LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXVIII (1989) KALBŲ RYŠIAI IR SĄVEIKOS

BIBLIOGRAFIE VÝZKUMU PERIFERNÍCH NÁŘEČÍ LITEVŠTINY

Tato bibliografie zaznamenává významnější výzkumy litevských jazykových ostrovů ležících mimo současné území Litevské SSR. V první části jsou uvedeny lingvistické popisy jazyků těchto ostrovů. Seznam prací je uspořádán abecedně podle regionů: litevské jazykové ostrovy v Lotyšské SSR, Běloruské SSR a Polské lidové republice a litevština v Malé Litvě (Východním Prusku), tedy od severu k jihu podél hranic Litevské SSR. Samostatně jsou uvedena díla, v nichž lze nalézt údaje o těchto nářečích a také o litevském substrátu ve slovanských jazycích. Druhá část uvádí významnější výzkumy jazyka litevských přistěhovalců podle regionů. Třetí část je věnována výzkumu současného litevsko-slovanského pohraničí, tj. především baltského substrátu ve slovanských jazycích na území periferních litevských nářečí. Čtvrtá část uvádí významnější práce o etnogenezi, dějinách, etnografii, kultuře aj. těchto území.

Bibliografie periferních litevských nářečí byly dříve otištěny v publikacích Z. Zinkevičiuse „Lietuvių kalbos dialektologijoje“ (V., 1978. S. 82–83), A. Sabaliauskase „Lietuvių kalbos tyrinėjimo istorijoje“ (V., 1979. D. 1; 1982, D. 2), v literárních přehledech a bibliografiích „Lietuvių kalbotyros“¹. Bibliografie výzkumů periferních litevských nářečí a baltského substrátu ve slovanských jazycích byly zveřejněny v monografii J. Laučiūtė „Словарь балтизмов в славянских языках“ (Ленинград, 1982. С. 151–166), v publikaci „Teksty gwarowe z Białostocczyzny z komentarzem językowym“ (red. A. Otrębska—Jabłońska, Warszawa, 1972), v monografiích M. Hasiuk „Fonologia litewskiej gwary sejneńskiej“ (Poznań, 1978. S. 90–99), M. Kondratiuk „Elementy bałtyckie w toponimii i mikrotoponimii regionu Białostockiego“ (Wrocław i in., 1985. S. 253–268) a jinde.

Sestavovatelka upřímně děkuje prof. dr. Z. Zinkevičiovi, prof. dr. M. Hasiukovi, kandidátu filologických věd L. Pažūsisovi a kandidátu filologických věd A. Vidugirisovi za konzultace při sestavování bibliografie.

Do bibliografie byla zařazena velká část známých prací, sestavovatelka si však nečiní nárok na úplný přehled výzkumů tohoto tématu.

¹ Bielinis A., Stanevičienė E. Lietuvių kalbotyra 1944–1960. V., 1963; Bielinis A. Stanevičienė E. Lietuvių kalbotyra 1961–1964. V., 1965; Kriukelienė O., Stanevičienė, E. Lietuvių kalbotyra 1965–1968. V., 1971; Paulauskienė V. Lietuvių kalbotyra 1969–1972. V., 1977; Ubeikaitė A. Lietuvių kalbotyra 1917–1929. V., 1987; Kubicka W. Języki bałtyckie. Bibliografia. Cz. 1: Językoznawstwo bałtyckie. Łódź, 1967. XXIII, 120 s.; Cz. 2: Onomastyka. Łódź, 1968. XIV, 140 s.; Cz. 4: Język litewski. A. Historia. Łódź, 1977. 365 s.; B. Litewski język literacki. Łódź, 1977. 367–710 s.

215

I

LITEVŠTINA V LOTYŠSKÉ SSR

Baluodė K., Garšva K. Litevské ekvivalenty lotyšských názvů sídel // Kalbos kultūra, 1986. Seš. 49. S. 63—73.

Būga K. Usazování Litevců na území dnešní Litvy // Būga K. Rinktiniai raštai. V., 1961. T. 3. S. 551—583.

Būga K. Ciskodo parapijos lietuvių šnekta. 1911. (Rankraštis) // VVU MB. D 490.

Garšva K. Lietuvių kalbos salos pietryčių Latvijoje // Mūsų kalba, 1977. Nr. 6. P. 39—42.

Garšva K. Litevská nářečí a jejich kontakty v Lotyšsku. 1: Dějiny litevských nářečí v Lotyšsku // LTSR MAD(A). V., 1984. T. 2(87). S. 83—91.

Garšva K. Litevská nářečí a jejich kontakty v Lotyšsku. 2: Místa osídlení Litevců a fungování jazyků // LTSR MAD(A). V., 1985. T. 1(90). S. 118—126.

Garšva K. Ostrovy severního vilnišského nářečí // Tarptaut. balt. konf. S. 33^².

Garšva K. Syntaktické zvláštnosti a texty litevských nářečí v Lotyšsku // Lietuvių kalbos sintaksės tyrinėjimai. (LKK. T. 25.) V., 1986. S. 218—241.

Garšva K., Jackutė R., Vensk auskaitė E. Fonetika, morfologie a lexikum nářečí Uodegėnai v bilingvním prostředí // Lietuvių kalba ir bilingvizmas (LKK. T. 27). V., 1988. S. 73—106.

Grinaveckienė E. Fonetika litevských nářečí v okolí Daugavpilsu // Iš lietuvių kalbotyros istorijos (LKK. T. 20). V., 1980. S. 223—238.

Grinaveckienė E. Některé gramatické zvláštnosti litevského nářečí v Daugavpilsu // Kalbų kontaktai Lietuvos TSR (LKK. T. 23). V., 1983. S. 107—121.

Jackutė R. Uodegėnų šnektos leksika (VU diplominis darbas). V., 1985. 194 p.

Masytė G. Akny stos šnektos fonetika ir morfologija (VU diplominis darbas). V., 1987.

Tamulytaitė I. Uodegėnské nářečí a jeho kontakty (diplomová práce VU, katedra LK v Kaunasu). K., 1987.

Venskauskaitė E. Fonetika a morfologie uodegėnského nářečí (diplomová práce VU). V., 1986. 165 s.

Гарша К. Ostrovy a nářečí litevských starousedlíků v Lotyšské SSR //IV balt. konf. S. 119—120.

LITEVŠTINA V BĚLORUSKÉ SSR

Broch O. O litevštině jižně od Vilniusu // Norsk Tidsskrift for Sprogvidenskap. Oslo, 1958. T. 19. S. 1—71. Recenze: LKK. V. 1959. T. 2. S. 242—245 (okolí Žirmūnai a Bastūnai).

Černaitė-Navickienė V. Lexikum lněnářství v ramaškonském nářečí (diplomová práce VU). V., 1986. 104 s.

Čiarnaitė G. Ramaškonių tarmės buitinė leksika (VU diplominis darbas). V., 1986. 96 p.

Dovydaitis J. Folklor Azierků. Nejcharakterističtější rysy nářečí // Kraštotyra (Litevská SSR, Společnost pro ochranu památek a vlastivědu). V., 1980. T. 9. S. 78—85.

Eigminas K. Příjmení v okolí Gervėčiai // Litevština a bilingvismus (LKK. T.28). V., 1988. S. 67—72.

Fraenkel E. O zvláštnostech litevských nářečí ve vilniuském kraji // Lietuvių tauta. V., 1936. Kn. 5. S. 256—262.

Fraenkel E. Stav výzkumu litevštiny používané ve vilenské oblasti // Acta Baltico-Slavica. 1936. T. 2. S. 14—107.

Grinaveckienė E. Některé zvláštnosti slovesa v gervėčském nářečí // Výzkum sloves baltských jazyků (LKK. T. 14) V., 1973. S. 221—228.

Jonaitytė A., Sudnik T. O jednom případu interference litevštiny a lotyštiny // Baltistica. V., 1973. T. 9(1). S. 75—77. (Apsas).

^² Zkratky viz na konci rejstříku.

216

Kardelytė J. Gervėčių tarmė: Fonetika ir morfologija. V., 1975. 143 p.

Lipskienė J. Frazeologismy gervėčské nářečí // Výzkum lexika (LKK. T. 13). V., 1972. S. 113–144.

Petrauskas J., Vidugiris A. Lazūnų tarmės žodynas. V., 1985. 198 p.

Petrauskas J., Vidugiris A. Lazūnų tarmės tekstai. V., 1987. 73 p.

Povilaitytė T. Fonetika a morfologie nářečí v Pelesa (diplomová práce VU). V., 1970. 154 s.

Romančiuk A. Fungování litevského jazyka v okolí Gervėčiai // Práce mladých filologů. V., 1986. T. 2. S. 238–242.

Rosinas A. Původ forem adesi­vu plurálu zájmen v zietelském nářečí // Kalbotyra. V., 1971. T. 22. S. 86–88.

Senkus J. Kai kurie Lazūnų tarmės ypatumai // LTSR MAD(A). V., 1958. T. 14. P. 183–194.

Senkus J. Lazūnų tarmės tekstai // LKK. V., 1959. T. 2. P. 215–230.

Stang Chr. S. Die litauische Mundart von Zasečiai im Gebiet von Wilna // Norsk Tidsskrift for Sprogvidenskap. Oslo, 1958. T. 18. S. 171–201. (Zietela).

Šukys J. Būdingesnės Ramaškonių tarmės ypatybės // LKK. V., 1960. T. 3. P. 177–190.

Vidugiris A. Nauji darbai apie lietuvių kalbos tarmes // LKK. V., 1959. T. 2. P. 239–246.

Vidugiris A. Kai kurios Zietelos tarmės ypatybės // LKK. V., 1959. T. 2. P. 195–214.

Vidugiris A. Zietelos tarmės įvardis // LKK. V., 1960. T. 3. P. 113–132.

Vidugiris A. Slovesa s příponami -inėti a -dinėti v zietelském nářečí // LTSR MAD(A). V., 1961. T. 2. S. 219–232.

Vidugiris A. Podstatné jméno v zietelském nářečí // Výzkum gramatiky litevského jazyka (LKK. T. 11). V., 1969. S. 147–182.

Vidugiris A. Několik faktů z historie nářeční oblasti // Okolí Gaidė a Rimšė. V., 1969. S. 267–271. (Apsas).

Vidugiris A. Význačnější slova nářečí a jejich významy // Okolí Gaidė a Rimšė. V., 1969. S. 276–281. (Apsas).

Vidugiris A. Ze sémantických dialektismů gervėčského nářečí // Výzkum lexika (LKK. T. 13). V., 1972. S. 21–32.

Vidugiris A. Časování slovesa v zietelském nářečí // Výzkum sloves v baltských jazycích (LKK.T.14). V., 1973. S. 199–217.

Vidugiris A. Přídavné jméno v zietelském nářečí // Tvary slov a jejich užívání (LKK.T.15). V., 1974. S. 277–288.

Vidugiris A. Gervėčių tarmės leksiniai dialektizmai // LTSR MAD (A). V., 1974. T. 1(46). P. 117–128.

Vidugiris A. Lietuvių tarmės už respublikos ribų // Žodžiai ir žmonės. V., 1974. P. 51–56.

Vidugiris A. Příslovce v zietelském nářečí // Gramatické kategorie a jejich vývoj (LKK.T.18). V., 1978. S. 159–170.

Vidugiris A. Baltarusijos lietuviai // Mokslas ir gyvenimas. 1978. Nr.8. P. 37–38.

Vidugiris A. Z minulosti zietelské mluvy // Kultura jazyka. Sešit 55. S. 81–87.

Wolter E. Die Litauer im Kreise Slonim, Gouv. Grodno // MLLG. Heidelberg, 1899. T. 4. S. 166–169 (Zietela).

Wolter E. Zur litauischen Dialektkunde // MLLG. Heidelberg, 1912. T.6. P. 166–187 (Zietela, Ašmenos, Dieveniškių apyl.).

Банарац А. П. Гидронимия Пелясы // Балто-славянские языковые контакты. М., 1980. С. 192–201.

Видугирис А. Zietelské nářečí litevského jazyka. Autoreferát disertační práce... kandidáta filologických věd. Vilnius, 1962.

Виткаускас В. Některé zvláštnosti litevského nářečí v okolí Radunu // Baltsko-slovanské etnojazykové kontakty. M., 1980. S. 202–205.

Vojšnie T. Onomastický tezaurus obce Peragancevskij selsovět Voronovského rajónu BSSR: Diplomová práce. Vilnius: VGU, 1986. 87 s.

15, 678

217

Вольтер Э. Литовская Хрестоматия, I-II. СПб., 1901–1904.

Volter E. Stopy dávných Prusů a jejich jazyka v Grodenské gubernii // Zprávy oddělení ruského jazyka a literatury Císařské akademie věd v Petrohradě, 1912. Roč. 16(4). S. 151–160. (Djatlovo.)

Grinavecene E. Vliv běloruského gramatického systému na lazunský dialekt litevštiny // DS. S. 21–23.

Grinaveckis V. Dvě poznámky k litevské dialektologii // Problémy indoevropské jazykovědy. Moskva, 1964. S. 70–78. (Djatlovo.)

Гринавецкис В. Новое в литовской диалектологии // Acta Baltico-Slavica, 1965. Т. 2. С. 177–202. (Дятлово, Лаздуны.)

Jonaitite A. Názvy kulturních rostlin v peljaském litevském dialektu // Balto-slovanské etnojazykové kontakty. Moskva, 1980. S. 227–245.

Makkevič J. F., Romanovič E. M., Чеберук E. I., Grinaveckene E. J. Nový případ delabializace v litevském dialektu bělorusko-litevského pohraničí // III balt. konf. S. 123–124. (Radun.)

Něvskaja L. G. O lexikální a sémantické interakci litevštiny a slovanských jazyků (na materiálu geografické apelativní terminologie) // Sovětská slavistika. Moskva, 1972. S. 90–104. (Gervjaty.)

Něvskaja L. G. Baltské názvy bažin ve srovnání se slovanskými (sémasiologická pozorování) // Balto-slovanská studia. Moskva, 1974. S. 155–182. (Gervjaty.)

Nepokupnyj A. P. Lingvogeografické vztahy litevských a běloruských podob názvu vesnice Djatlovo a jejího okolí // Balto-slovanská studia. Moskva, 1974. S. 144–154.

Romanchik A. Příjmení v podmínkách dvojjazyčnosti (na materiálu dialektu Gervjaty) // Litevský jazyk a bilingvismus (LKK. T. 27). V., 1988. S. 55–66.

Sudnik T. M. Poznámky k litevsko-běloruské dvojjazyčnosti (na materiálu dialektu Gervjaty) // Problémy indoevropské jazykovědy. Moskva, 1964. S. 79–89.

Sudnik T. M. K charakteristice fonologických systémů dialektů litevsko-slovanského pohraničí: Autoreferát disertační práce... kandidáta filologických věd. Moskva, 1971.

Sudnik T. M. Z morfologických pozorování dialektů litevsko-slovanského pohraničí // Baltistica. V., 1972. Roč. 8(1). S. 19–22. (Opsa.)

Sudnik T. M. K otázce morfologické interference v oblasti litevsko-slovanského pohraničí // Abstrakty IV. dialektologické konference o studiu dialektů a jazykových kontaktů v pobaltských republikách (říjen 1972). Vilnius, 1972. S. 61–63.

Sudnik T. M. Lazūnai. Litevský, běloruský a polský fonologický systém // Balto-slovanský sborník. Moskva, 1972. S. 15–115.

Sudnik T. M. Dialekty litevsko-slovanského pohraničí. Náčrty fonologických systémů. Moskva, 1975. 231 s. (Lazduny, Deveniškės, Gervjaty, Žegeliai.)

Sudnik T. M. K dějinám jazykové situace v Pelesa // Balto-slovanské etnojazykové kontakty. M., 1980. S. 181–191.

Sudnik T. M. Ze syntaktických pozorování nad nářečími litevsko-slovanského pohraničí // Acta Baltico-Slavica, 1982. T. 14. S. 245–250 (Pelesa, Gervjaty).

Чекман В. Н. Деревня Озерки. Язык и люди // Польские говоры в СССР. Минск, 1973. Т. 11. С. 40–72.

Čekman V. N. K problému litevsko-běloruské fonetické interference v Pelesa // Balto-slovanské etnojazykové kontakty. M., 1980. S. 206–227.

Čekmanas V. Fungování jazyků a bilingvismus // Litevský jazyk a bilingvismus (LKK. T. 27). V., 1988. S. 37–54.

LITEVŠTINA V POLSKÉ LR

Aleksaitė B. Tvoření místních názvů oblasti Puńsk a Sejny (diplomová práce VU). V., 1985. 121 s.

Aleksaitė I. Punsko šnektos konsonantizmas (VU diplominis darbas). V., 1985. 79 p.

218

Aleksaitė I., Razmukaitė M. Názvy vesnic v Suvalském vojvodství obývaných Litevci // Jazyková kultura. Sešit 55. S. 79–81.

Bednareczuk A. O některých aspektech gens tie a jejich stopách v polsko-litevském pohraničí okresu Sejny // Acta Baltico-Slavica. 1976. T. 9. S. 149–166.

Buch T. Litewskie nazwy miejscowe w powiatach Sejny i Suwałki // Onomastica. 1961. T. 7. S. 221–229.

Buch T., Topolińska Z. O vývoji spojení s tautosylabickou nosovou souhláskou v litevštině // Z polských slavistických studií. Série 2. Jazykověda. W-wa, 1963. S. 39–50.

Buch T. Litewskie nazewnictwo osobowe w powiatach Sejny i Suwałki // Onomastica, 1964. T. 9. S. 312–320.

Buch T. Z badań onomastycznych w północnej Sejneńszczyźnie // Kalbotyra. V., 1966. T. 14. S. 51–55.

Buch T. Nářeční jevy odpalatalizování v litevštině // Acta Baltico-Slavica, 1966. T. 3. S. 33–36.

Buch T. Nazwy toni rybackich jeziora Gaładuś // Onomastica, 1967. T. 12. S. 109–123.

Buch T. Mundartlicher Intonationsschwund im Litauischen // Die Welt der Slaven, 1967. T. 12(2). S. 205–208.

Buch T. Z výzkumu litevského názvosloví v oblasti Sejny // Zbornik za filologiju i lingvistiku, 13(1). Nový Sad, 1970. S. 31–33.

Gołąbek A. Slovotvorba nářečí suwalské vesnice Degucie (doktorská disertace. Strojopis). W-wa, 1980.

Hasiuk M. Vzdálená disimilace k, g v litevských nářečích // Donum Balticum. Stockholm, 1970. S. 178–180.

Hasiuk M. Některé změny souhlásek v sejnském nářečí // Baltistica. Příloha II. V., 1977. S. 80–82.

Hasiuk M. Fonologia litewskiej gwary sejneńskiej. Poznań, 1978. 107 p.

Hasiuk M. Depalatalizace souhlásek v litevském nářečí v Sejnách // Lingua Posnaniensis. 1980. T. 23. S. 99–103.

Hasiuk M. Realizace předních a zadních fonémů v sejnském nářečí // IV balt. konf. S. 28–29.

Jańcza M. Slovanské vlivy v jazyce folklorních textů z litevských vesnic Suwalského vojvodství // SGB. S. 113–122.

Kudzinowski Cz. Jęćwingowe w języku // Acta Baltico-Slavica. 1964. S. 217–225.

Smoczyński W. Jižní litevské nářečí v okolí Sejn // Nářeční texty z Białostocka / Red. A. A. Obrębska-Jabłońska. W-wa, 1972. Č. 18. S. 97–109. Recenze: Baltistica. T. 10. S. 101–106.

Smoczyński W. Litevské nářečí v severovýchodním Polsku // Polská akademie věd. Krakovská pobočka. Zprávy ze zasedání vědeckých komisí (Jazykovědná komise). T. 15(2) za rok 1971. Kraków, 1972. S. 375–377.

Smoczyński W. Z výzkumu litevského nářečí v okolí Puńsku. Systém samohlásek // Rocznik Białostocki, 1981. T. 14. S. 349–372.

Smoczyński W. Morfologický náčrt litevského nářečí v Puńsku spolu s nářečními texty // Acta Baltico-Slavica, 1984. T. 16. S. 235–262.

Smoczyński W. Slovanské výpůjčky v litevském nářečí v Puńsku // SGB. S. 179–222.

Smoczyński W. Souhláskové skupiny v litevském nářečí v Puńsku // Acta Universitatis Lodzensis. Folia Linguistica, 1986. T. 12. S. 303–314.

Smoczyński W. Německé výpůjčky v litevském nářečí v okolí Puńsku v Suwalsku // Zeszyty Naukowe Uniwersytetu Jagiellońskiego. Prace Językoznawcze. 1986. Č. 82. S. 35–45.

Smoczyński W. Fonologický systém litevského nářečí v Puńsku // Acta Baltico-Slavica, 1986. T. 17. S. 369–386.

Smoczyński W. Litevské nářečí v okolí Puńsku (Doktorská disertace. Strojopis). Kraków, 1977.

15*

219

Stoskelūnas J. Mūsų krašto tarmės // Varsnos. 1972. Nr. 7–8. P. 2–3.

Uzdila A. Fonetika a morfologie nářečí v Punska (západních dzúků) (diplomová práce na VU). V., 1963. 266 s.

LITEVŠTINA V MALÉ LITVĚ (VE VÝCHODNÍM PRUSKU)

Bezzenberger A. Litevská bádání. Příspěvky k poznání jazyka a lidové kultury Litevců. Göttingen, 1882.

Bezzenberger A. Původ, význam a rozšíření lidového jména „Gudden“ // Zprávy Společnosti pro starožitnosti Prusia za spolkové roky 1896–1900. Königsberg, 1900. Seš. 21. S. 217–242.

Bezzenberger A. Nářeční texty // MLLG, II.

Buch T. O depalatalizaci souhlásek v prusko-litevštině // Studi Baltici. 1969 (Firenze). Vol. 10. S. 120–126.

Buchiene T. Vokalismus litevštiny ve Východním Prusku podle údajů Kleinovy gramatiky // Baltistica. V., 1967. T. 3(2). S. 129–154.

Doritsch A. Beiträge zur litauischen Dialektologie. Tilsit, 1912.

Geitler L. Litauische Studien... Prag, 1875. 123 S.

Gerullis J., Stangas Chr. S. Lietuvių žvejų tarmė Prūsuose. K., 1933.

Janavičienė J., Zinkevičius Z. Nářečí Žemaičių Naumiestis z hlediska sociolingvistiky // Jazykové kontakty v Litevské SSR (LKK.T.23) V., 1983. S. 102–106.

Janavičienė J. Pozůstatky východopruské litevštiny v nářečí Žemaičių Naumiestis // Mūsų kalba, 1983. Č. 5. S. 21–25.

Janavičienė J. Model jazyka litevských obyvatel Žemaičių Naumiestis před kontaktem (fonetika) // Mezinár. balt. konf. S. 49–50.

Janavičienė J. Problémy vzájemného působení nářečí v Žemaičių Naumiestis // Práce mladých filologů. V., 1986. T. 2. S. 243–246.

Kalwaitis W. Lietuwiszkų wardų klėtele. Tilžė, 1910.

Lepner Th. Der preussische Littauer. Danzig, 1744. P. 98–122.

Kurschat Fr. Grammatik der litauischen Sprache. Halle, 1876.

Razmukaitė M. Tradiční ekvivalenty názvů historických míst Kaliningradské oblasti // Jazyková kultura, 1986. Seš. 49. S. 73–80.

Rezāt. Litevská přísloví // MLLG. Heidelberg, 1899. T. 4. S. 331–332.

Rimša V. Prvky litevštiny z Východního Pruska v současné litevštině // Kalbotyra. V., 1972. T. 24(1). S. 75–81.

Ruhig Ph. Betrachtung der littauischen Sprache. Königsberg, 1745.

Schleicher A. Příručka litevského jazyka. II. Litevská čítanka a glosář. Praha, 1857.

Storasta V. (Vydūnas). Deutsch-litauischer Wortschatz. Tilsit, 1916. 176 S.

Urbanavičiūtė Ž. Priebalsių kietinimas Prūsų Lietuvos tarmėse // Baltistica. V., 1970. T. 6(2). P. 147–166.

Янавичене Я. Jazyková situace v Žemaičių Naumiestis (Litevská SSR) // Balto-slovanská studia-1984. M., 1985. S. 106–112.

Janavičene J. V. Sociolingvistické aspekty litevského jazyka v Žemaitské Nauměstě: Autoreferát disertační práce... kandidáta filologických věd. Vilnius, 1985. 24 s.

* * *

Atlas gwar wschodniosłowiańskich Białostocczyzny. W-wa i in., 1980 T. 1.

Laigonaitė A. Vietininkų reikšmė ir vartosena dabartinėje lietuvių kalboje. V., 1957.

Atlas litevského jazyka: Lexikum. V., 1977; Fonetika. V., 1982.

Litevská nářečí (Chrestomatie) / Sest. E. Grinaveckienė, A. Jonaitýté, K. Morkūnas, B. Vanagienė, A. Vidugiris. V., 1970. (Obsahuje rozsáhlou bibliografii nářečních textů).

220

Lietuvių kalbos žodynas. V., 1941–1986. T. 1–14.

Morkūnas K. Pažintis su lietuvių kalbos tarmėmis. V., 1980. 91 p.

Paulauskas J. Funkce slovesných předpon v současné litevštině // Literatura a jazyk. V., 1958. T. 3. S. 303–453.

Vidugiris A. Lietuvių tarmės už respublikos ribų // Žodžiai ir žmonės. V., 1974. P. 51–56.

Zinkevičius Z. Litevská dialektologie. V., 1966 (O periferních nářečích: s. 24–31).

Zinkevičius Z. Lietuvių kalbos tarmės. K., 1968.

Zinkevičius Z. Dialektologie litevského jazyka: Učebnice pro vysoké školy. V., 1978.

Дыялекталагічны атлас беларускай мовы. Мінск, 1963.

Zinkevičius Z. O lokativních tvarech litevských dialektů // Lingua Posnaniensis. T. 12/13. S. 71–76.

Слоўнік беларускіх гаворак паўночна-заходняй Беларусі і яе пагранічча. Мінск, 1979–1986. Т. 1–5.

II

JAZYK LITEVSKÝCH KOLONIÍ V BĚLORUSKU

(MALKAVA, MOGILJOVSKÁ OBLAST, MSTISLAVSKÝ OKRES)

Sivickienė M. Kai kurie beasmenių sakinių tipai Malkavos tarmėje // LKK. V., 1959. T. 2. P. 231–238.

Sivickienė M. Užívání starobylých předložek v malkavském nářečí (BTSR, Mogiljovská oblast, Mstislavský okres) // Kalbotyra. V., 1962. T. 4. S. 79–92.

Sivickienė M. O užívání slovesných předpon až(u)- a už(u)-, už- v některých nářečích // Kalbotyra. V., 1964. T. 10.

Киндурис (Сивицкене) М. К. Litevské nářečí v běloruském prostředí (nářečí obce Malkovka v BSSR): Dis.... kandidát filologických věd. L., 1957.

Сивицкене М. К. Některé zvláštnosti užívání slovanských lexikálních výpůjček v litevském nářečí v BSSR // Meziuniverzitní konference o historické lexikologii, lexikografii a jazyce spisovatele: Teze referátů. L., 1961.

Сивицкене М. К. Sémantické zvláštnosti slovanských lexikálních výpůjček na materiálu izolovaného litevského nářečí (BSSR, obec Malkovka, Mogiljovská oblast) // Kalbotyra. V., 1963. T. 6. S. 79–90.

Сивицкене М. К. Некоторые вопросы изучения островных говоров // Kalbotyra. V., 1963. T 8.

LITEVSKÁ KOLONIE V RSFSR: JAZYK

(ČIORNA PADINA, SARATOVSKÁ OBLAST, JERŠOVSKÝ OKRES)

Vidugiris A. Morfologické zvláštnosti Čiorné Padiny // Lietuvių kalbos morfologinė sandara ir jos raida (LKK.T.7). V., 1964. S. 193–206.

Vidugiris A. Vznik nářečí Čiorné Padiny a jeho jednotlivé zvláštnosti // LTSR MAD (A). V., 1965. T. 1(18). S. 219–232.

JAZYK AMERICKÝCH LITEVCŮ

Atlantas V. Lietuvių kalba Amerikoje. Būti ar nebūti // Lietuvos aidas, 1937. Nr. 376.

Eretas J. Lietuvių kalbos likimas Amerikoje // Židinys. K., 1927. T. 5. P. 125–130.

Laurinaitis J. M. Užsienio lietuvių kalbos reiškiniai // Gimtoji kalba. 1939. Nr. 1. P. 4–7.

Litevská americká v procesu utváření: změny v sémantice procesů, Nijole Martinais, B. S., Southern Illinois University, 1959: disertační práce předložená jako částečné splnění požadavků pro získání titulu Master of Arts v lingvistice na Graduate College University of Illinois. Chicago, Illinois, 1976.

221

požadavků pro získání titulu Master of Arts v lingvistice na Graduate College University of Illinois. Chicago, Illinois, 1976.

Margeris A. Američtí Litevci a slovník anglických výpůjček 1872—1949. Chicago, 1956.

Pažūsis L. O anglických výpůjčkách v americké litevštině // Konferencijos germanų, romanų ir klasikinės filologijos klausimais pranešimai. V., 1968. S. 38—43.

Pažūsis L. K otázce interpretace anglických lexémů v jazyce severoamerických Litevců // Baltistica. V., 1969. T. 5(1). S. 81—96.

Pažūsis L. Sémantické výpůjčky z angličtiny v jazyce severoamerických Litevců // Kalbotyra. V., 1974. T. 25(3). S. 27—36.

Pažūsis L. Gramatická interference angličtiny v jazyce severoamerických Litevců // Kalbotyra. V., 1976. T. 27(3). S. 57—62.

Pažūsis L. Problém gramatického rodu anglických výpůjček podstatných jmen v jazyce severoamerických Litevců // Kalbotyra. V., 1978. T. 29(3). S. 42—47.

Pažūsis L. Distribuční posuny pádů a předložek v podmínkách jazykového kontaktu // Aktualiosios kalbotyros problemos. V., 1979. S. 61—66.

Pažūsis L. Lexikální interference jako způsob konvergence // AILA 81 Proceedings I, Sections and Workshops, Lund, 1981. S. 521—522.

Pažūsis L. Sémantické posuny podstatného jména v podmínkách subordinativního bilingvismu // Kalbotyra. V., 1981. T. 32(1). S. 74—84.

Pažūsis L. Lexikální interference jako způsob konvergentní změny // Baltistica. V., 1981. T. 17(1). S. 77—83.

Pažūsis L. Morfologická integrace anglických přejatých podstatných jmen v americké litevštině // The English Element in European Languages. Vol. 2. Zagreb., 1982. S. 316—337.

Pažūsis L. Amerikos lietuvių kalbos mįslės // Mūsų kalba. V., 1982. Nr. 5. P. 39—42.

Pažūsis L. Intralingvistická interference v litevštině za podmínek zanikající dvojjazyčnosti // Kalbotyra. V., 1985. T. 36(1). S. 44—53.

Plioplytė R. Pažūsis L. Litevština za podmínek zanikající dvojjazyčnosti // Mūsų kalba. V., 1982. Č. 5. S. 14—21.

Salys A. Spisy. T. 1: Spisovný jazyk. Řím, 1979.

Senn A. Einiges aus der Sprache der Amerika-Litauer // Studi Baltici. Roma, 1932. S. 35—58.

Глемжене О.-А. Interference angličtiny v lexiku Litevců v USA: Autoreferát disertace … kandidáta filologických věd. Kyjev, 1973.

Пажюсис Л. П. Fonetická a morfologická integrace anglických přejímek v litevštině Severní Ameriky: Autoreferát disertace … kandidáta filologických věd. Vilnius, 1971.

Пажюсис Л. Семантический сдвиг глагола при двуязычии // Kalbotyra. V., 1979. T. 30(3). P. 36—47.

Пажюсис Л. Frazeologická interference (na materiálu litevštiny v kontaktu s angličtinou) // Kalbotyra. V., 1983. T. 34(2). S. 85—93.

III

Falk K.-O. Wody wigierskie i huciańskie. Studium toponomastyczne. Uppsala, 1941.

Falk K.-O. Studie o slavizaci litevských místních a osobních jmen. O sekundární funkci přípony -ec; o místních jménech na -anice // Scando-slavica, 1963. T. 9. S. 87—103. Recenze: ABS.T.5. P. 434—440.

Falk K.-O. Studie o názvech suwalských jezer: Okmin a Okminek a dalších hydronymických dubletách // Språkliga Bidrag, 5(22), Miscellanea polonica, Lund, 1966. S. 26—42.

Falk K.-O. Studie o suwalské hydronymii: Gniłik-Kelig // Acta Baltico-Slavica, 1966. T. 3. S. 69—76.

222

Falk K.-O. O metodách slavizace litevských osobních a místních jmen. O původu a rozšíření jmen na -ańce // Sprāklīga Bidrag, 5(22), Miscellanea polonica. Lund, 1966. S. 1—16.

Falk K.-O. Studie o suwalské hydronymii: Jegłówek, Jegłóweczek, Jegliniec // Sprāklīga Bidrag, 5(22), Miscellanea polonica. Lund, 1966. S. 52—61.

Falk K.-O. Poznámky k jatvingickému hydronymickému substrátu v Suwalsku // Rocznik Białostocki, 1981. T. 14. S. 29—48.

Falk K.-O. Kelay (1569) — ze studiów nad hydronimią suwalską // Liber Iosepho Kostrzewski octogenario a veneratoribus dictus. Wrocław; W-wa; Kraków, 1968.

Falk K.-O. Z minulosti a současnosti vod jezera Wigry. Obrazy ze života augustówských rybářů // Jezioro Wigry. Seria: Rozprawy i monografie. N 12. W-wa, 1979. S. 25—91.

Falk K.-O. Studie o názvech suwalských vod: Postaw-Postawełek // Studia językoznawcze poświęcone Stanisławowi Rospondowi. S. 359—370 (místo a rok vydání neznámé).

Giłłumianiec K., Czekman W. Polské nářečí města Widze a okolí (na bělorusko-litevském substrátu) // Slavia Orientalis, 1971. T. 20(3). S. 313—326.

Glinka St. O slově gużiny v polských a běloruských nářečích // Acta Baltico-Slavica, 1984. T. 16. S. 111—114.

Grinaveckienė E. Prvky litevského původu v severozápadních nářečích běloruského jazyka // III balt. konf. P. 27—30.

Grinaveckienė E., Mackevič J. Několik jevů morfologické interference litevského jazyka v západních běloruských nářečích // LTSR MAD(A). V., 1975. T. 4(53). P. 187—192.

Grinaveckienė E., Mackevič J. Některé fonetické rysy běloruských lituanismů // Lietuvių kalba ir bilingvizmas (LKK. T. 27.) V., 1988. P. 123—131.

Jańcza M. Slovanské vlivy v jazyce folklorních textů z litevských vesnic suwalského vojvodství // Studia nad gwarami Białostocczyzny. Prace Białostockiego Towarzystwa Naukowego. Komisja Językoznawcza. N 27. W-wa, 1984. S. 113—122.

Jaugelis G. Dva prameny k dějinám Suwalska ze sbírek prof. K.-O. Falka // Sprāklīga Bidrag, 5(22). Miscellanea polonica. Lund, 1966. S. 62—103.

Jucys A. Baltiški vietovardžiai už Vyslos // Mokslas ir gyvenimas, 1970. Nr. 20. P. 10—12.

Kondratiuk M. Nazwy miejscowe południowo-wschodniej Białostocczyzny. Wrocław i in., 1974.

Kondratiuk M. Litevská mikrotoponyma od dūgnas, karklynas, vidūgiris v polských a běloruských nářečích Białostocka // Acta Baltico-Slavica. 1976. T. 9. S. 219—224.

Kondratiuk M. Baltské prvky v toponymii a mikrotoponymii Białostockého regionu. Wrocław; W-wa a kol., 1985. 293 s.

Nalepa J. Jméno Jatvingů // Sprāklīga Bidrag. Vol. 4(18). 1964. S. 74—77.

Nalepa J. Wigry, název největšího jezera Jatvingů // Sprāklīga Bidrag, 5(22). Miscellanea polonica. Lund, 1966. S. 17—25.

Nalepa J. Příspěvek k poznání toponomastiky a jazyka Jatvingů // Sprāklīga Bidrag, 5(22), Miscellanea polonica. Lund, 1966. S. 104—112.

Nalepa J. Znaczenie jaćwieskiej nazwy Sejny // Slavia Orientalis. W-wa, 1969. T. 18(2). S. 189—190.

Nalepa J. Z výzkumu jatvingských onomastických reliktů v Poleksze // Studia Linguistica Slavica Baltica Canuto-Olavo Falk sexagenio a collegis amicis discipulis oblata. Lundae, MCMLXVI. S. 185—202.

Otrębska-Jabłońska A. Litevské prvky v mikrotoponymii východního Białostocka // Studia z filologii polskiej i słowiańskiej, 1969. T. 8. S. 261—270.

Otrębski J. Jazyk Prusů a jeho dnešní relikty // Dzieje Warmii i Mazur w zarysie. 1981. T. 1. S. 68—71.

Otrębski J. Slovníkové lituanismy v polském nářečí na Vilensku // Język polski, 1931. T. 16.

Otrębski J. Slovanizace litevských vodních a místních názvů // Z polskich studiów slawistycznych. Seria 2: Językoznawstwo. W-wa, 1963. S. 267—286.

223

Otrębski J. Názvy dvou jatvjažských kmenů // Slawische Namenforschung / Red. T. Witkowski. Berlin, 1963.

Paulauskienė V. Lietuvių kalbotyra 1969–1972. Literatūros rodyklė. V., 1977. P. 77–94, 205–240.

Prinz J. Slavizace baltských místních názvů a baltizace slovanských místních názvů na území bývalého Suvalského gubernia. Wiesbaden, 1968. 320 s. Recenze: Baltistica 1969. T. 5(2). S. 210–217; LKK. 1970. T. 12. S. 194–200; Deutsche Literaturzeitung für Kritik der internationalen Wissenschaft (Berlin), 1970. S. 622–623; Zeitschrift für Slavistik (Berlin), 1970. T. 15(3). S. 431–437; Onomastica. 1970 T.15 (1/2). S. 365–372; Мовознавство (Київ). 1971. T. 3. C. 87–90.

Razumaitė M. Normativní podoby názvů některých sídel mimo Litevskou SSR // Kalbos kultūra. V., 1980. Sešit 38. S. 50–54.

Rozwadowski J. O původním vzájemném vztahu baltských a slovanských jazyků // Rocznik slawistyczny, 1912. T. 5.

Safarewicz J. Rozšíření názvů na -iszki na slovansko-litevském pomezí (s mapkou) // Sprawozdania Polskiej Akademii umiejętności, 1947. T. 48(2).

Safarewicz J. Litewskie nazwy miejscowe na -iszki. Wrocław, 1956.

Schall H. Preussische Namen längs der Weichsel (nach Lucas David, ca. 1580) // Donum Balticum. Stockholm, 1970. P. 448–464.

Smułkowa E. O běloruském g’ega „pazourek“ (Příspěvek k otázce baltského substrátu v dějinách slovanských jazyků) // Z polskich studiów slawistycznych. Seria 2: Językoznawstwo. W-wa, 1963. S. 215–221.

Smułkowa E. Slovní zásoba z oblasti polního hospodářství v nářečích východního Białystocka v kontextu východoslovanského prostředí. Wrocław a kol., 1968. 244 s.

Smułkowa E. Litevské výpůjčky v běloruské zemědělské slovní zásobě // Lingua Posnaniensis. 1969. T. 14. S. 55–69.

Tekielski K. Litevské lexikální výpůjčky v nářečí z okolí Podbrzezie a Niemenczynu // Acta Baltico-Slavica, 1980. T. 13. S. 67–72.

Trypućko J. O jednom případu litevsko-polské jazykové interference v onomastice (litevská přípona -utis, polská -uć) // Uppsala: Slaviska institutionen vid Uppsala Univ., 1982. 101 s.

Urbutis V. Litevské výpůjčky v současné běloruštině. Část 1 // Baltistica. V., 1969. T. 5(1). S. 43–68; část 2 // Baltistica. V., 1969. T. 5(2). S. 149–162.

Urbutis V. Slavų kalbų pseudobaltizmai // Baltistica. V., 1984. T. 20(1). P. 30–39.

Westfal S. Lexikální prvky baltského původu v polštině užívané v oblasti Wigry v okrese Suwałki v Polsku // The Slavonic and East European Review. 1946. T. 24(63). S. 156–159.

Vanagas A. Místní názvy litevského původu za hranicemi Litvy // Mokslas ir gyvenimas, 1974. Č. 12. S. 30–31.

Zdancewicz T. Litevské lexikální prvky v polských nářečích z okolí Sejn // Lingua Posnaniensis. Poznań, 1960. T. 8. S. 333–352.

Zdancewicz T. Litevské a východoslovanské lexikální areály v oblasti Białystoku // Z polskich studiów slawistycznych, W-wa, 1963. T. 2. S. 287–310.

Zdancewicz T. Nářečí sejneńského okresu v kontextu osidlovacích procesů // Materiały do dziejów ziemi sejneńskiej. Białystok, 1963. S. 231–266.

Zdancewicz T. Litevské a východoslovanské vlivy v polských nářečích v okolí Sejn // Acta Baltica-Slavica. Białystok, 1964. S. 227–246.

Zdancewicz T. Wpływy białoruskie w polskich gwarach pod Sejnami. Poznań, 1966.

Zdancewicz T. Geografie litevských lexikálních výpůjček a jejich slovanských významových protějšků v podlesko-suwalských nářečích // Sprawozdania z prac naukowych Wydziału Nauk Społecznych PAN. W-wa, 1968. R. 10(3) za r. 1967. S. 69–83.

Zdancewicz T. Žwir, dziarno a další jejich synonyma v podlesko-suwalských nářečích // Studia linguistica slavica baltica Canuto-Olafo Falk sexagenario a collegis amicis discipulis oblata. Lundae, MCMLXVI. P. 377–399.

224

Zdancewicz T. Litevská pomístní jména s formami složených přídavných jmen a s adjektivními deriváty v Suwalszczyźně // III bałt. konf. P. 69–70.

Zdancewicz T. Pomístní a místní jména s litevskými geografickými apelativy halā, brasłā, raiśtas, lankā, pieva v Suwalszczyźnie // Studia nad gwarami Białostocczyzny: Morfologia i słownictwo. Prace Białostockiego Towarzystwa Naukowego. Komisja Językoznawcza. W-wa, 1984. N 27. S. 123–178.

Zinkevičius Z. O baltském substrátu v Białystockém vojvodství (v Polsku) // Baltistica. V., 1975. T. 11(1). P. 149–153.

Zinkevičius Z. Dějiny litevského jazyka. D. 1: Původ litevského jazyka. V., 1984. P. 246–275; D. 2: Do prvních písemných památek. V., 1987. P. 44–53.

Zinkevičius Z. Z lituanismů v polských rukopisech z počátku 17. století z Vilniusu // Žmonės ir kalba. V., 1977. P.93–101.

Адомавичюте И. Э., Чекман В. Н. Gramatické lituanismy v polských periferních nářečích bělorusko-litevského pohraničí // Studia nad polszczyzną kresową. Wrocław; W-wa a další, 1984. T. 3. S. 7–22.

Арашонкава А. У. и інш. Lexikum baltského původu v běloruských nářečích // Беларуская лінгвістыка. 1973. № 3. С. 27–37.

Бырыла М. В. Беларуская антрапанімія. Мінск, 1966, 1969, 1982. Т. 1–3.

Бырыла М. Lituanismy v běloruské antroponymii // Baltų ir slavų antroponimikos klausimai. Šiauliai, 1970. P. 3–5.

Бырыла М. В. Мікратапанімія Беларусі. Мінск, 1974.

Бырыла М. В., Ванагас А. П. Літоўскія элементы ў беларускай анамастыцы. Мінск, 1968. Rec.: Мовознавство (Київ). 1969. № 2. С. 86–89.

Бырыла М. В., Лемцюгова В. П. Працы па беларускай анамастыцы (1955–1975). Бібліяграфічны указальнік //Беларуская анамастыка / Рэд. М. В. Бырыла. Мінск, 1977. С. 181–196.

Булыко А. Н. Lituanismy staroběloruského literárního a písemného jazyka ve vztahu k běloruským dialektům // Диалектологический сборник. Вильнюс, 1974. С. 9–17.

Вяржбоўскі А. А. Baltismy v běloruském jazyce (metodologie a kritéria výzkumu) // Весці Акадэміі навук БССР. Ser. společenských věd. Мінск, 1959. T. 2.

Вяржбоўскі А. А. Беларуска-літоўскія лексічныя ўзаемасувязі. Мінск, 1960.

Гринавецкене Е. Některé jevy kontaktu litevských a slovanských nářečí (na materiálu jazykových kontaktů v jihovýchodní Litvě) // Балто-славянский сборник. М., 1972. С. 394–408.

Гринавецкене Е. Й., Ковальчук И. П., Мацкевич Ю. Ф., Романович Е. М. Severozápadní běloruská nářečí litevského pohraničí // Балто-славянский сборник. М., 1972. С. 377–393.

Гринавецкене Е. и др. Litevské prvky v nářečích běloruského jazyka // Тез. IV диалектологич. конф. по изуч. говоров и языковых контактов в прибалт. республиках. Вильнюс, 1972. С. 23–25.

Grinaveckene E. J., Mackevič J. F. Některé jevy jazykové interference v běloruských nářečích litevského pohraničí // Areálový výzkum v jazykovědě a etnografii. L., 1975. S. 61–62.

Grinaveckene E., Mackevič J. F. K otázce lituanismů ve slovní zásobě běloruských nářečí bělorusko-litevského pohraničí // IV balt. konf. S. 130–131.

Grinaveckene E., Mackevič J., Romanovič E., Čeburuk A. Každodenní slovní zásoba litevského původu v západním Bělorusku // Lietuvių terminologija (ЛКК. Т. 16). V., 1975. S. 163–195.

Grinaveckene E., Mackevič J. Některé neobvyklé mikrosystémy v nářeční struktuře běloruského nářečí okolí Apsasu // Baltistica. V., 1979. T. 15(1). S. 52–65.

Goliumině K. M. Několik poznámek k frazeologii polských nářečí bělorusko-litevské oblasti // Studia nad polszczyzną kresową. Wrocław; Warszawa a další, 1982. T. 1. S. 225–231.

225

Zdancewicz T. Geografické rozmístění baltských a slovanských názvů mechových bažin, založených na kořenech mšch- (ekvivalent baltského mus-) a saman- (*sam-) v Suvalsku (severovýchodní Polsko) // IV balt. konf. S. 140—142.

Zdancewicz T. Výškové a toponymické názvy s baltským základem *plei- (a příbuznými základy) v Suvalsku na severovýchodě Polska // Donum Balticum. Stockholm; Uppsala, 1970. S. 581—594.

Kavalčuk I. P. K charakteristice nářečí bělorusko-litevského jazykového pohraničí // Lingvistická studia. Minsk, 1968.

Kondratiuk M. Některé zvláštnosti toponymie východní Białostocké oblasti // Vědecký sborník. Białystok, 1974. T. 3. S. 9—36.

Kondratiuk M. Litevské prvky v mikrotoponymii polsko-běloruského pohraničního pásma // Balto-slovanská studia—1981. M., 1981. S. 184—191.

Kondratiuk M. Běloruské a litevské prvky v systému polské toponymie a mikrotoponymie apelativního původu // Proceedings of Thirteenth International Congress of Onomastic Sciences, Cracow, August 21—25, 1978 / ed. by K. Rymut. Wrocław, 1981. T. 1. S. 639—646.

Kondratiuk M. Oikonyma pluralia tantum litevského původu v Białystockém regionu // Běloruská onomastika. Minsk, 1985. T. 3.

Laumane B. Lotyšsko-rusko-bělorusko-polské lexikální kontakty na základě materiálů Dialektologického atlasu lotyšského jazyka // Balto-slovanská studia—1973. M., 1974. S. 183—205.

Лаучюте Ю. О словах литовского происхождения в польском языке // Kalbotyra. V., 1971. T. 22(2). P. 93—102.

Laučiutė J. A. Dějiny výzkumu slovanských baltismů // Interakce jazykových areálů. L., 1980. Č. 4. S. 161—198.

Лаучюте Ю. Словарь балтизмов в славянских языках. Л., 1982.

Lekomceva M. I. Problém baltského substrátu akaní // Balto-slovanské etnojazykové kontakty. M., 1980. S. 157—169.

Lexikální baltismy v běloruštině (Materiály k diskusi) // Odpovědi jazykovědců na otázky speciální ankety. Minsk, 1969. 58 s.

Mažiulis V. Sociolingvistické poznámky k archaické povaze jazyka: baltské jazyky // Baltistica. V., 1974. T. 10(2). S. 119—127.

Martynov V. V. Typy lexikálních baltismů v běloruských nářečích // Tezy Referatów zgłoszonych przy Międzynarodowym Komitecie Slawistów organizowane w dniach 29—31 sierpnia 1973 r. w Białowieży przez Białostockie Towarzystwo Naukowe. W-wa, 1973. S. 15—17.

Martynov V. V. Balto-slovanský inovační proces v oblasti tvoření jmen // Baltistica. V., 1978. T. 14(2).

Martynov V. V. Balto-slovansko-íránské jazykové vztahy a glottogeneze Slovanů // Балто-славянские исследования—1980. M. 1981. S. 16—27.

Martynov V. V., Čekman V. N. Stopy bělorusko-litevské jazykové interference v běloruských nářečích Grodněnska a Molodečna // Совещание по общим вопросам диалектологии, истории языка: Тез. докл. и сообщ. (Ереван, 2—5 окт. 1973 г.). M., 1973. S. 114—115.

Mackevič J. F. a kol. K interpretaci některých lexikálních izoglos v běloruských nářečích // Диалектологический сборник: Матер. IV диалектологич. конф. по изучению говоров и языковых контактов в Прибалтике (1972). Vilnius, 1974.

Mackevič J. F. Lituanismy v běloruských nářečích Grodněnska // Aktualių dialektologijas jautājumi. Riga, 1973.

Něvskaja L. G., Sudnik T. M. Současné nářeční kontakty v oblasti litevsko-slovanského pohraničí // Проблемы этнической истории балтов: Тез. докл. Riga, 1977. S. 140—143.

226

Невская Л. Г., Судник Т. М. Nářeční kontakty v oblasti současného baltsko-slovanského etnojazykového pomezí // Slavistická jazykověda: Referáty sovětské delegace na VIII. mezinárodním sjezdu slavistů. M., 1978. S. 285—307.

Непокупный А. П. Ареальные аспекты балто-славянских языковых отношений. Киев, 1964.

Непокупный А. П. Балто-севернославянские языковые связи. Киев, 1976.

Непокупный А. П. Baltská lexika ve slovníku „Беларускія геаграфічныя назвы“ // Baltistica. 1972. Т. 8(1). С. 101—103.

Непокупный А. П. Z baltského příspěvku k lexiku běloruských nářečí poblíž lotyšsko-litevského pomezí // Problémy běloruské filologie: Teze příspěvků republikové konference věnované 50. výročí BSSR a KPB. Мінск. S. 91—93.

Непокупный А. П. Některé syntaktické zvláštnosti baltských výpůjček ve slovanském nářečním prostředí // Artura Ozola diena. 6. Syntagmatika, paradigmatika a jejich vzájemné vztahy na úrovni syntaxe. Rīga, 1970. P. 116—120.

Непокупный А. П. K složení a geografickému rozšíření litevských a bělorusko-slovanských ekvivalentů (paralel) pruských prefixálních útvarů // Baltistica. 1972. Т. 8(1). P. 11—18.

Орепенкова А. В. a kol. K charakteristice lexika běloruských nářečí // Весці АН БССР. Сер. грамадскіх навук. Мінск, 1972. Т. 1. С. 78—86.

Откупщиков Ю. В. Z dějin balto-slovanských lexikálních vztahů // Baltistica. 1971. Т. 7(2). P. 119—128.

Паршута Ю. М. Syntax pádů v polské řeči obyvatel vesnice Darviněnki v madonském okrese Lotyšské SSR // Studia nad polszczyzną kresową. Wrocław; W-wa aj., 1982. Т. 1. S. 207—224.

Паршута Ю. М. Statistický popis morfologie polské řeči obyvatel vesnice Darviněnki v madonském okrese Lotyšské SSR // Polská nářečí v SSSR. Мінск, 1973. Ч. 1. С. 44—65.

Паршута Ю. М. Užívání příčestí na -szy, -wszy ve funkci přísudku v polském nářečí vilenského okresu Lotyšské SSR // Kalbotyra. V., 1963. Т. 8. P. 80—86.

Рымша В. П. Některá běloruská antroponyma baltského původu // Balto-slovanská studia-1980. M., 1981. С. 195—201.

Рымша В. П. Běloruská antroponyma baltského původu // Беларуская лінгвістыка. Мінск, 1974. Вып. 6. С. 46—50.

Смулкова Э. Nářečí východního Białystocka ve světle lexikálních výzkumů // Běloruská a slovanská jazykověda. Мінск, 1972. С. 259—264.

Смулкова Э. K otázce běloruských baltismů. (Problém statusu baltismů v běloruských nářečích) // Balto-slovanská studia-1980. M., 1981. С. 203—214.

Судник Т. М. Poznámky k litevsko-běloruské dvojjazyčnosti // Problémy indoevropské jazykovědy. M., 1964. С. 79—89.

Судник Т. М. Z morfologických pozorování nad nářečími litevsko-slovanského pomezí. (O některých litevských rysech v běloruském slovesném paradigmatu) // Balto-slovanská studia-1973. M., 1974. С. 215—219.

Sudnik T. M., Tolstaja S. M., Toporov V. N. K charakteristice jižní části baltsko-slovanského jazykového svazu // Sov. slavjanovedenije. 1967. 2 apr.

Sudnik T. M., Civjan T. V. K popisu mechanismu kontaktů v situaci bilingvismu // IV balt. konf. S. 189—190.

Suprun A. E. Ke studiu baltismů v běloruštině // IV balt. konf. S. 191.

Супрун А. Е. К изучению белорусско-балтийских изолекс // Baltistica. V., 1984. Т. 20(1). P. 65—68.

Сцяшковіч Т. Ф. Матэрыялы да слоўніка Гродзенскай вобласці. Мінск, 1972.

Tolstoj N. I. O jednom baltismu ve východoslovanských dialektech (pelkė — пелька). // Etymologie. 1967. M., 1969. S. 145—157.

Toporov V. N., Trubačev O. N. Lingvistická analýza hydronym Horního Podněpří. M., 1962. 270 s.

227

Топоров В. Н. О балтийских следах в топонимии русских территорий // LKK. V., 1959. Т. 2. С. 55–63.

Toporov V. N. K otázce baltismů ve slovanských jazycích (teoretický pohled) // Latvijas PSP Zinātņu Akadēmijas vēstis. Rīga, 1972. Nr. 2. S. 89–96.

Ustinovič A. K. Antroponymie Grodenské a Brestské oblasti (14.–18. století) // Minsk, 1975. Recenze: Baltistica. 1976. T. 12(1). S. 95–102.

Čekman V. N. Přípona -uk (-’uk) v běloruských nářečích (na základě materiálů OLA) // Porada k Všeslovanskému lingvistickému atlasu. Gomel, 9.–12. září 1975. M., 1975. S. 125–126.

Čekman V. N. K sociolingvistické charakteristice polských nářečí v bělorusko-litevském pohraničí // Studia nad polszczyzną kresową. Wrocław; W-wa aj., 1982. T. 1. S. 123–138.

Eckert R. K názvům včelařů v baltských a slovanských jazycích // Balto-slovanská bádání—1980. M., 1981. S. 107–112.

Черепанова Е. А. К географии балтизмов в говорах Полесья // Baltistica. 1973. Т. 9(1). P. 71–74.

Яновіч С. Анямелыя рэшткі // Ніва (Беласток), 1970. 13 верасня (IX).

IV

Anonym. Území litevského jazyka ve Vilenské gubernii // Antropologicko-archeologické a etnografické materiály. Krakov, 1898. Sv. 3. S. 1–72.

M. Baliński, T. Lipiński Starověké Polsko z historického, geografického a statistického hlediska. Varšava, 1846. Sv. 3.

A. Bielenstein Hranice lotyšského etnika a lotyšského jazyka v současnosti a ve 13. století: příspěvek k etnologické geografii a dějinám Ruska. Petrohrad, 1892. Sv. 16. 548 s.

Cappeller C. Kaip senieji Lietuvninkai gyveno. Heidelberg, 1904.

O. Chomiński Mapa území litevského jazyka v Polské republice [1928–1933].

Gaučas P. Jotvingiai XIX a.? // Mokslas ir gyvenimas, 1974. Nr. 2. P. 21–24.

J. Gintautas Litevci ve Vilenské gubernii // Švyturys: ročenka-almanach na rok 1912. V., 1910. S. 197–206.

Jakubovskis J. Tautybių santykiai Lietuvoje prieš Liublino uniją. K., 1921.

Jankowski Cz. Powiat oszmiański. Petersburg, 1900.

A. Kamiński Jaćwież. Území, obyvatelstvo, hospodářské a společenské poměry. Lodž, 1953.

A. Kamiński Z výzkumů polsko-jaćwiežského pohraničí v oblasti řeky Śliny // Archeologické zprávy, 1956. Sv. 33(2). S. 131–168.

Klimas P. Lietuva, jos gyventojai ir sienos. V., 1917.

F. Klimčiukas, A. Vidugiris Z dějin etnolingvistických a náboženských vztahů v pohraniční oblasti Baltů a východních Slovanů // Z litevské etnogeneze. V., 1981. S. 93–99.

O. Kolberg Dílo. Sv. 53. Litva. Krakov, 1966. XXVI, 561 s.

E. Kucharski Etnický obraz polských zemí před příchodem Slovanů na základě místních a rodových jmen. Lvov, 1930.

P. Łossowski Otázka státní příslušnosti Sejneňska v letech 1918–1920 / red. J. Antoniewicz // Materiály k dějinám sejneňského kraje. Białystok, 1963. S. 353–380.

Lukšienė M. Lietuvos švietimo istorijos bruožai XIX a. pirmoje pusėje. K., 1970.

Makowski B. Litwini w Polsce 1920–1939. W-wa, 1986. 352 s.

J. Ochmański Litevské obyvatelstvo ve vsi Obolce ve východním Bělorusku ve 14.–16. století // Acta Baltico-Slavica. 1967. Sv. 5. S. 147–158.

J. Ochmański Litevská etnická hranice na východě od kmenové epochy do 16. století. Varšava, 1981.

228

Pokropek M. Kulturní rozrůzněnost na etnicko-jazykovém pomezí a její odraz ve vědomí obyvatel na příkladu polsko-litevsko-běloruského pomezí v severovýchodním Polsku // Etnografia Polska. Wrocław a další, 1979. T. 23(2). S. 127–156.

Polujanski A. Wędrówki po gubernii augustowskiej w celu naukowym odbyte. W-wa, 1859.

Rozwadowski J. Mapa litevského jazyka ve Vilniuské gubernii // Polsko a Litva v historickém kontextu. Krakov, 1914. S. 335–339.

Tyszkiewicz K. Wilija i jej brzegi. Drezno, 1871.

Turska H. O vzniku polských jazykových oblastí ve Vilniuském kraji // Studie o polštině na východních územích. Polská akademie věd. Výbor pro jazykovědu (Jazykovědné práce, č. 98). Vratislav; Varšava a další, 1981. T. 1. S. 19–121.

Syrokoma W. Wycieczki po Litwie w promieniach od Wilna. Wilno, 1860. T. 2.

Vėbra R. Pravoslavné duchovenstvo a národní útlak v Litvě ve druhé polovině 19. století // Historie. 1966. T. 8. S. 76–95.

Werbelis K. Ruská Litva: statisticko-etnografická pojednání. Stuttgart, 1916.

Vidugiris A. Z vývoje etnolingvistických vztahů v Pelesi a okolních oblastech // Litevština a bilingvismus (LKK. T. 27.). V., 1988. S. 21–36.

Vilnius ir Vilniaus kraštas. K., 1932.

Wiśniewski J. Dějiny osídlení v sejnenském okrese od 15. do 19. století // Materiály k dějinám sejnenského kraje. Białystok, 1963.

Wiśniewski J. Osídlení východní části Białystocka: původ, vývoj, etnická rozrůzněnost a proměny // Acta Baltico-Slavica, 1977. T. 11. S. 7–80.

Wolter E. Zur Litauischen Dialektkunde // MLLG. IV. Heidelberg, 1912.

Zaremba J. Stosunki narodowościowe w województwie nowogródzkim. W-wa, 1939.

Варфоломеева Т. Б. O tradici pohřebního nářku v povodí Ditvy a Pěljasy // Balto-slovanská studia—1985. M., 1987. S. 71–80.

Видугрис А. Ю., Климчук Ф. Д. Některé otázky etnojazykových procesů na balto-východoslovanském pomezí // Etnolingvistické balto-slovanské kontakty v současnosti a minulosti (Předběžné materiály, 11.–15. prosince 1978). M., 1978. S. 10–65.

Вольтер Э. А. Materiály k etnografii lotyšského kmene ve Vitebské gubernii: svátky a rodinné písně Lotyšů. Petrohrad, 1890. Části 1–14. 386 s.

Гаучас П., Видугрис А. Etnolingvistická situace litevsko-běloruského pomezí od konce 18. do počátku 20. století // Lietuvos TSR Aukštųjų mokyklų mokslo darbai. Geografija. V., 1983. T. 19. S. 26–73.

Гринблат М. Я. K otázce podílu Litevců na etnogenezi Bělorusů // Otázky etnických dějin národů Pobaltí. M., 1959. S. 523–544.

Гринблат М. Я. Белорусы. Минск, 1968.

Карский Е. Белорусы. Варшава, 1903.

Кеппен П. О происхождении языка и литературы литовских народов. СПб., 1827.

Киркор А. Etnografický pohled na Vilniuskou gubernii // Etnografický sborník. Petrohrad, 1858. Sešit 3. S. 115–276.

Кушнер (Кнышев) П. И. Этнические территории и этнические границы. М., 1951. 280 с. (apie lietuvių k. Mažojoje Lietuvoje ir Lenkijoje, Suvalkų gub.).

Кушнер П. И. O národnostním složení obyvatelstva Lotyšska v roce 1935 // Materiály baltské etnograficko-antropologické expedice (1952). M., 1954. S. 197–207.

Лауринкене Н. Похоронные причитания Пельсы // Балто-славянские исследования—1985. М., 1987. С. 80–88.

Мажюлис В. П. Лингвистические заметки к балтийскому этногенезу. М., Наука, 1964.

Мальдзис А. Астравеччына, край дарагі… Мінск, 1977. 207 с.

Невская Л. Г. Pohřební obřad v Pelse (struktura a terminologie) // Balto-slovanské etnojazykové kontakty. M., 1980. S. 245–254.

Проблемы этнической истории балтов: Тез. докл. межресп. науч. конф. Рига, 1985.

229

ZKRATKY

Baltistica — Baltistica. Vědecké práce vysokých škol Litevské SSR. V., 1965—. Sv. 1—.

Kalbotyra — Kalbotyra. Vědecké práce vysokých škol Litevské SSR. V., 1958—. Sv. 1—.

LKK — Otázky litevské lingvistiky. V., 1957—. Sv. 1—

LTSR MAD(A) — Práce Akademie věd Litevské SSR. Řada A (společenské vědy). V., 1957 a násl.

MLLG — Mitteilungen der Litauischen Litterarischen Gesellschaft. Heidelberg, 1883–1912. T. 1–4.

SGB — Studie o nářečích Białostocka. Morfologie a slovní zásoba. Práce Białostocké vědecké společnosti (Jazykovědná komise, č. 27) / Red. E. Smułkowa a I. Maryniakowa.

Mezinár. balt. konf. — Mezinárodní konference baltistů. 9.–12. října 1985. Teze příspěvků. V., 1985.

III balt. konf. — III. celosvazová konference baltské jazykovědy, 25.–27. září 1975. Teze příspěvků. V., 1975.

IV balt. konf. — IV. celosvazová konference baltistů. 23.–25. září 1980. Teze referátů. Riga, 1980.

ДС — Dialektologický sborník: Mater. IV. dialektologické konf. o studiu nářečí a jazykových kontaktů v pobaltských republikách (říjen 1972). Vilnius, 1972.

Přehled sestavila Ana Romančiuk

„OTÁZKY LITEVSKÉ LINGVISTIKY“

SEZNAM SVAZKŮ

Mnoho svazků „Otázek litevské lingvistiky“ lze stále zakoupit v Ústavu litevského jazyka a literatury. Znaménkem + (plusem) jsou označeny svazky, jichž byl v roce 1988 dostatečný počet; znaménkem − (minusem) svazky, které již byly vyprodány; bez označení jsou uvedeny svazky, jichž bylo málo, po 10–17 výtiscích.

1. Výzkum slovní zásoby. 1972. 227 s.

2. Výzkum slovesa v baltských jazycích. 1973. 262 s.

3. Slovní tvary a jejich užívání. 1974. 328 s.

4. Litevská terminologie. 1975. 272 s.

5. Otázky areální lingvistiky litevštiny. 1977. 234 s. −

6. Gramatické kategorie a jejich vývoj. 1978. 205 s.

7. Problémy sociální lingvistiky. 1979. 194 s. −

8. Z dějin litevské lingvistiky. 1980. 240 s.

9. Výzkum litevské onomastiky. 1981. 215 s.

10. Speciální slovní zásoba litevštiny. 1983. 254 s. +

11. Jazykové kontakty v Litevské SSR. 1984. 209 s. +

12. Problémy jazykové kultury a terminologie vědy. 1985. 272 s. +

13. Výzkum syntaxe litevštiny. 1986. 243 s. +

14. Výzkumy struktury litevského jazyka. 1987. +

15. Litevský jazyk a bilingvismus. 1988 +