GINTARĖ ŽALKAUSKAITĖ

Vilniaus universitetas

LITEVSKÁ PÍSMENA V ELEKTRONICKÝCH DOPISECH

Při čtení litevských elektronických dopisů upoutá pozornost zvyk mnoha uživatelů internetu psát text bez litevských písmen. Takový způsob psaní si volí z různých důvodů a stává se zvykem, který může ovlivnit psaní textů i mimo internet; navíc utváří laxní přístup k pravopisným pravidlům. Chceme-li uživatele internetu podněcovat k psaní litevskými písmeny, je především třeba porozumět zvláštnostem internetové komunikace, znát postoj společnosti k textům bez litevských písmen a důvody tohoto způsobu psaní. Za tímto účelem byl na internetu zveřejněn dotazník o psaní litevských písmen v elektronických dopisech a bylo dotázáno 219 respondentů. V odpovědích na otázky dotazníku uživatelé internetu vysvětlili, proč elektronické dopisy píší litevskými písmeny, nebo proč je nepíší, a jak hodnotí psaní bez litevských písmen.

INTERNET A NORMY PSANÉHO JAZYKA

Než probereme údaje z průzkumu, je třeba zmínit, že jazyk internetové komunikace se vzdálil běžnému psanému jazyku a je bližší jazyku mluvenému. Ačkoli je text zapsán, uživatelé internetu jeho jazyk nevnímají jako psaný. Také vědci zkoumající internetový jazyk uvádějí, že jde o samostatnou jazykovou varietu, která se liší jak od jazyka psaného, tak od mluveného (Shorts 2001; Ryklienė 2001; Crystal 2006), a proto nelze zvláštnosti internetového jazyka hodnotit pouze podle norem spisovného psaného jazyka. V mnoha internetových žánrech se některé normy obvyklé pro psaný jazyk nedodržují; například anglické texty se vyznačují zkracováním a fonetickým pravopisem, který je vzdaluje od spisovné psané angličtiny. Podle Tima Shortse se text zkracuje proto, že jej chceme rychleji napsat – při psaní se vynechávají slova ve větě, písmena ve slovech

G. ŽALKAUSKAITĖ. Lietuviškos raidės elektroniniuose laiškuose

275

arba atskiros frazės keičiamos raidžių junginiais (Shorts 2001: 18). Lietuviškame internete tokių trumpinimų daug mažiau, tačiau teksto rinkimas paspartinamas savaip – kaip bus matyti iš šiame straipsnyje aptariamos apklausos rezultatų, teksto rinkimo sparta yra viena iš rašymo be lietuviškų raidžių priežasčių. Ir vienu, ir kitu atveju, kurdami tekstą, interneto naudotojai nejaučia poreikio laikytis bendrinės rašytinės kalbos normų.

Normy spisovného jazyka se nedodržují nejen v textech osobní, ale i pracovní povahy, v nichž se dříve používal pouze spisovný jazyk. Mnoho osobních i pracovních dopisů se píše v proudu myšlenek mluveného jazyka, bez litevských písmen a interpunkčních znamének. Pro část lidí se tento způsob psaní stává jedinou běžnou variantou. Jak řekl jeden z respondentů průzkumu: „kde tedy vůbec psát s litevskými písmeny? Je mnoho zaměstnání, v nichž není třeba psát nic jiného než elektronické dopisy. A po práci kromě elektronických dopisů také moc nic nepíšeme...“ Psaní bez litevských písmen je patrně rysem internetového jazyka, který nejvíce překračuje hranice soukromé komunikace a porušuje normy spisovného jazyka. Například adresy internetových stránek lze řadit ke spisovnému jazyku, ale pouze ojedinělé se píší litevskými písmeny – litevská písmena chybějí dokonce i v adrese internetového vědeckého časopisu Vilniuské univerzity věnovaného litevštině (www.lietuviukalba.lt). Je zřejmé, že otázka používání litevských písmen na internetu je aktuální a existující postoje jsou často protichůdné.

POVAHA VÝZKUMU

O používání litevských písmen na internetu se názory objevují v tisku, v publikacích věnovaných litevskému jazyku i na samotném internetu. Nejčastěji jde o osobní názory na užívání litevštiny na internetu – vyzývá se k psaní litevskými písmeny a ti, kdo tak nepíší, jsou odsuzováni. Dosud však neproběhly výzkumy postoje společnosti k psaní bez litevských písmen ani pokusy zjistit, kolik uživatelů internetu litevskými písmeny píše a kolik nikoli, a porozumět důvodům této volby. Na tyto otázky se pokusil odpovědět dotazníkový průzkum. Důvody nepoužívání litevských písmen se mohou v různých internetových žánrech lišit, a proto byl ke zkoumání zvolen nejrozšířenější internetový žánr užívaný veřejností, který zahrnuje osobní i pracovní komunikaci – elektronické dopisy.

276

KALBOS KULTŪRA | 82

V březnu 2009 byl na internetových stránkách www.publika.lt zveřejněn dotazník se čtrnácti otázkami. Otázky a odpovědi byly formulovány tak, aby se předešlo jakémukoli hodnocení, nabídla se co nejpestřejší škála možných odpovědí a umožnilo se vyjádřit názor vlastními slovy. Na dotazník odpovědělo 219 respondentů různého věku. Nejvíce respondentů bylo ve věku 19–30 let (59%), ve věku 31–40 let jich bylo 17% a ve věku 41–50 let 11%. Na dotazník odpovědělo také osm respondentů mladších 19 let a 20 respondentů starších 50 let. Většina respondentů (79%) má vysokoškolské vzdělání, 12% respondentů označilo své vzdělání za neúplné vysokoškolské a zastoupení osob se středoškolským nebo vyšším odborným vzděláním činilo jen několik procent. Na dotazník odpovědělo 86 mužů a 133 žen. Lze tvrdit, že údaje z průzkumu odrážejí postoje a chování příslušníků obou pohlaví různého věku s vysokoškolským nebo neúplným vysokoškolským vzděláním.

Především jsme se snažili zjistit, zda se uživatelé internetu při odesílání nebo přijímání e-mailů psaných litevskými písmeny stále setkávají s technickými problémy. Proto byla respondentům položena otázka: „Stalo se vám, že jste dostali poškozený e-mail, který byl napsán litevskými písmeny?“ Při výběru kladné odpovědi bylo třeba uvést, kdy se s tímto problémem setkali – před více, nebo méně než rokem. Postoj respondentů k psaní bez litevských písmen byl zjišťován otázkami: „Trvá vám déle pochopit, co je napsáno, když je text napsán bez litevských písmen?“, „Myslíte si, že psát text bez litevských písmen je rychlejší než psát litevskými písmeny?“, „Myslíte si, že je špatné, že se mnoho e-mailů píše bez litevských písmen?“ Návyky při psaní litevských písmen byly zjišťovány těmito otázkami: „Píšete litevská písmena v textu e-mailu?“, „Proč v e-mailech nikdy, nebo někdy nepíšete litevská písmena?“, „Nahrazujete v e-mailech litevská písmena skupinami písmen, například píšete sh místo š a podobně?“, „Kdy v e-mailech píšete litevská písmena?“ Zajímavé je, že respondenti ochotně odpovídali na všechny otázky – tam, kde bylo možné vybrat více odpovědí, jich vybírali několik a mnoho komentářů napsali vlastními slovy. Z toho je patrné, že odpovědi v dotazníku byly vhodně zvoleny, průzkum respondenty zaujal a podnítil je k zamyšlení nad vlastními písemnými návyky.

G. ŽALKAUSKAITĖ. Lietuviškos raidės elektroniniuose laiškuose

277

VÝSLEDKY VÝZKUMU

Postoje veřejnosti

Jedním z cílů průzkumu bylo zjistit, jaký je postoj veřejnosti k textům bez litevských písmen. Z odpovědí na otázku „Myslíte si, že je špatné, že se mnoho e-mailů píše bez litevských písmen?“ je patrné, že toto téma veřejnost zajímá – pouze tři lidé nevěděli, co odpovědět. Téměř 20% respondentů hodnotilo psaní bez litevských písmen jako „nic špatného“, více než 30% se domnívalo, že to není ani špatné, ani dobré, a nejvíce respondentů (48%) to považovalo za špatný jev (viz obr. 1).

1. – je to špatné, protože... – 48,40%

2. – ani dobré, ani špatné – 30,59%

3. – nic špatného – 19,63%

4. – nemám názor – 1,37%

OBR. 1. Rozložení odpovědí na otázku „Myslíte si, že je špatné, že se mnoho e-mailů píše bez litevských písmen?“

Z odpovědí je patrné, že psaní bez litevských písmen je hodnoceno různě: ačkoli je většina respondentů hodnotila negativně, poměrně velké procento zastává názor, že to není špatné. Respondenti, kteří psaní bez litevských písmen hodnotili negativně, svou odpověď dále komentovali vlastními slovy. Tyto komentáře psali respondenti všech věkových skupin a různých úrovní vzdělání. Nejvíce respondentů (44) uvedlo, že se zhoršuje gramotnost těch, kdo píší bez litevských písmen, například: „zhoršují se písemné dovednosti, zejména u lidí, kteří stejně hůře ovládají gramatiku litevského jazyka“, „člověk si zvykne psát nesprávně“, „když si člověk zvykne psát bez litevských písmen, při psaní s nimi dělá kvůli vytvořenému návyku častěji chyby. V některých textech se začíná psát^*

* Pravopis a interpunkce citovaných komentářů byly upraveny.

278

KALBOS KULTŪRA | 82

„s litevskými písmeny, a když se člověk do textu ponoří, píše se bez nich“. Třicet respondentů uvedlo, že psaní bez litevských písmen škodí jazyku: „ochuzuje mateřský jazyk“, „litevština je deformována“, „jazyk je ničena“. Třináct respondentů hodnotilo psaní bez litevských písmen jako nepříjemné, nepohodlné ke čtení, působící neseriózně a svědčící o nedbalosti pisatele, například: „takové dopisy se čtou nepříjemně a je nepohodlné je citovat“, „je to určitá nedbalost“. Pouze osm respondentů tvrdilo, že psaní bez litevských písmen projevuje neúctu k jazyku nebo adresátovi: „někdy je to neúcta (záleží na tom, komu píšeš)“, „je třeba respektovat svůj jazyk a lidi, kterým je dopis určen“. Pět respondentů si všimlo, že psaní bez litevských písmen poškozuje kulturu a národní identitu, například: „klesá kulturní úroveň člověka“, „ztrácí se část národní identity“. Dva respondenti odpověděli, že se tím poškozuje text: „Text přichází o mnoho možností vyjádření a odstínů“, „ochuzuje text“. Lze vyvodit, že část společnosti si poměrně dobře uvědomuje hrozbu, kterou představuje nesprávný pravopis na internetu, ale to ne vždy vede k psaní s litevskými písmeny: autoři poloviny komentářů vysvětlujících, proč je špatné psát dopisy bez litevských písmen, sami někdy píší bez nich. Příčinu takového chování odhalují odpovědi na další otázky dotazníku.

Další důležitá otázka související s postoji společnosti zní: Je text napsaný bez litevských písmen hůře srozumitelný? Na otázku v dotazníku „Trvá vám déle pochopit, co je napsáno, když je text napsán bez litevských písmen?“ odpovědělo 26% respondentů „ano“, 44% „ne“ a 30% uvedlo, že je text hůře srozumitelný tehdy, když se používají neobvyklé zkratky nebo kombinace písmen (viz obr. 2).

1. – ne – 44%

2. – hůře srozumitelné pouze tehdy, když se používají neobvyklé zkratky nebo kombinace písmen – 30%

3. – ano – 26%

OBR. 2. Rozložení odpovědí na otázku „Trvá vám déle pochopit, co je napsáno, když je text napsán bez litevských písmen?“

G. ŽALKAUSKAITĖ. Lietuviškos raidės elektroniniuose laiškuose

279

Text napsaný bez litevských písmen a bez neobvyklých znaků či kombinací písmen tedy 74% respondentů čte stejně snadno jako text napsaný s litevskými písmeny. Z odpovědí je patrné, že uživatelé internetu považují psaní bez litevských písmen za neškodící nejdůležitějšímu cíli – komunikaci, a proto takové texty nevyvolávají u čtenářů větší odpor. To je jeden z důvodů, proč se zvyklosti při psaní litevských písmen v e-mailech velmi různí.

Na otázku „Píšete v textu e-mailu litevská písmena?“ odpovědělo téměř 19% respondentů „píšu vždy“, zatímco 11% uvedlo, že je vůbec nepíše (viz obr. 3).

1. – někdy píšu, někdy ne – 35,16%

2. – píšu vždy – 18,72%

3. – většinou nepíšu – 18,26%

4. – většinou píšu – 16,44%

5. – nepíšu – 11,42%

OBR. 3. Rozložení odpovědí na otázku „Píšete v textu e-mailu litevská písmena?“

Na tuto otázku bylo nabídnuto mnoho možných odpovědí, aby se lépe odhalily zvyklosti respondentů při psaní. Je patrné, že přístup je velmi různorodý; nejčastější odpověď zní „někdy píšu, někdy ne“. Lze vyvodit, že psaní e-mailů s litevskými písmeny nebo bez nich není ve společnosti dosud plně ustálené a lze je změnit.

Ačkoli si lidé uvědomují negativní důsledky psaní bez litevských písmen, postoj společnosti k takovému psaní v zásadě není odmítavý – tvrdí se, že text bez litevských písmen je stejně snadno srozumitelný jako text napsaný s litevskými písmeny. Z různých odpovědí ohledně používání litevských písmen v e-mailech lze usuzovat, že existuje více důvodů, proč se volí ta či ona možnost.

280

KALBOS KULTŪRA | 82

Důvody pro psaní a nepsaní litevských písmen

Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit přímo od respondentů, proč a kdy se rozhodují psát bez litevských písmen nebo s nimi.

Respondentům, kteří ne vždy píší s litevskými písmeny, byla položena otázka, kdy píší e-maily s litevskými písmeny. Při odpovědi bylo možné vybrat více než jednu nabízenou možnost (viz tabulka 1). Ti, kdo zvolili odpověď „jiné“, ji vysvětlili například takto: „když je e-mail delší a obsahuje více informací, nikoli jen jednu větu“, „když konkrétní slovo bez litevských písmen získá jiný význam“, „když nechci svého adresáta (např. svého malého synovce) podněcovat k tomu, aby nepoužíval litevské znaky“.

TABULKA 1. Rozložení odpovědí na otázku „Kdy píšete v e-mailech litevská písmena?“

Možnosti odpovědi

Počet respondentů, kteří možnost zvolili

Procenta

1. Když je e-mail pracovní

127

40,97

2. Jestliže člověk, kterému píšu, píše litevská písmena

74

23,87

3. Když se domnívám, že e-mail dorazí bez poškození

65

20,97

4. Když mám více času

25

8,06

5. Jiné

19

6,13

Celkem

310

100,00

Jak se dalo očekávat, litevská písmena se nejčastěji používají v pracovních e-mailech, protože při psaní oficiálního textu je běžné dodržovat pravopisná pravidla. Druhým nejdůležitějším faktorem jsou psací návyky adresáta: pokud adresát píše s litevskými písmeny, má pisatel sklon psát stejně. Lze tedy říci, že psát s litevskými písmeny se lidé učí od svého okolí – kdyby tak na internetu psalo více lidí, postoje společnosti by se změnily. Značná část respondentů (21 procent) při rozhodování, jakými písmeny psát, zohledňuje technické faktory – zda e-mail nebude poškozen. Důležitý je také časový faktor – následující odpovědi potvrdí, že části respondentů zabere psaní textu s litevskými písmeny více času.

Poškozování e-mailů a rychlost psaní textu respondenti uvádějí jako nejdůležitější důvody pro psaní e-mailů bez litevských písmen. V odpovědi na otázku „Proč nikdy nebo někdy nepíšete litevská písmena

G. ŽALKAUSKAITĖ. Lietuviškos raidės elektroniniuose laiškuose

281

v elektronických dopisech?“ bylo také možné zvolit několik variant nebo připojit vlastní komentář (viz tabulka 2).

TABULKA 2. Rozložení odpovědí na otázku „Proč nikdy nebo někdy nepíšete v elektronických dopisech litevská písmena?“

Možnosti odpovědi

Zvolilo možnost

%

1. Někteří adresáti dostávají dopisy s litevskými písmeny zdeformované

97

22,45

2. Zapnutá klávesnice s litevskými písmeny ztěžuje zadávání znaků „!“, „@“ a dalších

82

18,98

3. Protože psát na klávesnici bez litevských písmen je rychlejší

79

18,29

4. Ze zvyku, protože dříve nebylo možné v některých programech zadávat litevská písmena

73

16,9

5. Protože jsem si zvykl psát bez litevských písmen při psaní krátkých textových zpráv na telefonu nebo při komunikaci přes „Skype“ či podobné chatovací programy

61

14,12

6. Protože tak píšou moji přátelé

19

4,4

7. Jiná možnost

15

3,47

8. Protože chci psát bez ohledu na pravidla

3

0,69

9. Protože je to tak zajímavější – lze psát jinak než obvykle

3

0,69

Celkem

432

100,00

Jako důvod, proč nepíší litevská písmena, uvedlo nejvíce respondentů deformaci textu. Na internetových stránkách „Litevština v informačních technologiích“ (www.likit.lt) se uvádí, že „technické překážky používání písmen litevské abecedy v elektronické poště v zásadě neexistují. Pokud se člověk používající e-mail setká s nějakým problémem, svědčí to o tom, že si sám zvolil nevhodný e-mailový program či webovou službu nebo je používá nekvalifikovaně“. Stejné myšlenky jsou vyjádřeny také na internetových stránkách Svazu litevských počítačových odborníků (www.liks.lt). Na otázku v dotazníku, zda respondenti kvůli litevským písmenům obdrželi zdeformované elektronické dopisy, však pouze 10% respondentů odpovědělo, že žádné zdeformované dopisy nedostali, zatímco 57% uvedlo, že zdeformovaný dopis obdrželi před méně než rokem. Uživatelé elektronické pošty se tedy s technickými překážkami

282

KALBOS KULTŪRA | 82

stále potýká. Ne všichni mají potřebné znalosti, jak si nastavit svůj e-mailový program, aby byly zprávy odesílány v požadovaném kódování; ne vždy lze zvolit e-mailový program, zejména při komunikaci v internetových konferencích, kde zprávy procházejí několika programy, a navíc je k tomuto tématu nedostatek informací. Na druhou stranu je zřejmé, že veřejnost má na poškozené texty negativní názor – už jen obava, že zpráva dorazí poškozená, může vést k tomu, že se od používání litevských písmen úplně upustí. Proto by mělo být na internetových stránkách a v publikacích věnovaných litevskému jazyku uznáno, že technické problémy stále existují, mělo by být uvedeno, kdy je lze očekávat a ve kterých oblastech jsou již vyřešeny.

Druhým důvodem, proč se litevská písmena nepíší, je rozmístění kláves, které je označují. Ačkoli existují klávesové kombinace, které umožňují zadávat potřebné znaky bez přepínání jazyka klávesnice, zdá se, že o nich většina respondentů neví. Kombinace fungují při zvolení ovladače klávesnice „Lithuanian – Lithuanian“, nefungují však při zvoleném ovladači „Lithuanian – Lithuanian (Baltic)“. Podržením pravé klávesy „Alt“ lze zadávat číslice v horní řadě, aniž by bylo třeba měnit jazyk klávesnice. Podržením kláves „Alt“ i „Shift“ lze zadávat „!“, „@“ a další symboly. Na internetových stránkách, jejichž cílem je podporovat používání litevštiny na internetu, je o těchto klávesových kombinacích nedostatek informací.

Třetím důvodem, proč se podle respondentů litevská písmena nepíší, je tempo komunikace. Jde o jeden z rozdílů mezi psaným a mluveným jazykem: mluví se mnohem rychleji, než se píše. Mnohé zvláštnosti psaní na internetu vznikly ve snaze přiblížit rychlost psaní textu co nejvíce rychlosti mluvení a ti, kdo si osvojili psaní bez litevských písmen, tvrdí, že text napíší rychleji. Snaha používat při psaní zpráv mluvený jazyk vysvětluje, proč se zcela nedbá na pravopisná pravidla. Jelikož se při přípravě dotazníku předpokládalo, že rychlost psaní textu je jedním z důvodů, proč se litevská písmena nepíší, byla respondentům položena otázka: „Myslíte si, že psát text bez litevských písmen je rychlejší než psát s litevskými písmeny?“ 55 proc. respondentů odpovědělo, že to závisí na zvyku, 30 proc. uvedlo, že je to rychlejší, a 15 proc. že rychlejší to není. Odpovědi potvrzují, že část uživatelů internetu je přesvědčena, že text bez litevských písmen napíše rychleji.

Podle četnosti výběru je čtvrtým důvodem, proč se litevská písmena nepíší, zvyk, který se utvořil dříve, kdy na internetu skutečně nebylo možné psát litevskými písmeny, což si lidé spojovali s novými-

G. ŽALKAUSKAITĖ. Lietuviškos raidės elektroniniuose laiškuose

283

mi technologiemi a moderností. Na pátém místě respondenti uvedli zvyk psát bez litevských písmen, který dnes utvářejí krátké textové zprávy a komunikace prostřednictvím internetových chatovacích programů. Dříve utvořené i nyní vznikající návyky se navzájem posilují a vedou uživatele internetu k tolerantnímu postoji k textům bez litevských písmen.

Respondenti, kteří zvolili odpověď „jiné“, ji volně komentovali, například: „zapnutá litevská písmena ztěžují zadávání číslic“; „při psaní často dělám chyby, text psaný bez litevských písmen je neformální, a když uděláte chyby, nikdo si jich nevšimne. Nevypadám jako negramotný“; „protože na mé klávesnici není označeno, která klávesa odpovídá kterému litevskému písmenu“; „intenzivně si dopisuji v litevštině a angličtině. Šetřím čas, a proto nepřepínám jazykovou klávesu“. Z takových odpovědí je zřejmé, že někteří respondenti se ani nesnaží psát text litevskými písmeny.

Je třeba poznamenat, že odpovědi nabízené v dotazníku, které vyjadřovaly chuť hrát si s jazykem nebo nepoužívat litevská písmena pouze z odporu k pravidlům, zvolilo jen několik respondentů. Poměrně málo respondentů také uvedlo, že místo litevských písmen píší jejich kombinace, například „sh“ místo „š“. Tyto kombinace píše pouze 22 proc. účastníků průzkumu, takže je zřejmé, že většina respondentů litevská písmena spíše vynechává, než aby je nahrazovala jinými kombinacemi.

ZÁVĚRY

Provedený průzkum psaní či nepsaní litevských písmen v elektronických zprávách odhalil současný stav, postoje osob s vysokoškolským a neúplným vysokoškolským vzděláním k této otázce i důvody, proč se litevská písmena nepíší. Z odpovědí vyplývá, že mezi respondenty převládají protichůdné názory na psaní litevských písmen na internetu. Téměř polovina respondentů hodnotila psaní bez litevských písmen negativně a poukazovala na jeho škodlivý vliv na gramotnost a jazyk, část z nich však někdy sama píše elektronické zprávy bez litevských písmen. Mnoho respondentů uvedlo, že text napsaný bez litevských písmen je obtížné pochopit.

Vždy píše litevská písmena v elektronických zprávách 19 proc. respondentů, nikdy je nepíše 11 proc. a ne vždy je píše 70 proc. respondentů. Je zřejmé, že elek-

284

KALBOS KULTŪRA | 82

Návyky při psaní elektronických dopisů ve společnosti ještě nejsou zcela ustálené a lze je změnit.

Litevská písmena se častěji píší v pracovních e-mailech a tehdy, když adresát dopisu píše litevskými písmeny. Hlavní důvody, proč se litevská písmena nepíší:

1) stále se vyskytující zkreslování textu a negativní postoj společnosti k dopisům zkresleným poštovními systémy;

2) nedostatek informací o možnosti psát litevskými písmeny;

3) přesvědčení mnoha uživatelů internetu, že bez litevských písmen lze text napsat rychleji a že je bližší mluvenému jazyku;

4) ustálené písemné návyky.

Z údajů z průzkumu vyplývá, že hlavní důvody, proč se litevská písmena nepíší, stále souvisejí s technickými překážkami a nedostatečnou informovaností společnosti o možnostech počítačů a internetu, a proto by instituce pečující o jazyk mohly těmto otázkám věnovat více pozornosti.

Provedený průzkum je první studií psaní litevských písmen v elektronických dopisech. Jeho cílem bylo zjistit obecné postoje společnosti, objektivně prozkoumat důvody psaní bez litevských písmen a určit, které z nich lze snadno řešit. Výzkumný vzorek byl malý a studie nepokrývala všechny aktuální otázky; například nebyly zkoumány rozdíly v psaní litevských písmen podle věku a vzdělání respondentů. Aby bylo možné získat přesnější údaje a porovnat psaní litevských písmen v jednotlivých skupinách společnosti, bylo by třeba oslovit více cíleně vybraných respondentů. Podle názoru autorky práce by bylo důležité samostatně zkoumat písemné návyky a postoje dětí školního věku, protože při psaní textů na internetu si utvářejí své dovednosti psaného jazyka.

LITERATŪRA

Crystal D. 2006: Language and the internet, Cambridge: Cambridge University Press.

Miliūnaitė R. 2008a: Tinklaraščių kalbos vieta dabartinės lietuvių kalbos vartosenos schemoje. – Lietuvių kalba [internetinis mokslo žurnalas]. Prieiga per internetą: http://www.lietuviukalba.lt

Miliūnaitė R. 2008b: Pirmas žvilgsnis į tinklaraščių kalbą. – Kalbos kultūra 81, 20–49.

G. ŽALKAUSKAITĖ. Lietuviškos raidės elektroniniuose laiškuose

285

Ryklienė A. 2000: Bendravimas internetu: kalbėjimas rašant. – Darbai ir dienos 24, 99–107.

Ryklienė A. 2001: Elektroninis diskursas: kalbos ypatybės ir stilius. [Daktaro disertacija, VU].

Shorts T. 2001: The language of ICT, London: Routledge.

Gauta 2009 09 29

LITHUANIAN CHARACTERS IN ELECTRONIC MAIL

Summary

The paper introduces the results of a survey on using Lithuanian characters in electronic mail. They have helped define the existing situation, attitudes of educated people (who have completed higher education studies or their major part) towards (not) writing Lithuanian characters in electronic mail.

Habits of writing Lithuanian characters vary. As can be seen from the survey results, for most people (not) writing Lithuanian characters in their electronic mail depends on the nature of the letter, the addressee and computer programmes. The main reasons for not writing Lithuanian characters so far have been still concerned with technical problems and insufficient information provided to the society on computers and the internet. Thus responsible institutions ought to give more attention to this issue.

The respondents have also expressed rather contradictory attitudes towards using Lithuanian characters on the internet. Most adhere to the opinion that writing without Lithuanian characters does not cause difficulties in text comprehension; however, many respondents have expressed rather negative attitudes to such writing and pointed out its negative impact on literacy and language.

GINTARĖ ŽALKAUSKAITĖ

Vilniaus universitetas

Universiteto g. 5, LT-01513 Vilnius

[email protected]

286

KALBOS KULTŪRA | 82