Page 1doi.org/10.35321/term26-02
Systém hodnocení online terminologických databází
DÓRA MÁRIA TAMÁS
Maďarský úřad pro překlady a ověřování, s. r. o., výzkumná skupina terminologie Termik na Univerzitě Károliho Gáspára Reformované církve v Maďarsku
ESZTER SERMANN
Univerzita v Szegedu, výzkumná skupina terminologie Termik na Univerzitě Károliho Gáspára Reformované církve v Maďarsku
ABSTRAKT
Tato práce se pokouší vytvořit rozsáhlý klasifikační a hodnoticí systém, který nabídne objektivní hlediska pro porozumění, popis, klasifikaci, hodnocení a posuzování centrálních online termínových databází velkých organizací. Taková komplexní klasifikace již existuje pro lexikografické žánry, tj. tištěné a online slovníky, pro online termínové databáze však stále chybí. Výzkum vychází z dosavadní mezinárodní a maďarské literatury, studia několika online příkladů, existujících dílčích klasifikací a našeho předchozího výzkumu. Experimentální kategorizace se schematickou verzí v příloze přispívá k hlubšímu porozumění, umožňuje důkladný popis a pozornější hodnocení a v konečném důsledku podporuje větší povědomí o používání online termínových databází. Nový pohled může rovněž inspirovat vývoj těchto užitečných nástrojů, které usnadňují komunikaci v oblasti odborných jazyků.
KLÍČOVÁ SLOVA: překladatelské nástroje, terminologická databáze, systém hodnocení, orientace na koncepty, datové kategorie.
ANOTACE
Článek si klade za cíl představit komplexní systém klasifikace a hodnocení, který by poskytoval objektivní základ pro porozumění, popis, klasifikaci, hodnocení a revizi hlavních online terminologických databází větších organizací. Taková komplexní klasifikace lexikografických žánrů, tj. tištěných a online slovníků, již existuje, avšak pro online terminologické databáze dosud chybí.
24
Dóra Mária Tamás | Evaluation System for Online Terminological Databases Eszter Sermann
Page 2Výzkum vychází z literatury publikované v Maďarsku i v zahraničí, z analýzy několika online příkladů a dílčích klasifikací a z výzkumů provedených autory. Zkušební kategorizace využívající schéma uvedené v příloze článku umožňuje lépe porozumět zvláštnostem používání online terminologických databází, podrobněji je popsat a pečlivěji hodnotit a konečně také lépe si uvědomit význam jejich používání. Nové poznatky mohou podnítit zdokonalování těchto nástrojů, které usnadňují komunikaci v oblasti odborných jazyků.
KLÍČOVÁ SLOVA: překladové nástroje, terminologická databáze, systém hodnocení, orientace na pojem, datové kategorie.
ÚVOD
Online terminologické databáze se dnes staly účinnými a téměř nepostradatelnými nástroji přesné odborné komunikace a používání termínů. Terminologická databáze je žánrem náležejícím k terminologii jakožto aplikované lingvistické disciplíně a vyznačuje se jedinečnými rysy z hlediska struktury a obsahu. Pojem „terminologie“ se používá ve třech významech (teorie, metodologie a soubor termínů); její ústřední kategorií je pojem, a proto je orientována na pojmy (Bessé et al. 1997; Fóris 2005). To se projevuje ve všech třech oblastech terminologie: v teoretickém výzkumu, v metodách používaných k analýze termínů za účelem pojmového srovnávání a v organizaci dat a termínů v terminologických databázích (Tamás 2018).
Ačkoli mají terminologické databáze některé společné rysy, vznikaly k různým účelům (např. pro účely jazykové politiky či firem nebo jako součást činnosti mezinárodních organizací), obsahují pojmy z různých oborů (např. práva, ekonomie, lékařství atd.) a s různou mírou podrobnosti, takže je zřejmé, že se v mnohém liší. Proto není snadné vytvořit obecně přijímaný systém hodnocení, který by pokrýval všechny aspekty.
Po zhodnocení příslušné literatury si tento článek klade za cíl nabídnout předběžný systém pro zkoumání a hodnocení rozsáhlých online ústředních databází podle poměrně objektivních a komplexních kritérií. Základem našeho systému hodnocení se stala kritéria hodnocení tištěných a elektronických slovníků (Fóris, Rihmer 2007; Gaál 2012). Slovníky se liší přístupem k zásadám sestavování i uživatelskému rozhraní, proto jsou pro zkoumání a hodnocení terminologických databází zapotřebí nová kritéria nebo kritéria s novým obsahem.
Terminologija | 2019 | 26
25
Page 31. P Ř E H L E D L I T E R A T U R Y
V našich předchozích studiích jsme vytvořili definici terminologických databází, podle níž je terminologická databáze souborem elektronicky uložených terminologických dat, vytvořeným na základě onomaziologického přístupu a mapování pojmového systému daného oboru. Obsahuje termíny a jejich definice z jednoho či několika oborů v jednom nebo více jazycích (Sermann, Tamás 2010: 113). Jak jsme zjistili, v příslušné mezinárodní literatuře se výrazy terminological databank and database často používají jako synonyma (např. Hartmann, James 1998), v různých studiích se však databank považuje za širší pojem, který zahrnuje databases (např. Cabré 1998; Sager 1990). Podle definice ISO jde o „databázi obsahující soubor terminologických dat“ (https://ttbs.isolutions.iso.org/obp/ui#term:3.29). Porovnali jsme charakteristiky terminologických databází a elektronických slovníků (Sermann, Tamás 2010) a dospěli jsme k závěru, že elektronické slovníky a terminologické databáze mají některé společné rysy, ale také se v některých ohledech liší; tyto rozdíly jsou shrnuty v tabulce 1.
Tabulka 1. Přehled charakteristik online elektronických slovníků a terminologických databází
(Tamás 2014: 139; na základě Sermann, Tamás 2013)
ONLINE ELEKTRONICKÝ SLOVNÍK
TERMINOLOGICKÁ DATABÁZE
semaziologické principy
onomaziologické principy
ústřední prvek: slovo nebo jazykový znak
ústřední prvek: pojem označený termínem a vyjádřený v definici
uvádí významy
přiřazuje údaje k pojmu (definici)
doplňující informace: např. výslovnost (ikona reproduktoru), příkladové věty převzaté z kontextového slovníku, časování sloves
doplňující informace: údaje o míře ekvivalence (úplná, částečná nebo nulová ekvivalence) a o poskytnutém ekvivalentu (termín, funkční ekvivalent, kandidát termínu, standardizovaný, harmonizovaný, doporučený apod.)
Kritéria hodnocení tištěných slovníků (Fóris, Rihmer 2007; Fóris 2018) zahrnují základní informace o slovníku, informace
26
Dóra Mária Tamás | Evaluation System for Online Terminological Databases Eszter Sermann
Page 4zaměřených na obsah (mega-, makro-, mikro- a mezostrukturu), obsahové prvky (lexikologické základy a lingvistické informace) a údaje o užívání slovníku. Megastruktura slovníku označuje přítomnost či nepřítomnost přední části, případně její kvalitu (předmluva, obsah, návod), a použité zdroje; makrostruktura je uspořádání lexikálních hesel (např. abecední nebo tematické); mikrostruktura je vnitřní struktura lexikálních hesel a mezostruktura je systém odkazů.
Kritéria hodnocení elektronických slovníků (Gaál 2012) zahrnují prvky odpovídající vlastnostem referenčního nástroje, mezi něž patří technické parametry slovníku, jeho začlenění, vlastnosti vyhledávače a zobrazování výsledků.
Tabulka 2. Hlavní kritéria hodnocení tištěných a elektronických slovníků
(Fóris, Rihmer 2007; Fóris 2018; Gaál 2012)
TIŠTĚNÉ SLOVNÍKY (FÓRIS, RIHMER 2007; FÓRIS 2018) ELEKTRONICKÉ SLOVNÍKY (GAÁL 2012) Základní informace Základní informace Strukturální informace o obsahu: mega-, makro-, mikro- a mezostruktura Strukturální informace o obsahu: mega-, makro-, mikro- a mezostruktura, novinky: technické parametry, začlenění, cena, vlastnosti vyhledávače a výsledky. Informace o obsahu: fonologie, gramatika a sémantika Informace o obsahu: fonologie, gramatika a sémantika, novinky: zvukové soubory Údaje o používání slovníku: použitelnost, přístup, inovativní funkce a širší společenská hodnota Údaje o používání slovníku: použitelnost, přístup, inovativní funkce a širší hodnota – novinky: uživatelská přívětivost, aktualizace a spolehlivost
Some papers (Tamás 2010, 2014; Sermann 2011; Novák 2018) described specific termbases, others created various classifications and evaluation systems (Sager 1990; Arntz et al. 2014; Tamás 2014; Schmitz, Drewer 2017), but these are not suitable for comprehensive analysis in education, the training of translators or writing reviews. In this paper we use the following classification system for databases (see Table 3):
Terminologija | 2019 | 26
27
Page 5Tabulka 3. Předběžná klasifikace terminologických databází (podle Tamás 2014: 111)
TYP TERMINOLOGICKÉ DATABÁZE ORIENTACE NA POJMY SAMOSTATNOST TERMÍNU POČET DATOVÝCH POLÍ JEDNODUCHÁ nemusí být nutně aplikována (nebo má některé hybridní rysy) nemusí být nutně aplikována (podobá se seznamu slov) jejich počet nedosahuje minima (např. pouze termín a oborové pole) TRADIČNÍ musí být nutně aplikována aplikována je tradiční počet datových polí, definice alespoň v jednom jazyce KOMPLEXNÍ (někdy nazývaná znalostní báze nebo terminologický informační systém) musí být nutně aplikována aplikována je tradiční počet datových polí a další znalostní prvky (pojmové mapy, korpusy)
Podle výše uvedené klasifikace patří například Termin (https://jogi-terminologia.im.gov.hu/),terminologická databáze maďarského ministerstva spravedlnosti) do kategorie jednoduchých terminologických databází. Obsahuje hesla ve čtyřech jazycích (maďarštině, angličtině, francouzštině a němčině) v jednoduchém tabulkovém formátu. Uvádí obor a podobor a v poslední době se k němu občas přidávají vysvětlivky (včetně zdroje, definice a příkladových vět), neobsahuje však žádná další datová pole a heslo neoznačuje hlavní termín (což by bylo důležité pro samostatnost termínu), nýbrž uvádí pouze jednu variantu. Ve své současné podobě patří do této kategorie také UNTERM (http://untermportal.un.org),vícejazyčná terminologická databáze Organizace spojených národů). Tato meziinstitucionální databáze byla zpřístupněna veřejnosti v roce 2014 a u termínů nabízí jen omezené množství informací. EUROTERMBANK, databáze vytvořená z podnětu EU za účelem usnadnění přistoupení nových členských států od roku 2004, měla rovněž jen několik datových kategorií (např. typ termínu, slovní druh, sbírka, obor, redaktoři) (https://www.eurotermbank.com/)a její nová verze obsahuje sbírky z různých oborů. Další jednoduchou databází je Euskალterm, kterou vytvořilo Baskické centrum pro terminologii a lexikografii (UZEI) (http://www.euskadi.eus/euskalterm/).Centrum sloučilo své dříve vydané terminologické slovníky a v roce 1987 vytvořilo tuto databázi; v roce 2001 ji prohlásilo za baskickou národní terminologickou databázi. Její struktura
28
Dóra Mária Tamás | Evaluation System for Online Terminological Databases Eszter Sermann
Page 6připomíná seznam slov; v některých datových listech chybí definice, všechny však uvádějí obor, zdroj terminologických údajů a rok jejich zaznamenání (podrobnosti viz Sermann 2013). Existence těchto terminologických databází často zaplňuje mezery a má zásadní význam i velkou hodnotu, zejména pro menšinové jazyky.
Mezi tradiční typ terminologických databází patří bistro (Novák 2013; Tamás 2013), terminologická databáze založená autonomní provincií Bolzano a spravovaná výzkumným centrem EURAC (http://www.eurac.edu/en/research/autonomies/commul/Pages/default.aspx).Databáze obsahuje právní termíny a termíny z oblasti veřejné správy v italštině, němčině a ladinštině (http://bistrosearch.eurac.edu/).Hesla jsou podrobná, obsahují několik datových kategorií a definici alespoň v jednom jazyce; výsledky vyhledávání se zobrazují tak, že jsou jednotlivé pojmy odděleny. Jednou z nejstarších databází je švýcarská Termdat (www.termdat.ch), založená v roce 1987, která má podobné vlastnosti (Novák, Tamás 2013). Do této kategorie patří i terminologická databáze EU IATE (https://iate.europa.eu/home)v níž však mohou být definice nahrazeny kontexty. Srbská databáze Evronim, která podporuje přistoupení Srbska k EU (http://prevodjenje.mei.gov.rs/evronim/index.php?jezik=eng1)má rovněž převážně rysy tradiční terminologické databáze. Do této kategorie patří také SAPTerm (www.sapterm.com), jehož uživatelské rozhraní nabízí i některé nové funkce (viz Tamás 2015) (http://www.eurac.edu/).Za tradiční terminologickou databázi lze považovat také Cercaterm, databázi katalánského terminologického centra (TERMCAT) (https://www.termcat.cat/ca/cercaterm).Jejím hlavním jazykem je katalánština a uvádí ekvivalenty ve španělštině, francouzštině, angličtině a italštině. Hesla obsahují definici pojmu, termín v katalánštině, jeho gramatickou kategorii a ekvivalenty v některých dalších jazycích.
Komplexní terminologické databáze zahrnují také pojmové mapy a korpusy. Jedním příkladem je znalostní báze Eohsterm (www.eohsterm.org) (Tamás 2010), která obsahuje pojmovou mapu a také zarovnané texty analyzovaných zákonů, od svého vytvoření však nebyla aktualizována. WIPO Pearl (https://www.wipo.int),terminologická databáze Světové organizace duševního vlastnictví OSN) je vynikajícím příkladem využití pojmové mapy. Obsahuje údaje v deseti jazycích a termíny lze vyhledávat pomocí jazykového vyhledávání nebo vyhledávání prostřednictvím pojmové mapy. U termínu, který dosud nebyl zpracován, lze navíc najít výsledky strojového překladu s příslušným označením.
Terminologija | 2019 | 26
29
Page 7Pokusili jsme se analyzovat širokou škálu terminologických databází, celkem 17, přestože výzkum by bylo možné doplnit o nástroje dostupné v určitých oblastech, například v Rusku či Asii (například v Číně).
Je důležité mít na paměti, že tento hodnoticí systém se týká uživatelských rozhraní velkých centrálních online databází a nezahrnuje studium terminologických databází vytvářených terminology oproti překladatelům, jednotlivých souborů nebo dokonce serverových terminologických databází, popis kroků vedoucích k jejich vytvoření, jejich analýzu ani popis komplexních systémů pro správu terminologie (Arntz et al. 2014; Bowker 2015: 307; Drewer et al. 2014; Schmitz, Drewer 2017). Výše uvedené publikace vycházely z potřeb každodenního používání a svá hodnoticí kritéria nezobecňovaly pro širší výzkumné účely.
2. HODNOTICÍ SYSTÉM PRO ONLINE TERMINOLOGICKÉ DATABÁZE
2.1. Základní informace o centrálních terminologických databázích
Zkoumání obecného kontextu databáze může začít přehledem terminologických databází v dané oblasti. Předchozí verze mohou odhalit historické souvislosti databáze a ukázat, zda měla předchůdce (například EURODICAUTOM, jehož nástupcem se stala IATE). Lze ji zkoumat z různých hledisek. Sager (1990: 165–167) například sleduje technologický pokrok a rozlišuje terminologické databáze první generace (orientované na slova, určené k internímu použití, z období 70. let) a druhé generace (které se objevily v 80. letech, kdy technologický vývoj umožnil orientaci na pojmy a samostatnost termínů).
Dalším kritériem může být propojení dané terminologické databáze s jinými databázemi: díky institucionálnímu zázemí lze v rámci organizace přenášet data a mohou existovat dílčí centra (viz meziinstitucionální databáze EU IATE; Termdat, UNTERM).
Dalším kritériem při zkoumání obecného kontextu může být klasifikace databáze podle podoblastí terminologie (jazyková politika, překlad a standardizace). V některých případech se databáze vytváří pod dohledem vlády, aby plnila cíle jazykové politiky (například bistro, Termdat, Termium Plus, TermCat). V jiných případech
30
Dóra Mária Tamás | Eszter Sermann
Evaluation System for Online Terminological Databases
Page 8je jejím cílem vytvořit účinný překladový nástroj (např. IATE), případně jsou v terminologické databázi zveřejňovány termíny vytvořené v průběhu standardizačního procesu (např. DINTerm; https://www.din.de). Databáze často slouží více účelům a plní několik funkcí současně.
Při popisu bezprostředního zázemí terminologické databáze můžeme zkoumat charakteristiky organizace, která ji vytvořila: její typ, zázemí, národní či mezinárodní působnost, obory a dostupné financování. Jedním z kritérií může být, zda organizace, která databázi vytvořila, patří k typickým skupinám, jež terminologické databáze obvykle vytvářejí (Tamás 2019a: 267):
– mezinárodní organizace (OSN – UNTERM, OSN WIPO – Wipo Pearl, EU – IATE, Eurotermbank);
– orgány veřejné správy (Spolková kancelář Švýcarska – Termdat, maďarské ministerstvo spravedlnosti – Termin);
– výzkumné ústavy a univerzity (EURAC Research – bistro);
– překladatelské agentury (Kanadský překladatelský úřad – Termium Plus).
Dalším krokem by mohlo být zkoumání cílové skupiny databáze (rodilí mluvčí, mluvčí s většinovým či menšinovým postavením, překladatelé nebo odborníci v určité oblasti, např. inženýři, právníci, lékaři atd.).
Dále lze terminologické databáze na základě jejich zamýšleného účelu rozlišovat podle toho, zda mají deskriptivní rysy informativní povahy, nebo preskriptivní rysy normalizační povahy (Tamás 2019b: 110).
2.2. Technické parametry terminologické databáze
Technické parametry zahrnují ty, které jsou přístupné uživatelům, tj. uživatelské rozhraní, a nezahrnují ty, k jejichž posouzení jsou zapotřebí znalosti o vnitřní struktuře databáze nebo o okolnostech jejího vzniku, pokud tyto informace nejsou zveřejněny jiným způsobem. Znalost vnitřní struktury databáze nám umožňuje rozhodnout, zda terminologická databáze splňuje hierarchickou trojčlennou strukturu požadovanou terminologickým přístupem (úroveň hesla – jazyková úroveň – úroveň termínu), nebo zda má strukturu sítě databází, jednoduché databáze či relační databáze (Sermann, Tamás 2010). Informace o pozadí potřebujeme také k určení, do jaké míry je přístupný úplný datový obsah terminologické databáze, zda jsou data uložena v jednom či více datových úložištích a jakým způsobem.
Velké ústřední online databáze obvykle mají vlastní způsob zobrazování obsahu. Mohou však existovat i hybridní řešení, například
Terminologija | 2019 | 26
31
Page 9terminologická databáze bistro v Jižním Tyrolsku, kde lze podrobné informace uložené v softwaru SDL Trados Multiterm zobrazit také v uživatelském rozhraní. Od letošního roku je Verwaltungsglossar (https://www.sprachressourcen.at/verwaltungsglossar/), vytvořený ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou a obsahující 700 termínů) přístupný v podobě souborů Excel, TBX a PDF, ve formátu souboru SDL Trados Multiterm a prostřednictvím online softwaru Quick Term, a navíc také jako aplikace. Jiné databáze umožňují uživatelům stáhnout část svého obsahu (viz Download IATE: https://iate.europa.eu/home). Databáze jsou stále modernější a technologicky vyspělejší a mohou uživatelům umožnit přístup k datům prostřednictvím různých zařízení, například chytrého telefonu nebo tabletu v případě WIPO Pearl (https://www.wipo.int/reference/en/wipopearl/news/2019/news_0003.html).
2.3. Informace o obsahu terminologické databáze
2.3.1. OBECNÉ VLASTNOSTI DATABÁZE
Pro účely studia obecných vlastností terminologických databází jsme je rozdělili do dvou skupin podle uplatnění terminologického přístupu a struktury databází: do jedné skupiny jsme zařadili obecnější, hlavní vlastnosti a do druhé podrobnější a specifičtější vlastnosti.
V první skupině jsme začali analýzou toho, zda byla jazyková data v databázi zaznamenána s ohledem na pojmově orientovaný přístup. V některých případech se můžeme setkat se směšováním sémaziologického přístupu (založeného na slově nebo jazykovém znaku) s pojmově orientovaným přístupem, v důsledku čehož není plně respektována autonomie termínů nebo jsou přidávány lexikografické nástroje (například charakteristiky slovních seznamů EUROTERMBANK či doplňkové seznamy slovníků na webových stránkách databází SAPTerm nebo Termium Plus určené k dalším účelům, které však nejsou součástí terminologické databáze) (viz také Sermann, Tamás 2013; Tamás 2015). Terminologická databáze Termium Plus nenabízí samostatný seznam výsledků s uvedením oborů jako výchozí bod, ale poskytuje datový list obsahující záznam 1, záznam 2 atd. Na základě výše uvedeného můžeme rozlišovat mezi čistě onomaziologickými terminologickými databázemi a databázemi, které ve své podobě vykazují také určité sémaziologické rysy.
32
Dóra Mária Tamás | Evaluation System for Online Terminological Databases Eszter Sermann
Page 10V kapitole 2, tabulce 3 tohoto článku, která se stále zabývá obecnými rysy, rozdělujeme termínové databáze do tří kategorií podle jejich struktury a podrobností obsažených v záznamech: jednoduché, podrobné tradiční a komplexní termínové databáze, které obsahují další informace, například korpus nebo pojmové mapy.
2.3.2. PODROBNÁ ANALÝZA STRUKTURY TERMÍNOVÝCH DATABÁZÍ
Na základě analýzy jejich struktury lze termínové databáze rozdělit do několika podskupin. Ty jsme předběžně přiřadili ke kategoriím slovníků uvedeným v tabulce 2 a určili jsme, jaké prvky v termínových databázích odpovídají megastruktuře, makrostruktuře, mikrostruktuře a mezostruktuře. Rozhodli jsme se použít tuto soustavu kritérií vytvořenou pro slovníky, přestože obsah termínových databází je odlišný. Jak jsme zjistili, hierarchická struktura odpovídající úrovni mikrostruktury nemusí být na zobrazovací ploše nutně patrná; například termín a definice mohou být uvedeny na dvou různých úrovních (ačkoli to může být vysvětleno v uživatelské příručce). Na druhou stranu mohou mít uživatelé zvyklí na tradiční i online slovníky v případě transparentní struktury více orientačních bodů a rozdíly se pak jednoznačně projeví. To by bylo možné vyřešit transparentnějším rozhraním pro externí uživatele.
Na úrovni megastruktury můžeme zkoumat, zda najdeme nějaké informace o používání termínové databáze, například uživatelskou příručku, stránku nápovědy, často kladené otázky, popis účelu termínové databáze, oboru, cílové skupiny, pracovní metody, počtu jazyků a vícejazyčných vztahů mezi nimi, oboru a podoborů; případně jiné informační nástroje, například fórum nebo chatovou službu, které uživatelům pomáhají (viz SAPTerm: chat, SAP Community, SAP Help Portal). Například databáze IATE informuje o počtu termínů a záznamů, počtu vyhledávání provedených v předchozím týdnu a změnách (nový záznam, odstranění, úprava).
Databáze také informují uživatele o autorskoprávních aspektech termínové databáze. Uživatelské rozhraní termínové databáze se považuje za soubor, a je proto chráněno autorským právem, přičemž zvláštní důraz se klade na jeho strukturu a organizaci dat; jeho zobrazení na obrazovce proto nelze libovolně kopírovat ani zveřejňovat.
Na úrovni makrostruktury můžeme analyzovat možnosti vyhledávání, které termínová databáze nabízí: jednoduché či komplexní; v rámci komplexního vyhledávání pak vyhledávání podle termínu, oboru a podoboru, fragmentu nebo podle jazykových kritérií
Terminologija | 2019 | 26
3 3
Page 11lze také doplnit vyhledáváním v pojmové mapě (např. WIPO Pearl) nebo v korpusu. Databáze může nabízet různé filtry; například v systému bistro lze vyhledávat jednotlivé oblasti právních předpisů, jazyky a geografické rozložení (tj. jazyky používané v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku). Databáze také umožňuje uložit nastavení filtrů; užitečná může být i integrovaná funkce rozpoznávání jazyka.
Většina databází po vyhledávání zobrazí seznam výsledků a můžeme zkoumat způsob jejich zobrazení a organizaci dat. Například Termium Plus nenabízí samostatný seznam s uvedením oborů, který by sloužil jako rozcestník, ale datový list obsahující záznam 1, záznam 2 atd. Již v této fázi získáváme určité informace o povaze dat: jde pouze o text, nebo jsou k dispozici také ilustrace či multimédia? Databáze může rovněž umožňovat vyhledávání obrázků Google (jako například WIPO Pearl). Může také podporovat interoperabilitu s jinými datovými úložišti (například s právním úložištěm IATE a EURLEX, případně s databází patentů Patenscope WIPO Pearl).
Na úrovni mikrostruktury je počet datových kategorií jasným ukazatelem míry podrobnosti databáze. Lze zjistit, zda obsahuje jen minimální množství informací, nebo zda jde o dobře rozvinuté a podrobné datové úložiště; tato informace pak slouží uživateli jako základ pro hodnocení.
Při zkoumání datových kategorií můžeme ze strukturálního hlediska rozlišovat mezi povinnými a volitelnými datovými poli. Zásadní je vždy otázka, zda lze definici nahradit kontextem.
The relevant literature, standards and best practices (see Drewer et. al. 2014) can help us decide which are the most important data categories as per the principles of compilation, and we can also compare existing termbases (e.g. if possible also on the basis of their hierarchical organisation – respecting the entry level, language level and term level, for details see: Drewer et. al. 2014). Arntz et al. (2009: 233) claim that a simple termbase contains the following data fields: subject field, language, ID number, other codes, the term, linguistic features, definition, context, notes, synonym, data of the editor, date, source. Arntz et al (2014: 229–238) however contains a more complex description, that already meets the requirements of modern terminology management.
Vzhledem k pojmové orientaci termínové databáze hraje definice vedle termínu nepochybně ústřední roli, zatímco ekvivalence není vždy samostatnou kategorií. Mezi další časté datové kategorie patří:
34
Dóra Mária Tamás | Evaluation System for Online Terminological Databases
Eszter Sermann
Page 12– status termínu (hlavní termín nebo heslový termín, synonyma v samostatném záznamu či nikoli) a typy vztahů k souvisejícím termínům (nadřazené, podřazené nebo souřadné termíny);
– spolehlivost a status ověření;
– používání různých štítků: geografické rozšíření; typ dokumentu (např. cestovní pas, jako v Termium Plus); zvláštní termíny vztahující se ke konfederaci nebo kantonům mohou být „označeny“ (v Termdat); přijatelnost (doporučený, zakázaný, standardizovaný); zda byl termín potvrzen terminologickou komisí (v bistro); archaický (v IATE: zastaralý);
– ilustrace a další multimédia;
– jazykové charakteristiky;
– kontext a kolokace.
Podíváme-li se na normy ISO pro přípravu terminologických databází, najdeme doporučení týkající se konkrétně datových kategorií v normě ISO 12620:2019 s názvem Správa terminologických zdrojů – Specifikace datových kategorií. Ve verzi vydané v roce 1999 bylo definováno těchto deset datových kategorií: termín, informace o termínu, ekvivalence, obor, popisné datové kategorie týkající se pojmu, pojmové vztahy, pojmové struktury, poznámky, informace o dokumentaci, administrativní informace. Klíčové datové kategorie jsou: hlavní termín, datum zadání a zdroj (Serm ann 2013). Později byl za účelem sjednocení souběžně s normou z roku 2009 zveřejněn Registr datových kategorií na adrese www.isocat.org. Šlo o otevřené fórum, které uvádělo celkem přibližně 590 datových kategorií včetně překryvů (podrobnosti viz Schmitz 2012; Tamás 2014: 103). V současnosti je webová stránka www.isocat.org nahrazena http://www.datcatinfo.net,, což je Úložiště datových kategorií (DCR) vyvinuté v souladu s připravovanou normou ISO 12620:2019. Tato verze sama o sobě neobsahuje konkrétní datové modely, pouze pokyny a požadavky; uznává rozdíly v přístupu k vývoji jazykových zdrojů pro různé obory a potřeby, které vedou k odlišnostem v datových kategoriích. Ačkoli sjednocení zůstává důležité pro umožnění výměny dat pomocí formátu souborů TBX, zveřejněného na www.datcatinfo.net:
– datové kategorie základního modulu: datum, poznámka, termín;
– datové kategorie základního modulu: kontext, definice, externí křížový odkaz, gramatický rod, geografické užití, podmnožina projektu, související pojem, související termín, odpovědnost, zdroj, umístění termínu, typ termínu, typ transakce, xGraphic.
Terminologija | 2019 | 26
35
Page 13Iniciativa tvůrců rozsáhlých databází v organizaci JIAMCATT, jejímž cílem je sjednotit používání datových kategorií (viz EU, UN, IMF; France Terme, Termdat, Termium Plus), usiluje o vytvoření společné platformy, která poskytne jednotný centrální přístup k terminologickým zdrojům, nástrojům a databázím (Maslias 2014; https://ec.europa.eu/education/knowledge-centre-interpretation/events/jiamcatt-2019_en).
Orientace na koncepty a autonomie termínů nejsou jedinými aspekty při zkoumání toho, zda byly dodrženy zásady tvorby. Mezi další aspekty patří elementárnost dat (tj. zda termbáze obsahuje v každém datovém poli jeden datový prvek) a granularita dat (tj. zda je úroveň podrobnosti vyvážená a počet podkategorií není příliš vysoký) (Reinke 2012: 102; Arntz et al 2014: 239–241; ISO 16642: 2017).
V souladu s terminologií jako oborem, který využívá různé pracovní metody a sleduje různé trendy, odráží také uživatelské rozhraní termbází různé přístupy. Definice mohou být například v jednom či několika jazycích. V některých případech mohou všechny jazyky označovat tentýž koncept (například u sjednocených termínů EU nebo mezinárodních termínů), a v takovém případě postačuje uvést definici v jednom jazyce. Jiným cílem může být prezentace výsledků kontrastivní analýzy. Různé cíle mohou vyžadovat také různé datové kategorie. Je-li cílem podporovat normalizaci (jako v případě DINTerm), je zásadní odkazovat na normy; je-li cílem sjednotit a harmonizovat používání termínů nebo podpořit překladově orientovanou terminologickou práci, je důležité uvádět status termínů, funkční ekvivalenty či kandidáty na termíny a poskytovat kontexty nebo kolokace. Například bistro obsahuje systémově vázané právní kolokace spojené s hlavním termínem (Chiocchetti 2019). A konečně, slouží-li termbáze jazykové politice, je zásadní kontrastivní analýza konceptů (srov. právní termíny v bistro). U některých jazyků však mohou být nezbytné určité údaje (např. členy v němčině) a další údaje mohou záviset na oboru (ilustrace či multimediální materiály mohou být potřebné v medicíně nebo technice).
Pokud jde o strukturu, uspořádání datových kategorií a množství údajů v jednotlivých polích se mohou lišit, případně může první výsledek zobrazit zkrácenou verzi textu, kterou může uživatel podle potřeby rozbalit (jako v případě bistro). Uživatel tak získá jasnější představu o heslech.
Na úrovni mezostruktury můžeme zkoumat systém odkazování, tj. přítomnost a podobu interních odkazů (uvnitř hesel i mezi nimi) a externích odkazů (odkazů na externí webové stránky).
36
Dóra Mária Tamás | Evaluation System for Online Terminological Databases Eszter Sermann
Page 14Interní odkazy, tj. odkazy uvnitř hesla a na další hesla, jsou součástí systému křížových odkazů; v případě konceptů může být tento systém realizován i jinými formami, například prostřednictvím konceptuální mapy. Způsob zobrazování externích odkazů se může lišit; důležité je, zda je lze snadno otevřít, zda je uveden popis jejich obsahu (adresa, cesta), zda jsou trvalé a zda je povoleno používat jednorázové odkazy.
2.4. Informace o používání termbáze
Informace o používání zahrnují uživatelskou přívětivost termbáze, spolehlivost údajů, četnost aktualizací, inovativnost databáze, její význam pro daný obor a hodnotu pro společnost.
Uživatel vždy dává přednost nástroji, který se snadno používá, je přehledný a rychle poskytuje informace. Z tohoto hlediska má zásadní význam uživatelská přívětivost databáze, kterou je třeba posuzovat na různých platformách (srov. technické parametry). Má-li být databáze srozumitelná široké veřejnosti, je vhodné vyhnout se zkratkám (v aktuální verzi Termdat jde o výrazné zlepšení oproti předchozí verzi), vyhledávání by mělo být snadné a doporučuje se také používat vizuální prvky. Jedním z aspektů vizuální prezentace je způsob, jakým se uživateli znázorňuje spolehlivost údajů, aby okamžitě získal jasné informace o četnosti aktualizací a jejich provádění. To se netýká pouze spolehlivosti údajů, ale také jejich kvality v termbázi. Při hodnocení kvality se musíme opírat o aktuální podobu termbáze; ne vždy je zřejmé, zda jsou údaje skutečně aktualizované, kontrolované a ověřené. Aktuálnost lze znázornit různými způsoby, například datem záznamu nebo také výslovným uvedením stavu ověření. Například v IATE hvězdičky označují spolehlivost, v termbázi bistro slouží ke stejnému účelu pětibodová stupnice a nejvyšší hodnocení mají normalizované termíny; WIPO Pearl používá ke stejnému účelu čtyřbodovou stupnici.
Pro zvýšení spolehlivosti je zásadní výběr zdrojů a jejich řádná dokumentace (například lze upřednostnit dokumenty s trvalým identifikátorem DOI). Důležité také je, zda tvůrce termbáze spolupracuje s interní a/nebo externí sítí odborníků (SAPTerm).
Dalším aspektem spolehlivosti jsou metody úprav používané při zpracování údajů (nabízí možnost předkládat návrhy, zda interní
Terminologija | 2019 | 26
37
Page 15a/nebo jsou konzultováni externí odborníci, zda se na tvorbě podílejí dobrovolníci z řad veřejnosti a zda databáze obsahuje výsledky strojového překladu, jako například WIPO Pearl. SAPTerm se například snaží vytvořit síť odborníků v každé zemi (Tamás 2015); případně zda mají redaktoři uzavřeny dohody o spolupráci s univerzitami (jako IATE a WIPO Pearl). Editace může probíhat na jednom centrálním místě nebo lokálně, přičemž data se následně nahrávají do centrální databáze (IATE editují překladatelské služby EU, Termdat se edituje centrálně i v kantonech a UNTERM obsahuje údaje různých orgánů OSN). V posledně uvedených případech představuje filtrování duplicitních záznamů významnou výzvu (viz IATE a UNTERM).
Löckinger (2019: 9) examined the research methods of document editors, and evaluated the results of online questionnaires concluding that users make their judgements on quality primarily based on the content (whether it is up-to-date and professional) and usability (user friendliness, display and categorisation of information).
Inovativní charakter databáze se může projevovat novým typem zobrazení či doplňujícími informacemi (pojmová mapa, korpus, výsledky strojového překladu, instruktážní video, elektronický kurz) nebo propojením datových úložišť (například obrázky Google, databáze IATE a EURLEX, WIPO Pearl a Patentscope).
V neposlední řadě je třeba zkoumat také hodnotu terminologické databáze pro odbornou praxi a její význam pro společnost. Otázkou je, zda je terminologická databáze užitečná pro různé skupiny odborníků, zda má význam pro jazykovou a terminologickou politiku a zda její tvůrce nabízí další vzdělávání, elektronické školení, workshopy nebo příležitosti ke spolupráci (např. Termdat, IATE, WIPO).
ZÁVĚRY: POUŽITELNOST HODNOTICÍHO SYSTÉMU
Kritéria pro terminologické databáze jsou rozdělena do čtyř kategorií:
– základní informace,
– technické parametry,
– informace o obsahu a
– informace o používání.
Výše uvedený předběžný hodnoticí systém ukazuje, že terminologické databáze založené na poměrně jednotném terminologickém přístupu a principech přesto vykazují širokou škálu vlastností, protože požadavky uživatelů z různých oborů a s různými cíli kladou důraz na odlišné zásady editace.
38
Dóra Mária Tamás | Evaluation System for Online Terminological Databases Eszter Sermann
Page 16Kromě toho spolu tyto rysy úzce souvisejí a často je obtížné je od sebe oddělit (například principy editace, dokumentace, spolehlivost a kvalita). V souladu s výše uvedeným jsme se setkali se dvěma druhy obtíží: jednak jsou společné rysy méně zřejmé než v případě slovníků a jednak některé rysy spadají pod více než jedno kritérium. Použití souboru kritérií pro slovníky odhalilo rozdíly mezi žánry těchto překladových nástrojů lexikografie a terminologie i hlavní charakteristiky terminologických databází. Analýzu však nelze považovat za uzavřenou. Díky další specifikaci hodnoticích kritérií, možnému rozvoji přehlednější struktury na online rozhraních a nezbytnému postupnému vývoji terminologických databází bude možné vypracovat konkrétnější popis.
Přesto se domníváme, že tento hodnoticí systém může být užitečný pro hlubší porozumění těmto nástrojům a jejich uvědomělejší využívání ve vzdělávání, při psaní recenzí i pro překladatele, jak se již ukázalo v případě slovníků. Při postupném uplatňování tohoto hodnoticího systému může uživatel objevit nové funkce daného nástroje. Pomáhá také uživatelům utvářet a sdílet objektivní odborný názor na terminologické databáze, a to ústně i formou recenzí. Jak jsme zdůraznili na začátku článku, tento hodnoticí systém je zamýšlen jako předběžný. Doufáme, že komplexní povaha naší analýzy může dokonce inspirovat vývojáře. Žánr terminologických databází je sice úzce spjat s praktickými požadavky, zároveň však umožňuje kreativitu.
REFERENCES
Arntz R., Picht H., Mayer F. 2009: Einführung in die Terminologiearbeit, Hildesheim, Zürich, New York: Georg Olms Verlag. (6. Aufl.).
Arntz R., Picht H., Schmitz K.-D. 2014: Einführung in die Terminologiearbeit, Hildesheim / Zürich / New York: Georg Olms Verlag.
Bessé B. de, Nkwenti-Azeh B., Sager J. C. 1997: Glossary of Terms Used in Terminology. – Terminology 4, 117–156.
Bowker L. 2015: Terminology and Translation. – Handbook of Terminology. H. J. Kocker, F. Steurs (eds.), Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 304–323.
Cabré M. T. 1998: Terminology. Theory, Methods and Applications (Terminology and Lexicography Research and Practice I), Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins.
Chiocchetti E. 2019: Terminology Work in South Tyrol: New Approaches, New Termbase, New Domains. Scientific, Administrative and Educational Dimensions of Terminology. Held at: the 3rd International Conference on Terminology, Lithuania, Vilnius, 17–18 October 2019.
Drewer P., Pulitano D., Schmitz K.-D. 2014: Terminologiearbeit. Best Practices 2.0, Köln: Deutscher Terminologie-Tag e.V.
Fóris Á. 2005: Hat terminológia lecke [Six lectures in terminology], Pécs: Lexikográfia Kiadó.
Terminologija | 2019 | 26
39
Page 17Fóris Á. 2018: Lexikológiai és lexikográfiai ismeretek magyar (mint idegen nyelv) tanároknak. [Lexicology and lexicography for teachers of Hungarian (as a foreign language)]. Károli Gáspár Református Egyetem, Magyarnyelv-tanári segédkönyvek, Budapest: L’Harmattan.
Fóris Á., Rihmer Z. 2007: A szótárak minősítési kritériumairól. [On the Evaluation Criteria for Dictionaries]. – Fordítástudomány 9(1), 109–113.
Gaál P. 2012: Szempontrendszer online szótárak minősítéséhez. [Evaluation System for Online Dictionaries]. – Magyar Terminológia 5(2), 225–250.
Hartmann R. K. K., James G. 1998: Dictionary of Lexicography, Exeter: Routledge.
Löckinger G. 2019: Fachsprachliche Nachschlagewerke für technische Redakteurinnen und Redakteure – Ergebnisse einer empirischen Studie. Edition. 15. Jahrgang, 1. Ausgabe. 5–9.
Magris M., Musacchio M. T., Scarpa F. 2002: Manuale di terminologia. Aspetti teorici, metodologici e applicativi, Milano: Editor Hoepli.
Maslias R. 2014: Combine EU Terminology with Communication and Ontology Research. – Terminology and Knowledge Engineering, 2014. Jun 2014, Berlin, Germany. Available at: https://hal.archives-ouvertes.fr/hal-01005876.
Novák B. 2013: A bolzanói bistro olasz–német–latin jogi terminológiai információs rendszer bemutatása. [Bistro, the Italian–German–Ladin information system for legal terminology]. – Magyar Terminológia 6(1), 61–83.
Novák B., Tamás D. 2013: A svájci jogi-közigazgatási terminológiai adatbank, a TermDat. [TermDat, the Swiss Terminology Database of Law and Public Administration]. – Magyar Terminológia 6(2), 207–231.
Novák B. 2018: A terminológiai munkafolyamat a minőségi jogalkotásban. Magyar–olasz összehasonlító vizsgálat az alkotmányjogi terminológia területén. [The Role of Terminology Work in Quality Law Making. Hungarian–Italian Comparative Terminology at the Field of Constitutional Law]. Doctoral Thesis University of Pécs, Faculty of Law.
Kranebitter K., Ralli N. 2019: Piccola guida per sviluppare strumenti terminologici. Talk held at: XXIX Convegno Ass. I. Term, Terminologie e vocabolari: lessici specialistici e tesauri, glossari e dizionari. Accademia della Crusca, Villa Medicea di Castello, Firenze, 30–31 May 2019.
Reinke U. 2012: Terminologiearbeit für und mit Sprachtechnologie. – Terminologieprozesse und Terminologiewerkzeuge. F. Mayer, K.-D. Schmitz (eds.), Akten des Symposiums. Heidelberg, 19–21. April 2012, Deutscher Terminologie-Tag e.V, Köln: SDK Systemdruck Koln GmbH & Co. KG, 101–118.
Sager J. C. 1990: A Practical Course in Terminology Processing, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
Schmitz K.-D., Drewer P. 2017: Terminologiemanagement. Grundlagen, Methoden, Werkzeuge, Berlin: Springer Vieweg Verlag.
Schmitz K.-D. 2012: Using International Standards for Terminology Exchange. – Terminologija 19, 33–38. Available at: http://lki.lt/wp-content/uploads/2017/06/Terminologija-19-ilovepdf-compressed.pdf [accessed 05.08.2019].
Sermann E., Tamás D. 2010: Hogyan definiálhatjuk a fordítói adatbázist? Egy olasz és egy spanyol fordítói terminológiai adatbázis vizsgálata. [How to Define the Translation Database? Study of an Italian and a Spanish Translation Oriented Termbase]. – Nyelvek találkozása a fordításban. Doktori kutatások Klaudy Kinga tiszteletére. K. Károly, Á. Fóris (eds.), Budapest: ELTE Eötvös Kiadó, 101–115.
Sermann E. 2011: A terminológiai szabványosítás szerepe a lokalizáció folyamatában. [The Role of Terminology Standardization in Localization]. – Fordítástudomány 13(2), 72–87.
Sermann E. 2013: A terminológiai szabványosítás és a terminológiai harmonizáció fordítási vonatkozásai. [The Translational Aspects of Terminology Standardisation and Terminology Harmonisation]. Doctoral dissertation (Manuscript), Budapest: ELTE.
Sermann E., Tamás D. 2013: Elektronikus szótár vagy terminológiai adatbázis? [Electronic Dictionary or Termbase?]. – Társadalmi változások, nyelvi változások. A XXII. MANYE Kongresszus előadásai. Szeged 2012. április 12–14. Sz. Tóth (ed.), Budapest–Szeged: MANYE–Szegedi Egyetemi Kiadó Juhász Gyula Felsőoktatási Kiadó, 450–454. Available at: http://mek.oszk.hu/11700/11730/.
Sermann E. 2019: A terminológiai munkafolyamatok és a fordítás szempontjából releváns ISO-szabványok. [ISO Standards Relevant for Terminology Work and Translation]. – A szabványosítás fordítási és terminológiai vonatkozásai. Á. Fóris, A. Bölcskei (eds.), Budapest, L’Harmattan.
Sermann E. 2019: Terminológiai adatbázisok mint a nyelvi portálok áthidalásának eszközei. Magyar nyelven (is) elérhető néhány terminológiai adatbázis tartalmi és szerkezeti vizsgálata. [Termbases as the Means to
40
Dóra Mária Tamás | Evaluation System for Online Terminological Databases Eszter Sermann
Page 18Surpass Language Barriers. Content and Structural Analysis of Some Termbases (also) Available in Hungarian. – Acta Historiae Litterarum Hungaricarum. Acta Universitatis Szegediensis 34(3), 149–169.
Tamás D. 2010: La Knowledge Base EOHS Term, ossia un vocabolario Online Creativo. – Corvinus nyelvi napok, “Kreativitás és nyelv”. 2009. szeptember 23–24. G. Cs. Dávid, A. Zelenyi (eds.), Budapesti Corvinus Egyetem IOK Alkalmazott Nyelvészeti Kutató- és Továbbképző Központ, Budapest: Aula, 349–355.
Tamás D. 2013: Az olaszországi Bolzano autonóm megyében élő kisebbségek jogainak védelméről és a bistro terminológiai projekt létrejöttének hátteréről. [On the Protection of Rights of the Minority Communities Living in the Autonomous County of Bolzano, and the Bistro Terminology Project]. – Magyar Terminológia 6(1), 41–60.
Tamás D. M. 2014: A gazdasági szakszövegek fordításának terminológiai kérdéseiről. [The Terminological Aspects of the Translation of Economic Texts], Fordítástudományi értekezések I, Budapest: ELTE BTK Fordító- és Tolmácsképző Tanszék.
Tamás D. 2015: Az SAPterm terminológiai adatbázis vizsgálata. [The Study of SAPterm Termbase]. – A fordítás titkos ösvényein. Doktori kutatások Klaudy Kinga tiszteletére II. K. Károly, Á. Fóris (eds.), Budapest: ELTE Eötvös Kiadó, 211–230. Available at: http://www.eltereader.hu/media/2018/05/A_forditas_titkos_osvenyein_READER.pdf.
Tamás D. M. 2018: Miért rögzítsünk jogi szakszavakat terminológiai adatbázisokban? [Why Should We Record Legal Terms in Termbases?]. – Magyar Jogi Nyelv 2(2), 30–32. Available at: https://joginyelv.hu/beszamolo-a-jog-es-terminologia-cimu-konferenciarol/.
Tamás D. M. 2019a: A IUSTerm jogi és közigazgatási terminológiai adatbázis háttérmunkálatainak tapasztalatairól. [IUSTerm Terminological Database of Law and Public Administration: A Glimpse Behind the Scenes]. – Diszciplínák találkozása – nyelvi közvetítés a XXI. században. Sz. Szoták (ed.), Budapest: OFFI Zrt, 260–281. Available at: https://150.offi.hu/kiadvanyok/disciplinak-talalkozasa-nyelvi-kozvetites-21-szazadban.
Tamás D. M. 2019b: A terminológiai adatbázisok mint a terminológia-stratégia eszközei. [Terminology Databases as Means of Terminology Strategy]. Talk held at: Terminológia-stratégiai kihívások a magyar nyelv vonatkozásában. [Challenges of Terminology Strategy in the Hungarian Language Area], Budapest: OFFI–L’Harmattan, 105–119 (In press).
SOURCES
12620: 2019 Management of Terminology Resources – Data Category Specifications. 3th edition [2019.05].
12620: 2009 Terminology and Other Language and Content Resources – Specification of Data Categories and Management of a Data Category Registry for Language Resources.
12620: 1999 Computer Applications in Terminology – Data Categories.
ISO 16642: 2017 Computer Applications in Terminology – Terminological Markup Framework. 2nd edition [2017.11].
ONLINE SOURCES:
http://www.datcatinfo.net [accessed 05.08.2019]
https://ec.europa.eu/education/knowledge-centre-interpretation/events/jiamcatt-2019_en [accessed 05.08.2019]
http://www.eurac.edu/en/research/autonomies/commul/Pages/default.aspx
www.isocat.org [accessed 10.03.2013]
https://www.termcat.cat/en/recursos/productes-multimedia/termtest-dictionary-self-assessment-test [accessed 05.08.2019]
https://www.wipo.int/reference/en/wipopearl/news/2019/news_0003.html [accessed 14.03.2019]
TERMBASES:
bistro http://bistrosearch.eurac.edu/ [accessed 14.03.2019]
DINTerm https://www.din.de [accessed 14.03.2019]
Cercaterm https://www.termcat.cat/ca/cercaterm [accessed 06.08.2019]
Terminologija | 2019 | 26 41
Page 19Evronim http://prevodjenje.mei.gov.rs/evronim/index.php?jezik=engl [accessed 05.08.2019]
eohsterm www.eohsterm.org [accessed 14.03.2019]
EUROTERMBANK (https://www.eurotermbank.com/) [accessed 05.08.2019]
EUSKALTERM (http://www.euskadi.eus/web01-apeuskal/eu/q91EusTermWar/kontsultaJSP/q91aAction.do) [accessed 05.08.2019]
France Terme (http://www.culture.fr/franceterme) [accessed 05.08.2019]
IATE https://iate.europa.eu; https://iate.europa.eu/home [accessed 14.03.2019]
SAPTerm www.sapterm.com [accessed 16.03.2019]
Termdat www.termdat.ch [accessed 15.03.2019]
Termium Plus https://www.btb.termiumplus.gc.ca [accessed 14.03.2019]
Verwaltungsglossar https://www.sprachressourcen.at/verwaltungsglossar/ [accessed 05.08.2019]
WIPO Pearl https://www.wipo.int [accessed 15.03.2019]
Termin https://jogi-terminologia.im.gov.hu/ [accessed 14.03.2019]
UNTERM (http://untermportal.un.org) [accessed 05.08.2019]
APPENDIX
EVALUATION SYSTEM FOR ONLINE TERMINOLOGICAL DATABASES
I. Background information on central termbases
A) GENERAL BACKGROUND
1. A survey of the termbases at the given domain:
– historical background, date of creation, evolution, newly implemented or improved version of a former database;
– diachronic (former versions) or synchronic description;
– relationship with other termbases within or outside the organisation.
2. Grouping based on aim:
– language policy and terminology policy aims;
– translation-oriented termbase;
– standardisation purposes.
B) IMMEDIATE BACKGROUND
1. The characteristics of the organisation that produced the termbase:
– the background to the organisation, whether it has a national or international scope, domain, funding and type of organisation: international organisation, public administrative agency, research institute, university, translation agency.
2. Target users:
– native speakers, speakers having a majority or minority status;
– translators;
– experts of a specific domain, e.g. engineers, lawyers, doctors etc.
42 Dóra Mária Tamás | Evaluation System for Online Terminological Databases Eszter Sermann
Page 203. Intended purpose:
– descriptiveness;
– prescriptiveness.
II. Technical parameters of a termbase
A) THE SOFTWARE
– bespoke;
– hybrid;
– commercially available.
B) ACCESSIBILITY OF THE TERMBASE
– open or restricted;
– downloading of data allowed, supported platforms (e.g. smart phone, tablet).
III. Information on the content of the termbase
A) GENERAL FEATURES OF THE DATABASE
1. Concept oriented:
– purely onomasiological approach;
– hybrid approach, containing semasiological elements as well.
2. Simple, traditional or complex termbases:
– number of structural elements (termbase, concept map, corpus);
– level of detail in entries: type and number of data categories.
B) DETAILED STRUCTURE OF THE DATABASE
1. At the level corresponding to megastructure:
– directions for use and other forms of help: forum, chat service for users facing difficulties;
– availability of copyright;
– information on the number of concepts/entries and terms;
– number of languages: monolingual, bilingual, multilingual;
– number of domains and sub-domains.
2. At the level corresponding to macrostructure:
– search options: simple or advanced for terms, in the domain, subdomain, for word fragments; linguistic search only or concept map search as well; search in aligned corpus; links giving access to other data repositories;
– display and organisation of search results (hit list or lack of);
– nature of shown information (text, image, multimedia).
Terminologija | 2019 | 26
43
Page 213. At the level corresponding to microstructure:
– number of data categories and extent of elaboration;
– types of data categories and its organisation:
– display of data categories and clarity of entries: order and labelling of data categories;
– respect for principles of terminology data modelling: beyond being concept oriented is there term autonomy, the level of realisation of a three-level hierarchical structure (entry level – index level – term level, if transparent through external descriptions), data elementarity and granularity;
– mandatory and optional data fields;
– data categories as per the work methods: is there a definition or not; the number of language variants of the definition; weather a definition can be replaced by a context; definition is for one concept or is there a contrastive purpose (e.g. existence of the data category of equivalence);
– choice of data categories based on aims/subfield of terminology: standardisation, translation or language policy;
– choice of data categories based on specific requirements of the domain (e.g. illustrations in an engineering termbase).
4. At the level corresponding to mesostructure:
– cross references (links within the entries, links among entries);
– external links (to other websites or repositories);
– appearance of links (can be opened, accessibility, description of content).
IV. Information on the usage of the termbase
A) USER FRIENDLINESS OF THE DATABASE
– understandability;
– use of abbreviations;
– visual elements;
– easy to search.
B) UPDATES
– frequency of updates;
– general state of up-to-dateness (dates of recording).
C) RELIABILITY OF DATA
– documentation: sources and their indication, information on reliability in each entry and its marking; date of recording for up-to-
44
Dóra Mária Tamás | Evaluation System for Online Terminological Databases Eszter Sermann
Page 22dateness; star, icon, text to indicate reliability for the validated state; written sources, internal or external network of experts; the use of permanent or one-off links;
– editing options and reliability: organisational with internal and/or external experts, cooperation with other organisations, possibility for individual submissions, crowd-sourced and checked, results from machine translation with indication etc.
D) THE INNOVATIVE NATURE OF THE DATABASE
– contains extra elements: concept map, corpus;
– extra information: video tutorial, e-course;
– innovative display or lack thereof.
E) VALUE OF THE TERMBASE FOR SOCIETY AND ITS IMPORTANCE FOR THE PROFESSION
– aspects of language strategy and terminology policy;
– scope and type of experts interested;
– opportunities for training, e-course, workshop, or cooperation agreements (e.g. with universities).
INTERNETINIŲ TERMINŲ BAZIŲ VERTINIMO SISTEMA
Santrauka
Straipsnyje siekiama pateikti visapusišką klasifikavimo ir vertinimo sistemą, kuri būtų objektyvus pagrindas siekiant suprasti, aprašyti, klasifikuoti, vertinti ir peržiūrėti svarbiausias didesnių organizacijų internetines terminų bazes. Tokios visapusiškos leksikografinių žanrų, t. y. spausdintų ir internetinių žodynų, klasifikacijos jau esama, tačiau internetinėms terminų bazėms taikomos klasifikacijos nėra. Tyrimas grindžiamas Vengrijoje ir kitose šalyse paskelbta leksikografijos ir terminologijos sričių literatūra, ISO standartais, kelių internetinių terminų bazių, dalinės klasifikacijos analize, autorių atliktais tyrimais.
Terminų bazėms taikytinų kriterijų rinkinys parengtas atsižvelgiant į keturias svarbiausias kategorijas: pagrindinę informaciją, techninius parametrus, turinio informaciją ir naudojimą. Straipsnyje taip pat pateikiama schema, kurią būtų nesunku naudoti seminarų ar pamokų metu. Pamažu taikydamas tokį kriterijų rinkinį, vartotojas gali įgyti vis daugiau žinių ar net atrasti naujų funkcijų.
Preliminarioji vertinimo sistema atskleidžia, kad taikant beveik vienodus terminologinius metodus kuriamos terminų bazės turi tam tikrų ypatumų, nes įvairių sričių vartotojų poreikiai ir keliami tikslai numato skirtingus redagavimo principus. Be to, kai kurie ypatumai yra glaudžiai susiję ir juos dažnai sunkoka atskirti (pvz.: redagavimo principai, dokumentacija, patikimumas, kokybė).
Terminologija | 2019 | 26
45
Page 23Eksperimentinis skirstymas į kategorijas padeda geriau suvokti, išsamiau aprašyti ir atidžiau įvertinti naudojimosi internetinėmis terminų bazėmis ypatumus, pagaliau – suvokti, kaip svarbu kalbos specialistams tokiomis bazėmis naudotis. Tai skatintų vartotojus susidaryti apie terminų bazes objektyvią nuomonę ir ja dalytis žodžiu ar raštu, rašant apžvalginius straipsnius.
Gauta 2019-09-02
Dóra Mária Tamás Hungarian Office for Translation and Attestation Ltd Hungary, 1062 Budapest, Bajza utca 52
Termik Terminology Research Group at Károli Gáspár University of the Reformed Church of Hungary Hungary, 1146 Budapest, Dózsa György út 25 E-mail: [email protected]; [email protected]
Eszter Sermann University of Szeged Faculty of Humanities and Social Sciences Department for Italian Studies Hungary, 6722 Szeged, Egyetem u. 2
Termik Terminology Research Group at Károli Gáspár University of the Reformed Church of Hungary Hungary, 1146 Budapest, Dózsa György út 25 E-mail [email protected]
46
Dóra Mária Tamás | Evaluation System for Online Terminological Databases Eszter Sermann
