ACTA LINGUISTICA LITHUANICA

XLVIII (2003), 137–142

O jedné sémantické funkci genitivu

ELENA VALIULYTĖ

Litevský jazykový institut, Vilnius

Článek se zabývá litevskými konstrukcemi typu gauti (ką nors) dovanų. Genitiv vyskytující se v takových konstrukcích je třeba odlišovat od genitivu jakožto pádu předmětu (střídajícího se s akuzativem). Autorka tvrdí, že odráží sémantickou funkci odlišnou od funkce předmětu (pacienta); tato funkce je zde definována jako funkce „motivu“.

1. Ve litevštině se slovesné věty s akuzativem a genitivem liší lexikálním vyjádřením a sémantickou stavbou. V Gramatice současné litevštiny jsou uvedeny dvě varianty tohoto modelu (N–Vf–Nₐ–N₉) (Ambrazas, red., 1997: 595–596): (1) se slovesy vysvětlujícího významu klausti(s), prašyti, mokyti aj. (Cestující se zeptal starce na cestu); (2) se slovesy s předponou pri-, která vyjadřují naplnění něčím (Muži naplnili sud vodou). V obou případech genitiv vyjadřuje obsah (kontentiv), zatímco akuzativ pacienta.

2. Tranzitivní slovesa vyjadřující získávání (gauti, pirkti aj.) nebo dávání (duoti, skirti, įteikti, atnešti aj.) se vedle akuzativu pojí s genitivem určitých podstatných jmen, který má zvláštní sémantickou funkci.

Uvažujme tuto větu: Gavau paveikslą (ACC) dovanų (GEN). Sloveso gauti nutně vyžaduje akuzativ – paveikslą, který plní funkci přímého předmětu a označuje pacienta. Genitiv dovanų je rovněž řízen slovesem (gavo), pro stavbu věty však není nezbytný – je to volný člen: vynecháme-li jej, věta zůstane gramatická, srov.: Gavau paveikslą.

Na druhou stranu lze genitiv dovanų užít i samostatně (bez akuzativu), srov.: Gavau dovanų. V tomto případě zaujímá pozici akuzativu a plní funkci přímého předmětu: od akuzativu se liší partitivním významem.

Tentýž genitiv dovanų má jinou syntaktickou a sémantickou funkci, je-li užit vedle akuzativu paveikslą ve výše uvedené větě: Gavau paveikslą dovanų. Syntakticky jde o nepřímý předmět. Význam tohoto genitivu lze interpretovat konstrukcí jako + akuzativ singuláru (kaip dovaną), srov.: Gavau paveikslą dovanų / kaip dovaną (DŽ³ 128). Uvedených tvarů se můžeme ptát: na základě čeho jsem obraz dostal? Jde o funkci motivu (resp. genitiv motivu) (k její definici srov. Sližienė 1986: 53).

3. Genitiv motivu (dovanų) může ve větě zaujímat různé pozice (vzhledem k ostatním větným členům). Uvádíme zjednodušený model (bez nominativu), v němž symbol V

¹ Ernestas Fraenkelis nazývá podobné genitivy Genetiv des Bereichs (Sachbereichs) (Fraenkel 1928: 63).

138 |

ELENA VALIULYTĖ

– sloveso, ACC – akuzativ², GEN – genitiv. Máme několik variant slovosledu.

(1) V – ACC – GEN: Dostal jsem obraz jako dar (srov.: Dostal jsem byt jako dar KT. Dostat květinu jako dar KT.

(2) V – GEN – ACC: Dostal jsem jako dar obraz (srov.: Dobré znamení: dostat jako dar nějakou rostlinu, květinu KT. Učitel daroval krásnou knížku Dkš. (LKŽ_III, 616). Přivezla jako dar podobnou jantarovou brož KT. Když byla Aldutė ještě úplně malá, dostala jako dar malého medvídka KT).

(3) ACC – GEN – V: Obraz jsem dostal jako dar (srov.: Sám ministr knihu „Lietuvos vyres“ jako dar slavnostně předal KT).

(4) GEN – ACC – V: Jako dar jsem dostal obraz (srov.: Jako dar jsem dostal korále Ktk).

(5) ACC – V – GEN: Obraz jsem dostal jako dar (srov.: Dostal jsem jako dar bochník chleba KT. Kaunasan, který přijel, říkal, že poveze sýr jako dar do Moskvy KT. Dostal jsem jako dar motorový skútr KT. Skok padákem dostal jako dar od rodičů k narozeninám KT).

(6) GEN – V – ACC: Jako dar jsem dostal obraz (srov.: A jako dar jsem přinesl svůj nejnovější román KT. Jí V. Adam-

kus předal jako dar kytarovou ozdobu KT. Rasa se přiznala, že každoročně kupuje svým přátelům jako vánoční dárky kalendáře KT. On dostává jako dar pivo KT.

4. Uvedené modely se od sebe liší aktuálním členěním výpovědi: postpozitivní genitiv (vzhledem k akuzativu) obvykle označuje réma (modely 1, 3, 5), zatímco prepozitivní genitiv označuje téma (modely 2, 4, 6). Věty posledně uvedených modelů navíc odpovídají větám, v nichž je mezi genitivem a akuzativem vysvětlovací vztah.

Větu Gavau dovanų paveikslą (2) lze „číst“ takto: vyslovíme-li genitiv dovanų důrazně a poté uděláme pauzu, vzniká mezi ním a akuzativem vysvětlovací vztah (v písmu se označuje interpunkčními znaménky), např.: Gavau dovanų – paveikslą (srov.: Bránil jsem se tím, že jsem od kuchařky Niurny dostal jako dar – zimní čepici jejího bývalého muže KT). Slovo se širším a obecnějším lexikálním významem (dovanų) je vysvětleno, upřesněno slovem téže funkce s užším významem (paveikslą). Obě uvedené formy (genitiv a akuzativ) plní tutéž syntaktickou funkci – jsou přímými předměty.

4.1. Genitiv dovanų, spojený s akuzativem vysvětlovacím vztahem, budeme nazývat vysvětlovacím genitivem (resp. vysvětlovací genitiv předmětu).

Vysvětlovací genitiv předmětu dovanų se častěji užívá ve větách s několikanásobnými (vícečetnými) předměty, např.:

Když jsem přijela do hotelu, hned jsem dostala jako dar – svítilnu a láhev pitné vody KT.

² Pozici akuzativu ve větě může zaujímat partitivní genitiv, stejně tak odpovídající souřadné slovní spojení nebo několikanásobné větné členy (k nim viz Ulvydas, red., 1976: 584–585), např.: Dostat jako dar květiny KT. Dostat jako dar dopis nebo knihu KT.

DĖL VIENOS KILMININKO FUNKCIJOS

139

Z Izraele mi přivezli jako dárek – láhev italského vína a <...> kompaktní disk KT. Přiváží Ani- c etas dárky: Vytukovi ostruhy, Dvyliokovi kamaše KT.

V takové pozici, tj. před několikanásobnými předměty, se uvedený genitiv (dovanų) užívá i bez důrazu – ve významu motivu, např.:

Také jsem dostal darem krémy, parfémy a květiny KT. Darem jsem dostal také sluchátka, hodinky s vlastním portrétem KT.

4.2. Genitiv dovanų s přívlastek se užívá pouze ve funkci vysvětlujícího předmětu (nikoli však ve funkci motivu), např.:

Čínský císař mu okamžitě poslal drahé dary: blahopřejný dopis psaný zlatým inkoustem, růženec ze 108 smaragdových korálků, nefritové nádoby a brokátové svitky... KT. Arvydas, který žije na břehu řeky, často dostává její podivné „dary“: ztrouchnivělé čluny, schody, žebříky... KT. Ru ošia dával důchodcům k Vánocům velké dary: potravinové balíčky a sto padesát litasů KT.

Stejný ekvivalent má také model GEN – V – Acc (6), srov.:

Jako dárek dostal vysavač, televizor se stojanem, dekorativní rostlinu a bílý dřevěný předmět KT.

– Otec dostával darem jen občas – vězeňskou sekeru nebo rybářský prut KT.

5. Ve stejné funkci motivu jako dovanų se užívá ještě několik dalších lexémů: lauktuvės „pomn. 1. dárek pro ty, kdo na někoho čekají: Co jsi přinesl jako dárek“ DŽ³ 357; sker stuvės „pomn. maso z právě poraženého zvířete, které se dává řezníkovi nebo sousedovi: Odnes sousedovi výslužku z porážky“ DŽ³ 701, LKŽₓᵢᵢ 836; pasoga „hist. část v penězích a dobytku, kterou dostává dcera“ DŽ³ 515, LKŽₓᵢᵢ 517; kraitis „majetek nevěsty (plátna, šaty, nábytek aj.)“ DŽ³ 328, LKŽᵥᵢ 404; magaryčios „pomn. hovor. 2. přídavek: Vrátil dluh i s přídavkem“ DŽ³ 376; pavizis „etnogr. 1. příplatek v podobě potravin, který se dává za práci, dodatečná odměna: Za předení zaplatil a přidal ještě trochu navíc“ DŽ³ 532; priedas „1. něco, co se dává nebo poskytuje navíc: Dostal plat s příplatkem“ DŽ³ 598, LKŽₓ 627.

Užívání genitivů těchto lexémů ve významu motivu uvádíme ve stejném pořadí jako u dovanų (podle modelů). Na novém řádku (za pomlčkou) je uvedeno užití genitivů ve vysvětlující funkci (pokud jsou takové příklady k dispozici).

lauktuvės:

V – GEN – Acc (2):

[Giedrė] z cest často přivážela dárkem malou foukací harmoniku KT. Přinesl dětem jako dárek koláč KT.

Jeden Američan přivezl jako dárek bochník venkovského chleba od staré ženy a jablko vypěstované v zahradě jeho rodičů obuolį KT.

140 |

ELENA VALIULYTĖ

– Přivezl jsem sem dárek – láhev červeného vína KT. Baltrušaitisovi z Moskvy přivezli dárky – kaviár, který se hned na místě ochutnával se šampaňským KT. Spisovateli dali dárek – krásnou bonboniéru převázanou červenou hedvábnou stuhou KT.

Toho dne přivezli škole dárky: psací potřeby, potraviny KT. Babička si z Kazachstánu přivezla dárky: hrst malých planých jablíček, dvě slunečnicové hlavy a několik cibulí KT.

GEN – ACC – V (4):

Otec přivážel z trhu řetěz bagelů (preclíků) Ktk.

– No, možná přiveze i dárek – rybičky KT.

ACC – V – GEN (5):

Přivezli jí jako dárek pouštního saranče KT.

GEN – V – ACC (6):

Ze Španělska dostala jako dárek pouštního saranče a Lina užasla KT. Dárky z Litvy Griniai vozí nejméně čtyři šakoty KT.

Jako dárek přivezla cepelíny a studenou kuřecí polévku KT. Jako dárky rádi kupují ozdoby na kytaru a suvenýry KT. Nenosit jim jako dárky preclíky ani bonbony, ale sešity KT.

– Pobudu na čerstvém vzduchu a ještě přivezu dárky – manželovi česnek a petržel, dětem bobule KT.

Jak vidíme, modely (2, 4, 6), v nichž je motivový genitiv prepozitivní vůči akuzativu, odpovídají větám, v nichž jsou genitiv a akuzativ (resp. partitivní genitiv nebo odpovídající větné členy v souřadném vztahu) spojeny vysvětlovacím vztahem: genitiv je upřesňován následujícími slovy.

zabijačka:

V – ACC – GEN (1):

Odnesl jsem sousedovi dvě nohy a vnitřnosti ze zabijačky Ktk.

V – GEN – ACC (2):

Odnesl jsem si z porážky nějakou jitrničku ŽEM. Přinesla z porážky pár kostiček Rs (LKŽ^XII 836).

– Když hosté odcházeli, hospodyně každému přibalila něco z porážky – krvavou polévku (polévku z krve), kousek střev, střevního sádla, jater, ledvin nebo bůčku KT.

věno:

V – ACC – GEN (1):

Baron Vilém von Ropp, který se před dvěma stoletími oženil s hraběnkou Minsteraitė, získal roku 1787 panství jako věno KT.

V – GEN – ACC (2):

Také pradědeček Jokūbas Svidra, který se oženil s dcerou šlechtice ze Starodubu, dostal věnem dva statky na Ukrajině KT.

A Gediminasova dcera Aldona, polská královna, manželka Kazimíra Velikého, si vyžádala jako věno 20 tisíc polských zajatců KT. Mohla si z domova přinést jako věno cenného stříbra KT.

Veronika byla provdána do třetí farnosti, když jí přidali věnem tisíc litasů a valacha zapřaženého do lineiky KT.

GEN – V – ACC (6):

[Agamemnon] vrátí Bríseovnu, provdá za něj jednu ze svých dcer, věnem dá mnoho bohatých měst T.

DĖL VIENOS KILMININKO FUNKCIJOS

141

– Za to Pranovi slíbil nejen Dianinu ruku, ale i „věno“: krávu a 9 litrů domácí pálenky KT.

věno:

V – Acc – Gen (1):

Když dostal 300 (tři sta) rublů věna, dal je Antanovi KT.

V – Gen – Acc (2):

Dostal věna pobitý dláto SrD (LKŽ_ix 517). Dostala od rodičů za věno pěkný statek ve Starabūdi u Šešupė KT.

Acc – Gen – V (3):

Dát strakaté volky jako věno (věna) Trak (LKŽ_ix 518).

Gen – Acc – V (4):

Jako věno dal dva koně a krávu s jalovičkou Jrb (LKŽ_ix 518).

Gen – V – Acc (6):

Bratr mi dal věna půdu – polovinu usedlosti KT.

výslužka:

V – Acc – Gen (1):

Dal krávu a jalovičku i býčka jako výslužku Pnd (LKŽ_vii 727). Po skončení natáčení dostala Dunia padesát jako výslužku KT.

V – Gen – Acc (2):

Přivážel jako výslužku kořalku KT.

Acc – Gen – V (3):

Nabídl by vám, že vám daruje byt, aniž by si vyžádal ani láhev jako výslužku KT.

Acc – V – Gen (5):

Koupil jsem kolík a stůl, ale židli dostal jako výslužku Grs (LKŽ_vii 727).

paviržis:

V – Gen – Acc (2):

Pasáček vytáhl z paviržio půlku bochníku chleba a kus slaniny Lnk (LKŽ_ix 701).

Gen – V – Acc (6):

Výbor dal „paviržio“ po jednom závaží cukru, který se na vesnici váží zlatem KT. Možná hospodář přidá k paviržio i nějakou půlku bochníku, možná hrst lnu, jak slíbil KT.

příplatek:

V – Acc – Gen (1):

Kaščiai dostali ještě kousek pozemku navíc, země je vyčerpána KT. Za sýr dostane pět šilinků navíc KT.

Gen – V – Acc (6):

Navíc jsem ještě dostal košili! KT. Ale já jsem mu navíc daroval knihu reprodukcí Čiurlionisových děl KT.

Genitivy pasogos, magaryčių, paviržio, priedo (stejně jako genitivy dovanų, lauktuv(ių), sker(stuvių), kraičio) mohou být užity také ve vysvětlovací funkci.

142 |

ELENA VALIULYTĖ

6. Závěrečné poznámky:

a. Genitivy některých podstatných jmen (darů, výslužek, výslužného masa, darů za pomoc při porážce, věna, výbavy, přídělu, příplatku), užívané ve větách s tranzitivními slovesy přijímání a dávání spolu s akuzativem (resp. partitivním genitivem či příslušnými několikanásobnými předměty), mají zvláštní – motivační význam.

b. Pozice genitivu motivu ve větě je volná: může stát za akuzativem i před ním.

c. Věty s genitivem motivu, který předchází akuzativu, jsou sémanticky ve vztahu k větám, v nichž je mezi genitivem a akuzativem vysvětlovací vztah.

d. Genitivu motivu odpovídá vysvětlovací (vysvětlovaný) doplněk.

e. Vysvětlovací genitiv se častěji užívá s několika (souřadnými) doplňky, méně často s jedním.

ZKRATKY

DKš – Daukšiai, okres Marijampolė.

DŽ³ – Slovník současné litevštiny. III. opravené a doplněné vydání, red. St. Keinys a kol., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993.

Grs – Griškabūdis, okres Šakiai.

Jrb – Jurbarkas.

KT – korpus Centra počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého (http:// donelaitis.vdu.lt)

KTk – Kuktiškės, okres Utena.

LKŽ – Slovník litevského jazyka: svazky 3, 6, 7, 9, 10, 12.

Lnk – Lenkimai, okres Skuodas.

Rs – Raseiniai.

PnD – Pandėlys, okres Rokiškis.

SrD – Seredžius, okres Jurbarkas.

Trak – Trakai.

Žem – Žemaitė.

LITERATŪRA

Ambrazas, V., red. 1997: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Trečiasis pataisytas leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Fraenkel, E. 1928: Syntax der litauischen Kasus, Kaunas: Valstybės spaustuvė.

Slिजienė, N. 1986: Lietuvių kalbos veiksmažodžių valentingumas ir sintaksinė klasifikacija. Lietuvių kalbotyros klausimai 25, 45–96.

Ul vydas, K., red. 1976: Lietuvių kalbos gramatika 3. Sintaksė, Vilnius: Mokslas.

Elena Valiulytė Kalvarijų g. 142–9 2042 Vilnius, Lietuva

Gauta 2003 01 28