LEKSIKOS TYRINĖJIMAI

LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA

LEXIKON NÁŘEČÍ POVODÍ MŪŠY

E. GRINAVECKIENĖ

V řeči obyvatel každého koutu naší republiky se skrývá množství dosud nepublikovaných živých každodenních výrazů, méně obvyklých slov a ustálených slovních spojení. Většina z nich spolu s reáliemi, které označují, se postupně zapomíná a zaniká. Je proto důležité zaznamenávat tato lexikální fakta co nejpečlivěji, zveřejňovat je a zkoumat, neboť slovo je dobrým odrazem života lidí v celé zemi či v jejích jednotlivých oblastech a svědkem tohoto života, který poukazuje na jeho souvislosti s minulostí i současností.

Zde předkládaný lexikon nářečí povodí Mūšy autorka zaznamenala v letech 1960–1965 v oblasti vymezené čtyřúhelníkem mezi Pašvitinisem, Žeimelem, Vašky a Linkuvou. Vztah vybraných slov ke spisovnému jazyku je založen na jejich odlišnosti, tj. jsou zde zařazena slova, která jsou dialektismy lexikálními, slovotvornými, akcentuačními či sémantickými, a některá z nich i syntaktickými. Zařazena jsou také slova, jejichž přenesený význam má úzce nářeční charakter, nebo která jsou podle autorčina názoru sama či některými svými slovotvornými prvky spojena s těmito nářečími nebo jejich většími celky, případně jsou jim bližší a příznačnější. Vztah předkládaných slov k lexiku ostatních litevských nářečí se zde neprobírá, tj. jednotlivá slova se v uvedené podobě či významu mohou užívat i na větším území litevských nářečí. Největší část zde zařazených slov tvoří zřejmě nejaktivnější a nejvýraznější prvek nářeční slovní zásoby — expresivní slovesa. Značná část zveřejňovaného lexika žije už jen ve vyprávěních a vzpomínkách příslušníků starší generace a označuje skutečnosti, které už většinou ustoupily ze života nebo zanikají a souvisejí se starými zvyky, tradicemi apod. Určitá část slov má lexikální, sémantické či slovotvorné společné rysy s lotyštinou (la.). Některá slova jsou také přejatá. Jde nejčastěji o slavismy (sl.) či germanismy. Společné lexikum s jinými jazyky nebo přejatá slovní zásoba mohou z různých hledisek přispět k objasnění vztahu nářečí povodí Mūšy, případně litevštiny a jejích nářečí obecně, k jiným jazykům. Mnohá z předkládaných slov a jejich tvarů mohou pomoci objasnit četné otázky litevské slovní zásoby, gramatiky a přízvuku, jakož i původ některých tvarů a změny ve významu slov.

Slova z nářečí povodí Mūšy se stejně jako lexikum všech ostatních litevských nářečí odedávna shromažďují a ukládají v kartotéce „Slovníku litevského jazyka“ a v posledních letech také „Atlasu litevského jazyka“ a zveřejňují se (spolu se všemi litevskými slovy) ve velkém „Slovníku litevského jazyka“¹. Dosud však, dá se říci, nemáme práce, které by se věnovaly výhradně zveřejňování či zkoumání lexika těchto nářečí. Známý litevský lingvista K. Jaunius sice publikoval „Lexikální zvláštnosti panevėžyského nářečí“

¹Viz Slovník litevského jazyka, I–VIII.

43

², avšak poměrně málo početná slova panevėžyského nářečí, která popisuje, byla většinou shromážděna na jiných místech (Pašvalys, Pãmpėnai, Krinčinas, Joniškėlis, Vabalninkas, Linkuva), než odkud pochází zde předkládané lexikum. Kromě toho jsou tam vybrána a uvedena z jiného hlediska: bez dokladového materiálu, jsou vzájemně porovnávána a hledají se jejich protějšky v jiných litevských nářečích a jazycích. Vzhledem k odlišnému cíli se od zde předkládaného lexika liší i samotný soubor slov, který vybral K. Jaunius.

* * *

Každé zde uváděné nářeční slovo je doloženo jednou či několika větami — živými výroky z lidové mluvené řeči, zaznamenanými z úst lidí, kteří nářečím dobře mluví. Tímto způsobem je předloženo mnoho expresivních výroků, frazeologismů a příkladů drobné lidové slovesnosti. Všechna slova i věty, které je dokládají, jsou převedeny do spisovného jazyka. Slova jsou řazena abecedně. Heslová slova i všechna slova v dokladových větách jsou opatřena přízvukem. U heslových podstatných jmen a přídavných jmen se uvádí také přízvukový typ. Výklad významů slov a gramatické i jiné poznámky a zkratky se obecně užívají stejně jako ve „Slovníku současné litevštiny“³; pouze hybridní útvary mají v závorkách označení hibr. a za cizím slovem se v závorkách uvádí, je-li to možné, z kterého jazyka nebo prostřednictvím kterého jazyka přešlo do nářečí. V jednotlivých případech se cizí slovo porovnává s odpovídajícími lexikálními protějšky v jiných jazycích, obecně se však neusiluje o obsáhnutí všech otázek původu zde předkládaných nářečních slov.

A

advikãtas (z lat.) (2) advokát: Mluvíš tak uhlazeně jako advokát. aičvaras (3ᵃ) drak: Letí aičvaras: ani hlava, ani ocas, jen takové světélko jako pohrabáč. Aičvaras z jedné stodoly nasaje obilí, do druhé ho nasype, a ta pak zbohatne. To je ten aičvaras, který létá v tom ohni na obloze. To dítě — aičvarasovo mládě — je velmi prudké.

akikplėša b (1) drzoun: Nechci s ním mluvit: je to takový drzoun.

akis (4) 1. △ vložit oči naučit: Všechny je vzdělali, vložili jim oči: všechno vidí, všemu rozumějí. odvrátit oči nedívat se: Je tak hezký, že od něj člověk nemůže odtrhnout oči: žlutou kštici (vlasy) a kudrnaté vlasy. očima „sníst“ očima „sníst“: Maso očima „sníme“, nejíme ho ani jeden. 2. otvor v mlýnském kameni: Nasypal jsem do otvoru plný díl obilí a už nemohu mlít.

ãmalas (3ᵇ) △ seslat ãmalą způsobit, aby blesk bez hromu pokryl obilí rzí: Když se blýská, ale nehřmí, říkají staří lidé: „ãmalas sesílá, úroda ovsa se zkazí.“

amžinãtilsi 1. zesnulá: Zesnulá matička zemřela. 2. konec, hotovo: Už jim brzy bude konec. Už těm botám bude konec.

antãlekas (1) (srov. polské antãlek) soudček na pivo: Púsberniai (nádeníci) si koupí antãlek piva a pijí v lese o svatodušních svátcích. Do antãleku se vejde třicet litrů piva.

ancak|ỹs (3ᵃ) obočí: Jaké máš to obočí — černé, nebo namalované? -ėlis (2): Ta maličká měla bílé obočí a bílé vlasy.

² V. Drotvinas ir V. Grinaveckis, Kalbininkas Kazimieras Jaunius, Vilnius, 1970, p. 154–161.

³ Žr. Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius, 1954, p. V–XVI.

44

apirėdai mn. hibr. (z pol.) (1) oděv, oblečení: Ukázala jsem všechny šaty, které mám.

apýrupiai poměrně hrubě, hruběji: Když melou pro prasata, tak takhle nahrubo, na takové krupičky.

apjó|ti, -ja, -jo utiskovat: Je to pomalejší člověk, ona ho utiskuje.

apjuo|k|ti, -ja, apjuokė zesměšnit: Všichni se mu vysmějí, že je potom ještě tak dobrý. Bez šátku nechoď, všichni se ti vysmějí.

ap|kamšýti, -kamšo, -kamšė 1. obdarovat: Čím mě dnes obdaruješ? 2. ozdobit, osázet: Přivezou mnoho krásných věnců (květin) a ozdobí jimi celý hrob matičky.

apol|býti, -ija, -ijo zahanbit, ponížit: Já ji zahanbím: nazvu ji krávou, sviní.

apsi|glaudýti, -glaúdo, -glaũdė pohladit, pomazlit: Když přijedeš domů, možná tě ten starý (manžel) trochu pohladí.

apsi|kelti, apsikelia, -kėlė vybrat si: Nesl jsem náklad na zádech.

apsi|manyti, -māno, -mānė cítit, přesvědčit se: Strýc se domnívá, že už může chodit, a slibuje, že půjde.

apsimynėlėlis, -ė (1) kdo je špinavý: Byla velmi špinavá: člověk ji mohl utřít i psovi zadeček zástěrou.

apskrie|ti, -ja, -jo ohraničit, obejít: Když roste novotvar (navikální kost), je třeba ji obejít kostí zbožného člověka a už neporoste.

apsmaug|ti, -ia, -ė přemoci, zdolat: Ten větší přemůže toho menšího.

apsūkėlis (2) kulatá, zcela malá ploška: Kolik je tu těch malých luk: jen malinký kousek.

apstremėk|l|inti, -ina, -ino (srov. traminti „uklidňovat“) pokárat: Ona ji vždycky pokárala: ty jsi taková, ty jsi taková.

aptūtalo|ti, -ja, -jo teple zabalit, obléci: Zabalí ho jako starého člověka a odvezou do města.

ap|ūti, apūja, -ūjo obout: Začal ji obouvat, obouvat, a nechal ji takovou nechápavou.

apvartó|ti, -ja, -jo provdat, vdát za muže: Jau apvartójau abuodų vaikų, galiu mirti.

apžir|ti, apžyra, -o začít blikat: Dabà negaliù teip išsiuvinėti: apžyra tuoj akys, bėga ašaros, ir tadà jau nieko nėra.

ārdskelė (1) tyč na žďářové tyči, na niž se ukládá obilí při mlácení: Tõs ārdskelės yra dvėjos: vienos aukščiau, kitos žemiau. Ant ārdskelių uždėti ãrdai.

atādrekis (1) obleva: Kad atādrekis, važiuoja kiškių šaudyti. Nebešąla oras, jau atādrekis.

atlapiùs, -i (4) důvěřivý: Aš labai atlapi: viską palieku valio (otevřené, nezamčené).

atsidvėsti, atsidvesia, atsidvėsė vyprchat (o síle): Alùs neskanùs – atsidvėsęs. Pripylė tokiõ atsidvėsusio alaus.

atsitriš|yti, -ija, -ijo omrzet, omrzet: Atsitrišėjo mán tie pijókai, nebekenčiú aš jų.

atsivērsti, atsivērčia, atsivērtė začít vřít: Nueinù pas kárvę, sugrįžau ir atsivėrčiau ant lóvos.

atsižiūrė|ti, atsižiūria, -jo 1. brát v úvahu: Jis neatsižiūria ing kitą žmogų: dirba, kaip jam reikia. 2. otočit se, rozhlížet se: Eik ir neatsižiūrėk!

atstó|ti, -ja, -jo △ nuo próto atstojęs pomatený: Visi žmonės kaip žmonės, o jis – lygiai nuo próto atstojęs.

45

přivézt, přiváží, přivezl △ přivézt přivézt pohoštění na odpust: Jis večer přivezl pohoštění na odpust (na odpust pivo), a už nebylo třeba jezdit ani do města.

odnož (3ᵇ) výhonek: Chmel má odnože už od podzimu.

odstavenec podst. jm. (3ᵇ) dítě, které se po přestávce znovu začíná kojit: Odstavené dítě se nehodí: může být čaroděj.

rodné místo podst. jm. (2) místo, kde člověk vyrostl: Tady je moje rodiště, místo, kde jsem vyrostl — všechno tu znám.

ovčířský, -á příd. jm. (1) určený ke stříhání ovcí: Přines mi nůžky na stříhání ovcí.

chroust (2) chroust: Nasbírej chrousty a nasyp je těm dětem do postele. Chroustí nohy jsou drsné.

B

uzavřený (3ᵃ) zavřený: Když strejda hnojí chlévským hnojem, potřebuje méně uzavřeného prostoru.

bažina (4) mokřina: Tamhle za lesem jsou nějaké bažiny. Ta bažina je letos plná jako oko — to od dešťů.

úzké plotové prkénko (z rus.) (2) úzké prkénko do plotu: Plot z úzkých prkének pěkně ohrazuje zahrádky. -ové prkénko (2): Domeček je obložen zelenými úzkými prkénky.

netýkavka hybridní slovo (z lat.) (1) drobnokvětá okenní květina (Impatiens balsamina): Netýkavky kvetou v záhonu.

mzda (4) odměna čeledínovi v podobě pozemku, na který se vejde zasít půr (48 kg) ječmene, půr ovsa a siekel lnu: Vždyť jak dobré má úrody: tak dobrý ječmen — vidíš, má štěstí. △ sloužit jako čeledín za odměnu v podobě úhorů: Chodíval sloužit jako čeledín, byl velmi bohatý.

čeledín placený naturáliemi (2) čeledín, který dostával odměnu v naturáliích: Nechtěl jít za čeledína placeného naturáliemi, a na hospodáře se nehodil.

ťuknout, ťuká, ťukl lehce udeřit: Ten doktor do mě jen zdaleka ťukl, a to bylo všechno.

němý, -á (2) němý: Němý nemůže mluvit: ukazuje, když chce. žebrák (2): Přišel žebrák, je třeba mu něco dát.

neplodný, -á (1) bezdětný: Ve stáří je špatné být bezdětný.

bičkorẽ|lis, -ė příd. (2) který svým vzhledem připomíná včelí plást: Jiřiny jsou plástovité a mají také svou krásu. Plástovitým jiřinám vyrůstají menší hlavičky.

birbynė (2) △ būti kai birbynėi být vyhublý: To děvče je jako birbynė: nemá ani břicho, ani nic.

blùnkt zvukomalebné slovo vyjadřující pád: Mešlungis má velmi těžké nohy: blùnkt do postele — když si sedneš, už nevstaneš.

brangiai zvědavě, s uznáním: Dívá se tak uznale na to šití, tak se chce naučit.

brazdė|ti, brázda, -jo tikšėti: Je tak maličký, a přitom vám hodiny dobře tikají.

brúkšnėlis (2) houfek, mráček: Zatahuje se a zatahuje, možná přijde nějaký mráček s deštěm.

bruzdukėlėlis (2) zvedat či spouštět mlýnské kameny: Bruzdukėlėlis se přetrhl — už nelze zvednout mlýnské kameny, je třeba nové šňůrky.

bùlbė (1) brambora: Letos jsou brambory velmi dobré.

bu-bulėlis (2) bucláček: Tak pěkný: kulatý jako brambora — jako kulička.

46

Č

čyruliū|ti, -ja, čyruliāvo štěbetat: Skřivan čyruliuoja: vzlétá máváním křídel a zase klesá.

čiupn|ūs, -i (4) mrštný: Mrštné prstíky, že jsi chytil blechu.

čiūprė (zkr. sl.) (2) vlasy na hlavě: Takový hezký muž: čiūprē je žlutá. Uvaž šáteček: do čiūprē se ti zaplete seno. Muž se rozzlobil a vytrhal si čiūprē: „Počkej, ty ještě!“

čiurė|ti, čiura, -jo pípět, švitořit: Čejky čiura, říká se – už je třeba sít žito.

čiurnėlis (2) počáteční sloupek rukavice nebo ponožky: Zkus ten čiurnėlis udělat delší, teď je takový kratičký.

čiūžė|ti, čiūža, -jo vrzat: Bramborový škrob čiūža.

D

dabōtojas, -a smíš. (zkr. sl.) (1) opatrovník: Pustí-li tě do toho domu stařenka, budeš její opatrovnicí.

dagilėlis (2) hýl: Hýlové se objevují v zimě, jsou takoví malí, krásní, černí, jen hrdélko mají červené.

dāigas (3) výhonek, přeneseně dítě: Jeden dāigas vyroste, hned bude i druhý. Taková mladá žena, a dāigai ji obklopují, a kojí je.

danėsti, danėsa, danėse zaslechnout: Uši musí všechno zaslechnout.

dantinis podst. (2) △ pouštění zubu: hodit zuby kamínek z ruky tak, aby se zarazil do země (pastevecká hra): Na konci praku má pastýř v zubech kamínek a pouští dantinį, aby se kamínek zarazil do země.

dantys (4) zub: Zuby křídla, za které se zachytává nit, se vylomily. Jemu se zuby rozpadly. Na zuby jsou dobrá jablka.

darbādienė (1) pracovní den: Přidala pět pracovních dnů za okopávání cukrové řepy.

dėjėja (1) ta, která snáší: Když slepice nesnáší, zabij ji.

vel|ký, -á (1) 1. ne malý: Ty děti byly ještě malé, když mi zemřela matka. 2. hlasitý: Volala doktory nahlas, a stejně zemřela.

velikáni|, -á (2) velké zděné (jeskynní) vlaštovky.

děda (ze sl.) (2) stařec: Čtyřem dědům vousy dozadu (v hádance o koňských nohách).

denā (4) △ den nadřízeného, den, kdy pasák pásl za pastýře z toho dvora: V den nadřízeného stojí pastýř doma – nadřízený ten den pase místo něj. Pastýř se raduje: v den nadřízeného mám svatodušní svátky.

jetel podst. jm. (1) jetel: Náš jetel byl za cestou ponechán na semeno. Stroj sekal jetel. Jetel se skládá do kupek.

divoch podst. jm. (1) kdo nebývá klidný: to dítě je takový divoch, ty dívky se před ním nemohou bránit.

přátelství (2) přátelství: Nechtěla jsem, ale kvůli přítelkyni jsem vypila pivo.

odváži|t se, -í, -il odvážit se: Byla jsem dívka a žádný muž se mě neodvážil takto oslovit: když to někdo udělá, otočím se k němu zády.

lněné plátno podst. jm. (2) lněná látka: Přes lněné plátno zvíře nekousne.

spalničky mn. spalničky: To jeho dítě má spalničky: je celé červené, i oči – všechny děti tu nemoc prodělají.

biřic (1) kdo bil rákoskou: Ukládali lidi na lavice a biřici je švihali rákoskami. Biřici byli také z jejich řad a říkali: my budeme šlehat, vy křičte.

47

dūntuvai (1) měchy: V kovárně už nejsou měchy, oheň jde z elektřiny.

dvasúo|ti, -ja, dvasávo těžce dýchat: Ten stařík už úplně otevřel ústa a těžce dýchá.

dvynick|is, -ė podst. (2) dvojče: Najednou se jim narodila dvojčata.

E

eigastis (1) chůze: Má pěknou chůzi: rozhazuje rukama do stran, jde pěkně.

eilà (4) řada: Smrt nehledí na pořadí.

F

fliūkcija (1) (z lat.) flox, plamenka: Floxy kvetou ve velkých trsech, velmi krásně: mají pestré středy, červené i bílé.

G

galvūgalė (1) čelo postele: Přitáhni to čelo postele k této straně. Polož peníze mezi postele na čelo.

gangreit přibližně, skoro: Hlava výra vypadá skoro jako kočičí; někdy se podobá pávovi; má zarostlé nohy a zahnutý zobáček.

gãradas (z polštiny) (3b) ohrada, chlév: Prase se vybouralo z ohrady, je třeba jít ji opravit.

gargãlė (2) přen. rádio: Ztlum to rádio: nic pořádného tam není, jen chrčí.

garsvyčios (1) hořčice: Drobeček je malý jako hořčičné zrnko. Hořčice je velmi ostrá: štípe v krku.

geidáu|ti, -ja, geidávo toužit: Všichni touží po tom, aby přesunuli autobusovou zastávku.

gegutiūtis (1) mládě kukačky: Konipas vyvedl mládě kukačky.

geinys (4) 1. nitě sejmuté z osnovy: Vlož do geinys proutky (louče), aby se navlékly na nitě, a pak je navlékni do paprsku. 2. zahnutá hůl s dlouhým násadou, kterou se při hře odpalovala ripka: Když udeřil geiniem, ta ripka letěla! 3. určitá hra se zahnutou holí: Vyhnali geinys z uličky. △ hrát geinys hrát určitou hru s geinys: Chodívali i čeledíni hrát tu hru geinys.

geluõnė (2) vřed se žlutým jádrem: Na prstu se mi udělaly dva vředy.

genėt|as, -a (1) strakatý, skvrnitý, tečkovaný: Čížek je strakatý, jen hrdélko má červené. Vajíčka skřivana jsou tečkovaná, pěkná taková. Kukačka je pestrá, skvrnitá, má taková načervenalá pírka; je celá tmavě skvrnitá.

gerai hodně: Už dlouho jsme si přáli koupit pozemek.

gėrėj|as, -a (1) kdo pije: Piva je dost, ale pijáků není: bude třeba nějaké najmout.

gėring|as, -à (3) schopný pít: Je velmi málo schopná pít.

gès|yti, -ija, -ijo honit, prohánět: Velmi proháněla kachňata a poranila si nohu.

giltinė (1) smrt: Už mnoho mých přátel tu není, a mě si smrt zapomněla.

girià (4) jehličnatý les: V lese rostou převážně borovice a smrky.

girtybė (1) opilství: Kvůli opilství se z něj stal blázen.

gyvatienė (2) výluh z hadů v kořalce: Je zdravé vypít hadí výluh.

glitė (2) sopel: Vytáhl kapesník a vysmrkal si sopel. Lepší je vykašlat se na to než se starou bradou, jako na mladý sopel (lepší je vykašlat se na to, než být starý).

grãbštel|ėti, -ja, -ėjo šťouchnout, štípnout: Šťouchl dívku do boku, když šel kolem.

48

grąža (4) otočení: Tudy už nejedete správně, budete se muset otočit zpátky.

grąžaila podst. (1) někdo, kdo je krásný: Naše kráva je krásná.

grąžgalvė (1) takový lesní pták s hnědým, bílým a šedým peřím (lynx torquilla): Krutihlav má dlouhý krk a otáčí hlavou. Krutihlav se bojí mravenců, protože napadají jeho mláďata. Krutihlav je větší než špaček, má takové protáhlé tělo. Krutihlav hnízdí v dutinách stromů (v dutině). △ Jako krutihlav: s dlouhým krkem.

grėbčiai mn. (2) shrabané zbytky: Je třeba shrabané zbytky odvézt.

grybà (2) houba: Pýchavky se jen rozblemcají, ale jsou to dobré houby.

grieb|ti, -ia, -ė brát, uchopit: S čím přijde, s tím jede: ať už je to stroj, nebo kombajn.

grindė (4) kovový kroužek pro provlečení řetězu: Pes se z toho kroužku vyvázal a rozběhl se.

gróbas (1) žebro: Oral to strojem a vylámal mu i žebra. Té svatební družbě vylámal žebra manželovi.

grobúon|is, -ė (1): Sovy jsou dravé: po vylíhnutí sežerou svá mláďata.

gùdkūlis (1) chomáč, neúhledně svázaný svazek: Pěkně to nezabalil ani nesložil, zkroutil to do takového chomáče a odhodil. gudkūliukas (2) Zabalil to do takového malého chomáčku vnitřností.

gùmė (2) guma: Napříč rozříznutá guma.

gumijin|is, -ė (2) gumový: Na gumovou hadici je třeba nasadit tu sponku.

gvaizdikas (2) karafiát: Záhonek je plný karafiátů; krásně kvetou: červeně, pestře, růžově.

I

įbr|sti, įbrenda, -do vstoupit, začít: Už jsem vstoupil do osmdesátého prvního roku života.

iesmė (3) množství dříví, které se vejde do kamen: Už tahle dávka dříví v kamnech dohořela, přilož další. Možná jsou na vině i kamna: spálil jsem tři dávky dříví a chléb zůstal syrový; přilož ještě jednu dávku dříví, obilí ještě nebude usušené (v sušárně).

įdėmiai pozorně: Poslouchej pozorně každé slovo.

įlaidas (3ᵃ) výplň: Koupil jsem novou výplň a naplnil polštář.

įlip|ti, įlipa, -o vstoupit, začít: Vstoupil jsem do osmdesátky.

įmakó|ti, -ja, -jo zasít, nasypat: Žito zaseli do mokré půdy a nic z něj nebylo.

įmintr|ùs, -i (4) vzácný, zajímavý: Zazpívejte nějakou zajímavější píseň.

ing į: Jdi ven! dienà ing dienà každý den: Jak ona pracuje: den co den.

įpùlti, įpùola, įpùolė dostat se: Teď kdo se dostane první (do prázdných hospodářství), ten tam také bude žít: vždyť žádný řád neexistuje.

įsigalė|ti, įsigalia, -jo být schopen koupit: Když už sis mohla dovolit koupit sukni, bylo to krásné.

įsigyv|énti, -ėna, -ėno pořídit si, zařídit si: Copak už by si pořídil tolik včel?

įsirėmti, įsirėmia, įsirėmė vrazit se: Dnes se mi zabodla tříska.

įsisi|rb|ti, -ia, įsisirbė zavrtat se: Klíště se zavrtalo do ruky.

vsunout se, -e, -ulo vstoupit, usadit se: Valug (per) mótinos jinai įsiterpė ing tuos namus.

okurkovat, -uje, -oval vyrašit (o okurkách): Okurkové lístky byly velmi vyrašilé, ale teď po nočním mrazu opadaly.

4. Leksikos tyrinėjimai

49

roz|házet, -hází, -házel 1. roznést, rozházet: Co tam bylo, všechno rozházela, když zemřela. 2. otrhat, očesat: Všechny brusinky otrhala ještě zelené.

protáhnout, protahuje, protáhl narovnat, vést: Vyměřovali novou cestu a loket vedle lokte — nemohli ji vést rovně.

vy|plnit se, -plní se, -plnilo se splnit se: Časem se to vyplní: lidé to předpovídají.

zkuřát|ět, -í, -ělo proměnit se v kohoutky (o kuřatech): Všechna kuřátka vyrostla v kohoutky: dobře — bude co porážet.

možnost (1) okolnost: Řekneme mu celou tu možnost, a on říká: dobře, pomůžu.

vy|dláždit, -dláždí, -dláždil vydláždit: Dno pece je vydlážděno takovými cihličkami, aby nevyhořelo.

přežvýk|at, -ává, -al přežvýkat: Ať si kráva odpočine, ať si to přežvýká, a potom jí dáš vlčí bob.

výřečný (1) výřečnost: Je zdatná ve výřečnosti, ve všem je pohotová.

promáče|t, -í, -el promáčet: Déšť toho pasáčka celý den promáčel — večer se vrací mokrý.

zvrh|nout se, -ne, -nul 1. stát se nemravným: A on se zvrhl: chodil za ženskými. 2. rozptýlit se: Stavení se zřítilo a všichni se rozutekli do vzduchu. 3. odejít, odcestovat: Při tom zmatku odešel do světa a nevím, jestli je živý, nebo mrtvý.

odej|ít, -de, -šel odejít, odcestovat: Odešel do světa.

vyláka|t, -á, -al vylákat; Ještě že jsme ho vylákali, aby šel, sám by nešel.

zbláz|nit se, -ní se, -nil se pomátnout se: Copak ses před smrtí tak pomátl? Zcela se pomátl a dost: na nic se nedívá.

vyraz|it, -í, -il vyrazit: Ten víno pořádně nezatloukejte: vyrazí zátku, musí se vychladit.

išleink|ti, -ia, išlenkė být v něčem lepší: Tak ty jsi ji předčil: jemu holčičku, a tobě — syna.

išlie|ti, -ja, -jo △ išliėti nūgarą zbičovat, zmlátit: Ty děti vyrostly, zmlátily ho a vyhnaly.

išling|uōti, -uoja, -āvo vyzpívat: Skřivan svou píseň krásně vyzpívá.

išmėt|yti, -o, -ė vyhloubit, vytvořit: V zimě jsou cesty vyšlapané, je to pěkné. V zimě se po cestách samy vyšlapou. Velkou cestu si vyšlapali.

išmušinė|ti, -ja, -jo vymlátit: Seno bylo vymláceno z řádků.

išpūsti, išpučia išpūtė △ käili išpūsti zbičovat, zřídit: Dobře, že bratr nebyl doma: pořádně by ho zřídili.

išputė|ti, -ja, -jo (srov. lot. putēt) 1. pozbýt, ztratit, promrhat (kvůli špatnému hospodaření): Tak dobrou práci promarnil. To hospodářství promarnil, neuměl hospodařit. Vrátil se domů, aby promarnil hospodářství. 2. zmizet: Dříve se divoké krávy v lese množily, teď zmizely, už nejsou.

iš|rašyti, -rašo, -rašė zdobit vzory, vyšívat: Podej mi ty (ty) vyšívané rukavice.

išrūš|ti, išrūšta, -o (z polštiny) vyhnat, vystrnadit: Spodní část kamen se rozpadla.

išsiblūvė|ti, -ja -jo vystřízlivět, vzpamatovat se po opici: Včera byl opilý, ale dnes už vystřízlivěl.

išsidūmė|ti, -ja, -jo vyudit: Když se klobásy vyudí, jíš je syrové.

išsikliūkin|ti, -a, -o uvolnit se: Brány jsou zajištěné, aby se nerozviklaly a nevyjely do stran.

50

vylíhn|out se, -e, -lo vylíhnout se, zotavit se: Da (dar) se z té nemoci ještě zotavil, a já už myslel, že umře.

vln|it se, -í, -ilo 1. klikatit se: Cesta se klikatí napříč lesem. 2. být zpěvně rozvíjena: Ta píseň se rozvíjí v nejrůznějších tónech.

rozrůst se, rozrůstá se, rozrostl se odlišit se: To dítě není po otci: liší se od rodiny.

vylež|et se, vyleží se, -lo vyléčit se spánkem: Tu mou nemoc nelze vyležet.

vykouřit si z hlavy, vykouří si, vykouřil si △ vykouřit si z hlavy zapomenout: To jméno jsem si vykouřil z hlavy.

zvad|nout, zvadne, -lo ztratit sílu, zeslábnout: Mé zdraví se horší. Pivo rychle vyprchá.

rozevř|ít se, -e, -elo puknout, otevřít se: Po dešti se žirnie rychle rozevírají.

zdát se, zdá se, zdálo se vypadat: Zdá se mi, že nebyla doktorka, ale felčarka. Zdá se mi, že si tu krávu na poli neoblíbím.

škvarky pomn. (1) škvarky bez sádla: Čeledi (čeledínům) dávali škvarky.

rozpust|it, -í, -ilo rozpustit: Bojím se, aby déšť nerozpustil cukr.

zeslábnout, zeslábne, zeslábl zeslábnout: Teď už mi zdraví zesláblo: sotva někdo něco řekne, hned mám slzy v očích.

vystačit, vystačí, vystačil vystačit si: Na půst je třeba vystačit pro čeleď s půl soudkem sleďů.

osyp|at se, -e, -alo △ osypat se vyrážkou pokrýt se pupínky, puchýři: Kopřivy jsou pořádně pálivé: hned způsobí vyrážku a ta velmi svědí.

natáhnout, natáhne, natáhl vymačknout, vytrhnout: Když upadl, natáhl si ty svaly v lýtku.

rozpustilost (2) rozpustilé chování: U pasáčků je rozpustilosti ažaž.

z ničeho nic náhle: Z ničeho nic, jak to řekl, se mu hned začaly třást ruce.

išvartó|ti, -ja, -jo provdat, provést svatbu: Už matka provdala dceru. Už jste provdali obě děti. Poslední dítě jsem provdala.

išverk|ti, -ia, išverkė vyprovodit se slzami: My jsme ho vyplakali do vojska.

išvilk|ti, išvelka, -o vytahovat, táhnout ven: Vlaštovky tu píseň vyzpívávají všelijakými tóny.

itin zvlášť, velmi: Ohřeji vodu opravdu hodně.

J

jaik|tis, -iasi, -ėsi zlobit se: Bude se mi chtít zvracet, neudržím to, aniž bych zvracela: tak se mi dělá nevolno pod hrudníkem.

jauny|lis, -ė (2) nejmladší: Já už jsem nejmladší, a je mi už padesát let.

jaun|nis, -ė příd. (2) nejmladší: Ta už vyšla za nejmladšího z dcer.

jaunužūk|as, -ė příd. (2) mládě: Chytili mladou kunu.

jęibu jestliže: Jestliže je starý dědeček, uváže si černý šátek. Jestliže si lehneš, už nevstaneš.

junkinỹs (3ᵇ) milenec: Vyžeň toho milence ven. Takový milenec se pořád motá kolem dívek: ani se nežení, ani nic.

K

kabaldėlė příd. (2) rozviklaný, řečeno o něčem rozbitém: Šėnas kabaldėlė už navždy to kolo.

kabal|iuóti, -iuoja, -iãvo viset: Aby se oběsil, ať se tu houpe, ani se nepřibližuj.

kãbaras (3ᵇ) někdo pomalý, s nehezkou chůzí: To jsou ale kãbarai ti muži, kulhavě jdou přes dvůr.

^4*

51

kabavó|ti, -ja, -jo hovor. kontrolovat, vyptávat se: Jestliže někoho zastaví na silnici, ukažte papíry. Kontroloval dokumenty.

kačiõkas (2) kotě: Kačiõkas dýchá pod tkalcovským stavem.

kagė|ti, kãga, -jo kdákat: Přichází slepice a kdáká: snesla vejce, napila se vody. Zase kdáká sama.

kãliakraštis (1) odstřižek kožešiny, okraj: Z okraje kožešiny udělali nagines.

kãklas (4) 1. △ nemoc hrdla, záškrt: Nemoc hrdla dítě rychle udusí. 2. kormidlo, přen.: Muž je hlava, žena krk: kam krk otočí, tam se dívá i hlava.

kanapė|as, -a (1) pihovatý: Přicházejí tři pihovatí muži.

kãnas (srov. lotyš. kañņa) (4) velká kovová nádoba: Ty krávy by nebylo tak těžké dojit, ale ty konve se těžko zvedají.

kańtat|as, -a (z pol.) (1) spokojený: Dej krávě čistou vodu, nebude spokojená. Muži nejsou spokojení – není co pít.

kãpinnykas (1) hrobník: Mamà dala hrobníkovi pět rublů (správci hřbitova), a hroby jsou upravené.

kapl|iuoti, -iúoja, -iãvo okopávat: Pomáhal okopávat zahrádky. Od rána ženy okopávají cukrovou řepu.

kàpšena (srov. lotyš. krišana kvůli příponě) (1) umírání, konec, závěr: Tomu kocourovi se už blíží konec, když takhle řve celý zpěněný.

karklỹs (4) chrápání: Co je to za chrápání! – dívám se: spí vsedě na desce tkalcovského stavu a hrozně chrápe.

karš|ti, -ia, -ė mlátit: Leny vytrhají, odvezou domů a na humnech je češou: hlavičky opadávají. Česadla jsou přibita ke zdi a česají len.

karštiniai pomn. (1) břišní tyfus: Nechoď ho navštívit, aby ses nenakazil tyfem; tyfus je nakažlivý.

kartumėlis (2) trpkost: Ta jablka jsou ještě trochu trpká, ještě nedozrála.

karvelūitis (1) holoubek: Holoubci běhají v stodole po trámu. Holoubci jsou hlinění, krásní.

kaspinykas (2) stuha: Koupila si širokou, širokou stužku. Je třeba se převázat stužkou.

kavaliérnykė hybrid. (1) nemravná žena, dívka: Ona už je taková nemravná ženská: pořád se snaží přebrat cizího muže.

kavõ|ti, -ja, -jo (z polštiny) čistit: Přivážejí pomocníky, aby pomohli čistit pole.

kažin kok|s, -ia (1) výborný, velmi dobrý: Vždyť ovesná kaše nijak zvlášť chutná není.

kėgė (2) hrozen: Květiny kvetou v krásných hroznech. Jeřáb roste s velkými hrozny – bude deštivý podzim.

kėkšė (2) (srov. lotyš. keksis) vidle s dlouhým zahnutými hroty na hašení požáru: Kėkšė stojí u sýpky. Na našem dvoře byly žebříky, a u vás kėkšė. Když začne hořet dům, tři muži se zavěsí na kėkšė, rozebírají stěny a hasí ten oheň.

kėlena (1) časový úsek od vstávání do snídaně nebo od snídaně do oběda, od oběda do večeře: Když máš všechno hotové, můžeš sedět celou kėlenu. Za dvě kėleny jsem okopala cukrovou řepu.

keliãvietė (1) neobdělávaná loučka u stodoly, prostor na otáčení: Tady je také místo na otočení (obrácení se).

kelmiuot|as, -a (1) s kupovitými mraky, nakupený: Obloha je pokrytá kupovitými mraky: budou větší hroudy hlíz.

52

kėlti, kėlia, kėlė dolovat, obracet: Jeib krtci rozhrabávají záhony, je třeba vzít větvičku krušiny, strčit ji do té díry obrácenou rukou a neohlížet se.

keptin|lis, -ė (2) vyrobený z praženého sladu: Pivo lze také péct: slad se namele, dá do pece, zalije vroucí vodou a nechá kvasit – pečené pivo. Pečené pivo je načervenalé a má svou chuť.

keriaužėlis m. (2) někdo, kdo nevyniká vzhledem, je malého vzrůstu a nedoroste: To je ale keriaužėlis: malý, plešatý – co je to za muže. To je ženská – keriaužėlis.

kėsai mn. (2) majetek, věci: Vezmi si svoje věci a jdi, a my s dětmi tu budeme žít, když pořád běháš a běháš tamhle.

kiáurai 1. souvisle, úplně, zcela: Datel je celý strakatý. 2. dobře, jasně: Oči mám ještě dobré: když někdo jde kolem lesa, vidím ho zřetelně. 3. tak dlouho: Pes štěká nepřetržitě, dokud neodejdu. 4. naprázdno: když se seje mladý hrášek, hrách naprázdno kvete.

kibar|uotis, -uojasi, -avosi lichotit, vnucovat se: Oni se tu vtírají do té postele, a já musím jít kolem.

kიბirkštėlė (2) drobeček, drobounký kousek: Nevezme si ani kousíček jídla.

kirstojėlis (2) žnec: Procházím se po sadu, u té břízky se dívám – přijíždějí tři ženci mn.

kirviāmal kiai mn. (1) palivové dříví připravené bez pily: Koupil jsem dříví nasekané sekerou. Dříví nasekané sekerou je naskládané.

klėckai (z polštiny) mn. (2) mléčná polévka s knedlíčky z moučného těsta: Uvařil jsem – jejej, ty můj – vyšly z toho pořádně husté klėckai!

klėst: Všichni klėst klėst, posadili se a sedí.

klýkolti, -ia, -jo křičet, pokřikovat: Proč tu tak křičíš: nikdo se tě nebojí!

klýslti, -sta, -do nevědět, ztratit se: Ztratil jsem cestu a šel jsem pěšky daleko.

klūga (srov. lotyš. klūga) (1) provázek z kůry stromu: Provázky jsou spletené a plot je hotový.

kliūrkt kūkt: Žáby začínají na jaře kvákat: kliūrkt kikt, kliūrkt kūkt.

klōdas (2) dno, spodní část, zem, na kterou se něco klade: Seno, které leží na podlaze, je ještě trochu vlhké.

kneřk|ti, -ia, -ė houkat, skřehotat, sténat: Sovy houkají a smějí se.

knerp|lyš, -ė podst. (4) mrzout: Takový mrzout je ten stařec, pořád si něco brblá.

kneřp|ti, -ia, -ė bručet, vyčítat: Proč bručíš, když je knivarpas (kinivarpa), řekni, co se ti nelíbilo.

knieža (srov. kniežti) podst. (1) nespokojený člověk, který stále brblá, vyčítá a remcá: Takový mrzout, k ničemu: pořád brblá a brblá a chodí za tebou.

kniež|ti, -ia, -ė (srov. lotyšské kniežēt „svědit, píchat“) stále brblat, vyčítat, být nespokojený: Je mi protivné, když babička celý den sedí a bez přestání na tebe brblá: tohle je špatně, tamto je špatně. Přijde, nají se a zase odejde, ale doma ti dědeček celý den brblá.

knýnas (z polštiny) (2) kmín: Natrhali se kmínu a naplnili jím celou vaničku.

knit|ėntis, -ėnasi, -ėnosi hemžit se, lechtat: Nohy avizů (chroustů) jsou drsné: velmi se hemží, když někam zalezou.

knitė|ti, kničia, -jo brnět, mravenčit: Když dlouho píšu, prsty mi pořád brní: musím nechat ruku odpočinout.

knūn|ti, -a, -o šimrat, lechtat: A pořád mě to šimrá tady za krkem: snad mi tam vlezl nějaký mravenec.

knūkt naráz: Vypil jsem to celé najednou.

53

knívarpas (1) kinivarpa: Stěny jsou plné červotočů: červotoči vás přivedou na mizinu.

knūp|ti, knūmpa, -o klopýtnout: Ten kůň běžel prudce, klopýtl a zlomil si nohu.

kojūgalė (1) konec nohou: Konec nohou té rakve dáme ke stěně.

kōk|s, -ia (4) jaký: Ušla jsem jen kousek, bylo tam jen asi pět žen.

kōlek dokud: Jednu sis zamiloval, tak ji miluj, dokud nezavřeš oči, ale teď — mění a mění, jako cikán koně.

koš|ti, -ia, -ė filtrovat: Když ledviny zatíží alkoholem, už nefiltrují.

košvirėlis (2) hliněný hrnek s baňatým břichem: Kdysi bývaly takové hrnky s ouškem, hliněné, uprostřed vypouklé: uprostřed silnější, dole a nahoře užší — říkali jsme jim košvirėliai. Naběr si vodu košvirėliem.

kránsa podst. jm. (1) stařec, sešlý člověk: Takový kránsa je už starý, takového člověka už nerespektuji. Může mít vůbec děti takový sešlý stařec? Pomáhají mu jiní. kransėlė (2): Takový kransėlė, to je z té kočky už úplná troska — nic z ní není.

kráutnyk|as, -ė (1) obchodník: Na jednom konci bydlí obchodnice.

kregždūtis (1) vlaštovčí mládě: Už si vlaštovčí mláďata sedají na dráty, už je podzim.

krėmblis (2) kus břízy nebo jiného tvrdého dřeva ve tvaru pyramidy, který se při hře musel srážet pomocí ripky: Hoď tu ripku, aby narazila do toho krėmblisu a porazila ho. Stavěli čtyři krėmblisy a snažili se je ripkou porazit. △ srážet krėmblis hrát určitou hru: Jdeme si zahrát krėmblis.

krėnikis (2) (srov. lot. krankšķēt) neklid, starost: Z takového velkého neklidu vypil sklenici piva, ačkoli nikdy nepil.

krėšnė (2) třešeň: Mně se ty vaše třešně líbily víc než višně: třešně jsou červené a velmi rychle přezrají. krėšnėlė (2): V sadu bývala jedna malá třešeň: byla tak obsypaná, že se plody dotýkaly jeden druhého (každý rok).

krietn|ūs, -i (4) (srov. lot. krietns, krietns) čestný, poctivý: Tatínek nebyl poctivý: bil. On je poctivý: ani jiskřičku neukradne. Ta nepoctivá dívka: stýká se s muži.

krigulis (1) zkřivení, záhyb: Když vyšíváš, musíš dávat pozor, aby jeden nebyl tady a druhý tam, aby tam nebyly takové krigule.

kripšlas (2) tříska: Na oku druhého člověka si všimne i třísky. kripšlėlis (2): Máslo je třeba důkladně vyprat, aby v něm nezůstala ani jediná drobounká nečistota. kripšlytīs (1): Do oka mu vletěla třísečka a dráždí ho.

kri|sti, kriinta, -to spadnout: Ti špokai padají, jako by se zbláznili, aby jedli třešně. Jak ty ženy spadly na toho prvního vozku!

kriūtīnė (2) hrudník: Mám ucpaný hrudník.

krýžmais na břiše s rukama roztaženýma do stran: Za starých časů dívky s dětmi krutě trestali: přikazovali jim ležet na břiše.

kruopė|tas, -a (1) složený z drobných částic, jako z krupice: Med je tak krásný, tak žlutý, tak zrnitý!

kūirin|tis, -asi, -osi škrábat se, třít se o něco: Proč se tak čistě škrábe: jako by ho napadly vši?

kuksė|ti, kūksia, -jo škytat: Příliš jsem toho snědl, začal jsem škytat.

kuk|ūoti, -ūoja, -āvo kvákat (o žábách): Žáby dávno kvákaly v bažině.

kūlėjas (1) mlátička: Traktor táhne mlátičku. Mlátičku odtáhli domů.

kūlynas (1) křoví, mladý les: V lese rostou olšové a vrbové houštiny. Nechoď do těch houštin: rostou tam husté kopřivy. Když ženy našly v křovinách maliny,

54

hned ji vyškrtli a nezůstalo nic. keř (2) keříky, lesík: Muchomůrky mezi malými keříky.

keřík (2) jazýček z trubičky z olšové kůry: Foukej na píšťalku přes keřík do rohu.

pěst (ze sl.) (2) pěst: Učím se a učím, ale nic nevím; říká se, že je třeba dát si pěstí do hlavy, pak budeš všechno vědět; při učení jsem se bil pěstí do čela, abych si všechno zapamatoval.

hříbek (1) taková bílá jedlá houba, hadovka smrdutá (?): Hříbky jsou bílé houby, když se stáhnou prsty, jsou jedlé. Na jaře lidé sbírají hříbky. Hlavičky hříbků jsou špičaté, třeně silnější.

čeledín (ze sl.) (2) čeledín: Kapsukas v našem kraji podnítil čeledíny ke vzpouře.

kulatá příd. (4) těhotná: Martėlė už je těhotná.

hnědý luční koník (2) hnědý kobylka: Hnědý luční koník, který cvrliká na loukách. Hnědý luční koník připomíná kobylku, jen je hnědý.

pulečci mn. (2) pulci: Z žabích vajíček se líhnou pulci. Pulci potřebují teplou vodu.

vrtě|t, vrtí se, vrtěl se — pohybovat se, pracovat: Ještě se váš tatínek vrtí?

šourat se, šourá se, šoural se — jít: Může se ještě šourat do práce?

chlíveček (1) chlívek: Zažeň housátka do chlívečku.

zástěra (ze sl.) (2) zástěra: Obvázal ses dosti čistou zástěrou.

L

láibgalis (1) dlouhá jehla: Jehla z vřesu je navlečená do plátna, zatímco krátká jehla je zastrčená do šátku.

labiai 1. velmi: Dostal jsi velmi zlého člověka. Kukačka je velmi strakatá. Kdo má hlavu, tomu jde učení velmi dobře. 2. úplně: Vy jste dříve vůbec nechtěl pivo, byl jste velký abstinent, a teď pijete.

láima (1) štěstí: Má štěstí.

laiming|as, -à (3): Šťastná je ta žena, která nepije pivo.

laiškanėš|is, -ė (2) doručovatel pošty: Pošťačka přináší dopis a důchod.

lañk stymas (1) ohýbání: Ještě než to vysloví, kdo ví, kolik bude ohýbání jazyka.

lankúot|as, -a (1) s oblouky: Ty jsi sud, ty máš oblouky, a nám už pivo nedáváš.

lapūkas (2) větev stromu (nejčastěji olše) s listy: Ulom větev s listy a odháněj od koně komáry.

lã stos mn. č. (2) truhla pro snášení a sezení hus: Dívka ležela na hnízdech. Husy chodí snášet a sedět do těch hnízd.

laukin|is, -ė podst. (2) obyvatel samoty či vesnice: Když se vesnice rozrostla, objevilo se mnoho obyvatel samot.

lauk|ti, -ia, -ė △ být laukiámai být březí, těhotná: Jak mohla ta kráva mít tele, když nebyla březí?

lazdà (4) nať: Bramborová nať už uschla, už je třeba kopat. Brambory krásně odkvetly – nať je žlutá.

lei (srov. lotyš. lei) jen, pouze: Jen se zvíře nažere, jen se napije!

léip|ti, -ia, -jo klesat, sesedat: Posadili jsme se a ona pořád klesá a tlačí: takhle se zvedne a zase.

léis|ti, -džia, -dė △ kraujais způsobovat krvavý průjem: Už měla krvavý průjem, ale já ji vyléčil.

55

lěkas (2) mečík (Gladiolus communis): Mladá si natrhala tolik krásných mečíků: bílé, veliké.

lenkė (2) sanice: Dvě sanice jsou vytesané ze dřeva; na sanicích jsou čtyři loukotě.

len|ūs, -i (4) pomalý: Takový pomalý člověk dostal takovou čilou ženu. Ta kráva je pomalejší, k té druhé ses ani nedostal.

lėpnai pohodlně: Dnes děti pohodlně vyrůstají: neznají strádání.

liáu|ti, -na, liōvė nechat, dovolit (srov. lotyš. ļaut „dovolit“): Nechala se vdát a vdala se. Matka mu dovoluje jet, ale on sám nejede.

lieting|as, -a (1) deštivý: Letos je deštivý podzim.

liežiūviai pomn. (2) řeči: Ona pobíhá s řečmi a různými klepy.

lig 1. předl. až do (s gen.): Až do rozednění je třeba semlít trochu zrní; (s instr.) Kam půjdete, ulehněte za svítání, vyspíme se až do dne. Když jsi opilý a chceš pít, pij a chtěj pít, dokud se nemusíš zřítit na zem. 2. spoj. jestliže: Kdyby jen ona uhodila, nebyl bych mlčel. lig šitolei až sem: Košile byly vyšívané až sem.

lȳgiai jako, jakoby: Mluvíš, jako bys byl malý. Mluvíš jako s kašlem. Z toho okusování jablka mi jde přes zuby jakási bolest.

lȳgin|ti, -a, -o vyčítat nevěru s někým jiným: Strhla se rvačka — začali si vyčítat: ty jsi s ním kvůli penězům, ty s ní kvůli milenci.

linaraūtis (2) čas vytrhávání lnu: Děvčata jdou z pole na vytrhávání lnu a zpívají.

lingėlė (2) kolébka, houpačka: Z vrcholku zavěsím houpačku, v té houpačce budu houpat děvče.

liniēn|is, -ė (2) lněný: Lněné peřiny jsou letos velmi nekvalitní.

lišti, leĩda, liĩdo oblékat si: Prsten jde na prst nasadit jen s obtížemi. △ lišti į úodegą podlézat: Ona tahá za rukávy, zatímco on se povaluje; podívej, jací jsou muži: nejprve se jí podbízel a potom už nic nechtěl.

liumpsē|ti, liùmpsia, -jo pohybovat se, houpat se: Houpávali jsme se a ten most se kymácel.

liūotega (srov. lotyš. luōtaga) (1) metla, hůl: Ten muž vzal hůl a jde blíž. Já ti s tou holí dám, uvidíš!

liùrlin|ti, -a, -o dělat, aby hrálo, otáčet: Je vidět, že mu pořád není dobře: to rádio také (rovněž) neliùrlina.

lóva (1) hrob: Oba je pohřbili do jednoho hrobu. Šel jsem na hřbitov opravit dědečkův hrob.

lūskanos mn. č. (1) šupiny: Tvrdé šupiny okouna: nejdou oškrábat – je to velmi těžké.

lūžnis j. č. (2) (srov. lot. lūznis) harampádí, nepotřebné věci: Kolik je tady toho harampádí na té polici: vyházela jsem to všechno.

M

maigýtis, maĩgosi, maĩgėsi otáčet se, třít se, tlačit se: Pes se motal a motal s tím řetězem a přetrhl to lano.

māktiŋ|gas, -a (1) (srov. lot. maktīgs) silný, dobře vypadající: Byla to statná dívka, ale s těmi zkouškami se nakonec trápila. Mladší byl pohledný, statný muž. Zemřela Bernatāučienė, statná žena.

mantà (4) movitý majetek: Pět vozů bylo naloženo majetkem. Vozy jsou naložené věcmi. Jejich majetku bylo nesmírně mnoho.

mās my: Kvůli válce jsme byli vyhnáni z domova.

56

mãšina (1) stroj: Za tou zatáčkou se stroj převrátil.

matytis, mãtosi, mãtėsi zdát se, vypadat: Zdálo se mi, že se vrátil opilý, ale dívám se – a ono ne.

mãukd|ytis, -osi, -ėsi koupat se: Když je celý promrzlý, málokdy se koupe. V takové hloubce jsme se koupávali.

maũrin|as, -à (3ᵇ) špinavý, blátivý: Umazané děti, jen oči jim svítí.

mažỹl|is, -ė příd. jm. (2) 1. malý: To malé kuřátko chytil tchoř. 2. nejmladší: Ta jejich nejmladší je nadaná na učení – samé jedničky.

maž|iūtis, -iūtė (2) maličký: Kukačka je jako kravička, už není maličká. -iutýtis, -iutýtė (1) maličinký: To naše štípání – chraň nás bože: když tak maličinké štípne, chce se až brečet.

mãžvaikis (1) malé dítě: Malým dětem se ty houpačky líbily.

mẽdžgalis (1) hůl, laťka: Zbil jsem všechny klacky.

medžiõklis (2) lovec: Moji bratři byli velcí lovci.

mėg|ti, -ia, -o líbit se: Boršč je každému po chuti jinak: někdo má rád kyselejší, jiný sladší. -tis: Vůbec se nám nelíbí, když na stole začnou útočit mouchy.

meitėlis (1) kanec △ meitėlių ieškóti běhat se: Když prase hlasitě kvičí a leze po stěnách, hledá kance.

melínsv|as, -à (4) namodralý: Vrby mají namodralou barvu.

menkiš|ius, -ė (2) člověk nevalného vzhledu: Přijel takový neduživý člověk.

mẽntalas (3ᵇ) kaše vařená z žitné mouky: Uvařila kaši zvanou mẽntalas kvůli šťovíku. Tu kaši smíchá se šťovíkem, nechá zkysnout a pak ji velmi chutně připraví k jídlu.

mergẽšė (2) děvče, dcera: Té dceři zanechal hospodářství.

mergìčkà (2) směs. dcera: Narodila se jim dcera.

mešà (4) △ živá mešà: Na železném talíři – živá mešà (okovaná koňská podkova).

meškõtis (2) dřevěný džbán: Odkroj si sýra meškõčiem.

mẽšlavežtis (1) vůz na hnůj: Z hnojového vozu je jí špatně.

mėt|yti, -o, -ė 1. dělat, kopat: V zimě je třeba prohazovat cesty. Proč prohazujete cesty, kdo přijde? 2. vyčítat: Začala mi vyčítat: já jsem ti to dala, já jsem ti to dala.

mẽzgas (4) uzel: Zaváže uzly a ta ruka přestane bolet.

mik|lėnti, -ėna, -ėno vrtět se, dvořit se: Když se kolem té osoby točí, koketuje. Vezmeš si ho?

min|ti, -a, -ýnė běžet, spěchat: Ubohý člověk nikdy nemá odpočinek: pořád běží a běží.

miškas (4) listnatý les: V lese rostou střemchy, vrby, krušiny, břízy, osiky, duby a lípy.

mitrėnga (z polštiny) (1) zmatek, hluk: Co je to tady za zmatek: okna jsou vymlácená, dveře dokořán.

mója (1) máma, matka: Jdi ke své mámě, co tu stojíš! Už je z ní máma: má dítě.

mojėlė (2) babička: Babička pracuje po domě a hlídá děti. mojýtė (1) maminka: Ta tvoje maminka je zlá: jen pořád křičí. Teď to řeknu tvé mamince.

moksó|ti, mókso, -jo zírat: Mlč, zírej a budeš vůl.

mólmyn|is, -ė příd. jm. (1) kdo je špinavý, stále umazaný: To je šmudla: je zanedbaná a celá umazaná; vždyť je ještě tak mladá, a už je tak zanedbaná.

molúot|as, -a (1) hliněné barvy: Hliněné kravičky se zbarvují různě: jsou bílé, šedé i hnědé.

57

móterė (1) žena: Ta móterė musí všechno zvládnout. Ta móterė nemá čas být zdravá: pořád těhotní (otěhotněla), pořád přestává kojit (přestala kojit), pořád rodí, a pořád, a pořád.

mūkenos mn. (1) střevní výhřezy, něco velmi obnošeného: Boty má takové mūkenos, a nevyhazuje je.

mūrin|is, -ė (2) dutinový: Dutá vlaštovka pod mostem: oblepila si to hnízdo a nechává jen takovou malou dírku, aby mohla vylézt ven.

murmul|iuoti, -iuoja, -iavo prudce téct, řinout se: Krev mu z úst murmul-liuoja.

mūš|ti, -a, -ė pouštět: Podívej, jak ty brambory pouštějí výhonky. △ mūšti rėkežį hrát určitou hru, při níž se hráči snaží srazit dvě hůlky položené na trojnožce z olše, zvané „žabka“: Jdeme hrát rėkežis! Púsberniai tu hru hrávali také. I pasáci chodili hrát rėkežis, když se krávy po poledni ukládaly na úhor. Když se žabka z rėkežis srazí, běží ji znovu nasadit.

N

nabašnikas (z pol.) (1) nebožtík: Nabašnika nemáme, tak si samy lehneme do hrobu; nabašnikėlis (2) (obvykle o dětech): Tady můj nabašnikėlis ještě leží na posteli.

nãgos (4) △ zkroutit nehty zemřít: Za rok či dva i my zkroutíme nehty.

namėlė 1. doma: Ještě jsem byla namėlė. My jsme byly namėlė, do školy jsme nechodily. 2. domů: Jděte namėlė, prosím!

namólė domů: Kārolis Pōžela byl namólė doma jen jednou.

nastārnas (2) astra: Nastārnai kvetou velmi krásně: červeně, nažloutle i bíle — všemi možnými barvami. Nastārnai začínají kvést brzy, protože rychle rostou.

naujikas (2) výrůstek, nádor: Začal růst takový naujikas. Ten naujikas vyřízli a člověk žije dál.

naujikaulis (1) nádorová kost: Z naujikaulis dostal rakovinu a zemřel.

nė △ nė šiaip toli ani zdaleka: Ten otčím toho dítěte — ani zdaleka.

nedėgulis (1) žhavý uhlík: Světlá, červená jako nedėgulis.

nedidū|tis, -ė (2) malý: Ještě i čmeláci jsou malincí. Březové listy jsou malinké.

nedūo|ti, -da, nėdavė △ nedūoti nė ant angliės nepřipustit ani zdaleka: Za kým myslíš jít, nedūok nė ant angliės: bude mít důvěru.

nervō|ti, -ja, -jo (srov. lotyš. nervuot) zesměšňovat, kárat: Mladí znevažují víru. Všichni ji znevažují, protože je to opilec.

nesismagė|ti, nesismagia, -jo být nesvůj, cítit se nepříjemně: Tak je mi, pane, nepříjemně.

netoli přísl. skoro, jako, podobně: Jména ostatních jsou podobná psím (nelidským).

suniāuks|ėti, -ia, -ėjo zakňučet: Kocour zakňučel a vyběhl nahoru na půdu.

nikte|ėti, -ia, -ėjo píchnout se: Píchl jsem se do nohy.

niur|gti, - zgia, -zgė mluvit nesrozumitelně: Mluví a mluví nesrozumitelně; nelze pochopit, co říká.

niurk|yti, -o, -ė žvýkat: Zůstal mi jeden zub; žvýkej a žvýkej to jídlo.

nósė (1) nos: Pánův nos je téměř jako jestřábí.

notà (2) melodie, nápěv △ prišekti nòtą držet se udávané melodie: Musíme se držet melodie. užturėti nòtą udržet správnou melodii: Když zpíváš, musíš udržet melodii. užžiūrėti nòtą udržet hlas ve správné výšce: Kdo neumí zpívat, neudrží hlas ve správné výšce

58

noty. notou se vychýlit nezpívat správně do taktu: Už se ta nota zase vychýlila, zase ji bude třeba v ústech jazykem najít.

nu|daryti, -dãro, -dãrė obarvit: Máš ty vlasy obarvené, že jsou tak žluté?

nudūk|ti, -sta, -o odejít, odletět (o opilém): Odešel snad opilý do města?

nūgara (1) △ dãlgės nūgara strana kosy naproti ostří, hřbet: Hřbet kosy je silnější, ostří tenčí.

nugýb|ti, -sta, -o -zeslábnout, propadnout v obličeji: Jen se podívej, jak je propadlá — nemáš snad červy?

nugõglin|ti, -a, -o odkráčet, odejít (s zbytečně okázalou pýchou): Ona si pyšně odkráčela do těch houštin (křovin).

nugulti, nūgula, nūgulė lehnout si, zdřímnout si: Je třeba jít si po obědě lehnout, než ta světnice vyvětrá.

nu|kilti, -kỹla, -kìlo odjet: Odjeď dál — je velmi těžké se domluvit.

nukiūr|ti, -sta, -o proděravět ze všech stran: Od vozu se mu prodřel nos. A nos je prodřený, i zuby — nic nepomáhá.

nukiut|énti, -ėna, -ėno pomalu se přikrást: Děvče se pomalu přikradlo k úlu a začalo mačkat ty (ty) včely.

nuklūk|ti, -sta, -o zešílet: Člověk je ráno po strachu a probdělé noci jako pomatený: bolí ho hlava a točí se mu.

nukranė|ti, -ja, -jo zestárnout, opotřebovat se: Zchátralý stařec, už z něj nic není, ani za nic nestojí. Muži, kteří se hodně líčí s děvčaty, rychle zestárnou.

nukrì|sti, nukrìnta, -to zdechnout: Jedno prasátko náhle zdechlo.

nukuštėl|ti, nukušta, -jo pomalu dojít: Než tam došli, už bylo pozdě.

nu|laikyti, nulaiko, nulaikė ošetřovat až do smrti: Za tu půdu se zavázala postarat o něj až do smrti.

nulė|isti, -džia, -dė stáhnout, svléknout: Svlékal si kalhoty a šel nahý.

△ skolít z nohou zabít, zavraždit: Toho starce rychle skolím.

odhodit, odhazuje, odhodil △ odhodit ruku, mávnout rukou: Když se mu něco nelíbí, mávne rukou a odejde do vzduchu.

nunarìn|ti, -a, -o uplést: Uplétával takové síťky na chytání zajíců.

nùomonė (1) rozum, soudnost: K upékání chleba je třeba mít rozum, vědět, jak zadělat těsto a jak ho uhníst. Už neměl rozum — byl tak opilý.

nuotakiai pozvolna, mírně: Potůček teče pozvolna.

nupušìn|ti, -a, -o namalovat, natřít: Moje ruka je natřená, to ti nedám.

nu|rašyti, -rašo, -rašė plést vzor: Umím krásně uplést rukavici ze dvou nití.

nurėtin|ti, -a, -o proředit, zředit: Řepu, kterou jsem nejdřív proředila, už mám napůl hotovou.

nuring|uoti, -uoja, -avo letět v obloucích: Bylo poledne a viděl jsem — drak (duch větru) obloukem přeletěl přes vrcholky stromů.

nusėdė|ti, nusėdžia, -jo posedět: Jen si doma posedět hodinu nebo dvě, hned se ti zamotá hlava. Založí ruce, sedí a sedí a pak zase jí.

nusi|daužyti, -daužo, -daužė zchátrat, zničit se: Její máma se za svůj život úplně zničila, a proto je taková.

nusimakó|ti, -ja, -jo ušpinit se: Jak jsem si ušpinil nohy ve chlévě!

nusi|ražyti, -ražo, -ražė natáhnout se: Kočka se protahovala a protahovala.

59

nusiskan|áuti, -áuja, -ávo upravit si na vhodnou, požadovanou teplotu či míru tepla: Nusiskanáuk támsta vántą, kad nùgarą nenúplikytum! Nusiskanaváu vándeni — mán geriaũ vėsesnis.

nusišmaĩž|yti, -ja, -jo umazat se, ušpinit se: Pareiña visas nusišmaĩžojęs su tais móliais, nespėja jo nė pláuti.

nusi|švaityti, -švaito, -švaitė rozprchnout se: Nubudau, ir miegai nusišvaĩtė.

nusitarti, nusitaria, nusitarė očekávat, domnívat se: Mãs nusitarėme, kad támsta parvė- ši mum saldainių.

nusitrĩš|yti, -ija, -ijo (srov. také trišėti ‚třást se‘, lotyšsky trišēt) zděsit se, zachvět se: Aš labai nusitrĩšiju, kad vỹras pãčią mùša.

nuskaũdin|ti, -a, -o zmlátit: Kai tą bóbą (žmoną) nuskaũdina, jinai atbėga pas mán.

nusklaũb|ti, -ia, nùskliaubė obecně oříznout, ustřihnout: Švárko galaĩ nùskliaubti — lygiai kaip advikãto.

nusmáug|ti, -ia, -ė uškrtit: Trìs mano vaikelìus kaklų ligos (difteritas) nusmáugė.

nusmìlk|ti, -sta, -o očadit se: Labiaĩ jau nusmìlkusi pẽčiaus kaktą.

nusodin|ti, -a, -o posázet, poset: Kóks gražùmas tõ kùdikio: sãulė kãktoje, mėnuo pakaušyje, visas žvaigždėm nusodintas.

nuspirti, nùspiria, nuspýrė △ perkūnijai nuspirti srazit (srov. lotyšsky pērkuonam nùospērt): Jos vỹrą perkūnija nuspyrė.

nu|stirti, -stỹrsta, -stỹro být slepený od špíny: Nabagė — kaip iš mólio išlipus: nustỹrus visa, čystai paniekinta.

nustumti, nùstumia, nustùmė stáhnout: Šìlta labiaĩ, skarelę nustūmiau nuo galvós.

nušliauk|ti, -ja, nušliaukė smést shora: Su šlúota gražiaĩ nušliaukìa tuos grūdus, kad šiaudgalių nebūtų.

nu|taisyti, -taiso, -taisė umazat: Tokį naują drabužį, ir teip greit nutais ei. Kur teip nutais ei tą skarelę? Jau tiek nutaisyta ta nosinė — bjauru ir žmogų parodyti.

nuvárdin|ti, -a, -o zaříkávat, léčit zaříkáváním: Eina nuvárdinti ròžę pas burtininkus.

O

óras (3) pole: Na vzduchu může seno stát dlouho.

ožėlis (2) 1. kobylka: Kobylky skáčou po loukách. 2. bekasina otavní: Bekasiny na jaře bučí u mokřin jako koza.

P

pãaug|lis, -ė adj. (1) dospívající: Zemřela jim dospívající dcera.

pabūdas (2) 1. povaha, charakter: Taková prudká povaha člověka. Celá taková prudká povaha. 2. vzhled: Má suchý vzhled. Ona má zamračený vzhled.

padaigšlis (2) kuřecí bradavičky: Když slepicím raší bradavičky, nedají se ani chytit. Když housátkům raší bradavičky, velmi je bolí: ty bradavičky je bolí, tehdy na ně není třeba sahat. padaigšlėlis (2): Kuřátkům už raší bradavičky, brzy budou opeřená.

padaigšliúot|as, -a (1) pokrytý bradavičkami: Ty slepice jsou celé pokryté bradavičkami — vždyť jsou přepeřené.

padángė (1) přístřešek (nejčastěji u stodoly): Do toho přístřešku se ukládají kola, vozí se tam saně a skládá se tam dřevo.

padangė^3b) obloha: Takový dlouhý světelný pruh letí po obloze — to je kometa.

60

padegės|is, -ė podst. (2) žhář: Kolik takových žhářů přichází.

padūlin|ti, -a, -o zakouřit kouřem, zadýmit: Když zadýmíš, včely tolik neštípou.

pagà podél, kolem: Žáby skáčou kolem kaluží, kolem křoví.

pagalam (srov. lotyš. pagalam) △ būti pagalam být sešlý: Kocour už bude sešlý — už několik dní ho není vidět.

paginės mn. (1) jemná mouka, která se usadila hned u mlýnského kamene: Uvařím ti chutné knedlíčky z té nejjemnější moučky. d.

pagirti, pagiria, pagyrė chválit: Všichni toho člověka chválili: byl průměrný, ne špatný dělník.

pagriūti, -grūva, -grūvo 1. na chvíli si lehnout: Jděte si na chvíli lehnout: unavila jste se psaním. 2. zemřít: Nebohý Rudis zemřel.

pagurklės mn. (1) vole: Kohoutův vole je červený, celý je však světlý. Volavky mají vole bílé.

pailsis (1) odpočinek: Když vychováváš děti, odpočinek není.

paist|yti, -o, -ė vyprávět, vysvětlovat, žvanit: Musím se umýt, dokud já žvaním.

paišinybė (1) špína, ušpiněnost: A ta špína na rukou — podívejme, jaká je to žena brigadýra.

pãkalis (srov. lotyš. pakaļš) (1) zadek: Měla tak tlustý zadek a celkově byla plná, ale zase se spraví, odpočine si a bude dobře.

pakly|sti, -sta, -do být vlažný: Copak se oteplilo: prší a svítí sluníčko.

pakógo|ti, -ja, -jo trochu se držet při životě, sotva přežívat: Ještě chvíli se bude držet, snad ještě nezemře, ale dlouhý život už mít nebude. Ještě ta kráva nechcípne, ještě chvíli se bude držet.

pakrósnės mn. (1) popel a uhlíky z kamen v lázni: Když dříve bývaly lázně, sypával se ten popel a uhlíky na routy — routy byly zelené, až tmavé.

pakuišlė (2) močál, mokré křovinaté místo: Ten potůček pramení z takových močálů. Tady jsou takové mokřiny, bažiny.

křovinaté místo (1) podrost: Prochodil jsem všechny křoviny a nenašel žádné bobule, jen jeden keřík s bobulemi.

poněkud shrbený|á, -é (4) trochu hrbatý, nahrbený: Měl zahnutý nos — byl to ošklivý muž. Strom je nahrbený — má rakovinu.

hrbonosý|á, -é (2) kdo má zahnutý nos: Jeho otec byl takový hrbonosý. Dostal takového hrbonosého.

palivo jednotné číslo (3ᵇ) topivo: Jde do lesa přinést si palivo.

svěcená voda jednotné číslo (3ᵇ) △ svěcená voda svěcená voda v nádobě: Jdeš do kostela k té svěcené vodě.

pustit, pouštět, pouští: 1. upéct rozšlehané, pustit (o vejci): Pustila jsem tři vejce na máslo a pohostila je. 2. vydat, uvolnit: Višně pustí všechnu barvu do té tekutiny.

darebák (2) rošťák: Ty děti jsou už pořádní rošťáci.

pomaličku pomalu: Je třeba jíst pomaličku, hltat není zdravé. Tak dlouho žvýká: pomaličku, pomaličku.

půda (1) půda: Dobře nacpěte půdy, aby se tam vešlo více obilí. Naplnil jsem jednu půdu.

odložit, odloží, odložil schovat někam, aniž by to někdo viděl, tajně (o vejci): Kukačka také nevysedí svá mláďata: odloží je u cesty.

podojit se podojit se: Než jsem přijela domů, podojila jsem krávy.

61

paneig|ti, -ia, pāneigė ponížit, znevážit: Před svatbou skákal tak vysoko, jak mě ponížil.

paniur|gzti, -zgia, paniurzgė pobrukovat si: Příště si vzpomenu a pobrukuju si nějakou písničku.

panerg|lenti, -ėna, -ėno jen tak uzobnout: Jen jsem trochu uzobla a nejedla taková jídla s cibulí.

panėšti, panėša, panėšė vydržet, unést: Chlad snáší lépe než horko.

papiāu|ti, -na, papiāvė přitížit, zatížit: Je to žena utlačená starostmi.

pāpykis (1) zloba: Na krávu přijde taková zloba, že mě dokonce bodá; vůbec si s tím nedokážu poradit — vrhá se na mě.

par předl. (srov. lot. par) 1. přes: Kočka běží přes dvůr. 2. o: Začal mluvit o bonbonech, kde budeš spát. 3. přísl. jako: Více než šest sedm litrů borůvek už nenasbírá.

parblizg|ėti, parblizga, -jo vrátit se třpytivě se lesknoucí: Můj kůň se celý leskne — je to dvoukolák.

pargalvinis podst. (2) taková pastýřská hra, při níž se nůž hází přes hlavu ze zubů tak, aby se zabodl do země △ pargalvinį leisti hrát hru zvanou „přes hlavu“: Jednou jsem tu hru hrál a nůž se mi zabodl do týla; tekla krev, lekl jsem se.

paryd|yti, -o, -ė nakrmit, dát najíst: Je třeba nakrmit dítě. Špókovy děti už jsou dávno nakrmené.

par|kratyti, -krato, -kratė pořádně prohmátnout: Nemoc nás pořádně probrala: z osmi jsme zůstaly jen dvě.

paršvei|sti, -čia, -tė přehodit: Hrnec přehodil přes střechu do kopřiv.

partyv|is, -ė podst. (2) straník: Ten je takový straník, velmi poctivý člověk.

paržodis (1) přísloví: To je už naše přísloví tohoto kraje.

partik|ti, partinka, -o mít nadbytek: Žijí v hojnosti, mají všeho, nevědí, co chtějí.

pa|sakyti, -sāko, -sākė △ říct jako zrnko máku říct všechno, podrobně vyprávět: Zeptej se jí, a řekne to do nejmenšího detailu.

pasikišti, pasikiša, pasikišė nečekaně se připlést, přihodit se: Ona slíbila dát dva tisíce, a ten se přimotal — dává dva a půl.

pasi|laižyti, laižo, -laižė ochutnat, rozpatlat jídlo, které si dal na talíř: Něco snědl, něco ne, olízal se a nechal to.

pasinard|in|ti, -a, -o zapadnout do bláta: Traktor hluboko zapadl; na ten svah už se sotva vyškrábe.

pasipūmpin|ti, -a, -o napumpovat si: Napumpuj si vodu sám, nebo to neumíš?

pasisūkti, pasisuka, pasisukė přihodit se: Má tam těch kavalírů: který se přichomýtne, ten je dobrý.

paskaṃbin|ti, -a, -o poklepat, vyšetřovat zdraví poklepáváním: Odvážejí toho mého bratra, poklepávají mu na srdce.

paskrib|ti, paskriṃba, -o zemřít (nespis.): Starý muž skonal a stařenka přichází ke hrobu.

paskū potom: Přichází k nim tu chleba, tu něco k zakousnutí, a potom pijí.

pasmakr|uoti, -úoja, -āvo zapnout pod krkem: Krávě zapni poprsník pod krkem, aby jí nespadl z hlavy.

pasiutimas (2) △ pasiutimo mètas nepořádek: Ani krávy nejsou nakrmené, ani prasata nakrmená — co je to tady za hrozný nepořádek!

62

paštir|as, -à (3ᵇ) natvrdo uvařený: Vejce natvrdo nejí — vždycky je třeba je dát na máslo.

pastūrlakos pomn. (1) špatná zrna, podrang: Kam se ty pastūrlakos dále vezou, druhá zrna. Pastūrlakos pro prasata, pro dobytek.

pašarnykas (1) krmič: Byl u nás krmičem.

pašoninis podst. (2) matrace: Odkryje prostěradlo a lehne si na jednu matraci.

pašpóg|ti, -sta, -o zeslábnout, vyhubnout: Teď vidím, že je po té nemoci takový vyhublý.

pašvytur|iuoti, -iuoja, -iavo posvítit, osvítit (nejčastěji světlomety auta): Chvíli na něj svítil světlomety, otočil se a odjel.

pa|taisýti, -táiso, -táisé porazit, připravit k jídlu: Teď je tele v takovém teple poražené, tak kdo ho sní?

patró|kšti, -kšta, -ško dostat žízeň: Měl velikou žízeň, a tak hodně pil.

paveizdė|ti, pãveizda, -jo mrknout, podívat se: Sova se občas podívá svýma očima.

pavilgas jedn. č. (1) uzavřené, omáčka: Všechna omáčka k bramborám — ta kaše z krmných řep.

pečlind|à (3ᵇ) kamnářka, pečialinda, malý žlutý ptáček, hnízdí u olšin; z mechu si staví hnízdo se střechou: Pěnkavy skotačí s pečlindami, zajíci s liškami, vlci s medvědy zdrob. -ùitis (1) mládě kamnářky, pečialindy: Našli jsme pečlindí mládě — takové malinké, jako koneček prstu.

pekšdėnė (2) dvířka pece: Naše pekšdėnė úplně shořela, už byla stará. Pekšdėnė se pec přikrývá, když se chléb dopeče. △ Zní to jako pekšdėnė.

pėlūs pomn. (4) plevy: Prasata si pochutnávají na lněných plevách. Lněné plevy jsou pěkné: prasata je velmi ráda žerou — zůstala v nich ještě lněná semínka.

pėmpė (1) mužský pohlavní orgán: Tak velké dítě, a ukazuje pėmpė. Tomu děcku je vidět pėmpėlė. pėmpiūtis (1) čejka: Pasáček čejčí mláďata chytával: potěšil se s nimi a pak je pustil. Dokud drží čejčí mládě v rukou, čejka létá nad hlavou a křičí.

pérniai loni: Loni i starosta byl celou zimu nemocný. △ Protože kněz loni jezdil, ale letos jsou vyjeté koleje jasně vidět (pole je protkáno brázdami).

pešiõ|ti, -ja, -jo trhat: Ve čtrnácti letech jsem šla sloužit jako děvečka: obsluhovat prasata, roztápět pec, škubat peří.

piáu|ti, -na, piové kazit: Nepiáuk tąmsta širdelės su tais váistais.

piemenỹs (3ᵃ) pastýř: Pastýřů mívalo hodně práce. Když se stmívá, ještě je hodně pastýřů. Pastýři na podzim vždycky běhávali promočení za prasečími ocasy.

piemenystà sg. (2) pastýřská služba △ od piemenỹstos od dětství: Od pastýřské služby je nemocná.

piemenỹstė (2) hloupost, klukoviny pastýřů: Má za sebou všelijaké pastýřské kousky.

piev|ókšnis (1) loučka: Zoral všechny loučky, už není kde pást krávu. Oral, udělal brázdy těmi branami a nemohl zasít, a teď tam stojí taková loučka. -okšnėlis (2): Louček tu teď zůstalo: na jaře bylo mokro, nemohli je zorat.

pikt|as, -à (4) 1. silný, hořký: Hořčice jsou strašně pálivé — ochutnej. Copak ti hořké papriky spadly do talíře? 2. který štípe: Kopřivy jsou velmi pálivé, k ovcím nepustí.

piliõtas (srov. lot. pilot „neklidně plakat“) (2) rošťák: Je to velký rošťák: rozbil okno.

63

piliotyštė (srov. piliotas) sg. (2) rošťáctví: Je plný rošťáctví: vzal a rozbil talíř.

pilnaitis sg. (1) úplněk: Když se sejí hrách, za novoluní se neseje; když se trefíš do úplňku, prý hrách kvete skrz naskrz.

piningas (3ᵇ) peníz: Zdraví si za peníze nekoupíš.

pirktin|is, -ė adj. (2) co není podomácku vyrobené: My sami jsme toho tolik napředli, kdo pak nosil ty kupované věci!

pirmaračiai pl. (1) přední část vozu: Zlomily se přední části vozu.

pirp|ti, -ia, -ė bzučet, hučet: Rádio hučí, už nemůžu poslouchat, vypni to.

pirš|auti, -áuja, -ávo dohazovat, navrhovat: Začali mi dohazovat dívku z farnosti Pakruojis.

piršlystà (2) dohazování: Rodiče pořád dohazují. Dohazování — to je můj kůň: vydělává na chleba.

plákan|as, -à (srov. lot. plakans „plochý, zploštělý“) (3ᵇ) plochý: Karasi jsou placatí, ale mníci jsou pěkní, tlustí, neplacatí.

plaukúot|as, -a (1) △ plaukúota pabieda kůň a vůz: Přijel jsem plaukúota pabieda.

pleikà (2) gumová plácačka na dřevěné násadě: Mouchy se bijí pleikà.

plepė|ti, plėpa, -jo bublat, prudce vařit (o hustém jídle): Kaše bublá, vaří se, až se na ní udělá škraloup.

plėrpaičia podst. (1) kdo hlasitým smíchem dává najevo svou přítomnost, kdo je lehkomyslný: Takové plėrpaičios, jak vidíš, chodí a hledají muže.

plėš|ti, -ia, -ė rvát, trhat: No, když rve leny — to je pořádná trhačka. Ořechy trhá i se všemi listy.

plikakàkl|is, -ė příd. jm. (2) plemeno s holým krkem, neopeřené: Dříve bývaly slepice plikakàklės: celý krk holý, jen ten vole je opeřený.

pliupšė|ti, pliùpsia, -jo △ pliupšėti dykojė vietojė pomlouvat neprávem a bezdůvodně: Já ty ženské pokárám (zahanbím), když začnou pliupšėti dykojė vietojė. Je správné takhle pliupšėti dykojė vietojė? Podívejte se, jak se chováte!

pló|ti, -ja, -jo bít, nakládat, dávat: Už vidím: pořád mě jen bijí, bijí — už mě praští i do hlavy.

plūk|ti, -ia, -ė tlouct, lámat: Dnes leny lámou stroji.

pluš|tis, -iasi, -ėsi lopotit se: A ta ženuška se ještě lopotí, pracuje až se potí.

po (s akuz.): Po té válce rozdělovali půdu. Už jsem po modlitbách (pomodlil jsem se).

pódinai (1) mn. (srov. lotyš. pāde „kmotr, kmotra“, pādēns „křtěnec“) křestní rodiče, kmotři: To jsou jeho pódinai. Odvezli dárky pódinam.

pómpis (2) pumpa, čerpadlo: Zajdi k pómpis a načerpej si vody.

pópieriai mn. (1) dokumenty: Prohlédl si všechny pópierius a odjel.

prádantė (1) přirozená mezera mezi zuby: Mně se líbí ten člověk, který má velkou prádantė, má řídké zuby.

pradėniu každý druhý den: Když budu vozit mléko pradėniu, zabere to polovinu pracovního dne.

pragrim|ti, -sta, -o zmizet, propadnout se, zahynout: V Kórtų grájime jsme se málem propadli.

prakapimas (2) překážka, smyšlená výmluva: Oni se vymlouvali, že nemohou jít pít do naší studny: každý muž má nějakou výmluvu — že je při pití někdo nenajde, že je nepozvou, nebo že ani oni nedostanou pivo.

64

prāmanē (1) přezdívka: Už mu nedáš přezdívku, už si na ni nevzpomeneš, řekne: copak neznáš jeho příjmení?

pramėt|yti, -o, -ė odházet, očistit: Ráno vstal hospodář a cesty odházel.

pranōk|ti, -sta, -o oschnout: To prádlo snad ještě oschne do večera.

prasidė|ti, prasideda, -jo △ prasidėti gyvenimą usadit se, zařídit si živobytí: Za dva roky jste si mohli zařídit živobytí.

prasikalt|is, -ė (1) zločinec: Jeho otec byl zločinec.

prasikūrti, prasikuria, prasikūrė zařídit si živobytí: Mladá jsem se vdala, muž byl hodný, brzy jsme se zařídili. △ Koza se zabydlí, koza skončí.

prasimūld|yti, -ija, -ijo (srov. lot. mūldēt, mūldināt) zmýlit se, špatně počítat: Zdálo se mi, že byla středa, ale možná jsem se zmýlil. Nesmíme se přepočítat, musíme se dobře dívat.

prasis kėlti, prasiskel ia, prasiskelė prorazit se skrz: Jde a padá, jde a padá: bojím se, že si rozbije hlavu.

pra|smukdyti, -smukdo, -smukdė promrhat, přivést na mizinu: A tak tam promrhal svůj majetek.

pra|taisýti, -taiso, -taisė propít, prohýřit: S děvčaty propil majetek a dali ho do dražby.

pratvirk|ti, -sta, -o vymknout se: Tak už se ten starosta úplně utrhl ze řetězu: podívej, kolik mléka rozlil. Oba jsou velmi rozverní: jeden je takový a druhý taky.

pravarinēti, -ja, -jo rozfoukat, rozehnat: Vítr snad ty mraky trochu rozežene.

pravōž|ti, -ia, -ė otevřít oči: Už se nedívá: trochu otevře oči a zase je zavře.

pri|daryti, -daro, -darė ztlumit: Ztlum tu tu muziku!

pridě|lat, přidává, -l zavřít (v hádance): △ Když přidává, je toho méně, když ubírá, je toho více (zavřít a otevřít okenice).

priekšis (srov. lotyš. priekšā) (1) přední část: Kde nic nebude: poznáš to zepředu, nejen zezadu.

priekšutin|is, -ė (srov. priekšis) (2) přední: Vypadl mi jeden přední zub.

priekšakta (1) část kamen před čelem: Přední část kamen se hodně odlomila.

prietvara (1) zadržování moči, taková nemoc: Otec zemřel na zadržování moči: nemohl se vymočit.

prigiedō|ti, prigieda, -jo opatřit, obstarat: On jí obstaral dítě.

prigimti, prigimsta, prigimė narodit se: Narodila se jim holčička.

prigimt|is, -ies (1) narození: Kéž Bůh nedopustí takové povahy — on za nic nemůže.

prikýšlė (2) důvod, záležitost: Má toho hodně na práci: než dojde přes vesnici, přijde večer — tady něco řekne, tam něco řekne. Měl dobrý důvod tam jít.

prilik|ti, prilieka, -o 1. zůstat (mnoho): Co zbylo po kártech, není kam dát. 2. udělat: Dítě neumí orat a nadělalo hodně škody na úrodě.

priliṅk|ti, -sta, -o přilnout, sympatizovat: Tato (sovětská) moc ještě nebyla a Kārolis Pōzela už k vám přilnul.

primezgýtuvė (1) materiál, k němuž se připevňuje začátek a konec osnovních nití: Na primezgýtuvė se sváže osnova, když se začne tkát a když se skončí. Primezgýtuvė je z koudele.

pri|ramtyti, -ramto, -ramtė nažrat se: Housata se nažrala až po krčky.

pri|rasti, -randa, -rado najít, objevit: Všechno jsem nasekal, a vy si ještě najdete, co sekat.

prisidirb|ti, -a, -o nadřít se: Pořádně jsem se nadřel: vozil jsem seno na hromady.

5. Leksikos tyrinėjimai

65

obléci si, opatřit si: Nové šaty si nemůže dovolit: nemá peníze, a tak si kupuje staré.

přisikant|yti, -ija, -ijo hybridní sloveso (z polštiny) přitulit se, zalichotit se: Chtěl se jí vetřít do přízně.

přisikrenkė|ti, -ja, -jo (srov. krenkis) dělat si starosti: Kolik jsem si kvůli tobě dělal starosti, že jsi tak neklidný.

přisipere|dit, -a, -o mít mnoho mláďat: Ti vrabci mají spoustu mláďat.

přisi|prosit, -prosí, -prosil zalíbit se, získat si přízeň: Jen hospodyně si získá přízeň krávy, cizího člověka si neoblíbí.

přisivlast|nit, -a, -o přivlastnit si: Takový příbuzný se k nim přistěhoval a zůstal u nich bydlet.

přisiėk|ti, -ia, -ė pomoci: I my mu pomáháme, když je potřeba s něčím pomoci.

přisertì, přìseria, přìšėrė (srov. šerti) △ přìšėru jājų nacpat plné úly: Úl je už pořádně naplněný, víc už se do něj nic nacpat nedá.

přitàtinti, -a, -o ztlouci: Počkej, až přijde a pořádně tě zmlátí. Dávejte pozor, ať vás nezmlátí!

pučkà (2) (z polštiny) tupý konec vejce: Tupý konec vejce čejky a konipasa je velmi skvrnitý.

pundūlė (srov. lotyšsky puncis „druh hliněné nádoby“, estonsky punts „tlustý, baňatý“) (2) hliněný hrnec opletený březovou kůrou: Pundūlė je uprostřed široká a hrdlo má úzké. Pundūlė je z hlíny a opletená březovou kůrou. Naplnili jsme pundūlė peřím. Pundūlė bývala postavená pod mlýnskými kameny.

pūntagálvis (1) vranka obecná: Vranky plavou pod vodou: mají mohutné hlavy a ne tak krátké ocasy.

pūodas (1) △ davatkų pūodas velká modlitebnice: Moje máma je velká modlitebnice.

pūodkelė (1) hadr na sejmutí horkého hrnce, špinavý kapesník: Takovou pūodkelė sis vzal a pořád si s ní utíráš.

pūravietė (1) starší název: políčko oseté jedním centnerem osiva, které dostával k osevu pasák nebo čeledín: Na půlce pūravietė také zaseješ hodně lnu. Čeledínovi přidělují pūravietė. Na jednu desítinu čtverečního měřice připadají čtyři pūravietė.

pūrēntis, pūrēnasi, pūrēnosi pohybovat se, chvět se: Ty papíry se třepotají a vrabci nejdou k třešním. △ pūrēntis terp žēmių koupat se v písku: Před deštěm se slepice hodně popelí v zemi.

purpsē|ti, pūrpsia, -jo praskat, vrzat: Mān terp rankos pūrpsia, skauda labai.

půrti půrti: Ta větvička půrti půrti: to jsou její žerty, a máma tehdy ty včely hlídá.

pūšbackis sud, (1) malý sud: Parvēžė pūšbacki silkių; kad kvėnia, kad nóriausi!

pusbernēkas (2) polok, nádeník ve věku 14–17 let, zast.: Samdė tą pusbernēką pienu (pienui) vežti.

pusiáuryčiai pomn. (1) jídlo před snídaní: Šeimininkė jau pusiáuryčių valgė, tai dabā nenória teip greitai. Pusiáuryčių seniau duodavo duonos riekę, ir kaip skanū būdavo.

pūsgegutuītis (1) dospívající kukačka: Jau uodega ilgā, jau jis išlenda ant stōgo — nu jau toks pūsgegutuītis būvo.

pūsrakis (1) polovina doby od naložení vajec do líhně do jejich vylíhnutí: Jau kiaušiniam pūsrakis, eisiu žiūrėti, ar užversti.

66

pūsras (1) trouchnivina dřeva: Ing dūli dēda pūsra: jis tik smilksta, dūmai eina. Pūsras iš gluosnio kėlmo. Pūsra padaužyk, ir subyra.

pūšti, pūčia, pūtė zvracet: Aš negaliū važiuoti: tuoj pūčiū, ir ganā, – tempia ir tempia.

△ pūsti sāvo dūdą dělat si po svém, jak se komu líbí: Kaip marti atėjo, kožnas sāvo dūdą pūčia.

putō|ti, -ja, -jo tát, měnit se v pěnu: Snìēgas jau tirpsta, bālēs putōja. Ant vāndenio užsidēda burbuliukai – putōja snìēgas.

putrà (2) △ za víru, ne za putru za ideje, a ne za hmotný prospěch: Už vėrą ne už putrą: vienas už kitą užsistoja.

R

rāgas (4) rukojeť: Tímto kolem už nelze odšroubovat řídítka.

raguōlis (2) kulatý bochník: Podívej se, jak se roztrhla pec, ten bochánek je celý kulatý: pec nehřála. Pec dobře hřála, ach, jaký pěkný bochánek.

rānga (1) (srov.? lot. ruoga „období říje“) slavnost, shromáždění: Můj strýc odjel na velkou rāngu: na shromáždění poslanců.

rankà (2) rána rukou: Mužova rána rukou se mu vrátí: bude to bolet – není třeba se prát.

rāštis, rāndasi, rā do si objevovat se: V životě červa se přece rodí z téhož vajíčka. Všelijaká technika vzniká v přírodě.

rašyti, rāšo, rāšē plést vzory, plést podle vzorů: Ona krásně plete rukavice se vzory: jen jí je dát uplést!

raudonīkė (2) vřesovec červený: Červený vřesovec je rovnou na začátku krásný: stonek je bílý, ale hlavička červená.

rāugalas (3ᵃ) zkvašená tekutina z žitné mouky, zast. Rāugalas se jedl s chlebem. Rāugalas byl chutný, kyselý, ale ne příliš, aby stahoval čelisti: jen takový, že se dal pít. Rāugalas se nechal vykvasit: mlátili ho dokonce do mlácení – tak chutný byl.

rauklāzolē (1) řebříček: Vypila jsem odvar z řebříčku a pročistil mi střeva. Listy řebříčku jsou drobné, kvete bíle.

redēstas (2) (z pol.) šípková růže: No, redēstas jsou krásné: nádherně voní, kvetou červeně. Plody redēstas jsou dobré na zuby. Na redēstas útočí červi. Krásné, to tedy redēstas jsou, ale mají trny.

rētumais (srov. lot. rētumiem) občas: Všechno mé oblečení je domácí výroby, jen občas si obléknu kupované.

rý|yti, -o, -ē krmit, živit: Seděli jsme spolu a dívali se, jak kukačka krmí své mládě. Protože ti rodiče ty červy nosí a krmí jimi ty děti.

rýkštē (1) tkací tyčka na rozdělování nití na stavech: Rýkštēs drží ty nitě. Rýkštēs jsou při tkaní velmi potřebné. Vlož rýkštēs do osnovního válu a pak veď nit do paprsku!

ristis, ritasi, ritōsi △ ristīs iš klasēs į klasę postoupit do vyšší třídy: Každý rok postupuje z třídy do třídy.

ritulýs (3ᵇ) klubko: Když jsem tkala, přinesla jsem si pět klubek látky, každé po deseti nitích.

roblà přejít: Roblà, přešel jsem domů: za čtyři.

rōd|yti, -o, -ē osvětlovat: Rosa pěstuje drobné lístky, sluníčko ukazuje jasné kvítky d.

rugiena (1) strniště: V létě sekali tak dlouho – takové dlouhé strniště.

5*

67

rūgštinė podst. (1) vědérko na kvašení červené řepy: Už mi vyschla nádoba na kvašení, už v ní nic není.

rumbúot|as, -a (1) nerovný, rýhovaný: Muchomůrka má zespodu rýhovanou nohu,

ruošinė|tis, -jasi, -josi oblékat se, chystat se, připravovat se: Půjdu se připravit — už je večer.

ruoš|tą (4) přípravy, večerní domácí práce: Přípravy drželi, až přijeli. Nic nezdržujete, vždyť je tu tolik práce, tolik těch večerních příprav: podojit krávu, a dost. -ėlė (2): Půjdu se podívat na večerní přípravičky.

rūpl|is (2) takový druh břízy: Rūplis je velmi pevná bříza. Z rūplie neodštípneš: je velmi tvrdá. Rūplové břízy rostou více v údolích, kdežto na kopcích jsou bílé břízy. Listy rūplie jsou malé. Až uvidíš břízu se svěšenými větvemi, věz, že je to rūplis.

S

cukrovinka (2) bonbon: Všechny bonbony jsme vybalili ze šatů.

salát (2) salát: Saláty už vyklíčily, ale okurky se ještě bály vylézt ze země.

šrot sg. (1) šrotovina: Muži mleli šrot. Namleli šrot na jeden den. Muži až do večera namleli jednu míru šrotu.

sámata (1) třípramenný kožený řemen k utažení postroje: Sešvihám tě sámátou, jen mi ještě pomoz. Zadky se stahují sámátou. Děti už nedokážou sámátu nasadit. Sámáta utahuje postroj.

sámbaris (1) pohoštění pastýřů a čeledínů o svatodušních svátcích, zast. O svatodušních svátcích si pastýři houpají sámbarisy, jedí a pijí; tehdy se pastýři mají dobře. Pastýři se domluvili, že uspořádají sámbaris. Hospodyně připraví pastýřům sámbaris a já bych také rád šel mezi ně. O svatodušních svátcích pijí čeledíni sámbaris, který koupili od sedláka, malý soudek piva. Sámbaris pijí v lese, napájejí býka, aby jim neutíkal pást se do lesa.

snění (srov. 1a. sapnis) (4) sen, planá myšlenka: Ona má hlavu plnou snů: líbí se jí všelijací čeledíni.

slunce (1) △ být sluncem na mezníku doba, kdy se stín člověka kryje s linií meze. Pokud vede mez od východu na západ, bývá to ráno kolem 8 hodin a večer kolem 6 hodin (z opačných stran); pokud vede od jihu k severu, bývá to ve 12 hodin: Slunce už je na mezi, už zaženeme prasata domů; chlapi, pojďme pracovat!

such|ý, -á (4) △ zůstat suchými být bez mléka, bez uzavřeného: Těch peněz je málo, a my, ty děti, jsme zůstali nasucho.

ségr (z ruštiny) (2) člen špatné party: Séři páchají výtržnosti: sešli se a perou se.

usedlost (1) hospodářství: Jeho usedlost byla velmi pěkná.

svída (2): Svídy nejsou silné (tlusté). Svídu hoď do vody — potopí se. Dřevo svídy je velmi tvrdé, vyrábějí se z něj cívky.

sukně (z ruštiny) (2) sukně: Tak dlouhé sukně nenosila: byly jí vidět nohy.

stařík (o muži): Nestydíš se, staříku, že odjíždíš na celé léto?

vyháně|t, -í, -ěl hnát, vyhánět: Vyháníme ho ze vsi.

stařenka (2) babička: Ještě byla silná stařenka.

ubývající měsíc sg. (1) poslední čtvrť: Prasata je lepší porážet za ubývajícího měsíce: maso lépe vydrží a nekazí se.

68

serẽntis (z pol.) (2) karafiát: Okvětní lístky serẽntis jsou hladké jako samet. Serẽntis kvetou žlutě, ne příliš pěkně.

siaũ|sti, -čia, -tė praštit, udeřit: Občas když jdeš odvést krávu na pastvu, tak se ohání rohy.

siekavietė (1) vyměřená půda pro čeledína nebo pacholka za celoroční práci (o rozloze asi 20 arů), aby si zasel siekui obilí, zast. nář.: Do siekavietė se vešlo dvacet arů. Čeledín půdu siekavietė dobře obdělá a vyroste na ní dobrý len. Zasel siekavietė ječmenem.

siekšnis (1) předená nit: Když mě máma učila příst, říkala: dívej se, dobře siekšni. Když předeš, je to siekšnis, když dopředeš, zůstane nit.

sylė (z pol.) (4) síla: △ Starý dědeček, shrbený na hrbu, je bohatý na sylė: co neutáhne ani sto koní, to unese na hrbu (mravenec).

silkuitė (1) sleď, malý sleď: Bylo třeba přinést takové droboučké silkuitės.

siratuītis hybrid. (z pol.) (1) sirotek: Dobrá matka: starala se o sirotka siratuīčius.

sirbėlė (1) pijavice: Pijavice stojí ve vodě, přisaje se na nohu. Bojím se pijavic, když se jdu koupat (koupat se). Chytil jsem pijavici.

sytas (z pol.) (2) síto velikosti stolu na prosévání obilí, zavěšené na lanech, zast. nář.: To síto zavěsí na lana a prosévají obilí. Je třeba je prosít přes sytas a potom obilí převívat.

siūsti, siūta, siūto △ být siūtusio káilio být umíněný: Má velmi siūtusio káilio: rozzlobil se a ulehl bez večeře.

skaudėjimas (1) bolest: Bolesti se šíří po břiše.

skerdūnas (2) někdo poražený a zakrvácený: Přivezli ho domů jako nějakého skerdūnas.

skérskampis (1) z příčně odkrojeného širokého trojúhelníkového krajíce bochníku chleba s horní a spodní kůrkou: Ukroj tomu dítěti krajíc chleba skérskampį, dej mu už ne tak malý.

skéršplautis (1) část vozu, do níž se zasazují příčky: Skéršplautis se zlomil, je třeba udělat nový, nemůže se jet. Do skéršplautis je vyvrtaná díra. Zadní skéršplautis.

skérštvorė (1) plot, jehož latě jsou sbity napříč: Skérštvorė je na poli, kde jsou zavřena kuřata; je taková z příčných dřevěných tyčí.

skolinỹkas (2) dlužník: Dostala od jednoho dlužníka tři sta, měla je v ruce.

skurdù 1. chudě: V srdci je chudě, že uctívají takového starce. 2. málo: Ty máš málo peněz.

slaptūkas (2) tajnůstkář: Byl to takový tajnůstkář, nic neříkával.

slaugýtis, slaugósi, slaugési vrtět se, točit se: Děti se vrtěly kolem oken, ale do světnice nešly.

slėgutis (2) mora: Mora mě při její veselici tlačila.

slėnksnis (2) práh: Dítě přišlo ke prahu a pláče. △ Nesedej si na práh – psi tě pokoušou. slėnksnėlis (2): Vylezla do komůrky přes práh.

slidė (2) část pluhu, která klouže brázdou: Pluhová část se ulomila, nemohu už orat, je třeba ji odnést do kovárny na opravu.

smaigalis (1) špičatý konec: Drž špičku nahoru – chodil takový chlapík s vejci. Když jsi špičku prorazil, otoč to druhým koncem.

smakiūkas (2) hybrid (z rostl.): levandule: Levandule skomírá, když ji stiskneš. Levandule dlouho kvete, až do podzimu: ty vrcholky uschnou a zespodu znovu vyžene květy.

smalstýbė sing. (1) chuť, touha: Takovou prokletou chuť na to pivo má: pije, dokud nezavře oči (dokud neusne).

smėgčiai pl. (2) stará hra s nožem: △ Půjdeme házet smėgčiai. Když jsme byli pasáčky, chodívali jsme házet smėgčiai: rozevře nůž a dvěma prsty ho pustí, aby se zabodl do země.

69

smèrčium (z polštiny) smrtelně: Spadl z vozu a zabil se smrtelně.

sodynėlis hybridní tvar (z polštiny) (2) nádobka: Vymyj tu nádobku, do které se nasypou bobule.

spaiglis (2) trn, bodlina: Krušina je hodně trnitá: píchá, ach, píchá. Kopřivy mají bodliny: jsou tak maličké, ale bodnou. Angrešt má trny, nedá se k němu přiblížit — rozdrásá ruce.

spaigliúot|as, -a (1) trnitý, ostnitý: Bodlák je velmi trnitý: nedá se vzít do rukou.

spárd|ytis, -osi, -ėsi dunět, hřmít (o hromu): Jdi, hrom už hřmí — zapálíš oheň, chceš, aby chalupa vzplála!

spèk|áuti, -áuja, -ávo hádat: Začali jsme hádat podle příjmení, koho propustí domů.

spiáutuvas (1) plivátko: Plivátek je plná podlaha. Jaká odporná plivátka — zvedá se z nich žaludek. V plivátkách se začala objevovat krev.

spinduolis (2) paprsek: Sluneční paprsky vytvářejí duhu.

sprágšė (srov.? lot. spradzene ’druh jahod’) (2) jahoda: Sprágšės rostou velké. Vařili jsme sprágšės na zimu. Mám velmi rád marmeládu ze sprágšių.

spręsti, sprendžia, sprendė uvážit, probrat: Proberme, zda bude ta látka dobře utkaná. Proberme, jak tu látku tkát: zda ji tkát osmi nitěmi, nebo ne.

sprogtinė podst. (2) poslední, nejhorší: No, to už je úplně poslední kus; chodí po měkkém chlebu.

spróklena hovor. (1) někdo vyhublý, zchátralý, vysušený: Kàc kàc kàc — podívej, jak tomu spróklena říkají.

spog|úoti, -úoja, -ávo tvořit bublinky: Voda začíná bublat, za chvíli se bude vařit.

spūr|is, -ė příd. (2) který je střapatý, odrůda střapatých: Střapaté husí peří visí dolů. Střapaté astry. Jiřiny jsou střapaté.

stabulė (3^b) stolička: U Jana večer hořela stolička. Zapálí stoličku, když sedí kolem a zpívají.

stačiai přímo, jakoby, jako: Přinese přímo koňské maso.

stainia (sl.) (4) koňská stáj: △ Čtyři hřebci stojí ve stáji a pátý pobíhá kolem ní (hádanka).

stàkt: Stàkt se vydá z bažiny a zastřelí zajíce.

stankėlis (2) (srov. lotyš. stankis ‘ein Holzgefäss’) dřevěný soudkovitý sud: Do stankėlia nalévají nadojené mléko. Staří lidé uchovávali kvas ve stankėliu.

starkūitis (srov. lotyš. stārka, starkis, starkis) čápátko: Ale, už to jsou velká čápátka, už vystrkují hlavičky z hnízda!

stiebūn|is, -ė (2) △ stiebūniai salōčiai druh salátu: Stiebūniai salōčiai rychle zhořknou, zatímco hlávkové saláty zůstávají déle měkké, mladé a nehořké.

strèkis (srov.? lotyš. strākis) (1) postranní hromada: Velké strèkisy jsou navršené, je tam hodně obilí. Vylez na strèkis a ušlapej ho. Obilí do strèkisu neukládají, čekají na konec léta: prý aby ho nežraly myši.

su (s genitivem) Je třeba se s tebou srovnat.

su|arkýti, -árko, -árkė zničit: A tak zničila život takové dívce, a sama je zkroucená jako Smrtka.

sudirb|ti, -a, -o zorat, obdělávat: On obdělává zahrádky všem.

su|draskýti, -drásko, -dráske sníst: Hospodyňka si k svačině sní nějakou placku.

sugub|úoti, -úoja, -ávo složit do stohů, do kup: Žito skládá do stohů. Před deštěm stihl složit seno do stohů; teď, když prší, se ničeho nebojí.

sukirmýdin|ti, -a, -o nechat shnít: No, letos už ty deště všechno nechají shnít.

70

sukir|myti, -ija, -ijo rozpadat se, hnít: Říká se, že hedvábí dlouho neplesniví. Hoď to do kouta a všechna tráva zčerviví.

suknėr|pti, -ia, suknerpė udělat, stlouct: Vrací se z práce a zase chce něco stlouct.

sukranė|ti, -ja, -jo (srov. nukranėti) zestárnout: Už úplně nic nepamatuje: zestárl, už nemůže chodit a je ještě tak protivný.

sukrigul|iuoti, -iuoja, -iavo (srov. krigulis) pokrčit: Tady jsi to ošklivě sešil: pokrčil jsi to – jak je to možné!

sukri|sti, sukri̇̀nta, -to ulehnout: Všichni si lehli do jedné postele.

sūk|ti, -a, -ė strkat: Strká mu pěst pod nos. △ vėtrai sūkti blíží se bouřka: Taková bouře se žene, zvedá střechy.

su|laistyti, -lȧ́isto, -laistė zalepit, utěsnit: Je třeba utěsnit pec: dole je hodně popraskaná. Pec jsem zamašil, aby v ní nebyly dírky a neunikal oheň.

sulig podle: Podle mého věku jsi ještě jen děvče, taková dospívající.

sumačio|ti, -ja, -jo svázat, zkrátit: Když byl bič příliš dlouhý, zkrátila ho.

sumetė|jas, -a (1) kdo je chápavý, obratný: On je takový, jako by neměl rozum: potuluje se po světě, a dost.

sunkà (2) šťáva: Z těch malin bude trochu hustší šťáva. Vypij tu šťávu – budeš silnější.

sūpuoklės (1) houpačka: Houpačka bývala zavěšená u chléva.

susig|auti, -auna, -avo chytit: Slepice jsou celé podrápané, bolavé a nedají se chytit.

susigrėž|ti, -ia, susigrėžė otočit se, obrátit se: Přijeli, naházeli pytle, otočili se a odjeli. Otočil se a odjel.

sugrū|sti, -da, -do skrčit se: A tak jsem se zranil: skrčil jsem si ruce tak, že jsem nemohl nic přinést k ústům.

susikrenkė|ti, -ja, -jo (srov. krenkis) znepokojit se: Proč jsi tak znepokojený, onemocněly snad děti?

susikvipin|ti, -a, -o navonět se: Mań’ apjuoks, sakỹs: susikvipinusi senelė, susiparfumavusi.

susiliežiu|uoti, -uoja, -avo pomlouvat se navzájem: Susiskundžia, susiliežiuvoja – ir nebe draugai.

susilk|iuoti, -iuoja, -iavo potřít tukem ze sleďů: Žiūriu, kad nesusilkiuoju aš tamstai stiklinę.

susimėsti, susimeta, susimetė spřátelit se, žít spolu důvěrně: Màs nebuvome susimetę, nesimylėjome.

susisūkti, susisuka, susisukė zvrásnit se, svraštit se: Žandai susisukę: nieko neliko to šėnio.

susil|taisyti, -taiso, -taisė učesat se: Kas tavo par puikumą: teip plaukus susitaisiusi ir vaikščioji nosį užrietusi.

susivėrkti, -ia, susiverkę rozplakat se: Jinai susiverkė ir išbėgo.

sušerti, sušeria, sušėrė (srov. šerti) navršit: Linūs šlapius sušėrk terp ardų – sušūnta.

sušliauk|ti, -ia, sušliaukė smést, shrnout: Sušliaukčia šiaudgalius ing kertė ir liūobia arklius.

su|šnekti, -šnėnka, -šneko krátce pohovořit: Jisai sušneko su pavaduotoju.

sušpōg|ti, -sta, -o zhubnout, seschnout: Kô tu toks sušpôgęs, ar sergi?

71

sutrāt|yti, -ija, -ijo zbořit, rozbít: V Naujā byla postavena chalupa — všechno zbořil.

sutrāk|ti, -ia, -ė vypít: My jsme to pivečko rychle vypili.

sutvėrimas (2) vzhled, tělesná stavba: Na pohled by to byl krásný člověk, ale jinak je to nesprávné.

s(u)varvė|ti, suvarva, -jo △ kąd tu suvarvėtum kéž bys zmizel: Kéž bys zmizel — kolik škody jsi mi způsobil!

sužaginiuōt|as, -a (1) složený do snopů: Jetel je složený do snopů, stojí složený mezi snopy.

svaigulỹs (3^b) alkoholické nápoje: Co naděláš — alkohol je potřeba. Kvůli tomu alkoholu se nic neděje: chudí i páni — všichni pijí.

svėtīm|as, -à (3^b) který jen prolétne kolem (o ptácích): Jeřábi jen prolétají: přiletí a odletí.

svietas (sl.) (1) lidé: Teď už je ten svět nějaký maličký, jaký chudáček!

sviltas jednotné číslo (2) spáleniny: Co mi tu smrdí spáleninou?

Š

šakalỹs (3^b) △ bez šakálu bez zapálené louče, kolik chceš, spousta: Bez šakálu se může objevit takových, kteří nebudou ukazovat dobytek.

šakumėlė (2) vidlicovitá větvička: Když se v létě kosí, přiváže se k kosě a k násadě kosy šakumėlė. Šakumėlė je vidlicovitý stromek.

šalỹ vedle △ odložit vedle nehubovat: Ať řekneš „gitān“, nebo to odložíš vedle — je to totéž.

šalýmais vedle: To je vedle po stranách položené. Stojí to po stranách.

šaliumà (3^b) teplo, horko, pára: Teď je vedro. Při takovém horku se těžko dojí: ovádi velmi útočí, člověk se nemůže bránit. Když je málo horka, přidají ho víc (když v lázni není horko, polijí kameny vodou).

šarkakōjis (2) vysoká kopretina s lodyhou, která kvete v zahrádkách bíle a červeně: Šarkakōjai kvetou jako heřmánek, listy mají jako mrkev. Šarkakōjai rostou vysoko.

šarmūkšnis (2) jeřáb: Šarmūkšnis vyžene čerta z domu.

šeimininkystė (2) hospodaření: Když jsem se vdala, do hospodaření jsem se nezapojovala.

šėlmenis (1) šelmuo: Prostrčili jsme to skrz naskrz — až po šėlmenis. Náš šėlmenis je rozcuchaný.

šėrė|jas, -a (srov. 1a. šērėjs) (1) kdo rozvěšuje obilí nebo len v sušárně na lísky k sušení, zast.: Ona byla šėrėja: ne každý uměl správně naložit obilí do sušárny.

šērti, šēria, šērė △ šērti jāują (srov. 1a. šērt riju) ukládat obilí nebo len na lísky k sušení, zast.: Muži ukládají obilí do sušárny. Je třeba jít ukládat obilí do sušárny.

šiaudeliūkas (2) stéblo: Vezme stéblo do zobáčku, pak tu zeminu vyplivne a přilepí ji na hnízdo.

šiaudgalis (1) konec slámy: Dvůr je posetý kousky slámy.

šiemēt letos: Prší jako zlověstně: letos to tedy s obilím bude špatné.

šiep|tis, -iasi, -ėsi rozvíjet se: Brzy rozkvete, už se rozvíjí.

šýkštas, -à (4) odolný, otužilý: Je velmi otužilý: nebýval nemocný, nic mu neškodí.

šil|tybė podst. ž. (1) teplo, hřejivost: Hrozné teplo: nechce se mi ani jíst, ani nic. Hrozné teplo na spaní.

72

šilionas (z ruš.) (2) šprýmař, lhář: Jen poslouchej ty šiliony: něco ti nakreslí a ty tomu uvěříš.

šimtin|is, -ė příd. jm. (2) stý: Už teď vstoupil do stého roku.

šit|as, -à (4) tento: Tuhle kočku myši vyženou z domu: je tak líná.

šiurpos mn. č. (1) husí kůže, mrazení: Z těch zkvašených bobulí, které jsi tam snědl, mi běhá mráz po celém těle.

šlepu šlepu šlept šlept: Kolem šel šlepu šlepu v botách — bylo totiž hodně mokro.

šoninis (2) △ leisti šoninį hrát určitou hru s nožem, kdy se nůž hází přes bok tak, aby se zabodl do země: Hrát šoninį není těžké. Hrát šoninį levou rukou je těžší, možná se napoprvé ani netrefíš: můžeš se trefit třeba až při každém třetím hodu.

špuolia (srov. lotyš. spuole, spūole) (1) cívka: Špuolia, na které se navíjí nit. Nit z cívky.

štabinas (srov. lotyš. stabans) (1) člověk neomalený, který nebere ohled na druhé: Byla to tak krásná dívka, a ty sis k sobě pustila takového neomaleného chlapa, aby tě takhle umazal! Ti muži jsou neomalení: leží rozvalení, zatímco ty pracuješ sama.

šulnis (2) studna: Do studny neplivej, protože po smrti budeš muset vypít celou studnu.

šūtas (2) △ duoti šūto dát co proto, vynadat: Muž jí pořádně vynadá kvůli těm kalhotám.

švank|ūs, -ì (4) rychlý: Rychlé letadlo: kolik kilometrů urazí za hodinu. Rychlý vítr — daleko doletí (doběhne). Zajíc je velmi rychlý: pes ho nedohoní — běží rychle.

švañkiai přísl. rychle, prudce: Nepouštěj koně tak rychle.

švap|lỹs, -ė (4) šišlavý: Byl takový šišlavý: nebylo dobře rozumět, co říká.

šuvà, šunìes (4) △ šuo: šunį nudurti být velmi zanedbaný kvůli nečistotě: Je tak špinavá, že by mohla psa probodnout čtvrtákem.

T

tečka (4) tečka: Genys má takové tečky. Dívky měly tvář posetou hnědými tečkami. tečička (2): Vajíčka skřivana jsou modrá s tečkami, pučka je velmi konopně zbarvená.

výpomoc (4) hosté, pomocníci při pití: Byla malá výpomoc na Petra: zůstalo hodně piva.

pomocník (2) pomocník: To jsou pomocníci: strhali jen klacky, ale brambory nechali.

tmavší (4) tmavší: Ze Šuknů mi podej ten tmavší.

tank (1) tank: Pět tanků bylo rozbito. Jeden tank ještě nevybuchl. Z tanku vyhodili mrtvého člověka.

jakoby jako by, jakoby: Na konci léta se jakoby ještě trochu shromáždili.

mezi mezi: Mezi pasekou roste nejvíce jahod (srov. lot. starp priedites, starp eglites).

tetřívek (1) tetřívek: Tetřívek v lesích tokal.

vlast (2) rodný kraj, rodiště: Naše vlast byla poblíž.

tatínek (srov. lot. tēviņš) (1) tatínek: Tatínek mi dá kolo. Tatínkovo kolo je velmi dobré.

tolik △ tolik a tolik velmi mnoho: Ten starý má tolik zlosti. Dítě má tolik nezbednosti.

přímost (2) △ přímo rovně, přímo: Jdeš-li přímo, dojdeš k tomu lesu.

73

tràkšt klouže: Od toho nože tràkšt zpátky: než ho doneseš k ústům — olízneš nůž, a je to.

tràkt: Starší bratr tràkt naskočil do vozu.

trapn|ùs, -i (4) křehký: Takové dřevo je velmi křehké, hned se rozpadne.

trašk|ùs, -i (4) upovídaný: Ona sama je taková upovídaná. Vy jste velmi upovídaná — tak hezky se mi poslouchá.

traš|ùs, -i (4) bujný: Naše zahrada má bujné brambory.

tráuk|ti, -ia, -ė △ jako by mu z oka vypadl velmi podobný: To dítě bylo jako by mu z oka vypadlo — velmi se podobalo otci.

trėkštel|ėti, -ia, -ėjo rozdrtit, udělat křach: Bylo třeba toho brouka rozmáčknout, když na něj člověk šlápl.

tri tri: Předák (pastýř) zatroubí na trubku tri tri, a vstávejte.

triūbà (sl.) (2) trubka: Pasáci zatroubí na trubku a večer ženou dobytek domů.

△ druhá trubka zast. druhé znamení pastýře k vyhnání stáda: Druhá trubka předáka žene dobytek z chléva do ulice. První trubka zast. první ranní troubení pastýřova rohu: Po prvním zatroubení předáka musí pastýři také vstávat.

trūk|ti, trūnka, -o netrvat: Jak ta krása rychle pomíjí: tady se podíváš a už je tu stáří.

trup|ùs, -i (4) měkký: Měkkou věc ještě sníš, ale když chléb ztvrdne, už ho nemůžu.

tukr|ùs, -i (4) čistý, důležitý, plný: Kdyby ta dívenka byla statná, plná, ale teď je zesláblá, taková hubená.

tūtė (2) teta: Proč se tak loudáte, ani nezvedáte nohy, když jdete — pořád jen šoury šoury.

tvàkt cvak: Včera večer mi tvàkt do rukávu: ten kohout mě tak štípl.

tvértis, tvér iasi, tvėrėsi △ nemůže obsedět neposedí, nevydrží na místě: Nemůže obsedět: pořád běhá po tancovačkách.

tykšó|ti, týkšo, -jo telkšoti: Tady je takové štěrkopískoviště a žáby se tam čvachtají — to po letošních deštích.

tvorinėlė příd. (2) plotová: Na konci pole je zahradní kůlna a hned vedle ní plotová.

U

uk|ùs, -i (4) žravý: Med je velmi žravý.

ùnaras (sl.) pýcha, ambice: Sám jde pěšky, ale svou pýchu veze ve voze.

ocas (3ª) △ dostat do úodegą dostat výprask: Od svého muže dostala pořádně do ocasu.

vplést do ocasu zřídit, uhodit: Srazila ji na zem a několikrát ji přetáhla řemenem přes zadek.

upókšnis (1) potůček: Je to malý potůček, ale voda pořád teče.

ùžantis (1) ohniště: Zametá do ohnišť popel. Ohniště jsou plná popela.

užimti, užima, užėmė přijmout, trávit: Mně mléko nesedne: není mi dobře, celý den se necítím dobře.

užkabavó|ti, -ia, -jo hybridní tvar slovesa užkabinėti, točit se kolem (o dívkách): Pořád se motá kolem ženských, toká, ale ženit se nechce.

ùžkambaris (srov. užkambaris ‚ohniště‘ — Šeduva, kambarỹs ‚tmavý konec světnice k uskladnění potravin‘, kamburỹs ‚zákoutí‘, ùžkaboris ‚zákoutí‘) (1) zákoutí: Polož tu krabici do toho zákoutí.

74

vykládat, vykládá, vyložil △ vykládat řeči pomlouvat: Když chodíš s dívkou, tak si ji vezmi, a když ne, tak o vás lidé začnou šířit řeči.

rozpálit se, rozpaluje se, rozpálil se zrudnout: Ty nohy se rozpálily, otekly a zčervenaly; lež tedy na konci postele s nohama nahoře.

dopéct, dopéká, dopekl upéct něco pro hosty: Dopékl jsem chleba — vy už nejste hosté.

rozrůst se, rozrůstá se, -l se rozkošatět, vyrůst: Je velmi krásné, když se ty věnce rozrostou.

zahnutý, -á (4) ohnutý, skloněný: Hroty těch vidlí jsou velmi zahnuté: můžeš jimi vyhazovat hnůj z vozu.

přilétnout, přilétá, přiletěl přiletět a usednout: Slepice přiletěly na bránu a kdákají — bude pršet.

půdní příčné latě mn. č. (2) příčné latě pod stropem sýpky: Pověsil jsem pytel na půdní příčné latě. Jsou široké přes celou sýpku. Na latě se pokládají hrábě, násadami vzhůru.

zůstat, zůstává, zůstal přetrvat: Co všechno svět prožil a ještě prožije, než zůstane!

vynosit, -í, -il odnosit v těle: Když jsi ho vynosila a přivedla na svět, tak ho také vychovávej!

zavát, zavane, zavalil zapadat sněhem: Autobusy nejezdí: silnice jsou zaváté.

napadnout, -á, -l přichytit se: Napadla je záškrtová nemoc: během tří týdnů udusila čtyři lidi.

oteče, otéká, otekl opuchnout, naběhnout: Také mi otečou oči a na hrudi mám velkou tíhu, když mě bodne včela.

nařídit, nařizuje, nařídil přikázat: Nařídili nám jít sbírat kameny.

začít, začíná, začal počít: Už začíná ta tekutina kvasit.

zapadnout, zapadá, zapadl sejít: Prasata ještě nejsou nakrmená, a slunce už zapadlo.

přepadnout, -á, -l napadnout: Už je dvakrát přepadli a vzali jim peníze. Ty ženy se zastaly brigadýra a prosí.

užtvie|ksti, -skia, užtvieskė rozpálit: Slunce rozpálilo a hned zase bude pršet — zničí žito.

užuogana (1) pruh pole, roh pole, louka: Ten chlapec neumí orat a nechává takové úvratě. Zůstalo tam spoustu těch úvratí.

užuovė (1) závětří: Jdeme do závětří, kam nefouká vítr! To je ale dobré závětří: je tam teplo a netřeseme se zimou.

užvarė (1) plocha pole ohrazená kůly, kam se nahání dobytek: Když se pasáci vracejí na oběd domů, nahánějí dobytek do té ohrady, krávy si lehnou.

užveja (1) třetí větev provazu: Na dvě větve provázku přidej ještě třetí — bude velmi pevný. Třetí větev se přidává i k otěžím.

V

vabuolė (2) (srov. lot. vabuolis) brouk: Podívej, jakého brouka jsi chytil: jeden táhne k sobě, druhý zase k sobě.

vagystā (2) krádež: Krádež se sama objasní.

vaidinuōklis (2) strašidlo: Za soumraku přicházeli staříci — strašidla ďábla hrála s míčem.

vaik|ėsas (2) 1. mladík: Mladíci se poprali. 2. nádeník, zast.: Najali dva nádeníky. -esėlis (2) syn, chlapec: Syn té hospodyně mi odvede koně do stodoly.

75

vaikėšnykė (1) žena, která svádí muže: Ona je taková svůdnice, velmi miluje muže.

vainikas (2) květina: Půjdu na zahrádku natrhat květy. Jiřiny jsou krásné květy. Vyšívaná košile s květy. Vytrhnu květinu. Květiny hodně kvetou.

váľio △ palikti váľio (srov. lotyš. ielikt vaļā) otevřít, nechat otevřené: Když ho zmrazí, jde spát do světnice, ale dveře a okna světnice nechává otevřené.

vaľko|tis, -jasi, -josi chodit, potulovat se, loudat se: Potuluj se, potuluj se po lese, a — nic tam není.

vántlapis (1) list metly: Vejce jsme dělávali (barvívali) listy metly: světle žluté — to bývala krásná barva.

varlėlė (2) dvě tyče trojnožky, které se při určité hře snaží shodit: Když shodí žabku, běží ji znovu zavěsit a zase ji srážejí.

varniūtis (1) malá vrána: Vrána už vyvedla z hnízda vránčata.

važ|iuoti, -iuoja, -iavo naučit se, umět, dokázat jezdit: Než se rozednilo, už jsem jezdil na kole (do rána jsem se naučil jezdit).

vedžio|ti, -ja, -jo rodit, vychovávat: Zuby se mi zhoršily, když jsem začala rodit děti.

velniūkas (2) zlý duch (jinde víla): Zlý duch seká koně, kůň neřehtá.

verdenėlė (2) pramének: Pramének nezamrzá ani v zimě: voda se stále zvedá vzhůru.

verpėtas (2) vír: V hlubině (v hloubce) se vír otáčí: můžeš se tam utopit.

vėrti, vėria, vėrė △ vėrti akim dívat se pronikavě, svůdně: Ona se dívá do očí, a dost.

vientul|is, -ė (1) (srov. lotyš. vientulis) tučný, souměrný: Lžice je už nejkrásnější ryba: krásná, tlustá, souměrná, neplácá se. Měl jsem souměrné prasátko.

vienūj|is, -ė (2) △ vienas vienūjis úplně sám: Žiješ úplně sám.

vikas (2) vikev: Viky zelené posekali. Dali krávě viku.

vyk|ti, -sta, -o dařit se: Letos se mi okurky nedaří. Zlé oči uvidí — dobytek je nevydařený.

virbė (srov. virbas) (2) shromáždění lidí z vesnice k projednání společných záležitostí p...

76

vog|onė (2) (z pol.) dřevěná nádobka s víčkem, do níž si pastýři dávali jídlo na pole, zast.: Moje matka dávala do té vogōnė smetanu. Když jsem běhával a honil dobytek, máslo se v té vogōnė stlouklo. -onėlė hybr. (2): Pastýřovi (pastýřovi) hospodyně přidala plnou vogonėlė jídla.

voverėlė (2) liška obecná: Lišky jsou žluté, krásné.

Ž

žabangos mn. (1) nástrahy, pasti: Nastražím jim pasti: až půjdou, chytnou se.

žabelė (2) vidlička: Psi jsou samé vidličky a stromky v řadě.

žaburėlis (2) větvička: Přines drobné větvičky, rychle rozděláme oheň.

žaibas (3) blesk: Naházeli všechny blesky do toho sloupu.

žaislas (4) hra △ jít žaislų hrát: Tolik let jsem už ty hry nehrál a nic už nevím.

žaizdrė (2) troud, velká jiskra: Jiskry létají od železa.

žālbaravykis (1) hřib borový: Spodek hřibu borového je modrý, klobouk velký, nafouklý.

žerp|ėlti, -jasi, -josi vyhasínat: Když žhnoucí uhlíky dohořívají, kameny se hodně rozpalují a zčervenají.

žiaunėlė (2) škraloup, prasklina: Chléb, vidíš, jak popraskal — samá prasklina.

žibė|ti, žiba, -jo svítit: Ráno teprve začalo svítat a už se na nás vrhly mouchy.

žiebsė|ti, žiebsia, -jo blikat: Zavři oči, jestli budou blikat, až udeří blesky.

žieželka nářeč. (1) jiskra: Když létají jiskry, které vyšlehují z toho železa!

žinoms samozřejmě: Když už je rozmoklo, samozřejmě se nedá orat.

žiopsė|ti, žiōpsia, -jo civět s otevřenou pusou: Proč tak často civíš, jako bys něco spolkl? Civěl, až umřel.

žirgūtis (2) olšová šiška: Přišla strašná bída: sbírali šišky z olší a dávali je do chleba.

žiū podívej: Podívej, jak je to tu pěkně opravené! Podívej, jak mi chutná pivo s vejci a smetanou!

žiurkūitis (1) myší mládě: Z mouky vypadlo šest myších mláďat.

žmogėlis (2) muž, sám: Půjdu k hrobečku toho člověka.

žmonelytė (1) ženuška: Jde taková ženuška, malá babička po dvoře.

žnāib|yti, -o, -ė 1. štípat, mačkat. Těsto uválíme a štípáme na kousky tlusté jako prst. 2. bodat, pronikat: Píchání v boku mě bodá.

žōdis △ ne už žōdžio nechybět slovo: Je tak prudký; když mu nechybí slovo, to je oheň a voda.

žuvėlnykas (1) obchodník s rybami, zast. jaz.: Ve městě jsem sloužil u obchodníka s rybami.

žvaigždė (2) hvězda: Večernice už vyšla. Není vidět ani hvězdy — je úplná tma!

žvengalas (3ᵇ) co řehtá: △ Řehtačka se rozezněla na vysoké hoře, železná hlava, konopný ocas (zvonec v hádance).

žvirbl|ūitis (1) vrabčátko: Chytat vrabčátka — to jsou pořád pastýřovy práce. Z klacíků jsme pletli pastičku, chytali vrabčátka. Vrabčátka létají do té pastičky a mávají křídly. -ėlis (2) otáčení článku řetězu, aby se řetěz nezkroutil: Řetěz se přetrhl až k vrabečkovi. Vrabeček se vysoukal a řetěz se zkroutil.

77

SLOVNÍ ZÁSOBA LITEVSKÝCH NÁŘEČÍ POVODÍ ŘEKY MŪŠY

Э. Й. ГРИНАВЯЦКЕНЕ

Resumé

Slovní zásoba uvedená v tomto článku byla zaznamenána v letech 1960–1965 z úst lidí žijících v okrese Pakruojis (na území čtyřúhelníku mezi obcemi Pašvitinys–Žeimelis–Vaškai–Linkuva).

Uvádějí se zde pokud možno pouze ta nářeční slova, která buď v literárním jazyce zcela chybějí, nebo se od jeho normy liší formou, slovotvorbou, přízvukem, sémantikou, přeneseným významem či syntaxí. Zařazena jsou také slova, která podle autorčina názoru svým užíváním souvisejí s územím zkoumaných nářečí nebo s územím větších nářečních celků, do nichž tato nářečí patří.

Hlavní část uvedené slovní zásoby tvoří slova, která jsou nejaktivnější složkou hovorové slovní zásoby — jde o expresivní slovesa vyjadřující děj a charakterizující jej. Zde se odhaluje také archaická slovní zásoba zkoumaných nářečí, označující skutečnosti a předměty spojené se starobylým způsobem života obyvatelstva, jeho zvyky, mravy a světonázorem, která se zachovala v ústním podání (nebo dokonce jen ve vzpomínkách) lidí starší generace. Pro část uváděného materiálu je příznačná lexikálně-sémantická a slovotvorná blízkost příbuznému lotyšskému jazyku, zejména jeho sousedním nářečím. Tato část slovní zásoby zkoumaných nářečí je z areálového hlediska velmi zajímavá, neboť odráží jazykové a kulturní vazby těchto oblastí s jejich nejbližšími sousedy. Ve slovní zásobě nářečí povodí řeky Mūšy se vyskytují také některé slovanské a germánské výpůjčky, získané mimo jiné prostřednictvím lotyšštiny.

Slovní zásoba těchto nářečí dosud, jak lze říci, téměř nebyla zkoumána, její jednotlivé doklady se však shromažďovaly a stále shromažďují v kartotékách akademického slovníku litevského jazyka a atlasu litevského jazyka a do jisté míry se odrážejí v osmi vydaných svazcích „Slovníku litevského jazyka“ a v čítance „Nářečí litevského jazyka“.

Nářeční slova jsou uváděna v abecedním pořadí a dokládána jednou nebo několika větami.