PROF. M. PETERSONAS

Dne 22. listopadu 1962 zemřel známý profesor Moskevské univerzity, lingvista M. Petersonas (narozený roku 1885). Jeho oborem byly slovanské jazyky a obecná jazykověda, měl však zásluhy i o litevská studia. Byl to pilný vědec a nadaný pedagog. Dosud publikoval 67 vědeckých prací, z nichž značný počet má trvalou hodnotu.

Zajímal se o nejrůznější jazykové otázky. Psal recenze významných vydaných vědeckých prací, články na aktuální témata, učebnice pro studenty i rozsáhlejší vědecká díla.

Jako příklad z mnoha lze uvést některou z jeho recenzí (název přeložený do litevštiny): N. Durnovo, Přehled dějin ruského jazyka (1925); E. Polivanov, Přednášky z úvodu do jazykovědy a obecné fonetiky; A. Šachmatov, Přehled současného spisovného ruského jazyka; A. Šachmatov, Syntax ruského jazyka; Ferdinand de Saussure, Cours de linguistique générale.

M. Petersonas věnoval velkou pozornost syntaxi. Za zmínku stojí jeho články: Stará a nová syntax; K otázce utváření syntaxe; Syntax Lermontova; Akademik Fortunatov (1938); Fortunatov a moskevská lingvistická škola (1941); Problémy indoevropské jazykovědy (1929).

Zajímal se také o dialektologii ruského jazyka; roku 1938 vydal dílo Dorofejevův vesnický dialekt.

Iš stambesnių M. Petersono veikalų reikia paminėti: Kalbotyros įvadas (1938); Šių dienų rusų rašomosios kalbos paskaitos (1941); Rusų kalbos vadovas (1947); Etimologinio žodyno rašymas; Trumpa prancūzų kalbos gramatika (1938); Šių dienų prancūzų kalba (1941).

Jeho práce z oblasti litevských studií jsou:

1. Nejstarší památka litevského jazyka (vyzdviženy významnější jazykové rysy Mažvydova katechismu) Вест. МГУ № 3.

2. Věda o ruském jazyce pro Litevce („Русский язык в школе“, 1941, № 1). V tomto článku autor srovnává litevštinu s ruštinou a uvádí,

335

jaké obtíže mohou nastat, když se Litevec učí rusky. Článek má tyto oddíly: fonetika, pravopis, lexikum, morfologie, syntax. V oddílu o fonetice autor zdůrazňuje, že zvukový systém ruštiny se výrazně liší od systému litevštiny. Pozornost je třeba věnovat především přízvuku: ruský přízvuk je expirační (výdechový), silný; přízvučné slabiky se intenzitou výdechu výrazně liší od nepřízvučných. Přízvuk v litevštině je melodicko-expirační. Intenzita výdechu je rozložena poměrně rovnoměrně. Z hlediska intenzity výdechu není mezi přízvučnými a nepřízvučnými slabikami velký rozdíl. Dále vysvětluje, v čem se liší samohlásky a souhlásky ruštiny a litevštiny. Podobným způsobem autor srovnává i jazykové jevy ruštiny a litevštiny v dalších oddílech. Článek je poměrně dlouhý a může být užitečný učitelům ruštiny na litevských školách.

3. Náčrt litevského jazyka,

išleido TSRS Mokslų Akademijos Kalbotyros institutas 1955, 160 psl. Tai trumpa gramatika studentams, norintiems gauti supratimą apie lietuvių kalbą, jiems reikalinga kalbotyros mokslui. Be svarbiųjų gramatikos dalykų (fonetikos, leksikos, morfologijos, sintaksės), apybraiža duoda nemaža vietos tekstams iš tautosakos, lietuvių senesnių ir naujesnių rašytojų. Tekstai turi savo pilną žodyną. Tekstai ir žodynas sukirčiuoti; lygiai sukirčiuoti beveik visi gramatikos žodžiai ar sakiniai. Apybraižos įžangoje duotos svarbiausios informacijos iš lietuvių kalbos istorijos. M. Petersonas palaikė glaudžius ryšius su mūsų respublikos kalbininkais, džiaugėsi jų naujais darbais nuolat sekė naujai pasirodančią lituanistinę filologinę literatūrą ir vadovavo mokslinėms disertacijoms iš lietuvių kalbos.

M. Peterson rád četl litevské písemnosti. Aby se jazyk naučil lépe, strávil v Litvě čtyři léta: v roce 1947 pobýval v létě v Palanze a v letech 1951, 1952 a 1953 odpočíval v Druskininkách. Když žil v Druskininkách, zval k sobě lidové zpěváky a někdy sám cestoval do okolních vesnic, aby si poslechl náš folklor.

M. Peterson byl člověk velmi dobrého srdce, vždy otevřený a ochotný si s každým mile popovídat. I když přišel do lesa a našel tam pasáčky u stáda, dokázal s nimi navázat rozhovor a hezky je rozveselit.

Světlá vzpomínka na M. Petersona, nadšeného badatele litevského jazyka a našeho upřímného přítele, v nás dlouho zůstane a jeho přínos litevské jazykovědě bude posilovat bratrské vazby mezi ruským, litevským a dalšími sovětskými národy.

J. Balčikonis