BIRUTĖ KLAAS-LANG

Univerzita v Tartu

JAZYKOVÁ POLITIKA ESTONŠTINY: STRATEGICKÝ PLÁN A JEHO REALIZACE

KLÍČOVÁ SLOVA: estonština, jazyková politika, kontinuita jazyka.

ÚVOD

Používání estonštiny ve všech oblastech užívání spisovného jazyka je pro dnešního Estonce natolik běžné a samozřejmé, možná dokonce věčné, že se ne vždy zamýšlí nad její ochranou a oceňováním. Za posledních sto let nebylo postavení estonštiny nikdy tak dobré jako dnes. Estonština, kterou jako mateřským jazykem hovoří něco přes jeden milion obyvatel, se podle počtu mluvčích řadí mezi 300 nejpoužívanějších jazyků z celkových 7 000 jazyků světa. Kromě toho se v Estonsku rychle zlepšují schopnosti používat estonštinu jako druhý jazyk. Každý rok se na třiceti univerzitách po celém světě přibližně tisíc studentů učí poznávat estonský jazyk a kulturu. Na světě je asi sto jazyků, v nichž lze získat úplné univerzitní vzdělání, a estonština je jedním z nich. Jedním z největších úspěchů během prvních 100 let existence Estonské republiky je nepochybně možnost získat vysokoškolské vzdělání v mateřském jazyce. Estonština patří mezi padesát technologicky nejvyspělejších jazyků světa. Estonštinu chrání ústava a jazykový zákon; je také úředním jazykem Evropské unie a požívá všech souvisejících práv a povinností. Kromě toho se nejen pečuje o spisovný jazyk, ale projevuje se zájem o všechny, zejména regionální, varianty estonštiny.

Článek podává přehled o sociolingvistickém prostředí Estonska a právním rámci estonštiny a analyzuje, jak Estonsko prostřednictvím strategického jazykového plánování přispělo k výzkumu, rozvoji a kontinuitě estonštiny.

1. SOCIOLINGVISTICKÉ PROSTŘEDÍ ESTONSKA

Podle údajů Estonského statistického úřadu žilo v roce 2016 v Estonsku 1,313 milionu

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

BIRUTĖ KLAAS-LANG. Estų kalbos politikos gairės: strateginis planas ir jo įgyvendinimas | 2

obyvatel¹. Podle počtu obyvatel je Estonsko jednou z nejmenších evropských zemí a za údajem označovaným jako průměr Evropské unie zaostává až čtrnáctkrát. Podle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011² žijí v Estonsku zástupci 192 národností: Estonci tvoří 68,7% stálých obyvatel (889 770), Rusové 24,8% (321 198) a Ukrajinci 1,7% (22 302). Bělorusů (12 419) a Finů (7 423) je méně než 1%. V Estonsku žije celkem 37 národnostních skupin, jejichž počet přesahuje 100 osob. Ve srovnání s údaji ze sčítání lidu z roku 2000³ se počet Estonců zvýšil o 1%, zatímco počet Rusů se snížil přesně o stejný podíl. Počet obyvatel od roku 1989 klesá v důsledku emigrace a nízké porodnosti, přičemž zvláště se snižuje počet obyvatel s jiným mateřským jazykem (Eesti inimarengu aruanne 2007: 48). V posledních dvou letech se však poměr emigrace a imigrace v Estonsku vyrovnal a v roce 2015 byla imigrace poprvé vyšší než emigrace: do Estonska přišlo 15 413 lidí a z Estonska odešlo 13 003 lidí⁴, takže imigrace vyvážila pokles počtu obyvatel způsobený záporným přirozeným přírůstkem.

V Estonsku se jako mateřskými jazyky hovoří 157 jazyky. Za deset let se Estonsko stalo ještě vícejazyčnější zemí: podle údajů z předchozího sčítání lidu se jako mateřskými jazyky hovořilo 109 jazyky. Nejčastěji se jako mateřskými jazyky hovoří estonsky (886 859 – 68,5%), rusky (383 062 – 29,6%) a ukrajinsky (8012 – 0,6%)⁵.

Znalost estonštiny mezi obyvateli Estonska s jiným mateřským jazykem se v posledních letech začala soustavně zlepšovat.

Výsledky dosud provedených studií ukazují, že podíl obyvatel ve věku 15–74 let s jiným mateřským jazykem, kteří uvádějí, že estonštinu ovládají aktivně nebo alespoň pasivně, vzrostl z 34% (1997) a 40% (2007) na 85% (2016)⁶. Sledování estonského integračního programu „Naplnění cílů vize programu integrace Estonska na období 2008–2013 v letech 2008–2009“, které v roce 2010 provedl výzkumný tým profesora Raiva Vettika z Tallinské univerzity, rovněž ukazuje, že se podle vlastního hodnocení rusky mluvících lidí jejich znalost estonštiny v posledních letech výrazně zlepšila (LK monitooring 2010). Analýza statistických údajů však ukazuje, že v Estonsku stále žije mnoho lidí,

¹ Estonský statistický úřad, přístup online: http://www.stat.ee/72428.

² Estonský statistický úřad, přístup online: http://www.stat.ee/64309?parent_id=32784.

³Estonský statistický úřad, přístup online: http://www.stat.ee/64628?parent_id=32784.

⁴ Estonský statistický úřad, přístup online: http://www.stat.ee/277525.

⁵ Estonský statistický úřad, přístup online: http://www.stat.ee/64309?parent_id=32784.

⁶ Estonské ministerstvo kultury, přístup online: http://www.kul.ee/sites/kulminn/files/6_faktileht_a4_keelteoskus.pdf.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

BIRUTĖ KLAAS-LANG. Estų kalbos politikos gairės: strateginis planas ir jo įgyvendinimas | 3

kteří neovládají státní jazyk na nezbytné úrovni ve společenském a pracovním životě.

2. KRITÉRIA JAZYKOVÉ VITALITY A ESTONŠTINA

Estonština se ocitla ve zcela novém sociolingvistickém prostředí, které se vyznačuje globalizací a vícejazyčností ve společnosti, ve škole i v rodině a rozvojem technologií. Je tedy třeba smířit se se situací, kdy vedle každého z nás zaznívají dva, tři nebo i více jazyků. Vícejazyčný Estonec je pravidlem, nikoli výjimkou. Vícejazyčnost jednotlivce i státu je velkým bohatstvím, které je třeba chránit a podporovat. Jak však v této nové situaci zajistit přežití a rozvoj estonštiny?

Při úvahách o pojetí jazykové vitality a jejích kritériích měli vědci na mysli především malé a ohrožené jazyky. Například v letech 2002–2003 UNESCO požádalo mezinárodní skupinu lingvistů, aby vypracovala dokument, na jehož základě by bylo možné posoudit vitalitu jazyka a který by pomohl utvářet jazykovou politiku, určovat jazykové potřeby a vhodná ochranná opatření. Za tímto účelem vypracovala skupina odborníků na ohrožené jazyky rámcové pokyny. Dokument nazvaný „Vitalita jazyka a hrozba jeho zániku“ uvádí devět kritérií (Brenzinger a kol. 2003): 1) předávání jazyka z generace na generaci, 2) absolutní počet mluvčích, 3) poměr mluvčích k celkovému počtu obyvatel, 4) změny v oblasti užívání jazyka, 5) reakce na nové oblasti užívání a média, 6) dostupnost prostředků k výuce jazyka a úroveň gramotnosti, 7) postoje a politika vlády a institucí, 8) vztah členů komunity k vlastnímu jazyku, 9) typ a kvalita dokumentace.

Podle sociolingvistických definic estonština, kterou jako mateřským jazykem mluví o něco více než milion uživatelů, nepatří mezi ohrožené jazyky, protože má status státního jazyka, užívá se ve všech oblastech veřejného života, od každodenního života a podnikání až po jazyk vědy, je hlavním vyučovacím jazykem na všech stupních vzdělávání od základní školy až po doktorské studium, používá se doma i v elektronickém prostředí a počet jejích uživatelů roste. Přesto je v dnešním globálním světě třeba věnovat mimořádnou pozornost vitalitě jazyka, a to i v případě, že má více než milion uživatelů (srov. Crystal 2000).

V posledních letech vzrostl zájem zejména o výzkumy a prognózy toho, jak globalizace, otevřený a mobilní trh práce, jakož i otevřený a dynamický vzdělávací prostor mohou ovlivnit jazyky, které jsou podle výše uvedených kritérií považovány za sociolingvisticky udržitelné. Státní jazyk

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

BIRUTĖ KLAAS-LANG. Estų kalbos politikos gairės: strateginis planas ir jo įgyvendinimas | 4

Status a infrastruktura podporující jazyk nezaručují nutně jeho udržitelnost, neboť angličtina se stále častěji používá ve vzdělávání, obchodu a ekonomice a migrační proud vedl ke vzniku zvýšené rozmanitosti (angl. super-diversity) ve společnosti (Vertovec 2007, 2010). Možný vliv světové angličtiny na udržitelnost menšinových jazyků je všeobecně uznáván (Skutnabb-Kangas 2000; Phillipson 2003, 2009; Hagege 2006; Canagarajah 2007, Klaas-Lang, Metslang 2015, Klaas-Lang 2016), a proto byla zahájena řada státních programů založených na vědeckém výzkumu (například ve Švédsku, Estonsku a Finsku), jejichž cílem je zajistit fungování státního jazyka ve všech oblastech života (Mäl i mun 2002; EKAS 2004; Hakulinen a kol. 2009; EKA 2011). V důsledku toho bylo třeba rozšířit oblast péče o menšinové jazyky o přístup zaměřený na jazykovou udržitelnost, který by zahrnoval interakci světových, státních a menšinových jazyků v současné informační společnosti (Ehala 2010, Soler-Carbonell 2012, Ehala a kol. 2014).

3. DOKUMENTY ZAKOTVUJÍCÍ STATUS ESTONŠTINY JAKO STÁTNÍHO JAZYKA

Má-li jazyk úspěšně fungovat, je třeba zajistit a regulovat jeho právní prostor. V Estonsku je estonština státním jazykem podle jazykového zákona z roku 1989 a jeho pozdějších znění. Je třeba upozornit na to, že první jazykový zákon byl přijat ještě před obnovením nezávislosti Estonska a tehdy nesl název Jazykový zákon Estonské sovětské socialistické republiky; jeho 60. článek stanovil: „Státním jazykem Estonské sovětské socialistické republiky je estonština. V Estonsku, v rodné zemi Estonců, věnuje stát estonštině zvláštní pozornost a ochranu. Udělení statusu státního jazyka estonštině je pevným základem pro zachování a rozvoj estonského národa a jeho kultury“ (Keeleseadus 1989). Dne 23. února 2011 přijal estonský parlament upravený jazykový zákon, jehož cílem (stejně jako u předchozího jazykového zákona a jeho změn) je „rozvíjet, zachovávat a chránit estonštinu a rovněž zajistit, aby estonština byla hlavním komunikačním jazykem ve všech oblastech veřejného života“ (EV Keeleseadus 2011: 1.pt, §1). Nový jazykový zákon také stanoví, že „státním jazykem Estonska je estonština“ (EV Keeleseadus 2011: 2.pt, §3, lõige (1)).

Právní ochrana estonštiny byla zakotvena také v Ústavě Estonské republiky (EV Põhiseadus 2011), která stanoví, že stát musí zajistit, aby estonský národ, jazyk a kultura přetrvaly navěky: šestý článek Ústavy stanoví, že státním jazykem je estonština. Povinností státu je zajistit právo každého člověka získat vzdělání v estonštině (37

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

BIRUTĖ KLAAS-LANG. Estų kalbos politikos gairės: strateginis planas ir jo įgyvendinimas | 5

čl.), právo každé osoby vyřizovat záležitosti a komunikovat se státními institucemi v estonštině (čl. 51), vyřizovat záležitosti ve státních úřadech a obcích v estonštině (čl. 52). Bohužel zatím nelze tvrdit, že estonština jako úřední jazyk plynule funguje ve všech regionech Estonska a ve všech oblastech života, ať už jde o vyřizování záležitostí a informování spotřebitelů, jazyk volebních kampaní nebo znalost estonštiny u zvolených zástupců lidu či nejvyšších představitelů obcí. Aby stát zajistil práva stanovená právními předpisy, prostřednictvím Jazykové inspekce⁷ se stará především o ochranu jazyka.

4.

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE ESTONŠTINY A DOHLED NAD JEHO PROVÁDĚNÍM

Při tvorbě strategického plánu rozvoje jazyka se věnuje největší pozornost třem nejdůležitějším aspektům jazyka: jeho statusu, struktuře (jazykovému systému a užívání) a výuce (Stewart 1968; Wiley 2003; Mansoor 2005; Ferguson 2006 aj.). Potřebný status jazyka pomáhají zajistit vnitrostátní právní předpisy a cílené utváření jeho obrazu; cílený a vědecky podložený rozvoj jazykové struktury zaručuje možnost užívat jazyk jako pružný a moderní prostředek ve všech myslitelných oblastech života, zajišťuje jednotný spisovný jazyk a technickou podporu jazyka v elektronickém prostředí. Velmi důležité je pečovat o jazyk také jako o zdroj, protože na propracovaném spisovném jazyce spočívá jazyk úřední, vyučovací, vědecký, jazyk veřejného informování i další variety užívání jazyka, které jsou nezbytným předpokladem fungování společnosti a státu. Třetí oblast strategického jazykového plánování – výuka jazyka – zajišťuje předávání jazyka (konkrétně spisovného jazyka, tj. jednotné kodifikované jazykové varianty) z generace na generaci. Status estonštiny jako úředního jazyka Evropské unie klade na její rozvoj a výuku mnohem vyšší nároky.

Estonský stát se strategickému jazykovému plánování věnuje již 18 let. Usnesením ze dne 21. dubna 1998 vláda pověřila ministerstvo školství (nyní ministerstvo školství a výzkumu), aby připravilo strategii rozvoje estonštiny. V roce 2000 byl příkazem ministra školství zřízen organizační výbor Evropského roku jazyků v Estonsku (později se stal Estonskou jazykovou radou⁸), jehož jedním z úkolů

⁷ Eesti Keeleinspektsioon [Estonská jazyková inspekce], přístup online: http://www.keeleinsp.ee/?lang=1.

⁸ Autorka článku je od roku 2005 předsedkyní Estonské jazykové rady.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

BIRUTĖ KLAAS-LANG. Estų kalbos politikos gairės: strateginis planas ir jo įgyvendinimas | 6

bylo připravit uvedenou strategii. „Estonská jazyková rada radí vládě Estonské republiky v otázkách tvorby a provádění jazykové politiky“ (EV Keelesedus 2011: 2.pt, § 7). Dne 5. srpna 2004 schválila vláda Estonské republiky Strategii rozvoje estonštiny na období 2004–2010 (est. EKAS) a dne 11. listopadu 2010 její pokračování – Strategický plán rozvoje estonštiny na období 2011–2017 (est. EKA) a plán jeho provádění, který připravilo ministerstvo školství a výzkumu ve spolupráci s Estonskou jazykovou radou.

První plán rozvoje jazyka byl přeložen do angličtiny, ruštiny, finštiny a maďarštiny. Tištěná a elektronická verze současného plánu rozvoje je k dispozici v estonštině a angličtině⁹.

Před přijetím strategického dokumentu byly provedeny studie jazykové struktury, statusu a právního postavení jazyka, vzdělávání, výzkumu, regionálních jazyků a rozvoje jazykových technologií; zkoumala se také činnost vícejazyčné společnosti a další oblasti. Bezpochyby šlo o první takto komplexní výzkum estonštiny v dějinách našeho jazyka. Lze také říci, že plán strategického rozvoje připravený v roce 2004 byl navzdory svým objektivním i subjektivním nedostatkům mimořádně důležitým vodítkem pro rozvoj estonštiny. V této strategii rozvoje estonštiny estonský stát formuloval jasné cíle a plán konkrétních kroků k rozvoji jazyka.

Plány rozvoje z let 2004 a 2011 se zabývají všemi nejdůležitějšími oblastmi estonštiny: péčí o estonštinu, jejím výzkumem a zdroji, technickou podporou jazyka, všeobecným vzděláváním v estonštině, estonštinou v systému všeobecného vzdělávání v jiných jazycích, znalostmi estonštiny u žáků odborného vzdělávání, jazykem vědy a vysokého školství, regionálními varietami estonštiny, estonštinou v zahraničí, užíváním jazyka lidmi se zvláštními jazykovými potřebami, estonštinou v kontextu jiných jazyků a jejím zastupováním na mezinárodní úrovni, dohledem nad dodržováním jazykového zákona a informováním o jazykových otázkách.

V roce 2011 vláda schválila složení Estonské jazykové rady. Radu tvoří lingvisté, zástupci ministerstev, úřadů a tvůrčích svazů, politici aj. Jde tedy o velmi širokou skupinu, které záleží na dobrém postavení estonštiny; přínosem každého jejího člena jsou nejen odborné znalosti (nemusí být nutně lingvistické), ale také sociální citlivost vůči jazykovým otázkám. Na rozdíl od Státní komise pro litevský jazyk se Estonská jazyková rada nezabývá regulací jazyka. Jazyk

⁹ Eesti Haridus- ja Teadusministeerium [Ministerstvo školství a výzkumu Estonska], přístup online: https://www.hm.ee/sites/default/files/eestikeelearengukavainglise.indd_.pdf.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

BIRUTĖ KLAAS-LANG. Estų kalbos politikos gairės: strateginis planas ir jo įgyvendinimas | 7

O jazykovou normu v Estonsku pečuje Společnost pro mateřský jazyk¹⁰. Práce Estonské jazykové rady se týká výhradně jazykové politiky.

Jazyková rada ve spolupráci s Ministerstvem školství a výzkumu každé dva roky předkládá vládě přehledy o stavu estonštiny a o plnění plánu rozvoje estonštiny i dalších strategických jazykových plánů. Od dnešních strategických dokumentů, a především od akčních plánů, které z nich vycházejí, se očekává, že v poměrně krátké době přinesou výsledky, jež lze vyhodnotit a které by měly posunout určitou oblast či organizaci na vyšší úroveň. Při plánování strategie rozvoje jazyka je obtížné stanovit takové ukazatele, které umožňují vyhodnocení; v kontextu globalizace lze za krok vpřed pro estonštinu považovat zachování dosavadních pozic (zejména s ohledem na vliv angličtiny). V plánu rozvoje i v průběžných zprávách je pro každé opatření stanoven určitý ukazatel, který má zachycovat pokrok v konkrétní oblasti užívání jazyka. Tyto ukazatele je však třeba posuzovat kriticky. Ne všechno důležité lze měřit. A to, co měřit lze, nemusí být důležité.

K uskutečnění opatření stanovených a dohodnutých ve strategických plánech rozvoje jsou samozřejmě zapotřebí určité prostředky. Proto je velmi důležité sladit plány rozvoje s plánováním státního rozpočtu. Souvislost mezi financováním jazykové oblasti a plány rozvoje je poměrně zřejmá: jak předchozí, tak současný plán rozvoje tvoří základ pro plánování rozpočtu Ministerstva školství a výzkumu určeného na jazykovou oblast. Činnosti zaměřené na rozvoj estonštiny jsou financovány z rozpočtů státu a místních samospráv, univerzit a vědeckých institucí, státních programů, různých fondů, dotací, zvláštních přídělů a různých agentur. Konkrétní rozpočet plánu rozvoje na období 2011–2017 činí 61 milionů eur; zahrnuje také samostatně financované státní programy (viz webové stránky Ministerstva školství a výzkumu¹¹:

příprava a vydávání vysokoškolských učebnic v estonštině (2008–2012; současný program 2013–2017); bylo připraveno nebo přeloženo více než 50 učebnic z různých oborů;

podpora estonské terminologie (2008–2012, 2013–2017);

jazykové technologie (2006–2010, 2011–2017);

¹⁰ Emakeele Selts [Společnost pro mateřský jazyk], dostupné online:

http://www.emakeeleselts.ee/yritused/ES_english.pdf.

¹¹ Eesti Haridus- ja Teadusministeerium [Ministerstvo školství a výzkumu Estonska], dostupné online:

https://htm.ee/et.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

BIRUTĖ KLAAS-LANG. Estų kalbos politikos gairės: strateginis planas ir jo įgyvendinimas | 8

estų kalbos ir kultūros atmintis (2009–2013, 2014–2018); remiami estų kalbos moksliniai tyrimai. Naujosios programos prioritetas – remti monografijų leidimą;

Program akademických studií estonského jazyka a kultury v zahraničí (2005–2010, 2011–2017).

Plnění plánu rozvoje estonského jazyka na období 2011–2017 bude shrnuto na konci roku 2017, průběžné zprávy však ukázaly, že cíle v oblasti jazyka jsou celkově úspěšně plněny. Plánované úkoly všech opatření byly splněny a vyřešeno bylo několik konkrétních úkolů: vyšly některé důležité slovníky, začaly se používat programy aplikovaných jazykových technologií, v posledních dvou letech se řady odborníků na obecnou jazykovědu a příbuzné jazyky na univerzitách v Tartu a Tallinnu rozrostly o 20 nových doktorů, žáci se ve velkém počtu zapojují do masových akcí v oblasti jazyka; jazykové ponoření (angl. language immersion, est. keelekümblus) a integrovaná výuka předmětu a jazyka se stávají stále oblíbenějšími formami výuky na školách v Estonsku s jiným vyučovacím jazykem, výrazně přibylo odborných vědeckých publikací vydávajících články v estonštině, zkoušky z estonštiny na různých úrovních se začaly konat i v jiných zemích, nejdůležitější estonské slovníky jsou dostupné na internetu, byl sestaven internetový slovník estonského znakového jazyka a estonštiny, státní maturitní zkouška z cizího jazyka se stala povinnou atd.

Vedle dosažených výsledků však zůstávají oblasti a úkoly, které se v průběhu těchto let nepodařilo uskutečnit, například: o profesi učitele estonštiny není dostatečný zájem, v některých, převážně ruskojazyčných regionech, zejména v kraji Ida-Virumaa, je motivace žáků učit se estonsky nízká, možnosti každodenního používání estonštiny jsou omezené, žáci studující profesní obory v ruštině mají poměrně slabé znalosti estonštiny a mladí lidé po získání odborné kvalifikace často nedokážou plnit pracovní úkoly v estonskojazyčném pracovním prostředí. Vysokoškolské studium v angličtině přibývá, a estonština tak v některých oborech ztrácí úlohu jazyka výuky a vědy. Navzdory snahám na státní i místní úrovni se nářečí nadále vytrácejí z každodenního užívání; specialistů na znakový jazyk (včetně tlumočníků znakového jazyka) není dostatek k zahájení a uskutečnění všech nezbytných činností, počet míst na zahraničních univerzitách, kde se vyučuje estonský jazyk a kultura, se snížil, kvůli nedostatku finančních prostředků se opožďuje rozvoj dostupnosti aplikací jazykových technologií a k vyřešení několika jazykových aspektů právních předpisů je zapotřebí politická vůle.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

BIRUTĖ KLAAS-LANG. Estų kalbos politikos gairės: strateginis planas ir jo įgyvendinimas | 9

5. SHRNUTÍ

Chceme-li jazyk zachovat, potřebujeme právní prostředí, které jeho zachování zaručí a stanoví, že kousek země na okraji Evropy je skutečně jediným místem, kde má být estonština privilegovaná. Chceme-li jazyk zachovat, musíme jej předávat z generace na generaci doma i ve škole. Nejdůležitější je však touha a vůle uživatelů jazyka používat estonštinu. Postoje a motivace jsou důležitými faktory úspěšné výuky cizích jazyků. Postoje a motivace uživatelů jazyka mají nepochybně zásadní význam pro přežití mateřského jazyka. Jazyk se může rozvíjet a žít bez úbytku, jestliže se používá ve všech možných situacích. Nemůžeme tvrdit, že pokračující používání estonštiny je ekonomicky efektivní. V úzkém ekonomickém smyslu nemůže jazyk s tak malou skupinou uživatelů rovnocenně konkurovat „světovým jazykům“. Aby se estonština používala, je třeba vyvinout úsilí.

Na základě zkušeností se strategickým plánováním estonštiny lze tvůrcům plánů rozvoje jazyků shrnujícím způsobem doporučit:

1. Chceme-li stanovit cíle a naplánovat činnosti vedoucí k jejich dosažení, je třeba si vytvořit přesný obraz o postavení jazyka ve všech oblastech jeho užívání.

2. Vize a cíle musí být podloženy konkrétními akčními plány schválenými na státní úrovni. K realizaci uvedených akčních plánů je třeba zajistit finanční podporu státu.

3. Za celý plán rozvoje i za každou jednotlivou činnost musí být určena konkrétní odpovědná osoba.

4. Je nutný průběžný dohled – zda jsou cíle s postupem času a změnami ve společnosti stále aktuální, zda činnosti dostatečně zajišťují dosažení stanovených cílů apod.

5. Potřeba informování – udržovat diskusi o jazykových otázkách a informovat daňové poplatníky, čímž se zajistí spokojenost společnosti a lidí s plánovanými činnostmi.

LITERATŪROS SĄRAŠAS

Brenzinger ir kt. 2003: Brenzinger M., Yamamoto A., Aikawa N., Koundiouba D., Minasyan A., Dwyer A., Grinevald C., Krauss M., Miyaoka O., Sakiyama O., Smeets R.,

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

BIRUTĖ KLAAS-LANG. Estų kalbos politikos gairės: strateginis planas ir jo įgyvendinimas | 10

Zepeda O. Language vitality and endangerment. Prieiga internete: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00120-EN.pdf. (žiūrėta 2016 09 01).

Canagarajah S. 2007: Lingua Franca English, Multilingual Communities, and Language Acquisition. – The Modern Language Journal 91 (s1), 923–939.

Crystal D. 2000: Language death, Cambridge: Cambridge University Press.

Eesti inimarengu aruanne 2007: Eesti inimarengu aruanne, Tallinn, Eesti Koostöö Kogu, 2008. Prieiga internete: http://kogu.ee/public/trykised/EIA07_est.pdf (žiūrėta 2016 09 02).

Ehala M. 2010: Refining the notion of ethnolinguistic vitality. – International Journal of Multilingualism 7 (4), 363–378.

Ehala ir kt. 2014: Ehala M., Koreinik K., Praakli K., Siiner M. Kuidas uurida keele kestlikkust. – Keel ja Kirjandus 7, 489–507.

EKA 2011: Eesti keele arengukava 2011–2017. Prieiga internete: http://www.hm.ee/index.php?03238 (žiūrėta 2016 09 02).

EKAE 2013: Eesti keele arengukava 2011–2017 elluviimise vahearuanne (2011–2012). Prieiga internete: http://ekn.hm.ee/node/57 (žiūrėta 2016 09 02).

EKAE 2015: Eesti keele arengukava 2011–2017" elluviimise vahearuanne (2013–2014). Prieiga internete: http://www.emakeeleselts.ee/vapidild/Eesti proc.20keele proc.20arengukava proc.202011-2017 proc.20elluviimise_vahearuanne_2013-2014.pdf (žiūrėta 2016 09 02).

EKAS 2004: Eesti keele arendamise strateegia 2004–2010. Prieiga internete: http://www.eki.ee/keelenoukogu/strat_et.pdf (žiūrėta 2016 09 02).

EV Keeleseadus 2011: Eesti Vabariigi keeleseadus, Riigi teataja I, 18.03.2011, 1.

EV Põhiseadus 2011: Eesti Vabariigi Põhiseadus, Riigi teataja I, 27.04.2011, 2.

Ferguson G.2006: Language Planning and Education, Edinburgh: Edinburgh University Press.

Hagege C. 2006: Combat pour le Français: Au nom de la diversité des langues et des cultures, Paris: Odile Jacob.

Hakulinen ir kt. 2009: Hakulinen A., Kalliokoski J., Kankaanpää S., Kanner A., Koskenniemi K., Laitinen L., Maamies S., Nuolijärvi P. Suomen kielen tulevaisuus. Kielipoliittinen toimintaohjelma. Kotimaisten kielten tutkimuskeskuksen verkkojulkaisuja 7.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

BIRUTĖ KLAAS-LANG. Estų kalbos politikos gairės: strateginis planas ir jo įgyvendinimas | 11

Keeleseadus 1989: Eesti NSV Keeleseadus. Prieiga internete:

http://estlex.com/tasuta/index.php?id=8&aktid=364&asutus=23&fd=1&grupp=1&leht=17 (žiūrėta 2016 09 02).

Klaas-Lang B. 2016: State policies and institutional language choice – the vitality of Estonian, Latvian and Lithuanian in higher education. – Sociolinguistic transition in former Soviet and Eastern Bloc countries: Recent developments two decades after the regime change 67. Prague: Peter Lang Verlag. (Peter Lang’s series Prague Papers on Language, Society and Interaction / Prager Arbeiten zur Sprache, Gesellschaft und Interaktion, edited by Jiří Nekvapil, Tamah Sherman and Petr Kaderka), 235–262.

Klaas-Lang B., Metslang H. 2015: Language policy and sustainability of Estonian in higher education. – Duisburger Arbeiten zur Sprach- und Kulturwissenschaft Duisburg Papers on Research in Language and Culture. Peter Lang Verlag, 161–177.

LK monitooring 2010: Uuringu „Eesti lõimumiskava eesmärkide saavutamise monitooring 2010“ kokkuvõte. Prieiga internete:

http://www.kul.ee/sites/default/files/elk_monitooring_2010_kokkuv6te.pdf (žiūrėta 2016 09 02).

Mål i mun 2002: Mål i mun – Förslag till handlingsprogram för svenska språket. Prieiga internete: http://www.regeringen.se/rattsdokument/statens-offentliga-utredningar/2002/04/sou-200227/ (žiūrėta 2016 09 02).

Mansoor S. 2005: Language Planning in Higher Education, New York: Oxford University Press.

Phillipson R. 2003: English Only Europe? Challenging Language Policy, London: Routledge.

Phillipson R. 2009: Linguistic imperialism continued, London: Routledge.

Skutnabb-Kangas T. 2000: Linguistic Genocide in Education – Or Worldwide Diversity and Human Rights? Mahwah, New Jersey and London: Lawrence Erlbaum Associates.

Soler-Carbonell, J. 2012: Els reptes de les llengües mitjanes a Catalunya i Estònia en l’era ‘glocal’. Una perspectiva comparada de les ideologies lingüístiques dels seus parlants. [The challenges of medium-sized languages in Catalonia and Estonia in the ‘glocal’ era; A comparative perspective of their speakers language ideologies]. – Revista de Llengua i Dret 57.

Stewart W. A. 1968: Sociolinguistic Typology of Multilingualism. – Readings in the Sociology of Language. Ed. Joshua Fishman. The Hague: Mouton Publishers.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

BIRUTĖ KLAAS-LANG. Estų kalbos politikos gairės: strateginis planas ir jo įgyvendinimas | 12

Vertovec S. 2007: Super-diversity and its implications. – Ethnic and Racial Studies 30 (6), 1024–1054.

Wiley T. G. 2003: Frameworks and Models in Language Policy and Planning. – An Introduction to Language Policy, Wiley-Blackwell, 24–41.

Įteikta 2016 09 09

Priimta 2017 01 19

BIRUTĖ KLAAS-LANG

Tartu universitetas, Estų kalbos taryba

Ülikooli 18, 50090 TARTU, Estija

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204