KRONIKA INSTITUTU LITEVSKÉHO JAZYKA

1998

Struktura

Působilo 7 oddělení: oddělení Velkého „Slovníku litevského jazyka“ (vedoucí – doc. dr. Vytautas Vitkauskas), oddělení slovníků spisovného jazyka (zřízeno 16. 11. 1998, vedoucí – dr. Gertrūda Naktinienė), oddělení onomastiky (vedoucí – habil. dr. Vitalija Maciejauskienė), oddělení gramatiky (vedoucí – prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas), oddělení jazykové kultury (vedoucí – dr. Pranas Kniūkšta), oddělení terminologie (vedoucí – dr. Kazimieras Gaivenis), oddělení dějin jazyka a dialektologie (vedoucí – dr. Kazys Morkūnas); vydavatelská skupina (vedoucí – Audronė Stanislovaitienė).

Ředitelem Institutu je prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas. Zástupci ředitele jsou dr. Kazys Morkūnas (pro vědecké záležitosti) a Kęstutis Jurkūnas (pro všeobecné záležitosti). Vědeckým tajemníkem je dr. Artūras Judžentis (do 31. října) a Irena Andriukaitienė (od 2. listopadu).

Na konci roku 1998 pracovalo v Institutu 140 zaměstnanců, z toho 105 vědeckých pracovníků (37 vědců: 3 habilitovaní doktoři – profesoři, 5 habilitovaných doktorů, 5 doktorů – docentů, 24 doktorů).

Od 15. září byli přijati do doktorského studia v oboru filologie v oblasti humanitních věd, společného programu VDU a LKI financovaného Institutem: Jurga Girčienė, Alma Ragauskaitė, Algis Rubinas, Jolita Urbanavičienė (celkem studovalo 20 doktorandů).

Hlavní směry činnosti

Usnesením vlády Litevské republiky č. 825 ze dne 2. 7. 1998 byly stanoveny tyto hlavní směry činnosti Institutu:

1. Výzkum lexikologie, lexikografie a gramatické stavby litevského jazyka;

2. Výzkum dějin litevského jazyka, dialektologie a jazykových kontaktů;

3. Výzkum fungování litevského jazyka ve společnosti a terminologie.

Usnesením vlády Litevské republiky č. 457 ze dne 14. 4. 1998 získal Institut spolu s Univerzitou Vytautase Velikého na pět let právo zřídit doktorské studium a udělovat vědeckou hodnost doktora.

Usnesením vlády Litevské republiky č. 900 ze dne 20. 7. 1998 získal Institut spolu s Institutem litevské literatury a folklóru na pět let právo udělovat vědeckou hodnost habilitovaného doktora.

Nejdůležitější rozhodnutí rady Institutu

Předsedou rady je prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas, místopředsedkyní habil. dr. Nijolė Sl žienė, sekretářkou dr. Gertrūda Naktinienė.

250

Celkem se konalo 6 zasedání rady.

Na zasedání dne 28. ledna: 1) byla projednána koncepce Slovníku spisovné litevštiny; 2) byly upřesněny směry činnosti Institutu; 3) bylo schváleno k vydání toto: Nijolė Sližienė. Slovník valence litevských sloves. II(1); Zita Šimėnaitė. Frazeologie litevského jazyka, 1956–1997: Bibliografický soupis; 4) byla schválena komise pro atestaci v tomto složení pro rok 1998: předsedkyně – habil. dr. Nijolė Sližienė, členové: habil. dr. Saulius Ambrazas, doc. dr. Angelė Kaulakienė, dr. Pranas Kniūkšta, Marija Razmukaitė, Zita Šimėnaitė, dr. Aloyzas Vidugiris; 5) předsedou společné doktorské a habilitační komise LKI a VDU byl schválen habil. dr. Simas Karaliūnas.

Na zasedání dne 5. března: 1) byla schválena zpráva Institutu o vědecké činnosti za rok 1997 a plán na rok 1998; 2) bylo rozhodnuto navrhnout prof. habil. dr. Algirdase Sabaliauskase jako kandidáta na člena korespondenta Litevské akademie věd; 3) k vydání byla schválena publikace Institutu a vlastivědného spolku Vilniuské univerzity Homo sum. Slova Kazimierui Eigminui; 4) do společné doktorské a habilitační komise VDU a LKI byl místo habil. dr. Nijolė Sližienė zařazen doc. dr. Juozas Karaciejus; 5) bylo rozhodnuto navrhnout vedení, aby výši odměn, podpor a příspěvků poskytovaných zaměstnancům Institutu stanovovalo s ohledem na situaci a finanční možnosti Institutu.

Na zasedání dne 26. května: 1) bylo rozhodnuto zřídit v Institutu oddělení slovníků spisovného jazyka; 2) bylo schváleno rozhodnutí atestační komise atestovat asistenta oddělení onomastiky dr. Laimutise Bilkise na pět let jako vedoucího vědeckého pracovníka; 3) k vydání byly schváleny tyto publikace: Laima Grumadienė, Vida Žilinskienė. Frekvenční slovník současné psané litevštiny (v abecedním pořadí); Jonas Kruopas. Vybrané spisy; Informační bulletin jazykových doporučení 4; 4) byly schváleny sazby za vydavatelské práce Institutu prováděné na základě jednotlivých smluv; 5) bylo schváleno: složení společné doktorské komise LKI a VDU (habil. dr. Simas Karaliūnas (předseda), prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas (místopředseda), dr. Rūta Marcinkevičienė (sekretářka), dr. Artūras Judžentis, prof. habil. dr. Vytautas Kaminskas, prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas, prof. habil. dr. Albertas Rosinas, prof. habil. dr. Zigmas Zinkevičius); komise pro výběrové řízení na vedoucí oddělení (dr. Kazys Gaivenis, dr. Artūras Judžentis, habil. dr. Nijolė Sližienė); statut stipendia Evelinos Kolupailaitės Masiokienės; 6) bylo projednáno doplnění redakčních rad periodik Institutu.

Na zasedání dne 3. září: 1) byli zvoleni vedoucí oddělení: slovníků spisovného jazyka – dr. Gertrūda Naktinienė, dějin jazyka a dialektologie – dr. Kazys Morkūnas, onomastiky – habil. dr. Vitalija Maciejauskienė; 2) bylo schváleno k vydání periodikum Otázky litevské lingvistiky 39; 3) bylo schváleno: složení společné habilitační komise LKI a LLTI (prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas, prof. habil. dr. Kazys Grigas, prof. habil. dr. Vytautas Kubilius, prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas, prof. habil. dr. Leonardas Sauka, habil. dr. Nijolė Sližienė, habil. dr. Vytautas Vanagas); přijímací komise pro doktorandy Institutu (prof. habil. dr. Vy-

251

tautas Ambrazas (předseda), dr. Artūras Judžentis, prof. habil. dr. Albertas Rosinas, prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas, prof. habil. dr. Zigmas Zinkevičius); 4) byly upřesněny termíny ukončení doktorského studia doktorandek Onos Aleknavičienės, Jolanty Gelumbečkaitės a Vity Pranskūnaitės; 5) bylo změněno složení doktorské komise externí doktorandky Zity Šimėnaitė; 6) jako kandidát na jednorázové stipendium Evelinos Kolupailaitės Masiokienės byl navržen doktorand Edmundas Trumpa.

Na zasedání dne 21. října: 1) byla schválena rozhodnutí atestační komise a doktorské komise nově přijatých doktorandů; 2) k vydání byly schváleny tyto publikace Institutu: Doporučení pro úřední jazyk. Opravené a doplněné vydání; Informační bulletin jazykových doporučení 5; Terminologie 5; Sofija Kezytė. Bibliografie (sestavila Zita Šimėnaitė, redigoval Kazys Morkūnas); 3) bylo rozhodnuto navrhnout dr. Aloyzas Vidugirise na státní stipendium nejvyššího stupně a dr. Daivu Murulaitytė na státní stipendium pro mladé vědce; 4) do funkce vědecké sekretářky byla schválena Irena Andriukaitienė; 5) byly schváleny změny v redakčních radách publikací Institutu: místo doc. dr. Aldonase Pupkise byl do redakční rady Jazyková kultura zařazen prof. habil. dr. Vitas Labutis; do redakční rady Otázky litevské lingvistiky byl navíc zařazen prof. habil. dr. Axel Holvoet; do redakční rady Terminologie byla navíc zařazena prof. habil. dr. Valentina Skujinia; 6) byla schválena obecná část seznamu adresátů, jimž jsou zasílána shrnutí disertací obhajovaných v Institutu.

Na zasedání dne 2. prosince: 1) byly schváleny základy a zásady přípravy „Slovníku spisovné litevštiny“; 2) byl schválen habilitační výbor doc. dr. Vytautase Vitkauskase a upřesněn název habilitační práce – „Morfonemické jevy v litevských nářečích a jejich kolísání“; 3) k vydání byly schváleny tyto publikace: Otázky litevské lingvistiky 40, Jazyková kultura 71, Informační bulletin jazykových doporučení 6.

Vydavatelská činnost

Bilkis, Laimutis. Helonyma litevské prefixální derivace: Shrnutí doktorské disertace. Humanitní vědy, filologie, baltské jazyky (H 591). – V.: Lietuvių k. inst., 1998. – 22 s. – 100 výt.

Grumadienė, Laima, Žilinskienė, Vida. Frekvenční slovník současné psané litevštiny (v abecedním pořadí). – V.: Lietuvių k. inst., 1. vyd., 1998. – XXXVI, 474 s. – 250 výt.

Homo sum. Slova Kazimierasi Eigminasi / sestavili Klaudijus Driskius, Artūras Judžentis, Venantas Mačiekus; redigovali Kostas Aleksynas, Artūras Judžentis. – V.: Lietuvių k. inst., 1. vyd., 1998. – 297 s. – 1000 výt.

Jonas Kruopas a současná litevská terminologie (Program vědeckého semináře a teze příspěvků. Vilnius, 24. června 1998) / sestavil a redigoval Stasys Keinys. – V.: Lietuvių k. inst., 1. vyd., 1998. – 16 s. – 150 výt.

252

Kruopas, Jonas. Vybrané spisy / sestavili Stasys Keinys, Kazys Morkūnas, Algirdas Sabaliauskas. – V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos inst., 1998. – 555 s., [8] obr. příl. – 500 výt.

Jazyková kultura / redakční kolegium: Vytautas Ambrazas, Kazimieras Gaivenis, Pranas Kniūkšta (odpovědný redaktor), Vitas Labutis, Vitalija Maciejauskienė, Rita Miliūnaitė, Gertrūda Naktinienė; sestavila a k tisku připravila Albina Bataitytė. – V.: Lietuvių k. inst., 1. vyd., 1998. – Sešit 71. – 124 s. – 1500 výt.

Jazyková doporučení, informační bulletin 4. Červenec–prosinec 1996 / redigovala Rita Miliūnaitė, k tisku připravila Janina Vileikienė. – V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos inst., 1998. – 62 s. – 500 výt.

Jazyková doporučení, informační bulletin 5. Leden–červen 1997 / redigovala Rita Miliūnaitė, k tisku připravila Janina Vileikienė. – V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos inst., 1998. – 41 s. – 500 výt.

Jazyková doporučení, informační bulletin 6. Červenec–prosinec 1997 / redigovala Rita Miliūnaitė, k tisku připravila Janina Vileikienė. – V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos inst., 1998. – 50 s. – 500 výt.

Doporučení pro úřední jazyk / Lietuvių k. inst.; připravil P. Kniūkšta. – Opravené a doplněné vydání. – V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos inst., 1998. – 339 [1] s. – 5000 výt.

Litevský jazyk: badatelé a výzkumy: k připomenutí 150. výročí narození a 90. výročí úmrtí Kazimierase Jauniuse (Teze příspěvků konference Litevského jazykového institutu a Vilniuské pedagogické univerzity. 22.–23. října 1998) / sestavil Kazys Morkūnas. – V.: Lietuvių k. inst., 1. vyd., 1998. – 40 s. – 150 výt.

Otázky litevské jazykovědy. Sv. 39 / redakční kolegium: Kazys Morkūnas (odpovědný redaktor), Vytautas Ambrazas (zástupce odpovědného redaktora), Aina Blinkena, Vincentas Drotvinas, Axel Holvoet, Vitalija Maciejauskienė, Danguolė Mikulėnienė, Gertrūda Naktininė, Bonifacas Stundžia, Zigmas Zinkevičius; sestavili Danguolė Mikulėnienė, Kazys Morkūnas, Algirdas Sabaliauskas. – V.: Lietuvių k. inst., 1. vyd., 1998. – 275 s. – 500 výt.

Otázky litevské jazykovědy. Sv. 40 / redakční kolegium: Kazys Morkūnas (odpovědný redaktor), Vytautas Ambrazas (zástupce odpovědného redaktora), Aina Blinkena, Vincentas Drotvinas, Axel Holvoet, Vitalija Maciejauskienė, Danguolė Mikulėnienė, Gertrūda Naktininė, Bonifacas Stundžia, Zigmas Zinkevičius; sestavili Daiva Atkočaitytė, Rima Bacevičiūtė, Vilija Lazauskaitė, Asta Leskauskaitė, Kazys Morkūnas, Edmundas Trumpa. – V.: Lietuvių k. inst., 1. vyd., 1998. – 256 s. – 500 výt.

Razmukaitė, Marija. Litevská sufixální oikonyma: Shrnutí doktorské disertace. Humanitní vědy, filologie, onomastika (H 370). – V.: Lietuvių k. inst., 1. vyd., 1998. – 22 s. – 100 výt.

Sližienė, Nijolė. Slovník valenčního potenciálu litevských sloves. II (1) N–R. – V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos inst., 1998. – 325 s. – 1000 výt.

Šimėnaitė, Zita. Frazeologie litevského jazyka. 1956–1977 / red. Jonas Paulauskas. – V.: Institut litevského jazyka, 1. vyd., 1998. – 31 s. – 300 výt.

253

Terminologija / red. rada: Antanas Buračas, Kazimieras Gaivenis (odp. red.), Angelė Kaulakienė, Jonas Klimavičius (zást. odp. red.), Valentina Skujinia, Algirdas Smilgevičius. – V.: Institut litevského jazyka, 1. vyd., 1998. – Sešit 5. – 159 s. – 500 výt.

Valeckienė, Adelė. Funkční gramatika litevského jazyka. – V.: Institut vydávání vědecké literatury a encyklopedií, 1998. – 416 s. – 2000 výt.

Valiulytė, Elena. Syntaktická synonyma litevského jazyka: vyjádření místa, času a příčiny. – V.: Institut vydávání vědecké literatury a encyklopedií, 1998. – 427,[1] s. – 1000 výt.

Vidugiris, Aloyzas. Slovník zieletského nářečí / věd. red. Danguolė Mikulėnienė. – V.: Institut vydávání vědecké literatury a encyklopedií, 1998. – 846 [1] s. – 800 výt.

Finanční prostředky na vydání poskytlo Ministerstvo školství a vědy a Státní komise pro litevský jazyk při Seimasu Litevské republiky v rámci programu užívání a rozvoje státního jazyka na léta 1996–2005.

Počítačové knihy (první verze na kompaktních discích):

Litevská nářečí. Multimediální slovník (1. část). 1998.

Řešitelé projektu: Danguolė Mikulėnienė, Kazys Morkūnas, Aloyzas Vidugiris, Daiva Atkočaitytė, Asta Leskauskaitė, Edmundas Trumpa (LKI), Laimutis Telksnys, Kęstutis Juškevičius, Evaldas Ožeraitis (MII), Stasys Gutautas, Ignas Miniotas (Litevské muzeum lidového života).

Práci financovalo UNESCO.

Lietuvių kalbos tarmės. Chrestomatija. 1998.

Řešitelé projektu: Audra Zavadzkaitė, Asta Leskauskaitė, Edmundas Trumpa (LKI), Evaldas Ožeraitis (MII).

Práci financoval Státní fond pro vědu a studium.

Další publikace připravené pracovníky Institutu:

Kniūkšta, Pranas, Lyberis, Antanas. Školní slovník litevského pravopisu a přízvuku. – 6. vyd. – K.: Šviesa, 1998. – 367 s. – 10000 výt.

Příručka litevského jazyka / Bronius Dobrovolskis, Pranas Kniūkšta, Antanė Kučinskaitė, Aldona Paulauskienė, Asta Ryklienė, Bonifacas Stundžia, Danutė Tarvydaitė; sestavil Pranas Kniūkšta. – K.: Šviesa, 1998. – 543 s. – 10000 výt.

Školní slovník mezinárodních slov / Irena Ermanytė, Ona Kažukauskaitė, Jonas Paulauskas, Joana Pribušauskaitė, Janina Žiemytė. – 2. opr. a dopl. vyd. – K.: Šviesa, 1998. – 437 s. – 4000 výt.

Účast v tisku

Bylo publikováno 68 vědeckých článků (13 v zahraničních publikacích) a 113 popularizačních článků. Bylo vytištěno 40 konferenčních tezí.

254

Vědecké expedice

Oddělení dějin jazyka a dialektologie uspořádalo tři expedice: 24. června–5. července sbírali dialektologická data v okolí Daukšiů v okrese Marijampolė spolu se studenty Vilniuské pedagogické univerzity dr. Laima Grumadienė (vedoucí) a Vita Pranskunaitė; 7.–19. července sbírala podle dialektologických dotazníků data v okolí Viduklė v okrese Raseiniai Daiva Atkočaitytė (vedoucí) spolu se studenty Vilniuské pedagogické univerzity; 22.–31. července shromažďovaly nářeční materiál v okolí Kučiūnů v okrese Lazdijai Ona Aleknavičienė, Asta Leskauskaitė (vedoucí), Rima Bacevičiūtė a Edmundas Trumpa.

Různá jazyková a nářeční data byla sbírána také v okolí Biržů (dr. Gertrūda Naktienienė), Griškabūdise (Vilija Sakalauskienė), Ignaliny (Algis Rubinas), Kabėlių a Malkavy (Asta Žūkaitė), Kučiūnů a Veisiejů (Vilija Lazauskaitė), Šakiai (Rima Bacevičiūtė), Švėkšny (Adelė Judeikienė) a Veiviržėnů (dr. Irena Ermanytė). Několikrát se vypravili do Běloruska: v okolí Apso sbírali slova pro akademický Slovník litevského jazyka Vidmantas Kuprevičius a Asta Žūkaitė; v okrese Breslauja zapisoval místní litevská jazyková data dr. Kazys Garšva; litevské nářečí obyvatel okolí Varenava zkoumala Nijolė Tuomienė; zieteľským nářečím se zabývali dr. Kazys Morkūnas, Edmundas Trumpa a dr. Aloyzas Vidugiris.

Celkem pracovníci oddělení Velkého „Slovníku litevského jazyka“ shromáždili 2160 slov, kolegové z oddělení dějin jazyka a dialektologie přibližně 5000 nářečních jednotek a nahráli 50 hodin nářečních textů.

Konference, semináře

11.–12. února na semináři Státní jazyk a integrace (Estonsko, Lotyšsko, Litva), který uspořádala Státní komise pro litevský jazyk spolu s odborem regionálních problémů a národnostních menšin, přednesli příspěvky Vilija Lazauskaitė (Program užívání a rozvoje státního jazyka: vývoj a perspektivy), doc. dr. Danguolė Mikulėnienė (Status státního jazyka de jure a de facto: problémy jeho uplatňování a správy) a Asta Ryklienė (Jazyková kultura v rámci programu užívání a rozvoje státního jazyka).

10.–12. března vystoupili v baltské sekci XXVII. vědecko-metodické konference vysokoškolských učitelů a aspirantů v Sankt Peterburgu, kterou uspořádali profesor Leonardas Gercenbergas a aspirant Aleksejus Andronovas, také lingvisté z Institutu: Asta Leskauskaitė (Depalatalizace souhlásek a vokalismus přední řady v jihozápadních aukštaitských nářečích), Edmundas Trumpa (Reflexy skupin *tj, *dj v zieteľském nářečí a možnost dzūkavání) a dr. Artūras Judžentis (Struktura souvětí v gramatikách litevského jazyka).

255

24. dubna uspořádala Humanitní fakulta Šiauliaiské univerzity a dialektologické centrum seminář věnovaný 70. narozeninám Aldony Jonaitýtė Nářečí: výzkum a perspektivy. Jubilantce blahopřáli a na semináři přednesli příspěvky dr. Kazimieras Garšva (Lotyšské prvky v severní Litvě, další výpůjčky a společná slova), Vilija Lazauskaitė (K uvádění nářečních výrazů a jejich významů v DLKŽ), dr. Kazys Morkūnas (Výzkum litevských nářečí: historie a současnost), doc. dr. Vytautas Vitkauskas (Spojenectví nářečí?). Semináře se zúčastnil a jubilantce také blahopřál prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas, dr. Aloyzas Vidugiris.

20.–22. května se mezinárodní konference pořádané v Budapešti Směrem k evropské terminologii (Towards European Terminology) zúčastnila a příspěvek Zvláštnosti vývoje litevské fyzikální terminologie (Pecularities of the evolution of Lithuanian physics terminology) přednesla dr. Angelė Kaulakienė.

28. května uspořádal Ústavní odbor jazykové kultury v sále magistrátu města Vilniusu diskusní seminář Cizí prvky v médiích. Seminář vedly Jurga Girčienė a Asta Ryklyienė. Diskusí se zúčastnily a na otázky odpovídaly dr. Angelė Kaulakienė, habil. dr. Nijolė Sližienė, doc. dr. Danguolė Mikulėnienė a dr. Pranas Kniūkšta.

24. června na vědeckém semináři věnovaném 90. výročí narození Jona Kruopase Jonas Kruopas a současná litevská terminologie přednesli příspěvky prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas (Lingvista Jonas Kruopas), dr. Kazimieras Gaivenis (Terminologické názory J. Kruopase), doc. dr. Stasys Keinys (Terminologická díla J. Kruopase), dr. Angelė Kaulakienė (J. Kruopas – zastánce systematického a cílevědomého uspořádání fyzikální terminologie), doktorandka Albina Auksoriūtė (Slovníky Laurynase Ivinskise), dr. Jonas Klimavičius (Nit, vlákno, příze, příst, kroutit, házet, tkát). Teze příspěvků ze semináře vyšly v samostatné brožuře.

17.–21. srpna na letní akademii mladých baltistů Philologia Baltika’98 pořádané Institutem baltských studií Greifswaldské univerzity přednesli příspěvky dr. Laimutis Bilkis (Výzkum litevských helonym), Vytautas Kardelis (K jednomu případu adaptace slavismů), Gina Kavaliūnaitė (Problémy přípravy počítačové verze rukopisu Chylinského překladu Nového zákona).

28.–29. srpna přednesl habil. dr. Simas Karaliūnas na XII. mezinárodním kongresu slavistů v Krakově příspěvek K problematice utváření baltských a slovanských etnonym.

3.–4. října se Loreta Vaicekauskienė zúčastnila semináře na Kodaňské univerzitě určeného učitelům dánštiny ve Skandinávii a pobaltských zemích a přednesla příspěvek Postoj k cizím prvkům v Litvě a Dánsku.

8.–12. října se prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas na pozvání Milánské lingvistické společnosti zúčastnil mezinárodního kongresu „Lingvistika ve druhé polovině 20. století“ a přednesl příspěvek Neue Richtungen in der baltischen historischen Sprachwissenschaft.

9. října na konferenci věnované Jonu Jablonskému, kterou uspořádal ústavní odbor jazykové kultury a Katedra litevského jazyka Vilniuské univerzity, Nové jazykové jevy

256

kiniai ir jų vertinimas bylo přečteno sedmnáct příspěvků. Sedm z nich přednesli vědci Institutu: Jurga Girčienė Naujųjų svetimybių atitikmenys – darybos nauj-ažodžiai, dr. Angelė Kaulakienė Tikrosios ir tariamosios terminologijos naujo-vės, dr. Pranas Kniūkšta Žodžio darybinė ir darb(ybos) reikšmė, dr. Rita Miliūnaitė Nauji kalbos reiškiniai: natūralioji ir dirbtinė atranka, Asta Ryklienė Nekaitomi žodžiai dabartinėje lietuvių kalboje, Loreta Vaicekauskienė Svetimybių vertinimas: kalbos vartotojų požiūrio analizė a Ramunė Vaskelaitė Vidaus einamasis vietininkas dabartinėje publicistikoje. Kromě toho institutní lingvisté vedli také zasedání: první dr. Angelė Kaulakienė a dr. Pranas Kniūkšta, druhé Asta Ryklienė (společně s prof. habil. dr. Vitem Labutisem), třetí Jurga Girčienė (společně s prof. habil. dr. Kazimierem Župerkou). Teze konference vyšly v samostatné brožuře, rozšířené příspěvky mají být zařazeny do svazku Lietuvių kalbotyros klausimų, který připravuje oddělení jazykové kultury.

Ve dnech 22.–23. října uspořádal Institut společně s Vilniuskou pedagogickou univerzitou konferenciLitevský jazyk: badatelé a výzkumy u příležitosti 150. výročí narození a 90. výročí úmrtí Kazimierase Jauniuse. Na konferenci přednesli referáty tito vědci Institutu: dr. Gintautas Akelaitis (Syntaxe v „Gramatice litevského jazyka“ K. Jauniuse), dr. Kazimieras Garšva („Mumlající samohlásky“ severozápadních panevėžských nářečí: od K. Jauniuse k A. Girdenisovi), prof. habil. dr. Axel Holvoet (Litevské dativus cum infinitivo a lotyšské infinitivní vztažné věty), habil. dr. Saulius Ambrazas (Hlavní rozdíly ve tvoření podstatných jmen v litevštině a lotyštině), Audra Ivanauskienė (Hierarchie typů skloňování podstatných jmen v Postile M. Daukši), Evija Lipartė (Významy formy laukan a možné alternativy v litevských nářečích), Irena Andriukaitienė (Některé zvláštnosti vyjadřování barev srovnávacím spojením), doc. dr. Juozas Karaciejus (Znovu k interpretaci nářečních jevů ve Wolfenbüttelské postile), doc. dr. Danguolė Mikulėnienė (Vývoj přízvuku přídavných jmen se sufixem -iškas, -a), Daiva Atkočaitytė (Retrakce přízvuku v nářečí Viduklė), Vilija Lazauskaitė (Varianty přízvuku dvouslabičných podstatných jmen o-kmenového typu v jižních aukštaitských nářečích), Rima Bacevičiūtė (Zvláštnosti nízkých nezkrácených samohlásek v nářečí Lukšiai), dr. Laima Grumadienė (Mezinárodní slova ve „Frekvenčním slovníku současné psané litevštiny“, 1997). Konference se zúčastnili a referáty přednesli také hosté z Estonska, Lotyšska, Polska a Ukrajiny. Teze konference vyšly v samostatné publikaci.

Dne 6. listopadu se mezinárodní konference na Vilniuské univerzitě Den Jona Kazlauskase: témata historické gramatiky zúčastnili také vědci Institutu. Prof. habil. dr. Axel Holvoet přednesl referát Některé zvláštnosti pasivního rodu v litevštině a lotyštině a konstrukce s nominativem objektu.

Dne 19. listopadu uspořádala Státní komise pro litevský jazyk při Seimasu Litevské republiky seminář Jazyková úprava: tradice a současnost, věnovaný 10. výročí obnovení postavení státního jazyka. Referáty přednesli Asta Ryklienė (Fakta a čísla o programu užívání a rozvoje státního jazyka na léta 1996–2005

257

programu), Vilija Lazauskaitė (Perspektivy programu užívání a rozvoje státního jazyka na léta 1996–2005), doc. dr. Danguolė Mikulėnienė (Poučení z desetiletí jazykové obrody), dr. Rita Miliūnaitė (Dočasné a šířící se novinky), Jurga Girčienė (Nová cizí slova: variantnost a možnost volby), dr. Pranas Kniūkšta (Názvy organizačních složek firem), doc. dr. Laima Grumadienė (Prevence jazykových chyb v rozhlasovém projevu).

Dne 17. prosince přednesl prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas na vědecké konferenci Sūduva při budování litevského státu, která se konala v Marijampolė, referát Sūduva a spisovná litevština.

Dne 18. prosince přednesl doc. dr. Juozas Karaciejus na Akademii věd referát Jazykové zvláštnosti katechismu Merkelise Petkevičiuse. Akce se konala u příležitosti 400. výročí vydání této knihy.

Stáže a služební cesty

Od 8. října 1997 do 31. července 1998 doktorandka Institutu Evija Lipartė absolvovala stáž na Anglistickém institutu Lipské univerzity u profesorky Susan Olsen.

Od 1. února do 5. července Gina Kavaliūnaitė studovala se stipendiem nizozemského ministerstva školství na Svobodné univerzitě v Amsterdamu. Navštěvovala přednášky o starší a současné nizozemské literatuře a jazyce a složila zkoušku z nizozemštiny 17. století.

Od 1. dubna do 1. června Ramunė Vaskelaitė absolvovala stáž na univerzitě v Perugii se stipendiem italské vlády, které získala ve výběrovém řízení Ministerstva vědy a studií.

Od 1. dubna do 30. června Vytautas Kardelis absolvoval stáž na univerzitě v Münsteru a přednášel studentům baltistiky o litevské dialektologii („L itauische Dialektologie“).

Od 1. dubna do 30. června Loreta Vaičekauskienė absolvovala stáž na Kodaňské univerzitě se stipendiem určeným na podporu doktorandů z pobaltských zemí.

Ve dnech 16.–17. dubna se dr. Artūras Judžentis zúčastnil mezinárodního sympozia Balticum 98. Politika – hospodářství – kultura, které uspořádal Institut baltistiky Greifswaldské univerzity.

Ve dnech 17.–21. srpna se doktorandka Jolanta Gaivenytė zúčastnila 15. letní školy terminologie, která se konala ve Vídni. Navštěvovala přednášky o standardizaci termínů a řízení terminologické práce a učila se pracovat s počítačovou terminologickou databází „Multiterm“.

Ve dnech 1.–10. října absolvoval prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas stáž v Itálii na pozvání Parmy univerzity; zajímal se o výzkum a vydávání starých litevských památek.

2.–7. listopadu Vidas Garlauskas pracoval v knihovně Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni, kde se seznámil s archivy křižáků.

258

Další akce

30. ledna byli pracovníci Institutu pozváni do Litevského centra lidové kultury. Jeho vedení jim povědělo o činnosti Centra, jeho sbírce nářečních nahrávek a ukázalo jim archivy. Bylo dohodnuto, že v budoucnu budou více spolupracovat při výzkumu duchovní kultury národa.

24. února přednesl profesor Jochen Dieter Range na Vilniuské univerzitě přednášku Litevská identita, patriotismus a nacionalismus v multietnickém a multikulturním státě. Přednášku vyslechli a s profesorem diskutovali také pracovníci Institutu.

25. února se vzpomínkové akce pořádané v Kaunasu Muzeem litevské literatury Maironise u příležitosti 95. výročí narození Viktora Falkenhahna zúčastnil prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas. Na vzpomínkové akci vyprávěl o osobnosti tohoto německého vědce a jeho vztazích k Litvě.

2. dubna byly v sále Litevského ústavu literatury a folkloru představeny publikace z druhé poloviny roku 1997 a z počátku roku 1998, které napsali nebo sestavili vědci Institutu.

30. dubna se diskuse pořádané na Akademii věd Informatika pro humanitní vědce, na níž přednesl referát a diskusi řídil akademik Laimutis Telksnys, zúčastnili a vystoupili prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas a doc. dr. Danguolė Mikulėnienė.

4. května dr. Artūras Judžentis vyprávěl pracovníkům Institutu o baltistickém ústavu Univerzity v Greifswaldu a sympoziu, které se tam konalo, Symposium Balticum 98.

4. května na slavnosti vilniuské řeči Litevské slovo, jantarový paprsku na rtech vystoupili dr. Pranas Kniūkšta, habil. dr. Nijolė Sližienė, dr. Elena Valiulytė a doc. dr. Vytautas Vitkauskas.

26. května se v oddělení dějin jazyka a dialektologie konala porada dialektologů Institutu a vysokých škol o výzkumu nářečí a shromažďování dalších jazykových údajů. Poradu vedl dr. Kazys Morkūnas.

18. září na pořádaném doktorandském semináři vyprávěli dr. Laimutis Bilkis, dr. Birutė Kabašinskaitė, doktorandka Gina Kavaliūnaitė a dr. Virginija Vasiliauskienė o letní akademii mladých baltistů pořádané na Univerzitě v Greifswaldu dr. Christianou Schillerovou a prof. dr. Jochenem Dieterem Rangem.

26. září se v sále Litevského ústavu literatury a folkloru sešli příznivci a blízcí spolupracovníci dr. Kazimierase Eigminase, aby u příležitosti vydání knihy Homo sum. Slova Kazimierui Eigminui zavzpomínali na zesnulého a na dny, které s ním strávili.

29. září na slavnosti Smutná je ta věčná modlitba za jazyk se o své vzpomínky na profesora Juozase Pikčilingise podělili dr. Pranas Kniūkšta a doc. dr. Vytautas Vitkauskas.

23. října byla v sále rokiškiské knihovny představena kniha Homo sum. Slova Kazimierui Eigminui. Na akci se o své vzpomínky na život zesnulého

259

Práce si rozdělili sestra Kazimierase Eigminase, dr. Antanas Balašaitis, asistent Vidmantas Kuprevičius a dr. Aloyzas Vidugiris.

4. listopadu se porady Perspektivy litevské terminologie techniky 21. století, která se konala v Malém sále Litevské akademie věd, zúčastnili dr. Jonas Klimavičius a doc. dr. Danguolė Mikulėnienė.

17. listopadu se v Klubu spisovatelů konala beseda Neustálá starost o jazyk. Příspěvky na ní přednesli předsedkyně Státní komise pro litevský jazyk při Seimasu Litevské republiky, doc. dr. Danguolė Mikulėnienė, a vedoucí Jazykové inspekce Státní komise pro litevský jazyk Donatas Smalinskas. V diskusi vystoupili dr. Jonas Klimavičius a doc. dr. Vytautas Vitkauskas.

18. listopadu byla v knihovně Litevské akademie věd otevřena výstava Ve znamení Programu, na níž byly vystaveny publikace vydané z prostředků Programu pro užívání a rozvoj státního jazyka na období 1996–2005. Na zahájení promluvili doc. dr. Danguolė Mikulėnienė a ředitel Institutu, prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas.

18. listopadu bylo slavnostním večerem v Paláci litevských umělců připomenuto 10. výročí obnovení statusu státního jazyka. Na večeru promluvila předsedkyně Státní komise pro litevský jazyk při Seimasu Litevské republiky, doc. dr. Danguolė Mikulėnienė.

2.–4. prosince představilo nakladatelství Litevského jazykového institutu své nejnovější publikace na knižním veletrhu, který se konal v Litevské technické knihovně. Veřejnost se seznámila se specifiky práce nakladatelství – s redigováním složitých textů v litevštině i cizích jazycích (angličtině, němčině, ruštině, polštině, lotyštině, češtině aj.) a také s vytvořenými počítačovými fonty pro dialektologii a onomastiku a pro vydávání starých litevských písemných památek.

Hosté Institutu

13. února přednesl profesor Guido Michelini v Institutu přednášku Vztah Mažvydových hymnů k německému prameni.

25. února v sále Ústavu litevské literatury a folkloru kulturní atašé Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Litvě, pan Carsten Rüpke, a ředitel Institutu baltských studií Univerzity Ernsta Moritze Arndta v Greifswaldu (Německo), profesor Jochen Dieter Range, slavnostně předali Litevskému jazykovému institutu cenný dar – kritické výmarské vydání spisů Martina Luthera (dvanáct svazků německé Bible): D. Martin Luthers Werke. Kritische Gesamtausgabe (Weimarer Ausgabe). Abt. III: Die deutsche Bibel. Bd. 1–12. Tato Bible je pramenem mnoha starých litevských písemných památek a je nezbytná pro výzkum staré litevštiny, literatury a kultury. Dosud toto kompletní vydání Bible v Litvě nebylo k dispozici. Dar tvoří 15 knih velkého formátu a jeho hodnota činí 2 232 německých marek. Hostům srdečně poděkovali ředitel Institutu, prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas, a předseda Rady, prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas.

260

6. října Institut navštívil profesor Antanas Kimas.

21.–24. října Institut navštívili profesoři Anatolij Nepokupnyj z Ukrajiny a Wojciech Smoczyński z Polska. Hosté se zajímali o vědeckou činnost Institutu a jeho nejnovější publikace; na konferenci Lietuvių kalba: tyrėjai ir tyrimai přednesli referáty.

22.–23. října navštívil Institut estonský lingvista dr. Lembit Vaba, který v současnosti působí ve Finsku na univerzitě v Tampere. Na konferenci pořádané Institutem a Pedagogickou univerzitou přednesl referát Apie Kazimiero Jauniaus Baltijos suomių kalbų etimologijas (Par Kazimiera Jauna Baltijas somu valodu etimoloģijām). Na uvedené konferenci přednesly referáty také hostky z Lotyšska Ilga Jansone, Lidija Leikuma, Everita Milčonoka a Anna Stafecka.

7. prosince navštívil vedení Institutu prof. dr. Jochen Dieter Range. Byly projednány možnosti a perspektivy vědecké spolupráce.

Lidé a data

1. ledna oslavil 70 let významný badatel v oblasti slovníků K. Sirvydase, lexikograf a dlouholetý pracovník Institutu dr. Kazimieras Pakalka. Jubileum kolegy bylo připomenuto 10. ledna na odpoledním setkání pořádaném na slovníkovém oddělení.

9. ledna oslavil 75 let neúnavný lexikograf a významný badatel v oblasti litevské frazeologie dr. Jonas Paulauskas. Jménem pracovníků Institutu poblahopřál jubilantovi ředitel prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas.

9. února popřáli kolegové a přátelé v oddělení slovníků lexikografce dr. Klementině Birutė Vosylītė k jejím 60. narozeninám.

21. dubna obhájil doktorand Institutu Laimutis Bilkis na veřejném zasedání společné doktorské komise LKI a VDU disertační práci Lietuvių priesaginės darybos helonimai z oboru doktorského studia (humanitní vědy, filologie, baltské jazyky, H 591). Doktorská komise: předseda a školitel – prof. habil. dr. Aleksandras Vanagas (1993–1995), habil. dr. Vitalija Maciejauskienė (LKI, humanitní vědy, filologie, baltské jazyky, H 591); členové – doc. dr. Laimute Balode (Institut lotyšského jazyka, Helsinská univerzita, humanitní vědy, filologie, baltské jazyky, H 591), habil. dr. Simas Karaliūnas (VDU, humanitní vědy, filologie, baltské jazyky, H 591), prof. habil. dr. Antanas Pakerys (VPU, humanitní vědy, filologie, litevský jazyk, H 592), prof. habil. dr. Zigmas Zinkevičius (Ministerstvo školství a vědy, humanitní vědy, filologie, baltské jazyky, H 591). Oponenti: habil. dr. Saulius Ambrazas (LKI, humanitní vědy, filologie, baltské jazyky, H 591), prof. dr. Vincentas Drotvinas (VPU, humanitní vědy, litevský jazyk, H 592).

Laimutis Bilkis se v roce 1998 stal členem Mezinárodní rady onomastických věd (International Council of Onomastic Sciences).

4. července prezident Litevské republiky udělil prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas Řád velkoknížete Gediminase IV. stupně.

261

6. července dr. Klementina Vosytė byla rozhodnutím Ministerstva kultury za vědeckou a kulturní činnost oceněna medailí krále Mindaugase.

29. září byl v kostele sv. Jana významnému německému baltistovi prof. dr. Friedrichu Scholzovi slavnostně udělen čestný doktorát Vilniuské univerzity. Slavnosti se zúčastnili také vědci z Institutu.

4. listopadu Litevský národní fond (USA) oznámil, že stipendium Eveliny Kolupailaitė Masiokienė na rok 1998 bylo uděleno doktorandovi Edmundasi Trumpovi.

23. listopadu popřál jménem Institutu členovi Rady, literárnímu vědci prof. habil. dr. Vytautasovi Kubiliusovi k 70. narozeninám ředitel prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas.

24. listopadu vědecká pracovnice Oddělení vlastních jmen Marija Razmukaitė obhájila v externím řízení na veřejném zasedání společného doktorandského výboru LKI a VDU disertační práci Lietuvos priesaginiai oikonimai (humanitní vědy, filologie, onomastika, H 370). Doktorandský výbor: předseda a vedoucí práce – habil. dr. Simas Karaliūnas (VDU, humanitní vědy, filologie, onomastika, H 370), členové – habil. dr. Vitalija Maciejauskienė (LKI, humanitní vědy, filologie, onomastika, H 370), habil. dr. Saulius Ambrazas (LKI, humanitní vědy, filologie, baltské jazyky, H 591), prof. dr. Vincentas Drotvinas (VPU, humanitní vědy, filologie, litevský jazyk, H 592), doc. dr. Alvydas Butkus (VDU, humanitní vědy, filologie, onomastika, H 370). Oponenti: prof. habil. dr. Zigmas Zinkevičius (LKI, humanitní vědy, filologie, baltské jazyky, H 591), doc. dr. Grasilda Blažienė (VPU, humanitní vědy, filologie, onomastika, H 370).

7. prosince nařízením předsedy vlády Litevské republiky č. 387 bylo dr. Aloyzui Vidugiriui přiznáno státní stipendium nejvyššího stupně na roky 1999 a 2000.

25. prosince oslavil dr. Aloyzui Vidugiriui 70 let. Výročí bylo připomenuto 29. prosince na Oddělení dějin jazyka a dialektologie. Váženému jubilantovi blahopřáli kolegové, přátelé a členové Jazykového spolku.

Irena Andriukaitienė

Artūras Judžentis

262