VYTAUTAS LANDSBERGIS

DVA NEPUBLIKOVANÉ DOPISY JONA JABLONSKÉHO VILIUSI GAIGALAITISOVI

V dokumentární sbírce Herderova institutu Johanna Gottfrieda Herdera (Die Dokumentesammlung des Herder-Instituts) v německém Marburgu se v kolekci P. V. Reklaitise mezi dalšími lituanistickými materiály uchovávají dva dopisy Jona Jablonského Viliusi Gaigalaitisovi, představiteli Malé Litvy. Jsou evidovány pod DSHI 150 Nachlass Gaigalat 146. Jeden je datován 5./17. ledna 1895, druhý, ještě o něco naléhavější odpověď – zmiňují se v ní Vánoce –, se týká téže záležitosti: připomínky desátého výročí společnosti „Birutė“ v Tilsitu. Pořadatelům záleželo i na hudební části a obzvlášť jim chyběl „prolog“ – úvodní proslov.

Jak známo, oslava desátého výročí „Birutė“ se konala přesně měsíc po druhém dopise, takže J. Jablonskis z Mitavy nemohl nijak pomoci, pouze navrhl obrátit se na Vince Kudirka, který snadno dokázal napsat publicisticky laděné verše, ačkoli žil a léčil se daleko, až na Krymu. Úvodní proslov nakonec pronesl předseda „Birutė“ J. Lapinas a vyzval přítomné, aby se nestyděli za litevství a mateřský jazyk; byla sehrána divadelní hra A. Froma-Gužutise „Zboření kaunského hradu“; E. Jagomastas zazpíval J. Zauerveinem zlitovštěnou píseň „Gals yr tylėjims“ a další písně pak místní sbor „Birutė“ a sbor žemaitských žen, které přijely.

Úspěch byl obrovský; V. Maknys se letmo zmiňuje snad o tisícovce účastníků, kteří se sjeli. Německá správa se znepokojila a chtěla zastavit vzmáhající se obrození Litevců z Malé Litvy. Vydūnas vytkl pořadatelům, že uvedli hru o neúspěchu Litevců – vítězství křižáků –, brzy se však sám pustil do činnosti pěveckých sborů i dalších hudebních a vzdělávacích aktivit. Začátek nebyl mlčením.

Rozdělený národ neuznával hranici podél tehdejší německo-ruské hranice. O tom svědčí přátelství a korespondence šišionského V. Gaigalaitise¹, budoucího duchovního a kulturního činitele-

¹Vilius Gaigalaitis (1870–1945) byl tehdy ještě studentem teologie a filozofie, ale již členem spolku Prussia v Královci.

V. LANDSBERGIS. Du neskelbti Jono Jablonskio laiškai Viliui Gaigalačiui

95

ckého pracovníka, i příjezd žemaitských žen zpívat na slavnost v Tilsitu.

Ať nám tyto dva dopisy lingvisty, nyní zveřejňované vůbec poprvé², připomenou tehdejší dobu i vztahy – zvláštní slova dokonce opatřil přízvukem! –; byly vyzdviženy z archivu právě u příležitosti 150. výročí narození Jona Jablonského.

Drahý příteli!

Odpusť, že jsem tak dlouho neodpovídal: stále nebylo možné vědět nic jistého. Nyní se celá záležitost vyjasnila, a proto Ti podávám zprávu.

Antanas Būgnas³ překládá z ruštiny kratší komedii, přičemž z ní odstraňuje všechny rusismy ze života⁴ a trochu ji upravuje. Tuto komedii hodláme o Vánocích uvést na našem „jevišti“ a hned vám ji poslat… snad byste ji využili. Škoda jen, že jsme se o té slavnosti dozvěděli tak pozdě, mohli bychom uspořádat ještě něco navíc…

Proslov ke slavnosti (psal nám o ní Jonas⁵) nemůžeme napsat, protože činnost „Birutė“⁶ vůbec neznáme (vůbec nevíme, co dobrého vykonala v Pruské Litvě, jak dlouho žila – bděla a jak dlouho spala…). Jestliže více spala, než bděla, nemohli byste ji alespoň nyní probudit a postarat se, aby vykonala něco dobrého ze svého programu?

Do Petrohradu jsem psal, ale odpověď jsem dosud nedostal.

Daug kur rašyti apie draugystę⁷ teip mažai težinoma iš savo darbų – labai sunku. Kiekvienas paklaus, ką ji padarė..... Rašydamas į Maskvą apie ją, pats nežinojau, ką parašyti ant klausymų, kuriuos, kiek žinojau, norėtų užduoti maskviečiai.

Od nás sotva kdo přijede: Landsbergis žije daleko, v Moskvě, Mačys v Uralských horách; všichni máme takovou práci, že je pro nás velmi těžké opustit své místo.

Přejeme úspěch – komedii (nebo vaudeville) pošleme.

Všichni Vaši známí a přátelé Vás srdečně pozdravují.

Jablonskis /podpis/

²Některé textové komentáře jsou připojeny k dopisům.

³ Antanas Kriščiukaitis (1864–1933, Antanas iš Būgnų, Aišbė), teisininkas ir literatas, tuo metu dirbęs Mintaujoj. Laiško tekste vardas pabrauktas, kaip ir kiti vardai, regis, ne J. Jablonskio, o vėliau. Šiaip žodžiai ir vietovardžiai pabraukti paties Jablonskio.

⁴J. Jablonskis při psaní opravil: „rusicizmus (života)“ označil číslicemi 2 a 1, proto se nyní uvádí jeho opravená verze.

⁵Pravděpodobně jde o činitele z Pruské Litvy Jonase Vanagaitise, který se později podepisoval jako Jonas z Panemunė.

⁶Takový pravopis (s dlouhým ū) byl nejspíše zděděn ještě z dob S. Valiūna a jeho „Birūty“.

⁷Přátelství – spolek.

96

KALBOS KULTŪRA | 83

I 5/17 95

Drahý krajane!

Dnes jsem přijel do Mintauje a našel váš dopísek. Spěchám s odpovědí.

10/22. ledna se vrátí Antanas Būgnas, kterého úřady poslaly na nucené práce. Kvůli tomu se opozdil i s napsáním přiložené práce. Jakmile se vrátí domů, ihned jeho práci odešleme. Pokud vím, dokončuje její psaní.

Pranaitis⁸se nechystal jet. Zdá se mi, že nyní už nelze ani čekat, že přijede, a to z tohoto důvodu: o našich novoročních svátcích zatkli jeho bratra⁹, kněze, lektora hebrejštiny při Petrohradské duchovní akademii. Muzikant je tak sklíčený, že sotva bude chtít bavit sebe i ostatní. Sestavte program tak, abyste se bez něj mohli obejít. Jak usuzuji, sotva kdo z nás dorazí: my, i kdybychom si to z celého srdce přáli, nemohli bychom za žádných okolností odjet…

Pokud vám nyní nebude vyhovovat Antanova komedie přeložená z ruštiny, snad ji budete moci uvést jindy…

Ohledně prologu se obraťte na V. Kudirkase, vždyť je mezi námi jediným trochu schopným kohoutem. Jeho adresa: Севастополь, Малая Морская, № 37, д. Гаврилова. Врачу 50 пех. Белостокского полка, Л. Терцияну¹⁰, для передачи В. К.*

Program se nám celkově velmi líbí a my z naší strany nemůžeme nic¹¹ přidat.

Všichni vás srdečně zdravíme.

Jablonskis /parašas/

* Doufám, že opravdu napíše. Bylo by dobře, kdybyste dostali několik prologů. Mohli byste si vybrat ten lepší…

⁸ Petras Juozas Pranaitis (1868–1942) – peterburgietis muzikas, vargonininkas, chorų vadovas ir kompozitorius, 1893 m. išspausdinęs, vienu sykiu su V. Kudirka, pirmuosius pabrėžtinai „lietuviškus“ kūrinėlius fortepijonui. Polka Lietuvaite ant 4 rankų sustatė P. J. Pranaitis. Petropile. Prekė 1 rub. – tai buvo ir spaudos draudimo ignoravimas.

⁹ Justinas Bonaventūra Pranaitis (1861–1947) – dvasininkas, baigęs ir dėstęs Peterburgo Romos katalikų dvasinėje akademijoje. Nuo 1891 m. Akademijos prefektas, kovojęs prieš rusinimą, veikęs Lietuvių–žemaičių labdaringoje draugijoje, 1895–1896 m. ištremtas į Tverę.

¹⁰ Příjmení lékaře 50. běloruského pěšího pluku Lauryna Tercijonase je podtrženo J. Jablonského (stejně tak i Sevastopol).

¹¹ Dvakrát „nic“ – autorova nepozornost.

V. LANDSBERGIS. Du neskelbti Jono Jablonskio laiškai Viliui Gaigalačiui

97