Příroda obdařila člověka nejsložitějším zrakovým orgánem – očima. Úžasné adaptační schopnosti oka – poměr největší a nejmenší intenzity vidění lidského oka dosahuje jednoho milionu. Člověk rozlišuje tisíce odstínů. Většina ptáků, ryb a dokonce i hmyzu také rozlišuje barvy. Včely vidí i v ultrafialové části spektra, a proto rozlišují předměty natřené olovnatou a zinkovou bělobou. Ne všichni savci však rozlišují barvy. Předpokládá se, že psi barvy nerozlišují, mají však mnohem lepší čich. Zrak jednotlivých lidí se liší, takže definovat pojem určité barvy není snadné. Barvy navíc mohou mít estetický, emoční i psychologický účinek.
Litevci, stejně jako mnoho národů světa, mají slova pro pojmenování základních barev spektra (tabulka 1). K základním barvám – červené, žluté, zelené, azurové a modré – se někdy řadí také přechodná oranžová barva. Pro pojmenování přechodných barev spektra a odstínů se obvykle používají dvě slova. Z tabulky je patrné, jak lze pojmenovat přechodné barvy spektra (žlutozelená) a odstíny (nazelenale žlutá, nažloutle zelená). Názvy barev se často spojují s názvy minerálů, jako je lazurit, tyrkys, rubín aj., nebo rostlin.
V litevštině se odstíny barev obvykle vyjadřují třemi způsoby: 1) příslovci odvozenými od přídavných jmen označujících barvy (modrozelená); 2) genitivem slova odstín a přídavného jména (nebo podstatného jména) (zelená s modravým odstínem); konstrukcí s předložkou s (zelená s modravým odstínem). Tyto názvy se liší pouze formou. Existují také složené názvy barev, například: tmavočervená, tmavožlutá, svět-
9
Page 2
žlutá, tmavě zelená, sytě zelená, tmavě modrá, světle modrá, tmavě šedá, světle šedá a podobně. K označení různých barevných odstínů se navíc často používají také přídavná jména s příponou -ový, -ová, např.: šeříkový, -ová (barvy květů šeříku), malinový, -ová (barvy malin, světle červený), jantarový, -ová (barvy jantaru), růžový, -ová (barvy růžového květu), třešňový, -ová (barvy třešní) a podobně.
Tabulka 1
Vlnové délky světelného spektra a jeho základní barvy
Vlnová délka
Název barvy
Ultrafialová
λ ~ 445 nm
Fialová
----
λ ~ 475 nm
Modrá
----
Modrozelená
Azurová
λ ~ 510 nm
Tyrkysová
Zelenomodrá
Tyrkysově zelená
----
λ ~ 545 nm
Zelená
Žlutozelená
Zelenožlutá
Žlutozelená
λ ~ 580 nm
Žlutá
Růžovožlutá
λ ~ 600 nm
Oranžová
Žlutočervená
λ ~ 640 nm
Červená
Infračervená
10
Page 3
Ve slovnících názvů barev v zahraničí lze najít několik tisíc názvů barev [1]. Sestavují se také standardy názvů barev, které přesně definují názvy jednotlivých barev. Zatím nemáme ani úplné slovníky názvů barev, ani standardy.
Každý barevný systém vychází ze tří základních čísel, která určují konkrétní barvu. Ve výtvarném umění a designu se používá barevné schéma žluté, červené a modré, srov. angl. Yellow-Read-Blue [1]. Kromě toho se používá také barevné schéma žluté, purpurové a azurové, srov. angl. Yellow-Magenta-Cyan. Prvním parametrem je zde vždy žlutá barva. Smícháním pigmentů těchto barev lze získat jakoukoli barvu palety. Barvu, která v dané barvě palety převládá, nazývají výtvarníci barevným tónem, srov. angl. color tone, zatímco barevné nuance se nazývají odstíny, např. zelená s modrým nádechem. Názvy barevných tónů se obvykle shodují s názvy základních barev spektra.
V televizi a výpočetní technice je nejrozšířenější barevné schéma RŽM – červené, zelené a modré, srov. angl. R.G.B. – Read-Green-Blue. Tyto barvy tvoří trojúhelník základních barev. Množství základních barev se jako určité fyzikální veličiny navrhuje nazývat červeností (angl. Read level), zeleností (angl. Green level) a modrostí (angl. Blue level) [2]. Například salátová barva pak může být popsána jako barva obsahující 60% červenosti, 100% zelenosti a 20% modrosti. Mimochodem, v operačním systému „Windows“ se množství barev neměří v procentech, nýbrž určitými konvenčními čísly v rozmezí od 0 do 255 jednotek. Smícháním 255 jednotek červenosti, zelenosti i modrosti vznikne bílá barva. Smícháním stejných dílů dvou základních barev vznikne barva přechodná: z červené a zelené žlutá, ze zelené a modré azurová. Obzvláště magická barva vznikne smícháním krajních barev spektra – červené a modré. Tyto barvy se ve slunečním spektru nevyskytují. V anglické literatuře o výpočetní technice se nejčastěji nazývá „Magenta“ [3]. Českým ekvivalentem této barvy by byla růžová, purpurová nebo fialová. Fyzikové však spojují fialovou barvu pouze s krajní modrou barvou, za níž začíná neviditelné ultrafialové záření. Pro označení uvedené barvy by se proto lépe hodilo přídavné jméno purpurový, -á.
11
Page 4
Tři přechodné barvy – azurová, purpurová a žlutá – tvoří druhé, méně používané barevné schéma základních barev ŽPG, srov. angl. C.M.Y. – Cyan-Magenta-Yellow. Pro označení množství těchto barev byly navrženy termíny azurost, purpurist a žlutost. Mimochodem, tyto tři barvy spolu s černou se používají v barevných inkoustových tiskárnách. Lze se proto setkat také s barevným schématem ŽPGČ – azurové, purpurové, žluté a černé, srov. angl. C.M.Y.K. – Cyan-Magenta-Yellow-bleaK.
Třetím barevným schématem používaným ve výpočetní technice je AGS – odstín, sytost a jas, srov. angl. H.S.B. –Hue-Saturation-Brightness (Luminance). První parametr se mění při vodorovném pohybu kurzorového křížku v barevné ploše „Windows“ (obr. 1). Čisté barvy jsou v horní části plochy (čistota = 255). Při pohybu dolů po ploše se čistota snižuje. Úplně dole, kde je čistota rovna nule, se nachází šedá barva. Světlost barvy se nastavuje změnou hodnoty jasu v samostatném sloupci.
Obr. 1. Barevná plocha „Windows“
12
Page 5
K popisu šedé barvy stačí jediný parametr jasu. Barevný tón zde chybí. Pro šedou barvu nemá význam ani parametr odstínu. Odstín šedi se často nevyjadřuje jasem, nýbrž naopak procentuálním podílem šedi. Pro označení této veličiny byl navržen termín šedost, srov. angl. gray scale, gray level.
Za základní barvy operačních systémů „Microsoft Windows“ 95, 98 a NT se považuje šest základních barev (tab. 2). Tyto barvy mají ve „Windows“ své názvy. Kromě těchto základních barev lze v grafickém editoru „Paint“ systému „Windows“ vybrat barvu z palety 48 základních barev (angl. Basic Colors). Barvy této palety zatím nemají vlastní názvy. Mimochodem, tato paleta se v programech „Microsoft Office“ nepoužívá.
Tabulka 2
Základní barvy „Windows“, jejich složení a české ekvivalenty anglických názvů
Anglický název
Český název
Červenost
Zelenost
Modrost
Odstín
Sytost
Jas
Red
Červená
255
0
0
0
255
128
Green
Zelená
0
255
0
85
255
128
Blue
Modrá
0
0
255
170
255
128
Yellow
Žlutá
255
255
0
42
255
128
Cyan
Azurová
0
255
255
128
255
128
Magenta
Purpurová
255
0
255
213
255
128
Paleta barev programů „Microsoft Office“ verze 4.3 a 95 obsahuje dvanáct barev: šest základních barev a dalších šest barev téhož odstínu, které jsou dvakrát tmavší, například tmavě červená barva (angl. DkRead), která má 128 jednotek červené. Tuto paletu doplňuje bílá, černá a dvě či více šedých barev. Tuto paletu barev nebylo možné doplnit ani změnit.
V programech „Microsoft Office 97“ se částečně a v „Microsoft Office 2000“ zcela začala používat nová paleta základních barev (tabulka 3). 40 základních barev této palety již má své názvy. Názvy
13
Page 6
Má ještě 6 dalších barev (tabulka 4), které se vyskytují pouze v některých částech programů. Uživatel může využít také šestiúhelník se 126 dalšími barvami, vedle něhož je 16 odstínů šedé. Barvy v šestiúhelníku už nemají názvy. V barevné paletě si uživatel může vytvořit vlastní barvu (Custom Color).
Tabulka 3
Barvy základní palety „MS Office 79/2000“, jejich složení a české ekvivalenty anglických názvů. Navrhované názvy barev jsou vysázeny písmem, které se liší od názvů základních barev
V tomto článku jsme se pokusili najít české ekvivalenty pro 46 základních barev palety „MS Office 97/2000“. České ekvivalenty byly sladěny s obecnými anglicko-českými slovníky i akademickým „Lietuvių kalbos žodynu“. Nejčastěji jsme se drželi výše zmíněného prvního principu pojmenovávání barevných odstínů.
Základní barva „Magenta“ systému „Windows“ se v paletě „MS Office 97/2000“ již nazývá „Pink“, zatímco barva stejného odstínu, ale dvakrát tmavší, se nazývá „Dark Purple“. Česky ji v prvních dvou případech nazýváme purpurovou barvou a ve třetím případě tmavě purpurovou barvou. Základní barva „Cyan“ se v barevné paletě nazývá „Turquoise“ – tyrkysová. Česky se barvy tohoto odstínu obvykle nazývají azurové, proto byl tento výraz použit v obou případech.
Základní zelená barva se v tomto případě v paletě základních barev změnila na světle zelenou. Naproti tomu zelená je označena tmavším odstínem, který je lidem bližší.
Do palety základních barev „MS Office 97/2000“ je zahrnuto jen několik nečistých barev – mořská zelená, vodní modrá a několik barev blízkých šedé, které se nacházejí vedle posledního sloupce šedých odstínů. Barvy palety jsou seskupeny podle odstínů. Odstíny jen několika málo barev se liší od základních barev, proto je i názvů přechodných barev jen málo – tmavě modrozelená, švestková, žlutohnědá.
16
Page 9
Složení barev palety a jejich názvy jsou přesně určeny třemi číselnými hodnotami barevných modelů RGB a HSB – červenou, zelenou, modrou, odstínem, sytostí a jasem.
Literatūra
1. Designer’s guide to color. T. 1–5 // San Francisco.: Chronicle Books, 1986–1991.
2. Žalkauskas V. Apie spalvų terminus // 32-oji nacionalinė fizikos konferencija: Programa ir pranešimų tezės. 1997. 10. 8–10. Vilnius, 1997.
3. Color Spaces Tutorial // Center for Innovative Computer Application. http:// www.cica.indiana.edu/cica/color-spaces.html
THE TERMS OF COMPUTER COLOURS
Summary
In this paper the Lithuanian terms of colour spaces RŽM – raudonos, žalios ir mėlynos (R.G.B. – Read-Green-Blue), ŽPG – žydros, purpurinės ir geltonos (C.M.Y. – Cyan-Magenta-Yellow) and AGS – atspalvio, grynio ir skaisčio (H.S.B. – Hue-Saturation-Brightness (Luminance)) are discussed. Terms of colour levels raudonis (read level), žalis (green level), mėlis (blue level), žydris (cyan level), purpuris (magenta level) and geltonis (yellow level) are also proposed. The Lithuanian terms of basic colours of Microsoft Office 97/2000 are considered. The composition of these colours is presented.
Giedrė FLEDŽINSKIENĖ Vilniaus dailės akademija Maironio g. 6 LT-2600, Vilnius
Gauta 2000 07 01
Angelė KAULAKIENĖ Lietuvių kalbos institutas Antakalnio g. 6 LT-2055, Vilnius El. paštas [email protected]
Valerijonas ŽALKAUSKAS Vilniaus universitetas Fizikos fakultetas Radiofizikos katedra Saulėtekio al. 9 LT-2040, Vilnius El. paštas [email protected]
