MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ PROBLÉMY A ÚKOLY ESTONSKÉ, LOTYŠSKÉ A LITEVSKÉ TERMINOLOGIE V EVROPSKÉ UNII

Ve dnech 5.–6. října tohoto roku se v Institutu litevského jazyka konal mezinárodní seminář pořádaný Terminologickým centrem Problémy a úkoly estonské, lotyšské a litevské terminologie v Evropské unii. Hosté přijeli nejen z pobaltských zemí, ale také z Rakouska, Maďarska a Ruska. Nechyběly ani příspěvky z významných litevských institucí – Státní komise pro litevský jazyk, Litevského normalizačního úřadu a Institutu matematiky a informatiky.

Po uvítacím slovu ředitelky Institutu litevského jazyka Jolanty Zabarskaitėové zahájil seminář ředitel Mezinárodního terminologického informačního centra (INFOTERM) Christian Galinski příspěvkem na téma Směrnice UNESCO pro terminologické politiky; hovořil konkrétněji o jazyce ovlivňovaném globalizací, tvorbě a uplatňování různých terminologických politik a terminologickém plánování na národní, regionální či místní úrovni v mezivládních i nevládních organizacích, velkých institucích a organizacích (včetně mezinárodních společností).

Jménem Valentīny Skujiņové, vedoucí terminologického oddělení Institutu lotyšského jazyka, přednesla některé teze jejího referátu Situace a perspektivy lotyšské terminologie vědkyně z Rigy Ilze Ilzina.

Tématem terminoložky Hije Tammové z Estonského centra právního jazyka bylo Organizace terminologické práce zaměřené na překlad v Tallinnu, Lucemburku a Bruselu po vstupu do EU. Podle přednášející zakladatelé estonského centra právních překladů velmi dobře chápali význam terminologické práce pro překlad po vstupu Estonska do EU, a proto se již od samého počátku podařilo vykonat mnoho práce. Po určitých úvahách dospěli k závěru, že bez ohledu na to, zda EU podpoří terminologickou práci nových členských zemí, či nikoli, odpovědnost za ni nese především země, v níž se daná terminologie používá.

Maďarský vědec János Pusztayus (Berzsenyi Daniel College) se ve svém referátu Tvorba terminologie ve střední Evropě s ohledem na terminologii EU zabýval tvorbou maďarské terminologie – poměrně spontánním procesem a z velké části výsledkem každodenní práce překladatelů. Tato činnost vyžaduje komplexní a dobře promyšlenou jazykovou politiku i zřízení příslušných institucí. V mnoha státech EU již instituce pro tvorbu a výzkum terminologie existují, v Maďarsku však teprve musí být zřízeny.

186

Tématem příspěvku ruských lingvistů Vladimira Lečika (Státní Puškinův institut ruského jazyka) a Sergeje Šelova (Vědecký terminologický výbor, Ruský humanitární vědecký fond) byla Ruská terminologie: situace a perspektivy. Podle S. Šelova vstoupila terminologie v jejich zemi do nového století obnovená a s optimismem. Při hodnocení jejího dalšího vývoje v nadcházejících desetiletích lze očekávat, že ruští terminologové posílí vztahy se zahraničními kolegy, zejména s kolegy ze zemí střední a severní Evropy. Jako vědecká disciplína by měla terminologie v Rusku v budoucnu přejít od popisu faktů k jejich vysvětlování, k formulování obecných zákonitostí tvoření a fungování termínů a k poskytování vědecky podložených řešení a doporučení pro praktickou činnost.

Vedoucí Terminologického centra Albina Auksoriūtėová ve svém příspěvku Terminologická práce v Institutu litevského jazyka představila oblasti činnosti centra a hovořila o rozsahu praktické terminologické práce, kterou zaměstnanci vykonávají. Zmínila litevský odborný časopis Terminologija, jehož články odrážejí teorii i praxi tohoto oboru. V roce 2002 se začala vytvářet počítačová databáze Synonymie litevských jazykových termínů a o půl roku později databáze Litevské ekvivalenty mezinárodních termínů. Druhá z těchto databází získává podporu od Státní komise pro litevský jazyk. Vedoucí hovořila o iniciativě terminologů začít vytvářet elektronickou terminologickou banku, jejíž rozšiřování převzala Laboratoř automatizace vědeckého výzkumu Institutu matematiky a informatiky.

Elektronický terminologický slovník podrobněji představila zástupkyně Institutu matematiky a informatiky Snieguolė Meškauskienėová. O potřebě databáze litevských jazykových termínů hovořil již v roce 1988 tehdejší ředitel Institutu litevského jazyka Aleksandras Vanagas. Podle přednášející se do databáze vkládají údaje z nejlépe zpracovaných terminologických slovníků různých oborů a za posledních pět let máme tyto údaje již v elektronické podobě.

Zástupci Lotyšského překladatelského a terminologického centra Māris Baltiņš, Ilze Dika a Inese Treimane přednesli referáty a diskutovali o „výzvách po prvním květnu“ svého Překladatelského a terminologického centra (TTC). Lotyšští kolegové uvedli, že největším problémem jsou v současnosti termíny používané v překladech právních předpisů EU – jak zajistit, aby tyto termíny byly vhodné pro uživatele v jejich vlastní zemi. Obavy se týkají právní terminologie, na kterou působí terminologický systém EU a jeho pojetí. Tato nově vzniklá situace zviditelňuje dlouhodobé problémy a vynáší na světlo chyby.

187

Zástupkyně Litevského normalizačního úřadu Nijolė Dudlauskienė ve svém příspěvku Standardizace litevských technických termínů hovořila o činnosti úřadu při tvorbě technických termínů a zabývala se tím, jak hledat způsoby, aby potřebné termíny byly normovány a standardizovány a přístupné veřejnosti. Litevští terminologové by měli mít vytvořeny podmínky k účasti na mezinárodní terminologické činnosti a možnost zastupovat zájmy Litvy. Podle slov přednášející je třeba zajistit soustavnou tvorbu, zdokonalování a používání litevských technických termínů jak v právních předpisech, tak v litevských normách a dalších připravovaných dokumentech.

Příspěvek Litevská terminologická banka – nový nástroj pro správu terminologie přednesla zástupkyně Státní komise pro litevský jazyk Audra Ivanauskienė. Když se Litva stala členem EU a začaly se překládat různé dokumenty, stalo se aktuálním vytvoření volně a rychle dostupného zdroje pro různé obory, a proto byl koncem roku 2003 přijat zákon Litevské republiky o terminologické bance. Tuto banku budou moci volně využívat odborníci i uživatelé jazyka. Terminologická banka by podle přednášející měla podněcovat veřejnost k aktivnějšímu předkládání návrhů a účasti v diskusích o nově vznikajících i již používaných termínech.

Druhý den semináře byl věnován přednáškám o terminologii. Christian Galinski ve své přednášce Standardizace terminologie představil schémata a uvedl typy terminologických norem: systematické terminologické slovníky, jednojazyčné a vícejazyčné slovníky, slovníky technických termínů, nomenklatury, grafické symboly, obrázky, výkresy, vzorce atd.

Ilze Ilziņa hovořila o přílivu anglických termínů z EU, například o termínu euro; jeho skloňování (lotyšské podoby eiras nebo eiro) je třeba dále řešit. I. Ilziņa zmínila, že když jsou lidé informováni o novotvarech v terminologii, když se zveřejňují v tisku, v televizi atd. a diskutuje se o nich na různých setkáních, jsou nové termíny přijímány, nebo odmítány. Zabírá to mnoho času, protože názory se liší a někdy si odporují.

Přednášku Termíny, terminologičnost a definice termínů (Sedm kroků k teorii terminologie) přednesl Sergej Šelov. Hlavní probírané otázky byly: jaké typy definic termínů se používají, zda je definice slova (nebo slovního spojení) vždy nezbytná, co je sémantická a pojmová struktura terminologie a v čem se liší, jaké jsou zvláštnosti pojmové struktury terminologie atd.

188

Lotyšská zástupkyně Dana Reizniece a spoluautoři Jānis Silis (Ventspilská vysoká škola), Ilze Ilziņa a Juris Borzovs (Rižský institut informačních technologií) ve svém příspěvku Používat, či nepoužívat metafory v lotyšské terminologii informačních a komunikačních technologií uvedli, že metaforický termín je terminologický jev, který bude v angličtině jistě stále častější a důležitější. Metafory jsou hojně zastoupeny v internetové terminologii. Vyniká zde téma cestování, např.: highway „dálnice; informační kanál“, map „mapa; plán; schéma“ atd. Je velmi důležité stanovit jasný systém, který pomůže spravovat anglické metaforické termíny přejímané do lotyštiny a vybírat jen ty nejlepší.

Na závěr věnoval vědec z Institutu litevského jazyka Stasys Keinys přehled vývoji, stavu a úloze litevské terminologie v prvním století třetího tisíciletí: během 20. století se změnilo místo a úloha terminologie v jazykovém systému, úzu i společenském životě – rozsah terminologie se rozšířil, vzdělání lidí se změnilo, což vedlo k lepšímu poznání termínů a jejich častějšímu používání v každodenním jazyce. Terminolog při shrnutí semináře zdůraznil, že je třeba vyvíjet úsilí a doufat, že litevská terminologie bude chráněna a ceněna a zachová si litevského ducha.

Solvita LABANAUSKIENĖ

Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

Obdrženo 2004-11-01

189