MOKSLO KALBOS KULTŪROS IR TERMINOLOGIJOS PROBLEMOS

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXIV(1985)

JONAS KLIMAVIČIUS

SÉMANTICKÉ KALKY A POUČENÍ Z MOTIVACE

Přísné rozlišování výpůjček a kalků vychází z onomaziologického přístupu k lexiku: procesy přejímání a kalkování se značně liší, jejich výsledky jsou pak zcela odlišné. Z hlediska sémaziologického jsou však příčina a původ obou jevů stejné: obsah obou skupin neologismů — výpůjček a kalků — obvykle nepochází z domácích zdrojů. Přejímání cizích semém spolu s cizími lexémy, které jim odpovídají, se nazývá přejímání slov neboli lexikální přejímání a výsledky tohoto procesu jsou přejatá slova neboli lexikální (slovníkové) výpůjčky. Cizí semémy však lze pojmenovat (přejmenovat) také domácími lexémy — kalky: slovotvornými kalky (lexikálními, slovníkovými novotvary) nebo sémantickými kalky (významovými novotvary). Příčina a počátek obou procesů — 1) přejatá seméma—přejatý lexém, 2) přejatá seméma→ domácí lexém — jsou tedy společné: sémantické (významové) přejímání.

První proces bychom nazvali materiálním přejímáním. Druhý proces není jednotný a jeho výsledky jsou různorodé. Nejširší a nejpřesnější charakteristiku mu proto snad poskytuje pojem sémantické indukce: sémantika jiného jazyka indukuje (vyvolává) sémantiku mateřského jazyka — 1) vznik nového významu u již existujícího odpovídajícího slova (sémantický kalk), nebo 2) pojmenování nového cizího významu neologismem (slovotvorný kalk). Ve druhém případě sémantickou indukci doprovází indukce slovotvorná. Termíny sémantická indukce a indukty používají různí lingvisté už poměrně dlouho, ale jen zřídka, s nedostatečným vysvětlením a bez zvláštní pozornosti věnované terminologické otázce či terminologickému systému. Dokud tedy nedosáhly pojmové jednoznačnosti a vymezenosti, natož učebnicové samozřejmosti, zásadu „já tomu říkám“, zdá se, nelze považovat za porušení terminologické kázně ani za nárok odmítat jiné pojetí. Byla by jen svévolnou dohodou hledat pro daný jev adekvátnější odpověď, přinejmenším ne horší než zásada „já souhlasím“, která jako by zavazovala k povinné odpovědi na základě pověření autority (či autorit) vybrané kdovíjak. A. Kaulakienė ve své práci užívá pouze úzký pojem induktů neboli relativních kalků; řadí je mezičlánkem mezi vlastní kalky a domácí neologismy (lexikální nebo sémantické) — nejde o přesné, skutečné kalky, nýbrž o jisté analogy: sémantické indukty jsou podle ní typu tauras „opěra mostu“ (← бык; ačkoli бык: jautis, zatímco tauras: tur), slovotvorné pak typu tarpmatis

197

(← щуп, novotvary (nebo nově významově užitá slova) vytvořené analogicky podle modelu bangomatis← волномер), ačkoli má sklon označovat za indukty i takové případy, které svědčí o mnohem širším pojetí: galvutė (← головка a: hlava), vinių-traukis (← гвоздодёр a: гвоздодёр)¹. Autor nemá v úmyslu kritizovat různá pojetí, která vznikla pro různé účely — širší pojmové, nebo užší popisné a klasifikační — ani argumentovat ve prospěch jednoho z nich: „Význam termínu závisí na celkovém pojetí, na celém systému. Se změnou přístupu se bude ve větší či menší míře měnit i význam termínu“ (J. Girdzijauskas)². Jedno pojetí a jednoznačné termíny mohou převládnout teprve tehdy, když je daná oblast důkladně prozkoumána v širším kontextu jevů a když se vytvoří škola nebo alespoň skupina. Zatím „není důležité jednoznačně definovat termín, nýbrž podněcovat samotného člověka k přemýšlení“ (J. Girdzijauskas)³.

Obecně není cílem článku vytvářet teoretické konstrukce, ačkoli je nelze přehlížet. Spokojit se však s teorií, zejména s takovou, která jev pouze objevuje, popisuje a klasifikuje, ale neuvádí jeho příčiny a nevysvětluje jeho místo a souvislost s jinými podobnými jevy, zvláště při úpravě terminologie a v jazykové kultuře, znamená přerušit spojení teorie s živou praxí, a tím do jisté míry zradit nejen praxi, ale i samotnou vědu. Zde se volí nejširší pojetí sémantické indukce, které nezahrnuje zbytkovou kategorii, jež se ostatním nevejde do pojmu kalků, nýbrž celý proces kalkování, protože jde především o to přihlížet nikoli k poněkud odlišným výsledkům, ale ke společné příčině, jež je vyvolává. „<…> často je mnohem snazší nalézt pravdu než určit její příslušné místo“ (F. de Saussure)⁴. Pomocí podobností a rozdílů hledáme místo sémantické indukce; především bychom ji, jak už bylo řečeno, zařadili vedle přejímání. Materiální přejímání je jednodušší a jasnější; potíže (ovšem zdaleka ne malé!) působí pouze odlišení výpůjček (obvykle starých) od společného slovního fondu příbuzných jazyků — slov stejného původu (kognátů). Kalky jsou jistým druhem nemateriálních výpůjček a sémantická indukce představuje působení vnitřní formy, modelů a kategorií. Vedle přejímání a indukce existuje také interference — jisté materiální i nemateriální působení jednoho jazyka na druhý.

Sémaziologický přístup ke kalkům a výpůjčkám a jejich vzájemné spojování, které je mimochodem příznačnější pro obecnou lexikologii (a obecnou jazykovědu) než pro lexikologii speciální, nejsou novinkou ani v litevské jazykovědě. Téměř před půl stoletím napsal P. Skardžius ve stati „Kalky a významové výpůjčky“: „Cizí prvky si však nejsou rovny: u některých z nich byla převzata zároveň jazyková forma i obsah, u jiných pouze obsah. První se obvykle nazývají

¹Kaulekene A. Ju. Kalky v současné litevské technické terminologii: autoreferát disertační práce... kandidáta filologických věd. — Vilnius, 1983, s. 7—8.

² Literatūros tyrinėjimų pamatas.— Pergalė, 1983, Nr. 7, p. 162.

³ Tamtéž, s. 163.

⁴ Mintis ir ženklas.— V., 1983, p. 130 (vertimas B. Savukyno).

198

výpůjčkami, zatímco druhé — kalky⁵. Když mluví o kalkách, poznamenává, že ne všechny se překládají stejně; například řecké diametros není *skersmatis ani *kiaurmatis, nýbrž skersmuo. „Kalky tohoto druhu ve skutečnosti nejsou kalky v pravém smyslu, nýbrž jen zvláštní náhrady neboli významové kalky. Například aumuo, gaminys, imlus, įstaiga, nesąmonė atd. nejsou otrockými překlady výrazů intelektas (<…>), produktas, receptyvus, sugestija, absurdas, ale jsou převzaty z živého jazyka nebo nově vytvořeny podle jeho příkladů pro zvláštní potřeby⁶. Mimochodem, P. Skardžius při poměrně adekvátním popisu jevu neunikl nejednotnosti v užívání termínů — reikšminiai skoliniai (v nadpisu) a reikšminiai vertiniai (v textu). Je však skutečně nedostatkem, vyjadřují-li dva různé termíny dva pohledy na tentýž jev, avšak z jiného hlediska? Pojmenováváme přece pojem, nikoli věc — dvě pojmová uchopení jedné věci, a tedy i dva termíny.

Kalky jsou skryté výpůjčky (R. Budagov). Proto je třeba souhlasit jak s názorem, že špatným a nepřijatelným spisovným jazykem je jazyk znečištěný prvky, jejichž cizost každý snadno rozpozná (proto si jazyk ze dvou výpůjček vybírá tu skrytou, neviditelnou, například šuogūną, a nikoli cibulį, trešnę, a nikoli čerešnę, triušį, a nikoli kraliką, spintą, a nikoli šėpą, kėtu, a nikoli špižių apod.), tak s názorem, že vadné — slovotvorně chybné a významově nevhodné — kalky, v nichž prosvítají modely cizího jazyka, jsou stejně cizorodé jako výpůjčky materiální. Mohlo by se tedy zdát, že pokud jsou kalky skrytými výpůjčkami, jsou dokonalejší a přijatelnější ty, které jsou skrytější. Takový čistě formální pohled na skrytost však nestačí. Formálně nejskrytější jsou kalky sémantické, neboť nejde ani o žádná materiální nová slova (jakými jsou kalky slovotvorné). Pochopení motivace (vnitřní formy) zdrojového výrazu je u kalku velmi důležité a u sémantického kalku přímo rozhodující. Její nepochopení a přehlížení poškozuje jako vnitřní koroze sémantiku mateřského jazyka a zkresluje smysl významového neologismu. Vadný sémantický kalk je nejskrytější výpůjčkou (ovšem již v negativním smyslu tohoto slova), protože jeho skrytost uživatelé jazyka v situaci jazykového kontaktu nevidí: nenachází se v těle jazyka, ani v jeho oděvu, nýbrž v jeho duchu. Při úpravě kalků je proto třeba přihlížet nejen k významu zdrojového výrazu, ale i k jeho motivaci, a dokonce sledovat motivaci, která dříve existovala, ale již vybledla nebo zcela zanikla. Jen tak lze určit, zda odpovídá motivaci kalku, či nikoli, a v druhém případě najít mezi modely (nebo tendencemi) motivace mateřského jazyka analogie.

Tolik teoretických úvah je patrně nezbytných a postačí k podrobnému zmapování a pochopení jedné oblasti sémantické indukce. Ne všechny části této oblasti jsou indukcí zasaženy stejně. Je však potřebná právě systematická analýza: sémantická indukce obvykle neprobíhá jednotlivě, nýbrž skupinově; ačkoli

⁵ Gimtoji kalba, 1938, p. 145.

⁶ Tamtéž, s. 147. K vztahu termínů skolinys, vertinys, induktas viz také K. Kaulakienė A. Semantiniai vertiniai lietuvių politechnikos terminijoje.— Lietuvos TSR Mokslų Akademijos darbai. A serija, 1981, t. 4 (77), p. 99.

199

Uvnitř skupiny se často vyskytují i jednotlivé, poněkud odlišné směry či tendence, a tedy také rozdílné výsledky; proces indukce celé skupiny však má společný průběh — od modelu jednoho jazyka k modelu druhého.

Zdá se zřejmé, že rus. завод se litevsky řekne gamykla. I slepý však vidí, že птичий завод nemůže být paukščių gamykla. V zásadě nic nemění ani to, že se z neznámého důvodu ustálilo птицефабрика (ačkoli vedle existuje конный завод!), které vnucuje paukščių fabriką: jen při povrchním uvažování lze říci, že jestliže fabrikas je synonymem pro gamyklos, ale první výraz na rozdíl od druhého není motivovaný, pak paukščių fabrikas nezní uchu nepříjemně. Fabrikas skutečně motivovaný není, ale spojení paukščių fabrikas je „motivované“ stejně jako paukščio (glūbės, gerklės) pienas…

Sémantická motivace rus. завод je zcela jiná než u litevského gamykla (: gaminti). Завод pochází ze slovesa завести — 3. zařídit si, založit [srov. įstaiga,— J. K.], zřídit si, opatřit si [srov. pramonė (odpovídá rus. промышленность a промысел „podnikání; živnost“.— J. K.) — jako podnik: pořídit si]: завести хозяйство — založit, zřídit hospodářství, завести сад — založit si zahradu, завести пчёл — pořídit si včely BŽ I, srov. обзавести pш.— apg“

200

vininkystė „rybí hospodářství, chov ryb“ DŽ₂ — 1. рыболовство, 2. рыбоводство, 3. рыбопромышленность, рыбный промысел LŽ (žuvivaisa — „rozmnožování ryb, rybářství“ DŽ₂).

Tyto složky se mohou vztahovat nejen ke zvířatům, ale i k rostlinám a k názvům míst, kde rostou nebo se pěstují: растениеводство — augalininkystė a лесоводство — miškininkystė bei полеводство — laukininkystė. Jsou-li názvy rostliny (nebo skupiny rostlin) a místa, kde roste, utvořeny od stejného kořene, například daržovė ir daržas, liší se i jejich odvozeniny: daržovininkas „pěstitel nebo prodejce zeleniny“ DŽ₂ — овощевод LŽ, daržovininkystė 1. „zeleninářství, pěstování zeleniny“, 2. „věda o pěstování zeleniny“ DŽ₂ — овощеводство LŽ a daržininkas 1. „ten, kdo pečuje o zahradu nebo se zabývá pěstováním zeleniny“ DŽ₂ — огородник LŽ, daržininkystė „činnost zahradníka nebo nauka o zahradničení“ DŽ₂ — огородничество LŽ. Toto rozlišení názvů je však poněkud obtížné, a někdy se proto vystačí s polysémií: овощевод — daržininkas, daržovininkas, овощеводство — daržininkystė, daržovininkystė.

V ruštině je méně (ověřeno podle ОС) než v litevštině odvozenin s -ininkas, -ininkystė, které mají -вод, -водство a vycházejí z názvů živočišných produktů nebo částí rostlin, např.: плодовод СРЯ, СССРЛЯ IX — vaisininkas „pěstitel nebo prodejce ovoce“ DŽ₂, плодоводство СРЯ, СССРЛЯ IX — vaisininkystė „pěstování ovoce; ovocnářství“ DŽ₂, семеноводство СРЯ, СССРЛЯ XIII — sėklininkystė „zemědělské odvětví zabývající se pěstováním semenných rostlin a získáváním semen“ DŽ₂ (sėklininkas — „pěstitel semen; šlechtitel“ DŽ₂). V litevštině se tato činnost, kterou lze zhruba popsat jako „podnikání“ (nikoli „řemeslo“, nýbrž obecně ve významu „činnost, práce“), obvykleji vyjadřuje nám vlastnějším syntetickým modelem typu žirgininkystės, paukštininkystės: pienininkystė „mléčné hospodářství; věda o zpracování mléka“ DŽ₂ — молочное хозяйство ВZ I, молочное дело LŽ (Nainys J. Pienininkystė ir pieno higiena, 1950 — Молочное дело и гигиена молока), grūdininkystė „pěstování obilí, obilnářství“ DŽ₂, kiaušininkystė „produkce vajec“ LKŽ V (rš). Nevadí, že se vedle těchto syntetických názvů užívají i analytická spojení (pieno ūkis, pieno bei mėsos galvijininkystė Šv 1976 18 25, pieninė ir mėsinė gyvulininkystė T 1975 291 6, mėsinė ir pieninė galvijininkystė LTE III, srov. také mėsinė paukštininkystė T 1974 23 3, zatímco některé jiné syntetické názvy obdobu vůbec nemají (bekoninė kiaulininkystė T 1975 291 6, Šv 1976 18 25, Šv 1976 20 9, kailinių avių auginimas ŽŪZ, vilninių avių auginimas ŽŪZ, plonavilnių avių auginimas ŽŪZ, dokonce i plonavilnė avininkystė T 1977 221 4), a že podobná slova bez významu „chov, získávání jakožto podnikání“ mají často význam „podnikání v průmyslu či obchodu“ nebo jiné významy (pienininkas „odborník na zpracování mléka; pracovník mlékárny, který mléko přijímá, nebo prodejce“ LKŽ I 407, mėsininkas „pracovník v masném průmyslu nebo obchodě“ DŽ₂, 1. „ten, kdo se živí masem, obchoduje s ním“ Ilprk. „dravá šelma“, 2. „ten, kdo má rád maso“ (SD 75 také „prodejna masa, řeznictví“) LKŽ VIII, kailininkystė „kožešnický průmysl“ DŽ₂, LKŽ V), takže tato řada není úplná (neexistují slova

201

*vlnařství, *peřířství, *štětinářství nebo *hnojivářství, zatímco plunksnininkas znamená pouze 1. „kdo se zabývá obchodem s peřím“, 2. „písař“||„pisatel“ LKŽ X). Důležité je, že jde o charakteristický model. Úspěšně jej využil již autor prvního litevského slovníku K. Sirvydas: SD¹¹²¹ pol. piekarz, lat. pistor — duonininkas, SD247 pol. piekarz, lat. pistor, pinsor — duonininkas, pol. piekarstwo, lat. furnaria, panificium — duonininkystė „pečení chleba (jako živnost)“ LKŽ II. Že je to alespoň do jisté míry symptomatické, nikoli sporadické, snad ukazuje i to, že duonininkas 2. „pekař chleba“ LKŽ II užívají také další dva autoři starší litevské písemné tradice — J. Bretkūnas a S. Vaišnoras, tedy i autoři z jiné oblasti, navíc v textech: I duoninįks (kepėjas, pyragininkys) nusidėjo prieš poną BB1Moz40, 1. Jie stukelį duonos, nuog duonininkų keptają. <...> laiko MTP 29. Starý model žije dál: vedle pienininkystės se pravidelně objevuje mėsininkystė: mėsininkystės ir pienininkystės kompleksai T 1976 283 2; dřívější významy slova mėsininkystės — 1. LTIII272 (Bs) „řeznictví“, 2. KI444, zastar. „jatka“ — tomu vůbec nebrání.

V ruštině je zde místo -водство poměrně běžné хозяйство: зерновое хозяйство — grūdų ūkis BZ I, ZŪŽ, EkŽ, молочное хозяйство — pieno ūkis BZ I, ZŪŽ, EkŽ, мясное хозяйство — mėsos ūkis EkŽ. U významu slova ūkis je třeba se zde zastavit déle. Dvojjazyčné slovníky — všeobecné (BZ II, LŽ) i terminologické (ZŪŽ, EkŽ, PolŽ) — významy neuvádějí: хозяйство — ūkis. DZ₂ rozlišuje 5 významů slova ūkis: 1. „zemědělská jednotka, plocha obhospodařované půdy s příslušenstvím“: kolektyvinis ūkis (kolchoz), 2. „společenská forma výroby, souhrn výrobních vztahů společenské formace“: socialistinis ūkis (ССРЛЯ XVII řadí k tomuto významu také коллективное хозяйство, to však znamená „kolektivní hospodaření“, nikoli „kolchoz“), 3. „výroba, ekonomika“: liaudies ūkis, žemės ūkis, 4. „zařízení, inventář, budovy a jiné potřeby“: fabriko ūkis, ligoninės ūkis, 5. „domácí a hospodářské práce“: namų ūkis. СРЯ rozlišuje významy slova хозяйство téměř stejně, jen v trochu jiném pořadí (хозяйство 5.— ūkis 1.), navíc má i VI. význam. Není však snadné uspořádat celý soubor spojení podle těchto 5 významů. II. a V. nás tentokrát nezajímají. U IV. je třeba zmínit pouze rozšiřování, přibývání spojení — vagonų, garažų ūkis PolŽ, uosto, sandėlinis (sandėlių), butų ūkis EkŽ, dokonce finansų ūkis EkŽ, įrankių ūkis EkŽ, elektrinės mazuto ūkis T 1983 254 2, pirčių ūkis Bt 1983 7 17, antenų ūkis KV 1981 27 6 — a dotknout se přiřazování druhových názvů k významu III., který souvisí s IV.: ne vždy zde pomůže i ССРЛЯ XVII, který podrobně rozčleňuje 5 významů a řadu podvýznamů a dokládá je množstvím spojení. Například k IV. významu řadí путевое хозяйство (: kelių ūkis EkŽ) ir хозяйство города, zatímco k III. (číslování ССРЛЯ XVII 1. «<...>» ||«отрасль производства экономики») — коммунальное хозяйство ir городское хозяйство, taip pat водное, топливное хозяйство. Největší potíže však působí přiřazování druhových názvů k významům I. ūkio (ССРЛЯ XVII хозяйство 3.) a III. (ССРЛЯ XVII хозяйство 1.). Například зерновое хозяйство je uvedeno u obou — jak u «отрасль сельскохозяйственного производст-

202

ва», tak u «производственная (обычно сельскохозяйственная) единица с орудиями и средствами производства».

V litevštině by významu « отрасль» v СССРЯ XVII — „výroba, ekonomika“ v D₂₂ odpovídalo grūdų ūkis, tai yra grūdininkystė, a významu «производственная единица» v СССРЯ XVII — „zemědělská jednotka“ v D₂₂ — grūdininkystės ūkis. ŽŪŽ a EkŽ však uvádějí зерновое хозяйство pouze jako grūdų ūkis. Neexistují snad specializované, samostatné grūdininkystės ūkiai? Nebo se snad jen nepodařilo toto rozlišení vyjádřit? Podívejme se na další spojení: лесное хозяйство — miškų ūkis ŽŪŽ, EkŽ, рыбное хозяйство — žuvų ūkis ŽŪŽ, EkŽ, пушное хозяйство — kailinių žvėrelių ūkis ŽŪŽ, животноводческое ir скотоводческое хозяйство — gyvulių ūkis ŽŪŽ, EkŽ, овцеводческое хозяйство — avių ūkis ŽŪŽ, пчеловодное хозяйство — bičių ūkis ŽŪŽ, садоводческое хозяйство — sodų ūkis ŽŪŽ, pouze огородовоощное хозяйство — daržininkystės ūkis EkŽ, племенное хозяйство — veislininkystės ūkis ŽŪŽ. Z toho by vyplývalo, že první jsou názvy oborů, druhé názvy jednotek. Ale je tomu skutečně tak? V užívání se vyskytují také miškininkystės ūkis T 1974 155 4, žvėrininkystės ūkis T 1974 155 4, ožkininkystės tarybinis ūkis P 1974 3 102, a žvėrių ūkis T 1981 77 1, gėlių ūkiai KB 1976 4 44, vais­tažolių ūkis T 1974 186 4, arbatós tarybinis ūkis S 1974 101 3, upėtakių ūkis MG 1975 8 11, a oba názvy — Aukštadvario žuvininkystės ūkis a Aukštadvario žuvų ūkis M ir G 1976 9 20, dále bitininkystės fermos MG 1975 9 15, žuvininkystės kompleksas MG 1976 8 30 a „žuvų „fermos“ T 1981 163 2, pienininkystės kompleksas LTE IV 120, mėsininkystės ir pienininkystės kompleksai T 1976 283 2 a pieno kompleksas T 1978 245 2, mėsos-pieno kompleksas T 1978 164 1, tarpuūkiniai gyvulininkystės ir paukštininkystės kompleksai T 1977 28 2, gyvulininkystės kompleksas T 1974 274 2 a penimų galvijų kompleksas T 1974 274 2, melžiamų karvių kompleksas T 1974 274 2, veis­linių telyčių kompleksas T 1974 274 2, galvijų prieauglio penėjimo kompleksas LTE III 596, kiaulininkystės kompleksas T 1974 274 2 a Širvintų tarpūk­inis kiaulių kompleksas T 1978 115 4.

Pomineme-li vzácná, neustálená spojení, například: jūrų ūkis MG 1975 3 25, žuvų artelė P 1975 7 144, žuvų kombinatas Šv 1974 17 12, grybų fermos MG 1977 10 19, rūpužių fermos M ir G 1977 2 45, grybų auginimo kompleksas T 1983 31 1 a podobně, bylo by třeba promluvit také o veis­linius bei veislininkystės ūkius. D₂₂ uvádí spojení veislininkystės ūkis u významu 3. „výroba, ekonomika“. Sémanticky je to správně, v praxi se však ve významu „odvětví hospodářství“ běžně užívá prostě veislininkystė: Veislininkystė — tai veislės (bandos) pagerinimo priemonių kompleksas Galv 145. Ve významu „hospodářská jednotka“ se užívají dva názvy: veislininkystės ūkiai bei veislinės fermos Šv 1975 21 6, veislininkystės ūkiai, veislinės fermos Šv 1977 2 5. Už jejich souběžné užívání vede k domněnce, že tyto jednotky jsou podobné, není však jasné, v čem se liší — kvantitativně, či kvalitativně. Zde je vyjádření odborníků: Galvijų veislininkystės ūkių ir veislinių fermų uždavinys — auginti bei tobulinti atitinkamos veislės galvijus ir platinti aukštos veislinės vertės gyvulius Galv 148. Jejich rozdíl je kvantitativní: Galvijų veislininkystės ūkiai ir

203

hospodářství s plemennými farmami Galv 149. S. Keinys proto správně uvažuje: „Plemenná farma ukazuje, že se na této farmě chovají zvířata nebo ptáci pro plemenné účely a možná se jejich plemena zlepšují. V tomto významu tedy plemenářské farmy nemohou být nahrazeny výrazem plemenná farma, stejně jako nelze používané názvy včelařský, zahradnický statek nahradit výrazy včelí nebo zahradní statek. Místo výrazu plemenářská farma či statek by se samozřejmě velmi dobře hodilo také slovo chovná stanice⁷, které je zaznamenáno ve slovnících“.

Podobně jako u hospodářství je tomu i u ruského dílo (: dělat) — 6. zast. podnik, firma; obchodní činnost [LZ biznis — (коммерческое) дело], obchod, obchodní záležitost BŽ I [novinářské kalky jako bejrútská obchodní (=podnikatelská) aktivita a obchodní (=podnikatelský) svět VN 1983 275 7], v užším smyslu — obor, oblast PolŽ, 4. specializace, řemeslo, povolání LmŽ I druhová označení s litevskými ekvivalenty: mlékařství — молочное дело LŽ, šlechtění — племенное дело, животноводство LŽ, nástrojářství — įrankininkystė, barvířství — dažininkystė, slévárenství — liejininkystė, mlynářství — malūnininkystė, rašeliniště — durpininkystė PolŽ; podobně také kovářství — kalvystė, zámečnictví — šaltkalvystė, tesařské práce — dailidžių darbai, tesařství PolŽ; požární ochrana — ugniagesyba, stavebnictví — statyba PolŽ, mincovnictví — monetų kal yba EkŽ, hornictví — kalnakasyba, vojenství — karo reikalai, karyba BŽ I; tkalcovství — audimas, soustružnictví — tekinimas PolŽ.

Můžeme tedy, zdá se, poměrně směle konstatovat první dílčí závěr: z odpovídajících modelů těchto dvou jazyků — litev. -(inin k)ystė/-yba/-imas||ūkis: rus. хозяйство/дело||-водство — jsou pro litevštinu mnohem typičtější syntetické prvky modelu — (inin k)ystė/-yba/-imas, zatímco pro ruštinu jsou poměrně typické i analytické prvky — хозяйство/дело.

Nyní se znovu vraťme k rus. завод. Завод (: завести), které má slovotvornou variantu заведение — 2. zast. «obchodní podnik, hostinec apod.» (a také zábavní podnik), 4. zast. «samostatná část, odvětví velkého hospodářského celku» CCPЛЯ IV, 2. zast. podnik (: rus. предприятие, lotyš. uzņēmums. — J. K.), verslovė BŽ I, srov. verslamonė — zast. podnik, průmyslový závod LŽ. Nyní заведение také 1. «instituce, především vzdělávací a výchovná» CCPЛЯ IV, 1. instituce (учебное заведение — vzdělávací instituce, škola) BŽ I. Zde je třeba ještě připomenout také

7. Keinys S. Plemenná farma, nebo plemenářská farma? — Kalbos kultūra, 1979, seš. 37, s. 44—45. Při přípravě zemědělské encyklopedie a terminologického slovníku se tyto názvy, stejně jako státní plemenářské stanice Galv 147, znovu projednávají (viz: Kuosa J., Gaivenis K. Plemenářský statek, nebo snad chovná stanice. — Žemės ūkis, 1983, č. 12, s. 27. Naskytne se příležitost najít v této skupině místo a upřesnit význam i podobu podobných názvů: Rudaminský plemenný reprodukční drůbežářský podnik ŽŪ 1976 11 13, Zaporožský plemenný drůbežářský sovětský statek-reprodukční podnik T 1977 261 3, mezidružstevní reprodukční blok T 1976 283 2, jedna šlechtitelská a několik větších kachních farem pro plemenářství a reprodukci M ir G 1981 6 18, meziregionální plemenářský podnik ve Vilniusu TAS.

204

обзаведение 2. hovor. „to, čím se člověk opatří; věci potřebné k životu, hospodářství, provozování živnosti apod.“ СССРЯ VIII, 2. hovor. „vybavení, majetek, zařízení, věci, vybavení“ BŽ II.

Původní, obecnější význam rus. завод je tedy mnohem širší než „výrobní podnik“ továrna; je bližší významu 1. rus. предприятие: podnik; živnost BŽ II. Podnik je vzhledem k továrně a manufaktuře hyperonymum, nikoli synonymum; továrna a manufaktura jsou vzhledem k podniku hyponyma. V ruštině je to poněkud jinak: завод a фабрика jsou hyponyma vzhledem k výrazu предприятие, zároveň však завод ve svém původním významu je synonymem výrazu предприятие. Proto továrna je завод, ale завод není jen továrna, nýbrž také podnik, a v mnoha případech to není ani továrna, ani podnik, nýbrž něco jiného.

Конский завод přeloženo jako žirgynas už v roce 1926 v knize „Veterinarijos zootechnija“; hned poté, v roce 1929, se výraz žirgynas objevil ve slovníku A. Šolce a J. Talmanta „Německo-litevský slovník“ jako ekvivalent něm. Gestüt (údaje z LKŽ K). Žirgynas je v DZ₂ „statek pro chov koní“, v DZ₁ „místo, kde se chovají koně, koňský statek“; uvádějí jej všeobecné dvojjazyčné slovníky i terminologické slovníky: žirgynas — конный завод; коннозаводство, коннозаводское хозяйство LZ, конный завод — žirgynas BŽ I, конный завод ir коневодческое хозяйство — žirgynas ŽUŽ, коннозаводское хозяйство — žirgynas EkZ, завод рысистых лошадей — ristūnų žirgynas EkZ.

Výraz paukštynas, jehož význam byl přizpůsoben rus. птицефабрика, má dlouhou a podivuhodnou historii. LKŽ IX dokládá, že je podstatně starší než птицефабрика. Ve významu „zoologická zahrada pro ptáky“ byl výraz paukštynas použit už roku 1906 v „Stručném popisu země“ S. Mečiuse, přeloženém z ruštiny J. T. (=J. Tūbelis) a R. J. (=Rygiškių Jonas): Doufali, že prodají orlíčata nějaké ptačí nebo zvířecí zahradě (V., s. 42); výraz vytvořil nejspíše J. Jablonskis⁸. Přibližně stejně starý je i výraz žvėrynas: vedle lidového slova žvėrinčius a hybridního výrazu žvėrinyčia (zveriu-darz, zwierzęniec) v lotyšsko-litevsko-polském slovníku A. Jušky zhruba z roku 1875 se žvėrynas užívá patrně od roku 1912: LL zwier-zyńiec — žvėrynas a v knize vydané v Sejně — Zoologija skiriama sodiečiams, kterou podle Brehma napsal J. Gerutis: dostal se živý do londýnské zoologické zahrady (sv. 1, s. 68).

Význam 1. „místo, kde se chová domácí drůbež; drůbeží farma“ LKŽ IX. Výraz paukštynas se užíval již v Andersenových pohádkách, které přeložil J. Balčikonis. Příklady v LKŽ IX pocházejí nejspíše z vydání z roku 1923; zde uvádím věty z vydání z roku 1966: Na drůbežím dvoře žilo početné hejno slepic; mezi nimi byl velký kohout, byl velmi pyšný a důležitý 67. Kvo-kvo! Kvo-kvo! Pojďte za mnou, dětičky, ukážu vám široký svět, zavedu vás na drůbeží dvůr 222. LKŽ IX uvádí v tomto významu ještě jednu větu: Drůbeží dvory a rákosiny (=medelunus LKŽ K) jsou oploceny drátěným plotem. Pochází z týdeníku „Žemaičių prietelius“ (Telšiai, 1939, č. 15, s. 6). LKŽ K dále uvádí: drůbeží dvůr tvořily slepice dobrých plemen (Jaunasis ūkininkas, 1937, č. 21). Hospodář

⁸ Jablonského spisy.— K., 1933, sv. 2, s. 144.

205

<…> měl velkou drůbežárnu (Ūkininko patarėjas, 1938, Nr. 10). Tady už nejde o pohádky, slovo překladatele ani okazionalismus, nýbrž o skutečné, oficiální označení. Kandidát zemědělských věd B. Valenta ve článku „Antininkystė Lietuvoje“ informuje: v roce 1922 byla při Zemědělské komoře založena Litevská společnost pro chov domácí drůbeže a drobného zvířectva M ir G 1981 6 17. V roce 1927 začala Zemědělská komora registrovat chovné drůbežárny <…>. V letech 1930–1931 byly registrovány pouze ty drůbežárny, v nichž se chovala nejvýše dvě plemena a nejméně 10 kusů každého plemene tamtéž. V roce 1927 <…> poskytovala majitelům registrovaných drůbežáren podporu <…>. V roce 1932 byly tyto podpory zrušeny a drůbežárny se přestaly registrovat tamtéž. Jak jsme však viděli, slovo se užívalo i poté, dokonce v roce 1939, neboť práce pokračovala: Od roku 1934 se začaly organizovat chovy plemenné drůbeže; <…> MLTE II 796. V roce 1934 byla zřízena líheň kuřat v Panevėžys LTE VIII 514. Tyto drůbežárny tedy nebyly dnešního rozsahu, ale slovo paukštynas už mělo status označení.

I v poválečných letech, před vznikem dnešních drůbežáren, nebylo slovo paukštynas v periodickém tisku i jinde vzácné, jen jeho význam — „drůbežářský statek“, „drůbežářská farma“ či „drůbežárna“ — se těžko určuje. LKŽ IX na základě příkladů z LKŽ K uvádí význam „drůbežárna“: Postaveny (= Pasta- tys LKŽ K) dvě kravíny kolektivního hospodářství, <…>, dvě drůbežárny atd. (Valstiečių laikraštis, 1946, Nr. 28). Příkladů v LKŽ K je více: Podmínky pro zřízení drůbežáren v kolektivních hospodářstvích jsou příznivé (Panevėžio tiesa, 1949, Nr. 54). V současnosti máme ještě málo mechanizovaných drůbežáren. To je velká výtka projektantům, pracovníkům Ústavu mechanizace a elektrifikace, kteří se mechanizací drůbežáren zabývají jen velmi málo (Tiesa, 1963, Nr. 258). V drůbežárnách se vyskytuje poměrně mnoho různých roztočů: <…> (Danilevičius E., Šarkūnas V., Vinkevičius M. Veterinarinė parazitologija.— V., 1966, p. 180). Jako ekvivalent výrazu птицедвор je paukštynas uvedeno v PolŽ (1959), BŽ I, II (1967).

V Sovětském svazu se moderní průmyslové drůbežářské podniky — rus. птицефабрика БСЭ₃ XXI — objevily v letech 1930–1932. V Litvě byl prvním takovým podnikem podnik ve Vievise, který začal dodávat produkci v roce 1967 (LTE VIII). Tradice pojmenování se však dostatečně nerespektovala. V MLTE II (1968) bylo vhodně využito slovo paukštynas: Průmyslové drůbežářství řídí Drůbežářský trust Ministerstva zemědělství (založený roku 1966), k němuž patří 25 (z 33) specializovaných sovchozů zaměřených na drůbežářství a 2 velké drůbežárny (1967). Působila však nejen tradice mateřského jazyka (nebo alespoň jazykový model), nýbrž i indukce z ruského птицефабрика — na mnoha místech se objevovalo paukščių fabrikas. Jazykovědci reagovali rychle — v roce 1970 A. Vidugiris napsal: „Označení paukščių fabrikas vzniklo nekreativním překladem ruského slova завод, jehož význam je mnohem širší než význam slova fabrikas — může označovat podnik, v němž se nejen něco mechanicky vyrábí, ale také chová a pěstuje. Místo paukščių fabrikas by se mělo říkat a psát paukš-

206

tynas, srov.: daigynas, uistynas, žirgynas“ ⁹. Ve ZŪŽ (1971) ještě není slovo птице-фабрика, pouze птичник — 1. drůbežárna, drůbežnický statek. V DZ₁ (1954) znamená paukštynas jen „místo, kde se chovají ptáci“: kolūkio paukštynas, v DZ₂ (1972) — 1. „místo pro chov domácí drůbeže; její farma“: kolūkio paukštynas, 2. „podnik, který chová a rozmnožuje domácí drůbež na maso a vejce a vyrábí drůbeží produkty“: Ve státní drůbežárně se ročně získá několik milionů vajec. LŽ paukštynas — птицедвор; птицефабрика. Je škoda, že LKŽ IX (1973), stejně jako ZŪŽ, nestihl uvést tento význam slova paukštynas.

V úzu, zejména novinářském, si paukštynas, pokud je známo, jazykovědci a redaktoři jen obtížně prosadili — překonávali setrvačnost novinářů a některých překladatelů i nedostatek jazykové kompetence. I dnes je paukščių fabrikas jako čertík — vyhnaný dveřmi se vrací vikýřem. Sémantická indukce se neprosadila, interference pokračuje a nepřestává. Tak se v TAS komolí oficiální název a píše se Vilniaus paukščių fabrikas 95. Zřejmě přeloženo z ruštiny (ačkoli správně litevsky je uvedeno Vilniaus valstybinis žirgynas 265). V tisku není neobvyklé najít nějakou Kaišiadorių paukščių fabriką Šv 1977 22 2. V pravidelném televizním pořadu „Kde pracují naši rodiče“ se dětem oznamuje „Exkurze do vilniuské drůbeží továrny“ KV 1983 41 9. Na paukštynas si těžko zvykají neodborníci, ale i jinak vzdělaní lidé, jimž jazyk zjevně není cizí, například literáti: paukščių fabrikas L ir M 1974 41 2, P 1981 1 101, KV 1983 43 3. O nic lepší není paukštininkystės fabrikas T 1974 23 3. Toto zběsilé „fabrikování“ pramení i z obecné nevhodné a nebezpečné tendence vyhýbat se prostým a jasným slovům a z touhy po výstředních výrazech. Jestliže se drůbežárně neříká paukščių ar paukštininkystės fabrikas, pak se vedle označení paukštynas používá popisné slovo kompleksas T 1980 47 1, objevuje se paukštyno kompleksas T 1977 229 4, paukštininkystės kompleksas L ir M 1974 39 12. Ve zprávě „Drůbežárna nastoupila do řady“ se píše: Ve státním rybářském hospodářství Daugai v okrese Alytus předali stavbaři do užívání největší komplex pro chov kachen v republice= (odevzdali) T 1978 7 1. Také hřebčín se popisuje jako komplex: Státní hřebčín Vilnius v Riešė — asi půl hodiny jízdy autem od města — je velký komplex pro chov koní s krytou jízdárnou, dostihovou dráhou a různým zařízením pro chov plemenných a sportovních koní T 1980 180 4. Móda komplexizovat je ještě větší, ale o tom jindy. Někdy stačí pro mnohé věci použít slovo továrna: <…> komplexy živočišné výroby — jakési masné a mléčné továrny na venkově Šv 1975 7 21. Ani při výstavbě komplexů živočišné výroby, skutečných mléčných a masných továren, se nelze obejít bez podpory vědeckých institucí L ir M 1974 41 2. Jednou jsem pozval členy vedení, odborníky a nejlepší zemědělce, aby si komplex prohlédli. Uviděli tam obrovskou masnou továrnu ZŪ 1976 9 5. V sovchozu-techniku Butuvydiškės se pěstuje na více než 300 ha polních…

^⁹ V i d u g i r i s A. Paukščius auginame ar gaminame? — Kalbos kultūra, 1970, sąs. 18, p. 42.

207

slov v otevřeném i uzavřeném terénu. Lze se jen radovat, že máme tak krásnou zeleninovou továrnu v těsné blízkosti hlavního města T 1982 190 2. „Továrnami na čistý vzduch“ nazval lesy známý sovětský vědec N. Jelagin T 1983 251 2. A lidé někdy označují krávu za továrnu. Ale nepopisujeme snad v písemných textech příliš často, vtíravě a banálně organismus jako továrnu a naopak továrnu jako organismus? Neužívá se to příliš bujně, když se totéž nazývá porodnicí i továrnou: Náš institut je vědeckovýzkumné pracoviště zaměřené na aplikovaný výzkum a šlechtitelsko-technologickou činnost. Vznikají v něm nové odrůdy zemědělských plodin M ir G 1983 10 2 a: Skutečná továrna na nové odrůdy — žasnou hosté, kteří navštívili naše šlechtitelské centrum tamtéž 4. I míra je důležitým ukazatelem jazykové kompetence a jazykového chování. Drůbežárny se těžko zbavujeme také proto, že se spolu s podobnými továrnami ne zcela správně užívají v litevštině i výrazy vyrábět, výroba — masa, mléka, vajec, obilí. To je samostatné a rozsáhlé téma, zde je jen stručně osvětlíme. Toto výroba je nepovedený kalk z ruštiny производство. Motivací slova Производство není „výroba“, ani „fabricatio“ — je to přesný protějšek (či dokonce kalk) latinského productio „vyvedení, vydání“. Производство znamená nejen 1. výrobu, zpracování, produkci (oceli, automobilů) BZ II, ale i vytvoření: производство национального дохода — vytvoření národního důchodu EkŽ. Proto je třeba opravit: Země ESPT nyní vyrábějí (= vytvářejí) čtvrtinu světového národního důchodu <...> LO 1975 12 377. Производство se do litevštiny překládá i jinak, například горное производство — těžba BZ II, zcela jinak než například строительное производство — stavebnictví EkŽ, dále 2. provádění (prací), vykonávání (pokusů) BZ II [производство наблюдений — provádění pozorování MetŽ, производство съёмки — geod. provádění (=pořizování) snímkování PolŽ, о производство услуг — poskytování služeb EkŽ], 3. řízení, proces (soudní), případ, 4. (po)jmenování (do vyšší hodnosti) BZ II. Srov. také воспроизводство — reprodukce, obnova; репродукция BZ I, производитель — 1. výrobce, zpracovatel; vykonavatel (prací), 2. (v živočišné výrobě) plemeník, производительный — 1. výkonný; produktivní; продуктивность, plodný, 2. výrobní, производительность — 1. produktivita (práce), kapacita (továrny), 2. produktivita, производная — mat. derivace, производное — 1. ling. odvozenina, derivát, 2. chem. derivát, derivátas BZ II, словопроизводство — 1. lingv. tvoření odvozenin BZ II, делопроизводство — kancelářská agenda, <...> BZ I, произведение — 1. (pro)vedení, uskutečnění, 2. výroba, 3. vyvolání, způsobení (dojmu), 4. porod, 5. povýšení (na důstojníka), 6. odvození, 7. výrobek (печатное произведение — tiskovina), produkt, předmět; umělecké dílo; útvar, 8. mat. součin BZ II, воспроизведение — 1. reprodukce, 2. obnova; репродукция, reprodukce, 3. biol. rozmnožování BZ I. Proto se v ruštině slovo производство často dále upřesňuje přívlastkem материальное. V litevštině je takové upřesnění — výroba, materiální výroba LTE III — zbytečné.

208

Již dlouho se v několika případech a při různých příležitostech, byť ne příliš důrazně, navrhuje zde neužívat výrazy výroba, vyrábět. A. Vilutytė například opravuje: Více mléka by se mohlo vyrábět (=nadojit) <...>¹⁰. Důsledně a přiléhavě řeší tuto otázku v článku určeném odborníkům K. Gaivenis, který sice argumentuje jen stručně, ale přímo a přesvědčivě navrhl výraz získávání mléka a masa¹¹. Logika je jednoduchá a neúprosná: člověk dává zvířeti, zvíře dává člověku (My kravičce zelené seno, nám kravička bílé mléko), člověk tedy získává. Tato logika se začíná uplatňovat dokonce i v odborných textech: Mléčnost je vlastnost zvířete dávat mléko. Vyjadřuje se množstvím mléka získaného od zvířete za určitou dobu LTE VIII. Vědečtí pracovníci, zootechnici <...> vytvářejí linie rychle rostoucích hybridních prasat, která dávají kvalitnější maso L ir M 1974 41 4. Skot dává maso vysoké kvality: telecí a hovězí Galv 3. Hodně masa se získává i z vyřazených krav Galv 54. Litevské černohlavé ovce dávají dobrou vlnu a chutné skopové VGP 16. <...> ovce dávají po 7,3 kg vlny JG 1976 10 28. Nejlepší kůži dávají telata a jalovice Galv 55. Takové užití vychází z lidové mluvy: LKŽ III získat 2. „zasloužit si, mít z toho užitek“: Loni jsme získali med Drsk. Letos jsme získali poměrně dost medu Jnšk, 1. „nabýt, vyhrát“: <...> || A co, nasbírali jste nějaké houby? Nj. Jen jsme promokli, ale žádné ryby jsme nechytili Pn (zde se získává, aniž by někdo něco dal — z přírody). Toto užití slova získávání se už nějakou dobu objevuje. Například DŽ₂ uvádí u slova získávání ve významu „organizované získávání něčeho“ vedle těžby uhlí také získávání mléka. V tisku se objevuje velké komplexy pro získávání vepřového, hovězího a mléka M ir T 1977 7 35, získávání obilí JG 1974 11 24, píše se: Získávalo se více masa, mléka, vajec, bavlny a dalších produktů T 1980 279 1. V produkci masa a mléka na 100 ha zemědělské půdy jsme předstihli Lotyšsko M ir G 1980 6 5. Na sto hektarech zemědělské půdy se získá 172 metrických centů masa a 748 metrických centů mléka T 1974 297 2. Výraz získávání tedy neznamená pouze těžbu, dobývání — добыча LŽ, ale také производство. Výraz získávání se šíří i do dalších oblastí, např.: Informace se ve dvacátém století stala strategickou surovinou a její získávání, zpracování a využívání představují důležitý směr vnitřní i zahraniční politiky L ir M 1983 45 4.

Je pravda, že nám jde o to, aby se výraz získávání prosadil, ale prosazuje se obtížně. Příčinou je interference. A samozřejmě také nedbalost. Dokládají to neodůvodněné výkyvy v užívání: získat: maso <...>, mléko <...>, vejce <...> LTE IV 119 a produkce hovězího tamtéž 120. Drůbežárna je podnik, který na průmyslovém základě vyrábí produkty drůbežnictví (vejce, drůbeží maso) LTE VIII 513 a za rok (1976) se získá přibližně 17 miliard vajec a vyrobí přibližně 0,5 milionu tun drůbežího masa tamtéž 514. Skot dává hodně kvalitního hnoje, proto se dříve choval kvůli produkci hnoje

¹⁰ Vilutytė A. Dėl „Valstiečių laikraščio“ kalbos.— Kalbos kultūra, 1968, sąs. 15, p. 41.

¹¹ Gaivenis K. Tuščiai skambantys žodžiai.— Žemės ūkis, 1974, Nr. 3, p. 39.

14 Užsak. Nr. 1007

209

Galv 4. K vítězství výroby je ještě daleko — všude je plno nejrůznějších přejatých, nelitevských výrob (i továren). Moderní farma se sněhobílými lesklými dojírnami, sprchami a odpočinkovými místnostmi se ničím nepodobá začouzenému starému chlévu plnému pavučin. Dnes připomíná spíše malou továrnu na výrobu mléka (=jako malá továrna na výrobu mléka) TM 1974 11 11. V desáté pětiletce budou vybudovány velké komplexy na výrobu brojlerů T 1976 283 2. Drůbežárna se 700 tisíci slepicemi denně „vyprodukuje“ 250 kg čpavku a 150 kg prachu T 1979 81 4. To je z tisku. Ale ani učebnice technické školy se nevyhne výrobě masa Galv 4, 5. Novinář S. Kašauskas ironizuje: Jestliže výroba dosáhne takového stupně specializace, že jedna továrna bude vyrábět jen křidélka, druhá — stehýnka a ve zvláštním oddělení kompletace v centrální, hlavní továrně se budou starat o sestavení všech těchto částí v jedno kuře, pak lze předvídat, že zažijeme ty nejúžasnější překvapení L ir M 1974 39 12.

V žertovném tónu se někdy mluví také o tom, že pěstujeme maso: Vědecky sestavená krmná dávka je skvělá věc jak pro zvíře, tak pro člověka. Jedno optimálně tloustne a druhý ušetří čas. Říkám jen: dnes vesničan ve skutečnosti pěstuje pro náš stůl jen maso. Jeho city zvíře „na maso, nebo na mléko“ sotva zušlechťuje a obohacuje L ir M 1978 2 10. Slovo pěstovat se však někdy podobně používá i vážně: Ve svobodě je chléb sytější a voda čistší, a maso si brzy vypěstujeme Šv 1974 12 8. Tyto země se nazývají pouště jen z geografického hlediska <...>. Pěstuje se v nich asi 99 procent surové bavlny a veškerá karakulská vlna T 1975 244 4. Bude možné postavit velmi výkonná zařízení na odsolování mořské vody, odsolenou (=odsolenou, odsolenou) vodou zavlažovat dnešní pouště a pěstovat v nich potraviny pro miliony lidí M ir G 1978 5 6. Takové užití má jistou oporu i v lidovém jazyce: Teď se prasnice začne vykrmovat na sádlo a on ji chce porazit Jrb. Z dobrého života mu roste i břicho Gs. Zřejmě už máš dobrý chléb, když si pěstuješ šíji Gs (LKŽ I). Ta ovce nestojí za nic, jen maso pěstuje Skr (LKŽ VIII). Letos u všech přibylo chleba Ktk (LKŽ II). Pěstováním masa v písemných projevech bychom se však neměli příliš nadchnout, zvláště není žádoucí nadužívat dnes stále častější pěstování chleba.

Neměli bychom se smiřovat ani s výrobou zemědělské produkce: <...> v příměstské vesnici Pagiriai vyrostou vzájemně propojené komplexy =zeleninové a živočišné výroby T 1974 293 4. A provozovatelé skleníků <...> již dodali spotřebitelům několik set tun čerstvých okurek a rajčat. V nadcházejících letech bude =získáno produkce T 1974 293 4, přičemž každý rok překoná v současnosti největšího dodavatele zeleniny v republice — Tauralaukiský sovchoz v okrese Klaipėda.

Nevykęs dalykas ir toks vartojimas: Gera augalų veislė g a m y b i n ė m i s (=ūkinėmis) sąlygomis gali duoti dešimtadaliu didesnį derlių T 1983 57 1. Tai Posj eto bandomasis g a m y b i n i s (=verslinis) jūrų ūkis. Jis pirmasis šalyje ėmėsi auginti moliuskus — jūros šukuotes T 1983 187 2.

210

Produkční farmu bychom na rozdíl od chovné farmy snad mohli nazývat komerční nebo hospodářská ¹².

K nelidskému užívání slov výroba a továrna patrně značně přispívá i nesprávná představa, že průmysl, dokonce agroprůmysl — to je vždy výroba. Ale ne všechno, co je průmysl, je výroba. Průmysl není jen mechanická výroba, zahrnuje také těžbu, zpracování nebo přepracování, syntézu, a dokonce obsluhu, služby, například rekreační průmysl T 1983 274 4. Je příjemné najít v tisku výraz těžba nerostných surovin VN 1983 275 7. Tisk však zcela nevhodně užívá výrazů těžba ropy T 1973 207 3, 267 3, 269 3, 288 3, 302 4, M ir G 1973 9 5, 11 22, těžba plynu M ir G 1973 9 5, T 1973 290 3, a konkuruje jim výraz výroba ropy VN 1973 246 3, Šv 1976 9 27. Jazykovou nedbalostí a nezodpovědností je užívání obou výrazů vedle sebe: těžba plynu, ale výroba ropy T 1973 206 2. Není nutné říkat živě a obrazně — země světa těžící ropu VN 1974 90 3, ale neomluvitelné je arabské země vyrábějící ropu T 1973 264 3, 273 3. Nikoho nenapadne říkat ropné země, přestože jsou zcela běžná spojení průmyslová země, vinařská země apod. Ropný a plynárenský výrobní průmysl T 1973 248 3 je třeba opravit na ropný a plynárenský těžební průmysl. EkŽ, PolŽ, LŽ, BŽ I, II, LTE I 276 těžební průmysl (добывающая промышленность) LTE I 276 by se měl změnit na průmysl těžby LTE IV, IX, srov. průmysl těžby rud EkŽ, průmysl těžby ropy EkŽ. Těžební průmysl BŽ I stejně jako zpracovatelský průmysl EkŽ, LTE I, IX mají menší šanci stát se normou než průmysl zpracování PolŽ, srov. průmysl zpracování kovů PolŽ, průmysl zpracování dřeva PolŽ, EkŽ.

Možná oslabuje postavení těžby v úzu také skutečnost, že v důsledku sémantické indukce z jiných jazyků se v litevštině nevytváří širší slovotvorné hnízdo se základem gav- — *gavūbininkas, *gavūkla, *gavūklininkas, zatímco výraz A. Vireliūna gavūnys (stejně jako kalk Ergebnis podle německého vzoru) znamená „výsledek“ (ačkoli jde o knižní a řídký výraz).

Když přejatý výraz výroba mléka a masa nahradíme litevským výrazem těžba, problémy a nejasnosti tím ještě nekončí: masný průmysl se chlubí průmyslovou výrobou masa LTE VII 422, T 1976 26 2, mlékárenské závody — výrobci mléka Šv 1980 21 11. Jedni tedy vyrábějí to, co už vyrobili druzí: Podle =produkce masa a mléka na jednoho obyvatele zaujímá Litva jedno z předních míst v SSSR LTE VII 180. Kromě =masného a mlékárenského průmyslu se o něco více rozvíjel průmysl cukrářský, pekárenský, lihovarnický, mlynářský, pivovarnický a tabákový LTE VII 180. Růst produkce mlékárenského průmyslu je patrný z tabulky 4. Podle =množství vyrobeného mléka na jednoho obyvatele (1979 — 768 kg) zaujímá Litevská SSR druhé místo v SSSR (po Estonské SSR) a čtvrté v Evropě (po Dánsku a Finsku), výrazně předstihuje USA LTE VII 599. V meziválečném období se podnikům masného průmyslu říkalo masné továrny-

¹² Plg. Kuosa J., Gaivenis K. Min. str.— Žemės ūkis, 1983, Nr. 12, p. 27.

211

… LTE VII 422, koncem roku 1940 byly přejmenovány na masokombináty tamtéž 423. Jsou v nich linky na mechanizovanou výrobu mletého masa (=mletí masa), které vyrábějí mleté maso (=melou maso) M ir G 1973 7 1. Podniky masného průmyslu nebo podniky na zpracování masa LTE VII 422 mívaly také prosté názvy jatky, uzenářské dílny, uzenářství LTE VII 422, avšak z výšin našeho průmyslu se zdají primitivní LTE VII 422, a proto se ani jejich pojmenování neujalo. Je pochopitelné, že masné a mlékárenské podniky nejen zpracovávají (každý z těchto podniků masného průmyslu mohl za den zpracovat průměrně 400—500 slaninových prasat LTE VII 422), upravují (průmyslově se zpracovává ~95% všech zvířat a ptáků LTE VII 422), ale také vyrábějí: Masný průmysl — <…>. Zahrnuje porážku zvířat a ptáků, výrobu masa, uzenin, masových konzerv, polotovarů a dalších kulinářských výrobků. Kromě toho podniky masného průmyslu vyrábějí suchá krmiva, léčivé přípravky (inzulin, heparin, lipokain), lepidla, želatinu, výrobky z peří a prachového peří LTE VII 422. Mlékárna je podnik, v němž se mléko upravuje (separuje, pasterizuje, chladí) a zpracovává (vyrábí se máslo, sýr, kefír, tvaroh, zakysaná smetana, mléčné konzervy) LTE VIII. Ponecháme-li pro jinou příležitost drobnosti, které jsou tentokrát méně důležité — výrobu kefíru, másla a podobně, jakož i výrobu výrobků z peří a prachového peří, a nebudeme-li posuzovat, nakolik by zde bylo vhodnější slovo dělání, aniž bychom jinak popírali výrobní složku v masném a mlékárenském průmyslu, přesto se přikláníme k názoru, že zpracování je spíše dělání než výroba. To potvrzují už samotné údaje o užívání slov — vedle továrny na sušené odstředěné mléko Šv 1974 11 6, S ir A 1975 2 2 se vyskytuje také dělání mléka: Mléko se dělá také z mléčného prášku a kondenzovaného mléka (rekonstituované mléko) LTE VIII 598. Rekonstituované mléko se průmyslově vyrábí ze sušeného mléka takto: <…> LTE X 55. I průmysl může dělat, nejen vyrábět!

Kromě agroprůmyslové a průmyslové výroby mléka a masa, z nichž první bychom česky označili jako získávání a druhou jako průmysl nebo (průmyslovou) produkci, je třeba probrat ještě dvě výroby mléka a masa — náhražkovou či syntetickou a organickou, přirozenou.

První případ se obvykle označuje jako výroba: V některých zemích (např. v Japonsku, USA) se z rostlin vyrábí náhražka mléka. Její složení je podobné složení přírodního mléka LTE VIII 598. Velmi cenné je nejen cedrové dřevo <…>, ale i semena — cedrové oříšky, které obsahují 56—79% tuků, bílkovin, sacharidů, solí a vitaminů. Z těchto oříšků se vyrábí cedrové mléko, smetana a máslo M ir G 1973 11 22. V naší zemi je prvním syntetickým potravinářským výrobkem umělý kaviár. Institut organických sloučenin prvků Akademie věd SSSR zahájil jeho vývoj v roce 1963 a už jej dokončil. Bylo zkonstruováno poloprovozní zařízení na výrobu kaviáru M ir T 1975 8 29. Po patnácti letech se v USA znovu začali zajímat o sóju, tentokrát však rozumněji — začali z ní vyrábět maso, přesněji řečeno jeho náhražky. Nejen v reklamních publikacích, ale i v renomovaných vědeckých časopisech se často publikují články o „sójovém mase“, „sójových kuř

212

átkách“ a podobně. Chemici a technologové se pokoušejí odstranit specifickou chuť a vůni sójových bílkovin a dodat jim vláknitou strukturu, chuť i aroma přírodního masa. Už před deseti lety vyrábělo masové náhražky ze sóji šest amerických firem. Nyní je jich dvakrát více. V roce 1970 dosáhla výroba sójového masa 20 tisíc tun M ir G 1977 5 10. Imitace masa se vyrábějí různými způsoby tamtéž. Taková výroba potravin však není nemožná, srov.: Ze sóji se vyrábějí tři druhy bílkovinných produktů: koncentráty, izoláty a strukturované produkty napodobující maso. Koncentráty se získávají odstraněním nebílkovinných látek z odtučněné mouky tamtéž.

Přirozeně produkuje mléko organismus: Skupina amerických vědců vedená profesorem Pirie dvacet let zkoumala přirozený proces tvorby mléka u různých zvířat. Podařilo se jim vytvořit „mléčný stroj“. Tento přístroj zpracovává zelené rostliny a získává z nich protein. Poté se přidává asi 50 různých látek: cukr, aminokyseliny, rostlinné tuky, hormony a další. Výživovou hodnotou a chutí se syntetické mléko téměř neliší od přírodního Šv 1974 21 31. Vědečtí pracovníci se na vědu dívají různě. Pro jedny je podle Styllera bohyní, posvátnou a nedotknutelnou, pro druhé dobrou kravičkou, která dává máslo… M ir G 1973 10 4.

Samozřejmě bychom se neměli domnívat, že výroba je jedinou možností, jak tyto věci pojmenovat. Existují i jiné alternativy, například masodělba, mlékodělba (srov. krvetvorba).

Mikrobiologický průmysl je zvláštní průmyslové odvětví, jehož výrobní procesy jsou založeny na mikrobiologické syntéze hospodářsky cenných produktů z nepotravinářských surovin (uhlovodíků ropy a plynu, hydrolyzátů dřeva), jakož i z odpadu z průmyslového zpracování cukrové řepy, kukuřice, olejnin a obilovin LTE VII. Existuje průmysl krmných kvasnic, antibiotik, enzymů a lysinu, hydrolyzované podniky na výrobu krmných kvasnic tamtéž. Přirozená, spontánní mikrobiologická syntéza probíhá v buňkách organismů: ze jednoduchých sloučenin vznikají složité tamtéž. Biosyntéza je vznik organických látek v živých organismech nebo v umělém prostředí z jednoduchých sloučenin působením enzymů LTE II. Vyrábí však průmyslová mikrobiologická syntéza, a pokud ano, vyrábí pouze?

Především je třeba říci, že i přirozená biosyntéza — produkování různých látek přírodou, organismy a orgány — se nevyjadřuje pouze slovesem tvořit (které je samo o sobě vhodné a nezbytné v jiném případě, ve významu „creare“: Jsou to enzymy vytvořené samotnou živou přírodou, přítomné v živých buňkách M ir G 1983 10 5), ale také slovesy vyrábět, dávat a získávat, dokonce i hromadit se: Biologická produktivita — intenzita hromadění organické hmoty (biomasy) v přírodě. Ukazuje, kolik biomasy (<...>) dokáže ekosystém, biocenóza nebo jejich část vyprodukovat za jednotku času. Primární produkci dávají rostliny <...>. <...> Organická hmota nahromaděná v rostlinách se prostřednictvím různých potravních řetězců využívá k nové produkci — k tvorbě živočišné biomasy LTE II 156. Krajina se mění velmi rychle; cílem těchto prací je získat co nejvíce potravin <...>.

213

Čím více a rozmanitější je vegetace, tím více sluneční energie se využívá a v y r á b í se více biomasy. V nové krajině je tedy třeba vytvořit lepší podmínky než v přírodní krajině pro využití sluneční energie a z í s k á n í většího množství biomasy. Biomasu v y t v á ř e j í nejen rostliny <…> MG 1974 6 7. Metaforická, ale přirozená jsou tato charakteristická vyjádření: Příroda je nejstarší, ale nejdokonalejší továrna: pracuje bez odpadu N 1977 9 59. Přírodní zóny jsou továrny na organickou hmotu s různou produktivitou LK 12.

Mikrobiologický průmysl tedy také vyrábí: Při výrobě vitaminů, hormonů, aminokyselin, antibiotik a dalších biologicky aktivních sloučenin se využívá princip biosyntézy LTE II 157. [Mikrobiologický průmysl] Vyrábí bílkovinné preparáty a vitaminové koncentráty, aminokyseliny, vitaminy, enzymové preparáty a také produkty komplexního zpracování rostlinných surovin (furfural, xylitol) LTE VII 483. Jenže zde je výroba taková, že člověk nutí přírodu vyrábět to, co potřebuje: V blízké budoucnosti se vyplatí přimět mikroorganismy k výrobě čistě chemických produktů — různých alkoholů, acetonu, oxidu propylenu aj. Dosud je surovinou pro výrobu těchto látek ropa, v menší míře pak černé uhlí a zemní plyn M ir G 1983 10 4. K výrobě enzymů živočišného a rostlinného původu a některých aminokyselin se proto využívají také různé mikroorganismy M ir G 1975 2 7. Podstatné je, že samotná mikrobiální buňka vyrábí celý komplex různých látek M ir T 1975 2 7. Podniky mikrobiologického průmyslu se nazývají továrny: V Litvě zahájily v roce 1970 provoz biochemická továrna v Kėdainiai a továrna na enzymové preparáty ve Vilniusu LTE VII 483. Biochemická továrna se přece jen do jisté míry liší od chemické továrny. Mohla se uplatnit i biochemická továrna — také zde se užívá sloveso „získávat“: <…> technická neboli průmyslová mikrobiologie [zkoumá] význam mikroorganismů při kvašení a jejich využití k získávání aminokyselin, vitaminů a antibiotik <…> LTE VII 482. Existuje výroba bílkovin M ir T 1974 10 18, získávání krmných bílkovin M ir T 1974 10 18. Je pravda, že získávání se může od průmyslové výroby lišit, srov.: Laboratorní, poloprovozní a provozní technologii získávání hub a technických enzymů pro vilniuskou továrnu na enzymové preparáty připravuje Svazový ústav aplikované enzymologie (ve Vilniusu) LTE VII 483. Mikrobiologie (nebo její průmyslové odvětví) zřejmě může také „tvořit“ (creare): Mikrobiologický průmysl získal mimořádně účinný způsob, jak tvořit kmeny vysoce produktivních organismů, které umožňují výrazně zvýšit výtěžnost produkce M ir G 1983 10 5.

Vedle výroby se zde někdy používá také výraz pěstování: Kvasinky se začaly průmyslově pěstovat v roce 1914 <…> V Sovětském svazu byla první provozní jednotka na výrobu krmných kvasinek postavena v roce 1935 v pokusné továrně ve Verchnědniprovsku. Živný substrát pro pěstování kvasinek se připravoval ze slámového hydrolyzátu M ir G 1978 2 8.

Dalším způsobem, jak zapřáhnout živou přírodu do průmyslové výroby, je nikoli syntéza biologicky aktivních látek (enzymů, vitaminů, hormonů) LTE II

214

149, nýbrž průmyslový chov organismů, například řas, trichogram a hmyzu, ve zvláštních chovných zařízeních: V Japonsku zahájil provoz první průmyslový podnik, který bude vyrábět chlorellu. Tato nenáročná řasa se <...> pěstuje za svitu „umělého slunce“ <...> T 1976 27 3. Na Krymu stavíme biofabriku, v níž budeme ve velkém chovat obaleče jablečného KV 1983 48 14. V Sovětském svazu je několik továren vyrábějících hmyz MG 1976 2 7. Taková výroba i továrny (byť bio-!) jsou naprostý nesmysl.

Druhý dílčí závěr by mohl znít takto: ruská производство a завод díky silné a široké indukci zastihla litevštinu s mnoha možnostmi adekvátního vyjádření (není cílem tohoto článku ani v autorových silách definitivně vyřešit všechny případy jejich optimálního výběru), nebylo jich však vhodně využíváno a na některé se zpočátku zcela zapomnělo, zastíněny interferencí.

Ruské завод nepříznivě ovlivnilo paukštunas, o jehož historii jsme pojednali výše, jeho osud i fungování. Paukštynas je utvořeno produktivní příponou -ynas, srov. kromě již zmíněných bitýnas (rus. пчельник), skruzdėlynas (rus. муравейник) aj. Typičnost takových útvarů pro litevštinu dobře dokládají knygynas (ne knihkupectví!), rankraštynas (rus. рукописный отдел), vardynas (rus. именной указатель), žūrynas (rus. карьер гравия), šiukšlynas (rus. сорная куча), sąšlavynas (rus. мусорная куча), skudurynas Plv, Jrb „výkupna hadrů; sběrna druhotných surovin“ LKŽ XII. Vraťme se znovu ke zvířatům a ptákům; zaslouží si pozornost několik věcí. Za prvé, v lidovém jazyce existuje řada podobných vzácných slov: varlynas DŽ₂, lapynas LKŽ VII, musynas LKŽ VIII. Mnohá z nich nejsou ve slovnících zaznamenána (katynas, šunynas, vaikynas). V textech se objevuje řada podobných okazionalismů: balandynas LKŽ I, karvelynas LKŽ V, kralikynas, kalakutynas LKŽ V, barsukynas LKŽ I, šunynas Šv 1975 24 27, P 1982 9 187, L ir M 1983 24 16. Okazionalismus lidového jazyka někdy snad i bez vědomí původce vyková v individuální dílně novinový titulek. Píseň o svatební výslužce kiaulyną LKŽ V znovu vytáhl spisovatel V. Misevičius (Šv 1975 21 4). Někdy je těžké určit, čí je to dílo. Za druhé, podobná slova často mají nebo mohou mít status odborného či lidového termínu: stumbrynas MG 1971 2 5, fazanynas (ve slovnících nezaznamenáno), veislinis šunynas N 1975 5 48; lapynas Plv „chovná stanice kožešinových zvířat“ (ve slovnících nezaznamenáno). Za třetí, poměrně dobře nahrazují mezinárodní slova: žolynas Mt — herbar(ium)as, rožynas LKŽ XI (SD320) — rozariumas, roplynas KV 1980 24 13 — terariumas, gyvatynas LKŽ III — serpentariumas, vabzdynas ^DŽ₂ — insektariumas. Jsou to svébytná a živá slova litevštiny.

Ještě jedna věc, tentokrát se týká přesnosti pojmenování. V současnosti se chovy drůbeže a nové „paukštunai“ specializují převážně na chov slepic M ir G 1981 6 18. Proč se tedy nejmenují vištynai? Vištynas se příležitostně objevilo už v meziválečném období (Šalčius M. Svečiuose pas 40 tautų. — K., 1935, t. 2, p. 225; Ruokis V. Per Europos ir Afrikos kraštą. — K., 1933, p. 159). Nyní je zaznamenáno i v lexikografii: vištynas — купу-

215

drůbežárnu, drůbežářský závod; пти́чий двор LZ. Vištynas je již v DŽ₁. Zvláštní je číst: 700 tisíc vištų paukštynas (=vištynas) T 1979 81 4. Niandamos broilerių paukštynas (=broiler ynas) VN 1983 237 3. Jestliže specializované litevské paukštininkystės tarybiniai ūkiai ančių visiškai nelaiko M ir G 1981 6 18, proč se jim tedy neříká vištininkystės tarybiniai ūkiai? Proč se jen drůbežárně říká paukštynu? V periodickém tisku se užívá také antynas: Per metus antynas duoda 200 000 rb pelno T 1976 171 2. Metelių antynas MG 1977 10 15. Produktyvūs antynai T 1983 268 1. Antynas není samostatné oficiální označení, jen provozní jednotka: Vandens paukščius augina žuvininkystės ūkiai M ir G 1981 6 18, například kachní farmy vesnic Muižė a Ventė rybářského hospodářství Kintai M ir G 1976 6 22. V tisku se vyskytuje také kompleksas: Alytaus rajono Daugų žuvininkystės ūkyje statybininkai perdavė (=atidavė) eksploatuoti vieną didžiausių respublikoje ančių auginimo kompleksą. Septyniuose jo cechuose sumontuotos modernios inkubatorinės, mechanizuotos paukščių penėjimo linijos, įrengti automatiniai mikroklimato ir apšvietimo reguliatoriai T 1978 7 1 (titulek zprávy je příznačný — P a u k š t y n a s stojo rikiuotėn). LKŽ K zaznamenává antynas z lidové řeči: Važiuodami matėm netoli kelio didelį antyną Prn (pravděpodobně Išlaužas.— J. K.). Lidem se pohodlněji říká kratší — antynas. A také je to názornější — ryby nejsou vidět. Mimochodem, existuje i žuvynas MG 1975 8 31. BŽ II (рыбный пруд). <…> je jen jedna husí farma v sovětském hospodářství Bukta v okrese Kapsukas M ir G 1981 6 18. Ani zde se bohužel nevyužilo slovo žąsų, známé podle údajů LKŽ K z J a Skr (záznam J. Balčikonise).

Protože paukštunas odpovídá i staršímu výrazu птичий двор, je třeba se zmínit také o několika dalších ruských ekvivalentech slova двор v litevštině. Ačkoli двор (kromě «palác» a «panství») — 1. dvůr, svah a 2. hospodářství (také хозяйство), dvůr BŽ I, těmito slovy se však veškerá sémantika ruského двор nepřenáší: гостиный двор — řady obchodů, obchodní dvůr (se samostatnými prodejnami) BŽ I, obchodní dům EkŽ, obchodní dům [hala], obchodní čtvrť, řady obchodů (ve zvláštní budově) LmŽ I, товарный двор — nákladní stanice, dvůr BŽ I, постоялый двор — zájezdní hostinec BŽ I, zájezdní dvůr EkŽ, лесной двор — sklad dřeva a palivového dříví BŽ I, арматурный двор — skladovací plocha armatur BŽ I, литейный двор — slévárna BŽ I, монетный двор — mincovna BŽ I, mincovna (palác) EkŽ, скотный двор — dobytčí dvůr, dobytčí ohrada, ohrazené prostranství pro dobytek BŽ I, stáj, dobytčí dvůr ŽŪŽ, stáj, stáje LmŽ I, скотопрогонный двор — ohrada, dobytčí dvůr ŽŪŽ, выгульный двор — výběh pro dobytek ŽŪŽ, LmŽ I, лаидараѕ ŽŪMŽ. (LTE VI — laidaras, dobytčí dvůr). Ačkoli litevské ekvivalenty nejsou bez variantnosti, z hlediska sémantické indukce ruského двор jde většinou o jasná, nekazící názvy. Z důležitějších je třeba zmínit indukci товарный двор a interferenci, např.: nákladní dvůr nádraží Paneriai VN 1983 177 1, nákladní dvory stanic a otevřené plochy VN 1983 250 1. Nejdůležitější je indukce машинный двор v litevštině. ŽŪŽ, LmŽ I

216

tedy mašinų aikštė, ZUMZ — technikos kiemas. Odborníci tomu také říkají technikos kiemu: Mašinų ir traktorių parko neįmanoma tinkamai eksploatuoti, neturint tinkamos vietos ar patalpų <...>. Ši vieta su joje esančiais pastatais vadinama ūkio technikos kiemu Ekspl 309. Technikos kieme yra aikštelės žemės ūkio mašinoms laikyti, garažai, remonto dirbtuvės, sandėliai, plovykla, naftos produktų rezervuarai, priešgaisrinis postas tamtéž.

Z toho je zřejmé, že nazývat mašinų aikšte něco, čeho součástí jsou pouze aikštelės, není přesné ani prakticky vhodné. Druhá varianta — technikos kiemas — se nyní užívá nejvíce (ŽŪ 1974 2 20, 1975 8 5, T 1973 285 1). Kiemas je i zde sporné: kieme — aikštelės ir pastatai! Užívání slova technika se nyní neúnosně rozšiřuje, metaforizuje a přechází do množného čísla. Proto bychom nesouhlasili ani s výrazem technikos parkui T 1973 271 4, ŽŪ 1974 2 13. Přesné nejsou ani mechanizmų parkas T 1973 295 3, ani mechanizacijos kiemas S ir A 1973 9 5. Takže ani tři názvy, které ještě po vydání zmíněné knihy (Ekspl) (v roce 1972) soupeřily o technikos kiemą, nejsou šťastné. Nehodilo by se zde ani nelidsky se šířící mnohoznačné ūkis. Stotis by zase nežádoucím způsobem evokovala ještě vzpomínané mašinų ir traktorių stotimis i řadu jiných stočių. Samotný název knihy — Mašinų-traktorių (=Mašinų ir traktorių) parko eksploatacija — však sám o sobě vyvolává nejprostší otázku, proč zde nebylo použito nejpřirozenější označení: mašinų ir traktorių parkas? Vždyť parkas je nejen 4. „soubor dopravních prostředků“, ale také 3. „místo stání a oprav dopravních prostředků (<...>)“ DŽ₂! Zafungovala však indukce машинный двор a my jsme se zarazili…

Ruskému завод ve významu „podnik vyrábějící či těžební, pracoviště“ odpovídá v litevštině vedle gamyklos také řada jiných názvů — darykla (завод, мастерская LŽ): alaus darykla (пивоварный завод), srov. aludaris (пивовар→Pivoras), aludarystė; vyno darykla (винодельческий, винный завод, винозавод), srov. vynudarys, vynudarystė, degintdaris; midaus darykla (мёдодельческий завод), srov. midudaris; mielių darykla (дрожжевой завод); sviesto darykla (маслодельный завод, маслозавод); sūrių darykla (сыродельный, сыроваренный завод); muilo darykla (мыловаренный завод), srov. Muldaris (<muildaris); varykla (2. перегонный завод LŽ): spirito varykla (винокуренный завод, винный завод); naftos varykla (нефтеперегонный завод); virykla (2. завод для варки чего-л. LŽ): muilo virykla (мыловаренный завод); lydykla (плавильный завод): plieno lydykla (сталеплавильный завод); liejykla (литейный завод): plieno liejykla (сталелитейный завод); špiažaus liejykla (чугунолитейный завод); rūdos liejykla (горный завод); deg ykla: kalkių deg ykla (известковый завод); pieninė (молочный завод, маслозавод); sūrinė (сыродельный, сыроваренный завод); plytinė (кирпичный завод); dujinė (газовый завод); kalkinė (известковый завод); lentpjūvė (лесопильный завод). I v ruštině jsou také syntetická označení. Užívají se vedle завод, například: сыроварня, плавильня, литейная, лесопильная, anebo existují pouze samostatně,

217

např.: маслобойня — lisovna oleje, olejárna, воскобойня — tavírna vosku, солеварня — solná varna, odpařovna, смолокурня — výrobna dehtu, дегтярня — dehtovna, výrobna dehtu. Stačí krátce nahlédnout do polštiny a vidíme snad ještě větší syntetičnost: конный завод — stadnina, пивоваренный завод — browar, сахарный завод — cukrownia, цементный завод — cementownia, нефтеперерабатывающий žr. нефтеперегонный завод — rafineria ropy, брикетная фабрика — brykietownia, трикотажная фабрика — dźiewiarnia, бумажная фабрика — papiernia, fabryka papieru Słow tech.

Ačkoli existuje mnoho litevských ekvivalentů ruského завод, sémantická indukce působí nivelizačně. Nivelizace zasahuje téměř stejně jak nová, vznikající pojmenování, tak stará. Doporučení jazykovědců a odborných terminologů se nerespektují, k jazykovému citu se nepřihlíží. Ačkoli PolŽ už v roce 1959 přeložil нефтеперегонный завод jako naftos varykla, ačkoli jazykovědec K. J. Ambrasas-Sasņava používal výraz naftos valyklą L ir M 1974 6 12, nedokázal se prosadit. O něco déle se udržel lidštější výraz naftos perdirbimo įmonė T 1973 164 2, 181 3, 248 1, 257 2, 269 2, 271 3, 286 3, 289 2, Šv 1973 19 11, M ir T 1974 5 18, naftos valymo įmonė T 1980 32 3, ale ten zastínil výraz naftos perdirbimo gamykla T 1973 44 2, 153 1, 159 4, 248 3, 269 2, 281 3, 289 2, 1983 274 4, Šv 1973 18 3, 22 5, 1974 5 7, 11 6, M ir T 1974 6 31, 1975 3 42, 45, MG 1973 6 11 (který se proměnlivě, nejnelidštěji proplétá s výrazem naftos perdirbimo įmone — T 1973 127 2, L ir M 1973 22 5, zastiňován výrazem naftos produktų perdirbimo įmonės T 1973 204 2), naftos valymo gamykla Šv 1975 7 24, LŪ 1975 10 319, naftos destiliavimo gamykla LŪ 1975 2 62, prostě naftos gamykla T 1973 131 1, naftos perdirbimo kombinatas T 1973 192 4, 269 2, 278 3, naftos perdirbimo kompleksas VN 1975 207 3, T 1978 190 3, 205 1, 1979 14 4, 1980 202 1, P 1981 2 10. Existuje dokonce i naftos perpy­limo gamykla (vedle — podnik) Šv 1974 2 14, dujų perdirbimo gamykla T 1973 290 3, dujų suskystinimo gamykla LŪ 1975 4 123. Семеочистительный завод se překládá jako sėklų valymo fabrikas ŽUMŽ, ale výraz sėklų valyklos nás nenapadne. Plytinė se nahrazuje výrazem plytų gamykla Šv 1974 23 2, M ir T 1974 10 11, 1976 9 23, keramikos gamykla: Palemono keramikos gamykla T 1973 239 3, Šv 1974 11 7, M ir T 1974 5 18, 6 14. Drenažo vamzdžių gamykla T 1973 273 2, Šv 1974 8 14, 16 se také překládá jako keramikos gamykla: Tauragės keramikos gamykla T 1973 285 1, Šv 1974 8 14, 11 7. Tak se keramikos (nebo dokonce keraminė T 1973 246 2) gamykla stává nejasným, nekonkrétním názvem (srozumitelný je pouze výraz dailiosios keramikos gamykla M ir T 1974 5 21). Je těžké přesvědčit některé uživatele jazyka (a dokonce i ty, kdo určují oficiální úzus), že хлебозавод se litevsky řekne jinak než duonos gamykla M ir T 1974 6 14: vždyť ani učebnice vysoké školy se nevyhne výrazu duonos gamybos ŽUPT 13 (rovněž miltų gamybos tamtéž 99, krupų gamybos tamtéž 123), zatímco noviny stále vyrábějí duoną nebo pečou duonos ir pyrago gaminius VN 1983 274 1. Jak to působí na pozadí pěstitelů chleba, kvetení chlebíčku? Хлебозавод musí být prostě kepykla. Je chybné se domnívat, že kepyk-

218

na — pouze (хлебо)пекарня, zatímco хлебозавод je mechanizovaná pekárna ZŪZ. Nadbytečné je i označení pekárna chleba LP 1978 7 4. Stejně tak jsou zbytečná určení u provozů na česání vlny, valchování, kvašení aj. Upřesňující přívlastek je třeba jen v nezbytných případech: (tkalcovský) stav, (kolovrat pro) předení.

Zároveň se nivelizují a transformují i názvy příslušných povolání a odborníků. Kepėjas se překládá jako duonos ir pyrago gaminių kepėju T 1973 159 4 (kdoví, jak se v budoucnu bude říkat virėjas?). S ústupem sūrinė T 1973 66 2 a sūrių darykla Šv 1978 9 30 mizí i sūrininkas „výrobce sýrů, odborník“ LKG I 407 a sūrininkystė tamtéž 310. Plytininkas „výrobce cihel“ LKG I 407 se překládá jako keramiku T 1973 285 1. S ústupem vėlyklai se objevuje nikoli vėluba, nýbrž dokonce vėlinių gamyba (валяльное производство) ZŪZ; protože nemáme cukrovary, сахароварение se označuje jen jako cukraus viryklų, сахароварение — tik cukraus gamyba ZŪZ.

Slova darykla, varykla, virykla a podobná přesto nyní trochu ožívají, získávají na užívání a poněkud brzdí expanzi výrazu gamyklose. Podporují je i další odvozeniny s příponou -ykla, které jsou pevněji zakotvené: skalbykla, valykla, valgykla, třebaže některé — siuvykla, mezgykla, audykla, verpykla — samy potřebují podporu a péči, zejména v oficiálním úzu a v administrativních názvech. Dnes se o to však více stará etnografie a dějiny techniky než průmysl: V muzeu už jsou větrné mlýny, valcha na sukno, lisovna oleje, česárna vlny aj. Mnoho technických objektů však ještě čeká na přemístění do muzea. Jsou to cihelny, vápenky, dehtovny a různá další zařízení a stroje KB 1983 3 48. Dnes je těžké přesně říci, kdo a kdy postavil vůbec první „gamylą“ v Kaunasu. Byla to snad dílna na tavení vosku, nedávno vykopaná na Radničním náměstí? Nebo snad nějaký podnikavý mistr zřídil v podhradí hrnčířskou dílnu či kovárnu mečů N 1973 8 6. Jen v solných var­nách zde v 17. století pracovalo 1500 lidí <...> KB 1983 3 68. Pěstování cukrové řepy tehdy nebylo ničím novým. V knize Zigmanta Pšyremblise „Dzieje cukrownictwa na Litwie“ („Dějiny cukrovarnictví v Litvě“) se v seznamu domácích cukrovarů nacházejí místa Plungėnai a Vaitkuškiai M ir G 1983 11 30. V obcích Paliepis, Macevičiai a Pertakas fungovaly pekárny M ir G 1977 9 13. Před 100 lety: noviny Ruského impéria „Nowoje wremia“ („Nový čas“) a „Nowosti“ („Novinky“) otiskly stížnosti obyvatel Vilniusu, v nichž píší, že kromě mnoha městských palíren vodky, jimiž trpí rodiny, přibylo ještě několik dalších VN 1983 275 6. Nejdůležitější je, že lidový cit pro živý jazyk ještě neotupěl. Například Kombinát na výrobu dřevařských výrobků v Kazlų Rudě se ve městě a okolí běžně nazývá plokštynas (: plokštė).

Zvláštním případem je remonto gamykla (← ремонтный завод) T 1973 198 2, T 1974 185 2: automobilių remonto gamykla T 1973 296 2, autore m on to gamykla T 1973 49 2, 198 2, S 1974 68 4, M ir T 1974 6 26, 27, remonto mechaninė gamykla T 1973 64 1, 86 1, 180 4, laivų remonto gamykla T 1973 205 2, S ir A 1973 9 12, 13. Podstatu věci nemění, že v nich

219

některé součásti se také vyrábějí: Takové svěráky se v budoucnu plánují vyrábět v mechanickém opravárenském závodě v Kuršėnai T 1973 202 2. Česky by šlo o opravárenský podnik. Opravářská dílna (← ремонтная мастерская) má vadu sémantického nesouladu: мастерская (: мастер, srov. také мастерить) je motivováno jinak než dirbtuvė (: dirbti). Мастерская znamená dílna, ale ремонтная мастерская by se do češtiny lépe přeložilo jako opravna. Dnes je mnoho opraven, mladá generace možná ani neví, že vznikly teprve před dvěma desetiletími na podnět jazykovědce V. Grinaveckise¹³. Dnes se může zdát dokonce zvláštní, že existovalo slovo opravovat (ačkoli ho vytlačovalo internacionalní remontuoti), ale neexistovalo slovo oprav-na; proč produktivní model (-ovna: -ovat) nefungoval a proč byla snesitelná významová absurdita opravářská dílna. Není čas doufat ve víc? Těžko předvídat, ale je třeba o jazyk také pečovat. Existují-li zdrobněliny podniček, továrnička, dílnička, neměli bychom se divit, kdyby se objevila i opravička a kdyby opravna získala význam „velký opravárenský podnik“. Potřebné slovo, vhodný novotvar, se ne vždy objeví včas, často se opozdí. Neopozdili jsme se tentokrát? Podle údajů LKŽ K se podobné slovo opravna pokoušeli užívat před 50 lety: Opravna v Alexandrii, kam jsem zajel zkontrolovat svůj vůz, patřila Evropanovi (Salius M. Svečiuose pas 40 tautų.— K., 1935, t. 2, p. 4). Motorová opravna (tamtéž, t. 1, p. 169). Nové slovo je událostí v dějinách myšlení (V. Žukovskij). Bohužel ne vždy však v dějinách a současnosti dané věci. Nastala éra mezinárodního (auto)servisu — kdepak by se v ní mohla udržet ta litevská opravna…

Třetí dílčí závěr se podobá prvnímu: z odpovídajících modelů obou jazyků — litev. -ynas/-ykla/-inė//ūkis/kiemas: rus. завод/двор//-(ар)ник/-(ар)ня — jsou pro litevštinu nesrovnatelně typičtější syntetické prvky modelu — -ynas/-ykla/-inė, zatímco v ruštině převažují analytické — завод/двор.

Analýza mnoha drobných příkladů modelu a sjednocení dílčích závěrů umožňují formulovat tyto obecné závěry:

1. V důsledku široké indukce rus. производство, завод, jakož i хозяйство, дело, двор (podporované interferencí) se mnohem analytičtější model ruského jazyka (spojení a odvozeniny) někdy poměrně mechanicky přenáší do litevštiny, pro niž je zde mnohem typičtější syntetický model (odvozeniny s příponami). Nominace skutečnosti v cizím jazyce se tak střetává s kategorizací skutečnosti, která vychází z vlastní jazykové soustavy.

2. Střet vnější formy cizího jazyka a vnitřní formy vlastního jazyka, který neproběhl bez smutných ponaučení, řečeno přímo — bez velkých chyb kalkování, potvrzuje důležitost důkladného a jemného porozumění sémantice jak výchozího, tak mateřského jazy-

¹³ Grinaveckis V. Dirbtuvė ir taisykla.— Kalbos kultūra, 1965, sąs. 8, p. 35—36. Kita reikšme taisykla dar 1937 m. yra siūlęs P. Skardžius: knygrišykla (geriau būtų knygų rišykla; bet ir šis žodis nėra geriausias: knygas paprastai ne rišame, bet taisome, apdarome, tad dar geriau būtų: knygų taisykla, darykla (Gimtoji kalba, 1937, p. 159). Knygų taisykla neprigijo, ją bandė vartoti tik S. Dabušis (Faradiejus Mykolas. Populiarioji chemija.— K., 1939, p. 8.).

220

ka, znalosti motivace názvů vznikajících indukcí a citlivosti pro oba jazyky.

3. Při důsledné práci na úpravě názvů ovlivněných indukcí a interferencí (a na dohledu nad jejich fungováním) je třeba postupovat od pojmu, vnitřní formy k termínu, nikoli od cizojazyčného termínu, jeho vnější formy k litevskému. Rozsah nebezpečí této druhé cesty lze ukázat na příkladu názvu „listnatý les“ — rusky se řekne чернолесье, litevsky baltmiškis. Doslovný překlad výrazu чернолесье jako juodmiškis by byl profanací: litevské juodmiškis ve skutečnosti znamená „jehličnatý les“ ¹⁴.

ZKRATKY

БСЭз XXI— Большая Советская Энциклопедия. 3-е изд.— М., 1975, т. 21.

Bt — Domácnost.

BZ I a II — Rusko-litevský slovník / Připravili V. Baronas, V. Galinis.— V., 1967, sv. 1 a 2.

DŽ₁ — Dabartinės lietuvių kalbos žodynas.— V., 1954.

DŽ₂ — Dabartinės lietuvių kalbos žodynas.— V., 1972.

Ekspl — A s t r a u s k a s J. a kol. Provoz strojně-traktorového parku.— V., 1972.

EkŽ — Rusiškai lietuviškas ekonomikos terminų žodynas.— V., 1966.

Galv — Š l e i v a J., S a v u k y n a s A. Chov skotu.— V., 1970.

JG — Řady mládeže.

KB — Kulturní obzory.

KV — Jazyk Vilnius.

L a M — Literatura a umění.

LK — B a s a l y k a s A. Krajina Litevské SSR.— V., 1977.

LKG I — Lietuvių kalbos gramatika.— V., 1965, t. 1.

LKŽ — Slovník litevského jazyka.— V., 1941—1981, sv. 1—12 (a jeho zkrácené podoby).

LKŽ K — Kartotéka Slovníku litevského jazyka.

LmŽ I — Rusko-litevský slovník / Sestavil Ch. L e m c h e n a s.— V., 1982, sv. 1.

LP — Litevský pionýr.

LTE — Litevská sovětská encyklopedie.— V., 1976—1983, sv. 1—10.

LŪ — Lidové hospodářství.

LŽ — L y b e r i s A. Litevsko-ruský slovník.— V., 1971.

MG — Naše příroda.

M a G — Věda a život.

M a T — Věda a technika.

MLTE II — Mažoji lietuviškoji tarybinė enciklopedija.— V., 1968, t. 2.

N — Němen.

ОС— Обратный словарь русского языка.— М., 1974.

P — Vítězství.

PolŽ — Rusų—lietuvių kalbų politechninis žodynas.— V., 1959.

S — Sport.

S a A — Stavitelství a architektura.

Slow tech — Wielki słownik techniczny rosyjsko-polski.— Warszawa—Москва, 1973.

¹⁴ Po referátu na toto téma, předneseném v roce 1983 na vilniuském regionálním teoreticko-metodickém semináři (sympoziu), jsem se od kolegů (V. Vitkauskase a dalších) dozvěděl, že profesor J. Balčikonis (jehož přednášky jsem bohužel sám nenavštěvoval) tento příklad rád používal.

221

СРЯ— Ожегов С. И. Словарь русского языка.— М., 1973.

ССРЛЯ— Slovník současného ruského spisovného jazyka.— М.—Л., 1948—1965, т. 1—17.

Sv — Svyturys.

T — Tiesa.

TAS — Seznam účastníků telefonní sítě města Vilniusu. Telefonní čísla úřadů, podniků a organizací.— V., 1979.

TM — Sovětská žena.

VGP — Respublikinė veislinių gyvulių paroda.— V., 1971.

VN — Večerní zprávy.

ŽŪ — Zemědělství.

ŽŪŽ — Anskaitis V., Kilas M. Slovník zemědělských termínů pro ruštinu a litevštinu.— V., 1971.

ŽŪMŽ — Slovník termínů zemědělské mechanizace pro ruštinu a litevštinu / připravili V. Gerulaitis, S. Lukėnas.— V., 1983.

ŽŪPT — Kuzmienė G., Pažarauskienė J. Žemės ūkio produktų technologija.— V., 1969.

Číslice v textu označují svazky a stránky knih, ročníky, čísla a stránky novin a časopisů.

SÉMANTICKÉ KALKOVÁNÍ A POUČENÍ O MOTIVACI

Resumé

Systémová analýza jednoho pole sémantické indukce (v širokém smyslu tohoto termínu) vede k názoru, že v procesu indukce projevuje přijímající (kalkující) jazyk aktivitu stejně jako v procesu přejímání. Nejde o mechanické přenášení modelů výchozího jazyka (což je příznačné pro interferenci), nýbrž o hledání adekvátních modelů vlastního jazyka. V procesu indukce se rus. производство, завод (a také хозяйство, дело, двор) — analytičtější model ruštiny (slovní spojení a složená slova) — poměrně často mechanicky přenáší do litevštiny, pro niž je zde příznačnější syntetičtější model (tvoření příponami). Střetávání vnější formy ruského jazyka s vnitřní formou litevského jazyka, k němuž dochází za cenu smutných poučení a hrubých chyb v kalkování, potvrzuje důležitost důkladné a jemné znalosti sémantiky jak výchozího, tak vlastního jazyka, dodržování motivace indukovaných slov (názvů) a citu pro oba jazyky.

Při soustavné práci na uspořádávání názvů, které jsou pod vlivem indukce (a interference), a při sledování jejich fungování je třeba vycházet od pojmu, vnitřní formy k názvu, nikoli od cizojazyčného slova, jeho vnější formy k názvu. Rozsah nebezpečí poslední cesty lze ukázat na příkladu názvu listnatého lesa — rusky je to чернолесье, litevsky baltmiškis (doslova „bíloles“). Doslovný překlad rus. чернолесье slovem juodmiškis je čirou profanací: lit. juodmiškis znamená „jehličnatý les“. Kalky jsou skryté výpůjčky (R. Budagov). Odhalení jejich „skrytosti“ pomáhá vyhnout se podobným nebezpečím.