a víceslovné názvy. Z hlediska původu se rozlišují litevské názvy nemocí, názvy cizího původu (internacionalismy a cizí výrazy) a hybridní názvy nemocí. Samostatně se pojednává také o synonymii a variantnosti názvů nemocí, o některých gramatických jevech (jmenné tvary), o názvech nemocí a skupin nemocí s nomenklaturním slovem liga a konečně o názvech nemocí s latinskými a jinými jazykovými ekvivalenty.³

³ V článku se slovo liga v řadě případů užívá podmíněně. Některé zde uvedené názvy bychom dnes mohli považovat pouze za příznaky nemocí nebo za neduhy. Při shromažďování materiálu se jednoduše vycházelo z tehdejší tradice.

I. Jednoslovná pojmenování

V časopise „Sveikata“ byla nalezena řada jednoslovných názvů nemocí. Velmi často je táž nemoc označována dvěma, třemi, a někdy dokonce čtyřmi synonymními, případně dvěma či třemi variantními jednoslovnými názvy. Při dalším zkoumání názvů tohoto druhu z hlediska jejich původu podrobněji samostatně pojednáme také o případech synonymie a variantách.

1. Litevská pojmenování

Jednoslovné názvy nemocí tvoří převážně litevská slova, např.: aptakus Sv 1913 4 15, 1920 5–6 4, dederinės Sv 1911 1 3, 1913 2 7, 1914 6 24, 1920 2 4, 1925 4 1, 1928 3 4, geltlige Sv 1913 2 7, 1920 5–6 3, 1922 4–5 1, grizas Sv 1928 3 4, gumbas Sv 1910 5 1, 1912 3 11, 1926 1–12 3, inkštirai Sv 1920 4 4, 1922 3 4, 1925 3 2, 1926 9–10 2, 1928 3 3, karpos Sv 1911 8 6, 1913 6 24, 1920 3 4, 1921 6 3, 1922 2 2, 1924 3 4, 1925 3 3, 1926 9–10 1, kirmėlaitės Sv 1927 1 3, 1928 2 4, kleja Sv 1925 6 1, kurtumas Sv 1910 11 4, 1911 8 1, 1925 10–12 5, melinligė Sv 1925 6 3, miegligė Sv 1924 1 4, nušalimas Sv 1921 1 4, 1922 3 2, 1923 5–6 4, 1925 10–12 7, nutukimas Sv 1914 6 22, opa Sv 1927 6 4, pamišimas Sv 1910 4 4, pasiutimas Sv 1910 9 1, 1914 2 7, 1921 1 3, 1923 2–3 1, 1928 2 3, pažandės Sv 1913 12 45, plikimas Sv 1921 1 3, 1922 2 4, 1924 1 2, ploviniai Sv 1922 4–5 1, proligė Sv 1910 1 6, 1925 6 1, pūvėtra Sv 1921 1 3, raupai Sv 1910 9 7, 1928 4 1, saldžiasąšiai Sv 1926 7–8 2, silpnaprot ybė Sv 1925 6 2, 1927 5 1, smauga Sv 1914 2 7, 1921 6 4, spuogai Sv 1927 2–3 3, randis Sv 1912 10 39, mtelės Sv 1915 1 2, vėžys Sv 1912 10 37, 1913 2 7, 1914 2 7, 1921 2 3, 1922 2 4, 1928 5 1, votis Sv 1913 4 16 a další.

Synonyma. Článek rozlišuje řady synonym nalezené v prameni a řady synonym, které autorka sama dohledala v jednotlivých pramenných článcích nebo na různých místech téhož článku. Synonyma autorů jsou uváděna tak, jak stojí v prameni, zatímco synonyma nalezená autorkou článku jsou uvedena za lomítkem. Všechny řady synonym jsou řazeny chronologicky.

Některé jednoslovné litevské názvy nemocí mají jednoslovná litevská synonyma, např.: apaugos, navikai, navikauliai Sv 1922 3 4; niežai

(susas, suskis, kaškis) Sv 1922 2 3; nikstelėjimas nebo grįžtelėjimas Sv 1913 12 45; nusideginimas, nusiplikinimas, nusišutinimas Sv 1921 1 2; kirmėlės Sv 1922 3 1, 1923 2–3 3, 1924 4 1, 1925 3 2, 1926 7–8 1 / kirminai Sv 1927 5 3; pleiskanos Sv 1910 9 6, 1912 5 20, 1913 2 6, 1920 4 2, 1921 1 3, 1922 1 3, 1923 2–3 3, 1924 1 2, 1925 1 3, 1926 1–4 3, 1927 5 3, 1928 2 4 / bluzganos Sv 1921 3 3;

jiné mají mezinárodní synonyma, např.: atėmimas (paralyžius) Sv 1921 1 1; diegliai (neuralgijos) Sv 1920 5–6 2; dusulys nebo astma Sv 1925 10–12 7, dusulys (astma) Sv 1926 7–8 2; išsimetimas (abortas) Sv 1925 1 1; pausinė (parafitas⁴) Sv 1925 10–12 3 / paratifai Sv 1925 10–12 3; pertukimas (obesitas) Sv 1921 1 3; slogutis (inkubas ar sukubas) Sv 1921 4 2;

girtuoklybė Sv 1913 1 1, 1921 6 4, 1922 1 1, 1923 1 3, 1926 1–4 6 / alkoholizmas Sv 1922 1 1, 1924 4 2, 1926 11–12 4, 1927 5 1, 1928 4 4;

synonymem jednoho názvu je cizí slovo: trūkis, parušėnja Sv 1922 4–5 3;

synonyma jiného názvu jsou litevská, mezinárodní a jedno hybridní: „troškulys, smauginyčia, krioklė, kaklinė“ Sv 1909 6 3, difteritas (kaklinė) Sv 1910 2 1, difteritas (krioklė) Sv 1920 5–6 2, difterija Sv 1924 3 1, 1928 4 1;

u dalšího jsou synonyma litevská a cizí: tymai Sv 1909 4 4, 1910 5 5, 1911 1 3, 1914 2 7, 1915 2 7, 1920 5–6 1, 1921 1 4, 1923 4 4, 1924 1 4, 1925 6 3, 1928 4 1, tymai (jedra) Sv 1909 4 4, tymai (jedra, blusinės) Sv 1909 5 1, tymai nebo jedra Sv 1920 4 1, tymai (blusinės, jedra) Sv 1920 4 1, tymai, blusinės Sv 1921 2 2, tymai nebo jedra Sv 1928 4 1, tymai, jedra nebo blusinė Sv 1928 4 2.

Synonyma některých jednoslovných litevských názvů jsou jak litevská, tak mezinárodní, např.: drugys Sv 1910 2 3, 1911 2 1, 1912 9 33, 1914 3 10, 1920 5–6 3, 1921 6 2, 1924 2 3 / drugelis Sv 1911 2 2, drugys nebo maliarija Sv 1920 5–6 3, drugys (maliarija) Sv 1924 3 1; kaspinin-

⁴ V tomto slově je tisková chyba. Správný název nemoci je paratifas (srov. paratyphus – paratifas – „nemoc způsobená bakteriemi paratyfu“ – napamų MTŽ 1980).

měchýřky nebo tasemnice Sv 1920 4 3, tasemnice Sv 1922 2 2; rýma neboli katar Sv 1912 4 15, rýma (šňupání, slizotok) Sv 1922 2 4.

Synonymy dalších jednoslovných litevských názvů nemocí tvoří pouze víceslovná pojmenování, jejichž obě složky jsou většinou litevská slova, např.: bělina neboli bělina na prádle nebo bílé květy Sv 1922 4–5 1; vřídky (velké pupínky) Sv 1913 3 12; kruopis neboli svírání hrdla Sv 1909 6 4; zácpa (ztvrdnutí stolice) Sv 1923 1 2 / zácpa Sv 1912 3 11; vodnatelnost Sv 1909 6 3 / vodnatá nemoc Sv 1911 3 3.

Občas se vyskytne víceslovné pojmenování složené ze složek smíšeného původu – litevského a mezinárodního slova, např.: záchvat nebo hysterická nemoc Sv 1923 4 2; cukrovka (cukrová nemoc) Sv 1913 2 7.

Synonyma některých jednoslovných litevských názvů nemocí bývají několika druhů – jednoslovná (litevská, mezinárodní, cizího původu) i víceslovná (většinou složená z litevských slov; vyskytlo se pojmenování, jehož jedna složka je cizího původu a druhá litevská), např.:

menstruace Sv 1913 7 28 / antimenstruace 1914 3 11, 1920 4 3, 1922 2 3, 1925 6 4, 1926 9–10 3, menstruace, měsíčky, antimenstruace, červené květy Sv 1914 3 11, antimenstruace (měsíčky) Sv 1925 4 2 / měsíčky 1924 1 3, 1925 1 3, 1926 9–10 3, 1927 4 2;

epilepsie (padoucnice) Sv 1913 4 13, epilepsie neboli padoucnice Sv 1921 1;

neštovice neboli pračky Sv 1920 4 2, neštovice neboli pračky hlavy Sv 1921 1 3, prašivina (neštovice) Sv 1924 1 2;

karštligė (tyfas) Sv 1909 5 5 / šiltinė 1909 6 4, 1910 2 1, 1911 1 3, 1912 7 25, 1913 9 36, 1914 2 5, 1918 1 1, 1920 1 2, 1923 4 3, 1924 1 2, 1925 1 1, 1926 7–8 4 ir šiltinės 1914 2 7, 1915 1 1, 1920 1 1, 1922 1 4, 1923 1 3, 1924 2 1, 1925 5 3 / karštinės 1910 4 1, 1911 5 3, 1912 11–12 2, 1913 1 3, 1915 2 7 ir karštinė 1911 2 5, 1914 5 18, karštinės (šiltinės, karštligės) Sv 1910 4 1, šiltinė (tyfas) Sv 1914 2 8, šiltinės (didieji karščiai, tyfusas) Sv 1914 3 9, šiltinė arba karštinė Sv 1914 5 18, karštinė (tifas) Sv 1914 5 18;

neštovice Sv 1909 5 5, 1910 9 7, 1913 4 15, 1914 3 9, 1915 2 7, 1920 4 1, 1921 1 4, 1923 4 1, 1925 3 2, 1926 1–4 1, 1927 4 3 / neštovicová nemoc Sv 1913 4 15 / pravé neštovice Sv 1921 1 4.

Varianty. Byly nalezeny případy, kdy se užívá několik variant jednoslovných litevských názvů nemocí, např.: baltosios Sv 1912 7 29, 1914 3 11, 1922 4–5 1, 1925 10–12 7, 1928 5 4 / baltieji Sv 1926 9–10 4, irmedė Sv 1910 4 2, 1927 1 1 / irmedė Sv 1910 11 1, 1920 1 3, nuomaris Sv 1910 1 2, 1911 2 7, 1912 3 12, 1913 3 9, 1914 3 12, 1923 1 3, 1924 4 1, 1925 3 3, 1926 1–4 3 / nuomaris Sv 1923 5–6 4, piktašasiai Sv 1911 1 3 / piktšašiai Sv 1921 1 3, priepuola Sv 1910 5 1 / priepuolis Sv 1926 1–4 3, pučkai Sv 1913 5 18 / puškai Sv 1913 5 18, puvetros Sv 1912 3 1 / puvėtros Sv 1912 6 22, rožė Sv 1910 8 4, 1913 4 15, 1920 4 2, 1921 1 4, 1922 4–5 3, 1924 1 2, 1926 1–4 1, 1928 3 3 / rażė Sv 1924 4 2, sausgelos Sv 1910 5 1 / sausgėlos Sv 1920 1 3 / sausgėlos Sv 1920 2 2, slunktis Sv 1910 2 3 / slungtas Sv 1925 2 1, šunvotės Sv 1921 1 2, 1925 2 2, 1928 5 4 / šunėvotės Sv 1926 1–4 3, trūkys Sv 1922 4–5 2 / trūkis Sv 1922 4–5 3, 1924 2 4, utėlės Sv 1915 1 2, 1920 1 1, 1921 2 2, 1922 3 1, 1923 1 2, 1924 2 1, 1925 5 2, 1926 1–4 2, 1927 4 1, 1928 1 2 / utėlės Sv 1915 1 3, užtrina Sv 1921 2 3 / užtrynos Sv 1924 4 3, varlakis Sv 1921 2 3 / varleakis Sv 1922 3 3, vėjaraupėlės Sv 1910 7 4, 1921 2 3, 1925 6 3, 1926 1–4 1 / vėjara upiai Sv 1928 4 1, votys Sv 1911 1 3 / votys Sv 1912 6 22, 1913 6 23, 1921 3 2, 1923 1 2, 1926 1–4 3, 1928 3 3.

2. Názvy cizího původu

Další jednoslovné názvy nemocí v Sveikata jsou cizího původu – obvykle mezinárodní, např.: aktinomikozas Sv 1924 2 2, alastrima Sv 1925 6 3, angina Sv 1913 9 34, apopleksija Sv 1911 1 4, 1912 6 23, 1920 5–6 1, ekzema Sv 1915 1 2, 1920 5–6 3, 1921 6 3, 1925 10–12 5, 1926 1–4 4, 1926 7–8 3, epizootijos Sv 1922 2 2, ergotizmas Sv 1912 7 30, gangrena Sv 1912 3 10, glaukoma Sv 1921 6 1, 1927 4 4, hemorojus Sv 1921 1 1, hypaciditas Sv 1924 5–6 3, migrena Sv 1922 1 4, 1926 7–8 2, onanizmas Sv 1913 10 40, 1920 4 3, 1921 1 2, 1922 1 2, 1923 1 3, 1924 1 2, 1925 1 4, 1926 1–4 4, 1927 2–3 3, 1928 1 3, osteomielitas Sv 1913 2 7, 1928 1 3, parezas Sv 1921 1 1, poliucijos Sv 1921 1 3, 1922 1 2, 1923 2–3 3, 1924 1 3, 1925 4 1, 1926 7–8 4, sarkoma Sv 1922 3 4, 1925 5 3, sklerodermija Sv 1926 9–10 2, šanker(is) Sv 1911 1 3, 1922 3 3, 1925 2 3, trachoma Sv 1911 2 6, 1912 7 26, 1920 4 1, 1921 2 2, 1924 1 4, 1925 2 4, 1926 9–10 2, 1927 2–3 1, 1928 4 3, tripenis Sv 1911 1 5, 1912 7 29,

1913 8 32, 1921 2 2, 1922 2 3, 1923 4 4, 1924 2 4, 1925 2 2, 1926 7–8 4, 1927 1 4, vaginizmas Sv 1926 11–12 3 atd.

Synonyma. Mnoho jednoslovných mezinárodních názvů nemocí má synonyma. Některé mají jednoslovná litevská synonyma (nejčastěji), např.: adenoidai (guzai) Sv 1923 4 4; meningitas (tampymas) Sv 1921 2 4; neuralgijos (saussėdžios) Sv 1920 1 3; polipas (apauga) Sv 1922 2 4; sklerozai arba suktėjimai Sv 1921 4 2; jiní mají mezinárodní synonyma, např.: luna-tizmas Sv 1921 3 2, 1923 1 4 / somnambulizmas Sv 1921 3 2; reumatiz-mas arba reumatas Sv 1910 5 1. Vyskytl se cizí výraz, jehož synonymum je rovněž cizí výraz: škrupai Sv 1923 7–8 1 / škrupliai Sv 1926 7–8 1.

Synonyma dalších jednoslovných mezinárodních názvů nemocí jsou víceslovná pojmenování, jejichž složkami jsou nejčastěji litevská slova; některé jednoslovné názvy mají dokonce dvě víceslovná synonyma, např.: dizenterija (viduriavimas su kraujais) Sv 1920 4 1; hemoroi-dai, tj. užpakalio vartų gyslų išparpimas Sv 1913 2 7, hemoroidai (kraujais oran ėjimas) Sv 1922 1 4; kokliušas (kosulys su giedojimu) 1920 4 1, kokliušas (didysis kosulys) Sv 1910 7 1; pleuritas nebo plaučių plėvės uždegimas Sv 1921 1 3. Byl však nalezen složený synonymní název s litevskou a mezinárodní složkou: neuritai arba nervų uždegimai Sv 1921 1 1.

Kromě toho existují také jednoslovné názvy nemocí cizího původu, které mají jednoslovná i víceslovná synonyma. Jednoslovná synonyma jsou litevská, mezinárodní nebo cizí; u některých víceslovných synonym jsou všechny složky litevské, u jiných jde o litevskou a mezinárodní složku. Názvy nemocí v této skupině se vyznačují mimořádným množstvím synonym (nejdelší řadu synonym tvoří dokonce osm názvů téže nemoci), např.:

bronchitas (kosulys) Sv 1924 4 2, bronchitas arba plaučių kataras Sv 1920 5–6 2;

influenca (irmedė, kaulaligė) Sv 1910 11 1, influenca (irmedė) Sv 1920 4 1, influenza (irmedė) Sv 1920 5–6 1, influenza nebo irmedė (kaulaligė) Sv 1920 5–6 3, influenza nebo irmedė Sv 1921 6 3, influenza (irmedė, kaulaligė, išpanka, gripas) Sv 1923 1 1 / „kitaika“ Sv 1923 1 1 / irmedė (influenza, gripas, španělská nemoc) Sv 1927 1 1;

intoksikacija arba apsinuodijimas nuo maisto, dříve nazývaná vaikų cholėrina Sv 1928 3 2, intoksikacija (apsinuodijimas) nuo maisto Sv 1928 3 2, intoksikacija (vaikų cholėrina) Sv 1928 3 2;

neurastenie nebo nervové zhroucení Sv 1921 1 1, neurastenie nebo oslabení nervů Sv 1928 2 3;

kýla (vypuknutí, výhřez vnitřností) Sv 1922 1 3;

branty (syfilis) Sv 1910 8 5 / syfilis Sv 1910 8 6, 1911 1 2, 1912 7 26, 1913 1 1, 1914 3 10, 1921 1 2, 1922 1 4, 1923 4 2, 1924 1 2, 1925 1 1, 1926 1–4 1, 1927 2–3 2, 1928 3 3, syfilis, jinak nazývaný zhoubná nemoc, branty, franci, praniai Sv 1911 1 1, syfilis (zhoubná nemoc) Sv 1913 4 13;

džuma Sv 1910 2 2, 1911 5 1, 1915 1 1, 1923 1 3 / džuma (mor) Sv 1911 5 1 / černá smrt Sv 1911 5 6 / mor Sv 1913 4 15, 1914 3 10.

Bylo zaznamenáno několik případů, kdy hlavní a vedlejší synonyma kolísají, tj. někdy je za hlavní považován litevský výraz a jindy se dává přednost mezinárodnímu, nebo naopak, např.:

tuberkulóza Sv 1909 5 4, 1910 5 20, 1911 8 8, 1912 6 24, 1913 1 1, 1914 1 4, 1915 2 7, 1920 1 1, 1921 5 2, 1922 2 1, 1923 1 2, 1924 2 1, 1925 1 3, 1926 1–4 1, 1927 1 4, 1928 1 1 / tuberkulóza nebo tuberkulóza Sv 1920 5–6 3 / tuberkulóza Sv 1923 5–6 3, 1924 1 4, 1925 4 4, 1926 1 4, 1928 4 2, tuberkulóza nebo tuberkulóza Sv 1924 3 2, tuberkulóza (tuberkulóza) Sv 1924 3 4, tuberkulóza (tuberkulóza) Sv 1925 5 1;

hysterie (záchvat) Sv 1911 2 2, hysterie (záchvat nebo záchvat) Sv 1910 1 3, hysterie nebo záchvat (záchvat) Sv 1925 3 4;

krvavice Sv 1910 2 1, 1911 12 1, 1920 2 2, 1922 3 1, 1924 1 4, 1926 1–4 1, krvavice (dyzenterie) Sv 1911 12 1, dyzenterie (krvavice) Sv 1920 5–6 3;

anémie Sv 1912 10 39, 1914 3 12, 1924 2 3 / chudokrevnost Sv 1913 7 28, 1928 2 2 / chudokrevná Sv 1914 1 4 / chudokrevnost Sv 1921 1 1, 1923 5–6 3, 1925 1 3, anémie (chudokrevnost) Sv 1924 2 3, bledost (anémie) Sv 1924 4 4 atd.

Varianty. Některé jednoslovné názvy nemocí cizího původu (obvykle mezinárodní), stejně jako litevské názvy, mají varianty; ty jsou ostatně častější než varianty litevských názvů nemocí, např.: anémie Sv 1912 10 39 / anemia Sv 1924 2 3, cholera Sv 1910 2 2, 1911 5 1, 1912 6 21, 1913 11 41, 1914 3 10, 1915 1 1, 1920 4 3, 1921 2 4, 1922 3 1, 1923 1 3, 1925 1 1, 1928 2 1 / cholera Sv 1913 4 15, 1920 1 3, 1924 1 4, difterie Sv 1909 5 5, 1910 2 2, 1911 5 3, 1912 7 28, 1913 1 3, 1914 3 10, 1915 2 7, 1920 1 3, 1924 1 4, 1925 6 3 / dyfteritas Sv 1910 2 2–3, dyzenterie Sv 1911 2 5, 1912 7 28, 1914 2 5, 1915 2 7, 1920 1 1, 1921

2 4, 1922 3 1, 1924 2 1 / dezinterija Sv 1920 1 3, 1924 1 4 / dizinterija Sv 1924 2 1, 1925 5 2, fosfaturija Sv 1922 4–5 3, 1923 1 2 / fosfaturia Sv 1923 5–6 4, gangrena Sv 1912 3 10 / gangrēna Sv 1924 4 1, influenca Sv 1910 2 3 / influenza Sv 1910 5 5, 1920 1 3, 1921 5 1, 1923 1 1, 1924 1 4, 1925 6 3, isterija Sv 1910 1 3, 1913 12 46, 1914 6 23 / histerija Sv 1911 2 7, leukemija Sv 1921 3 1 / leukēmija Sv 1922 4–5 4, neurastenija Sv 1911 3 7, 1912 11–12 41, 1913 9 34, 1923 2–3 4, 1928 5 2 / neurastenia Sv 1921 4 4, 1928 5 1, paralīzius Sv 1913 1 2 / paralýzius Sv 1913 9 36, 1921 1 2, pleuritas Sv 1921 1 3 / pleuritas Sv 1925 6 4, padagra Sv 1913 1 4 / podagra Sv 1920 5–6 2, polipas Sv 1922 2 4, 1923 4 4 / polypas Sv 1924 5–6 4, reumatas Sv 1913 2 5, 1921 1 4, 1922 3 3, 1923 2–3 3, 1925 6 3, 1926 7–8 1 / ramatas Sv 1925 6 3, skarlatina Sv 1909 4 1–8, 1910 5 5, 1911 2 5, 1914 2 7, 1915 2 7, 1920 4 1, 1921 1 4, 1922 3 1, 1924 1 4, 1925 10–12 1, 1928 4 1 / šarlatina Sv 1910 2 1, 1912 7 28, 1921 5 1, tyfas Sv 1914 2 8 / tifas Sv 1928 4 2;

jedra Sv 1909 4 4 / jēdra Sv 1909 5 1 / jiedra Sv 1920 4 1, kaltūnas Sv 1912 7 25, 1921 1 3 / kaltunas Sv 1912 7 25, kila Sv 1911 11 1 / kyla Sv 1924 2 4, mozoliai Sv 1922 3 3 / mazoliai Sv 1924 4 3, padlaša Sv 1926 9–10 3 / padleša Sv 1926 9–10 3, padličas Sv 1924 4 3 / padlicas Sv 1925 10–12 6, valasnikas Sv 1920 4 4, 1921 6 4 / valasnykas Sv 1920 5–6 2.

3. Hybridní názvy

Hybridní názvy nemocí jsou velmi vzácné – byly nalezeny pouze dva: nervingumas Sv 1912 10 39, 1921 3 3, 1926 7–8 1; smauginyčia Sv 1909 6 3 / troškulys Sv 1909 6 3 / krioklė Sv 1909 6 3 / kaklinė Sv 1909 6 3 / difteritas Sv 1909 4 3 / difterija Sv 1924 3 1.

Zvlášť je třeba zmínit několik případů, kdy se různá pojmenování označují stejným názvem. Vištakiu (lat. haemeralopia) Sv 1925 10–12 5 je označení oční choroby (srov. hemeralopia – hemeralopija, vištakumas, naktinis aklumas MTŽ 1980), výraz vištakis je uveden také jako synonymum výrazu užtrinos (rus. mozol) Sv 1921 2 3 (další synonyma: sauskakis, varlakis, varnakis, mozolis) (srov. clavus – 1. nuospauda, rus. mozol MTŽ 1980). Výraz Priepuola označuje jak neurastenija, tak isterija – na jednom místě se píše, že

isteriją „Litevci nejčastěji říkají priepuola arba priemečių“ (Sv 1910 1 3), jinde pak: „neurastenici se snadno leknou. Proto tuto nemoc lidé na vesnicích nazývají priepuola. Priepuola znamená nemoc z leknutí“ (Sv 1928 5 1), srov.: isterija nebo priepuola Sv 1925 3 4 (srov. hysteria – isterija (psychoneuróza) MTŽ 1980) a neurastenija nebo priepuola Sv 1928 5 1 (srov. neurasthenia – neurastenija, nervinė astenija (jedna ze tří forem neurózy) MTŽ 1980). V jednom zdrojovém článku o nemoci korą (adra) Sv 1926 11–12 2 se píše, že se tak na jednom místě nazývá skarlatina, jinde pak rymai (viz Sv 1926 11–12 3).

II. Složené názvy

Největší část názvů nemocí v časopise Sveikatos tvoří složené názvy. Jejich členy (obvykle řídicími) bývají často jednoslovné názvy nemocí. Byly nalezeny složené dvouslovné, tříslovné a víceslovné názvy nemocí – čtyřslovné, pětislovné a šestislovné. Dále jsou složené názvy analyzovány podle původu jejich jednotlivých členů, probírají se jejich synonyma a varianty.

1. Dvouslovné názvy

Mezi všemi složenými názvy nemocí vynikají svou četností dvouslovné názvy. Podle svých složek jsou značně rozmanité. Uvedené názvy se třídí podle četnosti opakování hlavního členu a řadí se podle početnosti. Pokud se opakující hlavní členy nevyskytují, jsou všechny takové jednotlivé názvy uvedeny společně.

S oběma litevskými členy. Těch je nejvíce, např.: zánět – zánět očí Sv 1909 5 7, zánět dásní Sv 1921 3 1, zánět patra Sv 1911 8 4, záněty uzlin Sv 1925 3 4, záněty ledvin Sv 1925 6 3, zánět vaječníků Sv 1911 3 2, zánět prsou Sv 1927 6 1, zánět nosu Sv 1911 8 4, zánět plic Sv 1923 1 1, zánět močového měchýře Sv 1925 8–9 4, zánět hltanu Sv 1911 8 4, zánět žaludku Sv 1913 9 34, zánět struků Sv 1913 4 13, zánět jícnu Sv 1913 9 34, záněty šlach Sv 1923 5–6 2, záněty srdce Sv 1927 1 1, zánět čelisti Sv 1927 6 3, zánět tváře Sv 1924 2 2;

s u š i c e – otevřená tuberkulóza Sv 1925 5 1, tuberkulóza hrdla Sv 1914 5 20, kapesní tuberkulóza Sv 1925 2 2, tuberkulóza žláz Sv 1927 4 3, tuberkulóza kůže Sv 1927 4 3, těžká tuberkulóza Sv 1927 6 1, tuberkulóza střev Sv 1927 4 3; r ý m a – páchnoucí rýma Sv 1920 5–6 3, rýma hrdla Sv 1913 9 34, rýma plic Sv 1910 7 7, rýma jícnu Sv 1913 9 34, rýma střev Sv 1913 8 34; v ř e d – vřed prsu Sv 1913 4 16, prostý vřed Sv 1926 11–12 1, povrchový vřed Sv 1913 4 16, vřed žaludku Sv 1913 9 34, vředy horní části Sv 1925 8–9 2; r a k o v i n a – rakovina uzlin Sv 1912 7 29, rakovina jater Sv 1912 10 37, rakovina jícnu Sv 1913 9 34, rakovina střev Sv 1912 10 37; n á r ů s t – zhoubný nádor Sv 1926 1–4 4, nádor kostí Sv 1926 1–4 4, nádory mozku Sv 1923 1 4; s l a b o m y s l n o s t / s l a b o m y s l n o s t – slabomyslnost mladistvých Sv 1925 6 2, stařecká slabomyslnost Sv 1925 6 2, úplná slabomyslnost Sv 1925 6 2; v š i – vši řas Sv 1924 4 3, vši podbřišku Sv 1924 4 3; p o r u š e n í – poškození patra Sv 1921 6 3, poškození nosní přepážky Sv 1922 1 4; l u p y / l u p e n k a – lesklé lupy Sv 1926 1–4 3, lupy v tříslech Sv 1926 7–8 3, šupinaté lupy Sv 1921 1 4; o t o k k r v e – otok krve Sv 1910 5 5, otok hrudníku Sv 1921 6 4, otok nosu Sv 1913 4 16; z a p a ř e n í – zapaření nosu Sv 1909 5 7, zapaření mezi prsty Sv 1924 4 3; č e r v i – střevní červi Sv 1920 4 3, červi ve střevech Sv 1925 3 4; p r o t r ž e n í – protržení bubínku Sv 1911 8 4, protržení patra Sv 1926 11–12 2; v y k l o u b e n í / v y k l o u b e n í – vykloubení kloubů Sv 1913 12 45, vykloubení šíje Sv 1913 12 45; h o r e č k a – břišní tyfus Sv 1910 2 2, tyfus Sv 1920 4 1; v ř e d – vřed kosti Sv 1925 10–12 6, žaludeční vřed Sv 1927 6 3; obalení očí Sv 1913 11 41, slzení očí Sv 1912 4 22, šilhání Sv 1909 6 4, zbavení se vyrážky na tvářích Sv 1921 1 1, hnisání uší Sv 1921 5 1, zubní kaz Sv 1913 7 27, zúžení pánve Sv 1926 9–10 3, vředy na hlavě Sv 1911 2 8, porodní horečky

Sv 1924 1 2, poranění okostice Sv 1925 6 1, deformace kostí Sv 1926 9–10 3, vysychání kostí Sv 1913 11 42, jaterní kolika Sv 1920 5–6 4, omrzliny nohou Sv 1928 1 4, kornatění cév Sv 1923 5–6 3, bradavky prsu Sv 1927 6 2, tíha na hrudi Sv 1924 5–6 4, krvavá moč Sv 1921 1 1, krvavé zvracení Sv 1913 10 37, puchýřky na rtech Sv 1922 1 3, zarůstání nehtu Sv 1921 1 1, noční bloudění Sv 1921 6 4, noční křik Sv 1921 1 1, noční můra Sv 1910 11 7, nepravidelná menstruace Sv 1926 7–8 1, břišní kašel Sv 1914 3 10, přetížení plic Sv 1910 7 5, ochabování plic Sv 1927 6 3, lupiny ve vlasech Sv 1910 9 6, vypadávání vlasů Sv 1920 4 2, zmatenost mysli Sv 1911 1 4, otřes mozku Sv 1925 6 1, poruchy struků Sv 1928 5 4, výhřez kýly Sv 1923 5–6 4, vracející se horečky Sv 1910 4 1, splynulé neštovice Sv 1910 8 2, slábnutí srdce Sv 1920 5–6 2, bušení srdce Sv 1921 1 1–2, srdeční vada Sv 1926 7–8 4, 1926 9–10 1, přeskakování srdce Sv 1927 6 4, chronické průjmy Sv 1928 3 1, vtažení tváře Sv 1923 4 3, pupínky na tváři Sv 1923 4 3, nadýmání střev Sv 1923 4 4, zimní svědění Sv 1926 9–10 4 a další.

U názvů některých nemocí této skupiny stojí hlavní člen před druhovým členem, např.: kašel akutní Sv 1920 5–6 4, kašel chronický Sv 1920 5–6 4, vši obočí Sv 1924 4 3, vši vousů Sv 1924 4 3, klíšťata Sv 1921 4 4, vši hlavy Sv 1921 2 3, vši stydké Sv 1921 4 4, vši pubické Sv 1924 4 3, zánět srdce Sv 1910 4 4 a další.

S litevským a cizojazyčným členem. Jsou dvojího typu. U jedněch je druhový člen litevský, zatímco hlavní člen je mezinárodní nebo cizího původu, např.:

neurastenie / neurastenia – vrozená neurastenie Sv 1912 11–12 43, získaná neurastenie Sv 1912 11–12 41, lehká neurastenie Sv 1928 5 1, neurastenie žen Sv 1912 11–12 42, neurastenie mozku Sv 1912 11–12 42, těžká neurastenie Sv 1928 5 1, středně těžká neurastenie Sv 1928 5 2, neurastenie mužů Sv 1912 11–12 42

katar – chronický katar Sv 1921 2 1, plicní katar Sv 1920 1 3, žaludeční katar Sv 1928 1 3, střevní katar Sv 1921 2 2;

kapavka – oční kapavka Sv 1924 2 4, kapavka u mužů Sv 1914 3 4;

bronchitida – suchá „bronchitida“ Sv 1923 4 2, chronická bronchitida Sv 1920 5–6 2;

gangréna – nosní gangréna Sv 1912 8 35, gangréna prstů Sv 1912 9 35;

revma / revmatismus – dlouhotrvající revma Sv 1921 1 4, svalový revmatismus Sv 1913 2 8, revmatismus kloubů Sv 1913 2 7;

chřipka – plicní chřipka Sv 1910 11 2, mozková chřipka Sv 1910 11 2;

černý kašel – mírný černý kašel Sv 1910 7 2, středně těžký černý kašel Sv 1910 7 2;

kýla – reponibilní kýla Sv 1911 11 5, pupeční kýla Sv 1911 11 6, tříselné kýly Sv 1911 11 1, nereponibilní kýly Sv 1911 11 5, povrchová kýla Sv 1911 11 1, stehenní kýly Sv 1911 11 1, střední kýla Sv 1911 11 1;

kaltūnas / kaltunas – kaltunas na hlavě Sv 1913 4 16, kaltunas nehtů Sv 1913 4 16, „kaltūnas“ kloubů Sv 1921 4 3, „kaltūnas“ střev Sv 1921 4 3;

trachom očí Sv 1922 3 1, ekzém ucha Sv 1923 2 8, noční náměsíčnost Sv 1921 1 3, kontuze lebky Sv 1925 6 1, kojenecká cholera Sv 1921 1 1, mírná náměsíčnost Sv 1921 3 1, prostá difterie Sv 1909 4 3, pozdní ochrnutí Sv 1925 1 2; plicní mor Sv 1911 5 6.

Druhový člen jiných názvů je cizího původu (nejčastěji mezinárodní), zatímco základní člen je litevský, např.:

zánět – zánět prostaty Sv 1925 8–9 4, záněty z triperu Sv 1925 2 3;

nervová bolest Sv 1912 7 26, vředy při šankru Sv 1925 2 3, bílý výtok při triperu Sv 1922 4–5 1; nevyléčitelná nemoc Sv 1926 9–10 3.

S oběma členy cizího původu – oběma mezinárodními, oběma přejatými nebo smíšenými, např.:

chřipka / influenza – „evropská influenza“ Sv 1923 1 1, „španělská“ influenza Sv 1923 1 1, nervová influenza Sv 1910 11 2;

prostatická kapavka neboli triper Sv 1924 5–6 4, arterioskleróza Sv 1921 4 2, ochrnutí nervů Sv 1924 4 2, revma z triperu Sv 1911 3 3;

mor – bubonický mor Sv 1911 5 6, mandžuský mor Sv 1911 5 5, sibiřský mor Sv 1911 5 5;

sibiřský vřed – sibirská jazva Sv 1925 4 2 / „sibiřský vřed“ Sv 1925 4 3.

S mezinárodním a hybridním členem, např.:

triperis – chronická kapavka nebo triperis Sv 1925 2 2, chronický triperis Sv 1921 3 3;

diabetes – diabetes bez cukru Sv 1925 2 2, cukrovka Sv 1925 2 2; revmatismus / revma – chronický revmatismus Sv 1925 10–12 8 / chronický revmatismus Sv 1925 4 3; influenza / influenza – revmatická influenza Sv 1910 11 3, „ruská influenza“ Sv 1923 1 1; chronické bronchitidy Sv 1921 6 1, chronický katar Sv 1921 2 1, nuliarinis tuberkuliozas Sv 1928 4 2, progresivní paralýza Sv 1925 6 2 atd.

S litevskými a hybridními složkami, např.: chronická rýma Sv 1921 1 2, chronické hnisání Sv 1921 5 1, chronické průjmy Sv 1928 3 1, hysterický záchvat Sv 1910 1 5, syfilitický vřed Sv 1925 2 3 atd.

1. 1. Synonyma a varianty dvojslovných názvů

Složené názvy nemocí (nejčastěji jejich složky) mají stejně jako jednoslovné názvy sklon k synonymii a variantnosti.

1. 1. 1. Synonyma

Jednoslovná synonyma. Některé dvojslovné názvy nemocí mají jednoslovná synonyma, která jsou nejčastěji mezinárodními slovy, např.: skvrnitý tyfus (tyfus) Sv 1911 5 1; snížení pohyblivosti (paréza) Sv 1921 1 1; zánět kostí – osteomyelitida Sv 1928 1 3; změna krve (dna) Sv 1920 5–6 2; řídká krev neboli anémie Sv 1925 2 4; noční bloudění (náměsíčnost) Sv 1921 3 1; oslabení nervů nebo neurastenie Sv 1922 4–5 4, rozpad nervů nebo neurastenie Sv 1925 2 4; znehodnocení, poškození kůže, odborně nazývané ekzém Sv 1915 1 2; vnitřní zákal (katarakta) Sv 1914 3 12; výhřez střev neboli ruptura Sv 1926 11–12 3. Vyskytl se také jeden cizí výraz: sladký vřed nebo škrupulai Sv 1921 2 1. Litevská jednoslovná synonyma se vyskytují zřídka, např.: zhoubný výrůstek (rakovina) Sv 1922 3 1; progresivní paralýza nebo šílenství Sv 1925 6 2; skutečné ochrnutí nebo záchvat Sv 1910 1 3.

Synonyma základní složky. Užívané jsou dvojslovné názvy nemocí, jejichž základní složka má synonyma. Některá jsou litevská, např.: poškození uší (výtok) Sv 1910 8 2; vyčerpání nebo oslabení nervů Sv 1913 1 1; záděry na prstech nebo třepení kůže Sv 1922 4–5 2; mastné lupy Sv 1921 3 3; skutečné vykloubení nebo vymknutí Sv 1913 12 45;

hučení v uších Sv 1912 10 39 / zvonění v uších Sv 1921 4 3; hadí kousnutí Sv 1921 4 4 / hadí uštknutí Sv 1922 4–5 2; chronická rýma Sv 1921 1 2 / vleklá rýma Sv 1921 1 2; rozpad kostí Sv 1926 7–8 1 / hnití kostí Sv 1926 11–12 2; znečištění krve Sv 1920 5–6 4 / otrava krve Sv 1921 5 1 / otrava krve Sv 1926 7–8 2; lupy na hlavě Sv 1921 5 2 / lupy na hlavě Sv 1921 6 4; střevní zácpa Sv 1927 2–3 4 / střevní rýma Sv 1928 2 4; střevní kolika Sv 1913 9 34 / střevní křeče Sv 1924 4 2;

jiné jsou mezinárodní, např.: plicní souchotiny (tuberkulóza) Sv 1924 1 3; dětská tuberkulóza neboli souchotiny Sv 1927 1 4;

kostní souchotiny Sv 1923 5–6 3 / kostní tuberkulóza Sv 1924 3 3; nosní katar Sv 1920 5–6 3 / rýma Sv 1921 5 3;

u dalších názvů jsou synonyma základní složky litevská i mezinárodní, např.: prostý záškrt (dusivka, smaugulys) Sv 1909 4 3; pravý záškrt (dusivka, smaugulys) Sv 1909 4 4.

Synonyma druhové složky. Synonymní bývají také druhové složky dvojslovných názvů nemocí. Některé jsou litevské, např.: vyrážková neboli tečkovaná horečka Sv 1910 4 1; pomatení mysli neboli ztráta rozumu Sv 1925 6 1 / zbláznění Sv 1925 6 1; krvavá neboli jedovatá influenza Sv 1910 11 2; prostý neboli břišní tyfus Sv 1915 1 1; rozsáhlá neboli velká influenza Sv 1910 11 1; ploché neboli tasemnicové červy Sv 1925 3 2; suché (tvrdé) bradavice Sv 1913 6 24; třetihodní neboli zastaralá syfilis Sv 1911 1 4; střední neboli střevní horečka Sv 1910 4 1;

oděvní vši Sv 1925 5 2 / veš šatní Sv 1928 1 2; vleklá kapavka Sv 1911 3 3 / dlouhá kapavka Sv 1921 2 2; rakovina žaludku Sv 1912 10 37 / rakovina žaludku Sv 1913 9 34;

a jiné jsou mezinárodní, např.: skleróza tepen (cév) Sv 1921 4 2; ucpání žil (cév) Sv 1910 4 4.

Druhová složka jednoho názvu má složené dvojslovné synonymum: zánět pohrudnice (plicní blány) Sv 1920 5–6 4.

Méně časté případy synonymie. Vyskytl se případ, kdy mají synonymum jak základní, tak druhý člen dvojslovného názvu nemoci: skilvio sloga Sv 1912 4 15 / skrandžio sloga Sv 1913 9 34, skilvio (plėvelio) sloga nebo kataras Sv 1913 6 24, skilvio sloga (kataras) Sv 1921 3 3.

Jeden složený název má jednoslovné a tři víceslovné synonymní podoby; dvě z nich mají litevské složky, zatímco jedna je tvořena litevskou a mezinárodní složkou: skilvio sloga Sv 1912 4 15, gumbas, pilvo gėl imas, kirmėlių pakilimas, skilvio kataras Sv 1912 4 16.

Další složený název, tvořený mezinárodní a litevskou složkou, má několik druhů synonym – jednoslovných i víceslovných. Jednoslovnými synonymy jsou cizí výrazy; složky víceslovných synonym jsou litevské, mezinárodní a litevské, mezinárodní a cizí, případně obě cizí: Sibiro maras (jinak nazývaná nemoc karbunkulas ir pragaro rauplė) Sv 1910 2 2, Sibiro maras – karbunkulas Sv 1910 2 3, pragaro rauplės (Sibiro spuogas) Sv 1924 2 2, pragaro rauplė jinak mėlynasis spuogas, karbunka ar sibirska jazva Sv 1925 4 2 / „Sibiro jazva“ Sv 1925 4 3.

Byl také zjištěn složený název, který má jednoslovná, dvojslovná a trojslovná synonyma. Všechna jednoslovná synonyma jsou cizí výrazy, dvojslovné je tvořeno litevskou složkou a cizím výrazem a trojslovné dvěma litevskými složkami a cizím výrazem: rudosios pleiskanos Sv 1912 7 28 / rudi kūno plėtnai Sv 1922 2 2 / padlicas Sv 1925 10–12 6 / rudi plėmai Sv 1926 7–8 3 / padlaša Sv 1926 9–10 3.

V několika případech je nemoc označována dvěma nebo třemi synonymními složenými dvojslovnými názvy, např.: kruvinas viduriavimas Sv 1910 4 3 / viduriavimas su kraujais Sv 1920 4 1 / kruvinoji liga Sv 1924 2 1; žuvų gaudymas Sv 1913 11 44 / naktinės žuvys Sv 1925 10–12 7.

1. 1. 2. Varianty

Stává se, že se u některých dvojslovných názvů nemocí používá několik variant; někdy se variantně liší pouze jednotlivé složky složených názvů, např.:

ausyse ūžimas Sv 1912 10 39 / ūžimas ausy Sv 1927 2–3 4, galvos pleiskanos Sv 1910 9 6 / pleiskanos galvos Sv 1925 3 3, kietasis šankeris Sv 1911 1 3 / šanker is kietasis Sv 1923 2–3 4, kirmėlaitės spalinės Sv 1923 4 3 / spalinės kirmėlaitės Sv 1924 2 4, paslėpsnių utėlės Sv 1920

4 4 / vši v tříslech Sv 1921 2 3, zánět ledvin Sv 1910 4 4 / zánět ledvin Sv 1913 9 34, zánět plic Sv 1910 4 4 / zánět plic Sv 1910 8 2,

zánět uší Sv 1910 11 3 / zánět ucha Sv 1923 1 1, zánět nervů Sv 1909 6 4 / zánět nervů Sv 1925 6 4, zánět kloubů Sv 1911 3 5 / zánět kloubu Sv 1925 8–9 4, zánět mozku Sv 1911 8 5 / zánět mozku Sv 1923 1 1,

šatní vši Sv 1915 1 2 / vši šatní Sv 1921 2 2, veš hlavová Sv 1915 1 2 / veš hlavová Sv 1921 3 4, záchvatová padoucnice Sv 1910 1 4 / záchvatová padoucnice Sv 1910 1 4, vši v tříslech Sv 1921 2 3 / vši tříslení Sv 1921 4 4,

uskřinutá kýla Sv 1911 1 4 / uskřinutá kýla Sv 1911 11 4, zánět močového měchýře Sv 1911 3 2 / zánět močového měchýře Sv 1921 1 1, sibiřský mor Sv 1910 2 2 / sibiřský mor Sv 1910 2 3, pravá padoucnice Sv 1910 1 1 / opravdová padoucnice Sv 1912 4 16,

chronický revmatismus Sv 1920 2 2 / chronický revmatismus Sv 1925 4 3, akutní revmatismus Sv 1910 5 2 / akutní revmatismus Sv 1921 1 4, pravý revmatismus Sv 1910 5 5 / pravý revmatismus Sv 1911 3 3,

rýma Sv 1912 6 24 / rýma Sv 1921 5 3, rýma v hltanu Sv 1912 6 24 / rýma v hltanu Sv 1912 6 24,

vši v podpaží Sv 1924 4 3 / vši v podpaží Sv 1924 4 3, vši v tříslech Sv 1924 4 3 / vši v tříslech Sv 1924 4 3.

2. Tříslovné názvy

Další složené názvy nemocí, které se rovněž vyznačují četností, jsou tříslovné.

Se třemi litevskými složkami, např.:

zánět / vnitřní zánět – zánět očních částí Sv 1913 11 44, vnitřní zánět ucha Sv 1923 1 1, zánět středního ucha Sv 1921 1 4, zánět holenní kosti Sv 1926 9–10 1, zánět dutiny ústní Sv 1914 3 11, zánět dásní Sv 1913 9 36, zánět mozku Sv 1922 3 1, chronický zánět kosti Sv 1927 1 3, vnitřní zánět nosu Sv 1925 3 4, zánět pohrudnice Sv 1920 5–6 4, zánět pobřišnice Sv 1921 1 3, hnisavý zánět esnů Sv 1921 3 1, zánět slinění a esnů Sv 1921 2 3, měkké mozkové

zánět mozkových blan Sv 1923 1 1, zánět mozkových blan Sv 1923 1 1, prudký zánět ucha Sv 1921 5 1, náhlý zánět svalů Sv 1910 5 7–8, zánět močových cest Sv 1927 6 3, zánět vnitřního ucha Sv 1920 5–6 1, zánět vnitřních ledvin Sv 1921 5 2, záněty středního ucha Sv 1921 5 1, zánět středních ledvin Sv 1909 4 3, zánět kostí v oblasti ran Sv 1921 3 1;

rýma – akutní žaludeční rýma Sv 1912 4 15, chronická rýma Sv 1922 2 4, chronická žaludeční rýma Sv 1912 4 15, rýma průdušek Sv 1910 11 2, rýma středního ucha Sv 1921 5 2;

tuberkulóza – tuberkulóza kloubu ruky Sv 1927 6 3, tuberkulóza mozkových blan Sv 1927 4 3;

poškození / rozklad / zkažení – rozklad v dutině ústní Sv 1920 5–6 2, poškození kosti nohy Sv 1927 6 4, smrtelné zkažení krve Sv 1924 2 2;

hniloba / rozklad – hniloba stehenní kosti Sv 1924 4 1, rozklad vnitřních částí nosu Sv 1909 6 4;

ucpání ušního otvoru Sv 1911 8 2, protržení ušního bubínku Sv 1925 10–12 3, zlomeniny lebečních kostí Sv 1913 12 45, vši ve vlasech Sv 1924 4 3, bílý výtok z pohlavních cest Sv 1922 4–5 1, krvácení do mozku Sv 1927 1 3, plivání krve nebo vykašlávání krve Sv 1921 1 1, ztráta částí těla Sv 1910 7 5, mírné neštovice Sv 1910 8 3, měsíční červené kruhy Sv 1925 4 1, trvalá inkontinence moči Sv 1925 3 3, pokousání vzteklým psem Sv 1922 4–5 2, příliš časté vyprazdňování stolice Sv 1925 10–12 7, srůst mozkových blan Sv 1923 1 4, zvětšení – prodloužení srdce Sv 1927 6 4, střevní červi u člověka Sv 1920 4 3;

se spojkou a – lišej na bradě a pupínky Sv 1927 6 4, skvrnitý obličej a ruce Sv 1921 1 1, atrofie ramene a ruky Sv 1925 6 4, vypadávání vlasů a plešatění Sv 1921 1 3, ischias v bedrech a stehně Sv 1921 2 1;

s předložkou z – krvácení z nosu Sv 1920 5–6 4, krvácení z pohlavních orgánů Sv 1920 5–6 4, krvácení z úst Sv 1913 10 37.

Několik názvů má obrácené pořadí složek, např.: tuberkulóza plicních žláz Sv 1925 2 4, obtížné močení Sv 1921 6 4, zánět žlučníku Sv 1920 5–6 4.

Se dvěma litevskými složkami a jednou složkou cizího původu. U ostatních tříslovných názvů nemocí jsou dvě složky litevské a jedna mezinárodní, vyskytlo se však několik názvů, v nichž je jedna složka přejatá, například:

k a t a r – dlouhý nosní katar Sv 1920 5–6 3, katar tenkého střeva Sv 1925 4 3, katar žaludku a střev Sv 1924 3 2, náhlý nosní katar Sv 1924 4 2, katar tlustého střeva Sv 1925 1 3, katar vnitřního ucha Sv 1924 2 3, katar vnitřní části nosu Sv 1924 2 4;

r e u m a – ostrý kloubní revmatismus Sv 1922 3 3, chronický svalový revmatismus Sv 1910 5 1–2, chronický kloubní revmatismus Sv 1910 5 6, náhlý kloubní revmatismus Sv 1910 5 2;

p a r a l ý z a – ochrnutí očních svalů Sv 1925 3 4, ochrnutí částí těla Sv 1910 7 5;

o s t e o m y e l i t i d a – osteomyelitida kostí bérce Sv 1928 1 3, osteomyelitida pánevních kostí Sv 1928 1 3;

zúžení slzného kanálku Sv 1928 4 3, otevřená plicní tuberkulóza Sv 1925 6 1, silné nervové vyčerpání Sv 1926 9–10 2, krvácení z hemoroidů Sv 1913 10 38, rýma Eustachových trubic Sv 1912 6 24, ekzém pokožky hlavy Sv 1913 2 8, zánět sedacího nervu Sv 1921 2 1, těžké nervové vyčerpání Sv 1926 1–4 3, polypy vnitřní části nosu Sv 1922 1 4;

se spojkou „a“ – černý kašel s „kokrháním“ a zvracením Sv 1910 7 2, žaludeční a střevní chřipka Sv 1910 11 2;

obecně krvavý průjem Sv 1910 4 3, chlad na prstech rukou Sv 1927 2–3 3 atd.

U jednoho tříslovného názvu stojí základní složka před složeným přívlastek: kýla hrudního krytu Sv 1911 1 1.

Se dvěma litevskými složkami a jednou hybridní složkou, například: chronická rýma Sv 1928 4 3, chronický zánět očí Sv 1927 5 3, epidemický zánět mozku Sv 1925 10–12 3 / epidemický zánět mozku Sv 1925 10–12 1, epidemický otok uší Sv 1925 10–12 1.

S litevskou, mezinárodní a hybridní složkou, například: chronický kloubní revmatismus Sv 1910 5 6 / revmatismus kloubů chronický Sv 1921 1 4 / chronický kloubní revmatismus Sv 1922 3 3, chronický svalový revmatismus Sv 1910 5 1–2.

S jednou litevskou a dvěma mezinárodními složkami: ochrnutí center močení Sv 1924 1 1.

Synonyma. Jen některé složky několika tříslovných názvů nemocí mají synonyma. Některá jsou litevská, např.: akutní katar žaludku nebo rýma Sv 1912 4 15; chronický zánět dělohy (děložního čípku) Sv 1922 4–5 1; chronický katar děložního čípku (rýma) Sv 1912 7 29; zvětšení třetí nebo horní mandle Sv 1923 5–6 2; prasknutí břišní blány Sv 1925 3 4 / prasknutí břišních blan Sv 1928 1 3; jiná jsou mezinárodní, např.: kostí a žláz (mandlí)⁵ tuberkulóza Sv 1924 3 3; prostý zánět mandlí (mandlí) Sv 1909 6 5; jeden název má jak litevské, tak mezinárodní synonymum: akutní rýma nosu (nádcha, katar) Sv 1921 1 2. Dva tříslovné názvy nemocí mají jednoslovná mezinárodní synonyma, např.: letní průjem nebo cholerina Sv 1912 6 21; zánět středních ledvin nebo nefritida Sv 1921 2 3. Pro jednu nemoc se používají tři tříslovná synonyma: noční lov ryb Sv 1910 4 5 / lov ryb v posteli Sv 1913 11 44 / lov ryb v noci Sv 1925 3 4. Kromě toho se tato nemoc označuje také dvouslovnými názvy (srov. lov ryb Sv 1913 11 44 / noční ryby Sv 1925 10–12 7).

Varianty. Nejčastěji jsou variantami názvy s obráceným slovosledem, např.:

revmatismus kloubů chronický Sv 1921 1 4 / chronický revmatismus kloubů Sv 1922 3 3, revmatismus kloubů chronický Sv 1921 1 4 / chronický revmatismus kloubů Sv 1922 3 3, epidemický zánět mozku Sv 1925 10–12 1 / epidemický zánět mozku Sv 1925 10–12 3; zánět příušních žláz Sv 1910 4 3 / zánět příušních žláz Sv 1910 4 7; zánět středních ledvin Sv 1925 5 3 / zánět středních ledvin Sv 1925 10–12 3.

3. Víceslovné názvy

Převažují takové čtyřslovné názvy nemocí, jejichž všechny složky jsou litevské, např.: chronické strupy na pokožce hlavy Sv 1925 3 3, příliš velký

⁵Ve slově je tisková chyba. Má být glandų (srov. glanda anat. „mandlová žláza v hltanu“ LKŽ III 1956, gilė 3. „žláza“ LKŽ III 1956).

silná kyselost žaludku Sv 1922 4–5 4, lupy na ochlupených částech těla Sv 1913 2 7, silný katar průdušinek Sv 1910 7 4, skutečný zánět plic Sv 1910 4 4, svědění a bolestivost řitního otvoru Sv 1913 2 7, zánět vnitřních očních víček Sv 1924 4 2 atd. Nezřídka se vyskytují názvy se třemi litevskými a jednou mezinárodní složkou, např.: katar – chronický katar středního ucha Sv 1912 10 39, chronický katar hlubokých částí nosu Sv 1912 10 38, katar vnitřku nosu a hltanu Sv 1921 6 3, katary vnitřních očních víček Sv 1924 4 2; chronická bronchitida s dlouhotrvajícím kašlem Sv 1920 5–6 2, hnisavý zánět lymfatických uzlin Sv 1913 1 3 atd. Vyskytlo se jen několik čtyřslovných názvů nemocí složených ze dvou litevských a dvou mezinárodních složek, např.: revmatismus svalů hlavy a nervů Sv 1926 7–82, chronický katar plicních hrotů Sv 1914 1 3, a stejně tak názvů se dvěma litevskými, jednou mezinárodní a jednou hybridní složkou, např.: chronický katar nosních průchodů Sv 1925 4 1, záškrtový zánět středních ledvin Sv 1909 6 3. Byly zjištěny dva čtyřslovné názvy, v nichž má jedna ze složek synonymum: akutní průjem s příznaky otravy nebo intoxikace Sv 1928 3 1; výrůstky (přerůstání) uvnitř nosu či hltanu Sv 1921 6 3. Byly nalezeny dva pětislovné názvy nemocí složené výhradně ze složek litevského původu, např.: krvácení z modrých boulí na nohou Sv 1913 10 37, zánět středních ledvin a močového měchýře Sv 1924 4 2, a jeden šestislovný název, jehož složky jsou rovněž všechny litevské a jejichž pořadí je obrácené: zánět střevního výstupku a celé břišní blány Sv 1910 4 3.

4. Názvy s nomenklaturním slovem nemoc

Dvouslovné názvy nemocí. Existují dvojího druhu: podle toho, zda je slovo nemoc nezbytné, či nikoli – nemoc třesavky Sv 1911 2 1 (srov. třesavka Sv 1910 2 3), krvavá nemoc Sv 1924 2 1 (srov. krvavá Sv 1910 2 1), spavá nemoc Sv 1914 6 24 (srov. spavá nemoc Sv 1924 1 4), svrabová nemoc Sv 1913 1 4 (srov. svrab Sv 1911 2 6), nemoc obezity Sv 1914 6 22 (srov. obezita Sv 1914 6 22), nemoc lupů Sv 1920 4 2 (srov. lupy Sv 1910 9 6), nemoc neštovic Sv 1914 4 13 (srov. neštovice Sv 1910 2 1), nemoc růže Sv 1912 5 17 (srov. růže Sv 1922 4–5 3), nemoc vší Sv 1924 5–6 2 (srov. veš Sv 1920 1 1), zvracivá nemoc Sv 1924 2 3, nemoc rakoviny Sv

1912 10 37 (srov. věžys Sv 1912 10 37), vištalakio liga Sv 1921 6 4 (srov. vištalakis Sv 1920 3 4);

diabeto liga Sv 1925 2 2, ekzemos liga Sv 1912 7 31 (srov. ekzema Sv 1920 5–6 3), isterijos liga Sv 1912 5 19 (srov. isterija Sv 1910 1 4), neurastenijos liga Sv 1921 3 2 (srov. neurastenija Sv 1912 11–12 41), osteomielito liga Sv 1928 1 3 (srov. osteomielitas Sv 1913 2 7), sifilio liga Sv 1914 5 19 (srov. sifilis Sv 1912 7 26), trachomos liga Sv 1921 4 1 (srov. trachoma Sv 1920 3 3), triperio liga Sv 1925 2 1 (srov. triperis Sv 1913 8 32);

kaltūno liga Sv 1921 3 3 (srov. kaltūnas Sv 1912 7 25);

podle nezbytnosti slova liga – gumbo liga Sv 1913 7 28 (ačkoli srov. gumbas Sv 1910 5 1), išaugimo liga Sv 1925 1 3, kaulų liga Sv 1926 9–10 1, kraujo liga Sv 1922 4–5 4, paveldėjimo liga Sv 1927 5 2, puolamoji liga Sv 1913 4 13, puslės liga Sv 1928 3 3, skalsagrūdžių liga Sv 1912 7 31, sprando liga Sv 1914 2 6;

Amerikos liga Sv 1923 1 1, anglų liga Sv 1920 5–6 1, ispanų liga Sv 1920 2 4, prurigo liga Sv 1926 9–10 4 (srov. pranižimas Sv 1925 8–9 3), purpuros liga Sv 1921 3 1, Šv. Valentino liga Sv 1925 10–12 8.

U několika názvů mají druhové složky synonyma, např.: pasyri-mo liga nebo tetanus (tampymo liga) Sv 1915 1 1; pleiskanų (ekzemos) liga Sv 1912 7 31; cukrinė liga Sv 1912 3 12 / cukraus liga Sv 1925 2 2 (srov. saldyligė Sv 1913 2 7); džiovos liga Sv 1914 5 20 (srov. džiova Sv 1910 8 6) / tuberkulioza liga Sv 1923 5–6 4 (srov. tuberkuliozas Sv 1924 3 2); nuomirulio liga Sv 1920 3 4 (srov. nuomirulis Sv 1921 6 3) / nuo-mariaus liga Sv 1921 5 4 (srov. nuomarius Sv 1913 3 9); vandeninė liga Sv 1921 2 2 / vandens liga Sv 1925 10–12 8.

U dvou názvů předcházejí základní složky složkám druhovým, např.: ligos inkstų Sv 1927 4 2, ligos raumenų Sv 1927 4 2.

Jak je patrné z uvedených příkladů, většina názvů má jednoslovné ekvivalenty.

Dvouslovné názvy skupin nemocí. Je třeba zdůraznit, že množné číslo ligos je zde nezbytným nomenklaturním slovem, např.:

podle organus – akių ligos Sv 1912 3 11, ausų ligos Sv 1921 5 2, dantų ligos Sv 1922 3 4, gerklės ligos Sv 1922 1 4, gimtinės ligos Sv 1912 7 29, gomurio ligos Sv 1913 11 43, krūčių ligos Sv 1928 5 4, nosies ligos Sv 1913 11 44, plaučių ligos Sv 1920 5–6 4, skilvio ligos

1927 4 3, choroby beder Sv 1922 3 3, střevní choroby Sv 1921 4 3, střevní choroby Sv 1913 1 3;

podle pacienta – ženské choroby Sv 1912 7 29, hrnčířské choroby Sv 1924 4 2; duševní choroby Sv 1928 5 1, válečné choroby Sv 1915 1 1, horečnaté choroby Sv 1912 4 13, cévní choroby Sv 1913 10 40, choroby nehtů Sv 1913 4 16, kožní choroby Sv 1913 1 4, vlasové choroby Sv 1913 4 16, duševní choroby Sv 1913 1 2, hnisavé choroby Sv 1927 2–3 1, mozkové choroby Sv 1921 1 4, choroby obličeje Sv 1913 2 8, vnitřní choroby Sv 1921 5 3; nervové choroby Sv 1914 1 4, pohlavní choroby Sv 1924 1 4; epidemické choroby Sv 1924 1 4.

České druhové složky v názvech několika skupin chorob mají česká synonyma, např.: jaterní choroby Sv 1913 1 4 / jaterní choroby Sv 1913 4 16; choroby hltanu (mandlí) Sv 1912 7 31, choroby hltanu Sv 1913 11 43, choroby mandlí (krčních) Sv 1922 3 4, choroby mandlí Sv 1923 5–6 2.

Tříslovné názvy chorob bylo nalezeno jen několik a jsou různorodé, např.: choroba velké cévy Sv 1921 5 1, choroba tlustého střeva Sv 1911 12 5, choroba kůže obličeje Sv 1921 2 3; choroba nervových vláken Sv 1921 1 2, choroba tuberkulózy kloubů Sv 1925 3 1; mikrobiální nakažlivá choroba Sv 1915 1 1. Dva názvy mají dvojslovné ekvivalenty, např.: choroba skvrnitého tyfu Sv 1927 4 2 (srov. skvrnitý tyfus Sv 1921 2 2), choroba plicní souchotiny Sv 1920 3 1 (srov. plicní souchotina Sv 1924 1 3).

Tříslovné názvy skupin chorob. Bylo nalezeno také několik tříslovných názvů skupin chorob, např.:

podle orgánů – plísňové choroby ucha Sv 1911 8 2, choroby děložních orgánů Sv 1921 6 2, choroby sluchového ústrojí Sv 1911 8 2, choroby vnitřní části nosu Sv 1923 1 3, závažné choroby ledvin Sv 1925 5 2, závažné plicní choroby Sv 1925 5 2, závažné srdeční choroby Sv 1925 5 2, choroby močových cest Sv 1926 9–10 1, choroby konečníku Sv 1913 8 32, choroby vnitřní části nosu Sv 1925 2 4, choroby středních ledvin Sv 1913 1 4; podle pacienta – choroby ženských orgánů Sv 1922 1 4, nakažlivé dětské choroby Sv 1928 4 1; pohlavní choroby Sv 1914 3 10, choroby pokožky hlavy Sv 1914 1 4, choroby mozku Sv 1922 3 3, choroby vlasových kořínků Sv 1925 1 3.

Složka jednoho názvu skupiny chorob je užita jak v prostém, tak v zájmenném tvaru, které lze teoreticky považovat za pseudovarianty: akutní nakažlivé choroby Sv 1924 5–6 1 / akutní nakažlivé choroby Sv 1924 5–6 1.

Jeden název má synonymní dvojslovné ekvivalenty: pohlavních orgánů choroby Sv 1912 11–12 42 / choroby pohlavních orgánů Sv 1924 2 4 (srov. pohlavní choroby Sv 1911 3 5 / pohlavní choroby Sv 1914 6 24 / pohlavní choroby Sv 1921 3 3).

Jedna skupina chorob je označena tříslovnými a čtyřslovnými názvy, které jsou synonymy: choroby srdce a cév Sv 1921 1 4 / choroby srdce a krevních cév Sv 1914 1 3.

Vyskytl se pouze jeden čtyřslovný název skupiny chorob: chronické choroby močových cest Sv 1912 11–12 42.

5. Názvy s latinskými a ekvivalenty v jiných jazycích

Vedle některých jednoslovných a víceslovných názvů nemocí se v závorkách (nejčastěji) uvádějí jejich latinské ekvivalenty, protože pro lékaře jde o obvyklou a často nezbytnou záležitost, např.: nespavost (agrypnia) Sv 1921 1 1, zarděnky (lat. Rubeola) Sv 1909 5 5, pálení žáhy (pyrosis) Sv 1921 1 4 aj.; zaškrcení předkožky (paraphymosis) Sv 1920 5–6 1, vřed bérce (ulcera cruris) Sv 1920 5–6 2, horečka po porodu (febris puerperalis) Sv 1920 4–5 4 aj.; zapáchající rýma (ozaena) Sv 1920 5–6 3 aj.; zánět ušního bubínku a vnitřního ucha (otitis media et interna) Sv 1920 5–6 1, zánět vnějšího zvukovodu (otitis externa) Sv 1920 5–6 2.

Vyskytl se případ, kdy je táž nemoc v jednom článku pojmenována latinsky vitiligo Sv 1924 2 2, zatímco v jiném je označena víceslovným litevským názvem bílé skvrny Sv 1924 5–6 4; a v závorkách je uveden nikoli latinský, nýbrž naopak litevský název: delirium tremens (třesoucí se šílenství) Sv 1924 1 1.

U několika nemocí jsou uvedeny pouze latinské názvy; autoři možná nenašli litevské ekvivalenty těchto nemocí, např.: anthrax Sv 1924 1 4 (srov. anthrax – 1. sněť slezinná, 3. viz carbunculus MTŽ 1980, carbunculus – karbunkl, pikšvotė MTŽ 1980), gonorea Sv 1925 2 2 / gonorrhea Sv 1924 1 4 (srov. gonorrhoea – kapavka MTŽ 1980), mania Sv 1925 6 2 (srov. mania – mánie MTŽ 1980), melancholia Sv 1925 6 2 (srov. melancholia – melancholie MTŽ 1980), gastritis hyperacidosa Sv 1925 2 1, neurosis cordis Sv 1914 6 24 (srov. neurosis cordis – neuróza srdce, nervová porucha srdeční činnosti MTŽ 1980), ozaena foetida Sv 1912 5 20.

Několik jednoslovných litevských názvů nemocí má ekvivalenty nejen v latině, ale i v různých dalších jazycích, např.: vozhřivka (lat. malleus humidus, rus. sap) Sv 1920 5–6 3, pravý kurděj (lat. scorbutus, rus. cinga) Sv 1921 3 1; skvrnitý tyfus (rus. sypnoj tif, pol. tyfus plamisty) Sv 1915 1 1; malomocenství, latinsky lepra, polsky trąd, rusky prokaza Sv 1910 9 7, pravé neštovice (lat. variola vera), rus. a pol. ospa Sv 1910 9 7; vzteklina (lat. Lyssa, Rabies, Hydrophobia. Něm. – Wutkrankheit, Tollwut, H स्व?

Mimochodem, byly zjištěny případy, kdy je druhová složka názvu téže nemoci vyjádřena jak prostým, tak zájmenným tvarem přídavného jména nebo příčestí, např.: tvrdý šankr Sv 1911 1 3 / tvrdý šankr Sv 1922 3 3, nereponovatelné kýly Sv 1911 11 3 / nereponovatelné kýly Sv 1911 11 5, obyčejný svrab Sv 1925 3 2 / obyčejný svrab Sv 1925 3 2, pravé neštovice Sv 1910 8 3 / pravé neštovice Sv 1910 8 3, suchý lišej Sv 1921 1 4 / suchý lišej Sv 1924 4 2, těžký černý kašel Sv 1910 7 3 / těžký černý kašel Sv 1925 4 4, nakažlivé lupy Sv 1910 9 6 / nakažlivé lupy Sv 1910 9 6. Obě formy druhových složek uvedených názvů nemocí je teoreticky třeba považovat za pseudovarianty. Z příkladů této skupiny je jasně patrné, že v několika případech se v témže článku druhová složka souběžně užívá v obou formách – prosté i zájmenné; v několika případech došlo v užívání k ústupu, tj. v dřívějších článcích se užívaly zájmenné tvary, zatímco v pozdějších prosté tvary.

Souhrnné závěry

1. Příloha Lietuvos ūkininko Sveikata nejen pokračovala v práci započaté už nejméně před sto padesáti lety, jejímž cílem bylo šíření lékařských poznatků a jejich popularizace mezi lidmi, ale nepochybně ji také rozvinula a zdokonalila. To se velmi dobře odráží i v terminologii. Názvů nemocí je skutečně mnoho a jsou různého původu i struktury.

2. Jednoslovné názvy nemocí tvoří převážně čistě litevská slova. Ačkoli se vyskytuje také řada mezinárodních slov, mnohá z nich mají litevské ekvivalenty. Také víceslovné názvy jsou většinou tvořeny litevskými slovy. Převládá tedy litevská slovní zásoba, avšak čistotu lékařské terminologie nadále narušují četné cizí výrazy, např.: brantai, džuma, išpanka, kaltūnas, karbunka, kyla, mozoliai, padlicas, parušenija, pavieirė, plėmai (rudi kūno plėmai), prancai, sibirska jazva, škru-pai, valasnykas, zubiščiai (paausinių zubiščių uždegimas).

3. V příloze Sveikata převažují víceslovné názvy nemocí – dvouslovné a trojslovné – z nichž většina je utvořena z litevských složek, ačkoli řada z nich obsahuje i složky smíšeného původu (nejčastěji je jedna složka mezinárodní, méně často jde o cizí výraz). Samostatnou skupinu tvoří víceslovné názvy nemocí a skupin nemocí s nomenklaturním slovem „nemoc“,

ale jsou zde i nadbytečná označení, např.: nemoc zimnice, nemoc růže a další. Množství dvojslovných a trojslovných názvů nemocí svědčí o rozvoji terminologie a zdokonalování lékařské terminologie v daném období vývoje.

4. Ačkoli se vyskytují případy pravopisného kolísání a neustálených fonetických, gramatických či jiných jevů, většina názvů nemocí ve Sveikata je celkově poměrně správná. Pro mnoho víceslovných názvů je typické pořadí přívlastek–určované slovo, běžné v současném spisovném jazyce.

5. Jednoslovné i víceslovné názvy nemocí (nejčastěji dvojslovné, přičemž se nejčastěji liší pouze jednotlivé jejich složky) vynikají zvláště množstvím synonym a variant. Protože příloha vycházela za účelem popularizace lékařských poznatků a byla určena široké veřejnosti, autoři se možná příliš nesnažili a často ani nedokázali synonymům zabránit – šlo nejen o období utváření lékařské terminologie, ale ani lexikum samotného spisovného jazyka ještě nebylo ustálené.

6. Názvy nemocí užívané v Sveikata již vykazují typické rysy odborné terminologie – vedle mnoha jednoslovných i víceslovných názvů nemocí jsou uváděny jejich latinské ekvivalenty; někdy je užití mezinárodního termínu odůvodněno jako „lékařské pojmenování“; k označení druhových pojmů se užívají určité tvary zájmen.

7. Během téměř dvaceti let vydávání přílohy se litevská lékařská terminologie stává čistší, správnější a vědečtější, stále však zůstává značně variantní.

PRAMENY A LITERATURA

Bibliografija 1969: Lietuvos TSR bibliografija (1547–1861) 1, Vilnius.

Biržiška V. 1929: Lietuvių bibliografija 3. Spaudos uždraudimo laikas (1865–1904 m.), Kaunas.

Biržiška V. 1935: Lietuvių bibliografija 4. (1905–1914 m.) 1 (1905–1909 m.), Kaunas.

Biržiška V. 1939: Lietuvių bibliografija 4. (1905–1914 m.) 2 (1910–1914 m.) 1, Kaunas.

Grinius K. 1922: Medicinos žinių popularizacija ir lietuvių medicinos knygų sąrašas, Kaunas.

LKŽ III 1956: Lietuvių kalbos žodynas 3, Vilnius.

LTE VII 1981: Lietuviškoji tarybinė enciklopedija 7, Vilnius.

ME I 1991: Medicinos enciklopedija 1, Vilnius.

MTŽ 1980: Medicinos terminų žodynas, Vilnius.

Sv – Sveikata, 1909–1928.

**NÁZVY NEMOCÍ V DOPLŇKU LIETUVOS ŪKININKAS SVEIKATA (1909–1928)**

Shrnutí

Tento článek se zabývá názvy nemocí v příloze Lietuvos ūkininkas Sveikata, která vycházela v letech 1909–1928. Z hlediska struktury lze rozlišovat jednoslovné a víceslovné názvy nemocí. Víceslovné názvy jsou dvouslovné, tříslovné nebo víceslovné. Z hlediska původu mohou být názvy nemocí litevské, cizího původu nebo hybridní. Jednoslovné názvy jsou nejčastěji litevské. Je zde poměrně mnoho internacionalismů, z nichž mnohé mají litevské ekvivalenty. Čistotu lékařské terminologie narušují častá barbarismy. Většina termínů v Sveikata jsou dvouslovné nebo tříslovné názvy nemocí, z nichž většina je utvořena z litevských prvků. Poměrně mnoho je také názvů smíšeného původu, v nichž je jeden (nebo dva) prvek litevský a jiný cizí (častěji jde o internacionalismus, méně často o barbarismus). Názvy nemocí a názvy jejich skupin se slovem liga (nemoc) jsou pojednány samostatně. Množství dvouslovných a tříslovných názvů nemocí odráží vývoj terminologie ve zkoumaném období. Navzdory některým případům pravopisných variant, neustálené fonetice, gramatice a dalším jevům jsou názvy nemocí v Sveikata většinou poměrně ustálené. Názvy nemocí (zejména dvouslovné termíny a nejčastěji pouze jejich složky) mají mnoho synonym a variant. Protože příloha Sveikata vycházela s cílem popularizovat lékařské poznatky a byla určena široké veřejnosti, její autoři se nijak zvlášť nesnažili synonymům vyhýbat a někdy se o to ani nemohli pokusit – šlo o období, kdy se rozvíjela nejen lékařská terminologie, ale ani obecný jazyk ještě nebyl plně ustálen. Názvy nemocí v Sveikata již vykazují charakteristické rysy vědecké terminologie – většina názvů je uváděna s latinskými ekvivalenty a konkrétní pojmy jsou označovány pronominálními tvary přídavných jmen a příčestí. Názvy nemocí v Sveikata představují z historického hlediska zajímavý a cenný materiál. Sveikata nejen pokračovala v popularizaci lékařských poznatků, která začala asi před sto padesáti lety, ale nepochybně ji také rozvíjela a zdokonalovala; během přibližně dvaceti let, kdy tato příloha vycházela, se proto lékařská terminologie stávala čistší, přesnější a vědečtější, i když zůstávala poměrně proměnlivá.

Palmira ZEMLEVIČIŪTĖ Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

Obdrženo 2004-10-27