SOUČASNÝ VÝZKUM JAZYKA A PROBLÉMY

21. konference Jona Jablonského

Dne 3. října 2014 se na Vilniuské univerzitě konala 21. konference Jona Jablonského. Stejně jako každý rok konferenci pořádalo Oddělení spisovného jazyka Ústavu litevského jazyka ve spolupráci s Katedrou litevského jazyka Filologické fakulty Vilniuské univerzity. Letošní konference Výzkum současného jazyka a problémy byla věnována výzkumu a problematice fonetiky, lexika, gramatiky, syntaxe, stylistiky a rétoriky a také diskusi o změnách norem v současném jazyce.

Konference se zúčastnili přednášející z různých institucí v Litvě i v zahraničí. Bylo na ní předneseno dvacet sedm příspěvků.

Účastníky konference a přednášející přivítal Antanas Smetona, děkan Filologické fakulty Vilniuské univerzity. Úvodní slovo pronesly Rita Miliūnaitė, vedoucí Oddělení spisovného jazyka Ústavu litevského jazyka, a Regina Koženiauskienė, profesorka Katedry litevského jazyka Filologické fakulty Vilniuské univerzity.

Na plenárním zasedání přednesli své příspěvky zahraniční vědci. První příspěvek Fonologie jako (ne)samostatná věda přednesl ALEKSEJUS ANDRONOVAS z Petrohradské univerzity. Hovořil o pojetí fonologické vědy u Nikolaje Trubeckého, Alekse Girdenise a dalších lingvistů. O stylu jako jazykovém znaku hovořil v příspěvku Style as a Sign and Derivation JERZY BARTMIŃSKI z Ústavu polské filologie. V příspěvku Zásady jazykové politiky Estonska v kontextu pobaltských zemí se BIRUTĖ KLAAS-LANG z Tartuské univerzity v Estonsku zabývala tím, jak se zajišťuje zachování a rozvoj estonštiny, a porovnávala postavení estonštiny a litevštiny. Poslední příspěvek plenárního zasedání Įsteikumu pāri sarunas nobeigumā přednesla LINDA LAUZE z Liepājské univerzity.

Odpoledne se konference konala ve čtyřech sekcích.

V první sekci přednesla první příspěvek Jména postav rostlinného původu v současné litevské próze pro děti AURELIJA GRI-TĖNIENĖ, starší vědecká pracovnice Ústavu litevského jazyka. Příspěvek pojednával o přeměně obecných slov ve vlastní jména; dále se zabýval způsoby tvoření jmen postav a jejich formanty, představil nejčastější lexémy fungující jako základová slova a pojednal o funkci takových jmen v beletristických textech. BIRUTĖ GUDELIENĖ, mladší vědecká pracovnice Ústavu litevského jazyka, se ve svém příspěvku Problémy normování biblických jmen v dílech Simona Daukantase a Simona Stanevičiuse Epistome Historiae Sacrae v překladu a v současnosti zabývala tím, jaký charakter má normování biblických jmen u každého z autorů, porovnala jejich překlady a zjistila, že litevštější vlastní jména uváděl S. Stanevičius. O zvláštnostech přízvukování jmen hovořila starší vědecká pracovnice Ústavu litevského jazyka JOLITA URBA-NAVIČIENĖ v příspěvku Zvláštnosti přízvukování jmen v hovorové řeči města Vilniusu. Představila statisticky vyhodnocené výsledky výzkumu realizovaného v rámci projektu Ústavu litevského jazyka „Vilnius mluví II: město a jazyková rozmanitost“, porovnávala údaje informantů různých skupin (podle věku, pohlaví a vzdělání) a analyzovala vliv nářečí a slovanských jazyků na přízvukování obyvatel Vilniusu. Litevský

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

tamunionene2_Apie Jablonskio konf.indd 1

2015.02.03 08:44:15

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Šiuolaikinės kalbos tyrimai ir problemos | 2

Pragmatizaci mentálních sloves jazyka ve svém příspěvku Mentální slovesa litevského jazyka manyti, galvoti, žinoti, suprasti pragmatizace představila asistentka Vilniuské univerzity JUSTINA LIAUKSMINIENĖ. Příspěvek pojednával o tom, které tvary mentálních sloves fungují jako epistemické a které jako pragmatické markery a jaké významy se projevují v jazyce krásné literatury. Příspěvek o určitém členu v italštině Sémantická mapa určitého členu v italštině přednesl asistent Vilniuské univerzity ANTANAS KETURAKIS. V příspěvku Analýza slovní zásoby ve veřejných projevech prezidentů a kandidátů na prezidenta Litvy a Francie po vyhlášení výsledků voleb (1993–2009) hovořil lektor Filologické fakulty Vilniuské univerzity MIROSLAV STASILO o tom, jakou roli hraje slovo při utváření obrazu současných politiků.

V druhé sekci přednesla první příspěvek Proměny norem spisovného jazyka: znovu o jazykových jevech, kterým je třeba se vyhýbat vedoucí vědecká pracovnice Ústavu litevského jazyka RITA MILIŪNAITĖ. Příspěvek zkoumal teoretické základy vyčleňování a praktické aspekty uplatňování jednoho z nejčastěji diskutovaných stupňů hodnocení – „nedoporučuje se“. Bylo v něm snahou ukázat, že stupeň hodnocení „nedoporučuje se“ pomáhá zachovávat rovnováhu fungování norem spisovného jazyka tím, že zmírňuje někdy vznikající rozpory mezi principy systematičnosti a účelnosti nebo vyrovnává nerovnoměrnosti vnitřního vývoje samotného jazykového systému. O závažných jazykových chybách hovořila v příspěvku Je seznam závažných jazykových chyb stále aktuální? Případ kalků docentka Univerzity Vytautase Velikého ERIKA RIMKUTĖ. Zabývala se jednou částí seznamu závažných jazykových chyb – nevhodnými kalky a jejich užíváním v Korpusu současné litevštiny. Problémy ortoepie v Gramatice lotyšského jazyka zkoumala ve svém příspěvku Ortoepická problematika v Gramatice lotyšského jazyka (2013) vědkyně z Lotyšska, z Univerzity v Liepāji, DZINTRA ŠULCE. Hovořilo se o normách přízvuku slov a výslovnosti samohlásek a souhlásek; byly probrány problematické případy výslovnosti intonace. Ve svém příspěvku Jazyk blogů žáků vyšších ročníků představila vědecká pracovnice Ústavu litevského jazyka AURELIJA TAMULIONIENĖ blogy žáků vyšších ročníků a jejich jazyk a podrobněji pojednala o jednom aspektu jazyka blogů – anglických slovech. Vyšší vědecká pracovnice Ústavu litevského jazyka RASUOLĖ VLADARSKIENĖ ve svém příspěvku Administrativní jazyk a konstrukce s předložkou dėl pojednala o příčinách rychlého rozšiřování konstrukcí s intenzivně užívanou předložkou dėl v administrativním jazyce a o jejich vztahu ke konkurenčním konstrukcím a zkoumala problematické případy užívání. Poslední příspěvek v této sekci Názvy vědeckých článků ve sbornících lotyšských a litevských filologů přednesla vědkyně z Lotyšska, z Univerzity v Liepāji, DIĀNA LAIVENIECE.

V třetí sekci přednesl první příspěvek Novinky experimentálního výzkumu prozodie: analýza přízvukových intonací severních žemaitských telšských nářečí vědecký pracovník Vilniuské univerzity EVALDAS ŠVAGERIS; pojednal o několika způsobech analýzy dat (grafického znázornění, porovnávání) a o statistickém Waldově–Wolfowitzově kritériu, které dosud nebylo v litevských experimentálních pracích používáno. V příspěvku Sekundární predikáty v pozičních konstrukcích doktorandka Filologické fakulty Vilniuské univerzity BENITA RIAUBIENĖ pojednala o pozičních konstrukcích v litevštině, jako jsou leží na zádech, čte vestoje, upadl tváří k zemi apod. LAURA VILKAITĖ z Nottinghamské univerzity ve Velké Británii přednesla příspěvek Formulovitá povaha jazyka: Je specifická pro jednotlivé jazyky?; porovnávala v něm slovní spojení a slovní sekvence v angličtině a litevštině i metodiky jejich výzkumu. Příspěvek Terminologická synonymie slov domácího původu a výpůjček v literární vědě přednesla vědkyně z Lotyšska, z Univerzity v Liepāji, ANITA HELVIGA. Korpus estonských studentských textů EMMA představila KADRI SÕRMUS v příspěvku Korpus studentských textů v estonštině EMMA. Asistentka Vilniuské univerzity SVETLANA MARKOVA ve svém příspěvku Technologie utváření gramotnosti

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Šiuolaikinės kalbos tyrimai ir problemos | 3

ji představila tři technologie, které zlepšují gramotnost: opravu chyb pomocí důlku, metodu přepisu textu a slepé psaní.

Ve čtvrté sekci přednesla profesorka Filologické fakulty Vilniuské univerzity REGINA KOŽĖNIAUSKIENĖ příspěvek Rozvinutá metafora jako prostředek argumentace v médiích. Hovořilo se o jednom z druhů metafory – rozvinuté metafoře, tedy o případu, kdy se obrazný přenos významu téhož slova neopakuje jen jednou, ale rozvíjí se v průběhu celého článku. Reklamní texty zkoumala ve svém příspěvku Funkce synekdochy v reklamních textech docentka Filologické fakulty Vilniuské univerzity IRENA SMETONIENĖ. Hovořila o synekdoše, jejích druzích a možnostech využití v reklamě. Doktorandka Filologické fakulty Vilniuské univerzity DIANA LIEPINYTĖ-KYTRIENĖ v příspěvku Pojetí a funkce názorových vůdců zdůraznila, že jednou z hlavních funkcí názorového vůdce je ovlivňovat adresáta, a podrobně popsala jednotlivé fáze této činnosti. Příspěvek Užívání výplňkových výrazů v mluvené litevštině přednesli docentka Univerzity Vytautase Velikého LAURA KAMANDULYTĖ-MERFELDIENĖ a člen studentského parlamentu Univerzity Vytautase Velikého POVILAS GODLIAUSKAS. Byly představeny zvláštnosti užívání výplňkových výrazů v mluvené litevštině a analyzováno dvaapadesát různých výplňkových výrazů zaznamenaných v Korpusu mluvené litevštiny. Doktorandka Kaunaské fakulty humanitních věd Vilniuské univerzity SIMONA AMANKEVIČIŪTĖ přednesla příspěvek Transformace precedentních fenoménů v titulcích tisku, který představil teorii precedentních fenoménů a její hlavní pojmy a vymezil její vztah k teorii intertextuality a analýze diskurzu.

Teze a informace o této i již uskutečněných konferencích Jona Jablonského lze najít na internetových stránkách Ústavu litevského jazyka www.lki.lt.

Přijato 2014 12 08

AURELIJA TAMULIONIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected]

BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204