V Lexikografickém centru Litevského jazykového institutu pokračuje jedna z nejvýznamnějších prací litevské filologie – Litevský jazykový slovník. Elektronická verze tohoto slovníku, volně přístupná veřejnosti od 22. června 2005 na adrese www.lkz.lt, má mnoho čtenářů. Dočkává se pozitivních hodnocení i připomínek a podnětů. Slovník se zpřesňuje a hledají se nové možnosti prezentace lexika, které by byly pro čtenáře srozumitelnější a pohodlnější.
PRVNÍ ELEKTRONICKÁ VERZE LITEVSKÉHO JAZYKOVÉHO SLOVNÍKU NA INTERNETU
Tištěný dvacetisvazkový Litevský jazykový slovník (dále LKŽ) se připravoval sedm desetiletí: měnily se zásady sestavování a redakce slovníku, proběhla pravopisná a interpunkční reforma. Proto byly při přípravě prvního elektronického vydání texty redigovány a adaptovány. Protože o opravách LKŽ již bylo napsáno a uvedeno mnoho konkrétních příkladů (Naktinienė 2005: 191–204; Zabarskaitė, Naktinienė, Šepetytė–Petrokienė 2006: 241–247), shrneme zde pouze nejdůležitější směry oprav v prvním vydání.
První elektronické vydání se oproti knižnímu originálu liší v těchto hlavních ohledech:
Nářeční slova a slova ze starých písemných památek i jejich tvary byly opraveny podle nejnovějších výsledků jazykovědného výzkumu.
Články chybně transponovaných slov byly odstraněny, jejich dokladové příklady opraveny a přesunuty do hesel příslušných slov.
92
KALBOS KULTŪRA | 85
Page 2
Důsledněji byly odděleny přízvučné a nepřízvučné prameny a opraveny zjevné chyby v přízvuku.
Byly opraveny odkazy na varianty a slova použitá v definicích významů, která jsou nyní považována za jazykové chyby.
V definicích některých slov bylo upuštěno od někdejšího sovětského hodnocení.
Zkratky byly sjednoceny podle jejich podoby v posledních svazcích LKŽ. Byly zavedeny nové zkratky: sov. (= sovětská reálie, sovětismus); dk. (= nářeční podoba slova přizpůsobená současnému jazyku).
Jako nová heslová slova jsou uváděna slova zaznamenaná v ilustračních příkladech pozdějších svazků, která při přípravě dřívějších svazků ještě nebyla v kartotéce, nebo nebyla omylem vybrána jako hesla.
Pravopis a interpunkce textů svazků I–X LKŽ byly upraveny podle nyní platných pravidel.
Způsob uvádění frazeologismů byl sjednocen.
S ohledem na specifika přípravy elektronického vydání byly přizpůsobeny prvky lexikografické prezentace a její formy (značky, písma) a opraveny některé vyskytující se rozdíly ve struktuře lexikografických hesel a v uspořádání údajů.
Elektronickou podobu prvního úplného vydání Slovníku litevského jazyka vytvořili Vytautas Zinkevičius – programové vybavení pro automatické rozpoznávání strukturálních prvků textů LKŽ a jejich konverzi do interních datových struktur (Zinkevičius 2004, 2007) – a Evaldas Ožeraitis – programy pro doplňování databáze LKŽ, její správu, vyhledávání informací a jejich zpřístupňování uživatelům.
Mnoho lidí tento slovník i jeho elektronickou verzi oceňuje a těší se z nich. Jak je však patrné z ohlasů v rubrice e internetových stránek LKŽ Názory, z otázek kladených při prezentacích slovníku, telefonátů, dopisů a osobních rozhovorů, uživatelé slovníku se setkávají i s obtížemi. Struktura slovníku je natolik složitá a údaje jsou natolik rozsáhlé a rozmanité, že nefilologičtí čtenáři často obtížně chápou informace a postrádají schopnost pracovat s mnohostrannými, různorodými údaji LKŽe. Při korespondenci s návštěvníky webových stránek ve virtuálním prostoru probíhá určitý dialog, uskutečňuje se osvětová činnost a popularizuje se věda. Zároveň se shromažďují informace o způsobech prezentace slovníku, které působí potíže. O fungování LKŽe na internetových stránkách a zpětné vazbě od jejich návštěvníků se již psalo v některých publikacích (viz Naktinienė 2006; Забарскайтэ, Накцінене 2007).
G. NAKTINIENĖ. Elektroninio Lietuvių kalbos žodyno naujovės
93
Page 3
AKTUALIZOVANÁ ELEKTRONICKÁ
LITEVSKÉHO JAZYKOVÉHO SLOVNÍKU VERZE NA INTERNETU
Aktualizovaná verze byla zveřejněna v únoru 2008 – slovník byl upraven tak, aby se písmena s přízvukem správně zobrazovala v různých prohlížečích. Byly opraveny nepřesnosti, na které upozornili redaktoři slovníku a návštěvníci webových stránek. Využili jsme příručku Jazyková doporučeníLexikum: Užívání přejatých slov (cizí výrazy, mezinárodní slova) (KP4 2005) a další nové teoretické práce i práce zaměřené na jazykovou praxi. Bylo zpřesněno hodnocení normativnosti heslových slov, například: bukietas, dynė (rovněž varianty dynia, dynis, dynys) atd. jsou nyní označeny značkou x, což znamená, že se tato slova nedoporučují pro spisovný jazyk. Na základě dostupných údajů byly zpřesněny návrhy pořadí přízvukových variant, například: cinãmonas (1), cinamõnas (2), cinamōnas (2) bylo změněno na cinamònas (2), cinãmonas (1), cinamõnas (2) (viz obr. 1).
OBR. 1. Heslo podstatného jména cinamònas a jeho přízvukových variant v aktualizované verzi elektronického Litevského jazykového slovníku (2008)
Při přípravě aktualizované verze slovníku se zároveň začala vytvářet Národní lexikální databáze (Zabarskaitė 2007; Zabarskaitė, Naktinienė 2010), nástroj k rozdělení textu slovníku na strukturální části – tím se připravovaly nové technické úpravy druhého elektronického vydání.
LITEVSKÉHO JAZYKOVÉHO SLOVNÍKU
DRUHÉ ELEKTRONICKÉ VYDÁNÍ
Letos bylo připraveno druhé elektronické vydání Litevského jazykového slovníku (LKŽ2e), které bude distribuováno na USB flash disku. V něm se v co největší míře zohledňují přízvuková pravidla přijatá Státní komisí pro litevský jazyk
94
KALBOS KULTŪRA | 85
Page 4
a doporučení k hodnocení přejatých slov, komentáře k pochybným případům transpozice zveřejněné v knize Vytautase Vitkauskase „Lietuvių kalbos žodyno“ taisymai (2006) a v jeho článku „Papildomi „Lietuvių kalbos žodyno“ taisymai“ (2010), jakož i další nové teoretické práce a práce věnované jazykové praxi. Redaktorům LKŽ₂ₑ byly užitečné konkrétní připomínky Jona Šukyse, Klementiny Vosylyté, Violety Černiūtėové, dalších kolegů i návštěvníků internetových stránek www.lkz.lt k textu slovníku.
Při přípravě druhého elektronického vydání byly texty aktualizované verze jeho prvního vydání (2008) upřesňovány v těchto hlavních ohledech:
Dodatečně byly redigovány texty svazků XVI–XX, které byly v prvním vydání považovány za určitý vzor sjednocení textů všech svazků slovníku.
V textech všech ostatních svazků byly provedeny redakční a korektorské opravy – byly opraveny zjištěné nepřesnosti.
Nakolik to složitá struktura tohoto slovníku dovoluje, byly zohledněny závěry nových teoretických a normativních prací.
Byly napsány nové slovníkové články pro hesla, jejichž doklady byly nalezeny v článcích o jiných slovech nebo v definicích, ale samostatné články pro ně dříve nebyly zpracovány, protože při přípravě příslušných svazků ještě nebyly k dispozici jejich údaje v kartotéce. Toto rozsáhlé dílo však zatím nebylo doplňováno o materiál z doplňkové kartotéky ani o údaje z nových pramenů. Na základě údajů z hlavní kartotéky LKŽ byly napsány například články o slovech vzniklých v lidovém hovorovém jazyce na základě cizího slova, jako jsou skrebas, skribas, stribas, stribitelis, stribokas a další. Při přípravě příslušných svazků LKŽ (XI 1978; XII 1981; XIII 1984) nemohla být tato slova zveřejněna, protože sama slova i věty dokládající jejich užívání svědčí o tragických událostech poválečných let a vyjadřují hodnocení opačné tomu, které bylo vlastní slovnímu spojení liaudies gynėjas, oficiálně užívanému za sovětské éry. Například:
strìbas, -ė podst. muž. (2) DŽ², (4); K.Saj, rš hovor. ozbrojený pomocník sovětské milice v letech 1944–1954: Stribové se převlékají za lesní bratry, ti stribové, – člověk nepozná, kdo kam jde a co chce Sdb. Lesní striby nešetřili, rozkládali je jako polena sp.
^ Proč tu pobíháš jako strìbas? Švn. Přijíždíte, děti, jako stribové: rychle, rychle, není kdy, jedeme! Kdyby nebylo stribů, byli by lesní bratři přišli i do městečka Mžš. (LKŽ₂ₑ)
G. NAKTININĖ. Elektroninio Lietuvių kalbos žodyno naujovės
95
Page 5
stribitelis (rus. истребитель) podst. (1) hovor. stribas: Jednou pozdě večer přišel stribitelis a řekl mi, abych šel s ním Plšk. Druhou noc stribiteliai obklíčili dům a hledali lesní partyzány Plšk. Byli tam bandité, sebrali se, protože vzápětí přišli stribiteliai Plt. Všichni ti stribiteliai tam utekli po těch loukách Šts. (LKŽ₂ₑ)
stribōkas podst. (2) Plt, Žg hovor. stribas: Stribōkai objevili úkryt lesních partyzánů Krtn. A stribōkům se teď sotva chce chodit po sadech Slnt. My dva jsme dostali od těch stribōků po hubě Jdr. Odváželi (deportovali) lidi, dělali čertoviny – kolik tu těch stribōků [bylo]! Krš. (LKŽ₂ₑ)
Samostatnými odstavci jsou vyčleněny nejen významy slov, ale i významové odstíny, drobný folklor, frazémy a slova uvnitř hesel uvedená tučným písmem. Do vyhledávacích seznamů slovníku a jednotlivých hesel byly navíc zařazeny hlavní varianty frazémů, tvary středního rodu přídavných jmen, příslovce uváděná v heslech přídavných jmen a sloves a další. Například do vyhledávacího seznamu byl navíc zařazen tvar středního rodu mėlyna, příslovce mėlynai, mėlynyn, frazémy mėlynos dienos „o těžkém životě“, mėlynas kraujas „o urozeném člověku“, mėlynasis spaugas „pekelný svrab (nemoc koní)“ a hlavní varianta frazému mėlynasis akmuo (akmenėlis, kūlelis, kūlis), mėlynasis akmuo „síran měďnatý“ (viz obr. 2). Kromě toho byly po opravě nepřesnosti při přepisu věty Mėlenai žydi (Salantai, okres Kretinga), Mėlenai prirūkyta troba (Šatės, okres Skuodas), které byly chybně zařazeny, přesunuty z hesla mėlynas do příslušného hesla mėlenas. Doplňující výkladová slova a frazémy jsou ve vyhledávacích seznamech označeny horním znaménkem plus. To pomáhá rozlišit dodatečná homonyma (a také homografy, homoformy), která se v těchto seznamech vyskytují, ale ve slovníku nejsou označena čísly. Například podstatné jméno v množném čísle baltai – báltai „jedna z indoevropských větví – Litevci, Lotyši, Prusové aj.“ a baltai+ – příslovce baltai v hesle přídavného jména báltas.
Hesla ve slovníku lze vyhledávat dvěma způsoby (režimy): prostým vyhledáváním (podle slova nebo fráze) a speciálním vyhledáváním (pomocí dotazů – určitých řetězců složených z písmen a zástupných znaků). Různé údaje (zkratky, nepřízvučná slova a fráze) lze hledat v otevřeném textu hesla, což je velmi užitečné při procházení dlouhých hesel často užívaných slov. Po najetí kurzorem myši na zkratky a značky v textu slovníku se zobrazí jejich vysvětlení. Seznamy zkratek pro tento účel upravily Gertrūda Naktinienė a Zita Šimėnaitė. Po najetí kurzorem myši na hlavní strukturální části hesla se zobrazí jejich názvy: číslo homonyma, heslo, heslo druhého řádu, přízvukový vzorec, číslo skupiny významů, číslo významu, výklad významu, významový odstín, drobný folklor, frazémy aj.
96
KALBOS KULTŪRA | 85
Page 6
OBR. 2. Výsledek vyhledávání příslovce mėlynai – část hesla přídavného jména mėlynas obsahující toto příslovce v druhém elektronickém vydání Lietuvių kalbos žodynas
slovo, podheslo, přízvukový vzorec, číslo skupiny významů, číslo významu, výklad významu, významový odstín, drobný folklor, frazémy aj. Byla vytvořena řada dalších vylepšení, která umožňují používat slovník rychleji a pohodlněji; například po zvolení příslušné položky nabídky se ukládá seznam prohlížených slov, lze zvětšit či zmenšit text hesla, zadávat litevská písmena bez přepínání klávesnice a podobně. Program slovníku funguje v operačních systémech Microsoft Windows, Mac OS X ir Linux.
Druhé vydání redigovaly: Ona Kažukauskaitė, Gertrūda Naktinienė, Ritutė Petrokienė, Lijana Puzinienė, Vilija Ragaišienė, Zita Šimėnaitė, Angelė Vilutytė. Vědeckým konzultantem byl Vytautas Vitkauskas. Texty slovníku na počítači zpracovala Dana Stakienė. Elektronickou podobu slovníku vytvořil Linas Valiukas. Data digitalizovali a strukturovali Evaldas Ožeraitis a Vytautas Zinkevičius. Kromě samotného slovníku je na USB flash disku uložen poměrně podrobný ilustrovaný průvodce; popis slovníku pro něj připravila Gertrūda Naktinienė a popis programu Linas Valiukas.
G. NAKTINIENĖ. Elektroninio Lietuvių kalbos žodyno naujovės
97
Page 7
DOPLŇKY K ELEKTRONICKÉMU LIETUVIŲ KALBOS ŽODYNO
Lietuvių kalbos žodyno (t. I–XX, 1941–2002) elektroninis variantas yra pagrindinis lietuvių kalbos tezauras, įvairiausios leksikos lobynas, apimantis apie 1000 šaltinių pavyzdžius: nuo XVI a. rašytinių šaltinių ir tarminės leksikos, sistemingai kauptos nuo 1902 iki 2002 m. (apie LKŽ šaltinius išsamiau žr. Шыменайтэ 2007; Šimenaitė 2010; Šimenaitė, Zabarskaitė 2011). Spausdintinis šio žodyno variantas buvo parengtas naudojantis 4,5 mln. vienetų kartoteka, tačiau palaipsniui sukaupta 0,5 mln. vienetų papildymų kartoteka dar nepanaudota. Tokio tipo žodynai, koks yra 1941–2002 m. paskelbtas Lietuvių kalbos žodynas, yra nebaigtiniai, jie nuolat pildomi, koreguojami, peržiūrimi (plg. Simpson 2009: 46). Atskirų žodyno tomai buvo rengiami įvairiais laikotarpiais: keitėsi vyriausieji redaktoriai, kito politinės aplinkybės, visuomenės požiūris į kalbą ir jos vertybės.
Veřejnost se velmi zajímá o doplňky LKŽ; návštěvníci internetových stránek postrádají různá slova, která v době přípravy příslušných svazků ještě nebyla rozšířena nebo pro ně nebylo shromážděno dostatek dokladů užití. V současnosti se Centrum lexikografie účastní Dlouhodobého institucionálního programu vědeckého výzkumu a experimentálního (sociálního a kulturního) rozvoje a jedním z nejdůležitějších úkolů je připravit doplňky k elektronické verzi Lietuvių kalbos žodyno. To lze provést pouze po pečlivém vyhodnocení úplnosti lexikálních údajů Lietuvių kalbos žodyno a jeho elektronické verze. Hlavním problémem je, že při sestavování nových svazků Lietuvių kalbos žodyno byly využívány údaje z nově vydaných pramenů a excerpční kartotéka byla průběžně doplňována, takže úplnost lexika a jeho pramenů se u starších a novějších svazků značně liší (Забарскайте, Нактинене, Шяпятите 2005: 340–355). Například v heslech na písmeno G (III. sv., 1956) nejsou lexikální údaje z nářečních slovníků, protože první nářeční slovník byl vydán až v roce 1976. Údaje pro kartotéku doplňků (asi 0,5 milionu položek) se shromažďovaly poté, co už byly příslušné svazky vydány. Máme nově vydané a zhodnocené historické prameny (slovníky Konstantina Sirvyda, Jokūbasa Brodovskise, Laurynase Ivinskise aj., bible Jonase Bretkūnase, Mikaloje Daukši a Samuela Chylinského, Wolfenbüttelský postil, zpěvníky Danieliause Kleina aj.), byl sestaven slovník spisů Martynase Mažvydase (Urbas 1996), výběrový slovník litevských písemností 16.–17. století (Palionis 2004) a funguje průběžně doplňovaná Databáze starých písemností [email protected]/seniejirastai. Analyzuje se zpracování lexika ze slovníků K. Sirvyda ve velkém Lietuvių kalbos žodynas (Naktinienė 2012: 14); bylo zjištěno, že pramenem Lietuvių kalbos žodyno – botanické dílo Jurgise Ambraziejuse Pabrėži „Taislius augyminis“ – je text s vyznačeným přízvukem (Šepetytė 2009: 50). Vytváří se kartotéka Lietuvių kalbos žodyno.
98
KALBOS KULTŪRA | 85
Page 8
databáze, koncepce doplňování elektronické verze, provádějí se výzkumy pramenů LKŽ, inventarizace jejich údajů (Naktinienė 2009: 32–34) a další přípravné práce. Aktualizaci etnolingvistických údajů litevského jazyka a rekonstrukci národního obrazu světa na základě textů Lietuvių kalbos žodyno zahájila Jolanta Zabarskaitė (2010: 126–143).
Je třeba i nadále shromažďovat lexikum litevského jazyka, zkoumat lexikografické dědictví (litevské lexikum ve slovnících Lauryna Ivinskise a Frydricha Kuršaitise) a využívat výsledky výzkumu k doplňování elektronické verze LKŽ. Složitost struktury a údajů Lietuvių kalbos žodyno a jeho kartoték vyžaduje zvláštní přípravu, zkušenosti a znalost jejich historie a specifik, proto je velmi důležité, aby nebyla přerušena kontinuita poznávání a shromažďování kartoték a lexikografické školy Lietuvių kalbos žodyno.
ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY
V této fázi práce nelze vyhovět některým požadavkům uživatelů elektronické verze Lietuvių kalbos žodyno, například uvést podrobnou etymologii přejatých slov, zařadit více současných (zejména mezinárodních) slov, více přejatých slov z některého konkrétního jazyka, zdokonalit vyhledávání zvratných sloves a jejich substantivních odvozenin, uvádět místo odkazů definice významů, uvést křestní jména a příjmení osob a vysvětlení jejich původu atd. Doufáme, že některé potřeby čtenářů uspokojí doplňky tohoto slovníku. Nejnovější lexikum, které se začalo používat po roce 2000, bude možné nalézt v Bendrinės lietuvių kalbos žodyne, jehož přípravu dokončuje Centrum lexikografie Litevského jazykového institutu.
ŠALTINIAI
LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas I–XX. Ats./vyr. red. J. Balčikonis, J. Kruopas, K. Ulvydas, V. Vitkauskas. Vilnius, 1941–2002.
LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (t. I–XX, 1941–2002): elektroninis leidimas. Red. kolegija: G. Naktinienė (vyr. red.), J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. [Atnaujinta versija, 2008.] Prieiga per internetą: <www.lkz.lt>.
LKŽ2e – Lietuvių kalbos žodynas (t. I–XX, 1941–2002): antras elektroninis leidimas. Red. kolegija: G. Naktinienė (vyr. red.), †J. Paulauskas, R. Petrokienė, Z. Šimėnaitė, †V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. [Rengiama.]
G. NAKTINIENĖ. Elektroninio Lietuvių kalbos žodyno naujovės
99
Page 9
LITERATŪRA
KP4: Kalbos patarimai 4: Leksika: skolinių vartojimas (svetimybės, tarptautiniai žodžiai). Autorė ir sudarytoja D. Mikulėnienė. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2005.
Naktinienė G. 2005: „Lietuvių kalbos žodyno“ taisymai elektroniniame variante. – Kalbos kultūra 78, 191–204.
Naktinienė G. 2006: Naujas „Lietuvių kalbos žodyno“ gyvenimas. – Gimtoji kalba 7, 11–15.
Naktinienė G. 2009: „Lietuvių kalbos žodynas“ XXI amžiuje. – Nuo Konstantino Sirvydo iki didžiojo žodyno. Tarptautinės mokslinės konferencijos pranešimų tezės. Vilnius, 2009 m. lapkričio 19–20 d., 32–34.
Naktinienė G. 2012: Konstantino Sirvydo žodynų leksika didžiajame „Lietuvių kalbos žodyne“. – Tarptautinė mokslo konferencija „Konstantinas Sirvydas – lietuvių leksikografijos pradininkas“. Pranešimų tezės. Vilnius, 2012 m. gegužės 10–11 d., 14. Prieiga per internetą: <http://www.lki.lt/LKI_LT/images/Naujienos/20120503%20K%20Sirvydo%20konf%20tezes.pdf> (žiūrėta 2012 m. gruodžio mėn.).
Palionis J. 2004: XVI–XVII a. lietuviškų raštų atrankinis žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Simpson J. 2009: The story of the Oxford English Dictionary today. – Nuo Konstantino Sirvydo iki didžiojo žodyno. Tarptautinės mokslinės konferencijos pranešimų tezės. Vilnius, 2009 m. lapkričio 19–20 d., 46.
Šepetytė R. 2009: Jurgio Ambraziejaus Pabrėžos Taislius augyminis – kirčiuotas Lietuvių kalbos žodyno šaltinis. – Nuo Konstantino Sirvydo iki didžiojo žodyno. Tarptautinės mokslinės konferencijos pranešimų tezės. Vilnius, 2009 m. lapkričio 19–20 d., 50.
Šimėnaitė Z. 2010: Lietuvių ir lenkų leksikografijos sąsajos [Związki leksykografii polskiej i litewskiej.] – Językowe i kulturowe dziedzictwo Wielkiego Księstwa Litewskiego. Bydgoszcz: Wydawnictwo Uniwersytetu Kazimierza Wielkiego, 158–166.
Urbas D. 1996: Martyno Mažvydo raštų žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.
Vitkauskas V. 2006: „Lietuvių kalbos žodyno“ taisymai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Vitkauskas V. 2010: Papildomi „Lietuvių kalbos žodyno“ taisymai. – Leksikografija ir leksikologija 2. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 114–122.
Zabarskaitė J., Naktinienė G., Šepetytė-Petrokienė R. 2006: Elektroninio Lietuvių kalbos žodyno (t. I–XX) pirmasis leidimas. – Prace
100
KALBOS KULTŪRA | 85
Page 10
Baltystyczne 3: Język, Literatura, Kultura / red. N. Birgiel, M. Kozak; rec. J. Banczerowski, J. Linde. Warszawa, 241–247.
Z a b a r s k a i t ė J. 2007: Prameny a databáze Institutu pro litevský jazyk. – Europeica – Slavica – Baltica. Publikace slovanské knihovny, 56. Praha: Národní knihovna České republiky, Slovanská knihovna, 261–272.
Z a b a r s k a i t ė J. 2010: Politinis pasaulėvaizdis didžia jame Lietuvių kalbos žodyne (valstybė, įstatymas, valdžia). – Parlamento studijos 9, 126–143. Prieiga per internetą: <http://www.parlamentostudijos.lt/Nr9/9_kalba_1.htm.> (žiūrėta 2012 m. gruodžio mėn.).
Z a b a r s k a i t ė J., N a k t i n i e n ė G. 2010: The Dictionary of Lithuanian (LKŽ) and its Future in Databases and Electronic Versions. – Proceedings of the XIV Euralex International Congress (Leewarden, 6–10 July 2010) / Anne Dykstra and Tanneke Schoonheim (eds.). Ljouwert: Fryske Akademy-Afûk, 2010 [CD], 780–787. Prieiga per internetą: <http://www.euralex.org/elx_proceedings/Euralex2010/000_Euralex_2010_00_PRINTED_BOOK_Foreword_TOC_PlenaryLectures_Abstracts.pdf> (žiūrėta 2012 m. gruodžio mėn.).
Z i n k e v i č i u s V. 2004: Creating the Electronic Version of the Dictionary of Lithuanian. – The First Baltic Conference. Human Language Technologies. The Baltic Perspective. Riga, April 21–22, 170–173.
Z i n k e v i č i u s V. 2007: The Digitization of the Dictionary of the Lithuanian Language. – The Third Baltic Conference on Human Language Technologies. Kaunas, October 4–5, 349–355.
З а б а р с к а й т е Й., Н а к т и н е н е Г., Ш я п я т и т е Р. 2005: Современность и перспективы большого «Словаря литовского языка». – Исторический путь литовской письменности. Вильнюс: Институт литовского языка, 340–355.
З а б а р с к а й т э Й., Н а к ц і н е н е Г. 2007: Слоўнікі ў Інтэрнеце: дыялог мовазнаўцы і носьбіта мовы. – Слово и словарь: Vocabulum et vocabularium. Сборник научных трудов по лексикографии. Ответственные редакторы: Л. В. Рычкова, В. Л. Воронович. Гродно, 32–34.
Ш и м е н а й т е З., З а б а р с к а й т е Й. 2011: Лексикографические источники большого Словаря литовского языка и Альбертина. – Культурное наследие Восточной Пруссии 1. Калининград, 46–67.
Ш ы м е н а й т э З. 2007: Лексікаграфічныя крыніцы вялікага «Слоўніка літоўскай мовы». – Слово и словарь: Vocabulum et vocabularium. Сборник научных трудов по лексикографии. Ответственные редакторы: Л. В. Рычкова, В. Л. Воронович. Гродно, 23–24.
Gauta 2012 12 21
G. NAKTINIENĖ. Elektroninio Lietuvių kalbos žodyno naujovės
101
Page 11
INOVATIONS IN THE ELECTRONIC VERSION OF LIETUVIŲ KALBOS ŽODYNAS (DICTIONARY OF THE LITHUANIAN LANGUAGE)
Summary
The Centre of Lexicography at the Institute of the Lithuanian Language is continuing one of the most important works of Lithuanian philology – Lietuvių kalbos žodynas (Dictionary of the Lithuanian Language). Electronic version of this dictionary has been freely accessible from 22 June 2005 at www.lkz.lt. In 2008 the renewed version was launched.
In 2012 the second revised electronic edition of Lietuvių kalbos žodynas (LKŽ2e) was prepared for publishing. It will be available on memory key. During the preparation of the second edition, texts of the version from 2008 were revised in the following respects: more editing was done on the material of volumes 16–20, some corrections were made to the whole text, suggestions of the new theoretical and codifying works were taken into consideration as well as comments and observations of colleagues and visitors of the web site. Some new entries were compiled for words which were used in entries or definitions, but did not have separate entries themselves. So far this dictionary has not been supplemented with data from new sources. The newest lexis will be available in Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (Dictionary of Standard Lithuanian) the preparation of which is nearly completed.
The main variants of phraseologisms, neuter gender of adjectives, adverbs presented in the entries of verbs and adjectives are among things included in the search lists. Dictionary entries can be searched using simple search (word or phrase) and advanced search (sequences consisting of letters and wildcards). The software of the dictionary works with Microsoft Windows, Mac OS X and Linux.
At present the Centre of Lexicography is participating in Ilgalaikė institucinės mokslinių tyrimų ir eksperimentinės (socialinės, kultūrinės) plėtros programa (Long-term institutional programme for scientific research and experimental (social and cultural) development) and one of the main tasks of the Centre is to prepare the amendments of electronic version of Lietuvių kalbos žodynas using card files (about half of a million of records), database of amendments, newly published and evaluated historical sources.
