LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXXII (1993)

BALTŲ ONOMASTIKOS TYRINĖJIMAI

VITALIJA MACIEJAUSKIENĖ

OSOBNÍ JMÉNA FARNOSTI KRIAUNAI V 17.–18. STOLETÍ

Historická litevská antroponymie se teprve začíná zkoumat¹. Byla pojednána formace dvoučlenného litevského pojmenování a stanoven čas vzniku příjmení, nejdůležitějšího členu tohoto pojmenování. Kromě toho již byly prozkoumány některé velmi složité jevy stabilizace našich příjmení – varianty příjmení, jejich polonizace, odpadávání patronymických přípon apod., jakož i nejobecnější rysy původu litevských příjmení a vývoje pojmenovávání žen. To bylo provedeno zkoumáním antroponymie shromážděné z různých historických dokumentů ze 13.–18. století a jejím využitím jako jednotného, nedělitelného celku. Vyžadoval to cíl předchozího výzkumu. Studium velmi rozsáhlého materiálu pokrývajícího dlouhé období však umožnilo učinit sice značný počet, ale pouze nejobecnějších závěrů a často jen zaznamenat ten či onen jev.

Zpřesnit (nebo dokonce korigovat) již učiněné závěry a prozkoumat většinu problémů, které byly dosud jen zaznamenány (nebo jsou zcela nové), bude možné pouze v budoucnu, a to samostatným výzkumem antroponymie konkrétních historických dokumentů. Mělo by jít o pramen pokrývající konkrétní období – jeden, několik či více let – na kterémkoli místě Litvy: administrativně-právní povahy (inventáře panství, starostenství, děkanátů, knihy soudních aktů atd.), církevní (matriky křtů, sňatků a úmrtí jednotlivých farností) či jiný. Takové práce by mimo jiné odhalily specifika tvorby a původu osobních jmen v různých částech Litvy, okolnosti a dobu vzniku konkrétních příjmení či jejich variant a možná by umožnily ověřit autenticitu některých dnešních podob příjmení, jejich etymologii atd. Každý takový výzkum by navíc pravděpodobně potvrdil a konkretizoval, upřesnil a doplnil to, co již bylo učiněno a řečeno při studiu historické litevské antroponymie.

Kromě monografie Z. Zinkevičiuse² a disertace M. Ramonienė³ neexistují žádné další rozsáhlejší práce, které by zkoumaly antroponymii konkrétního historického dokumentu. Tento článek by tedy měl jejich seznam rozšířit. Bude v něm pojednána antroponymie dvou církevních knih farnosti Kriaunai (obě jsou

¹Přehled prací na toto téma viz: Maciejauskienė V. Lietuvių pavardžių susidarymas. V., 1991. S. 7–8.

² Zinkevičius Z. Lietuvių antroponimika. V., 1977.

³ Р а м о н е н е М. Litevská příjmení z konce 18. století. Autoreferát disertace kandidátky filologických věd. Vilnius, 1987.

34

uložena v archivu kostela v Kriaunai)⁴.

První kniha obsahuje svázané záznamy o křtech z let 1678–1691 a o sňatcích z let 1679–1693. Listy knihy nebyly očíslovány. Při vypisování osobních jmen je očísloval Alf. Streikus. Protože se roky zápisů o křtech a sňatcích poněkud liší, byly listy knihy očíslovány takto: záznamy o křtech z let 1678–1691 od listu 1 do listu 57 a záznamy o sňatcích z let 1679–1693 znovu od listu 1 do listu 20. První kniha tedy čítá celkem 77 listů. Bylo z ní vypsáno přibližně 6100 osobních pojmenování (z části se záznamy o křtech 4880, ze záznamů o sňatcích 1220).

Ve druhé knize jsou již svázány záznamy o křtech z let 1691–1719 a o sňatcích z let 1696–1719. Listy této knihy jsou očíslovány; celkem jich je 167 (od listu 1 do listu 108 jsou záznamy o křtech, na listech 109–167 záznamy o sňatcích). Bylo z ní vypsáno přibližně 9240 osobních pojmenování (z části se záznamy o křtech 7960, ze záznamů o sňatcích 1280). Obě farní knihy z Kriaunai pokrývají období přibližně 40 let (1678–1719); bylo z nich vypsáno přibližně 15 340 litevských pojmenování.

Hlavním cílem článku je prozkoumat tato pojmenování, tvorbu a původ osobních jmen, která je tvoří (zejména druhých jmen); sledovat cesty a příčiny vzniku alespoň části osobních jmen a jejich variant; pojednat o polonizaci litevských osobních jmen, jak se odráží v těchto pramenech; určit rysy tvorby, původu či jiné rysy, které jsou charakteristické pouze pro osobní jména z těchto pramenů (tedy také pro toto konkrétní místo – farnost Kriaunai); a předložit co nejvíce dokladového materiálu ilustrujícího uvedená tvrzení.

Již bylo zmíněno, že v obou církevních knihách jsou svázány záznamy o křtech i sňatcích. Navíc se i v téže knize liší data zápisů těchto záznamů. Proto byly při uvádění příkladů zvoleny následující odkazy na zkoumané prameny farnosti Kriaunai: 1a — matrika křtů z let 1678–1691, 2a — matrika křtů z let 1691–1719, 1b — matrika sňatků z let 1679–1693, 2b — matrika sňatků z let 1696–1719. Za uvedeným odkazem následuje číslo listu, např.: Margarita Giegielova (1a, 19), Mathias Bartkus (2b, 137). To ukazuje, že první pojmenování se nachází na 19. listu matriky křtů z let 1678–1691 a druhé na 137. listu matriky sňatků z let 1696–1719 atd.

Obě církevní knihy byly, jak je u pramenů tohoto typu obvyklé, psány latinsky. Je patrné, že se ustálila určitá formulace zápisů o křtech a sňatcích. Osobní jména jsou zapisována nestejně: křestní jména latinsky, příjmení (nebo jiná osobní jména, která je zastupovala) polsky.

Označování osob

Záznamy v pramenech, které jsou předmětem výzkumu, pocházejí z let 1678—1719. Jak dokládá dřívější analýza litevské historické antroponymie, na konci XVII. a počátku XVIII. století se již ustálilo dvoučlenné litevské označování osob a utvořila se většina

⁴ Osobní jména z nich vypsal a Institutu litevského jazyka předal Alfonsas Streikus, který tuto práci již mnoho let vykonává s mimořádnou pečlivostí.

35

příjmení. Jejich další utváření stále pokračuje, stejně jako složitá stabilizace, a označování žen se různí.

Označování osob použité v každém konkrétním historickém dokumentu samozřejmě nejčastěji vypovídá jak o celkové situaci daného období, tak o specifických rysech příznačných pouze pro tento dokument (nebo pro tento typ dokumentů).

Označování mužů. Ve zkoumaných pramenech zřetelně potvrzuje dvoučlenné litevské označování osob, které se v tomto období ustálilo. V obou církevních knihách jsou otcové křtěných dětí, kmotři, snoubenci i svědkové zapsáni dvěma osobními jmény, např.: Nicolai Abaris (1a, 6), Ioannis Adamenas (2a, 164), Georgius Adamonis (1a, 35), Mathias Aulus (1b, 11), Christoforus Augulis (2b, 137), Thomas Baiorelis (1b, 17), Matthei Balciunas (1a, 50), Michael Baltųzko (2b, 129), Mathias Bindorius (1b, 5), Pauli Blawgie (2a, 17), Iosephi Brazelis (1a, 38), Casimirus Diwelis (1a, 20), Iacobo Dobrega (1b, 11), Michael Eydynik (1b, 7), Bartholomeus Gaydelis (1b, 14), Stephanus Gaydis (2a, 92), Mattheus Garolis (2a, 7), Thomas Idas (1b, 11), Ioannes Jakubaytis (2a, 69), Samuel Iankowski (2a, 150), Georgius Kiszunas (1b, 18), Thomas Kulis (1b, 17), Iosephy Loszynski (1b, 18), Augustini Mikalanis (1a, 27), Andreas Narbut (2b, 117), Stephani Nonis (2a, 16), Casimirus Osmolski (2b, 119), Michael Raszkowski (1a, 41), Ambrosius Szykilda (2b, 121), Stanislaus Trilupis (2b, 125), Christophori Walukas (1a, 29), Stephano Wancewicz (2b, 119), Petrus Warekala (1b, 8), Stephanus Warmele (2b, 129), Michaelis Żabecki (1a, 40), Ambrosius Żegunis (1b, 10).

Dvěma osobními jmény jsou nejčastěji označeny i další osoby zmiňované v pramenech — mniši, kněží, církevní vizitátoři, např.: David Baltutowicz (2a, 84), Petro Bonįzko (2b, 142), Casimirus Czaykowski (2b, 139), Marinus Montrymowicz (2a, 39), Petrus Pokolniewicz (1a, 18), Algirdus Roginski (1a, 15), Michael Puzyna (1b, 17), Nicolaus Zilinski (1a, 15), Ioannes Woronowicz (1b, 11).

Odchylky od dvoučlenného označování mužů jsou velmi vzácné. Z více než 6800 mužů zmiňovaných v obou církevních knihách je jinak než dvěma osobními jmény označeno pouze 40 osob. Jsou zapsáni pouze křestním jménem, např.: Bartholomeus (1a, 50; 2a, 72), Christophori (1a, 19), Ioanes (2a, 40), Casimiri (2a, 38), Petri (2a, 47), pouze druhým osobním jménem, např.: Blaugianas (1a, 1), dawnialis (1a, 1), Iurkiewicz (2a, 24), Iuszka (2a, 14), Kazup onas (2a, 10), Miežis (1a, 21), Pagiris (2a, 26), Raugas (1a, 4), Rudak (1a, 101), Spurgius (1a, 8), Urbanonas (2a, 2), Werszynski (2a, 106), Wisdewas (2a, 24), Żagielis (1a, 29), třemi osobními jmény — Ladis lai Casimiri Kimbar (1a, 40), Marcianum Dominicum Kofiaracki (2a, 49), Petrus Casimiro Bonįzko (2a, 158) (dvě křestní jména a příjmení nebo osobní jméno, které je nahrazuje), Adami Kalwis Garolis (2a, 11), Petri Cotynis Balulis (1a, 44), Ioannes Krasewicz Kozemiaka (1a, 44), Michaelis Ryndwid Mickiewicz (1a, 20) (jedno křestní jméno a dvě další osobní jména), nebo jinak, např.: Marci Latus alias Daronenas (1a, 47), Georgius Micunas alias Pilkis (2b, 142), Petro tan̨kunas alias Lala (2b, 114).

Označování žen. Je rozmanitější než označování mužů, což je zřejmě dáno především specifičností pramenů, v nichž jsou ženy zmiňovány a zapisovány.

V zápisu o křtu se obvykle uvádí matka křtěného dítěte a kmotra (křestní kmotra). Jejich označení se liší. V obou knihách,

36

jejichž antroponymie je zde zkoumána, jsou matky křtěných dětí nejčastěji zapisovány pouze křestním jménem, např.: Agatha (2a, 30), Barbara (1a, 43), Cecilia (2a, 8), Dorothea (2a, 6), Elisabetha (2a, 8), Gertrudis (1a, 47), Hedvigia (2a, 38), Helena (1a, 52), Juditha (2a, 6), Justina (2a, 27), Catharina (1a, 8), Constancia (2a, 40), Christina (1a, 53), Lucia (2a, 29), Magdalena (2a, 2), Margareta (1a, 18), Marina (1a, 54), Martha (2a, 2), Regina (2a, 6), Sophia (1a, 33).

V matrice křestních zápisů z let 1678–1691 je z přibližně 1200 matek 900 (tj. 75%) zapsáno pouze křestním jménem. Takové pojmenování je ještě častější v matrice křestních zápisů z let 1691–1719. Zde je z 973 uvedených matek pouze křestním jménem zapsáno dokonce 817 (tj. 83,96%). Není pochyb o tom, že toto pojmenovávání matek křtěných dětí bylo dáno formulí křestního zápisu užívanou v těchto církevních knihách a určitými ustálenými pravidly. Není však jasné, proč se jimi ne vždy řídili, protože v první knize bylo 25% a ve druhé přibližně 16% matek uvedeno jiným způsobem.

Téměř bez výjimky jde o dvoučlenná pojmenování, např.: Catharina Bernatowa (1a, 22), Marianna Buteykiowa (2a, 161), Catharina Dudaycia (1a, 21), Catharina Girunaycia (2a, 70), Elizabeth Kaparicia (1a, 25), Anna Kurkleticzia (2a, 145), Catharina Pagiricia (2a, 146), Agnetis Strakicie (2a, 62), Anna Szełkowna (2a, 143), Anna Szyrwin/ka (1a, 20), Anna Gieczewska (2a, 46), Dorothea Ujelena (1a, 20). Jediná matka křtěného dítěte je zapsána čtyřmi osobními jmény – Catharina Helena Fitingofowna Kimbarowa (1a, 40).

Kmotry uvedené v křestních zápisech a nevěsty i svědkyně zapisované při registraci sňatku jsou nejčastěji označovány dvěma osobními jmény, např.: Christyna Augulicia (1b, 8), Anna Balciunaycie (2b, 123), Elisabetha Balciunowa (1a, 50), Christina Buywanaycia (2b, 110), Hedwigis Czębatorunowa (1a, 46), Sophia Degutycia (1b, 11), Agnes Dudazienciowa (1a, 40), Agneta Eydinikaycie (2b, 120), Catharina Giegielicia (2b, 122), Raina Jakubaytycia (2a, 71), Anaſtalia Iaſiulowa (1a, 10), Magdalena Ioczėnia (2a, 86), Sophia Iokubon(i)owa (1a, 44), Marianna Iurewiczowna (2a, 96), Christina Kalwricia (2a, 70), Anna Kierdeykjowa (1a, 32), Marina Klisionicia (1b, 17), Marianna Losinska (2a, 47), Elisabeth Materucia (2a, 85), Żophia Meyłowa (1a, 20), Anna Minska (2a, 4), Anna Moniotycia (1a, 24), Catharina Murzowa (1a, 21), Eleno Narbutaycia (2b, 127), Zofia Nawikaycia (1a, 1), Cecilia Paſausiowa (1a, 45), Elisabetha Pilkiowa (2b, 131), Anna Ramonaycia (1b, 18), Agneta Rymoniene (1b, 12), Christina Staſzukaycia (1a, 1), Anna Stankiewiczowa (2b, 135), Anaſtaſia Szerznikowa (1a, 22), Elisabetha ſzesielgicia (1b, 14), Marianna Tarwidayczia (2b, 136), Dorothea Tryłtupaycie (1a, 31), Elisabetha Uldukicia (2b, 110), Marina Wenazindziowa (1a, 51).

V matrice křestních zápisů z let 1678–1691 bylo ze 1230 uvedených kmoter 1206 označeno dvěma osobními jmény (tj. 98,04%); v matrice křestních zápisů z let 1691–1719 jich bylo takto označeno 1766 z 1799 (tj. 98,16%). Podobná situace je i v obou matrikách sňatků. V letech 1696–1719 bylo ze 290 nevěst 283 (tj. 97,58%) zapsáno dvěma osobními jmény a z 92 svědkyň 90 (tj. 97,82%). V letech 1679–1693 bylo z 320 nevěst 312 (tj.

37

97,5%) označeno dvoučlennými jmény.

Tato statistika jasně dokládá, že jiná pojmenování kmoter, nevěst a svědkyň jsou ve zkoumaných církevních knihách kriaunské farnosti velmi vzácná. Jde o zápisy pouze křestním jménem, např.: Anastazia (2a, 41), Elisabetha (2a, 13), Catharina (2a, 81), Mariana (2a, 42), pouze druhým osobním jménem, např.: Narbutowa (2a, 25), Puteykaycia (2b, 112), třemi osobními jmény, např.: Mariana Abarucz­a Turkowa (2a, 150), Elisabeth Dilicia Paberziowa (2a, 74), Christina Eydinikaycia Mikalowa (2a, 74), Elisabetha Gigielowa Kowalowa (2a, 24), Christina Mateikucia Budrowa (1a, 88), Catharina Narkuycie Iociowa (2a, 65), Cristina Stanuleni Utdukowa (2b, 133), Christina Sżimkaycie Adamaniowa, nebo jinak, např.: Elisabetha Gigielowa uxor Casimiri Gigielis (2a, 32), Sophia uxor Petri Skwirbunas (2a, 39), Catharina Bartoszunowa vidua Malarzowa (1b, 8), Marina Bobrowska vidua Eydynikowa (1b, 18), Magdalena Isakowiczowa alias Alexandrowa Kotlarzowa (2a, 58), Margaritha Iasianowa alias Brodawckiczia (2b, 137), Anna Iozayczia alias Bertfajuniczia (2b, 140).

Jiné pojmenování. Užívá se v matrice křestních zápisů z let 1691–1719. Otec a matka křtěných dětí jsou zde poměrně často (asi v 800 případech z 1760) uvedeni a zapsáni společně. Vypadá to takto: Petri et Christina Adamani (51)⁵, Christophori et Christina Baierelis (64), Stanislaj et Elisabet Balčiūnas (104), Georgius et Marianna Baltuszka (83), Casimiri et Agnetis Bartoszewicz (106), Georgius et Elisabetha Berniunas (57), Simonis et Elisabetha Brawszka (57), Ioannis et Edvigis Burdynski (99), Ioannis et Edvigis Dalbagas (90), Christophori et Martha Dawenis (86), Iacobi et Elisabetha Diewelis (79), Iosephi et Edvigis Dinda (69), Ioannis et Elisabeth Gienis (91), Agatha et Philippus Isakowicz (53), Iosephi et Magdalena Iocis (49), Alexandri et Anna Kibilda (103), Georgius et Margaritha Kukutis (56), Cristina et Iosephi Kukhletis (52), Stephani et Anna Laukis (60), Ioannis et Ana Matiekus (155), Iacobi et Christina Mezginąs (49), Stanislai et Anna Murma (78), Michaelis et Hedvigis Narbutis (62), Iosephi et Elisabeth Pagiris (91), Nicolai et Felicianą Pakalnis (83), Iosephi et Elisabeth Podzius (89), Iosephi et Elisabeth Rudak (91), Cajimiri et Hedvigis Skirbun (161), Ioannis et Agnetis Strungis (51), Casimiri et Elisabetha Szwedas (57), Ioannis et Agnetis Taloczka (64), Iosephi et Elisabeth Ufelis (82), Stefani et Anna Warialis (97), Iacobi et Elisabeth Wekieris (75), Stanislai et Helena Zuklis (54). Taková pojmenování tohoto typu jsou nejčastější. Jak je vidět, nejprve se zapisuje křestní jméno otce dítěte, poté se spojkou et připojuje jméno matky a zapisuje se druhé osobní jméno, které lze v tomto období již většinou označit za příjmení. Vyskytují se případy (byť poměrně vzácné), kdy se mezi jménem otce a matky spojka et nepíše, např.: Georgius Anna Baiaras (47), Ioannis Zofia Brazunas (86), Stanislaus Elisabeth Dziukis (88), Christofori Eve Ianuszakayties, Petri Margaritha Iasanis (47), Stephani Anna Laukis

⁵ Protože všechny příklady pocházejí z pramene 2a, uvádí se v závorkách pouze číslo folia.

38

(47), Petrus Zofia Murka (86), Stanislai Marianna Pagiris (49), Ioannis Eva Pakalnis (86), Ioannes Anna Uselis (85).

Při hodnocení těchto pojmenování (s spojkou et i bez ní) upoutávají pozornost dvě věci: 1) oddělení osobních jmen mužů s dvojčlenným pojmenováním vložením jména matky dítěte mezi ně a 2) skutečnost, že takovým postupem se neuvádí množný tvar druhého osobního jména muže, který by vyjadřoval společné příjmení obou rodičů (rodiny).

Za vhodnější se proto jeví taková společná pojmenování rodičů křtěného dítěte, v nichž je nejprve zapsáno jméno matky a poté jsou obě osobní jména otce spojena spojkou et, např.: Cristina et Petri Adamonis (151), Elisabetha et Stanislai Awilus (149), Marianna et Andrea Baltakis (151), Cristina et Casimiri Brazūnas (152), Cristina et Mathia Kizunas (149), Catharina et Christophori Kiżzanis (108), Agatha et Iosephi Miežis (108), Sophia et Iacobi Mikšzis (149), Elisabetha et Ioannis Pasaulis (108), Hedvigis et Casimiri Skirbunas (154), Marianna et Iosephi Streykus (151), Marianna et Iosephi Szlekas (152), Elena et Georgij Trylupis (154). Tím se poněkud důsledněji zachovává pro tento typ dokumentů obvyklý způsob pojmenovávání osob – matky křtěných dětí se zapisují pouze křestním jménem, otcové dvěma osobními jmény. Taková pojmenování jsou však rovněž vzácná (je jich jen asi 30 z uvedených 800). Kromě toho zápisy o křtu, které se vyskytují a v nichž jsou pravděpodobně zmíněny tytéž osoby⁶, někdy jako by tato pojmenování „opravovaly“ a nahrazovaly je dříve rozebíranými podobami, např.: Sophia et Mathia Brazelis (149), ale Mathia et Sophia Braželis (155), Sophia et Christophori Iuſzka (150), ale Christophori et Sophia Iuszka (89), Marianna et Petri Laſzas (151), ale Petri et Marianna Laſzas (160), Magdalena et Casimiri Masta (152), ale Casimiri et Magdalena Masta (159), Anna et Petri Putra (152), ale Petri et Anna Putra (163).

Jiné společné podoby pojmenování obou rodičů křtěného dítěte se vyskytují jen ojediněle, např.: Ioannes Anna (85) (pouze křestní jména), Casimiri et Anna (150) (křestní jména spojená spojkou et), Casimiri et Marianna Iociowa (60) (pouze křestní jméno otce, po němž jsou spojkou et připojena dvě osobní jména matky) a Matthia et Regina filaykis et Galsarucia (74) (nejprve křestní jména obou rodičů, za nimi pak druhá osobní jména, spojená spojkou et).

Tvoření osobních jmen

Zde bude pojednáno pouze o tvoření druhých osobních jmen v dvojčlenném pojmenování (první, jak bylo vidět, jsou bez výjimky křestní jména). Osobní jména mužů a žen jsou zkoumána samostatně.

Osobní jména mužů. Jak již bylo zmíněno, v církevních knihách pokrývajících delší období může být táž osoba uvedena několikrát – křtí se několik dětí téhož otce, tentýž člověk je kmotrem více než jednoho dítěte

⁶ V církevních knihách, zejména v matrikách křtů, do nichž jsou svázány záznamy za několik či více let, mohou být tytéž osoby (rodiče křtěného dítěte, kmotr a kmotra) zmíněny několikrát. Je ovšem možná i náhodná shoda křestních jmen a druhých osobních jmen.

39

nebo svědek při několika, nikoli pouze jednom sňatku. Proto mohou být také některá osobní jména označující muže v prameni zapsána několikrát, ba i vícekrát. Na druhou stranu mohou mít stejná osobní jména (příjmení) i různé osoby; vznikla a rozšířila se na jednom či druhém místě, v tomto případě ve farnosti Kriaunos. Vždyť oblast rozšíření většiny našich současných příjmení, která sdílí několik, několik desítek či více litevských rodin, bývá poměrně vymezená. Opakující se druhá osobní jména (zejména ta, která označují tutéž osobu) by ztěžovala vytvoření co nejpřesnějšího obrazu jejich tvoření. Ten je důležitý z různých důvodů – ukazuje rysy tvoření osobních jmen (příjmení) v konkrétní oblasti Litvy, odráží specifika litevských osobních jmen v konkrétním období a lze jej porovnat s obecným kontextem tvoření našich současných příjmení apod. Proto byla vybrána pouze odlišná⁷ druhá osobní jména z první a druhé církevní knihy, která zde budou pojednána.

V první knize (záznamy křtů z let 1678–1691 a sňatků z let 1679–1693) bylo nalezeno 1044 různých osobních jmen. Jsou rozdělena do dvou skupin: 1) osobní jména s litevskými (-aitis, -ūnas, -onis, -ėnas) a slovanskými (-ovičius, -evičius) patronymickými příponami, s příponami zdrobnělými a domáckými (-elis, -ė; -ėlis, -ė aj.) a s takzvanými příponami typu -sk- (-ovskis, -evskis, -skis, -inskis aj.); 2) osobní jména bez těchto přípon. Toto rozdělení je samozřejmě podmíněné a zvolil je badatel; mimo jiné je dáno také cíli výzkumu.

První skupina je početnější. Obsahuje 604 (tj. 57,8%), zatímco druhá 440 (tj. 42,14%) osobních jmen.

Nejvíce osobních jmen první skupiny (279) má litevské nebo slovanské patronymické přípony. Osobní jména s těmito příponami jsou zde uvedena v pořadí podle četnosti přípon:

-ūnas — 92 osobních jmen (to představuje 8,81% všech druhých osobních jmen v této církevní knize), např.: Abraitūnas⁸ (1a, 15), Aleziūnas (1a, 26), Abiazūnas (1a, 3), Andreiūnas (1b, 6), Balčiūnas (1b, 6), Bartajūnas (1a, 20), Belčiūnas (1a, 31), Berčiūnas (1a, 41), Bermūnas (1b, 10), Braziūnas (1a, 28), Butkun (1a, 8), Czabatorūnas (1b, 7), Dalkūnas (1a, 25), Dziemincūnas (1b, 9), Elosūnas (1a, 43), Gadžiūnas (1b, 11), Griciūnas (1b, 1), Grigalūnas (1a, 9), Iankūnas (1b, 13), Iozūnas (1a, 11), Kawolūnas (1a, 57), Kiszūnas (1b, 18), Krauciūnas (1a, 8), Krysiūnas (1b, 17), Kwilūnas (1a, 5), Macieūnas (1a, 18), Maciūnas (1a, 23), Matiejūnas (1b, 2), Matieku-nas (1a, 3), Matyjosūnas (1b, 12), Meytūnas (1b, 2), Miciūnas (1a, 45),

⁷ Pojem odlišné osobní jméno je v historické antroponymii poněkud relativní. Ve většině případů nelze určit, zda jde o odlišné osobní jméno, nebo pouze o variantu téhož jména (grafickou, s jinou koncovkou či příponou apod.). Určitá míra nepřesnosti je tedy nevyhnutelná a při hodnocení výsledků výzkumu na to nesmíme zapomínat.

⁸ Po pojednání o pojmenovávání osob a jeho poměrně bohaté ilustraci a po konstatování, že zjevně převažovaly záznamy osob pod dvěma osobními jmény, se zdálo zbytečné zapisovat zde obě. Uvádějí se pouze druhá osobní jména.

40

Mikaloiunas (1a, 33), Morkunas (1a, 48), Paciunas (1b, 2), Pocziunas (1a, 12), Podziunas (1a, 37), Rymkunas (1b, 2), Skiburnas (1a, 31), Stankunas (1a, 38), Stasiunas (1b, 18), Stafzkuna (1a, 21), Steikunas (1a, 22), Szimelunas (1a, 10), Waycielunas (1a, 24), Wayk-iunas (1a, 14), Waytekunas (1b, 6), Walenczunas (1b, 12), Weykniun (1b, 7), Wilunas (1a, 12);

-onis — 90 osobních jmen (tj. 8,62% všech druhých osobních jmen v prameni), např.: Adomonis (1a, 46), Baltaszanis (1b, 14), Balulonis (1a, 55), Bernatonis (1a, 15), Baytwardanies (1a, 11), Buteykonis (1a, 34), Cieponis (1b, 16), Ciesiulonis (1b, 17), Gaydzonis (1a, 42), Gasparonis (1a, 55), Girczonis (1a, 31), Grygonis (1a, 1), Gudonis (1a, 25), Igonis (1b, 7), Indmonis (1a, 27), Iwananis (1b, 5), Iakubonis (1a, 49), Iakulonis (1a, 23), Ianonis (1a, 5), Ianulonis (1b, 10), Iasonis (1a, 52), Iafjulonis (1b, 5), Ionelonis (1b, 18), Iozoponis (1a, 55), Iurgionis (1a, 43), Kli̇jzanis (1a, 9), Laurymonis (1a, 26), Lawronis (1b, 17), Lukanis (1a, 10), Martynonis (1b, 14), Matulonis (1a, 43), Melnikonis (1b, 16), Mikalonis (1a, 43), Motusonis (1b, 20), Palulanis (1a, 10), Paulukanis (1b, 2), Pcrzkonis (1a, 57), Pawlanis (1a, 5), Petranis (1a, 7), Piworonis (1b, 14), Rukanis (1a, 20), Stanionis (1a, 40), Staniflawonis (1a, 26), Staniulonis (1b, 7), Stapulonis (1b, 20), Stasionis (1b, 10), Stafukanis (1a, 6), Stasiulonis (1b, 13), Szymonis (1a, 32), Udelonis (1a, 46), Urbononis (1a, 27), Wayciulonis (1b, 13), Waytunis (1a, 2), Walukunis (1b, 2), Walulonis (1a, 41), Wenclawan (1a, 10), Zebronis (1b, 16), Zygmanis (1b, 1);

-evičius — 39 osobních jmen (tj. 3,73%), např.: Balukiewicz (1b, 16), Bartoszewicz (1a, 30), Blazewicz (1a, 28), Budniewicz (1b, 2), Budrewicz (1a, 19), Butkiewicz (1b, 2), Dycewicz (1a, 45), Dziukiewicz (1a, 22), Garniewicz (1a, 10), Gigielewicz (1a, 5), Gryncewicz (1a, 43), Ianuszkiewicz (1a, 5), Iateykiewicz (1a, 22), Losiewicz (1a, 40), Lukajzewicz (1a, 9), Mickiewicz (1a, 2), Minkiewicz (1a, 46), Miszkiewicz (1b, 20), Pielewicz (1a, 8), Pokahiewicz (1a, 39), Putrewicz (1a, 39), Rodziewicz (1a, 37), Rosiewicz (1a, 26), Rudziewicz (1a, 56), Stapewicz (1a, 39), Stęykiewicz (1a, 46), Trasewicz (1b, 9), Tumaszewicz (1a, 39), Wasilewicz (1a, 43), Wencewicz (1a, 43);

-ėnas — 28 osobních jmen (tj. 2,68%), např.: Azienas (1a, 31), Balutėnas (1a, 54), Barzdenas (1a, 7), Cielunas (1b, 12), Dantenas (1a, 56), Iozupenas (1b, 10), Iurgienas (1a, 34), Kieltenas (1a, 22), Kluwenas (1b, 14), Kucenas (1b, 15), Latwenas (1b, 13), Macziutenas (1a, 27), Mastenas (1a, 5), Ožienas (1a, 31), Simonenes (1a, 33), Sywenas (1a, 3), Staniulenas (1a, 39), Szymelenas (1b, 11), Szmelენas (1a, 27), Trumpenas (1a, 55), Tumnenas (1b, 4), Urbონenas (1a, 46), Wayciulenas (1a, 32), Warkalenas (1b, 11), Warkienas (1b, 6), Zalenas (1b, 12);

-ovičius (-avičius) — 18 osobních jmen (tj. 1,72%), např.: Aleksandrowicz (1a, 9), Arnawicz (1a, 18), Dafzkowicz (1a, 46), Dubowicz (1b, 5), Eframowicz (1a, 18), Fiedorowicz (1a, 47), Hrehopowicz (1a, 12), Isakowicz (1a, 19), Iarnuszkowicz (1a, 46), Laurynowicz (1a, 25), Lenkowicz (1a, 37), Linkowicz (1a, 25), Ufowicz (1a, 13), Woytowiz (1b, 9);

-aitis — 12 osobních jmen (tj. 1,14%), např.: Adamaytis (1a, 23), Boieykaytis (1b, 7), Giedroyc (1a, 20), Iakubaitis (1a, 7), Ianufzkaytis (1a, 10), Iokubaytis (1a, 43), Ioni zzkaytis (1a, 44), Meylukaytis (1a, 26), Minaytis (1a, 20), Tyjunaytis (1a, 50).

41

Jak je vidět, mezi litevskými a slovanskými patronymickými příponami přesvědčivě převažují litevské -ūnas, -onis.

Další skupinku druhých osobních jmen tvoří jména s takzvanými zdrobňovacími a domáckými (deminutivními) příponami, které při tvoření osobních jmen mohou mít také patronymický význam. Pozornost upoutává velmi nerovnoměrná četnost těchto přípon. Vyskytlo se pouze 16 osobních jmen (tj. 1,53%) s příponou -(i)ulis, např.: Augulis (1a, 8), Auszkulis (1b, 4), Bafjulis (1a, 9), Bruzgulis (1b, 14), Didžiulis (1a, 49), Dudulis (1b, 14), Garulis (1a, 44), Gigulis (1a, 6), Magnulius (1a, 57), Manulis (1a, 6), Mikulis (1a, 22), Nagulis (1b, 2), Podzilis (1a, 41), [tarkulis (1a, 13), Walu̇lis (1a, 27); po 10 (tj. po 0,95%) jmen s příponami -(i)ukas, -utis, např.: Ianukas (1b, 16), Lekukas (1a, 43), Miſukas (1b, 12), Paulukas (1b, 12), Podziukas (1a, 26), Čibutis (1a, 5), Eybutis (1a, 19), Kilutis (1b, 3), Makutis (1b, 15), Palutis (1a, 22), Raugutis (1a, 6), Ubutis (1a,15), Walutis (1b, 8).

Velmi časté jsou však deminutivní přípony -ėlis, -ė, -ėlis, -ė. V první církevní knize bylo nalezeno přibližně 209 jejich odvozenin, což představuje asi 20% všech různých druhých osobních jmen. O něco častější je přípona -elis, -ė – 123 osobních jmen (11, 78%), např.: Banelis (1a, 31), Barzelis (1b, 5), Berczelis (1a, 33), Biczcelis (1b, 5), Bizdelis (1a, 25), Blaugiete (1a, 12), Blauzdelis (1a, 41), Blewogieta (1a, 20), Brawżkialo (1b, 7), Brazelis (1a, 28), Burbiela (1a, 8), Czermelis (1a, 54), Dagiga (1a, 2), didelis (1b, 4), Diewelis (1a, 56), dygiala (1a, 3), Dylelis (1a, 55), Dyrdele (1a, 49), Drusnelis (1b, 3), Dudete (1a, 8), Dziawgi̇ela (1a, 56), Dziugielis (1a, 10), Gaydelis (1a, 14), Gałwelis (1a, 57), Gaucielis (1a, 11), Gigelis (1a, 39), Grustelis (1a, 34), Grusnelis (1b, 3), Gudelis (1a, 15), Idelis (1a, 52), Iakiela (1a, 30), Iocielis (1a, 46), Iurkiala (1a, 33), Iurżiale (1a, 13), Kalnelis (1a, 9), Kawktelis (1a, 25), Kirwelis (1b, 5), Krapelis (1b, 2), Krugielis (1a, 28), Kulelis (1a, 39), Kumpelis (1b, 10), Kuprelis (1a, 54), Laszelis (1a, 36), Laukiele (1b, 2), Lelelis (1a, 57), Losielis (1a, 2), Marygelis (1a, 48), Meytelis (1a, 54), Mierkelis (1b, 5), Mieżelis (1a, 35), Mingielis (1b, 8), Mukiela (1a, 39), Murkiela (1a, 29), Murmete (1b, 2), Nakiata (1a, 21), Ozelis (1a, 43), Paknelis (1a, 10), Plikielis (1a, 52), Podżelis (1a, 51), Pukielis (1a, 39), Purpela (1b, 12), Raugielis (1a, 14), Rogielis (1a, 5), Rukielis (1a, 23), Ruksztela (1b, 18), Sniegielis (1a, 41), Stanelis (1a, 23), Styrmele (1a, 5), Strungielis (1a, 41), Swierelis (1a, 37), [zypelis (1b, 18), Szlakielis (1a, 1), Turkielis (1a, 21), Uselis (1a, 49), Waynelis (1a, 45), Warnele (1a, 9), Werksnelis (1a, 34), Werſzelis (1a, 45), Witelis (1b, 12), Wilkielis (1a, 11), Żilelis (1a, 47), Zuktelis (1a, 25).

Zajímavé je, že mezi druhými osobními jmény pramene existují protějšky většiny těchto odvozenin s příponou -elis, -ė, a to bez přípon, např.: Bercis (1a, 1), Bizdis (1a, 25), Blauģie (1a, 6), Blauzdius (1a, 28), Brawszka (1b, 17), Dygia (1a, 23), Dylis (1a, 38), Dyrda (1a, 23), Duda (1a, 45), Gaydis (1a, 37), Gaucżys (1a, 4), Gudas (1a, 26), Idas (1a, 30), Iocis (1a, 26), Kawkie (1a, 52), Krupas (1b, 2), Krugas (1a, 52), Kulias (1a, 44), Meytas (1a, 44), Mierkis (1a, 49), Miezis (1a, 7), Murka (1a, 36), Murma (1a, 29), nakas (1a, 2), Podżius (1a, 48), Purpa (1a, 13), Raugas (1a, 14), Rukas (1a, 10), [niegis (1a, 31), [tyrma (1a, 34), Strungis (1a, 49), Swieris (1a, 4), [żakas (1a, 54), Turkas (1a, 7), Warna (1a, 8), Wernis (1a, 13), Wilas (1a, 6), Wilkas (1a, 28), Żylis (1a,

42

30), Žuklis (1a, 52). 86 (tj. 8,23%) osobních jmen má příponu -ėlis, -ė, např.: Ayswirdelis (1a, 33), Bagdonelis (1b, 5), Baionelis (1a, 44), Balciunelis (1a, 12), Baltakelis (1b, 19), Bermetelis (1b, 5), Berunkielis (1a, 53), Bielunelis (1a, 44), Bradeselis (1a, 30), Cipiekielis (1a, 46), Ciupikielis (1b, 6), Ciwunelis (1a, 48), Czepikielis (1a, 31), Cziupikielis (1b, 5), Dabragiete (1a, 24), Degutelis (1a, 47), Didziagalwelis (1b, 19), Dudnikielis (1a, 33), Fiederelis (1a, 28), Gaczunelis (1b, 7), Ganotelis (1a, 32), Gawenelis (1a, 15), Gotinelis (1a, 8), Grabawskielis (1a, 50), Igawnelis (1a, 23), Ilkunelis (1b, 2), Iankunelis (1a, 40), Iawgunelis (1a, 25), Jawidelis (1a, 21), Katinelis (1a, 15), Kazamiekielis (1b, 19), Kiesyelis (1a, 40), Kirdeykielis (1a, 30), Kijunelis (1a, 22), Krysiunelis (1a, 47), Kryszapelis (1b, 18), Kubakielis (1a, 7), Kudretelis (1a, 25), Kurkletelis (1a, 54), Licunelis (1a, 28), Ligumiszkelis (1a, 49), Maciunelis (1a, 18), Markunelis (1a, 55), Melnikielis (1b, 20), Miciunelis (1a, 8), Muczymelis (1a, 51), Narbutelis (1a, 54), Narwidelis (1b, 11), Nawikielis (1a, 35), Pagirelis (1a, 47), Petranelis (1a, 5), Petrikielis (1a, 42), Piwonelis (1a, 35), Powawanelis (1a, 5), Jakalelis (1b, 4), Sargunelis (1a, 11), jpiewakielis (1b, 1), Jtakunelis (1b, 15), Jtankunelis (1b, 15), Stasiunelis (1b, 18), Jzafzutelis (1a, 28), Jzesztokielis (1b, 17), Jzyleykielis (1a, 39), Tyiunelis (1a, 32), Uszkurelis (1a, 15), Walukelis (1a, 39), Wigienielis (1a, 5), Wilniszkielis (1a, 55), Wirbabelis (1b, 4), Wowerelis (1a, 24), Zameytelis (1a, 1), Zemaytelis (1a, 14), Żygnelis (1a, 49).

Většina osobních jmen, z nichž jsou odvozeny podoby s příponou -ėlis, -ė, je rovněž zapsána v prameni, např.: Ayswirdis (1a, 33), Baioras (1a, 49), Balciunas (1a, 7), Baltakis (1a, 26), Bernatas (1b, 4), Bielunas (1a, 44), Brede (1a, 22), Cipikis (1a, 32), Ciupikis (1a, 13), Dabrega (1b, 14), Degutis (1a, 55), Didziagalwis (1b, 19), Dobraga (1a, 28), Dudnikas (1b, 3), Garolis (1a, 54), Gawenas (1a, 23), Gotynis (1a, 19), Grabowfki (1b, 6), Igawnis (1a, 56), Iankunas (1b, 13), Katinas (1a, 24), Kazamiekas (1b, 13), Kiesilis (1a, 36), Kirdeykis (1a, 11), Kijunas (1a, 27), Krysiunas (1a, 37), Kudanas (1a, 15), Kurkletis (1a, 8), Ligumiszckis (1b, 15), Maciunas (1a, 23), Miciunas (1a, 45), Muczynis (1a, 42), Narbut (1a, 24), Narwidis (1a, 40), Nawikas (1a, 51), Pagiris (1a, 29), Petramis (1a, 7), Petrikas (1a, 20), Sargunas (1b, 12), Spiewokas (1a, 34), Stankunas (1a, 38), Stasiunas (1b, 18), Szyteyka (1a, 41), Uszkiris (1a, 26), Walukas (1a, 50), Wigianis (1a, 20), Wilniszkis (1b, 21), Wirbakas (1a, 27), Woweris (1a, 30), Zameytis (1a, 1), Żemaitis (1a, 11), Żugunis (1a, 50). Jak je vidět, některá z nich už mají tu či onu příponu (častěji -ūnas, méně často -onis, -auskas, -ukas, -utis apod.).

Je pravda, že také odvozeniny s jinými příponami mají někdy v prameni bezpříponové protějšky, např.: Bielunas (1a, 44) – Bielus (1b, 16), Blazeiunas (1a, 3) – Blazey (1a, 3), Butkun (1a, 8) – Butkus (1a, 25), Czabatorunas (1b, 7) – Czabataris (1a, 2), Dewinciunas (1a, 8) – Dewincius (1a, 48), Meytunas (1b, 2) – Meytas (1a, 44), Podziunas (1a, 37) – Podzius (1a, 48), Winckunas (1a, 38) – Winckus (1a, 10); Gaydzonis (1a, 42) – Gaydis (1a, 37), Girczonis (1a, 31) – Girczij (1a, 13), Kljjzunis (1a, 9), – Kliszyis (1a, 40), Melnikonis (1b, 16) – Mielnik (1a, 7), Stanionis (1a, 40) – Stanis (1a, 33), Walukanis (1b, 2) – Walukas (1a, 50), Walulonis (1a, 41) – Walulis (1a,

43

27); Budniewicz (1b, 2) – Budnis (1a, 11), Budrewicz (1a, 19) – Budris (1a, 10), Gigelewicz (1a, 5) – Gigelis (1a, 39), Putrewicz (1a, 39) – Putra (1a, 29); Starkulis (1a, 13) – Starkus (1b, 16); Warkalenas (1b, 11) – Warkalis (1b, 14) a podobně. Takové případy však nejsou časté.

Část zde rozebíraných osobních jmen první skupiny má takzvané přípony typu -sk-. Jsou slovanského původu. Od dříve zmíněných litevských a slovanských přípon se liší tím, že byly velmi vzácné v období nejintenzivnějšího utváření litevských příjmení, tj. v 16.–17. století. Osobní jména s těmito příponami tedy nejčastěji dokládají procesy konečné stabilizace našich příjmení — slavizaci, vznik variant, samozřejmě také přejímání a podobně.

V první církevní knize se takových osobních jmen vyskytuje 75 (tj. 7,18%), např.: Bardinſki (1a, 10), Belczynski (1a, 57), Bielicki (1b, 6), Blinski (1a, 32), Budnickas (1a, 2), Burdinſki (1a, 14), Ciemiewſki (1a, 7), Czigunski (1b, 5), Czomſki (1a, 5), Daczewſki (1a, 8), Gąsiewski (1a, 51), Gerulski (1a, 50), Girulski (1a, 29), Grabowſki (1b, 6), Gulbinſki (1a, 54), Gurſki (1a, 5), Iablonſki (1a, 11), Iaczewski (1a, 1), Ianowski (1b, 7), Kibickas (1a, 55), Kiersnowski (1a, 33), Kloſinski (1b, 2), Koszynski (1b, 15), Kowalewski (1b, 12), Kropiwnicki (1a, 27), Kuszewski (1a, 37), Labecki (1b, 6), Laszewſki (1b, 6), Laudanski (1b, 7), Lazowſki (1a, 20), Ligucki (1b, 20), Lipski (1a, 24), Loszynski (1a, 44), Lupickas (1b, 6), Maranowski (1a, 53), Maſalſki (1a, 20), Michalowſki (1a, 20), Narkowski (1a, 33), Naszlanski (1a, 53), Piotrowſki (1b, 21), Pukniawſkis (1a, 23), Raszkowski (1a, 44), Rybalſki (1a, 3), Sadowſki (1a, 22), Skarbinſki (1b, 4), Skardynski (1a, 46), Stawski (1a, 45), Swietorzecki (1a, 20), Szelęgowski (1a, 23), Szymanowski (1a, 45), Szywinſki (1a, 20), Wierzbicki (1a, 54), Woronecki (1a, 41), Żabecki (1a, 50), Zablocki (1a, 2), Zylinſki (1a, 10).

Část zkoumaných osobních jmen (440, tj. 42,14%) nemá žádnou z uvedených přípon. Některá z nich již byla uvedena při popisu bezpříponových protějšků odvozenin s tou či onou příponou. Zde je ještě malá skupina takových osobních jmen: Abanus (1a, 32), Alksnis (1a, 48), Apvałkunis (1b, 16), Aulus (1a, 55), Baltrakis (1a, 21), Baltuźka (1a, 2), Barzda (1a, 36), Bitinas (1a, 28), Bucza (1a, 42), Burbulas (1a, 56), Buta (1a, 33), Buza (1a, 47), Cizius (1a, 41), Daynis (1b, 19), Darda (1b, 12), Dawevnis (1a, 6), Deksnis (1b, 14), Dykis (1b, 8), Dirzis (1a, 9), Drevinikas (1b, 5), Drifkus (1a, 8), Dukis (1a, 26), Gayzius (1b, 4), Galinis (1a, 37), Gaurus (1a, 5), Geywenis (1a, 51), Genis (1a, 34), Gilis (1a, 38), Gurklis (1a, 47), Iagminas (1a, 36), Iodeykis (1a, 2), Iodgalwis (1b, 15), Iodis (1a, 13), Iodkalnis (1a, 11), Jowidis (1a, 29), Iaknas (1a, 25), Iuſzka (1a, 28), Kadaras (1a, 5), Kibilda (1a, 19), Kibinkle (1a, 56), Kimbar (1a, 2), Kirka (1a, 24), Kiukis (1a, 15), Kliszyż (1a, 40), Kurmis (1b, 13), Lapienie (1a, 11), Likas (1a, 6), Luksza (1a, 37), Mackun (1a, 11), Malekus (1a, 50), Medźginis (1a, 52), Murza (1a, 30), Narwayśis (1a, 49), Oſteyko (1a, 21), Paberzis (1a, 12), Pazausis (1a, 32), Pilkis (1a, 48), Pimpe (1a, 54), Plonis (1b, 14), Raystinis (1a, 40), Repſzys (1a, 29), Sakapilwis (1a, 10), Syrwidis (1a, 25), Smaltis (1a, 7), Switpa (1a, 31), Szafna (1a, 24), Szarmuksznis (1a, 27), Wayszunids (1a, 47), Zwirblis (1a, 50).

44

Ve druhé církevní knize (záznamy křtů z let 1691–1719 a sňatků z let 1696–1719) bylo nalezeno 1077 různých osobních jmen v podobě druhého dvojčlenného pojmenování. Patronymické, zdrobňující a domácké přípony nebo slovanské přípony typu -sk- má 613 (tj. 56,91%) osobních jmen. Bez uvedených přípon je 464 (tj. 43,08%) osobních jmen. I zde jsou v první skupině nejčastější osobní jména s litevskými nebo slovanskými patronymickými příponami. Podle produktivity je lze seřadit takto:

-ūnas — stejně jako v první církevní knize 92 osobních jmen (což představuje 8,54% všech pojednávaných), např.:⁹: Alesiūn (2a, 40), Alkunas (2a, 102), Ambrozeiunas (2a, 23), Baltrunas (2a, 48), Biczkūnas (2a, 62), Brazieūnas (2b, 123), Dowziūnas (2a, 97), Dryškiūnas (2a, 148), Galjūnas (2b, 165), Giriūnas (2a, 25), Ičiūnas (2b, 122), Lutkūnas (2a, 98), Karmacžun (2a, 59), Kallrunas (2a, 36), Kiawrunas (2b, 129), Kuslūnas (2b, 129), Lazieūnas (2a, 43), Lukafziūnas (2a, 147), Maskaliūnas (2a, 165), Mickūnas (2b, 111), Minkūnas (2b, 118), Mijūnas (2a, 105), Narkūnas (2a, 91), Paliūnas (2b, 139), Pekariūnas (2a, 70), Petrafzūnas (2a, 159), Rymdziūnas (2a, 153), [kuirbūnas (2a, 29), [taczkūnas (2a, 11), Starkūnas (2b, 141), [tolorūnas (2a, 6), Streybūnas (2a, 59), [žymkūnas (2a, 148), Unciūnas (2b, 115), Undrūnas (2a, 156), Wąciūnas (2a, 99), Weynūnas (2a, 158), Werebiejūnas (2a, 152), Winckūnas (2b, 142);

-onis — 68 osobních jmen (tj. 6,31%), např.: Augustinonis (2a, 36), Bucianis (2b, 142), Gacionis (2a, 8), Gaydėlonis (2b, 123), Iozanis (2b, 119), Iu[zkanis (2a, 143), Kayrianis (2a, 157), Kasparanis (2a, 100), Keyranis (2a, 165), Kimelanis (2b, 133), Maczianis (2a, 148), Mingienanis (2a, 154), Mi[jikanis (2b, 136), Plikionis (2a, 57), Putranis (2b, 120), Simanis (2a, 71), Stalulonis (2a, 24), Tumonis (2b, 115);

-ėnas — 48 osobních jmen (tj. 4,45%), např.: Adamenas (2a, 42), Awgustinienas (2a, 51), Bicenas (2a, 164), Digienas (2a, 69). Drudenas (2a, 13), Gasparenas (2b, 117), Gotienas (2a, 43), Ionuienas (2a, 147), Kaziu-lenas (2a, 165), Kugienas (2b, 117), Kw apenas (2a, 107), Law kienas (2a, 27), Matutėnas (2a, 17), Mek[zėnas (2a, 144), Mikienas (2a, 52), Motusen as (2a, 34), Petrulenas (2a, 13), Pintenas (2a, 157), Plikienas (2a, 53), Simelenas (2a, 74), Simulenas (2b, 118), [tanistenas (2a, 8), Szymulenas (2a, 57), Szukienas (2a, 74), Tawrulenas (2b, 113), Ubagienas (2b, 115), Walulenas (2a, 21), Winclawenas (2a, 65), Zūlenas (2a, 64), Žuklenas (2b, 133), Zwerblenas (2a, 74);

-evičius — 41 asmenvardis (t.y. 3,8%), pvz.: Ali[jskiewicz (2a, 58), Ambroze wicz (2a, 162), Andruszkiewicz (2a, 68), Bankiewicz (2a, 99), Danielewicz (2a, 27), Dylewicz (2a, 105), Iuniewicz (2a, 151), Iu[z]kiewicz (2a, 162), Karko

⁹ Vzhledem k tomu, že se část osobních jmen ve druhé církevní knize opakuje (zdroj totiž pochází z téhož místa, jen z jiných let), uvádíme zde o něco méně jmen a snažíme se vybrat ta, která nebyla uvedena dříve nebo zapsána v první knize.

45

zewicz (2a, 106), Keyrewicz (2a, 145), Lenkiewicz (2a, 17), Mackiewicz (2a, 39), Markiewicz (2a, 86), Matiaszewicz (2b, 125), Matuſewicz (2a, 103), Naruſewicz (2a, 95), Paſzkiewicz (2a, 157), Prowadźiewicz (2b, 139), Stackiewicz (2b, 140), Stanbiewicz (2a, 100), Stałkiewicz (2b, 139), Szymkiewicz (2a, 41), Trakieniewicz (2a, 146), Wancewicz (2a, 22), Wazgilewicz (2a, 77), Woytkiewicz (2b, 139);

-ovičius — 15 osobních jmen (tj. 1,39%), např.: Bogdanowicz (2a, 93), Gudanowicz (2a, 106), Iaſudowicz (2a, 58), Karpowicz (2a, 166), Kodłubowicz (2a, 92), Korkozowicz (2a, 100), Pawłowicz (2a, 144), Roponowicz (2a, 31), Jabutowicz (2a, 8), Sadowicz (2a, 104), Stefanowicz (2a, 156), Urbanowicz (2a, 156);

-aitės — 8 osobních jmen (tj. 0,74%), např.: Bajaraytis (2a, 102), Giedraytis (2a, 8).

Při srovnání s osobními jmény z první knihy je patrné, že ve druhé je častější litevská patronymická přípona -ėnas (po -inas, -onis), zatímco slovanská přípona -evičius (po -enas) je méně častá.

Ve druhé knize je o něco méně osobních jmen s deminutivními a hypokoristickými příponami (je jich 213, zatímco v první knize jich bylo 245). I zde jsou vzácné přípony -utis (17 osobních jmen, tj. 1,5%), např.: Balutis (2a, 72), Iakubutis (2b, 119), Ianuſkutis (2a, 105), Ionutis (2a, 35), Kiesſutis (2a, 52), Pelutis (2a, 59), Pumputis (2a, 165), Seybutis (2a, 84), Włutis, -(-)ulis (12 osobních jmen, tj. 1,11%), např.: Balūlis (2b, 135), Kierſulis (2a, 40), Kilulis (2a, 81), Rymźulis (2b, 113), ſziukſtulis (2a, 166), -(-)ukas (10 osobních jmen, tj. 0,92%), např.: Eydūkas (2a, 67), Ianiukas (2a, 39), Ioniukas (2b, 138), Stasiukas (2a, 56), Walukas (2a, 45).

Nejčastějšími příponami tohoto typu jsou stejně jako v první knize -elis, -ė, -ėlis, -ė (celkem 174 osobních jmen, která tvoří 16,2% všech probíraných). Příponu -elis, -ė má 107 osobních jmen (9,93%), např.: Azielis (2a, 90), Bikale (2a, 81), Briedelis (2a, 165), Dapkelis (2b, 138), Dirzelis (2a, 50), Druczkeles (2b, 134), Gawele (2a, 75), Gilelis (2b, 129), Girczelis (2a, 147), Kabułelis (2a, 35), Kietelis (2b, 112), Kurmėlis (2a, 103), Lauciele (2a, 54), Margėlis (2a, 7), Marmele (2a, 90), Mazielis (2a, 24), Meſzkiele (2a, 98), Mikzelis (2a, 38), Murzeła (2a, 21), Pilkielis (2a, 4), Ragielis (2a, 31), Rymetis (2a, 6), ſinkieta (2a, 26), Skirelis (2a, 162), Staſzelis (2a, 164), ſtrokielis (2a, 7), Szwenelis (2a, 93), Wirzelis (2a, 65), Zmekelis (2a, 106).

V prameni jsou také podoby většiny těchto osobních jmen bez přípony -ėlis, -ė, např.: Azis (2a, 86), Dapkus (2a, 152), Dyrzis (2a, 36), Gilis (2b, 135), Girczis (2a, 152), Kietis (2a, 55), Kurmis (2a, 105), Mikſzis (2a, 99), Pilkis (2a, 143), ſinka (1a, 77), ſkirre (2b, 123), ſtałzus (2a, 5), ſtrokas (2a, 30), Szpedas (2a, 70), Wirzis (2a, 102), Zmekas (2a, 6).

Méně časté jsou odvozeniny s příponou -ėlis, -ė. Bylo jich napočítáno 67 (tj. 6,22%), např.: Augufſinelis (2a, 25), Baſorelis (2a, 12), Bielunelis (2a, 8), Brodaselis (2a, 97), Brazūnelis (2a, 27), Davatanelis (2a, 3), Dathunelis (2a, 11), Dervėnelis (2a, 22), Dudulelis (2a, 1), Iwanellis (2a, 99), Iozupelis (2b, 134), Kaparelis (2a, 22), Kibickielis (2a, 17), Kibildela (2b, 110), Matulonelis (2b, 128), Medginelis (2a, 46), Mikalonelis (2a, 35), Palwonelſ (2a, 20), Podziunelis (2a, 1), Rudokielis (2b, 110), Sapiegėta (2a, 26), ſkardynskielis (2a,

46

5), Stanunelis (2a, 150), Starkunelis (2a, 44), Stepanelis (2a, 165), Szastakielis (2b, 128^a), zepetelis (2a, 39), zymonelis (2a, 26), Twerionelis (2b, 111), Urbanelis (2a, 56), Wayszwidelis (2a, 1), Wederelis (2a, 6), Wirzelis (2a, 161), Żybotelis (2a, 1). Tato osobní jména jsou utvořena z různých osobních jmen, často již s jinou příponou, z nichž většina je rovněž zapsána v prameni, např.: Augustinas (2a, 68), Bielunas (2a, 18), Bradesis (2a, 77), Brazūnas (2a, 148), Darėnas (2a, 12), Datiūnas (2a, 33), Derwinis (2a, 91), Iwan (2a, 83), Kaparis (2a, 147), Kibickas (2a, 7), Kibūda (2a, 58), Matulonis (2a, 8), Medžinas (2a, 17), Mikalonis (2a, 148), Paliwanas (2a, 145), Podzianas (2a, 59), Rudokas (2a, 40), [apiega (2a, 34), Skardinſkas (2b, 138), Szostak (2a, 99), zepetis (2a, 30), zymonis (2a, 39), Twerionis (2a, 150), Waysuwidis (2a, 20), Wederas (2b, 138), Zibalis (2a, 43).

Zajímavé je, že přípona -ėlis, -ė se připojuje nejen k patronymickým příponám (-ūnas, -ontis, -ėnas) nebo k příponám typu -sk-, ale také k odvozeninám s jinými zdrobňovacími a mazlivými příponami, např.: Giegelelis (2a, 43) – Giegielis (2a, 68), Idelelis (2a, 32) – Idelis (2a, 7) – Idas (2a, 17); Ionukėlis (2a, 26) – Ionukas (2b, 109), Stasiukėlis (2a, 67) – Stasiukas (2a, 56), Uldukėlis (2a, 56) – Uldukas (2a, 92), Uldukis (2a, 99), Walukėlis (2a, 3) – Walukas (2a, 45); Kukutėlis (2a, 44) – Kukutis (2a, 158).

Ve druhém prameni výrazně přibývá osobních jmen se slovanskými příponami typu -sk-. Bylo jich zde nalezeno 122, tj. 11,32% (v první knize tvořila 7,18% všech druhých osobních jmen). Většina z nich v první církevní knize zapsána nebyla, např.: Amalicki (2a, 151), Balczewski (2b, 132), Baranowſki (2a, 152), Bażyński (2a, 1), Bielinſki (2a, 93), Borkowſki (2a, 164), Borowſki (2a, 163), Buchowiecki (2b, 109), Buſzynſki (2b, 136), Cbbarowski (2a, 82), Cymbarowſki (2a, 96), Czytawski (2a, 86), Cizewski (2a, 65), Dąbrowski (2a, 74), Derpskas (2a, 81), Dylewſki (2b, 139), Dolinſki (2a, 164), Gadźaikowski (2a, 46), Gayzonowski (2a, 2), Gerażewſki (2b, 136), Gigielewski (2a, 80), Grodicki (2a, 40), Gutowſki (2a, 159), Iwanowski (2a, 45), Iankowſki (2a, 155), Ianuszkowski (2a, 77), Iuſkowſki (2a, 95), Kaknowſki (2a, 103), Kamińſki (2a, 144), Karwacki (2b, 140), Kasiaracki (2a, 71), Kazławski (2a, 26), Kyanowski (2a, 107), Klimanſki (2a, 150), Kozłowski (2a, 43), Kriwickas (2a, 77), Kulicki (2a, 41), Laskowſki (2a, 108), Lipicki (2a, 91), Lisowski (2a, 155), Maciejewſki (2b, 133), Maiewski (2a, 76), Maſilewſki (2a, 144), Mikołajewski (2a, 32), Myſzkowſki (2b, 139), Osmolſki (2a, 96), Oſtrowski (2a, 17), Pacewski (2a, 2), Petrulski (2b, 113), Pokubinſki (2a, 163), Przegalinski (2a, 22), Puczyński (2a, 89), Radkowski (2a, 1), Rapkowſki (2b, 130), Rewkowſki (2a, 159), Roginski (2a, 11), Rogożynſki (2a, 166), Romanowski (2a, 46), Ruczkowski (2b, 136), Rudnicki (2a, 167), Sarnowſki (2b, 136), Skardinſkis (2a, 83), Skrupski (2a, 90), Sokołowſki (2a, 40), Suwinſki (2a, 161), Szablatowſki (2a, 146), Szabanſki (2a, 150), ſzakalinski (2a, 163), ſzakalowski (2a, 31), Saydowſki (2a, 103), Szpakowſki (2b, 122), Waſilewſki (2a, 153), Wercinski (2a, 32), Werzynſki (2a, 99), Werynſki (2a, 159), Witkowſki (2a, 155), Wiwulski (2a, 54), Woyciechowski (2b, 139), Woynowſki (2a, 157), Wolſki (2a, 166), Wroblewſki (2a, 153), Żukowſki (2b, 139).

Osobní jména bez zde probíraných přípon jsou ve druhé církevní knize různorodá. Část z nich již byla uvedena. Zde je ještě několik dalších: Araminas (2a, 165),

47

Armota (2a, 85), Armanas (2a, 145), Aukštolis (2b, 127), Aukštakaikis (2a, 43), Bajoras (2a, 59), Baris (2a, 42), Bartkus (2b, 137), Braufška (2a, 3), Budris (2a, 57), Butėkis (2b, 125), Czelkis (2b, 130), Czernius (2a, 97), Dagilis (2a, 147), Danis (2a, 159), Dulkie (2a, 147), Dziukis (2a, 40), Gindvilis (2a, 157), Iarmota (2a, 5), Kibirkštis (2a, 150), kiekštas (2a, 45), Kirdeykis (2a, 34), Kizys (2a, 86), Kizkis (2b, 130), Kugauda (2b, 135), Kulbaka (2a, 95), Kundrotas (2a, 77), Kupčiunžytis (2a, 6), Kuzma (2b, 134), Kvederas (2b, 130), Mikas (2a, 46), Mikšdas (2a, 155), Mozeyko (2a, 56), Murka (2a, 4), Murklis (2a, 54), Namaiuszka (2a, 149), Niauwkie (2a, 41), Pabaras (2a, 101), Pakalnis (2a, 70), Pilwis (2a, 101), Prujas (2a, 149), Puknius (2a, 81), Putra (2a, 3), Ramanas (2b, 111), Rudakis (2b, 134), Ruzgas (2a, 146), Skrsa (2a, 98), Skutas (2a, 156), Sniegis (2a, 101), Sroga (2a, 2), Styrna (2a, 32), Suwilus (2a, 101), Łapalas (2a, 98), Jęszttokas (2a, 32), Jznurszkutas (2a, 157), Tarunidis (2b, 136), Tylwikas (2a, 92), Tributis (2a, 55), Trumpa (2a, 15), Weybutis (2b, 118), Wowenius (2a, 159), Žylis (2a, 28), Žiogas (2a, 10), Zwieglis (2a, 98).

Ženská osobní jména. Jsou probírána poněkud jinak než mužská. Především se nezdálo účelné ani potřebné vybrat a spočítat různá ženská osobní jména, protože většina z nich je utvořena z mužských osobních jmen zapsaných v pramenech. Kromě toho zde bude samostatně pojednáno nikoli o tvorbě ženských osobních jmen v první a druhé církevní knize, nýbrž v obou knihách křestních matrik a v obou knihách oddacích matrik. Postupuje se tak proto, aby byly zdůrazněny rozdíly v tvorbě ženských osobních jmen zjištěné v pramenech s odlišným obsahem (zápisy křtů a sňatků).

V křestních matrikách z let 1678–1691 a 1691–1719 jsou zmiňovány matky křtěných dětí a kmotry. Při pojednání o jejich pojmenovávání bylo uvedeno, že matky dětí se zapisují nejčastěji pouze křestním jménem. Dvousložkových pojmenování je v obou pramenech jen 456 (z 2990!). Stejný je tedy i počet druhých ženských osobních jmen, která jsou tvořena různými příponami. Zde jsou uvedena v pořadí podle četnosti:

-aičia (-ayčia, -ayčie, -ayczia). Touto příponou litevského původu je utvořeno 143 druhých osobních jmen v ženských pojmenováních (tj. 31,35%), např.: Adamaycia (1a, 19), Aukszłakaycia (1a, 20), Atwłukaycie (2a, 70), Bairaycia (2a, 73), Balčiunaycia (1a, 26), Baranayczia (2a, 44), Bernotaycia (1a, 27), Bielunaycia (1a, 18), Braufzkayczia (2a, 146), Buynaycia (1a, 22), Burdynjkaycia (1a, 21), Ciepaycie (2a, 69), Dabragaycia (1a, 26), Digaycie (2a, 68), Dudaycia (1a, 21), Dudnikaycia (1a, 24), Gaydaycia (1a, 18), Gawenaycia (1a, 26), Girunaycia (2a, 70), Gudaycia (1a, 25), Idaycia (1a, 27), Lagminayczia (2a, 167), Iakłubaycia (1a, 23), Iakubaytaycia (1a, 25), Iufzkayczia (2a, 156), Ianukaycia (1a, 26), Ianufzkaycia (1a, 37), Iowidoycia (1a, 24), Kaspartanaycia (1a, 22), Katinaycie (1a, 25), Kazimierkaycia (1a, 23), Kaziemekayczia (2a, 143), Kazupaycia (1a, 20), Kibildaycia (1a, 26), Kiebinkaycia (2a, 148), Kielaycia (1a, 26), Kiszaycia (2a, 71), Kruszynaycia (1a, 23), Kupnaycia (1a, 26), Kurklietayczia (2a, 156), Lapeykaycia (2a, 72), Lapienaycia (1a, 23), Laszaycia (2a, 165), Ligumijkaycia (1a, 23), Lingunaycia (1a, 27), Lupeykayczia (2a, 165), Magitlaycia (2a, 147), Maftenaycia (1a, 24), Matioszaycia (1a, 27), Meld aycia (2a, 42), Melnikaycia (1a, 26), Meſzkaycia (1a, 21), Muralayczia (2a, 156), Murm aycia (1a, 27), Namajusz kaycia (2a, 146), Nowihaycia (1a, 27),

48

Plepikayczia (2a, 144), Putrayczia (2a, 164), Romanayce (1a, 23), Rawgaycie (2a, 70), Sapiegayczia (2a, 144), Satkunaycia (2a, 147), Skiraycia (1a, 24), Jafunkaycia (1a, 26), Stafkunaycia (1a, 26), Stymayczia (2a, 165), Stragaycia (1a, 24), Szarkaycia (1a, 18), Szykildaycia (1a, 23), Szyleykayczia (2a, 146), Szipayczia (2a, 143), Szlakaycia (1a, 27), Szwedaycie (2a, 73), Szwiłpaycia (1a, 23), Udukaycia (2a, 71), Urbanaycia (1a, 23), Walłunagayczia (2a, 165), Walukaycie (2a, 45), Warnaycie (2a, 71), Ziamaytaycia (1a, 21), Ziogaycia (1a, 25), Zmekaycia (1a, 25).

-yčia (-icia, -ycia, -icie, -iczia). S touto příponou je utvořeno 137 osobních jmen (tj. 30,04%), např.: Adamanicia (1a, 24), Baiaricie (2a, 69), Balciunicie (2a, 69), Bartaszkiecia (1a, 26), Bawblicia (2a, 76), Bawkfzycia (1a, 26), Bizdycia (1a, 25), Blaugiczia (2a, 143), Brodawliczia (2a, 165), Brazicia (1a, 25), Bredejicia (1a, 23), Briedycia (1a, 26), Czelkicia (1a, 21), Dayniczia (2a, 163), Dewelicia (1a, 27), Dykicia (1a, 24), Dilicia (2a, 69), Dulkiczia (2a, 167), Dziukicia (1a, 27), Gaydycia (1a, 19), Garoliczia (2a, 148), Giegielicie (2a, 71), Gienicia (1a, 21), Ginduliczia (2a, 145), Jakubayticia (2a, 71), Jamycia (1a, 18), Janulicia (1a, 23), Jarmolicia (2a, 72), Juciczia (2a, 164), Turycia (1a, 23), Kabakszticia (2a, 71), Kalviczia (2a, 165), Kaparicia (1a, 25), Karwelicia (1a, 25), Kawfzeliczia (2a, 165), Kiericia (2a, 73), Klisicia (2a, 68), Krugielicia (1a, 28), Kurkleticzia (2a, 145), Lalicia (2a, 72), Laszycia (1a, 19), Maniulicia (1a, 24), Mazelicia (1a, 26), Meszkanagie (2a, 72), Miezicie (2a, 69), Miloticia (1a, 23), Muralicia (1a, 22), Muselicia (1a, 20), Narwoyszycie (2a, 67), Nemeyfczia (2a, 143), Niaukliczia (2a, 146), Paberzicia (1a, 28), Pagiricia (2a, 146), Pakulniczia (2a, 160), Plapiczia (2a, 143), Plikicia (1a, 28), Pocicia (1a, 28), Puriufzkiczia (2a, 167), Rayaliczia (1a, 12), Raplicia (1a, 18), Raugycia (1a, 25), Rudakicia (1a, 27), Rufnycie (1a, 27), Jargunicia (1a, 25), Sarkania (1a, 28), Srogiczia (2a, 145), Styrmicia (1a, 24), Strakicie (2a, 69), Strangicia (1a, 26), fzakaliczia (2a, 144), fzarkiczia (2a, 166), fzeleykiczia (1a, 24), fzermukszniczia (2a, 42), Tataricia (1a, 25), Turkicia (1a, 28), Ufelicia (2a, 72), Warebieicia (1a, 23), Warkalicia (2a, 73), Warnicia (1a, 22), Werdynf kicia (1a, 28), Wersielicia (2a, 71), Vihuticzia (1a, 12), Zaliczia (2a, 148), Zybalicia (1a, 27), Zukiczia (2a, 156).

-ova. Jde o slovanskou příponu, která se používá k tvoření osobních jmen (příjmení) vdaných žen z manželova příjmení (nebo jiného osobního jména). Vyskytuje se u 108 osobních jmen (tj. 23,68%), např.: Baybakowa (1a, 22), Bernatowa (1a, 22), Bielunowa (1a, 25), Bizdowa (1a, 21), Bizdunowa (1a, 26), Brodawkowa (1a, 27), Buteykiowa (2a, 44), Czyzowa (1a, 28), Daratenowa (1a, 22), Datkunowa (1a, 19), Dilowa (1a, 20), Dirudowa (1a, 19), Dudowa (1a, 20), Garalowa (1a, 42), Girciowa (1a, 25), Grygowa (1a, 21), Gruflowa (1a, 22), Idowa (1a, 19), Janowa (1a, 8), Jagminowa (1a, 26), Janukowa (1a, 26), Jozepbowiczowa (1a, 19), Jufniowa (1a, 21), Juszkowa (1a, 19), Kibitowa (1a, 20), Kirkowa (1a, 20), Kifzunowa (1a, 28), Klufowa (1a, 21), Kotlarzowa (1a, 27), Kupciunowa (1a, 20), Kurklowa (1a, 22), Lowczkowa (1a, 27), Maniulowa (1a, 27), Mateykowa (1a, 21), Matuzowa (1a, 20), Meyłowa (1a, 23), Meylukowa (1a, 24), Mieziówna (1a, 19), Miniatowa (1a, 28), Murzowa (1a, 20), Nowikowa (1a, 28), Ozelowa (1a, 26), Pafausiowa (1a, 23), Petrikowa (1a, 21), Plapowa (1a, 23), Plepikowa (1a, 27), Plikianowa (1a, 20), Puteykiowa (1a, 27), Raugowa

49

(1a, 27), Reymontowa (2a, 167), Ridikowa (1a, 22), Rymelowa (1a, 20), Romanowa (1a, 21), Rudkowa (1a, 26), Rukowa (1a, 22), Stankanna (1a, 20), Stasiakowa (2a, 156), Sznelowa (1a, 27), Tołzłowa (1a, 21), Tokłoczowa (1a, 21), Ulukowa (1a, 21), Warkolowa (2a, 45), Warminowa (1a, 19), Wingielowa (1a, 27), Zwirblowa (1a, 19).

-ovna – také přípona slovanského původu, která se používá k tvoření osobních jmen neprovdaných žen z otcova křestního jména, příjmení či jiného osobního jména. S touto příponou je utvořeno 34 osobních jmen (7,45%), např.: Andreiówna (1a, 24), Aziowna (1a, 11), Buczunowna (2a, 166), Butkiewiczowna (2a, 166), Butlerowna (1a, 21), Dawgilowna (2a, 41), Federowna (2a, 148), Gadziunayciowna (1a, 3), Galiniowna (1a, 19), Ianufzowna (1a, 28), Iodowna (1a, 24), Mateykowna (2a, 41), Meńnikayciowna (1a, 49), Micinowna (1a, 4), Miedziowna (1a, 22), Narbutowna (2a, 144), Pawłunczowna (1a, 49), Pietkiewiczowna (2a, 147), Romanowiczowna (1a, 26), Rudakowna (2a, 69), Stasiunowna (1a, 18), Suripowna (1a, 22), Szeļkowna (2a, 143).

-(i)ūčia (-učia, -ucżia, -ucie) – litevská přípona. Je s ní utvořeno 19 (tj. 4,16%) ženských osobních jmen, např.: Bindorucia (2a, 45), Czabatorucia (1a, 24), Eliafutcia (1a, 25), Kiełielucia (1a, 24), Kreypucia (1a, 25), Krysiucia (1a, 21), Kwilucia (2a, 145), Matiekucia (2a, 143), Meyłucia (2a, 143), Podziucia (2a, 167), Pułtniucia (2a, 144), Skirdziucia (1a, 26), Styrrniucia (1a, 26), Wayciucie (2a, 68).

7 osobních jmen (1,53%) má přípony typu -ski-. Vznikla změnou koncovky odpovídajících osobních jmen mužů (otce či manžela), např.: Dobrow[s]ka (2a, 148), Gieczewska (2a, 46), Ljoucka (1a, 24), Mociejew[s]ka (2a, 166), Nargocka (2a, 159), Szaranow[s]ka (1a, 23), Szyrwińka (1a, 20).

3 osobní jména (0,65%) jsou utvořena litevskou příponou -ienė: Brede-feni (1a, 19), Iakubaytienie (1a, 21), Uſelenia (1a, 20).

1 osobní jméno (0,21%) má příponu -anka – Montigaylanka (1a, 20).

U 4 matek křtěných dětí se druhá osobní jména zcela shodují s osobními jmény mužů, např.: Catharina Iowidis (1a, 25), Eua Murrma (1a, 18), Sophia Pultra (1a, 15), Ceacilia Wiziela (1a, 24).

Osobní jména matek dětí jsou tedy v křestních matrikách nejčastěji tvořena litevskými příponami -aičia a -yčia. Po nich je podle četnosti slovanská přípona -ovna. Ostatní litevské i slovanské přípony jsou již výrazně méně časté. Poměr zmíněných tří nejproduktivnějších přípon se ovšem v křestních matrikách z let 1678–1691 a 1691–1719 liší. V první jsou zastoupeny takto: -ova (103), -aičia (82), -yčia (74), ve druhé: -yčia (63), -aičia (61), -ova (5).

Pro vývoj tvoření ženských příjmení je důležité sledovat, z jakých mužských osobních jmen (s jakými koncovkami) se pomocí té či oné přípony tvoří ženská osobní jména. To platí zejména pro odvozeniny s litevskými příponami.

Jak ukazují mužská osobní jména zapsaná v obou církevních knihách, odvozeniny s příponou -aičia se nejčastěji tvoří z osobních jmen s koncovkami -a, -as, např.: Baioras (1a, 49), Balčiunas (2a, 88), Bernatas (1b, 4), Bieclanas (2a, 18), Brauſzke (2a, 33), Burdynſkas (2a, 25), Dabraga (1a, 6), Duda (1a, 45), Dudnikas (1b, 3), Gawenas (1a, 23), Girunas (1a, 28), Gudas (2a, 11), Idas (1a, 30), Iagminas (1a, 36), Katynas (2a, 14), Iamukas

50

(1b, 16), Kažemekas (2a, 13), Kibilda (2a, 58), Kupna (1a, 46), Masten as (1a, 5), Murma (1a, 29), Namaiuszka (2a, 119), Plepikas (2a, 153), Putra (1a, 29), R a m a n a s (2b, 111), J apiega (1a, 41), Stasiukas (2a, 56), J tasiunas (1b, 18), J tyrna (1a, 34), J zwedes (1a, 12), Walukas (1a, 50), Warna (2a, 87), Žiogas (2a, 10), Žmekas (1a, 31) atd. Některá ženská osobní jména utvořená příponou -aičia však pocházejí z mužských osobních jmen zakončených na -is, např.: Gaydayčia — Gaydis (2a, 16), Jakubaytayčia — Jakubailis (1a, 7), Kasparanayčia — Kasparanis (2a, 100), Iowidayčia — Iowidis (1a, 29), Kurklietayčia — Kurklietis (2a, 151), Lignunij kayčia — Lignunizkis (2b, 109), Uldukayčia — Uldukis (2a, 99), Žiamaytayčia — Žemaytis (2b, 98).

Ženská osobní jména s příponou -yčia jsou nejčastěji utvořena z mužských osobních jmen zakončených na -is, např.: Adomnis (2a, 156), Bizdis (1a, 25), Bredesis (2a, 17), Czelkis (2b, 130), Daynis (1b, 19), Dewelis (1a, 15), Dykis (1b, 8), Dilis (2a, 143), Dzukis (1a, 38), Gaydis (2a, 16), Garolis (2a, 12), Giegielis (1a, 26), Genis (1a, 34), Gindžilis (1b, 8), Jakubaitis (1a, 7), Ianus jis (2a, 99), Iucis (2a, 94), Kaparis (1a, 48), Klizys (1a, 40), Krugielis (2a, 14), Kurklietis (1a, 8), Manulis (1a, 6), Miezis (1a, 7), Miniotis (1a, 47), Narwoyszys (1b, 8), Paberžys (1a, 12), Pagiris (1a, 29), Plapis (1a, 14), Puriuzskis (1a, 32), Ragielis (2a, 31), Rudakis (2b, 134), J arkanis (1a, 49), J frogis (2b, 127), J strungis (2b, 37), Szakalis (2b, 143), J žaurnukzemis (1a, 27), Szygėkis (2a, 94), Uselis (2a, 165), Warkalis (1b, 14), WerJ zebis (1a, 45), Wibutis (2a, 151), Žibalis (1b, 6).

Část odvozenin s touto příponou však pochází z mužských osobních jmen zakončených na -a, -as, např.: Baiaricie — Baionas (1a, 49), Balciunicie — Balciūnas (2a, 88), Brodawkicžia — Bradawka (1a, 13), Iarmalcia — Iarmola (2a, 5), Lalicia — Lala (1a, 37), Laszycia — LaJzas (1a, 4), Raugicia — Raugas (1a, 14), J argunicicia — J argunas (2a, 33), Styrniccia — J tyrna (1a, 34), Turkicia — Turkas (2a, 107), Warnicia — Warna (2a, 87), Žukicžia — Žukas (2a, 22), několik dalších pak z mužských osobních jmen zakončených na -ė, např.: Blaugicžia — Blaugie (1a, 6), Dulkicžia — Dulkie (2a, 147), Niaukicžia — Niaukie (2a, 41).

Ženská osobní jména s litevskou příponou -učia se zřejmě nejčastěji tvoří z mužských jmen zakončených na -us, např.: Bendorius (1a, 25), Bindorius (1a, 55), Matiekus (2a, 165), Meytus (2a, 23), Podžius (1a, 46), Pahnius (2a, 81). Vyskytují se i jiné případy, např.: KieJielucia — Kiesielis (1a, 24), Styrrucia — Styrna (2a, 32).

Tvoření ženských osobních jmen slovanskými příponami -ova, -ovna svědčí o slavizaci litevské antroponymie. Jak známo, v současnosti se ženská příjmení s uvedenými příponami netvoří. V církevních matrikách se ženská osobní jména s příponami -ova, -ovna zpravidla tvoří z mužského osobního jména zakončeného na libovolnou koncovku.

V litevských matričních knihách o křtech je poměrně litevské pouze tvoření druhých osobních jmen ve dvoučlenném pojmenování matek křtěných dětí.

Kmotryně jsou nejčastěji zaznamenány osobními jmény utvořenými slovanskými příponami. Obzvláště častá je přípona -ova. Z přibližně 3000 kmoter uváděných v obou církevních matrikách má 2164 druhých osobních jmen tuto příponu. To představuje 72,13% všech druhých osobních jmen kmoter. Jak již bylo zmíněno, přípona -ova se používala při tvoření osobních jmen vdaných žen z manželova jména-

51

, příjmení či jiného osobního jména. Její četnost ve zkoumaných pramenech tedy mimo jiné svědčí o tom, že v kriaunské farnosti bylo zvykem zvát za kmotry vdané ženy. Osobní jména s příponou -ovų jsou různého původu, tvořená z většiny druhých mužských osobních jmen užívaných ve farnosti a někdy patrně také z mužských křestních jmen, např.: Abanowa (1a, 45), Adamanowa (2a, 28), Alexandrowa (2a, 49), Auksztekojowa (1a, 38), Basiarowa (2a, 63), Balcinowa (1a, 27), Baltuszkowa (2a, 106), Balutenowa (2a, 32), Balulowa (2a, 41), Bardin[j]kowa (1a, 5), Barta[ž]unowa (1a, 101), Berniunowa (2a, 76), Blawgiowa (2a, 18), Bradesiowa (2a, 47), Bradaukowa (2a, 81), Budrowa (2a, 101), Buywanowa (2a, 55), Burbulowa (1a, 39), Ciabatarunelowa (2a, 11), Czepowa (1a, 26), Czepulowa (1a, 8), Daratenowa (2a, 39), Datkunowa (2a, 143), Deguciowa (2a, 27), Dewinciowa (2a, 6), Didžiulowa (2a, 28), Dygielowa (1a, 15), Digiowa (2a, 64), Dirdowa (1a, 20), Dirziowa (2a, 36), Driskowa (2a, 18), Dundulowa (2a, 8), Dukazenciowa (2a, 22), Dukliowa (2a, 167), Dziagowa (1a, 32), Eubutowa (1a, 40), Eydymikowa (2a, 5), Elia[ž]unowa (1a, 45), Frankiewiczowa (2a, 99), Gaydelowa (1a, 54), Galiniowa (2a, 150), Gaudziunowa (2a, 67), Gawen iowa (1a, 8), Gegelowa (2a, 98), Gieniowa (1a, 47), Giedroyciowa (2a, 157), Gilowa (2a, 67), Gindwilowa (2a, 154), Gudowa (2a, 162), Gunbiowa (2a, 153), Gurklowa (2a, 31), Idelowa (1a, 42), Igaunelowa (1a, 40), Ingawriowa (2a, 69), Jakubayciowa (1a, 29), Ianiudanowa (2a, 157), Ianukowa (2a, 51), Ianuszkayciowa (2a, 17), Kalwenowa (1a, 33), Kierdeykiowa (1a, 32), Ki[z]unowa (2a, 153), Klisionelowa (2a, 35), Klijzowa (1a, 13), Krzyszophowa (1a, 10), Kuleliowa (2a, 44), Kuprowa (1a, 41), Kurleciowa (1a, 42), Kurmiowa (1a, 51), Lapien iowa (2a, 25), Laszelowa (1a, 49), Leli[z]unowa (2a, 150), Ligumiszkiowa (2a, 5), Lupeykowa (1a, 56), Macieiowa (1a, 8), Mayniulowa (2a, 14), Markunowa (2a, 86), Mazielowa (2a, 26), Medzgin iowa (1a, 45), Meytowa (1a, 20), Melnikowa (2a, 10), Mikolowa (1a, 40), Miniatowa (1a, 10), Murmowa (2a, 87), Murzelowa (2a, 30), Narbutowa (1a, 30), Narkiewiczowa (2a, 40), Narwidowa (2a, 12), Oziowa (2a, 26), Paberziowa (1a, 57), Pagrundziowa (1a, 51), Pakalniowa (1a, 35), Pałausiowa (1a, 45), Petrowa (1a, 23), Pilkiowa (2a, 89), Pok olkiewiczowa (1a, 57), Raugayciowa (2a, 47), Rudzie wiczowa (1a, 40), Simonowa (1a, 9), Skirbunowa (2a, 80), Sniegiowa (2a, 101), Stanilayciowa (1a, 2), [s]tapulancowa (2a, 22), [z]ermukszniowa (2a, 86), [z]ykildowa (1a, 29), Szymowa (1a, 13), Tylindziowa (2a, 19), Tribupowa (1a, 13), Ujselowa (2a, 80), Way[z]widowa (1a, 37), Walowa (2a, 64), Wanagiowa (1a, 52), We-nazindziowa (1a, 30).

Ostatní přípony osobních jmen kmoter jsou vzácné. Jejich souhrnné užití dokládá pouze 836 pojmenování (z přibližně 3000). Podle četnosti je lze uvést v tomto pořadí:

-yčia. Touto litevskou příponou je utvořeno 200 osobních jmen (tj. 6,66%), např.:¹⁰ Baltuszkicia (2a, 85), Bahllicia (2a, 102), Banicia (1a, 31), Budricie

¹⁰ Zde je uvedeno méně příkladů, abychom se vyhnuli opakování těch, které byly zmíněny při výkladu tvoření druhých osobních jmen matek křtěných dětí.

52

(2a, 50), Burbulicia (1a, 54), Cipikicia (1a, 48), Dalbогиcia (2a, 3), Darateni-cia (1a, 24), Dawkпicia (1a, 24), Degucicia (2a, 25), Didziulicia (2a, 74), Driskicie (2a, 49), Dudycia (1a, 24), Gasparicia (2a, 21), Gawčia (2a, 10), Gircicia (1a, 22), Genelicizia (1a, 147), Gotymicia (1a, 25), Igowniczia (2a, 85), Jurgionićia (1a, 28), Katloricia (2a, 27), Kiżkicia (2a, 98), Kiżkielicia (2a, 13), Knezicia (2a, 15), Kulicia (1a, 52), Kuprelica (2a, 19), Kiebinklicia (1a, 35), Kukuticzia (1a, 12), Kulbakicia (1a, 14), Kuliczia (2a, 152), Lapinicia (1a, 28), Lalwicia (2a, 42), Lawkicia (2a, 13), Lukicia (1a, 28), Lukszicia (1a, 18), Margielicia (2a, 31), Meylicia (1a, 11), Melkicia (1a, 42), Pagrundicia (2a, 20), Pakalnicia (1a, 48), Pleпkicia (2a, 165), Puteykicia (1a, 27), fapiegicia (2a, 16), Spiewokicia (1a, 40), Jtanulicia (1a, 24), Jtasiukicia (2a, 21), Jzepeticia (1a, 50), Tumelicia (1a, 11), Uldukicia (2a, 20), Walukicia (2a, 49), Wienzindicia (2a, 102), Wilkicia (2a, 10), Wirzicia (2a, 34), Wowerycia (2a, 24), Žiemaytycia (2a, 38).

Tato ženská osobní jména jsou nejčastěji utvořena z mužských osobních jmen, která jsou v pramenech rovněž zaznamenána s koncovkou -is, -ys, např.: Balulis (2b, 13), Banis (1a, 25), Budris (1a, 10); Budrys (1b, 8), Čipikis (1a, 32), Degutis (1a, 55), Didžiulis (1a, 49), Driškis (1a, 19), Gaučys (1a, 4), Girčis (1a, 13), Gotynis (1a, 19), Igawmis (1a, 56), Jurgionis (1a, 43), Kižkis (2b, 130), Kulis (1a, 44), Lapinis (2a, 86), Lawkis (2a, 6), Margielis (1a, 48), Pagrundis (2a, 42), Pakalnis (1a, 34), Puteykis (1a, 46), Jzepetis (2a, 30), Tumelis (2a, 14), Uldukis (1a, 55), Wienazindis (1a, 39), Wirzis (2a, 102), Woweris (1a, 30), Žemaitis (1a, 11). Přestože některé deriváty s příponou -yčia mají v pramenech jako protějšky pouze mužská osobní jména s koncovkou -a, -as, např.: Baltuška (1a, 2), Burūla (1b, 3), Dalbogas (1a, 57), Daratenas (1a, 56), Duda (1a, 45), Pleпikas (2a, 153), fapiega (1a, 41), Jpiewokas (1a, 34), Stasiukas (2a, 56), Walukas (1a, 50), Wilkas (1a, 28). Z osobních jmen Meyla (1a, 27), Meytas (1a, 44), Meyle (1a, 22), Meylus (1a, 34) mohlo být utvořeno Meylica.

-ačią. Touto litevskou příponou je utvořeno 177 osobních jmen (tj. 5,9%), např.: Bartofzkaycia (1a, 26), Bradaukaycia (1a, 38), Ciabatorunay-cia (2a, 23), Czekayczia (2a, 159), Činpikaycia (1a, 24), dakunaycia (1a, 4), Didelaycie (2a, 65), Dylaycia (1a, 1), Eybutaycia (2a, 7), Eydunaycia (2a, 11), Gindvilaycie (2a, 78), Gotinaycia (1a, 11), Gudonaycie (1a, 64), Iafaycia (1a, 2), Iocinaycia (1a, 22), Ionaycia (1a, 53), Iuſzkaycia (1a, 1), Kisžunaycia (2a, 156), Krugaycia (2a, 93), Kulikaycia (1a, 24), Kuraycia (1a, 38), Maciunaycia (2a, 46), Medginaycia (1a, 46), Meszkinikaycia (1a, 25), Miciunaycia (1a, 2), Mikaycia (1a, 24), Minaycia (1a, 24), Minotay-cia (1a, 27), Narbutaycie (2a, 57), Narwidaycia (2a, 83), Petraycia (1a, 8), Pilataycie (2a, 68), Piragaycia (2a, 102), Piwowaraycia (1a, 3), Puteykay-cia (1a, 25), Rafjtynaycia (2a, 14), Rydykaycia (1a, 24), Rukaycia (1a, 25), Ruzgaycia (2a, 62), Seybutaycia (2a, 164), Jimaraycie (2a, 50), Skutaycie (2a, 63), Spiewokaycia (1a, 49), Jkwirbunaycia (2a, 39), Jrogaycia (2a, 26), Staniulaycia (1a, 3), Stankunaycia (1a, 27), Strawapaycia (1a, 27), Jzdahaycia (2a, 32), Jzmonaycia (2a, 39), Talackaycia (2a, 27), Trytupaycie (1a, 31), trumpaycie (2b, 59), Werbaycia (1a, 18), Žygunaycia (2a, 31), Zukaycie (2a, 42), Zwieglaycie (1a, 77).

53

Mužská osobní jména zaznamenaná v prameni ukazují, že ženská osobní jména s příponou -aičia jsou utvořena: a) z osobních jmen s koncovkou -a, -as, např.: Braducka (1a, 13), Czebatorunas (1a, 40), Dalkunas (1a, 25), Eydinikzas (2a, 11), Jonis (1b, 4), Jufzka (1a, 28), Kisziunas (1a, 52), Krugas (1a, 52), Maciunas (1a, 23), Medziginas (2a, 17), Miczunas (1a, 45), Mikas (2a, 46), Narbutas (2a, 63), Pilotas (1a, 12), Rudikas (1a, 10), Rukas (1a, 10), Ruzgus (1b, 14), Skutas (2a, 156), Skwirbunas (2a, 63), Spiewokas (1a, 34), Sroga (1a, 43), Stankunas (1a, 38), Szalna (1a, 24), Talaczka (1a, 32), Trumpa (1a, 21); b) z osobních jmen s koncovkou -is, např.: Čiupikis (1a, 13), didelis (1b, 4), Dylis (1a, 38), Eybutis (2a, 21), Gindvilis (1b, 8), Gotynis (1a, 19), Gudonis (1a, 25), Kuris (1a, 14), Miniotis (1a, 47), Narurdis (1a, 40), Putekis (1a, 46), Raysztinis (1a, 40), Seybutis (2a, 84), Szymonis (1a, 32), Trilupis (1a, 8), Žygunis (1a, 50), Žwieglis (1a, 54). Poslední případy tvoření jsou méně časté.

-ovna. Slovanská přípona, kterou je utvořeno 134 druhých osobních jmen v pojmenováních (tj. 4,46%), např.: Abarowna (2a, 105), Adamanowna (1a, 29), Balciunowna (2a, 104), Baliunayciowna (1a, 53), Baltrowna (1a, 14), Bizdziowna (2a, 2), Boiarowna (2a, 95), Buszowna (2a, 79), Daratanowna (1a, 28), Dygjowna (2a, 30), Dylowna (1a, 33), Dorotowna (1a, 5), Dziukowna (2a, 104), Gaydelowna (1a, 37), Gauciowna (1a, 5), Giedroyciowna (2a, 46), Gindvilowna (1a, 56), Gotynayciowna (1a, 53), Gudayciowna (1a, 5), Idouna (1a, 12), Igawziowna (2a, 30), Jakubayciowna (1a, 5), Idogalowna (1a, 37), Iuknowna (1a, 32), Iurewiczcowna (2a, 79), Jurgialowna (1a, 21), Kibilowiczowna (2a, 86), Kimbarowna (2a, 48), Klijianowna (1a, 35), Kukuc iowna (1a, 53), Kurkleciowna (2a, 150), Laukiowna (1a, 6), Margielowna (1a, 38), Podziowna (2a, 105), Pogyr owna (1a, 41), Posaujowna (1a, 7), Putrowna (2a, 20), Reprzowna (2a, 98), Rukayciowna (1a, 33), Sniegowna (2a, 101), Staniowna (1a, 10), Starkielowna (1a, 30), Stasiukayciowna (1a, 45), Szy-kildowna (1a, 5), Szwedowna (2a, 105), Tynunelowna (1a, 33), Žemayciowna (2a, 26).

-ienė (-ienė, -ienia, -ieni, -enie, -ene, -enia, -eny). Touto litevskou příponou je utvořeno 130 osobních jmen označujících kmotry (tj. 4,33%), např.: Abarenia (1a, 3), Andrunienia (1a, 28), Agurkienia (1a, 28), Batoren ia (1a, 18), Bakanienia (1a, 3), Balciunienia (1a, 3), Barieni (2a, 42), Bielinienia (1a, 24), Blaw giene (2a, 57), Brogienie (2a, 101), Brawskieni (2a, 43), Ciesiuleny (2a, 48), Czabatarenia (2a, 85), Dabkagiene (2a, 147), Degutienie (2a, 101), Deyniene (2a, 101), dewzenia (1a, 3), Dewerenie (2a, 104), Didziun leny (2a, 41), Dziukienie (1a, 25), Eybutienie (2a, 146), Gadzunienia (1a, 3), Caydene (2a, 2), Garolenie (2a, 100), Gerwenia (1a, 10), Gieguziene (1a, 45), Gigieleni (2a, 68), Gindvilenie (2a, 155), Grodiene (2a, 49), Gulczynienia (1a, 1), Idelenia (1a, 20), Idiene (1a, 18), Igaunieni (2a, 107), Iociene (2a, 69), Ionienie (2a, 59), Katweny (2a, 49), K parieny (2a, 80), Kaziemiekienia (2a, 40), Kieleczunienie (2a, 151), Klusienie (2a, 108), Kluwienienie (1a, 2), Kukitiene (1a, 7), Kulbokienie (2a, 32), Kulenie (2a, 98), Kurkleteny (2a, 106), Kurklenienia (2a, 48), Lafzienia (1a, 27), Likfzienie (2a, 163), Maniulenie (1a, 39), Matulenia (1a, 19), Miczenia (1a, 22), Miezienia (1a, 21), Mikfzie e (2a, 98), Pchubiene (2a, 99), Pilkienio (1a, 4), Pikotenia (1a, 27), Piluwienia (1a, 4),

54

Pogirene (2a, 103), Putrenia (1a, 19), Rawgiene (2a, 43), Ruzgiene (2a, 108), Sabutiene (2a, 50), Jutienė (2a, 164), Snibzliene (2a, 77), Srogiene (2a, 39), Staniuleny (2a, 58), Jzakalene (2a, 68), Szyldzidenia (1a, 23), Jzlakiene (2a, 5), Tyjunene (1a, 44), Tilindiene (2a, 102), Trylupiene (1a, 23), Utdutkiene (1a, 41), Wedariene (2a, 159), Werfeliene (1a, 12), Żybolenie (1a, 41), Zurzienia (1a, 19), Zwiegliene (1a, 13).

Osobní jméno Streyk(u)oviene (2a, 156) ukazuje, že byla známa také litevská přípona -uvienė, která se dnes používá k tvoření příjmení vdaných žen z dvouslabičných mužských příjmení zakončených na -us. Uvedené osobní jméno může být odvozeno od osobního jména Streykus (2a, 143).

Častější jsou také křestní jména se slovanskými příponami typu -sk-. V první církevní matrice jich bylo nalezeno 38 a ve druhé 71. Celkový počet tedy činí 109 (tj. 3,63%), např.: Baranowfka (1a, 23), Byczkowska (1a, 35), Burdynfka (2a, 166), Czyrska (2a, 88), Giruszka (1a, 55), Jankowfka (2a, 107), Kalinowfka (2a, 145), Kaminska (2a, 92), Kizanowfka (1a, 5), Kosiarucka (2a, 80), Koraleufka (2a, 24), Kropiwnicka (1a, 43), Lasinska (2a, 75), Ligucka (2a, 32), Lipfka (1a, 28), Małalska (2a, 15), Minska (2a, 4), Orfzewska (2a, 103), Ofłrowfka (1a, 26), Pawłowfka (1a, 10), Ratkowska (1a, 39), Skardynfka (2a, 148), Sokołowfka (2a, 147), Jzakałinfka (2a, 143), Jzakałowska (2a, 32), Wasilewska (2a, 146), Wercinska (2a, 13), Wiwulska (2a, 55), Woronęcka (2a, 84), Wroblewska (2a, 3), Zabłocka (1a, 10), Zawacka (2a, 166), Złocka (2a, 153).

-(i)čia. Touto příponou je vytvořeno 27 osobních jmen (tj. 0,9%), např.: Aukužia (2a, 149), Berničia (1a, 23), Brodefiucia (1a, 15), Driskiucia (2a, 71), Girčiucie (2a, 52), Katłorucia (2a, 35), Mateykłucia (1a, 28), Mateiu-čia (2a, 85), Rawgucia (2a, 62), Jezukłucia (2a, 145), Jzumkłucia (2a, 95), Wargaliucia (1a, 22), Wowerucia (2a, 18). Nejčastěji (1a, 35) se osobní jména s touto příponou tvoří z mužských osobních jmen zakončených na -us: Aulus (2a, 34), Driskius (2a, 128), Gircius (1a, 38), Matiekus (2a, 165), Sze ykus (2a, 152), Wawerius (2a, 159), ačkoli jména v pramenech dokládají i jiné případy tvoření příponou -čičia, např.: Brodefiucia — Bradesis (2a, 77) a Rawgucia — Rawgas (1a, 14).

9 osobních jmen je utvořeno slovanskou příponou -anka (tj. 0,2%), např.: Montygałanka (1a, 25), Ofłrowczanka (1a, 5), Rimzianka (2a, 75).

4 osobní jména (tj. 0,13%) mají příponu -ynia, -inia¹¹: Bridinia (1a, 4), Tarmolina (1a, 26), Moytigayiłina (1a, 20), paberćzyna (1a, 1).

U 10 pokřtěných se druhá osobní jména shodují s podobami mužských osobních jmen, např.: Barbara Dylis (1a, 45), Jophia Grausis (2a, 27), Marina Iocis (2a, 12), Sophia Kauralumas (2a, 72), Catharina Kulelis (1a, 31), Ursula Rudokas (1a, 40), Jophia Tylindis (2a, 7), Christina Wayszuwidis (1a, 25).

7 osobních jmen lze považovat za genitivní tvary mužských osobních jmen, např.: Marianna Bojaruna (1a, 18), Christina Digia (1a, 22), Krystyna Dygiela (1a, 18), Catarina Kuleina (1a, 15), Magdalena Mastawa (1a, 49), Marianna Miezuyčia (2a, 106), Agnes Paucia. Druhé těchto

¹¹ Více o této příponě viz: M a c i e j a u s k i e n ė V. Min. veik. P. 273.

55

ženské osobní jméno jako by mohlo označovat, čí je dcerou či manželkou. Ačkoli původ těchto osobních jmen může být i jiný, například z mužských osobních jmen, u nichž byla koncovka nahrazena koncovkou ženského rodu -(i)a. Podobně, pouze s koncovkou -ė (psanou -e, -ie), mohou být utvořena i tato osobní jména kmoter: Berunkė (1a, 13), Gudamartė (1a, 18), Ligumanskė (1a, 51), Urbanonė (1a, 18). Srov. mužská osobní jména Berunkis (2a, 143), Ligumanskis (2b, 109), Urbanonis (1a, 64). Zvláště zajímavé je osobní jméno Gudamartė, utvořené z osobního jména Gudas — srov. Martini Gudas (1a, 26), Ioannis Gudas (2a, 11) — a obecného slova marti, tj. Gudo marti. Mužská osobní jména s druhou složkou žentas nebyla v dokumentech 16.–17. století vzácná. Vyskytují se i ve zkoumaných pramenech (viz oddíl „Původ osobních jmen“).

Možná původ ženy z určité rodiny naznačují tato druhá osobní jména kmoter: Eduige Jakubayciow (2a, 85), Elizabeth Kurklow (1a, 20).

Takových zde pojednaných osobních jmen kmoter s ne zcela jasným nebo různě interpretovatelným způsobem tvoření je v obou církevních knihách velmi málo. Bylo jich napočítáno přibližně 25, tj. 0,83%.

V oddací matrice farnosti Kriaunos z let 1679–1693 jsou ze žen uvedeny pouze nevěsty (zapsáno jich bylo 320), zatímco v matrice z let 1696–1719 je uvedeno 290 nevěst a 90 svědkyň. Z celkových 610 nevěst uvedených v obou církevních knihách je 595 zapsáno dvěma osobními jmény. Zde tedy bude pojednáno o tvoření druhých osobních jmen označujících 595 nevěst.

Zajímavé je, že i zde převažují litevské přípony (srov. tvoření osobních jmen matek křtěných dětí a kmoter). Podle počtu osobních jmen s tou či onou příponou lze sestavit následující pořadí četnosti přípon:

-yčia. 202 osobních jmen (tj. 33,94%), např.¹²: Augulicia (1b, 8), Auksztakoicia (1b, 5), Aubicia (1b, 19), Balutonica (2b, 138), Berčicia (1b, 15), Berunkicia (1b, 8), Bietodrucia (1b, 8), Ciesulicia (1b, 11), Dyrdicia (1b, 11), Gawenicia (1b, 16), Gogicia (1b, 3), Gudelicia (1b, 13), Gudicia (1b, 10), Ianuzkaytycia (2b, 109), Iodagalurcia (1b, 15), Iudosícia (1b, 16), Iurgialicia (1b, 7), Kaziemeckicia (1b, 13), Kirwelicia (1b, 12), Kiukicia (1b, 21), Klisionicia (1b, 17), Klisicia (2b, 118), Krugicia (2b, 115), Kumpulicia (1b, 8), Kurmic ia (2b, 113), Kurelicia (1b, 4), Masticia (2b, 119), Matusonicia (1b, 20), Mingialicia (1b, 6), Narwidycia (1b, 11), Ozycia (2b, 115), Padencia (2b, 122), Paliwonicia (1b, 19), Palulonica (1b, 17), Pasawscia (1b, 15), Paworycia (1b, 14), Rukicia (1b, 8), ſtankicia (1b, 7), ſtarkicia (1b, 7), ſtasslonicia (1b, 18), Iesielgecia (1b, 14), Izymanomicia (1b, 18), Izukicia (1b, 17), Tarkicia (1b, 11), Tyvinelicia (1b, 11), Tilindicia (2b, 126), Trayniczia (2b, 136), Waykuticia (2b, 129), Weblicia (1b, 3), Žagunicia (2b, 142), Žmiaukicia (1b, 16), Žwegelicia (1b, 13).

Tato osobní jména jsou zřejmě utvořena z obdobných mužských osobních jmen zapsaných v matrikách: a) s koncovkou -is, -ys, např.: Augulis (1a, 8), Auksztakis (2a,

12 Zde budou uvedena pouze dosud nezmíněná osobní jména utvořená s příponou -yčia a dalšími příponami.

56

43), Balutonis (1a, 55), Bercis (1a, 1), Berunėlis (2a, 143), Čiesiulis (2a, 72), Gogis (2a, 95), Gudelis (1a, 15), Ianuzkaitis (1a, 10), Kirvelis (1a, 5), Kiukis (1a, 15), Klizantis (1a, 9), Klizys (1a, 40), Kuzmis (1b, 13), Mingeilis (1b, 8), Narūdis (1a, 40), Ozis (2a, 20), Pakulnis (1a, 10), Pasiukis (1a, 32), Stasiulonis (1a, 39), Tyunelis (1a, 32), Tilindis (1a, 29), Waykutis (2b, 129), Žągūnis (1a, 25), Žwieg lis (1a, 54) (takové případy jsou nejčastější); b) s koncovkou -a, -as, např.: Dyrda (1a, 23), Gawenas (1a, 23), Gudas (1a, 26), Kazamickas (1a, 13), Krugas (1a, 52), Masta (2a, 91), Padakjza (1a, 11), Paliwonas (1b, 19), Rukas (1a, 10), Tarkas (2b, 133), Žmekas (1a, 11); c) s koncovkou -(i)us, např.: Aulus (1a, 55), Bendoritis (1a, 25), Tarkus (2a, 72).

-aičia. 180 osobních jmen (tj. 30,25%), např.: Adomonaycia (2b, 111), Anciunaycia (2b, 115), Baltuszkaycia (1b, 13), Barauikaycia (2b, 109), Berniunaycia (1b, 6), Bradawkaycia (1b, 14), Buywanaycia (2b, 110), Danitayczia (2b, 139), Daratenaycia (1b, 7), Drawinickaycia (2b, 126), Dudulaycia (1b, 18), Dulinaycia (1b, 14), Gadzunaycia (1b, 7), Ičiunaycie (2b, 122), Iokubonaycia (1b, 15), Iozupanaycia (1b, 6), Karunžaycia (1b, 18), Kaszponaycia (1b, 13), Kibickaycia (1b, 13), Kiepalaycia (1b, 16), Krifunauzcia (2b, 136), Kumaycia (2b, 129), Laurynaycia (2b, 112), Ligumayčia (1b, 13), Martinaycia (1b, 2), Michaławkaycia (1b, 16), Mikienaycia (1b, 10), Murzaycia (2b, 131), Nakaycia (2b, 117), Narszenaycia (2b, 112), Pagiraucia (2b, 111), Pausiunaycia (2b, 112), Palonaycia (2b, 112), Petražkaycia (2b, 131), Petronaycie (2b, 124), Puzynaycia (1b, 6), Rymaycia (2b, 138), Skardynkaycia (1b, 7), Szapowalaycia (1b, 7), Tarwidaycia (2b, 136), Teteryczia (2b, 129), Tyiu-naycia (2b, 111), Twerianaycia (2b, 124), Wadeykaycia (2b, 112), Waytku-naycia (2b, 135), Walentynaycia (1b, 12), Węckunaycie (2b, 120), Werbickaycia (2b, 114), Wilkaycia (1b, 21), Židayczia (2b, 140).

Osobní jméno Kurklayte (2b, 115) je jediné utvořené příponou -aitė, která se nyní v běžném jazyce používá k tvoření příjmení neprovdaných žen z otcova příjmení s koncovkou -a, -as. Ženská osobní jména s příponou -aicia jsou utvořena z mužských: a) s koncovkou -a, -as, např.: Baltužka (1a, 2), Berniunas (1a, 48), Bradawka (1a, 13), Daratenas (2b, 12), Drevinckas (1b, 5), Gadzunas (1a, 40), Ičiunas (2b, 122), Kafzponas (1a, 32), Kibičkas (1a, 55), Krysiunas (1a, 37), Mikienas (2a, 52), Murza (1a, 30), nakas (1a, 2), Pasiunas (2b, 112), Pietraszko (2a, 90), Puzynas (2a, 98), Twerianas (2a, 107), Wadeyka (2a, 22), Wilkas (1a, 28); b) (méně často) s koncovkou -is, např.: Buiwenis (1a, 3), Dudulis (1b, 14), Labułonis (1a, 49), Iozponis (1a, 55), Pagiris (1a, 39), Petranis (1a, 7), Skardinskis (2a, 83), Tarwids (2b, 136).

-ova. 95 osobních jmen (tj. 15,96%), např.: Berciowa (2b, 118), Cziekiowa (2b, 130), Dabrogowa (2b, 134), Gawdziowa (2b, 132), Gudanowa (1b, 14), Iuryiancowa (1b, 18), Iurkielowa (2b, 132), Kapliowa (2b, 140), Kazemakowa (1b, 4), Klisionowa (1b, 16), Krysiukanowa (2b, 134), Krugowa (2b, 113), Kurelowa (1b, 5), Lelukowa (1b, 19), Matulenowa (2b, 113), Margielowa (1b, 6), Nartkunowa (2b, 114), Palulenowa (1b, 20), Putrowa (2b, 135), Rymowa (1b, 5), Spiewakowa (1b, 13), Stanelowa (1b, 15), Stanizulowa (2b, 126), Styrynowa (2b, 132), Strung iowa (2b, 112), Szepciowa (1b, 18), Szytwiowa (2b, 133), Wekierowa (1b, 10), Urban iowa (2b, 137), Wederelowa (2b, 114),

57

Werszelowa (2b, 114), Żibalowa (1b, 6), Żemayciowa (1b, 15), Żwiegłowa (2b, 114).

To, že jsou osobní jména nevěst tvořena příponou -ova, která se obvykle používá k tvoření příjmení vdaných žen z manželova příjmení, lze vysvětlit dvojím způsobem: 1) nevěsty mohou být vdovy, které se vdávají podruhé, a proto jsou označeny podle bývalého manžela; 2) někdy mohlo docházet k záměně užívání slovanských přípon -ova a -ovna.

-ovna. 62 osobních jmen (tj. 10,42%), např.: Baiorunowna (1b, 9), Bernatowna (2b, 110), Biełunowna (1b, 3), Berzionwa (2b, 130), Błazgowna (1b, 2), Delenkiewiczowna (2b, 131), Dewenowna (2b, 131), Dewinciowna (1b, 9), Gaiweniowna (1b, 4), Gaweniowna (1b, 5), Gigelowna (1b, 10), Kupciunowna (1b, 19), Laƒzowna (2b, 2), Malunowna (1b, 3), Melnikowna (1b, 3), Murtnowna (2b, 129), Pawłukayciowna (1b, 8), Pogrundziowna (2b, 140), Puleykowna (1b, 2), Reynaytowna (1b, 3), Skirowna (1b, 2), Skrebunowna (2b, 120), Szeszkielowna (2b, 135), Szymkiewiczowna (1b, 2), Urbanowna (1b, 2), Werbełowna (1b, 2), Wirbałowna (1b, 9), Żyłowna (1b, 15), Zwięgłowna (1b, 3), Żwirblayciowna (1b, 10).

-(i)ūčia. 40 osobních jmen (tj. 6,72%), např.: Adamuniucia (2b, 110), Baiorucia (1b, 10), Bartašiucia (2b, 127), Bielućia (1b, 14), Błagucia (1b, 4), Dawkniucia (1b, 13), Kiszucia (2b, 112), Kliszucia (2b, 119), Kopczucia (1b, 5), Margiełucia (1b, 4), Radysiućia (1b, 21), Łagadzućia (1b, 16), Skwirbućia (2b, 109), Starkucia (2b, 141), Warkalucia (1b, 8).

Osobní jména zaznamenaná v pramenech ukazují, že tyto složky označení žen s příponou -(i)ūčia mohou být utvořeny z mužských osobních jmen: 1) s koncovkou -us, např.: Bartalzis (2a, 165), Bielus (2b, 129), Kiszus (2a, 18), Starkus (1b, 16); 2) s koncovkou -is, -ys, např.: Adamonis (1a, 26), Kliszys (1a, 40), Margielis (1a, 48), Radiƒzis (2b, 136); 3) s koncovkou -as — Baioras (1a, 49); 4) s koncovkou -ė — Blagie (2a, 6). Osobní jméno Warkalucia může být utvořeno z mužských jmen Warkała (1a, 34), Warkałe (1a, 44), Warkalis (1b, 14).

10 osobních jmen označujících nevěsty má přípony typu -sk- (tj. 1,68%), např.: Grabowska (1b, 5), Kibicka (2b, 110), Meƒzkowƒka (2b, 115), Wierobicka (1b, 14).

-ienė. Touto litevskou příponou je utvořeno 6 osobních jmen (tj. 1%), např.: Czekutienė (2b, 133), Iodelienė (2b, 136), Labienė (1b, 13), Melnikienė (1b, 9), Rymonienė (1b, 12). Takto byly nejspíše označeny ženy, které se vdávaly podruhé a byly dříve vdovami (srov. osobní jména se slovanskou příponou -ova).

V matriční knize oddaných z let 1696–1719 je kromě nevěst zmíněno také 90 ženských svědkyň, které jsou označeny dvěma osobními jmény. Druhá osobní jména 88 z těchto žen, tj. 97,77%, jsou utvořena slovanskou příponou -ova, např.: Aulowa (133)¹³, Braziunowa (132), Czabatorowa (141), Czupikowa (135), Czulkowa (140), Dąbrowa (134), Dukciowa (136), Iaczełowa (133),

¹³A zde jsou uvedena pouze osobní jména s touto příponou, která dosud nebyla zmíněna. Protože všechna pocházejí z pramene 2b, je v závorkách uvedeno pouze číslo listu.

58

Iocziowa (135), Iodeykowa (134), lozanowa (115), Kaparowa (141), Kazypanowa (142), Kieciowa (132), Krugowa (134), Mikulowa (136), Miłakniowa (140), Mingininaitowa (134), Miaukiowa (133), Palinowa (139), Purułzkiowa (133), Ruzgowa (136), Skieyriowa (136), Jęszkowa (140), Szyprowa (140), Jzlekowa (139), Tarkowa (133), Tumuliariowa (140), Zwiraneliowa (134).

¹ osobní jméno je utvořeno příponou -ienė: Idenia (115), a 1 má příponu typu -sk- – Wiezbicka (136). Obě tvoří 2,22% všech osobních jmen druhých svědkyň.

Původ osobních jmen

Původ každého osobního jména zapsaného v obou církevních knihách zde nebude vysvětlován zvlášť. Tím by se rozsah článku značně rozšířil. Na druhou stranu by etymologie všech osobních jmen obsažených v pramenech mohly být předmětem jiného, zcela samostatného článku. Tím spíše, že etymologizovat historické antroponymum není snadné. Tuto práci ztěžují různé příčiny. Nejdůležitější je, že ne vždy lze určit autentickou podobu etymologizovaného osobního jména, protože většina z nich byla v dokumentech psaných v jiných než litevštině různě pozměněna. Část takových osobních jmen lze rekonstruovat s pomocí zákonitostí fonetických interakcí jazyků (litevštiny a polštiny), často se opakujících variant týchž osobních jmen v pramenech apod. Někdy pomáhá srovnání se současnými příjmeními. U části osobních jmen však jejich autentické podoby zůstávají nezjištěny nebo – což je také zcela možné – jsou určeny nepřesně. Etymologie některých historických antroponym tedy může být zatížena určitou mírou nepřesnosti, kterou je třeba mít na paměti při hodnocení výsledků takového výzkumu. Výklady původu osobních jmen zapsaných v historických dokumentech ze 17.–18. století jsou každopádně velmi potřebné. Pomohly by mimo jiné zpřesnit i některé již předložené etymologie našich současných příjmení.

V této podkapitole se, jak již bylo uvedeno, nepředkládají etymologie všech osobních jmen, nýbrž se probírá celkový obraz původu různých osobních jmen z obou církevních knih (způsob jejich výběru byl objasněn při pojednání o tvoření osobních jmen). Nejdůležitější bylo zjistit: 1) jaký je původ osobních jmen, 2) jaký je kvantitativní poměr osobních jmen různého původu.

Podle původu lze rozlišit dvě hlavní skupiny osobních jmen: 1) litevského původu; 2) nelitevského původu. Ne všechna pojednávaná osobní jména však lze přiřadit k jedné či druhé skupině. Důvodem jsou výše zmíněné obtíže při určování autentických podob historických antroponym, a tedy i při objasňování jejich původu. Navíc ani při nepochybné autenticitě osobního jména není vždy možné objasnit jeho původ, případně může existovat několik rovnocenných etymologických výkladů téhož osobního jména. Proto se vedle prvních dvou (hlavních) rozlišují ještě dvě skupiny osobních jmen: 3) nejasného či případně litevského původu a 4) nejasného původu. Téměř všechna osobní jména posledních skupin mohou jak teoreticky, tak prakticky rozšířit skupiny osobních jmen litevského nebo nelitevského původu. Stačí objasnit jejich původ.

1. Z 1044 různých osobních jmen v první církevní knize je 464 (tj. 44,44%) litevského původu, např. Ayswidėlis (1a, 33), Ayswidis

¹⁴ Z důvodu stručnosti zde nejsou uvedena všechna tato osobní jména, nýbrž pouze jejich část. Stejně se postupuje i při pojednání o osobních jménech jiného původu.

59

(1a, 33), Auksninis (1a, 12), Alksnis (1a, 48), Apwalaynis (1b, 16), Afkinis (1a, 5), Augulis (1a, 8), Azienas (1a, 31), Balciunas (1a, 7), Balciunelis (1a, 12), Baltakietis (1b, 19), Baltakis (1a, 26), Baltaszonis (1b, 14), Barzda (1a, 36), Barzdenas (1a, 7), Berniu̇nas (1a, 48), Bernukelis (1a, 53), Bitinas (1a, 28), Bizdelis (1a, 25), Blauzdelis (1a, 41), Blauzdzius (1a, 28), Brawszka (1b, 17), Bruzulis (1b, 14), Budrewicz (1a, 19), Budris (1a, 10), Buytvidanies (1a, 11), Burbieta (1a, 8), Buta (1a, 33), Buteykonis (1a, 34), Butkiewicz (1b, 2), Butkus (1a, 25), Ciupikelis (1b, 6), Cizius (1a, 41), Dagiala (1a, 2), Daynis (1b, 19), Darda (1b, 12), Dauiotis (1a, 45), Dawejnis (1a, 6), Dauenis (1a, 57), Degutelis (1a, 47), Degutis (1a, 55), Deksnis (1b, 14), Dewinciunas (1a, 8), Dewincius (1a, 48), velký (1b, 4), Didzialgawelis (1b, 19), Didzia galus (1b, 19), Dugia (1a, 49), dygiala (1a, 3), Dyrda (1a, 23), Dyrdete (1a, 49), Dirzis (1a, 9), Dowenis (1a, 42), Drevinikas (1b, 5), Drijkis (1a, 19), Dziawgiela (1a, 56), Eybutis (1a, 19), Gaydelis (1a, 14), Gaydzonis (1a, 42), Gayzius (1b, 4), Galinis (1a, 37), Gahwelis (1a, 57), Garniewicz (1a, 10), Gaunius (1a, 5), Gawenas (1a, 23), Gawenelis (1a, 15), Genis (1a, 34), Gerulski (1a, 50), Giedroyc (1a, 20), Gilis (1a, 38), Gindvilius (1b, 8), Girunas (1a, 28), Gudelis (1a, 15), Gudonis (1a, 25), Gulbinski (1a, 54), Gurkis (1a, 47), Iganis (1b, 7), Itgenelis (1b, 7), Iagminas (1a, 36), Iateykiewicz (1a, 22), Jawdelis (1a, 21), Iodeykis (1a, 2), Iodgalwis (1b, 15), Iodis (1a, 13), Iod- kalnis (1a, 11), Jowidis (1a, 29), Kalnelis (1a, 9), Katinas (1a, 24), Kawlia (1a, 29), Kiaukijzkis (1a, 15), Kibinkle (1a, 56), Kimbar (1a, 2), Kirdeghielis (1a, 30), Kirdeykis (1a, 11), Kirwelis (1b, 5), Kiszunas (1a, 52), Kizikis (1a, 15), Klijzanis (1a, 9), Kliszys (1a, 40), Kondugawto (1a, 12), Krapas (1b, 2), Kumpelis (1b, 10), Kuprelis (1a, 54), Kurkle telis (1a, 54), Kurmis (1b, 13), Labas (1a, 15), Lapiene (1a, 11), Lafzas (1a, 4), Lafzinis (1a, 4), Latwenas (1b, 13), Laukie (1a, 12), Lawzynie (1a, 25), Ligmizskis (1a, 43), Ligumiszkelis (1a, 49), Lynkizintis (1a, 47), Linka (1a, 13), Lupeylka (1a, 34), Maynulis (1a, 57), Margielis (1a, 48), Medeyka (1a, 22), Medynis (1a, 52), Meylas (1a, 44), Meylukaytis (1a, 26), Meytunas (1b, 2), Miezielis (1a, 35), Miezzius (1a, 5), Milius (1a, 20), Minajutis (1a, 20), Mingielis (1b, 8), Minio tis (1a, 47), Montygailo (1a, 52), Mur ka (1a, 36), Murma (1a, 28), Murz a (1a, 30), Nagulis (1b, 2), Narbut (1a, 24), Narbutelis (1a, 54), Narwatsis (1a, 49), Narwidellis (1b, 11), Narwidis (1a, 40), Narwilis (1a, 14), Oszkinis (1a, 44), Ożienas (1a, 31), Paberzis (1a, 12), Pagirelis (1a, 47), Pakalnis (1a, 34), Pakijzkis (1a, 23), Pakulnia (1a, 22), Pasawis (1a, 32), Pilkis (2a, 48), Pimpe (2a, 54), Plapis (1a, 14), Plikelis (1a, 52), Plonis (1b, 14), Podziukas (1a, 26), Podziulis (1a, 41), Podziunas (1a, 37), Podzius (1a, 48), Puteikis (1a, 46), Putra (1a, 29), Putrewicz (1a, 39), Ragine (1b, 18), Raystinis (1a, 40), Rayzis (1a, 6), Raugas (1a, 14), Repjzys (1a, 29), Rymkunas (1b, 2), Rudak (1a, 21), Rukanis (1a, 20), Ruksz tela (1b, 18), Ruzgas (1b, 14), Sakatelis (1b, 4), Sakapilwis (1a, 10), Sargunas (1b, 12), Syrwidis (1a, 25), Skiras (1a, 8), Skirbunas (1a, 31), Smiegelis (1a, 41), Sroga (1a, 43), Starkulis (1a, 13), Syrma (1a, 34), Strungelis (1a, 41), Szucha (1a, 24), Szesztokielis (1b, 17), Sziarmuksznis (1a, 27), Szyleyka (1a, 41), Szubipeta (1a, 21), Ukturelis (1a, 15), Wayzunidis (1a, 47), Warakale (1a, 10), Warkatenas (1b, 11), Worna (1a, 8), Weyknunas (1b, 7), Werksnelis (1a, 34), Werfzelis (1a, 45), Wienazetis (1a, 23), Wienazindis (1a, 39), Wilkas (1a, 28), Wilniszkielis (1a, 55), Wirbalas (1a, 27), Wirbatalis (1b, 4), Wohungis (1a, 41), Wowenelis (1a, 24), Žalenas (1b, 12),

60

Zameytelis (1a, 1), Žylis (1a, 30), Žymanis (1b, 1), Žuklis (1a, 52), Žviegžda (1a, 54), Žvirblis (1a, 50).

2. Osobní jména nelitevského původu se v první církevní matrice vyskytují v počtu 335, tj. 32% všech různých osobních jmen v prameni. Jsou rozmanitá. Nejčastější jsou osobní jména odvozená od křestních jmen. Je jich 225, což představuje 21,55% všech zkoumaných osobních jmen, např.: Adomaitis (1a, 23), Adomonis (1a, 46), Aleksandrowicz (1a, 9), Andreiunas (1b, 6), Bagdonelis (1b, 5), Banelis (1a, 31), Barta[z]unas (1a, 20), Bernatonis (1a, 15), Blazey (1a, 3), Brazelis (1a, 28), Braziunas (1a, 28), Cieponis (1b, 16), Ciesiulonis (1b, 17), Darate-nas (1a, 56), Elios iunas (1a, 43), Gasparonis (1a, 55), Gryciunas (1b, 1), Grigalunas (1a, 9), Gryncewicz (1a, 43), Isakowicz (1a, 19), Jaczewski (1a, 1), Jakiela (1a, 30), Jakubaitis (1a, 7), Jakubonis (1a, 49), Jakulatis (1a, 23), Janonis (1a, 5), Jankunas (1b, 13), Janowski (1b, 7), Janukas (1b, 16), Janukstys (1a, 18), Janulonis (1b, 10), Janulzkuty[t]is (1a, 10), Januszewicz (1a, 5), Jalulionis (1b, 5), Jasonis (1a, 52), Iocėlis (1a, 46), Ioz iunas (1a, 11), Iozupenas (1b, 10), Jurgialo (1a, 20), Jurgienas (1a, 34), Jurkiala (1a, 33), Kadaras (1a, 5), Krysiunas (1a, 37), Krysztapelis (1b, 18), Laurynonis (1a, 26), Laurynowicz (1a, 25), Lukanis (1a, 10), Lukazewicz (1a, 9), Macie iunas (1a, 18), Maciunas (1a, 23), Mackun (1a, 11), Macziulewicz (1a, 27), Markunelis (1a, 55), Martynonis (1b, 14), Matekus (1a, 50), Matiekunas (1a, 3), Matygosiunas (1a, 43), Matutėnas (1a, 55), Matus (1b, 3), Michalonis (1a, 19), Miciunas (1a, 45), Mickiewicz (1a, 2), Miczunas (1a, 1), Mierkėlis (1b, 5), Mikalojunas (1a, 33), Mikieniszkis (1a, 31), Mikolis (1a, 24), Mikulis (1a, 22), Mifukas (1b, 12), Mifus (1b, 4), Paciunas (1b, 2), Palulonis (1a, 10), Palutis (1a, 22), Paulukanis (1b, 2), Pawtanis (1a, 5), Petranelis (1a, 5), Petranis (1a, 7), Petrikas (1a, 20), Petrikeitis (1a, 42), Pikunas (1a, 13), Poszkaytis (1b, 11), Simanis (1a, 7), Simonenas (1a, 33), Stakunelis (1b, 15), Stanelis (1a, 23), Stanioris (1a, 40), Stanis (1a, 33), Stani[t]awonis (1a, 26), Staniuenas (1a, 39), Stankunas (1a, 38), Stapewicz (1a, 39), [t]apulonis (1b, 20), [t]afukanis (1a, 6), Stafjukunas (1a, 18), Stasiunelis (1b, 18), Sta[z]kunas (1a, 21), [z]ymanowski (1a, 45), [z]ymelenas (1b, 11), Szimelunas (1a, 10), Szymonis (1a, 32), Tumenas (1b, 4), Undreyka (1a, 30), Urbanonis (1a, 27), Urbonenas (1a, 46), Waycielunas (1a, 24), Wayciulenas (1a, 32), Waytekunas (1b, 6), Watas ius (1a, 37), Walenc iunas (1b, 12), Walukanis (1b, 2), Walukas (1a, 50), Walulis (1a, 27), Wasilewicz (1a, 43), Wencewicz (1a, 43), Wenclawan (1a, 10), Winckunas (1a, 38), Winckus (1a, 10).

99 osobních jmen nelitevského původu vzniklo z apelativ různých slovanských jazyků (tvoří 9,48% všech různých antroponym v církevní matrice), např.: Bednarz (1a, 32), Bielicki (1b, 6), Ci apla (1a, 48), Czabat aris (1a, 2), Czabatorunas (1b, 7), Czernelis (1a, 54), Dabraga (1a, 6), Dabragiete (1a, 24), Dabrega (1b, 14), Dubowicz (1b, 5), Gąsiewski (1a, 51), Grabawskelis (1a, 50), Grabowski (1b, 6), Gur ski (1a, 5), Jablonski (1a, 11), Karkazas (1b, 12), Kawohunas (1a, 57), Kazamiekas (1b, 13), Kazamieckelis (1b, 19), Konewolas (1a, 25), Kotlarz (1a, 27), Kowalewski (1b, 12), Krasiewicz (1a, 47), Krac iunas (1a, 8), Kropiwnicki (1a, 27), Kultboki (1a, 25), Kulesza (1a, 31), Kupc iun (1a, 20), Małafki (1a, 20), Mendikeitis (1b, 20), Melnikonis (1b, 16), Mielnik (1a, 7), Mularz (1b, 12), Mur awecki (1a, 22), O[t]row[s]ki (1a, 19), Paliwonas (1b, 19), Piekarz (1a, 22), Piworelis (1a, 35), Piworonis (1b, 14), Podrezas (1a, 51), Powaw arelis (1a, 5), Puczkiela (1a, 53), Rybal[s]ki (1a, 3),

61.

Rybskiewicz (1a, 42), Rosiewicz (1a, 26), Ro[kou]ki (1b, 3), Skarbin[ki (1b, 4), Skrinik (1b, 4), [piewakielis (1b, 1), Spiewokas (1a, 34), Stawski (1a, 45), Szelegow[ki (1a, 23), [zemiot (1a, 6), Talaczka (1a, 32), Waytanis (1a, 2), Woytowicz (1b, 9), Woronecki (1a, 41), Vronowski (1a, 18), Žabecki (1a, 50), Zablotski (1a, 2).

Vyskytlo se 8 osobních jmen germánského původu, např.: Busz (1a, 49), Dikman (1a, 5), Freyz (1a, 29), Plater (1a, 40), Reynard (1a, 26), Reynat (1a, 32), a 3 lotyšská jména, např.: Igawnelis (1a, 23), Igawnie (1b, 11); osobní jména (tvoří přibližně 1% všech různých osobních jmen ve zdroji).

3. Ve třetí skupině jsou osobní jména, jejichž původ může být kromě jiného také litevský. Považovali jsme za vhodné uvést je samostatně z důvodu jisté vědecké preciznosti. Ačkoli lze původ většiny z nich s téměř úplnou jistotou považovat za litevský, nelze zcela přehlížet ani možnost jiného původu. Ten je ovšem v celkovém kontextu vývoje příjmení často méně pravděpodobný. Takových osobních jmen bylo napočítáno 85 (tj. 8,14%), např.: Abaris (1a, 35), Aytonelis (1b, 9), Baltu[z]ka (1a, 2), Balukiewicz (1b, 16), Bradawka (1a, 13), Bradeselis (1a, 30), Bucza (1a, 42), Budniewicz (1b, 2), Budnis (1a, 11), Chuvlun (1a, 41), Dakielnis (1a, 9), Dylelis (1a, 55), Dylewski (1b, 10), Dylis (1a, 38), Drusnelis (1b, 3), Dukis (1a, 26), Gaczunelis (1b, 7), Garulis (1a, 44), Gieweris (1b, 10), Gircius (1a, 38), Girczi (1a, 13), Gircžonis (1a, 31), Iudronis (1a, 27), Kiersnowski (1a, 33), Kilutis (1b, 3), Klikas (1a, 52), Klusas (1a, 27), Kudaras (1a, 15), Kuderelis (1a, 25), Kurelis (1a, 52), Kuris (1a, 14), Lipski (1a, 24), Losielis (1a, 2), Losiewicz (1a, 40), Loszynski (1a, 44), Makutis (1b, 15), Manulis (1a, 6), Minkiewicz (1a, 46), Miszkiewicz (1b, 20), Nukiele (1b, 5), Pielewicz (1a, 8), Pupeykis (1a, 41), Rymelis (1a, 9), Rodziewicz (1a, 37), Rombal[ki (1b, 5), [taionis (1a, 33), [teykiewicz (1a, 46), [teykunas (1a, 22), Szekalis (1a, 18), [zykitda (1a, 52), Thowianski (1a, 25), Waywidis (1a, 15), Webas (1a, 35), Wederas (1a, 49), Wegminas (1a, 8), Wilas (1a, 6), Witelis (1b, 12), Wihuns (1a, 12), Wittan (1a, 47), Woydecki (1a, 27), Zagas (1a, 3), Žagielis (1a, 44), Žagunis (1a, 25), Žaguras (1a, 14), Žibalis (1b, 6), Zylin[ki (1a, 10).

4. 160, tj. 15,32%, osobních jmen z první církevní knihy bylo zařazeno mezi jména nejasného původu. Do této skupiny patří taková osobní jména, o jejichž původu nelze z různých důvodů (často i mimojazykových) nic jasného říci. Kromě toho jsou v této skupině uvedena antroponyma, jejichž původ lze vykládat různě a u nichž je obtížné nalézt nejpřesvědčivější interpretaci. Zde je část osobních jmen ze čtvrté skupiny: apłunas (1a, 1), Bardin[ki (1a, 10), Bartoł (1a, 8), Berkie[zewicz (1a, 20), Bindans (1a, 5), Birdarz (1a, 28), Blaugie (1a, 6), Blaugiela (1a, 20), Blinski (1a, 32), Breniukiela (1b, 21), Burdin[ki (1a, 14), Czempel[ki (1a, 7), Cioty[kas (1a, 56), Czalyka (1a, 28), Czigunski (1b, 5), Czynkunas (1a, 1), Czom[ki (1a, 5), dabagynunas (1a, 1), Dakunas (1a, 25), Digieskriewa (1b, 6), Dunix (1b, 19), Fasci[zewski (1a, 25), Garrek (1a, 23), Garolelis (1a, 32), Gotinelis (1a, 8), Gotynis (1a, 19), Hematley (1a, 22), Hermowicz (1a, 3), Ibercelis (1a, 12), Itkunelis (1b, 2), Kagialis (1a, 18), Kaparis (1a, 48), Kapazonaf (1a, 20), Karziupanas (1b, 2), Ka[zponas (1a, 32), Kazemielis (1a, 44), Kiebil[ki (1a, 27), Kiesielis (1a, 24), Kiesytelis (1a, 0), Kjefteren (1a, 22), Kieżylis (1a, 24), Kirka (1a, 24), Kotoczka (1b, 4), Kuceyn (1a, 20), Kulbulka (1b, 6), Kuparis (1b, 5), Kupna (1a, 46), Kuszewski (1a, 37), Lauge (1a, 12), Licžus (1a, 3), Liesis (1a, 36), Macwele

62

(1a, 14), Maranowski (1a, 53), Merszkis (1a, 21), Nakiata (1a, 21), Namca (1a, 1), Padaj[z]a (1a, 11), Paknelis (1a, 10), Paranie (1a, 22), Pauzkonis (1a, 57), Puldutkis (1a, 19), Ranala (1a, 22), Reszkowski (1a, 39), Jadow[s]ki (1a, 22), Japiega (1a, 41), Japkumas (1b, 18), Skiringum (1a, 21), Sraralis (1a, 26), Sraszionis (1a, 19), Stadlanis (1a, 15), Szymag[?]tunas (1a, 19), Szmetenas (1a, 27), Szolalis (1a, 14), Szwy pela (1a, 19), Tereyra (1b, 12), Terera (1a, 11), Tumanen (1a, 20), Udelonis (1a, 46), Werbieius (1a, 37), Wohyniec (1a, 46), Wortibis (1b, 6), Wowa (1b, 4), Zayris (1b, 5), Zegundis (1a, 19), Żynkiela (1a, 32), Żunka (1a, 55).

Do stejných čtyř skupin je rozděleno také 1077 různých osobních jmen z druhé církevní knihy.

1. Jmen litevského původu je 435 (tj. 40,38%), např.15^. Auk[z]tolis (2b, 127), Auk[s]ztakais (2a, 43), Aželis (2a, 90), Ažis (2a, 86), Bajaraytis (2a, 102), Bajorus (2a, 59), Bernutkis (2a, 143), Bizdis (2a, 2), Briedelis (2a, 165), Buvvenis (2a, 3), Burba (2a, 94), Burbutas (2a, 38), Butkunas (2a, 8), Butra (2a, 73), Czeknis (2a, 155), Czypas (2a, 98), Cirpas (2a, 44), Dagilis (2a, 147), Derwenelis (2a, 22), Derwinis (2a, 91), Dewenis (2a, 92), Deweta (2a, 10), Digienas (2a, 69), Dirzialis (2a, 50), Dryskiunas (2a, 148), Dulkie (2a, 147), Eydzinikas (2a, 11), Eydulkas (2a, 67), Eyswodis (2a, 87), Gaydelonis (2a, 123), Gayzowski (2a, 2), Galinis (2a, 104), Gaucis (2a, 94), Gawcelis (2a, 11), Gegelis (2a, 97), Geguzie (2a, 98), Gelazinas (2a, 94), Gilelis (2b, 129), Grustelis (2a, 13), Iafudowicz (2a, 58), Iawoyf[z] (2a, 25), Iudogolis (2a, 42), Kayrianis (2a, 157), Kahwelis (2a, 35), Karnaczius (2a, 161), Katinelis (2b, 120), Kiawrunas (2b, 129), Kibickas (2a, 7), Kibickielis (2a, 17), Kibztda (2a, 58), Kibink[z]tis (2a, 150), kiekstzas (2a, 45), Kierfzul[s] (2a, 40), Kiestutis (2a, 52), Kietelis (2b, 112), Kietis (2a, 55), Kiz[k]is (2b, 130), Kukis (2b, 126), Kukutelis (2a, 44), Kukutus (2a, 158), Kuwapenas (2a, 107), Lawkienas (2a, 27), Lelukas (2a, 34), Lykszie (2b, 133), Makutis (2a, 5), Marmele (2a, 90), Mazielis (2a, 24), Medginelis (2a, 46), Meyniotis (2a, 3), Me[z]kiele (2a, 98), Mingienanis (2a, 154), Mink[z]autis (2b, 137), Mozeyko (2a, 56), Murklis (2a, 54), Namaiuszka (2a, 143), Narkunas (2a, 91), Nar[u]zewicz (2a, 95), Niaukie (2a, 41), Nik[z]tas (2a, 143), Pabara (2a, 100), Pagirmundis (2a, 42), Pakeris (2a, 54), Pilwis (2a, 101), Pintenas (2a, 157), Plikienas (2a, 53), Plikionis (2a, 57), Pukielis (2a, 6), Puknius (2a, 81), Punputis (2a, 165), Puriu[z]kis (2a, 157), Purpa (2a, 29), Purpela (2a, 5), Rymdziunas (2a, 153), Rytinis (2a, 154), Skardin[z]kas (2b, 138), Skirsa (2a, 98), Skreb (2a, 147), Jtulpeyka (2a, 22), Switus (2a, 101), Szakalinski (2a, 163), Szakalis (2a, 148), Szyrwunski (2a, 63), [z]uk[z]tulis (2a, 166), [z]iur[z]ulas (2a, 157), Szlakas (2a, 55), [z]lakielis (2a, 28), Szlekas (2a, 153), [z]lekielis (2a, 16), [z]ukielis (2a, 48), Szukienas (2a, 74), Szupinis (2a, 102), Szuwedas (2a, 70), Szuwedelis (2a, 93), Tarwidis (2b, 136), Tawratenas (2a, 35), Tawrele (2b, 136), Tilindis (2b, 115), Tylwikas (2a, 92), Tralniewicz (2a, 146), Trikupis (2a, 55), Trumpa (2a, 15), Tunselis (2a, 105), Ubagienas (2b, 115), Uldukelis (2a, 56), Urwinis (2a, 156), Wadeyka (2a, 22), Wayszuwidelis (2a, 1), Wangoras (2a, 100), Warlis (2a, 157), Warmelis (2a, 6), Wazgilewicz (2a, 77), Weybutis (2b, 118), Wilutis (2a, 151), Wiralelis (2a, 161), Wirzelis (2a, 65), Wirzis (2a, 102), Żiogas (2a, 10), Żuklenas (2b, 133), Zwerblenas (2a, 74), Zwiranelis (2b, 134).

¹⁵ Jsou uvedena pouze jména, která nebyla zmíněna při pojednání o osobních jménech z první církevní knihy.

63

2. Mezi osobními jmény nelitevského původu nejčastěji převažují jména vzniklá z různých křestních jmen. Je jich 270 (tj. 25,06%), např.: Adamenas (2a, 42), Alesiun (2a, 40), Aliszkiewicz (2a, 58), Ambrozeviunas (2a, 23), Andreyk[a] (2a, 4), Andruszkiewicz (2a, 103), Augustinelis (2a, 25), Augustinonis (2a, 36), Baliulis (2b, 135), Baltrunas (2a, 48), Blazevunas (2b, 131), Bogdanowicz (2a, 93), Brazunelis (2a, 27), Danilewicz (2a, 27), Danis (2a, 159), Iwanowski (2a, 45), Jakubicz (2a, 39), Jakubitis (2b, 119), Jankowski (2a, 155), Jarmola (2a, 5), Jonutėnas (2a, 147), Iozanis (2b, 119), Iozupelis (2b, 134), Iurgionis (2a, 35), Jurkowski (2a, 95), Karpowicz (2a, 166), Kasparonis (2a, 100), Kazenetis (2a, 22), Kaziulenas (2a, 165), Klimanski (2a, 150), Lukaszunas (2a, 147), Macanis (2b, 133), Maciejewski (2b, 133), Markiewicz (2a, 86), Malulonelis (2a, 128), Malusewicz (2a, 103), Mickunas (2b, 111), Mikas (2a, 46), Mikolaiewski (2a, 32), Mifkunis (2b, 136), Pacewski (2a, 2), Palunas (2b, 139), Paszkiewicz (2a, 157), Petra[s]zunas (2a, 159), Petrosius (2a, 34), Petra[s]enas (2a, 13), Petrul[s]ki (2b, 113), Ramanas (2b, 111), Ramoszkis (2b, 110), Romanowski (2a, 102), Sabutowicz (2a, 8), Sakien (2a, 8), Sarafinas (2a, 90), Simelenas (2a, 74), Stackiewicz (2b, 118), Stanislėnas (2a, 8), Staniulelis (2a, 23), Staniunelis (2a, 150), Stankiewicz (2a, 100), Stasiukas (2a, 56), Stasiukelis (2a, 67), Stasiunas (2b, 119), Staszelis (2a, 164), Staszianis (2b, 141), Stasys (2a, 5), Staszkiewicz (2b, 139), Stefanowicz (2a, 156), Steponelis (2a, 165), Stepulonis (2a, 94), Stankunas (2a, 20), Szczesnelis (2a, 95), Szymanelis (2a, 31), Szymkiewicz (2a, 41), Szymkunas (2a, 148), Szymutėnas (2a, 57), Tanaszewicz (2a, 31), Tuflewicz (2a, 160), Tunelis (2a, 14), Tumonis (2b, 115), Unciunas (2b, 115), Undrunas (2a, 156), undruszka (2a, 42), Urbelis (2a, 56), Urbanowicz (2a, 156), Wayciunas (2a, 99), Wasilewski (2a, 153), Węckielis (2a, 21), Winclawenas (2a, 65), Woyciechowski (2b, 139), Woytkiewicz (2b, 139).

Osobní jména vzniklá ze slovanských apelativ představují 133 (tj. 12,34%), např.: Atkaciunas (2a, 58), Baranowski (2a, 152), Biczkūnas (2a, 62), Bielinski (2a, 93), Bielunelis (2a, 8), Borkowski (2a, 164), Borowski (2a, 163), Buchowicki (2b, 109), Czernis (2a, 95), Dąbrowski (2a, 74), Doliński (2a, 164), Gulowski (2a, 159), Halawacz (2a, 146), Kaminski (2a, 144), Kangla (2a, 96), Kaltorunas (2a, 36), Kazlawuskis (2a, 26), Kriunickas (2a, 77), Lastowski (2a, 108), Lipski (2a, 93), Lisowski (2a, 155), Lofinski (2b, 131), Magila (2a, 77), Malec (2b, 141), Maskaliunas (2a, 165), Mogila (2a, 90), Osmol[s]ki (2a, 96), Pekarunas (2a, 70), Pielnikas (2a, 164), Pietuch (2b, 140), Prowadziewicz (2b, 139), Pustnikas (2a, 166), Rapkowski (2b, 130), Slosarz (2b, 120), Śnieżko (2a, 160), Sokolewski (2a, 51), Spiewakanas (2a, 47), Stolorunas (2a, 6), Szapowal (2a, 102), Szydtowski (2a, 103), Szostak (2a, 99), Szpakowski (2b, 122), Tkaczunas (2a, 20), Wierebiewicz (2a, 153), Veryha (2a, 75), Wolski (2a, 166), Wroblewski (2a, 153), Zawisza (2b, 127), Zelasko (2a, 144), Žukas (2a, 22), Žukowski (2b, 139).

Mezi osobními jmény nelitevského původu se vyskytla také lotyšská a germánská jména. Všechna dohromady tvoří pouze 0,85% různých antroponym z druhé církevní knihy, např.: Ciepla (2a, 3), Cieplunas (2a, 35), Igawnis (2a, 22); Bryling (2a, 166), Krugas (2a, 48), Krugielis (2a, 14), Sleyderis (2a, 105).

Všechna osobní jména nelitevského původu v tomto prameni tvoří 38,25%. Je jich 412.

64

3. Původ 82 osobních jmen (tj. 7,61%) může být kromě jiného také litevský, např.: Akūnas (2a, 102), Armanas (2a, 145), Balinikas (2a, 1), Balutėnas (2a, 8), Balulis (2a, 13), Balutonis (2a, 25), Bikialė (2a, 81), Dulūl (2a, 147), Gaconis (2a, 8), Gojis (2a, 95), Grodickis (2a, 40), Kuvilunas (2a, 98), Laznas (2a, 156), Lazelis (2a, 101), Lipicki (2a, 91), Mylzkonovski (2b, 139), Radžižis (2b, 136), Radkowski (2a, 1), Skineykis (2a, 40), Skrupski (2a, 90), Skutas (2a, 156), Slikas (2a, 76), Stalulonis (2a, 24), Straykunas (2a, 103), Streykunas (2a, 59), Streyklus (2a, 143), Tarkas (2b, 133), Tarkus (2a, 72), Wederelis (2a, 6), Wersznski (2a, 27), Zyboelis (2a, 1).

4. K osobním jménům nejasného původu bylo třeba přiřadit 148 jmen (tj. 13,74%), např.: Belžynski (2a, 24), Bicanas (2a, 158), Bijžkus (2b, 133), Bogis (2a, 22), Braya (2a, 94), Brinczas (2a, 145), Cibarowski (2a, 82), Dalinas (2b, 129), Dapkelis (2b, 138), Dapkus (2a, 152), Derpskas (2a, 81), Durinis (2b, 111), Galinas (2a, 165), Gauza (2a, 149), Gibtars (2a, 57), Gidzialis (2a, 73), Giežveris (2a, 90), Glozman (2a, 48), Kasiaracki (2a, 71), Kyanowski (2a, 107), Kłosinski (2a, 90), Kodhłubowicz (2a, 92), Kogianacki (2a, 88), Kulautis (2a, 60), Lauciele (2a, 54), Lazienunas (2a, 43), Leykas (2a, 63), Ligućki (2a, 89), Meyriszkis (2a, 86), Mizdynas (2b, 110), Mignanis (2b, 131), Milaitis (2a, 156), Mucinis (2a, 15), Mužyra (2a, 163), Naugonielis (2a, 11), Odeyka (2a, 65), Plagė (2b, 122), Przegaliniec (2a, 50), Przegaliński (2a, 22), Puczyński (2a, 89), Reymelis (2a, 94), Ropanowicz (2a, 31), Jabkiewicz (2a, 20), Jiepelis (2a, 129), Skuntunas (2a, 25), Suwinski (2a, 161), Szalík (2a, 7), Szypas (2b, 139), Szneyzelis (2a, 147), Tokaldis (2b, 138), Twaranas (2a, 107), Wagnunas (2a, 1), Werbekas (2b, 131), Wiwulski (2a, 54), Znelis (2a, 40).

Porovnáme-li původ osobních jmen v první a druhé církevní knize, vidíme, že v první knize je více osobních jmen litevského původu. Tvoří 44,44%, zatímco ve druhém prameni 40,38%. Ve druhé knize se rovněž (byť nepatrně) snižuje počet osobních jmen, jejichž původ může být kromě jiného také litevský. Tvoří 7,61% (v prvním prameni 8,14%). Ve druhé církevní knize se navíc zvyšuje počet osobních jmen odvozených od slovanských apelativ. Tvoří zde 12,34%, zatímco v prvním prameni 9,48%. Tyto údaje by mimo jiné mohly svědčit také o sílící tendenci slavizovat litevská osobní jména. Obecně však platí, že v obou církevních knihách je litevských osobních jmen poměrně mnoho. Tvoří přibližně 42,38% různých osobních jmen obou pramenů. Naproti tomu se předpokládá, že mezi všemi současnými litevskými příjmeními tvoří příjmení litevského původu 30%¹⁶.

Varianty osobních jmen

Varianty litevských příjmení z 18. století byly poměrně podrobně probrány ¹⁷. Proto se zde nebudeme znovu zabývat okolnostmi, příčinami a způsoby vzniku variant osobních jmen v pramenech, které jsou předmětem zkoumání. Ty jsou nejspíše společné celé historické antroponymii. Je však třeba upozornit na to, že specifika církevních knih—

¹⁶ Vanagas A. Mūsų vardai ir pavardės. V., 1982. P. 64.

¹⁷ Maciejauskienė V. Min. veik. P. 118–151.

65

církevních knih neumožňuje přesně určit, kdy jsou variantami téhož osobního jména označeny stejné osoby (ačkoli není pochyb o tom, že v prameni tohoto typu může být táž osoba zmíněna několikrát), a kdy jde o různé osoby. Nelze tedy rozlišit takzvané skutečné varianty od domnělých. Domnělé varianty označující různé osoby někdy nemusí být variantami téhož osobního jména (nejčastěji vzniklými v důsledku různých extralingvistických okolností), nýbrž samostatně utvořenými osobními jmény, která se užívala ve farnosti.

Ačkoli je tedy třeba počítat s určitou možnou odchylkou, budou zde společně uvedeny všechny výraznější varianty osobních jmen zaznamenané v obou církevních knihách. Je obtížné je klasifikovat, neboť osobní jména, která mohou být variantami, se obvykle liší nikoli jedním, nýbrž několika znaky. Zvolíme-li proto jeden určitý rozdíl (v koncovce, kořeni či kmeni apod.), ostatní rozdíly, zejména fonetické a grafické, jsou dočasně poněkud opomenuty. Teprve později jsou uvedeny také varianty osobních jmen s těmito rozdíly.

Koncovky variant osobních jmen se liší:

Abarus (2a, 150) — Abaris (1a, 35; 2a, 108) — Abarius (2a, 159) — Abarus (1a, 32). Srov. současné příklady Abãris, Abarỹs, Abãrius¹⁸.

Atwis (2b, 122) — Atwius (2a, 165) — Atlus (1a, 55). Srov. současný příklad Atūlas.

Bizdis (1a, 25) — Byzdys (1a, 38). Dnes nejsou takové příklady známy.

Brau[s]ka (2a, 33) — Brau[s]kus (2a, 39). Dnes nejsou takové příklady známy.

Brazūna (2b, 128) — Brazūnas (2a, 148). Srov. současný příklad Brazūnas.

Cipikas (2a, 2) — Cipikis (2a, 70). Dnes nejsou takové příklady známy.

Czupikas (1a, 25) — Cziupikis (1b, 8). Srov. současný příklad Čiūpikas.

Digia (2a, 77) — Digie (2a, 89) — Digis (2a, 82). Srov. současný příklad Dỹgas.

Driškis (1a, 19) — Driskus (2b, 128) — Driškus (1a, 8). Srov. současný příklad Driskus.

Gawera (1b, 18) — Gawenas (1a, 23). Srov. současné příklady Gavėnas, Gavėnia, Gavėnis, Gavėnius.

Girczi (1a, 13) — Gircius (2a, 17). Srov. současné příklady Girčas, Girčys, Girčius.

Igaunie (1b, 11) — Igaunis (1a, 56). Srov. současný příklad Įgaunis.

Ianuka (1b, 4; 2a, 49) — Ianukas (1b, 16; 2a, 69). V současnosti je znám pouze příklad Jānukas.

Ioczis (2a, 163) — Ioczys (2a, 87). Srov. současné příklady Jõčis, Jočys.

Iurkiata (1a, 33) — Iurkiale (1a, 14). Dnes nejsou takové příklady známy.

Karafa (2a, 96) — Karasas (2a, 66). Srov. současné příklady Karasas, Karasis, Karosà, Karõsas, Karõsis.

Kawkie (1a, 52) — Kawkia (1a, 29). Srov. současné příklady Kaukàs, Kaukùs.

¹⁸Současná příjmení a výklad jejich původu jsou uvedeny v „Lietuvių pavardžių žodynas“ (T. 1. V., 1985; T. 2. V., 1989).

66

Kibinkle (1a, 56) — Kiebinklis (1a, 42). V současnosti taková příjmení nejsou známa.

Kiszy s (2a, 86) — Kiszus (2a, 18). V současnosti taková příjmení nejsou známa.

Kulboka (2a, 95) — Kulbakas (2a, 55) — Kulbokas (2a, 73). Srov. současná příjmení Kūlboka, Kūlbokas.

Lapienie (2a, 24) — Lapieni (2a, 63) — Lapienis (2a, 101). Srov. současná příjmení Lapienas, Lapienis, Lapienius, Lapienius.

Lawkie (2a, 90) — Lawkis (2a, 6). Srov. současná příjmení Laukas, Laukis, Laukys.

Lela (1b, 5) — Lelis (1a, 9). Srov. současná příjmení Lėlis, Lelys, Lėlius.

Medzgin as (2a, 17) — Medzginis (2b, 112). V současnosti taková příjmení nejsou známa.

Meyla (1a, 27) — Meytas (1a, 44) — Meyle (1a, 22) — Meylus (1a, 53). Srov. současná příjmení Mėila, Meilas, Mėilė, Meilis, Meilius, Meilus.

Miezis (1a, 9) — Miezys (1a, 19) — Miez ius (1a, 5). Srov. současná příjmení Miežas, Miežys.

Miniotis (1a, 47) — Miniotys (1a, 56). Srov. současná příjmení Miniota, Miniotas.

Narbutas (2a, 63) — Narbutis (2b, 121). Srov. současná příjmení Nárbuta, Nárbutas, Narbutis.

Paberzis (1a, 12; 2a, 150) — Paberzys (1a, 20; 2b, 112). Srov. současné příjmení Pabėržis.

Pagiris (1a, 29) — Pagirys (1a, 51). Srov. současná příjmení Pagiris, Pagirijs.

Rudakas (2a, 53) — Rudakis (2b, 134). Srov. současná příjmení Rudakas, Rudakis.

Skardinſkas (2b, 138) — Skardinſkis (2a, 83). Srov. současné příjmení Skardinskas.

Skiras (1b, 7) — ſkirus (1a, 51). Srov. současná příjmení Skirys, Skirius.

Smalstis (1b, 9) — Smalstys (1b, 10). Srov. současné příjmení Smalstys.

Sroga (1a, 43; 2a, 2) — Srogis (1a, 2), ſrogis (2b, 127). Srov. současná příjmení Srióga, Sruogis, Sruógius.

Sturaſ (1a, 22) — ſturys (1a, 55). Srov. současná příjmení Stūras, Stūris, Stūris.

Staſzko (2a, 144) — Staſzkus (2a, 147). Srov. současná příjmení Staška, Staškus.

Swerens (1a, 4) — ſwererys (1b, 11). Srov. současná příjmení Svėris, Svėrys.

Sze ykas (2a, 93) — Sze ykus (2a, 152). Srov. současná příjmení Šeika, Šeikis, Šeikus.

Szyteyka (2a, 15) — Szyteykis (2a, 152). Srov. současná příjmení Šileika, Šileikis.

Tarkas (2b, 133) — Tarkus (2a, 72). V současnosti tato příjmení nejsou známa.

Tilinde (1a, 1) — Tilindis (1a, 29). Srov. současná příjmení Tilindė, Tilindis.

Turkas (1a, 7) — Turkus (1a, 6). Srov. současná příjmení Turkas, Turkus.

Uldukas (2a, 92) — Uldukis (2b, 117). Srov. současná příjmení Uldukas, Uldukis.

Walukas (1b, 4) — Wahaka (1a, 3). Srov. současná příjmení Valiukas, Valukas.

Warkala (2a, 3) — Warkalis (2a, 39). Srov. současná příjmení Varkalà, Varkalas, Várkalis, Varkalys.

Warna (2a, 87) — Warnas (2b, 137). Srov. současná příjmení Várna, Várnas.

Żagura (1a, 42) — Żogurus (1a, 12). V současnosti taková příjmení nejsou známa.

Żukias (2a, 100) — Żukis (2b, 111). Srov. současná příjmení Žukija, Žuklys.

67

Nyní lze jen spekulovat, zda se v kriaunské farnosti ustálila tato osobní jména s různými koncovkami, nebo zda v důsledku nepozornosti či nedbalosti písařů vznikly varianty téhož osobního jména s různými koncovkami. Mohlo tomu být oběma způsoby. Varianty koncovek osobních jmen, která se později stala příjmeními, měly nepochybně vliv také na autentičnost podob dnešních našich příjmení.

Již mezi variantami osobních jmen s různými koncovkami se kromě základní podoby vyskytovaly také různé fonetické a grafické rozdíly. Takové varianty osobních jmen jsou velmi časté. Prolíná se v nich polonizace našich osobních jmen, fonetické zvláštnosti místního nářečí i různé náhodné deformace a nepřesnosti v zápisu osobních jmen. Zde je několik variant osobních jmen vzniklých v důsledku fonetických a grafických rozdílů:

Adamónis (1a, 26; 2a, 31) — Adomónis (1a, 45; 2a, 39). Srov. současná příjmení Adamónis, Adomónis.

A[zk]nis (1a, 5) — Oszknis (1a, 44). Srov. současná příjmení Aškinis, Ožkinis.

Aukls (1a, 55; 2a, 34) — Awklus (1b, 6; 2a, 19) — Owklus (1a, 27). Srov. současné příjmení Aūlas.

Aūgulis (1a, 8) — Awgulis (1a, 21). Srov. současné příjmení Augu̇lis.

Azienas (1a, 31) — Ozienas (tamtéž). Srov. současné příjmení Ožėnas.

Ažis (2a, 86) — Ozis (2a, 20). Srov. současné příjmení Ožūs.

Balciunas (1a, 7; 2a, 88) — Balczunas (2b, 130) — Balczunas (2b, 133). Srov. současná příjmení Balčiūnas, Balčiūnas.

Baiaras (2a, 51) — Baionas (2a, 5) — Baj aras (2a, 153) — Boiaras (2a, 95). Srov. současná příjmení Bájaras, Bajóras.

Baiarelis (1a, 44) — Beiorelis (1a, 7) — Boiarelis (1b, 7). V současnosti taková příjmení nejsou známa.

Balciunas (1a, 7) — Belcūnjas (1a, 31). Srov. současná příjmení Balčiūnas, Balčiūnas.

Bercis (2a, 4) — Berczis (2a, 98). Srov. současná příjmení Bercėvičius, Berčas, Berčys, Berčius.

Bizdis (1a, 25) — Byzdys (1a, 38). Dnes toto příjmení není známo.

Blaugia (1a, 8) — Blaugie (1b, 14; 2a, 14) — Blowgie (1b, 6; 2b, 124) — Blouge (2a, 100). Dnes toto příjmení není známo.

Baltakis (1a, 26) — Bottakis (1a, 55). Srov. současná příjmení Báltakis, Baltakys.

Bradauka (2a, 54) — Bradawka (1a, 13; 2a, 47) — Brodawka (1b, 7; 2a, 26). Dnes toto příjmení není známo.

Brawszka (1b, 17) — Brow[zk]a (1b, 7; 2b, 141) — Brau[z]ka (2a, 33). Dnes toto příjmení není známo.

Tiabatarunas (2a, 86) — Ciabatorunas (2a, 15) — Czabatarunas (1a, 3) — Czabatorunas (1b, 7) — Czebatariunas (2a, 52) — Czebatorunas (1a, 56) — Czebaturunas (1a, 35). Srov. současná příjmení Čebatariūnas, Čebatarūnas, Čebatoriūnas, Čebotariūnas.

Ciesiulonis (1b, 17) — Ciesulonis (1a, 39) — Cze[jul]onis (1a, 23) — Cze[jul]anis (1a, 9). Srov. současná příjmení Cesiulis, Cesulėvičius, Česulis.

Dabraga (1a, 6) — Dabrega (1b, 14) — Dobroga (1a, 6) — Dobrega (1b, 11). Srov. současná příjmení Dabregà, Dabrėgà, Dobrėgà, Dotrėgà.

68

Daujatis (1a, 15) – Daujotis (1a, 54) – Daviocis (1a, 35). Srov. současná příjmení Daujatas, Daujota, Daujotas, Daujotis.

Drevinikas (1b, 5) – Drewnikas (1a, 41). Srov. současné příjmení Drevininkas.

Eydynik (2b, 114) – Eydinikas (2b, 112; 1a, 50) – Haydinikas (1a, 2). Srov. současné příjmení Eidininkas.

Garolia (1a, 54) – Garulis (1a, 44) – Gorolis (1a, 14). Srov. současná příjmení Gāralis, Gārolis, Gārulis.

Ianukas (2a, 69) – Ianiukas (2a, 39) – Ionukas (2b, 109) – Ioniukas (2b, 138). Srov. současné příjmení Jānukas.

Iocis (1b, 7) – Ioczys (1b, 7; 2a, 86). Srov. současná příjmení Jōcis, Jocȳs, Jōčis, Jočys.

Iakubonis (1a, 49) – Iokubonis (1a, 47). Srov. současná příjmení Jakubōnis, Jokubōnis.

Iakubaytis (2a, 99) – Iokubaytis (1a, 9; 2a, 37) – Iakubeytis (2a, 146). Srov. současná příjmení Jakubāitis, Jakubāitis, Jakubāitis, Jokubāitis.

Ianu[z]kaytis (1a, 10), Ianuszkaytis (2a, 19) – Ionuszkaytis (1b, 15), Ionu[z-kaytis (2a, 22). Srov. současná příjmení Januškaitis, Jonuška.

Iuchna (2b, 114) – Iukna (2b, 115). Srov. současná příjmení Juchnā, Juknā, Jūchnius, Jūktnius.

Iankunas (2a, 18) – Iunkunas (2b, 117). Srov. současná příjmení Jankūnas, Junkūnas.

Kawalunas (2a, 73) – Kawolunas (2a, 32). Srov. současná příjmení Kavalūnas, Kavolūnas.

Kaziponas (1b, 13) – Kazyponas (1a, 52) – Kaziyponas (1b, 10) – Kazipanas (2a, 143) – Kazypanas (2a, 167). V současnosti taková příjmení nejsou známa.

Kazamekas (2a, 3) – Kazamiekas (1b, 13) – Kazemiakas (2a, 14) – Kazemiekas (1a, 29) – Kazemiekas (2a, 29) – Kozemikas (2a, 41) – Koziamekas (1a, 14). Srov. současná příjmení Kažemēkas, Kažemēkas, Kažemiākas.

Kibinkle (1a, 56) – Kiebinkle (1a, 35). Srov. současná příjmení Kēbas, Kības.

Kifūnas (1a, 27) – Kiszunas (1a, 52). Srov. současná příjmení Kiševicius, Kišūnas, Kišūnas.

Klisionis (2a, 21) – Klisonis (2b, 115) – Klijzonis (2a, 84). Srov. současná příjmení Klžas, Kišionis.

Krafzewicz (1a, 15) – Krajzewicz (1b, 17). Srov. současná příjmení Krasāuskas, Kraševičius.

Kulbaka (2a, 95) – Kulbokas (2a, 79) – Kulboki (1a, 23). Srov. současné příjmení Kūlbokas.

Ląszelis (2a, 80) – Laszelis (1a, 36), Laſzelis (2a, 165) – Loszelis (1a, 5). Srov. současná příjmení Lasāskas, Losas, Loševičius, Lāšas, Loševičius, Lošys.

Laurunonis (1a, 26) – Laurynonis (1b, 14). Srov. současná příjmení Laurynonis, Lavrinaitis.

Lėcis (1a, 45; 2a, 73) – Lycis (2a, 24) – Liczis (2b, 130) – Liczys (1a, 3). Srov. Licas, Licus, Lėčas, Lėčys.

Laukie (1a, 12) – Lowkia (1a, 27). Srov. současná příjmení Laukis, Laukys, Loukis.

69

Losinski (2b, 131) – Loszymski (2a, 2). Srov. současná příjmení Losinskas, Lošinskas.

Merskis (1a, 6) – Merszkis (1a, 21). Dnes taková příjmení nejsou známa.

Mikalonis (1a, 43) – Mikolonis (1a, 47; 2a, 4). Srov. současná příjmení Mikalonis, Mikoliūnas.

Mikšis (2a, 82) – Mikšzis (2a, 99). Srov. současná příjmení Mikšys, Mikšis, Mikšys.

Magita (2a, 77) – Mogita (2a, 90). Srov. současná příjmení Magilā, Magylā, Mogilā, Mogylā.

Miniatis (1a, 26) – Miniotis (1a, 47; 2a, 16). Srov. současná příjmení Miniatas, Miniotas.

Macieūnas (1a, 18) – Matieūnas (1b, 4) – Mocieūnas (1a, 43) – Moteiūnas (1a, 37). Srov. současná příjmení Macieūnas, Matiejūnas, Mociejūnas, Motiejūnas.

Mucinis (1a, 57) – Muczynis (1a, 42). Srov. současné příjmení Mucinis.

Morkūnas (1a, 39) – Murkunas (1a, 8). Srov. současná příjmení Morkūnas, Murkūnas.

Narwayzis (1a, 49) – Narwoyszys (1b, 8) – Norawaysis (1a, 24). Srov. současná příjmení Narvaišis, Nórvaišas, Norvaišis.

Nawikas (1a, 51; 2b, 120) – Nowikas (1a, 51; 2a, 38). Srov. současná příjmení Naukas, Novikas.

Pilatas (1a, 15; 2a, 78) – Pilotas (1a, 12; 2a, 32). Srov. současná příjmení Pilatavičius, Pilota, Pilótas.

Paulukas (1b, 12) – Pawlukas (1a, 41). Srov. současná příjmení Pauliūkas, Pavliukonis.

Raugas (1a, 14) – Rawgas (1a, 26). Srov. současné příjmení Raugas.

Sapieha (1b, 8), Sapieha (2a, 43) – Sapiega (1a, 41; 2a, 23). Srov. současné příjmení Sapiega.

Šiepetis (2a, 73) – ſzepetis (2a, 30). Srov. současná příjmení Sepetka, Šepetis, Šepetys.

Slekas (2a, 48) – Szlakas (1b, 17; 2a, 55) – ſzlekas (1a, 29; 2a, 153). Srov. současná příjmení Slekas, Šlakaitis, Šlekas.

Stankunas (1b, 38) – Stunkun (1a, 9). Srov. současná příjmení Stankūnas, Stunkēvičius.

Szlakielis (1a, 1) – ſzlekielis (1a, 36). Srov. současná příjmení Šlakaitis, Šlekas, Šlekys.

Talaczka (1a, 32) – Taloczka (2a, 12) – Toloczka (1b, 11; 2a, 17). Srov. současná příjmení Talačka, Taločka, Tòlačka, Toločka.

Twarianas (2a, 12) – Twerianis (2a, 150) – Twerionas (2b, 110) – Tworian (2a, 146). Srov. současná příjmení Tvarijanas, Tvarijonas, Tvarionas, Tverijanas, Tverijonas.

Tyjunelis (2a, 17) – Tiunelis (2a, 11). Srov. současné příjmení Tijūnėlis.

Wayciulenas (2b, 113) – Waycziulenas (2a, 96). Srov. současná příjmení Vaičiulevičius, Vaičiulėnas.

70

Walukas (1b, 4) — Wolukaſ (1a, 19). Srov. současná příjmení Valiūkas, Valukas, Volukavičius.

Woyciakowski (2a, 108) — Woyciechowſki (2b, 139). Srov. současná příjmení Vaicekauskas, Vaiciekauskas, Vaicechāuskas, Voicechāuskas, Voicechāuskas, Voicekāuskas.

Wersielis (1b, 14; 2a, 4) — Werſzelis (1b, 3; 2a, 150). Srov. současná příjmení Versačkas, Veršėlis.

Žameytis (1a, 1) — Žemaitis (1a, 11) — Ziemaytis (1a, 25) — Ziamaytis (1a, 27). Srov. současné příjmení Žemaitis.

Žameitelis (1a, 1) — Žemaytelis (1a, 14). Srov. současná příjmení Žemaitelis, Žemaitėlis.

Žagura (1a, 42) — Žoguras (1a, 12). Dnes se taková příjmení nevyskytují.

Jak je patrné, fonetické a grafické rozdíly mezi variantami osobních jmen jsou velmi rozmanité. Pravidelně i nepravidelně jsou samohlásky nahrazovány jinými (a — o, o — a, a — e nebo e — a, i — y nebo y — i apod.), dvojhláska au je někdy nahrazena skupinami av nebo ou a ai — oi, ačkoli často zůstávají v litevské, neslovanizované podobě. Ve variantách osobních jmen se mění také souhlásky c — č, s — š, c — t, ch — k, ani zde však nelze pozorovat žádnou pravidelnost či zákonitost náhrad. Právě to bezpochyby vedlo k takovému množství fonetických a grafických variant. Nejde o různá osobní jména, jak by se mohlo zdát, nýbrž při pohledu na celý kontext jejich zápisů v církevních knihách farnosti Kriaunos o různé varianty téhož osobního jména. Některé z nich, jak bylo patrné, lze ztotožnit s různými současnými litevskými příjmeními, která fungují samostatně. Zdrojem vzniku těchto příjmení tedy kromě jiného často bývala také variabilita litevských osobních jmen, běžná v dokumentech XVII—XVIII. století.

Zde by bylo vhodné připomenout slova K. Būgy napsaná ve studii „O litevských osobních jménech“: „Nebude těžké rekonstruovat starobylé jméno zapsané Rusem podle ducha jeho jazyka a určit jeho litevskou podobu, pokud náležitě poznáme pravidla, jimiž se Rusové ve XIII—XV století řídili, když rusifikovali (přizpůsobovali fonetice jim běžné) litevská jména“¹⁹. Na jiném místě studie lingvista tvrdí, že ruští písaři zaznamenávali litevská jména poměrně dobře a že „ruští písaři XIII., XIV., XV. a částečně XVI. století při vyslovování nebo zapisování litevského slova nahrazovali litevské hlásky, které byly jejich uchu cizí, určitými vlastními hláskami, nejbližšími litevským. K této záměně hlásek (substitutio) nedocházelo naslepo, nýbrž podle určitých pravidel“²⁰.

Stav zápisu litevských osobních jmen v historických dokumentech pozdějších století nejzřetelněji dokládá, že nebyla důsledně dodržována žádná pravidla pro přepis našich osobních jmen do slovanských jazyků (polštiny, ruštiny). Zakořeněná nahodilost a nedůslednost, náhodné, dalo by se říci „podle výslovnosti“ zaznamenávání litevských osobních jmen v historických pramenech psaných nelitevským jazykem nemohly neovlivnit autentičnost podob mnoha našich příjmení.

¹⁹ Būga K. Rinktiniai raštai. V., 1958. T. 1. P. 232—233.

²⁰ Tamtéž. S. 226—227.

71

To bylo patrné již z variant osobních jmen zapsaných v církevních matrikách kriaunské farnosti, které byly uvedeny výše. Různá zkomolení osobních jmen jsou doložena i v jiných typech variant, u nichž by nebylo zcela přesné označovat je pouze za fonetické nebo grafické. Často se od sebe výrazně liší, a mohly by proto být hodnoceny i jako samostatná osobní jména. Celkový kontext osobních jmen v církevních matrikách (utvářených v určitém konkrétním prostředí) a již dříve shromážděné varianty téhož příjmení z různých dokumentů 18. století, které se od sebe značně liší²¹ však podněcují k tomu, abychom i níže uvedená osobní jména označovali za varianty²².

Bartasiunas (2a, 106) — Bartasžunas (2a, 69), Barlažunas (1a, 20) — Barto[z]unas (1b, 5) — Bartasusnas (2a, 105) — Bertasūnas (2a, 82) — Berta- szunas (2a, 5). Po rekonstrukci těchto variant jsou možná tato osobní jména: * Bartasiūnas, * Bertašiūnas, * Bartošiūnas, * Bartašiūnas, * Bertasiūnas a * Bertašūnas. Srov. dnešní příjmení Bartašiūnas, Bartašūnas, Bartošūnas, Bartūšis, Bertasius, Bertašius.

Bednarz (1a, 32; 2a, 21) — Bednorius (1a, 24) — Bendarz (1a, 19) — bendorus (2a, 145) — Bendorius (1a, 25) — Bindar (1b, 8) — Bindarius (2a, 84) — Bindoris (2a, 26) — Bindorius (1b, 5) — Bindorus (1b, 10; 2a, 10). Při pokusu o rekonstrukci těchto osobních jmen by byly možné tyto varianty: * Bednaržas, * Bednorius nebo * Biednorius, * Bendaržas, * Bendoris, * Bindaris, * Bindoris, * Bindorius. Odráží se v nich jak fonetická polonizace (střídání o a a), tak rysy místního nářečí (střídání o a a, en a in), jakož i další nepravidelnosti a zkomoleniny. Srov. dále dnešní příjmení Bednaržas, Bendaravičius, Bendorius, Bindarius, Bindorius.

Blagie (2a, 6) — Blaugia (1a, 8) — Blaugie (1a, 6; 2a, 36) — Blaugie (1b, 14; 2a, 14) — Blawgis (1a, 51) — Blounge (2a, 100) — Blowgia (1b, 6) — Blowgie (1b, 6; 2b, 124) — Bleuge (1a, 12) — Blewgia (1a, 28) — Blewgie (1b, 5). Po rekonstrukci by tato osobní jména mohla vypadat takto: * Blagė, * Blaugė nebo * Bliaugė, * Blaugis nebo * Bliaugis. Taková příjmení dnes nejsou známa.

Bradesis (2a, 80) — Bredesis (2a, 3), Bredežis (1a, 11) — Bredesus (1a, 34). Tato osobní jména lze rekonstruovat takto: * Bradesis, * Bredesis, * Bredesius. Srov. dnešní příjmení Bradaitis, Bradulis a Bredulis.

Cipikas (1a, 38; 2a, 2) — Cipkis (1a, 32; 2a, 70) — Ciupikas (1a, 25) — Czupikas (1a, 26) — Cziupikis (1b, 8). Po rekonstrukci by osobní jména mohla znít takto: * Cipikas, * Cipikis, * Ciupikas, * Čiupikas, * Čiupikas. Srov. dnešní příjmení Cypà, Cipkus, Ciupkevičius a Čipas, Čipkus, Čiupas, Čiupikas.

Dalbogas (1a, 15; 2a, 14) — Dalibagas (2a, 145) — Dalybogas (1a, 54) — Delbaga (1a, 28) — Deibagas (1b, 15). Tyto varianty osobních jmen lze rekonstruovat například takto: * Dalbogas, * Dalibagas, * Dalibogas, * Delbaga, * Deibagas a podobně. Srov. dnešní příjmení Dalbogas, Dalibagas, Dalibogas, Delbėgas.

Daužiatis (1a, 15) — Dauiotis (1a, 45) — Dauiocis (1a, 35) a možná také Daweta

²¹ Srov. M a c i e j a u s k i e n ė V. Uvedené dílo. S. 134—135.

²² V některých případech samozřejmě může jít o chybu, kterou je třeba při hodnocení těchto variant mít na paměti.

72

(1b, 13) – Deweta (1b, 18). Srov. současná příjmení Dūjotas, Daujotis.

Dawenis (1a, 50; 2a, 13) – Dawewnis (1a, 6) – Dawenis (2a, 92) – Dowenis (1a, 42). Tyto varianty lze rekonstruovat takto: *Dawenis, *Dawenis, *Devenis a *Dovenis. Srov. současná příjmení Davenis, Davenis, Deveinis, Dōvas, Dovėika.

Eybudis (2a, 42) – Eybutis (2a, 21). Mohlo by jít o osobní jména *Eibudis a *Eibutis. Srov. současné příjmení Eibūtis.

Gierul)ki (2b, 136) – Gerulski (2a, 38) – Girulski (2a, 26). Tyto varianty lze rekonstruovat jako *Gerulskis a *Girulskis. Srov. současná příjmení Gerūlskis, které je podle mínění badatelů polonizovanou podobou Gerūlis, a Girūlskas. Poslední uvedené je nejspíše polonizovanou podobou Girūlis. Jde tedy o dvě příjmení různého původu, která mohla vzniknout i z jediného osobního jména.

Gegelis (1a, 12) – Giegelis (1b, 1; 2b, 121) – Gigelis (1a, 39; 2b, 115) – Gigialis (1a, 1) – Gigielis (1b, 13; 2a, 34). Z těchto variant lze rekonstruovat následující osobní jména: *Gegelis, *Giegelis, *Gigelis. Poslední uvedená lze ztotožnit se současnými litevskými příjmeními různého původu Gegėlis, Giėgelis ir Gigėlis.

Gaydis (2a, 30) – Geydis (2a, 158). Rekonstruovaná osobní jména by byla *Gaidis nebo *Gaidys a *Geidis. První dvě lze odvodit z litevského gaidys, srov. současné příjmení Gaidys. Kořen druhého, geid-, lze spojovat s litevským geidùs „žádostivý, chtivý; žádoucí, příjemný“ apod., srov. současné příjmení Geidùtis.

Grigalunas (1a, 9) – Grigūlunas (1a, 7). Z těchto variant lze rekonstruovat patronymika tvořená příponou -ūnas z různých podob křestního jména: *Grigalūnas (z dlouhé podoby Grigalius) a *Grigulūnas (z hypokoristika Grigulis). Srov. současná příjmení Grigalūnas ir Grigulis, Grigulėvičius.

Kairianis (2a, 157) – Keyranis (2a, 165). Rekonstruovaná osobní jména *Kairionis a *Keironis lze spojovat se současnými příjmeními Kairius, Kairionis ir Keirà, Keiris, Keirys. Posledně uvedená příjmení s kořenem keir- lze spojovat s lotyšským ķeiris „levák“, ķeire „levá ruka“.

Kibalda (1a, 12) – Kibilda (1a, 19). K rekonstruovaným osobním jménům *Kibalda a *Kibilda srov. současná příjmení Kibilda, Kibildis.

Lapienie (2a, 24) – Lapiensis (2a, 101) – Lapinis (2a, 86). Rekonstruovaná osobní jména *Lapienė, *Lapienis a *Lapinis srov. se současnými příjmeními Lapienė, Lapėnis, Lapinis.

Ligmeszkis (1a, 29) – Lygmiszkis (1a, 43) – Ligumiszkiš (1b, 15) – Lingu-ni)zkis (1b, 7). První dvě varianty by bylo možné rekonstruovat jako *Lygmiškis a toto osobní jméno hodnotit jako složeninu litevských slov lygùs a miškas. Třetí variantu lze rekonstruovat jako *Lygumiškis. Toto osobní jméno by mělo stejný původ jako *Lygmiškis. Čtvrtou uvedenou variantu lze rekonstruovat jako *Linguinišk- a odvodit z litevského lingė „vysoký, štíhlý člověk, který se při chůzi kolébá“ apod.; srov. současná příjmení Lingis, Lingys, Lingaitis, Lingėvičius. Tvorba osobního jména, varianta Ligumiszkiš zapsaná v témže prameni (stejně jako první dvě uvedené varianty) a konečně skutečnost, že v obou církevních matrikách se nevyskytuje více než jediné osobní jméno s kořenem ling- či kmenem linguin- – to jsou důvody, které vedou k tomu, abychom osobní jméno Linguini)zkis hodnotili jako písařovu ge-

73

rokai pozměněnou, zkreslenou variantu osobních jmen Lagmiškis, Ligumiškis. Manuilis (1a, 57) — Manulis (1a, 6) — Manuilis (1a, 21). Rekonstruovaná osobní jména *Mainiulis, *Manulis a *Manuilis lze spojovat se současnými příjmeními Mainėlis, Mainionis, Mainius a s Mánas, Maniu̇kas, Maniózis, Manulėvičius a podobnými. Kořen main- se odvozuje z litevského mainius „směnárník“, mainėlis „směnárník, obchodník“, zatímco man- z litevského manyti „myslet, uvažovat; chápat, rozumět, vědět“, manùs „dobré paměti; bystrý“.

Medginis (1a, 52) — Medžginas (1b, 14; 2a, 17) — Medžginis (1b, 16; 2b, 112) — Meginas (1a, 57) — Meginis (1b, 10) — Mežginas (2a, 156) — Mežginis (1a, 52; 2a, 38). Kontext osobních jmen v obou církevních knihách jako by svědčil o tom, že tato osobní jména, která se od sebe značně liší, je třeba hodnotit jako varianty téhož osobního jména. Po jejich rekonstrukci je patrné, že některá, např. *Medginis, *Medzginas, *Medzginis, nemají mezi současnými příjmeními žádné protějšky. Osobní jména *Meginas a *Meginis je třeba ztotožnit se současnými příjmeními Mėginas, Mėginis, Mėginis, Mėginis, zaznamenanými také ve Švedasai, Rokiškisu, Pandėlysu a Kupiškisu, tj. na území farnosti Kriaunos nebo v její blízkosti. Původ příjmení není jasný. Jejich kořen meg-, mėg- se pokoušejí odvozovat od miẽg- a spojovat s litevským mieginas „ospalec“, miegas „spánek“, miegóti „spát“ apod. Varianty *Mežginas a *Mežginis je třeba ztotožnit se současnými příjmeními Mezginas, Mezgini̇s zaznamenanými v okolí Obeliů, Rokiškisu a Švedasů (tj. na území farnosti Kriaunos a v její blízkosti). Původ těchto příjmení rovněž není jasný. Nemohou tedy být podoby současných příjmení Mėginas, Mėginis, Mėginis a Mežginas, Mežginis neautentické a v důsledku chyb při zápisu značně vzdálené svým skutečným, autentickým podobám? Ty mohly být *Medginas, *Medginis či podobné, tj. varianty probírané zde, které nemají mezi současnými příjmeními žádné protějšky. Osobní jména *Medginas a *Medginis mají jasný původ — jde o dvoukmenová osobní jména, jejichž první kmen med- se odvozuje z litevského med̃žias, mẽd-ė „hvozd, les; lov“, a druhý, gin-, z litevského gin-ti „zastávat se“, ginಳ.

Pokalniewicz (1a, 39) — Pokulniewicz (1a, 35). Variabilitu dokládají také ženská pojmenování vzniklá z těchto osobních jmen, např.: Pokalniewiczowa (2a, 8) — Pokolniewiczowa (1a, 44; 2a, 23), Pokolniewiczówna (1a, 27) — Pokulniewiczowa (1a, 39; 2a, 22), Pokulniewiczówna (1a, 33). Šlo by tedy o dvě osobní jména různého původu, *Pakalnevičius a *Pakulnevičius, která lze spojovat s litevským pakalnė „nízké místo na úpatí hory, údolí“ a pakulnė „místo u pat; zvýšená část boty, podpatek“. Srov. současná příjmení Pakalnis, Pakalniškis, Pakulnis, Pakulnevičius. Bez kategorických závěrů lze přesto tvrdit, že některá litevská příjmení Pakulnis vznikla z Pakalnis. Anebo naopak.

Puriszkis (2b, 110) — Puriuszki̇s (1a, 32), Puriu̇szkis (2a, 157) — Puru̇szkis

²³ Plg. Kuzavinis K., Savukynas B. Lietuvių vardų kilmės žodynas. V., 1987. P. 267.

74

(1a, 1; 2b, 133). Tato osobní jména by se po rekonstrukci jevila takto: * Puriškis, * Puruškis a * Puruškis. Do současnosti se dochovala varianta příjmení Puriškis. Příjmení je rozšířeno na území farnosti Kriaunos — v okolí Kamajů, Obeliů a Rokiškisu. U příjmení zaznamenaného v Kamajích je poznámka: lidé říkají také Puruškis.

Raszkowski (1a, 44) — Reszkowski (1b, 13). Srov. rekonstruovaná osobní jména * Raškowskis (nebo * Raškauskis) a * Reškauskis (nebo * Reškauskis) se současnými příjmeními Raškauskas, Raškėlis, Raškevičius, Raškinis, Raškys a Reškevičius.

Šikilda (2a, 27) — Sikilda (1a, 13) — Įzykilda (1a, 43; 2a, 35) — Skykilda (2b, 117). Tato osobní jména by bylo možné rekonstruovat jako * Šikilda, * Sikilda, * Šikilda a * Skikilda. Srov. současná příjmení Šikas, Šikockas, Šikas, Šikutis a Škikas. Jak je patrné, žádná z variant tohoto osobního jména uvedených v prameni nemá mezi současnými příjmeními přesný protějšek.

Skiery (1b, 19), Skiegrys (1b, 19) — Skieras (1a, 35) — Skieras (1b, 7), Skirus (1a, 51), Skirs (1b, 8). Rekonstruované varianty osobních jmen * Skeris, * Skeirys, * Skieras a * Skiras, * Skirius lze spojovat se současnými příjmeními Skeris, Skeirys, která pravděpodobně vznikla z litevského skeir̃s „šilhavý“ nebo skeiriotis „dívat se příčně, zlostně, šilhavě“, Skieris, Skierius (jejichž původ není jasný) a Skirius, jehož kořen skir- souvisí s litevským skirti „rozdělovat na části, dělit; štěpit se, praskat, pukat atd.“ Rozšíření těchto současných příjmení svědčí o tom, že v okolí Kriaun je dnes známo příjmení Skeirys.

Skirbūnas (2a, 143) — Skirvūnas (2a, 47) — Įkwirbūnas (2a, 29). * Skirbūnas, * Skirbūnas — tyto varianty, které pravděpodobně vznikly z jediného osobního jména, lze spojovat se současnými příjmeními Skirba, Skirbys a Skvirba různého původu. První dvě mohla vzniknout zkrácením dvoukmenového osobního jména Skirbutas (skir- z litevského skirti, but- z litevského būti, būtis, būtas, pr. būton „být“). Příjmení Skvirba je nejspíše přezdívkového původu, vzniklo z litevského skvirbėti „neustále se vrtět, neposedět“ či podobného výrazu. Prostřední varianta se rekonstruuje jako * Skirvūnas. V současnosti není známo příjmení tohoto tvaru ani příjmení utvořené jinak, ale téhož původu.

Sakapilvis (1a, 10) — Szakapilvis (1a, 19). Obě osobní jména rekonstruovaná z těchto variant, * Sakapilvis a * Šakapilvis, jsou složená; jejich druhá složka pochází z litevského pìlvas. První složky mají různý původ. Sak- lze spojovat s litevským sakai „ztuhlé či ztvrdlé smolné výrůstky některých stromů, stromová pryskyřice“ nebo se zkrácenou podobou křestního jména Isakijus, Sakas (druhá možnost je méně přesvědčivá). Kořen šak- nejspíše pochází z litevského šaka „výhonek na stonku; samostatná linie, rozvětvení atd.“ V současnosti je známo pouze příjmení Sakapilvis, zaznamenané v okolí Obeliů, tj. ve farnosti Kriaunos.

Šuripėta (1a, 21) — Šurypėta (1a, 19). Rekonstruované varianty osobního jména * Šūrpėlė a * Šūypėlė (nebo * Šūipėlė) lze spojovat se současnými litevskými příjmeními různého původu. Jde o Šurpa, odvozené z litevského šuripti, a Šūpas, jehož původ není jasný.

Trilpis (1a, 12) — Trilupis (1a, 22), Trylupis (1a, 41). Rekonstruovaná osobní jména * Trilpis a * Trilūpis (nebo * Trilupis) by byla složená. První

75

První složka tri- je spojitelná s litevskou číslovkou trýs. Druhé kmeny variant — lip- a lup- (nebo lūp-) — by měly odlišný původ. V současnosti je v Litvě známo pouze příjmení Trilupītis, které je podle domněnky tvořeno příponou -aitis od jména Trilūpis. Toto osobní jméno se odvozuje z litevského trilūpis „s rozštěpeným rtem“.

Wayknūnas (1a, 14), Waykniun (1a, 21) — Weykniun (1b, 7). Rekonstruovaná osobní jména *Vaikniūnas a *Veikniūnas nemají přesné protějšky mezi současnými příjmeními. Existuje však příjmení Veiknys, které se odvozuje z litevského veikti, lotyšského veikne. Zaznamenáno bylo také v Obeliai.

Waykutis (2b, 129) — Weykutis (2b, 113). Obě rekonstruované varianty osobního jména — *Vaikutis a *Veikutis — mají přesné protějšky mezi současnými příjmeními. Jde o příjmení Vaikutis a Veikutis. První se odvozuje z litevského vaikas, přičemž je patrná i jeho možná souvislost s příjmením Veikutis, které se spojuje s litevským veiklas „rychlý, spěšný; silný, pevný, prudký“. Zajímavé je, že u příjmení Vaikutis zaznamenaného v Obeliai je poznámka — lidé jim také říkají Veikutis. Variování osobního jména zachycené v historickém dokumentu tedy přetrvalo až do dnešních dnů, téměř tři sta let.

Waynius (2a, 147) — Weynius (2a, 147). Pokud jde o rekonstruované varianty *Vainius a *Veinius, srov. současná příjmení Vainius a Veinékis. První se spojuje s litevským vaina „vada, vina, příčina“, vainóti „hubovat, obviňovat; hanět, opovrhovat“. Zaznamenáno bylo také v Obeliai a na dalších místech farnosti Kriaunos. Veinékis se spojuje s příjmením Vaineikis, které má stejný původ jako Vainius.

Wayszundis (1a, 47), Woyszwudis (1a, 27), Waysundis (1a, 46) — Waywudis (1a, 15) — Waszwidis (1b, 6). Jak je vidět, jde o velmi rozmanité varianty starého dvousložkového litevského osobního jména Vaišvydis. Vedle fonetických a grafických variant *Vaišvydis, *Vasvydis, *Vaisūdis byly zaznamenány i takové, v nichž je zkreslena první složka dvousložkového osobního jména. Jde o *Vaiudis a *Vasūdis. Žádná z uvedených variant osobního jména nemá mezi současnými příjmeními svůj protějšek.

Wercinski (2a, 32) — Wersinski (2a, 27) — Wertyński (2a, 159) — Werłzynski (2a, 99). Tyto domnělé varianty jediného osobního jména by se měly rekonstruovat takto: *Vercinskis, *Versinskis, *Vertinskis a *Veršinskis. K nim srov. současná litevská příjmení Vercinskas, Veršackas, Versečkas, Vertinskas, Veršinskas.

Zagunis (1a, 2; 2a, 105) — Ziagūnis (2a, 49) — Ziegūnis (2a, 84), Žiegūnis (1a, 55) — Zeguni (1a, 19), Žegūnis (2a, 6) — Žigūnis (2a, 16) — Žygūnis (1a, 50; 2a, 37). Jednotná tvorba těchto osobních jmen (všechna končí na -unis) vede k domněnce, že jde ve skutečnosti o varianty některého antroponyma rozšířeného ve farnosti. K nim srov. současná příjmení Zagunas, Žagunas, Žagūnas, Žagūnis, Žegūnas, Žegūnis, Žegūnis a Žigis, Žygis, Žigys, Žygus, zaznamenaná na různých místech Litvy. Autentičnost některých jejich pohlavních forem je sporná.

Warebiey (1a, 23) — Werbeius (1a, 45; 2a, 8), Werbžieas (1b, 12), Werbieūus (1a, 34, 46), Werbiey (1a, 12), Wierbiey (1b, 3) — Werebėcius (2a, 153), Werebiecy (1a, 25; 1b, 5), Wieriebiey (1a, 26). Tyto pravděpodobně varianty jediného osobního jména lze rekonstruovat například takto: *Variabieju, *Verbėjus, *Verbiejus, *Verbėjus nebo podobně. K nim srov. současná příjmení Verbėjus, Verbėjus a možná také Vorobėjus, Vorobėjus. Jedno z těchto příjmení, totiž Verbėjus,

76

rozšířená v kriaunské farnosti a v okolních místech – v Jūžintai, Obeliai, Rokiškis, Uteně aj. Proto se patrně právě v tomto příjmení slily všechny uvedené varianty osobního jména ze 17. století. Odvozuje se od běloruského Верабей, Воробей, a je tedy hodnoceno jako přejaté příjmení.

Aniž popíráme tuto možnost, k jejímuž doložení jsou zapotřebí podložené důkazy, stojí za to věnovat pozornost také poměrně častým a různým variantám osobního jména z jiného pramene. Jsou to: Warkala (1a, 2, 34; 1b, 8), Warkale (1a, 44), Warkalis (1b, 14, 18; 2a, 8) – Warakale (1a, 10), Warekala (1b, 8), Warekalo (1b, 6) – Warekulis (1b, 18), které lze rekonstruovat takto – * Varkala, * Varkalė, * Varkalis, * Varakale, * Variakala, * Varekulis. Existuje několik současných příjmení, která lze ztotožnit s těmito osobními jmény – Varkalà, Varkalas, Várkalis, Varkalįs ir Varkulis, Varakulis. Jsou zaznamenána na různých místech Litvy. Nejblíže kriaunské farnosti – v okolí Kupiškisu, Rokiškisu a Skapiškisu – je rozšířeno příjmení Varkalys, odvozené od názvu povolání varkalys „výrobce a kovář měděných předmětů; mědikovec“. Srovnání uvedených variant se současnými příjmeními ukazuje, že některé jejich podoby nemusí být autentické. To platí především o příjmeních nejasného původu Varkulis, Varakulis, která mohla vzniknout zkomolením jejich autentických podob * Varkalis, * Varkalys nebo * Variakalis, * Variakalys.

Srovnání a zhodnocení všech variant těchto dvou osobních jmen zaznamenaných v matrikách vede k úvahám o možném vztahu mezi současnými příjmeními, která mají, jak se zdá, zcela odlišný původ. Nemohlo snad příjmení Verbėjus vzniknout z příjmení Varkalys²⁴? Mohlo k tomu dojít překladem druhého kmene složeného osobního jména * Varkalis nebo jiného podobného kmene kal-, odvozeného z litevského kálti, do polštiny nebo ruštiny (srov. polské bić „bít, tlouci, mrskat; kovat aj.“²⁵, ruské бить „bít, tlouci, mlátit, mrskat, cepovat, sekat, kovat aj.“²⁶). Proměna prvního kmene var- v ver- je zcela možná, vezmeme-li v úvahu celou situaci doloženou v historických pramenech ohledně zápisu litevských osobních jmen i kontext jejich zaznamenávání v matrikách, o nichž je zde řeč. Takový předpoklad (v žádném případě tvrzení) by mohly podpořit ještě následující postřehy. Za prvé, obě osobní jména se vyskytují v téže farnosti, tedy na poměrně vymezeném území, a obě jsou častá. Svědčí o tom mimo jiné jejich četné a rozmanité varianty. Četnost litevského osobního jména * Varkalis, odvozeného od názvu povolání, by snad ani nepoutala pozornost. Taková osobní jména jsou v historických dokumentech 16.–17. století běžná. Jiná věc je četnost přejatého osobního jména nelitevského původu * Verebiejus ar * Verbiejus. Slovanská a jiná cizí osobní jména (samozřejmě s výjimkou těch, která vznikla z křestních jmen) jsou v dokumentech z pojednávaného období poměrně vzácná. Když se v prameni objeví jednou či dvakrát, bývají zpravidla zapisována jednotně a jejich podoby se nemění. Například v matrice křtů kriaunské farnosti z let 1678–1691

²⁴ Možnost takového vztahu mezi těmito osobními jmény zmínil také Alfonsas Streikus, když předkládal materiál vypsaný z matrik.

²⁵ Vaitekėnaitė V. Lenkų–lietuvių kalbų žodynas. V., 1979. P. 37.

²⁶ Lemchenas Ch. Rusų–lietuvių kalbų žodynas. V., 1982. T. 1. P. 100.

77

zápisů je více než desetkrát zaznamenaná podoba osobního jména *Ver ebie-jus či *Verbiejaus různá — Werbeius, Werbias, Werbiey, Werbieius, Werebiey aj. Totéž platí i pro matriku oddaných z let 1679–1693. Je pochopitelné, že zapisovat litevské osobní jméno litevského původu a tvoření do dokumentů psaných v nelitevštině nemuselo být snadné. Zápis přejatého osobního jména slovanského původu by však zřejmě potíže působit neměl. Jeho varianty by proto bylo možné hodnotit jako výsledek hledání konečné a ustálené podoby nově vzniklého osobního jména, které vzniklo zeslavení litevského osobního jména *Varkalys či podobného.

Za druhé, tento předpoklad částečně potvrzuje i srovnání variant obou osobních jmen. Například varianta Warebiey, kterou lze rekonstruovat jako *Variobie-jus (nebo *Varebiejus?), lze ztotožnit s Warekala, jehož současná podoba by patrně byla *Variakala nebo podobná. Liší se tedy pouze druhé kmeny složených osobních jmen a tento rozdíl lze vysvětlit zeslavením, tj. překladem litevského kmene do polštiny nebo ruštiny. Je pravda, že varianta Warebiey je doložena pouze jednou.

Pozornost navíc upoutává, že varianty obou osobních jmen mají společné slovotvorné rysy — buď mají mezi kmeny spojovací samohlásku, např.: Warebiey, Werebieius, Werebiey, Wieriebiey — Warakale, Warekala, Warekalo, nebo ji nemají, např.: Werbieius, Werbieias, Werbieius, Werbiey, Wierbiey — Warkala, Warkale, Warkalis. Nemělo by jít o pouhou náhodnou shodu.

Současná příjmení Verbiejus ir Varkalys (nebo jiné podoby, které se dochovaly do dnešních dnů) a rozšíření jejich variant v pojednávaných pramenech by mohly svědčit o tom, že: 1) domnělé zeslavení změnilo pouze část litevských osobních jmen *Varkalis, *Varkalys užívaných ve farnosti; 2) právě potomci rodin, jejichž členové byli označováni osobními jmény zeslavenými z toho či onoho důvodu, žijí dodnes v kriaunské farnosti a nosí příjmení Verbiejus (k tomuto předpokladu vybízejí již zmíněné údaje o jeho rozšíření); 3) nositelé příjmení Varkalys rozšířeného v okolí Kupiškisu, Rokiškisu a Skapiškisu by rovněž mohli být potomky osob zmiňovaných v matrikách kriaunské farnosti (jejich příjmení vzniklá z litevského osobního jména Varkalys či jiného podobného nebyla zeslavená); 4) vzhledem k tomu, že vztah mezi současnými příjmeními Verbiejus ir Varkalys je pouze domnělý, nelze vyloučit možnost, že jde o příjmení, která vznikla nezávisle a mají odlišný původ (litevský a přejatý slovanský).

Zajímavé jsou také předpokládané varianty dalšího osobního jména. Jsou to: Wienazindis (1a, 39, 45, 55 aj.), Wienazyndis (1a, 23, 27, 31; 1b, 7) — Wienzindis (2a, 103) — Wiezindis (1a, 31). Doplňuje je označení ženy Wenezindziowa (2a, 99) a možná také osobní jméno Wienažetis (1a, 23). První čtyři varianty lze rekonstruovat takto: *Vienazindis, *Vienžindis a *Viežindis. Poslední varianta nejspíše vznikla tím, že písař vynechal písmeno n, tedy z podoby *Vienžindis. V označení ženy bychom mohli předpokládat osobní jméno *Vienazindis. Tyto dvě varianty lze spojovat se současnými příjmeními Vienazindis, Vienažindis, Vienažindys a Vienžindis, zaznamenanými na různých místech Litvy (v dnešních okresech Jonava, Kaunas, Panevėžys a Širvintos). Nejblíže kriaunské farnosti je doloženo příjmení Vienažindys (9 rodin v Dusetosu), které se nejspíše utvořilo z osobního jména zařa-

78

rianta se spojovacím vokálem — * Vienažindis. Právě s tímto osobním jménem je třeba spojovat také současná příjmení Vienožiškas a Vienožiškis, která jsou doložena v kriaunské farnosti nebo v místech nedaleko od ní. Skutečnost, že se taková příjmení nevyskytla v žádné z církevních matrik, svědčí o tom, že byla poslovanštěna (přidáním přípony -sk-) později, než byly tyto matriky vedeny, tj. až po roce 1719.

Předpokládá se, že všechna uvedená současná příjmení jsou složená a vznikla z osobních jmen přezdívkového původu * Vienažindis nebo * Vienžindis, jejichž první kmen se spojuje s litevskou číslovkou vienas, -a „jeden, jedna“, zatímco druhý s litevským žįsti (žinda, žindo) „tahat rty; sát“. Aniž bychom vylučovali možnost takového původu příjmení doložených na různých místech Litvy, chtěli bychom se zamyslet nad původem současných příjmení rozšířených v kriaunské farnosti nebo v jejím okolí. Šlo by o Vienažindys a příjmení Vienožinškas, Vienožinškis, která nejspíše vznikla jeho poslovanštěním.

Pozornost vzbuzuje osobní jméno zaznamenané v církevních matrikách (pravda, pouze jednou) Wienazetis — Andreas Wienazetis (1a, 23). Později, tj. na dalších listech, je nejspíše táž osoba již zapsána jako Andreas Wienazyndis (1a, 27, 31). Z uvedených variant bylo patrné, že se ve farnosti užívá právě druhá podoba, která přetrvala až do dnešních dnů. Nemohlo osobní jméno přezdívkového původu * Vienažindis vzniknout z podoby * Vienažentis (tak se jeví rekonstruované osobní jméno zapsané na 23. listu křestní matriky z let 1678–1691)? Tuto domněnku lze podložit následujícími argumenty:

1. V nářeční oblasti kriaunské farnosti se en pravidelně mění na in, takže i žentas se vyslovuje jako žintas. Z toho plyne, že i * Vienažentis se vyslovovalo jako * Vienažintis.

2. Kontext tehdejšího zapisování osobních jmen do dokumentů umožňuje uznat za zcela možný i přechod k d: * Vienažintis nebo * Vienažindis — v polštině bylo možné podobu vyslechnout a zapsat oběma způsoby. Později mohlo podobu s druhým kmenem žind- mimo jiné pomoci ustálit i spojení s litevským žįsti (žinda, žindo).

3. V první církevní matrice se vyskytuje i více osobních jmen s druhým kmenem žent-, jehož zápis kolísá. Užívají se podoby odpovídající spisovné výslovnosti i nářeční výslovnosti, např.: Agnes Dudazencziowa (1a, 40), Eleuzabeta Dukazenciowa (2a, 22) a Nicolaus Dalibozgentus (1a, 29), Nicolai Kupciunzyntis (2a, 6), Michaelis Lynkazintis (1a, 47), Matthiae Tinnožintis (2a, 90).

4. Antroponymie 16. a zejména 17. století dokládá, že složená osobní jména s druhým kmenem žent- byla v dokumentech těchto století běžná, např.: Balžentis, Dundilžentis, Kibeikožentis, Blazožentis, Gaydžientis, Giedražentis, Gudžėtys, Kasperozencis, Kawlakazencis, Kikilazencis, Mielnikazencis, Ołksnianozencis, Rymkazentis, Stanaliazencis, Witožentys a podobně.²⁷

²⁷ Podrobněji o těchto osobních jménech viz M a c i e j a u s k i e n ė V. Min. veik. S. 28–30.

79

Nelze tedy zcela vyloučit možnost, že příjmení Vienažandys mohlo vzniknout z osobního jména *Vienažentis.

Polonizace osobních jmen

Jak již bylo patrné, jde o problém neoddělitelně spjatý s variabilitou osobních jmen. Značná část uvedených variant zjevně dokládala také fonetickou polonizaci litevských osobních jmen, při níž byly některé hlásky nahrazovány jinými. Přísnější klasifikaci a rozbor případů takovýchto záměn ztěžuje skutečnost, že pisatelé církevních matrik nedodržovali žádná pravidla fonetické polonizace. Litevská osobní jména jsou zde polonizována nedůsledně, dalo by se říci až živelně. Nejčastěji to tedy způsobovaly nikoli lingvistické faktory (jazykový kontakt litevštiny a polštiny), nýbrž faktory mimojazykové.

Z těchto důvodů jsme upustili od podrobné analýzy fonetické polonizace. Omezíme se pouze na pojednání o některých jevech vzniklých polonizací osobních jmen. Jde o zápis koncovek a litevských patronymických přípon, užívání slovanských přípon typu -ovič, -evič a -sk-, možný překlad kořenů (kmenů) osobních jmen apod.

1. V obou církevních matrikách se osobní jména zapisují s koncovkami i bez nich. Takto se zapisují různá osobní jména, např.: Auksnis (1a, 12), Apwalayn(i)s (1b, 16), Bartafzius (2a, 165), Bartkus (2b, 137), Bizdelis (2b, 121), Buleykz (2b, 125), Degutelis (2a, 24), Drnjkus (1a, 8), Narwaysis (1a, 49), Skieyrys (1b, 19), ale Awgustin (2a, 68), Burbul (2a, 157), Iakus(z) (1a, 25), Kaszyc (2a, 4), Kimbar (1a, 2), Reymer (1a, 22), Ryk (1a, 40), Skardyn (1b, 2). Lze si všimnout, že tato osobní jména se nejčastěji zapisují s koncovkami.

Tatáž osobní jména se zapisují různě (s koncovkami i bez nich), např.: Eydinikas (2b, 112) – Eydynik (2b, 114), Garolis (1a, 54) – Garol (1a, 38), Gigelis (1b, 13; 2a, 34) – Gigel (1a, 29; 2b, 128), Gindvilis (2a, 160) – Gindwil (2a, 151), Gotynis (1a, 19) – Gotin (1a, 8), Iagminas (1a, 36) – Iagmin (1a, 26), Klusas (1a, 27) – Klus (1a, 21), Narbutas (2a, 63) – Narbut (2b, 116), Narwidzis (1a, 40) – Narwid (1a, 31), Nowikas (1a, 51) – Nowik (1a, 27), Pilatas (1a, 15), Pitatas (2a, 78) – Pitat (1a, 7; 2a, 62), Reinotas (1a, 44) – Reynat (1a, 32), Syrwidis (1a, 25) – Syrwud (1a, 21), Twor ianas (2a, 107) – Tworian (2a, 146). I v tomto případě se osobní jména častěji zapisují s koncovkami.

Totožná osobní jména mohou v prameni tohoto typu, jímž jsou církevní matriky, označovat tutéž osobu i různé osoby. Jestliže byla táž osoba několikrát zaznamenána osobními jmény lišícími se pouze tím, že jedno má koncovku a druhé nikoli, zápisy v církevních matrikách nejspíše pořizovali různí lidé, kteří litevská osobní jména posuzovali odlišně. Někteří je zapisovali přesněji, jiní je polonizovali, aniž by připojovali litevské koncovky²⁸.

V případech, kdy osobní jména s koncovkou a bez ní označují různé

²⁸ O tomto způsobu polonizace litevských osobních jmen viz: Maciejauskienė V. Kaip slavintos lietuvių pavardės//Kalbos kultūra. V., 1989. Sąs. 56. P. 67.

80

O osobách lze mimo jiné hovořit také v souvislosti se záměrným poslovenšťováním pouze některých osobních jmen nebo se zápisem podob již dříve poslovenštěných. V obou případech se tak odlišovaly od ostatních stejných osobních jmen.

To lze říci také o takových dvojicích stejných osobních jmen: Baltuszka (2a, 32) – Baltużko (2a, 95), Irukiata (1a, 33) – Irukiato (1a, 7), Iurkieta (2a, 27) – Iurkielo (2a, 33), Iułzka (1a, 28; 2a, 98, 156) – Iułzko (1a, 24; 2a, 151), Kirka (1a, 45; 1b, 19) – Kirko (1a, 28; 1b, 3, 6), Lawczka (1a, 44) – Lowczko (1a, 56), Lupeyka (1a, 46) – Lupeyko (1a, 37), Mukieta (1a, 39) – Mukiato (1a, 24), Japiega (2a, 23) – Japiego (2a, 29), Tolochka (1b, 11; 2a, 10) – Tolochko (1a, 33; 2a, 41). Jak je vidět, střídají se koncovky osobních jmen -a a -o. Druhá z nich je nepochybně výsledkem poslovenštění. Některá osobní jména zaznamenaná v knihách dokládají, že slovanská koncovka -o mohla nahradit nejen litevskou koncovku -a, ale také -is, např.: Staupeyk a (1a, 5), Slaupeyka (2a, 86), Staupeykis (2a, 103) – Staupeyko (2a, 63); Szyleyka (1a, 41; 2a, 15), Szyleykis (2a, 94) – Szyleyko (2a, 155) apod. Tento jev byl zaznamenán také v některých dokumentech z 19. století²⁹.

Vynechávání koncovek osobních jmen nebo jejich nahrazování jinými nemohlo neovlivnit podoby části současných příjmení.

2. Nejednotné jsou také podoby osobních jmen s litevskými patronymickými či jinými příponami. V církevních knihách se zapisují rovněž s koncovkami i bez nich. Výrazně častější jsou podoby s koncovkami. Kolísá také zápis přípon.

Poměrně pravidelně jsou v obou pramenech uváděna osobní jména s nejproduktivnější patronymickou příponou v kriaunské farnosti -ūnas, např.: Berniunas (1a, 11; 1b, 10; 2a, 8; 2b, 112), Dalkūnas (2a, 107), Gadžiūnas (1b, 11; 2b, 133; 2a, 26), Grigalūnas (1a, 9), Ioziūnas (1a, 11), Karalūnas (1a, 7; 1b, 5), Karolūnas (2b, 122), Kavolūnas (1a, 57; 2b, 122), Miciūnas (1a, 50), Mikaloiūnas (1a, 33), Petraiūnas (2b, 129), Podžiūnas (2a, 52), Rymdziūnas (2a, 148), Stažkunas (1a, 21), Zymkunas (2b, 113), Wilunas (1a, 12), Weykniunas (2a, 107).

Poslovenštěny jsou pouze podoby osobních jmen s touto příponou zapsané bez koncovek, např.: Berniun (1a, 5), Bernun (1b, 14), Gadziun (1a, 7), Iuntkun (1a, 6), Kwllun (1a, 22), Mackun (1a, 11), Skirbun (2a, 76), Stankun (1b, 7), Waykniun (1a, 22). Takto pozměněná osobní jména jsou v obou církevních knihách poměrně vzácná. Pouze ve dvou případech byla přípona -ūnas poslovenštěna výrazněji: Bieluniec (1a, 3) a Jarguniec (1a, 53). V obou pramenech je zaznamenána také neposlovenštěná varianta prvního osobního jména – Bielunas (1a, 44; 1b, 5), Bieliunas (2b, 142).

Druhá nejčastější litevská patronymická přípona -onis se zapisuje třemi způsoby. V obou církevních knihách je běžná zcela neposlovenštěná podoba této přípony, např.: Bernatonis (1a, 15), Gaydžonis (1a, 42), Girzonis (1a, 31), Jašulonis (1b, 5), Iurgionis (2b, 110), Klisionis (2b, 109), Michatonis (1a, 19),

²⁹ Tamtéž.

81

stanulonis (2a, 4), Staniſławonis (1a, 26), Urbanonis (1a, 21), Walulonis (1b, 6).

Jen o něco méně často se v pramenech zapisuje tato přípona jako -anis, např.: Bermianis (1a, 18), Gudanis (2b, 139), Ionanis (2b, 117), Kliſzianis (2a, 155), Mingenianis (2b, 134), Stalulanis (2a, 49), Waytanis (1a, 2).

Snadno si lze všimnout, že osobní jména stejného původu, tj. se stejným kořenem, jsou uvedena s oběma variantami přípony -onis, např.: Adamonis (1b, 8; 2b, 111) — Adamanis (1b, 12; 2b, 120), Jakubonis (1a, 21) — Jakubanis (1a, 20), Iurgionis (2b, 110) — Iurgianis (2b, 130), Klistonis (1a, 38; 2b, 109) — Klisanis (2b, 132), Kliszanis (2b, 132), Kliſzianis (2b, 130), Laurynonis (1a, 26), Laurynonis (1a, 37) — Laurinonis (1a, 14), Matulonis (1a, 43) — Matulanis (1a, 10), ſtanulonis (1b, 17), Staniulonis (2b, 114) — Stanulonis (2b, 127), ſtanulanis (1b, 7), Staſionis (1b, 6) — ſtanianis (1b, 2), Walulonis (1a, 41) — Walulanis (1a, 8).

Specifika antroponymie církevních knih neumožňuje určit, které osoby — tytéž, nebo různé — jsou označeny těmito variantami osobních jmen. Proto je stejně jako v případě zapisování či vynechávání koncovek obtížné přesně vymezit příčiny polonizace přípony -onis.

Pozornost upoutává skutečnost, že všechna osobní jména s variantami přípony -onis a -anis se důsledně zapisují s koncovkami. Bez nich se vyskytuje pouze silně polonizovaná podoba litevské přípony -onis, totiž -aniec, např.: Gudaniec (1a, 53; 2a, 5), Iozepaniec (1b, 8), Iurgianiec (1a, 20), Pakelaniec (1a, 1), Staniulaniec (1a, 6), ſtanulaniec (1a, 22), Walulaniec (1a, 10). Taková osobní jména jsou velmi vzácná. Téměř všechna mají protějšky s nepolonizovanou příponou — Gudonis (1a, 25), Iozoponis (1a, 55), Iurgionis (1b, 7), ſtanulonis (2b, 114), ſtasiulonis (1b, 13), Walulonis (1b, 6).

Přípona -aitis se v církevních knihách zapisuje různě. Vyskytují se osobní jména (byť velmi vzácně), u nichž ji písaři vůbec nezměnili: Jakubaitis (1a, 7, 11), Ianųzkaitis (1a, 11). Nejčastěji se však i v příponě mění na y, např.: Adamaytis (1a, 23), Jakubaytis (1b, 17; 2b, 119), Ionuſzkaytis (1b, 15), Meylukaytis (1a, 26), Minaytis (1a, 20), Tyżunaytis (1a, 50). Někdy (rovněž vzácně) se a v příponě mění na e: Jakubeytis (2b, 130). Zajímavé je, že i v případech, kdy toto osobní jméno označuje různé osoby, se zapisuje s příponou -eytis: Christophory Jakubeytis (1a, 1), Nicolaus Jakubeytis (1a, 4), Pauli Jakubeytis (1a, 3). Ačkoli jsou v pramenech zaznamenány i jeho podoby s jinými variantami přípony -aitis — Jakubaitis, Jakubaytis.

Pouze jedno osobní jméno má silně polonizovanou variantu této přípony, -oyc — Giedroyc (2a, 166). V první církevní knize označuje tři různé osoby — Jeorgius Giedroyc (1a, 20), Ioannes Giedroyc (1a, 52), Stanislai Giedroyc (1a, 7). Lze předpokládat, že jde o členy jedné rodiny (rodu) a že pramen zaznamenává již dříve polonizovanou podobu jejich druhého jména (nejspíše již příjmení).

3. Jasným znakem slovanské slovotvorby jsou osobní jména s příponami -ovič, -evič. Mohla se přitom, stejně jako všechna současná příjmení s těmito příponami, utvořit různými způsoby. Značná část z nich vznikla z patronymik, která se již od 15. století velmi často tvořila pomocí těchto přípon. Nepříčinila to vědomá tendence polonizovat litevská osobní jména, nýbrž sama

82

jazyková situace v tehdejším litevském státě. Jak známo, úředním jazykem písemností (nikoli mluveným jazykem) byla kancelářská slovanská řeč³⁰. Všechno, co se v historických dokumentech zaznamenávalo písemně, se tedy muselo řídit pravidly a požadavky tohoto jazyka. Proto se při tvoření patronymik upřednostňovaly a užívaly přípony běžné v kancelářské slovanské řeči -ovič, -evič. Jakmile se litevské dvoučlenné pojmenování začalo teprve utvářet, byla tak slavizována značná část našich osobních jmen různého původu. Byla rozšířena po celé období formování příjmení a většina z nich se postupně v příjmení proměnila.

Jak však dokládá celá historická antroponymie, do různých dokumentů se dostávala patronymika tvořená nejen příponami typickými pro kancelářskou slovanskou řeč -ovič, -evič. Poměrně dobře se v nich odráží také užívání přípon, které k tomuto účelu existovaly v litevštině (zejména nejčastějších - -aitis, -onis, -ūnas). Většina patronymik utvořených litevskými příponami se rovněž proměnila v příjmení. Připočteme-li k příjmením vzniklým z patronymik také příjmení utvořená z osobních jmen nepatronymického původu (starých dvousložkových jmen, různých přezdívkových jmen aj.), získáme téměř úplný obraz výsledku formování litevských příjmení. Ten však již v XVII, a ještě výrazněji v XVIII století a později znovu podstatně změnilo slavizování, které by nebylo správné zcela ztotožňovat s tím, o němž byla řeč výše.

V tomto případě byly litevské přípony osobních jmen, většinou již ustálených příjmení, nahrazovány slovanskými příponami -ovič, -evič. Ty se připojovaly také k příjmením, která patronymické přípony neměla. Jde o složitý a dosud málo prozkoumaný jev³¹. Dosud shromážděné údaje ukazují, že jeho příčiny mohly být různé. Nejdůležitější byly zřejmě dvě. Šlo o obecnou tendenci slavizovat všechna litevská osobní jména, kterou uskutečňovali písaři pořizující dokumenty a která často závisela na jejich svévoli. Druhým důvodem byla touha osob uváděných (zapisovaných) v dokumentech slavizovat svá příjmení litevského původu a tvoření, a zdůraznit tak své společenské postavení.

Část osobních jmen s příponami -ovič, -evič nemusí být utvořena v Litvě, nýbrž mohla být v různých dobách převzata z jiných jazyků, z fondu osobních jmen slovanských národů. Označovat je jednoduše za slavizovaná by bylo nepřesné.

Všechno, co zde bylo řečeno o způsobech, jimiž osobní jména s příponami -ovič, -evič vstupovala do litevského jmenného fondu, nemůže pomoci při posuzování každého jednotlivého takového osobního jména. Jde pouze o teoretické poznámky založené na výzkumu antroponymie různých století. Je třeba je mít stále na paměti nejen při rozboru osobních jmen v historických dokumentech, ale také při hodnocení současných příjmení.

Při rozboru tvoření osobních jmen bylo zmíněno, že odvozeniny s příponami -ovič, -evič jsou v obou církevních knihách vzácné. Vyskytly se pouze 113krát mezi 2121 různými osobními jmény. Aniž bychom spekulovali o tom, jak mohlo každé z těchto osobních jmen v kriaunské farnosti vzniknout, chtěli bychom upozornit na několik z nich. Jde o taková jména, u nichž lze s ohledem na celý kontext antroponymie církevních knih předpokládat, že byla nedávno slavizována, a nikoli převzata nebo jak

³⁰ Plg. Zinkevičius Z. Min. veik. P. 12–13.

³¹ Plačiau apie tai žr.: Maciejauskienė V. Lietuvių pavardžių susidarymas. P. 191–197.

83

vzniklými jinak. Například Bartoszewicz (1a, 30; 2a, 69) vedle osobních jmen téhož původu, avšak utvořených litevsky, užívaných ve farnosti: Bartašius (2a, 165), Bartašūnas (2a, 69). Srov. také Bartu̇žanas (1a, 27).

Blazewicz (1a, 28) — Blazey (1a, 3), Blazėjus (1a, 3).

Casimirų Budniewicz (1b, 2) — Casimiri Budnis (1a, 11). Zde se shodují i křestní jména. Vzhledem k tomu, že některá křestní jména byla v tomto období velmi častá, však nelze tvrdit, že jde o tutéž osobu.

Budrewicz (1a, 19) — Budris (1a, 10), Budrus (1b, 8).

Iacobus Butkiewicz (1b, 2) — Iacoby Butkun (1a, 8), Iacobi Butkus (1a, 25).

Dylewicz (2a, 105) — Dėlelis (2a, 10), Dylelis (1a, 55), Dilis (2a, 143), Dylis (1a, 38; 2a, 2).

Dziukiewicz (1a, 22) — Dziukis (1a, 38).

Gigielewicz (1a, 5) — Gigelis (2a, 40), Gigelis (1a, 39), Giegėlis (2a, 68).

Gudanowicz (2a, 106) — Gudanis (2a, 90), Gudas (2a, 11), Gudelis (2a, 70).

Janųzkiewicz (2a, 47), Januszkowicz (1a, 46) — Januszkaytis (1a, 10; 2a, 36), Januszkānis (2a, 93), Januszkutis (2a, 105), Jonuszkaytis (2a, 4).

Jųzkiewicz (2a, 162) — Jųzka (2a, 164), Jųzkanis (2a, 143).

Keyrewicz (2a, 145) — Kayrianis (2a, 157), Keyranis (2a, 165).

Kiszewicz (1a, 41) — Kiszunas (1a, 52).

Krapowicz (1b, 5) — Krapelis (1b, 2), Krapas (1b, 2).

Lukązewicz (1a, 9) — Lukąziunas (2a, 147).

Minkiewicz (1a, 46; 2a, 65) — Minkunas (2b, 118).

Patrewicz (1a, 39) — Putra (1a, 29).

Jteykiewicz (1a, 46) — Jteykunas (1a, 20).

Szymkiewicz (2a, 41) — Szymkunas (2a, 148).

Ioannes Szymkiewicz (2a, 148) — Ioannes Jųznka (2b, 109).

Urbanowicz (2a, 156) — Urbanonis (2a, 64), Urbanelis (2a, 56).

O vzniku dalších osobních jmen tohoto typu tvoření, např.: Arnawicz (1b, 18), Balukiewicz (1b, 16), Bogdanowicz (2a, 93), Danielewicz (2a, 27), Gamiewicz (1a, 10), Gryncewicz (1a, 43), Linkiewicz (2a, 1), Pązkiewicz (2a, 157), Pokulniewicz (2a, 41), ani o jejich polském původu nelze říci nic konkrétního.

4. Litevská osobní jména se slovanskými příponami typu -sk- mohla vzniknout pouze dvěma způsoby. Některá z nich jsou bezpochyby přejata ze slovanského jmenného fondu. Jiná jsou výsledkem slavizace našich osobních jmen. To platí i pro dnešní litevská příjmení. V období jejich nejintenzivnějšího utváření (XVI—XVII. století) byly přípony typu -sk- vzácné a rozhodně nemohly výrazněji ovlivnit podoby příjmení. Již utvořená litevská příjmení byla slavizována přidáním přípon -owski, -inski, -ski, -acki nebo jiných podobných. Ani zde však nelze všechna příjmení s uvedenými příponami rozdělit na přejatá a slavizovaná. Například příjmení Kazlauskas má v Litvě více než jeden a půl tisíce rodin. Je velmi obtížné určit, které z těchto příjmení jsou přejaté (srov. polské Kozłowski, běloruské Казлоўскі, ruské Козловский) a které slavizované přidáním přípony -auskas (srov. dnešní příjmení Kazlà, Kãzlas, Kazlỹs), nahrazením jí nějakou litevskou příponou (srov. příjmení Kazlėnas) nebo překladem litevského příjmení Ožėlis, Ožys, Ožiūnas či jiného podobného. Někdy to

84

mohou učinit členové kterékoli rodiny nesoucí toto příjmení, pokud si vypomohou osobními doklady předků nebo pečlivě prozkoumají zápisy v konkrétních historických pramenech.

V kriaunské farnosti nejsou osobní jména s příponami typu -sk- častá. Celkem jich bylo zaznamenáno 197. Pozornost upoutá skutečnost, že ve druhé církevní knize je jich téměř dvakrát více než v první. To nejspíše svědčí o sílící a intenzivnější slavizaci litevských osobních jmen.

Nejčastěji se nelze mýlit, když tvrdíme, že slavizovaná mohou být pouze -sk- osobní jména litevského původu s příponami tohoto typu, např.: Gayzowski (2a, 2), srov. příjmení Gaižys, Gaižius, spojované s litevským gaižùs „nechutně kyselý, hořký, trpký, palčivý, ostrý apod.“; Gulbinski (1a, 54), srov. příjmení Gulbinas, odvozené z litevského gulbìnas „samec labutě“; Kibickas (1a, 55; 2a, 7), srov. příjmení Kibus, které je nejspíše odvozeno z litevského kibà „přívěsek“, kìbis „ten, kdo se přichytí“; Kiersnowski (1a, 33), srov. příjmení baltského původu Kirsnis, Kirsnys; Naszlanski (1a, 53), srov. příjmení Našlas, Našlėnas, odvozená z litevského našlỹs, -ė; Pukniawski (1a, 23), srov. Puknys, Puknius, odvozená z litevského puknóti „brodit se“, pùknyti „funět, bručet, nadávat apod.“ či podobně; Szyrwinski (2a, 63), srov. příjmení Širvis, Širvys, odvozená z litevských širvis, širvùs, širvùs „šedý“.

O slavizaci přidáním přípon typu -sk- nebo jejich nahrazením za litevské svědčí nejspíše i případy, kdy se liší tvoření osobních jmen stejného původu zaznamenaných v církevních knihách (některá mají přípony typu -sk-, jiná mají litevské přípony nebo žádné), např.: Balczewski (2b, 132) a Balciūnas (1a, 7; 2a, 88), Balčiūnelis (1a, 12). Podobně lze porovnat i další osobní jména s probíraným způsobem tvoření:

Buſzynſki (2b, 136) – Busz (2b, 119).

Dylewſki (2b, 139) – Dilis (2a, 143), Ditėlis (2a, 10), Dylis (2a, 2), Dytelis (1a, 55). Srov. také již zmíněné osobní jméno Dylewicz (2a, 105).

Gimulski (2a, 26) – Girunas (2a, 18).

Gigielewski (2a, 80) – Gigelis (1a, 39), Gigielis (2a, 40). Srov. také Gigielewicz (1a, 5).

Iwanowski (2a, 45) – Iwan (2a, 83), Iwanelis (2a, 99), Iwonelis (2a, 28).

Iaczewski (1a, 1) – Joczysz (1a, 19).

Iankowſki (2a, 155) – Iankunas (1a, 18).

Ianowski (1b, 7) – Iananis (1a, 5).

Ianuszkowski (2a, 77) – Ianuszkaytis (1a, 10; 2a, 36), Ianuszkanis (2a, 93), Ianuszkutis (2a, 105), Ionuszkaytis (2a, 77). Srov. také Ianuzkiewicz (2a, 47).

Iurkowſki (2a, 95) – Iurkiela (2a, 38).

Kowalewski (1b, 12; 2a, 22) – Kawalis (2a, 108), Kawalūnas (2a, 73), Kawolunas (1a, 57; 2a, 32).

Kulicki (2a, 41) – Kulis (2a, 145), Kutelis (2a, 7).

Labecki (1b, 6) – Labas (1a, 15).

Laszewſki (1b, 6), Loszynski (1a, 44; 2a, 2) – Laszas (1a, 4), Laszelis (1a, 36).

Caſimirus Lupickas (1b, 6) – Casimini Lupeyka (1a, 34).

85

Mikolajewski (2a, 32) – Mikas (2a, 46), Mikotonis (2a, 4), Mikalonelis (2a, 35), Mikienas (2a, 52).

Narkowski (1a, 33) – Narkialo (1a, 21).

Petrulski (2b, 113) – Petrulenas (2a, 13).

Rudnicki (2a, 167), Rudziewicz (1a, 56; 2a, 7) – Rudokas (2a, 40), Rudakas (2a, 53).

Skardynski (1a, 46) – Skardyn (1b, 2).

Szakalinski (2a, 163), Szakalowski (2a, 31) – Szakalis (2a, 148).

Szymanowski (1a, 45) – Szymonis (1a, 32).

Werszynski (2a, 99) – Werszelis (2a, 16).

Woronecki (1a, 41; 2a, 92), Vronowski (1a, 18) – Warna (2a, 87), Warnas (2b, 137), Warnele (2a, 92), Warnelis (2a, 6).

Zylin[s]ki (1a, 10) – Zylis (1a, 7), Žylis (1a, 30), Žilelis (1a, 47).

Žabecki (1a, 50) – Žabas (1a, 4).

Žukow[s]ki (2b, 139) – Žukas (2a, 22).

Která z těchto osobních jmen s příponami typu -sk- jsou poslovenštěna jejich připojením nebo nahrazením jiných přípon jimi, a která jsou přejatá, nelze prakticky určit. Církevní knihy nemohou poskytnout přesné údaje pro závěry tohoto typu v oblasti antroponymie. Skutečnost, že tatáž osoba je v historických dokumentech z různých let zapisována různě, dokládá skutečné poslovenštění osobních jmen tím či oním způsobem. Celkový kontext antroponymie kriaunské farnosti však může být také alespoň částečným důkazem možnosti poslovenštění uvedených osobních jmen. Je těžké uvěřit, že vedle osobního jména užívaného ve farnosti bez přípony typu -sk- mohlo přejímáním vzniknout osobní jméno téhož původu (často baltského) s takovou příponou.

O vzniku osobních jmen s různými slovanskými příponami nelze téměř nic přesného říci v případech, kdy se ve farnosti nevyskytují jejich protějšky téhož původu, ale odlišné formace, např.: Borow[s]ki (2a, 163), Cymbarow[s]ki (2a, 96), Czurauskis (2a, 86), Geraje[s]ki (2b, 136), Grabows[s]ki (2a, 47), Gur[s]ki (1a, 5), Jablon[s]ki (1a, 11), Kamin[s]ki (2a, 144), Ligucki (1b, 20; 2a, 89), Lipicki (2a, 91), Lipski (1a, 24; 2a, 93), Lisowski (2a, 155), Szpakowski (2b, 122), Woynow[s]ki (2a, 157), Zablocki (1a, 2) a tak dále. Nezbývalo by než připustit, že všechna jsou přejatá. Ale je tomu skutečně tak?

5. Z. Zinkevičius při výzkumu antroponymie Vilniusu na počátku XVII. století přesvědčivě doložil převádění litevských osobních jmen do polštiny, např. Getežela — Žela[s]ka, Bepirštis — Be[s]pal[c]ik a podobně.³² Většina uvedených konkrétních případů poslovenšťování osobních jmen tohoto typu je skutečně nepochybná. Jsou zaznamenány ve zdroji, který není pro takový výzkum příliš vhodný, totiž v církevních knihách, kde není snadné určit totožnost osob označených uvedenými osobními jmény.

Osobní jména, jejichž srovnání může vést k podezření na poslovenštění převodem do polštiny (nebo ruštiny), se vyskytují také v církevních knihách kriaunské farnosti. Zde je několik takových paralel:

32 Zinkevičius Z. Cit. dílo. S. 105—111.

86

Borowski (2a, 163) – [zyteyka (2a, 15), Szyteykis (2a, 94). Posledně uvedená osobní jména lze ztotožnit se současnými příjmeními Šiležka, Šileška, Šileikis, která jsou nejspíše odvozena z litevského šilas „jehličnatý les rostoucí na písčitých místech, borový les; vesnice ležící v lesích apod.“ Srov. polské bór „borový les, les“³³, ruské бор „borový les, jehličnatý les, borový porost“³⁴.

Černis (2a, 95), Czernius (2a, 97), Czernelis (1a, 54) – lodis (1a, 13), lodeykis (1a, 2), lodeyko (2a, 149), lodele (2a, 160). Srov. současná příjmení Juodis, Juodeika, Juodeikis, Juodėlė a další, odvozovaná z litevského juodas, -a, a polského czarny, ruského чёрный „černý“³⁵.

Gurlſki (1a, 5) – Kalnelis (1a, 9). Srov. současná příjmení Kalnėlis, Kalnius, spojovaná s litevskými výrazy kálnas ar kalnius „obyvatel hory, horal“. K osobnímu jménu Gurlſki srov. polské góra, ruské гора „hora“.

Halawaga (2a, 146) – Galwete (2a, 75), Galwelis (2a, 14). Srov. současná příjmení Galvėlė, Galvėlis, která pocházejí z litevského galva a polského głowa, ruského голова „hlava“.

Kazłauskis (2a, 26), Kozłowski (2a, 43) – Ažis (2a, 86), Azielis (2a, 90), Azienas (1a, 31), Aſzkinis (1a, 5), Ozis (2a, 20), Ozelis (1a, 43), Ožienas (1a, 31), Oszkinis (1a, 44). Srov. současná příjmení Ažėlis, Aškminis, Ožys, Ožėlis, Ožkinis a další, spojovaná s litevskými výrazy ožys, ožka a polským kozioł, ruským козёл „kozel“.

Krulewicz (2a, 42) – Karalunas (1a, 7; 2a, 20), Karalus (1a, 51). Srov. současná příjmení Karaliūnas, Karalius, která nejspíše pocházejí z litevského karalius „titul vládce, monarchy v některých zemích“ a polského król, ruského король „král“.

Lisowski (2a, 155) – Plikielis (1a, 52), Plikialis (2a, 95), Plikžanis (2a, 105), Plikienas (2a, 53), Plikionis (2a, 57). Srov. současná příjmení Plikėlis, Plikionis a další, odvozovaná z litevských výrazů plikas, plikis a polského łysy, ruského лысый „plešatý“.

Mathiae Tumanin (1a, 20) – Mathaey Rukas (1a, 10), Christophori Rukanis (1a, 20). Srov. současné příjmení Rūkas, které vedle jiné možné interpretace původu může pocházet také z litevského rūkas „mlha, opar“. Při překladu mohlo vzniknout osobní jméno Tumanin, související s ruským туман „mlha, opar, hustá mlha“.

Rubalſki (1a, 3), Rybskiewicz (1a, 42) – Žuktenas (2b, 133), Žukklos (1a, 100), Žuklis (2b, 111), Žuklis (1a, 52), Žukelis (1a, 25). Srov. současná příjmení Žuklija, Žuklys, Žuklys, vzniklá z litevských výrazů žūklija „rybářský lov“, žūklys „rybář, lovec ryb“, a polského ryba „ryba“, rybaczyć „rybařit, lovit ryby“, ruského рыбак „rybář, člověk lovící ryby“.

Wroblewſki (2a, 153) – Žwirblis (1a, 50; 2a, 1), Zwierzblenas (2a, 74). Srov.

³³ Vaškevičiūtė V. Cit. dílo. S. 45.

³⁴ Lemchenas Ch. Cit. dílo. S. 119.

³⁵ I dále se používají slovníky polštiny a ruštiny uvedené v poznámkách 25 a 26.

87

současná příjmení Žvirblis, Žvirblįs se odvozují od litevského žvirblis a polského wróbel "vrabec", ruského воробей "vrabec".

Pozornost přitahuje ještě jedna skupinka osobních jmen. Již byla uvedena Balczewski (2b, 132) a Balciunas (2a, 88), Balciunelis (1a, 12), jako příklad možného polonizování, při němž jsou litevské přípony nahrazeny slovanskou příponou -evski. V obou církevních knihách se vyskytují také tato osobní jména: Bielicki (1b, 6), Bielinski (2a, 93), Bielūnas (1a, 44; 2a, 18), Bielunelis (1a, 44; 2a, 8), Bielus (1b, 16; 2b, 129) a Balciunas (1a, 7; 2a, 88), Balciunelis (1a, 12). Poslední dvě lze spojovat se současnými příjmeními Balčius, Balčiūnas a dalšími, odvozenými z litevského baltas, -a „bílý“. Nelze vyloučit možnost, že osobní jména s kořenem biel- jsou polonizovaná překladem (srov. polské biały „bílý“, ruské белый „bílý“).

Možná souvislost je také mezi osobními jmény [spiewokas (1a, 34; 2a, 27), [spiewa-kielis (1b, 1), Spiewakanas (2a, 47), odvozenými z polského śpiewak „zpěvák“, a Dainis (1b, 19). Poslední jméno lze spojovat se současnými příjmeními Dainys, Dainius, která pocházejí z litevského dainys, dainius „zpěvák“.

Jak ukázala uvedená osobní jména, při překladu litevského kořene se obvykle přidává také slovanská přípona, nejčastěji typu -sk-.

6. Většina fonetických i jiných projevů slavizace se odrazila v probíraných variantách osobních jmen. Někdy dokládají slavizaci různé intenzity. Například Rudak (1a, 21; 2b, 128) – Rudakas (2a, 53) – Rudokas (2a, 40). Spojíme-li tato osobní jména se současným příjmením Rudõkas, je zřejmé, že nejvíce slavizovaná je jeho první varianta Rudak. Nemá koncovku a litevské o bylo nahrazeno a. Ve druhé variantě se zachovala pouze tato fonetická záměna hlásek. Zde je ještě několik podobných případů: Pilat (2a, 62) – Pilatas (2a, 78) – Pilotas (2a, 32), srov. současná příjmení Pilotàs, Pilótas.

Spiewak (1b, 8, 7; 2a, 43) – [spiewakas (2a, 29) – [spiewokas (1b, 16; 2a, 36). Takové příjmení v současnosti není známo.

Popsané nápadnější případy různých podob slavizace dokládají, jak se mohla změnit některá litevská osobní jména. V době, kdy byly církevní knihy zapisovány (konec 17. až začátek 18. století), se většina z nich již musela proměnit v příjmení. Je tedy zřejmý vliv slavizace nejen na autentičnost podob části tehdejších příjmení z kriaunské farnosti, ale i současných příjmení, která se dochovala až do našich dnů.

Situace utváření příjmení

V době, kdy byly probírané církevní knihy zapisovány, tj. na konci 17. až počátku 18. století, již byla většina litevských příjmení ustálena³⁶. Tento závěr byl učiněn na základě výzkumu litevských pojmenování v historických dokumentech z 15.–18. století.

To znamená, že všechna osobní jména z druhého dvojčlenného pojmenovávacího

³⁶ Maciejauskienė V. Min. veik. P. 112.

88

jména (nebo alespoň jejich převážnou většinu) by bylo možné nazývat příjmeními. Získala tato osobní jména skutečně již nejdůležitější vlastnosti příjmení — dědí se a jsou společná všem osobám jedné rodiny?

Antroponymie církevních matrik není pro výzkum utváření příjmení příliš vhodným materiálem. Nenacházejí se v nich vedle sebe zapsaná dvoučlenná pojmenování otce a dětí, která jsou potřebná ke zjištění dědičnosti osobních jmen (uvádí se pouze jméno křtěného dítěte — chlapce či dívky). Kromě toho velmi časté zápisy matek novorozenců pouze křestním jménem neumožňují porovnat jejich druhá osobní jména s druhými osobními jmény otců novorozenců (tj. manželů uvedených žen). Proto ve většině případů nelze vyvodit závěr ani o tom, zda je osobní jméno společné všem členům jedné rodiny. Zápisy kmoter a kmotrů, kteří nemusí být spojeni žádným příbuzenským vztahem, také o existenci či neexistenci příjmení mnoho nevypovídají. Možnost najít údaje o utváření příjmení v matrikách oddaných je ještě menší. Zde zapsaná nevěsta a ženich nejsou spojeni příbuzenskými vztahy, a nemohou tedy mít ani nějaké společné osobní jméno. Svědky samozřejmě někdy mohli být manželé, bratr se sestrou apod., to však nelze zjistit.

Přestože se církevní matriky vedly po dlouhou dobu — přibližně 40 let — a jistě v nich mohou být zmíněny osoby z různých generací téže rodiny (rodu), jejich pojmenování nelze porovnat. Důvod je velmi prostý — není možné určit rodinné ani příbuzenské vztahy mezi osobami, které mají dokonce stejná druhá osobní jména. Kromě toho mohou být takovými osobními jmény bezpochyby označeni i lidé z různých rodin či rodů.

Chceme-li tedy odpovědět na otázku, zda se druhá osobní jména označující osoby, zapsaná v církevních matrikách, již proměnila v příjmení, či nikoli, nezbývá než je porovnat se současnými příjmeními, tj. zjistit, zda přetrvala až do dnešních dnů. To jsme také učinili. Výsledky srovnání jsou následující.

Z 1044 různých osobních jmen v první církevní matrice, vedené v letech 1678–1693, má 588 přesné protějšky mezi současnými příjmeními (tj. 56,3%). Některá z těchto současných příjmení jsou kromě jiných míst v Litvě zaznamenána v okolí Kriaun, Obeliai, Rokiškisu či jinde nedaleko farnosti. Je jich 235 (tj. 22,5%), např.: Abaris, Abarius, Adamonis, Aleksandravičius, Aleksūnas, Apvalainis, Augulis, Bajoras, Baltakys, Baltuška, Banys, Barzdą, Bendorius, Bermiūnas, Belūnas (Bielūnas), Bitinas, Blaževičius, Bruzgėlis, Budrėvičius, Budrys, Čėponis, Dabregą, Dainys, Daktūnas, Degutis, Deksnys, Didžiagalvis, Dilys, Dirda, Driskius, Dūda, Dūkas, Džiugelis, Gaidys, Gaižus, Galinis, Galvelis, Gārolis, Gaučys, Gavėnas, Gegėlis, Genys, Giedraitis, Gylis, Gindūlis, Girčys, Girūnas, Grabauskas, Grigōnis, Grincevičius, Gūdas, Gudelis, Gudōnis, Gulbinskas, Gurklys, Idas, Igaunis, Jāgminas, Jakubonis, Jonōnis, Jankūnas, Januōnis, Janušas, Januškevičius, Jasiulionis, Jocys, Jūodis, Jokubonis, Jukna, Juška, Karalūnas, Karalius, Karosą, Kašpōnas, Kavoliūnas, Kažemėkas, Kibilda, Kisielis, Kiškis, Kietis, Kižiūnas, Kiukys, Klišonis, Klišys, Kavaliauskas, Krāpas, Krisiūnas, Kulys, Kupčiūnas, Kurklėčius, Kūrmė, Kviliūnas, Lapienis, Lāsas, Latvēnas, Liaudōnskas, Laukys, Laurinavičius, Lėlis, Ličys, Likas, Likša, Lukosevičius, Lukšys, Maciūnas,

89

Matėkus, Matiejūnas, Matulėnas, Medželas, Mėginis, Mezginąs (Mezginis), Mickevičius, Merkys, Miežys, Mikalaūnas, Minkevicius, Motiejūnas, Morkūnas, Mūrma, Nākas, Nārbutas, Navikas, Pabėržis, Pagirys, Pakalnis, Paliuvonas, Paliulionis, Pauliūkas, Petrōnis, Pimpe, Petrauskas, Plepys, Plikėlis, Puōdzėlis, Puriuškis, Rāšis, Rāugas, Repšys, Rimėlis, Radzevičius, Ragėlis, Rudōkas, Satapluvis, Sirvydis, Skardinskas, Skeirys, Smalstys, Stanėlis, Stankūnas, Starkus, Stasiulionis, Stasiūnas, Strungys, Šermūkšnis, Širvinskas, Šlekas, Šlamas, Štāras, Švėdas, Talačka, Tijūnėlis, Trūmpa, Tumėnas, Uldūkis, Usėlis, Užkūrelis, Vaitekūnas (Vaitiekūnas), Valiūkas, Valiūlis, Varkalys, Vārma, Vedeikà, Virbalas, Verbiejus, Vigėlis, Viliys, Vilkas, Viņgelis, Virbalas, Zairys, Žemaitis, Žibōlis, Žilinskas, Žilys, Žylỹs, Žuklys, Žunka, Žvirblis a další. Lze tedy tvrdit, že tato současná příjmení rozšířená v okrese Rokiškis byla utvořena již koncem 17. století. Vznikla z osobních jmen užívaných v 17. století či dříve ve farnosti Kriaunos.

Ostatní současná příjmení, která se přesně shodují s osobními jmény z farnosti Kriaunos, byla zaznamenána dále, na různých místech Litvy. Je jich 353 (tj. 33,8%). Taková příjmení se mohla utvořit koncem 17. století právě ve farnosti Kriaunos a teprve později se rozšířit do jiných míst. Mohla však vzniknout také na jiných místech Litvy z tam užívaných osobních jmen.

456 ze všech různých osobních jmen zaznamenaných v první církevní matrice nemá přesné protějšky mezi současnými příjmeními. To představuje 43,5%. Je třeba vyvodit, že část osobních jmen užívaných ve farnosti Kriaunos se koncem 17. století ještě neproměnila v příjmení. Která to jsou? Především je třeba zmínit 116 osobních jmen (tj. 11,1%), která mají mezi současnými příjmeními protějšky téhož původu, avšak s odlišnou slovotvorbou. Ta jsou rozšířena ve farnosti Kriaunos a jejím okolí, např.: Bagdonėlis (1b, 5) – Bagdōnas, Baiorelis (1a, 44) – Bajōras, Balčiunėlis (1a, 12) – Balčiūnas, Baltakėlis (1b, 19) – Baltakys, Bielunėlis (1a, 44) – Belūnas, Bieliūnas, Dabagnėle (2a, 24) – Dabregà, Degutelis (1a, 47) – Degūtis, Didžiagaluwelis (1b, 19) – Didžiagalvis, Dytelis (1a, 55) – Dilys, Dyrdele (1a, 49) – Dirda, Garotelis (1a, 32) – Gārolis, Gaucielis (1a, 11) – Gaučys, Gawenelis (1a, 15) – Gaičnas, Grabawskielis (1a, 50) – Grabāuskas, Idelis (1a, 52) – Īdas, Igaunelis (1a, 23) – Īgaunis, Jakieba (1a, 30) – Jākas, Iankunelis (1a, 40) – Jankūnas, Iočielis (1a, 46) – Jocỹs, Kazamieķielis (1b, 19) – Kazėmėkas, Krapelis (1b, 2) – Krāpus, Krysiūnelis (1a, 47) – Krisūnas, Kutelis (1a, 39) – Kulys, Kurkletelis (1a, 54) – Kurkliėtis, Laszelis (1a, 36) – Lāsas, Laukiete (1b, 2) – Laukūs, Letelis (1a, 57) – Lėlis, Maciunelis (1a, 18) – Maciūnas, Markunelis (1a, 55) – Markūnas, Murmele (1b, 2) – Mūrma, Nakata (1a, 21) – Nākas, Narbutelis (1a, 54) – Nārbutas, Nawiķelis (1a, 35) – Nawikas, Pagirelis (1a, 47) – Pagirys, Paknelis (1a, 10) – Paknys, Petranelis (1a, 5) – Petrōnis, Puczkiela (1a, 53) – Pūčka, Sarqunelis (1a, 11) – Sarqūnas, Jtankunelis (1b, 15) – Stankūnas, Stasiunelis (1b, 18) – Stasiūnas, Strungielis (1a, 41) – Strungys, Jzyleykielis (1a, 39) – Šileikis, Jzlekielis (1a, 36) – Šlekas, Waynelis (1a, 45) – Vānius, Walukielis (1a, 39) – Valiūkas, Wilelis (1b,

90

12) — Vilys, Wirbaltelis (1b, 4) — Virbalas, Zameytelis (1a, 1) — Žemaitis, Zaukiele (1b, 4) — Žauka, Zaukà, Žilelis (1a, 47) — Žilys, Zukkelis (1a, 25) — Žuklys.

Jak je vidět, osobní jména ze 17. století mají zdrobňovací přípony -ėlis, -ė, -elis, -ė, zatímco současná příjmení je nemají. Při pojednání o tvoření osobních jmen bylo zaznamenáno, že vedle většiny odvozenin s příponami -ėlis, -ė, -elis, -ė jsou rozšířena také osobní jména téhož původu bez přípon, např.: Baioras, Balčiūnas, Baltakis, Dabreja, Didžiagalinis, Dylis, Dyrda, Garolis, Gawenas, Grabow[s]ki atd. Téměř všechna tato jména se proměnila v příjmení a dochovala se až do dnešních dnů. Naproti tomu příjmení vzniklých z výše uvedených odvozenin s příponami, zaznamenaných ve zkoumaných církevních matrikách, je málo (srov. výše uvedená Galėl is, Gudėlis, Plikėlis, Puodželis, Rimėlis, Ragėlis, Stanelis, Tijūnėlis, Ušėlis, Užkurėlis, Vigelis, Viņgelis). To vše svědčí o tom, že většina osobních jmen s příponami -ėlis, -ė, -ėlis, -ė užívaných v kriaunské farnosti a zaznamenaných v církevních matrikách byla pouze přechodná. A nejčastěji patrně odrážela neoficiální pojmenovávání osob³⁷. Skutečnost, že podobný jev byl zaznamenán i v jiných církevních matrikách, vede k domněnce, že v pramenech tohoto typu lze nalézt více dokladů takového pojmenovávání než v administrativních právních dokumentech.

O vypouštění patronymických přípon nejspíše svědčí tyto dvojice pramenných osobních jmen a současných příjmení: Barczanas (1a, 18) — Barčys, Bermianis (1a, 18) — Beržius, Bertasiunas (1a, 52) — Bertasius, Buyturidanies (1a, 11) — Būtuvidas, Būtuvydas, Buteýkonis (1a, 34) — Buteikis, Gaydzonis (1a, 42) — Gaidys, Girczonis (1a, 31) — Ginčys, Grigulunas (1a, 7) — Grigulis, Jakulanas (1a, 23) — Jakulis, Kuciūnas (1b, 19) — Kūčas, Macziulenas (1a, 27) — Mačiulis, Matiekunas (1a, 3) — Matiekus, Sapkunas (1b, 18) — Sapkà, Simonenas (1a, 33) — Simónis, Stajukūnas (1a, 18) — Stasiūkas, Trumpenas (1a, 55) — Trūmpa, Urbonenas (1a, 46) — Urbonas, Walulonis (1a, 41) — Valiūlis, Warkalenas (1b, 11) — Varkalys, Weyknius (1b, 7) — Veiknys.

Tato osobní jména s příponami -ėnas, -onis, -ūnas, užívaná na konci 17. století, lze samozřejmě vykládat dvojím způsobem: 1) šlo o patronymika, která se ještě neproměnila v příjmení (proto ani dnes v kriaunské farnosti taková příjmení nejsou); 2) mohlo již jít o ustálená příjmení, která později, například v 18. století, ztratila patronymické přípony³⁸ (právě tyto podoby se dochovaly až do dnešních dnů). Obě interpretace svědčí o tom, že na konci 17. století stále probíhalo utváření litevských příjmení a již vzniklé podoby příjmení se měnily a různě obměňovaly.

To patrně odrážejí také další dvojice osobních jmen z kriaunské farnosti a současných příjmení, např.: Dylewski (1b, 10) — Dilys, Laszew[s]ki (1b, 6) — Làšas, Loszynski (1a, 44) — Lāšas, Pukniaw[s]kis (1a, 23) — Puknys, Pūt[w]nius, Putrewicz (1a, 39) — Putrà, Daczew[s]ki (1a, 8) — Dačiūskas, Krasie-

³⁷ Podrobněji viz: Maciejauskienė V. Min. dílo. S. 88—89.

³⁸ Podrobněji o vypouštění patronymických přípon viz: Maciejauskienė V. Min. dílo. S. 151—169.

91

wicz (1a, 47) — Krasāuskas. Nebo: Blazėunas (1a, 3) — Blažiūnas, Ionelonis (1b, 18) — Jonėnas, Iozīunas (1a, 11) — Juozėnas, Kilutis (1b, 3) — Kīlius, Kīlas, Kylas, Labas (1a, 15) — Labėikis, Labėikis, Liciunelis (1a, 28) — Ličys, Maymiulis (1a, 57) — Mainėlis, Mikieniszkis (1a, 31) — Mikėnas, Mikolis (1a, 24) — Mīkas, Piworonis (1b, 14) — Pivorūnas, Raugutis (1a, 6) — Rāugas, Šipelis (1b, 16) — Sipāčičius, Skardyn (1b, 2) — Skārdīs, Skardīnskas, Skiras (1a, 8) — Skirānskis, Starkulis (1a, 13) — Starkus, Wigianis (1a, 20) — Vigėlis.

Ostatní osobní jména z první církevní matriky, která mají protějšky stejného původu, avšak odlišného utváření mezi současnými příjmeními, se od právě výše pojednaných 116 téměř ničím neliší. Je jich 150, tj. 14,3% všech různých osobních jmen v prameni. Současná příjmení, s nimiž jsou ztotožňována, jsou však zaznamenána nikoli v kriaunské farnosti či jejím okolí, nýbrž na různých jiných místech Litvy, vzdálenějších i bližších. Mohla tedy vzniknout z osobních jmen užívaných v 17. století v těchto místech, a nikoli v kriaunské farnosti. Proto se upustilo od podrobnějšího srovnávání podob takových příjmení a osobních jmen z církevních matrik z konce 17. století.

I v případech, kdy mají pramenná osobní jména přesné protějšky mezi současnými příjmeními, ale tato příjmení jsou rozšířena v místech vzdálených od kriaunské farnosti, lze závěry o proměně těchto osobních jmen v příjmení činit pouze s určitou mírou nejistoty. Například pramenné osobní jméno Dudele se ztotožňuje se současnými příjmeními Dudėlė, Dūdėlė, která jsou zaznamenána v Batakiai, Modžiūnai a Varėně. V okrese Rokiškis se nyní vyskytuje příjmení Dūdà. Je zcela možné, že vzniklo z osobního jména ze 17. století Dudele, které se tehdy ještě neproměnilo v příjmení (srov. výše zmíněné časté dvojice pramenných osobních jmen se zdrobňovacími příponami a současných příjmení bez nich). Takových případů lze najít i více, např.: Garniewicz (1a, 10) — Garnevičius (současné příjmení zaznamenané mimo kriaunskou farnost či její okolí) — Garnėlis (současné příjmení rozšířené v kriaunské farnosti či jejím okolí), Garulis (1a, 44) — Gārulis — Gārolis, Ienczuna (1a, 20) — Janczūnas — Jančūnas, Katinas (2a, 24) — Kātinas — Katináuskas, Kuprelis (1a, 54) — Kuprėlis — Kūprius, Labecki (1b, 6) — Labėckas — Labėikis, Labėikis, Margielis (1a, 48) — Margėlis — Márgis, Matulonis (1a, 43) — Matuliónis — Matūlis, Mikulis (1a, 22) — Mikūlis — Mīkas, Miszkiewicz (1b, 20) — Miškėvičius — Miškinis, Raugelis (1a, 14) — Raugėlis — Rāugas, Tyjunaytis (1a, 50) — Tijūnaitis — Tijūnas, Walukanis (1b, 2) — Valiukónis, Valiukonis — Valiūkas, Warnele (1a, 9) — Varnėlė — Várna, Wilkielis (1a, 11) — Vilkėlis — Vīlkas, Wilunas (1a, 12) — Vilūnas — Vilūjs, Zemaytelis (1a, 14) — Žemaitėlis — Žemaitis.

Část osobních jmen z první církevní matriky nemá žádné protějšky mezi současnými příjmeními. Jde o zaniklá litevská osobní jména užívaná v 17. století. Některá z nich patrně ještě nebyla příjmeními, a tedy ani dědičnými, druhými členy dvoučlenného pojmenování. Jiná již možná byla ustálenými příjmeními, která během 300 let oddělujících konec 17. století od současnosti z různých důvodů zanikla.

Takových osobních jmen je 153 (14,6%). Zde je jejich část: Aytonelis (1b, 9),

92

Auszkal is (1b, 4), Baltrakis (1a, 21), Bednorius (1a, 24), Berke|zewicz (1a, 20), Bizdelis (1a, 25), Bizdis (1a, 25), Byzdys (1a, 38), Blauje (1a, 6), Blaugiene (1a, 12), Blewgia (1a, 28), Blewgieła (1a, 20), Boieykaytis (1b, 7), Brawszka (1b, 17), Braw|zkiato (1b, 7), Brenu|ki|a (1b, 21), Ciotukas (1a, 56), Czałyka (1a, 28), dabaygunas (1a, 1), Dakielnis (1a, 9), Dalibogzntis (1a, 29), Dewinciunas (1a, 8), Dewincius (1a, 48), Dewintis (1a, 45), Digieskriewc (1b, 6), Dudnikas (1b, 3), Dudnikielis (1a, 33), Drusnelis (1b, 3), Fasci|zewski (1a, 25), Freyz (1a, 29), Gamulgis (1a, 40), Gieyweris (1b, 10), Ibercelis (1a, 12), Ignelis (1b, 7), Iktunelis (1b, 2), Jawndelis (1a, 21), Jaw|zka (1a, 19), Iodkalnis (1a, 11), Iodumnas (1a, 33), Jowidis (1a, 29), Iuntkun (1a, 6), Ka-paris (1a, 48), Kapazono] (1a, 20), Karziupanas (1b, 2), Kaziponas (1b, 13), Kazaponas (1a, 52), Kibalda (1a, 12), Kibinkle (1a, 56), Kiebil|kis (1a, 27), Kieblinkis (1a, 42), Kiedunelis (1a, 23), Kieska (1a, 52), Kluwenas (1b, 14), Koloezka (1b, 4), Kontygaylo (1a, 12), Kropiwnicki (1a, 27), Kupna (1a, 46), Kusmas (1a, 24), Ligmiskis (1a, 43), Ligumiskielis (1a, 49), Ligumiskzis (1b, 15), Lingumiskielis (1b, 4), Linguni|zkis (1b, 7), Lynkazintis (1a, 47), Litis (1b, 6), Lucifer (1a, 5), Maranowski (1a, 53), Medginis (1a, 53), Medzginas (1b, 14), Medzginis (1b, 16), Mer|kis (1a, 6), Merszkis (1a, 21), Migiejtis (1b, 5), Moyciunas (1a, 18), Montyġaylo (1a, 52), Namca (1a, 1), Nawkiela (1a, 21), Nukiele (1b, 5), Padak|za (1a, 11), Pakajzkis (1a, 23), Paraniz (1a, 22), Pawawartelis (1a, 5), Purpa (1a, 13), Purpela (1b, 12), Rarala (1a, 22), Reyner (1a, 22), Reyszbynis (1a, 18), Ryk (1a, 40), Rombalski (1b, 5), Rofkow|ki (1b, 3), Sikida (1a, 13), Skatmedus (1a, 28), Skinagun (1a, 21), Skircis (1a, 23), Skrinik (1b, 4), |piewakielis (1b, 1), Spiewokas (1a, 34), Stadlanis (1a, 15), Stangretonis (1a, 26), Staupeyka (1a, 5), Szakapilwis (1a, 19), |zesuta (1a, 50), |zykil|da (1a, 52), Szymaki|zunas (1a, 19), Szmelenas (1a, 27), Szolale| (1a, 14), Tereyra (1b, 12), Terera (1a, 11), Tril ipis (1a, 12), Udelonis (1a, 46), Waykniunas (1a, 14), Wayszwidis (1a, 47), Wayrudis (1a, 15), Warakale (1a, 10), Waszwidis (1b, 6), Wegminas (1a, 8), Wienazetis (1a, 23), Wizdewas (1a, 54), Wortibis (1b, 6), Wowa (1b, 4), Zagura (1a, 22), Zaguras (1a, 14), Zarnaytel (1b, 4), Zegundis (1a, 19), Zmekas (1a, 31), Zmekas (1a, 11), Zwieglis (1a, 54), Zvilunas (1a, 24), Zwunkieta (1a, 46).

Některá z těchto osobních jmen mohla být mimo jiné písaři silně zkomolena. Proto je nelze přesně rekonstruovat a porovnat s podobami ve zdroji ani se současnými příjmeními. Ostatně rekonstrukce 37 osobních jmen z první církevní knihy byla opuštěna. Jsou velmi polonizována či jinak zkomolena a jejich autentický tvar je prakticky nemožné určit bez větší míry chybovosti. Taková osobní jména představují 3,5% všech různých jmen.

Ve druhé církevní knize je 1077 různých osobních jmen. Přesné protějšky mezi současnými příjmeními má 687, tj. 63,7%. Tato kniha byla psána v letech 1691–1719. Lze tedy očekávat, že více osobních jmen z tohoto období se již proměnilo v příjmení. Ve srovnání s údaji z první církevní knihy jsou však patrné určité posuny — tam tato osobní jména představovala 56,3%.

Z uvedených 687 osobních jmen má 325 (tj. 30,1%) přesný protějšek mezi současnými příjmeními, která jsou kromě jiných míst rozšířena také v kriaunské farnosti

93

nebo v její blízkosti (v první knize tato osobní jména představovala 22,5% všech různých jmen). Zde je část z nich (již zmíněná jména, vyskytující se v první knize, se neopakují): Adamenas (2a, 42) — Adomėnas, Andruszkiewicz (2a, 68) — Andruškevičius, Araminas (2a, 165) — Araminas, Alkaciunas (2a, 58) — Alkočiūnas, Auk-sztolis (2b, 127) — Aukštuolis, Awgustinas (2a, 68) — Augustinas, Awksztakais (2a, 43) — Aukštakojis, Balciunas (2a, 88) — Balčiūnas, Baliulis (2b, 135) — Baliūlis, Baltrunas (1a, 48) — Baltrūnas, Baranowſki (2a, 152) — Baranauskas, Barſzis (2a, 162) — Baršys, Bartkus (2b, 137) — Bartkus, Borowſki (2a, 163) — Baráuskas, Braga (2a, 94) — Brogą, Brazelis (2a, 21) — Brazėlis, Brazunas (2a, 148) — Bražiūnas, Buteykis (2b, 125) — Buteikys, Butkus (2a, 146) — Butkus, Czelkis (2b, 130) — Čelkis, Czernis (2a, 95) — Černys, Czernius (2a, 97) — Černius, Czypas (2a, 98) — Čypas, Dąbrowski (2a, 74) — Dambrauskas, Danis (2a, 159) — Danys, Dapkus (2a, 152) — Dáṗkus, Devenis (2a, 92) — Devėnis, Dyszris (2a, 36) — Diržys, Dogis (2a, 42) — Dagys, Dulkie (2a, 147) — Dulkė, Gacionis (2a, 8) — Gacónis, Grygalunas (2a, 30) — Grigalūnas, Iakowicz (2a, 39) — Jakavičius, Jankowſki (2a, 155) — Jankauskas, Iawoyſz (2a, 25) — Jovaiša, Iodele (2a, 160) — Juodelė, Iokubaitis (2a, 29) — Jokūbaitis, Iuchna (2b, 114) — Juknà, Iurkiewicz (2a, 39) — Jurkėvičius, Iurkowſki (2a, 95) — Jurkauskas, Iuſzkiewicz (2a, 162) — Juškevičius, Kabwelis (2a, 35) — Kalvėlis, Kaminſki (2a, 144) — Kaminskas, Karnacżius (2a, 161) — Karnočius, Karpowicz (2a, 166) — Karpavičius, Kawalunas (2a, 73) — Kavaliūnas, Kazławskiſ (2a, 26) — Kazlauskas, Keleczius (2b, 142) — Kelėčius, Keſilis (2a, 143) — Kešylis, Kierſzulis (2a, 40) — Keršulis, Kiestutis (2a, 52) — Kęstutis, Kriwickas (2a, 77) — Kriwickas, Kuzma (2b, 134) — Kuzmà, Kwederas (2b, 130) — Kvedėras, Leykas (2a, 63) — Leikus, Lelis (2a, 14) — Lėlis, Loszynſki (2a, 2) — Lašinskas, Lukaſziunus (2a, 147) — Lukošiūnas, Mackiewicz (2a, 39) — Mačkevičius, Magila (2a, 77) — Magylà, Maiewski (2a, 76) — Majauskas, Mainele (2a, 151) — Mainėlis, Maletas (2a, 104) — Maletà, Markiewicz (2a, 86) — Markevičius, Maſilewski (2a, 144) — Masiliàuskas, Matulenas (2a, 17) — Matulėnas, Matulewicz (2a, 103) — Matusevičius, Mazielis (2a, 24) — Mažėlis, Meytus (2a, 23) — Meilus, Mekſzenas (2a, 144) — Mekšėnas, Meſzkiete (2a, 98) — Meškėlė, Mickunas (2b, 111) — Mickūnas, Mierkis (2a, 26) — Mierkis, Mierkys, Mikėnas (2a, 52) — Mikėnas, Mikſżis (2a, 99) — Mikšys, Mitaknis (2a, 156) — Milāknis, Miſiaunas (2a, 105) — Mišiūnas, Namaiuszka (2a, 149) — Namajuška, Narkunas (2a, 91) — Narkūnas, Nieniſzkis (2a, 158) — Neniškis, Puknius (2a, 81) — Pūknìus, Pumputis (2a, 165) — Pumputis, Puteykis (2a, 15) — Puteikis, Putra (2a, 2) — Putrà, Rogiński (2a, 11) — Ragińskas, Romanowski (2a, 46) — Ramanauskas, Jeraſin (2b, 128) — Serapinas, Skreb (2a, 147) — Skrebà, Skrebyś, Skrupſki (2a, 90) — Skrupskis, Stankiewicz (2a, 100) — Stankevičius, Stasiukelis (2a, 67) — Stasiūnėlis, Staſzelis (2a, 164) — Stašelis, Staſzys (2a, 5) — Stašys, Staſzkiewicz (2b, 139) — Staskevičius, Streẏkus (2a, 143) — Streikus, Swilus (2a, 101) — Svìlas, Szab.ſki (2a, 150) — Šabānskas, Szakalys (2a, 148) — Šakalys, Szydtowski (2a, 103) — Šidlauskas, Szyleykis (2a, 94) — Šilei-

94

kis, [zymkunas (2a, 148) – Šimkūnas, [zypas (2b, 139) – Šipas, [zruk]ztulis (2a, 166) – Šiukštulis, [zupinis (2a, 102) – Šiupinys, Tarwidz (2b, 136) – Tarvydis, Tawele (2b, 136) – Taurėlė, Tiunas (2a, 95) – Tiūnas, Towian]ki (2a, 161) – Taujūnskas, Tumonis (2b, 115) – Tumōnis, Urbanowicz (2a, 156) – Urbanavičius, Wayciūnas (2a, 99) – Vaičiūnas, Waykutis (2b, 129) – Vaikutis, Waynius (2a, 143) – Vainius, Wanagas (2a, 100) – Vānagas, Wo[li]w[ki (2a, 153) – Vasiliauskas, Waszkielis (2a, 65) – Vaškėlis, Werfzelis (2a, 16) – Veršelis, Wilutis (2a, 151) – Vilūtis, Witkow[ki (2a, 155) – Vitkauskas, Wittan (2a, 7) – Vitonis, Woyciakowski (2a, 108) – Vaicekauskas, Woytkiewicz (2b, 139) – Vaitkevičius, Wol[ki (2a, 166) – Valskys, Wroblew[ki (2a, 153) – Vrubliáuskas, Zawisza (2b, 127) – Zaviša, Zgrunda (2a, 144) – Zgrūnda, Žukas (2a, 22) – Žūkas, Żukow[ki (2b, 139) – Žukáuskas, Zurza (2a, 42) – Zurza. Tato osobní jména z pramenů se v letech 1691–1719 již proměnila v příjmení. Čas utváření uvedených současných příjmení tedy spadá do konce 17. století.

Osobních jmen, která mají přesné protějšky mezi současnými příjmeními, avšak ta jsou rozšířena v různých jiných částech Litvy, je 353. Tvoří 33,6% všech různých osobních jmen z druhé církevní knihy.

390 osobních jmen z druhé církevní knihy (tj. 35,9%) nemá mezi současnými příjmeními protějšky. Některá z nich lze ztotožnit s příjmeními stejného původu, ale odlišného tvoření. Ta jsou rozšířena také ve farnosti Kriaunos nebo v její blízkosti. Takových osobních jmen je 104, tj. 9,6%. I mezi nimi se vyskytuje značné množství podob odvozených zdrobňovacími, mazlivými nebo patronymickými příponami, které je později zřejmě ztratily. Dokládají to současná příjmení rozšířená ve farnosti i v jejím okolí, např.: Augustinas – Augustinėlis (2a, 25), Augustinienas (2a, 51), Augustinonė (2a, 36), Baliūlis – Balulenas (2a, 8), Bražiūnas – Bražiūnelis (2a, 27), Daratėnas – Daratenelis (2a, 3), Daunys – Daunimas (2a, 97), Drisiūnas – Dryšiūnas (2a, 148), Girčys – Girczelis (2a, 147), Karnōčius – Karnaczun (2a, 59), Laukis, Laukūkas – Laukiena, Palivonas – Palivonelis (2a, 20), Plepiš – Plepkas (2a, 153), Skardinskas – [skardynskielis (2a, 5), Staniulis – [staniulelis (2a, 23), Streikus – Streykunas (2a, 59) atd.

Takové paralely osobních jmen mimo jiné dokládají, že utváření příjmení ve farnosti Kriaunos pokračovalo ještě na počátku 18. století a že se postupně ustalovaly jejich konečné podoby.

Osobních jmen, která mají protějšky stejného původu, avšak odlišného tvoření mezi současnými příjmeními zaznamenanými dále od farnosti Kriaunos, je 128 (tj. 11,8%).

Ve druhé církevní knize je 126 osobních jmen (tj. 11,6%), která lze označit za zaniklá, např. (již dříve zmíněná osobní jména z prvního pramene se neopakují): Ble[zkus (2a, 150), Blij[zkus (2b, 133), Boni[zko (2a, 154), Brinczis (2a, 145), Butra (2a, 73), Buza (2a, 7), Dabunis (2a, 105), Derpskas (2a, 81), Dilawga (2a, 107), Eybudis (2a, 42), Gawza (2a, 149), Gera[zenow[ki (2b, 136), Gubtaris (2a, 57), Gito[zman (2a, 48), Kaparelis (2a, 22), Kasianacki (2a, 71), Kazieponelis (2a, 73), Kiawrunas (2b, 129),

95

Kuitis (2b, 126), Kutaukis (2a, 60), Kuparis (2a, 77), Kupciunzyntis (2a, 6), Medginelis (2a, 46), Midegunas (2b, 110), Minginanis (2b, 131), Minkštautis (2b, 137), Murklis (2a, 54), Mužyra (2a, 163), Niaukie (2a, 41), Osmolški (2a, 96), Pabaras (2a, 101), Pakerčis (2a, 54), Pekariūnas (2a, 70), Pietnikas (2a, 164), Plagie (2b, 122), Prowadzeviča (2b, 139), Purpsis (2a, 105), Pustnikas (2a, 106), Reymelis (2a, 94), Rytnebis (2b, 135), Ruckowski (2b, 136), Skybildo (2b, 117), Skirunas (2a, 47), Smegis (2a, 52), Spiewakganas (2a, 47), Suvin[k]tė (2a, 161), Szapowal (2a, 102), [zjupe]lis (2a, 7), [zju]rzulas (2a, 157), [zmej]zelis (2a, 147), Tūnožintis (2a, 90), Tokaldis (2b, 138), Wagniunas (2a, 1), Wayszwidelis (2a, 1), Wejbutis (2b, 118), Weykierys (2a, 25), Werbekas (2b, 131), Wiratelis (2a, 161), Wisdėwas (2a, 24), Wiwulski (2a, 54), Zelasko (2a, 144), Zmekielis (2a, 106).

32 osobních jmen z druhého pramene (tj. 2,9%), jejichž podoby jsou velmi nejasné, nebylo porovnáno se současnými příjmeními.

Závěrečné poznámky

1. Antroponomastický výzkum dvou církevních knih farnosti Kraujai, vedených v letech 1676–1719, dokládá, že v tomto období se dvojčlenné pojmenování mužů stalo normou. Z 6800 mužů uváděných v obou pramenech je pouze 40 pojmenováno jinak než dvěma osobními jmény. Prvním členem dvojčlenného pojmenování je křestní jméno. V té době se užívala pouze křesťanská jména. Druhým členem je příjmení nebo jiné osobní jméno, které je nahradilo.

Pojmenování žen bylo rozmanitější. Bylo to dáno specifiky pramenů, tj. církevních knih. Zřejmě v nich byla ustálena určitá formulace zápisu. Proto byly matky křtěných dětí nejčastěji uvedeny pouze křestním jménem. V první církevní knize je takto zapsáno 75% matek, ve druhé 83,96%. Ostatní způsoby jejich pojmenování jsou dvojčlenné.

Dvěma osobními jmény byly nejčastěji zapsány kmotry, a při registraci sňatku nevěsty a svědkyně. V obou církevních knihách bylo takto pojmenováno přibližně 98% těchto žen.

2. Tvoření osobních jmen v církevních knihách dokládá, že mužská osobní jména se v zásadě nijak neliší od dnešních příjmení. Vyskytují se všechny dnes známé litevské i slovanské patronymické a jiné přípony.

Četnost litevských patronymických přípon -onis, -ūnas, -ėnas v obou církevních knihách svědčí o jejich rozšíření právě v severovýchodní části Litvy. To mimo jiné potvrzují i výsledky předchozích výzkumů³⁹.

Neobvykle časté jsou zdrobňovací přípony osobních jmen -ėlis, -ė, -ėlis, -ė. Skutečnost, že většina odvozenin s těmito příponami má v obou pramenech také nepříponové protějšky, by mohla svědčit o tom, že utváření části příjmení v této farnosti ještě nebylo dokončeno, případně že se ještě neustálily jejich konečné podoby.

Tvoření ženských osobních jmen se v zásadě liší od současných příjme-

39 Srov. Maciejauskienė V. Rozšíření přípon litevských osobních jmen v 17. století // Otázky litevské lingvistiky. V., 1977. Roč. 17. S. 159–168.

96

tvorby. Dnes se zcela nepoužívají slovanské přípony -ova, -ovna, které jsou v obou církevních knihách velmi časté (jak známo, mužská osobní jména si do dnešního úzu „přinesla“ všechny slovanské prvky tvoření získané v průběhu několika staletí).

Ve spisovném jazyce se nepoužívají ani litevské přípony -yčia, -ūčia a další, které jsou v obou pramenech časté. Dnes jsou známy pouze v nářečích.

Litevská přípona -ienė (a velmi vzácně -užienė), užívaná v církevních knihách, propojuje tvoření ženských osobních jmen ve farnosti Kriaunos v 17.–18. století se současností.

Význam, užívání a četnost přípon ukazují, že osobní jména vdaných žen (křestních kmoter, svědkyň) se tvoří častěji pomocí slovanských přípon, zatímco u neprovdaných žen (matek kojenců, které se obvykle označují podle otce, a nevěst) pomocí přípon litevských.

Ve druhé církevní knize přibylo slovanských přípon – u mužských osobních jmen typu -sk-, u ženských -ova. To nejspíše svědčí o zesilujícím slovanském vlivu na litevská osobní jména.

3. Výzkum původu osobních jmen ukazuje, že 44,44% osobních jmen v první církevní knize a 40,38% ve druhé je litevského původu. Takových současných příjmení je podle odhadů 30%.

Mezi osobními jmény nelitevského původu jsou nejčastější ta, která vznikla z křestních jmen. V první knize tvoří 21,55% a ve druhé 25,06% všech různých osobních jmen. Ostatní pocházejí nejčastěji z apelativ různých slovanských jazyků. Jde o 9,48% osobních jmen v prvním a 12,34% ve druhém prameni.

Původ některých osobních jmen je nejasný nebo připouští různé interpretace.

4. Variabilitu osobních jmen určovaly lingvistické a častěji patrně extralingvistické okolnosti. Rozbor různých variant vyskytujících se v obou pramenech přesvědčivě dokládá vliv tohoto jevu na autenticitu rodových podob většiny litevských příjmení. Specifika církevních knih však neumožňují přesně určit, zda uvedené varianty skutečně vznikly z osobních jmen, která označovala tutéž osobu. Při hodnocení výzkumu variant proto nelze ztrácet ze zřetele ani určitou možnou míru nepřesnosti.

5. Antroponymie církevních knih dokládá také některé jevy slovanského vlivu na litevská osobní jména v tomto období.

Pozornost upoutává různorodá fonetická slovanská adaptace. Není však pravidelná. Střídají se podoby osobních jmen s koncovkami i bez nich. Některá osobní jména jsou v obou pramenech zapsána bez koncovek. Objevují se také slavizované litevské patronymické přípony -ūnas, -onis, -aitis. Byly nahrazeny příponami -uniec, -anis ir -aniec, -oyc.

Celkový kontext antroponymie církevních knih umožnil hodnotit některá osobní jména z pramenů s příponami -ovič, -evič nebo s -sk- jako poměrně nedávno slavizovaná s využitím uvedených přípon. Kromě toho bylo zaznamenáno i několik desítek možných případů slavizace překladem kořenů a kmenů osobních jmen.

6. Při srovnání různých osobních jmen z obou církevních knih se současnými příjmeními je patrné, že v prvním prameni má přesné protějšky mezi současnými příjmeními 56,3,% osobních jmen, zatímco ve druhém, sepsaném později, 63,7% osobních jmen.

97

ních příjmení. Z toho vyplývá, že část osobních jmen užívaných ve farnosti Kriaunos koncem 17. a počátkem 18. století se již mohla proměnit v příjmení. Jiná byla pouze dočasná, nedědičná a často patrně odrážela neoficiální pojmenování osob zaznamenávaných v církevních matrikách. To platí zejména o poměrně častých odvozeninách s deminutivními a hypokoristickými příponami -elis, -ė, -ėlis, -ė. Některá osobní jména užívaná v pojednávaném období zcela vymizela. Výsledky srovnání uvedených osobních jmen v pramenech se současnými příjmeními vedou k závěru, že koncem 17. a počátkem 18. století ještě ve farnosti Kriaunos nebyl završen proces utváření příjmení ani konečné ustálení jejich podob.

OSOBNÍ JMÉNA VE FARNOSTI KRIAUNOS

Shrnutí

Po analýze antroponymie ve dvou církevních matrikách z Kriaunos, vedených v letech 1676—1719, jsou v článku předloženy tyto nejdůležitější výsledky:

1. V tomto období se normou stalo dvousložkové pojmenování. V obou pramenech je ze 6 800 osob pouze 40 mužů uvedeno jedním jménem. První složkou dvousložkového pojmenování je křestní jméno, druhou příjmení nebo jiné osobní jméno, které je zastupuje.

Pojmenování žen bylo rozmanitější. Určovala to specifika pramenů, tj. církevních matrik. Matky novorozenců jsou zaznamenány jedním jménem, kmotry dvěma osobními jmény. V zápisech o uzavření manželství jsou pojmenování nevěst a svědků dvousložková.

2. Tvoření osobních jmen v církevních matrikách dokládá, že mužská osobní jména se v zásadě neliší od dnešních příjmení.

Tvoření ženských osobních jmen se však zásadně liší od současného tvoření ženských příjmení. Dnes se již vůbec neužívají slovanské přípony -ova, -ovna, které se často vyskytují v obou církevních matrikách. Ve spisovném jazyce se již neužívají ani litevské přípony -yčia, -ūčia, -aičia aj., které se často objevují v pramenech a jsou známy pouze v dialektech. Litevská přípona -ienė (velmi vzácně -uvienė), užívaná v církevních matrikách, spojuje tvoření ženských osobních jmen v 17.—18. století ve farnosti Kriaunos se současností.

3. Zkoumání původu osobních jmen ukazuje, že 44,44% osobních jmen v 1. knize a 40,38% ve 2. knize je litevského původu. V současnosti existuje přibližně 30% takových příjmení.

4. Variabilitu osobních jmen určovaly jazykové a často také mimojazykové příčiny. Různé varianty vyskytující se v obou pramenech jistě do jisté míry ovlivnily autenticitu podob většiny litevských příjmení.

5. V církevních matrikách lze pozorovat některé projevy polonizace litevských osobních jmen. Pozoruhodná je různorodá fonetická polonizace, která však není pravidelná. Liší se podoby osobních jmen s koncovkami i bez nich. Vyskytují se polonizované litevské patronymické přípony -ūnas, -onis, -utis. Byly přeměněny na -uniec, -anis nebo -aniec, -oyc.

Celkový antroponymický kontext církevních matrik umožňuje považovat některá osobní jména z těchto pramenů s příponami -ovič, -evič nebo -sk- za nedávno polonizovaná jména. Bylo zaznamenáno několik případů polonizace jmen

98

bylo poznamenáno, kde byly litevské kořeny přeloženy.

6. Při srovnání různých osobních jmen v obou matrikách s dnešními příjmeními lze zjistit, že 56,3% osobních jmen v 1. prameni a 63,7% ve 2. prameni má přesné protějšky mezi současnými příjmeními. Z toho lze vyvodit, že tolik osobních jmen se ve farnosti Kriaunos na konci 17. století a na začátku 18. století mohlo stát příjmeními. Jiná osobní jména byla provizorní, nebyla děděná a nepředstavovala v matrikách oficiální označení osob. Formování i konečná stabilizace podob příjmení tedy v tomto období ve farnosti Kriaunos ještě nebyly dokončeny.

99