doi.org/10.35321/term29-08

Dvouslovné složené názvy s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými genitivem substantiva na konci 19. a počátku 20. století

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

Institut litevského jazyka

ORCID id: https://orcid.org/0000-0002-8679-3253

A N O T A C E

Článek se zabývá dvouslovnými složenými názvy užívanými v populárně-naučných textech o medicíně a zdraví (knihách, brožurách, novinových a kalendářových článcích) z konce 19. a počátku 20. století, s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými genitivem substantiva. Zkoumá se, s jakou skutečností souvisejí závislé členy označující příznaky klinických pojmů, vymezují se strukturní modely těchto názvů a typy jejich vyjádření, určují se významové rozdíly názvů s různými formami vyjádření hlavního členu liga a klade se otázka (ne)potřebnosti hlavního členu liga. Závislými členy se příznaky klinických pojmů označují nejčastěji na základě souvislosti s orgánem, nemocí a příznakem nemoci. Převládajícím strukturním modelem názvů je N_Gen ← N, jeho typy vyjádření jsou D_Kilm ← D_Liga, D_Kilm ← D_Ligos. Názvy se členem liga v singulárové formě označují jednotlivé klinické pojmy; užívají se také tehdy, když se nemá na mysli konkrétní nemoc, když se chce upoutat čtenářova pozornost, předejít opakování téhož názvu, když kontext dovoluje nahradit jednoslovný název názvem složeným apod. Názvy se členem ligos v plurálové formě označují kolektivní pojmy (obvykle skupiny nemocí). Mnohé lidské nemoci tehdy neměly přesné názvy, a proto si autoři textů často vypomáhali složenými, upřesňujícími názvy se členem liga. K rozšíření takových názvů mohl přispět živý jazyk. Významové těžiště názvů, v nichž je hlavní člen liga vyjádřen genitivem singuláru, často spočívá na závislém členu, který sám přesně označuje klinický pojem a v textech se užívá jako jednoslovný termín, takže hlavní člen liga je nadbytečný. Takové dvojice složených a jednoslovných názvů označujících tentýž pojem lze považovat za smíšená, se stejným kořenem utvořená či kontextová synonyma, případně za krátké a dlouhé varianty názvů.

140

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

KLÍČOVÁ SLOVA: medicína, dvouslovný složený název, termín, hlavní člen, závislý člen, genitiv substantiva, synonymum.

A B S T R A K T

Článek se zabývá dvouslovnými složenými názvy sestávajícími z liga („nemoc, choroba, neduh“) jako hlavního členu a závislých členů vyjádřených substantivy v genitivu, které se užívaly v textech zaměřených na popularizaci medicíny a zdraví (knihách, brožurách, novinových a kalendářových článcích) z konce 19. a počátku 20. století. Zkoumá se, s jakou skutečností souvisejí závislé členy označující příznaky klinických pojmů, určují se strukturní modely těchto názvů a typy jejich vyjádření, významové rozdíly názvů obsahujících různé formy vyjádření názvu s liga jako hlavním členem a klade se otázka (ne)potřebnosti liga jako hlavního členu. Závislé členy označující příznaky klinických pojmů jsou obvykle založeny na souvislosti s orgánem, nemocí a příznakem nemoci. Nejčastějším strukturním modelem názvů je N_Gen ← N a nejrozšířenějšími typy jeho vyjádření jsou D_Kilm ← D_Liga, D_Kilm ← D_Ligos. Názvy, jejichž členem je slovo liga v singulárové formě, označují také jednotlivé klinické pojmy; kromě toho se užívají, když se odkazuje na nespecifické nemoci, ve snaze upoutat čtenářovu pozornost, vyhnout se opakování jednoho a téhož názvu, nebo když kontext dovoluje zaměňovat jednoslovné a složené názvy, a podobně. Názvy obsahující slovo liga v plurálové formě označují kolektivní pojmy (zpravidla skupiny nemocí). Mnohé lidské nemoci tehdy neměly konkrétní názvy, a proto si autoři textů často vypomáhali složenými popisnými názvy obsahujícími člen liga. K rozšíření takových názvů mohl přispět živý jazyk. Poměrně často nese významové těžiště názvů, v nichž je liga v genitivu singuláru hlavním členem, závislý člen, který sám o sobě klinický pojem přesně popisuje a v textech se užívá jako jednoslovný termín, takže hlavní člen liga je nadbytečný. Takové dvojice složených a jednoslovných názvů označujících tentýž pojem lze chápat jako smíšená, se stejným kořenem utvořená či kontextová synonyma, případně jako krátké a dlouhé varianty téhož názvu.

KLÍČOVÁ SLOVA: medicína, dvouslovný složený název, termín, hlavní člen, závislý člen, substantivum v genitivu, synonymum.

ÚVODNÍ POZNÁMKY

Článek se zabývá dvouslovnými¹ složenými názvy s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými genitivem podstatného jména

1 Dar vadinti dvikomponenčiais (Gaivenis 2014 [1975]: 65; Прохорова 1996: 58), dvinariais (Drukteinis 2011: 239).

Terminologija | 2022 | 29

141

členy². Názvy byly shromážděny z populárně-naučných tiskovin většího rozsahu (knih a brožur) i menšího rozsahu (novinových a kalendářových článků) z konce 19. a počátku 20. století, které se věnovaly různým otázkám medicíny a zdraví. Hlavním tématem těchto publikací byly patrně lidské nemoci, jejich příznaky a léčba, proto není divu, že obsahují množství různých názvů nemocí. V té době však řada nemocí ještě neměla přesné názvy, a tak autoři uvedených tiskovin (většinou lékaři, ačkoli o zmíněných otázkách psali i příslušníci jiných profesí) hojně užívali slovních spojení, jejichž hlavním členem byl jednočlenný termín liga, čímž jako by takovým názvům přisuzovali status termínů. Bylo však zjištěno, že v těchto případech často spočívá celé hlavní významové zatížení nikoli na hlavním, nýbrž právě na závislém členu, který označuje pojem, např.: isterijos liga, raupų liga, skarlatinos liga, srov. současné termíny isterija (lat. hysteria ME I 366), raupai (lat. variola vera ME II 213), skarlatina (lat. scarlatina ME II 271); jak uvidíme v následující části, i samotný tento člen může fungovat jako termín – název nemoci.

Výzkumný materiál tvoří 206 názvů, bez variant³, např.: smagenų liga /⁴ smegenų liga, krutinės ligos / Krutinės Ligos / krutinės ligos / Krutinės Ligas, choleros liga / koleros liga, motės liga / motės liga, odos liga / uodos liga, sausgilos liga / sausgelos liga, skarlatinos liga / škarlatinos liga, širdies liga / liga širdies, nervų ligos / ligos nervų.

Článek si klade za cíl sémanticky a strukturálně popsat dvouslovné složené názvy s termínem liga jako hlavním členem a se závislými členy vyjádřenými genitivem podstatného jména. Za tímto účelem jsou stanoveny následující úkoly: 1) zjistit, ve vztahu k jaké skutečnosti označují závislé členy příznaky klinických pojmů, 2) vymezit strukturní modely těchto názvů a jejich vyjadřovací typy, 3) určit významové rozdíly mezi názvy s různými vyjadřovacími formami hlavního členu liga, 4) objasnit (ne)nutnost hlavního členu liga. Uplatňuje se především analytická deskriptivní metoda, dále metody sémantické a strukturální analýzy, interpretace a počítání.

² O dvouslovných složených názvech z konce 19. a počátku 20. století s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými přídavným jménem a příčestím viz: Zemlevičiūtė 2020: 233–257; 2021: 239–255.

³ Za varianty se považují pravopisné rozdíly téhož názvu, jakož i názvy s inverzním, tj. obráceným pořadím členů.

⁴ Varianty jsou v článku odděleny lomítkem.

142

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

SÉMANTICKÉ SKUPINY DVOUČLENNÝCH SLOŽENÝCH NÁZVŮ S HLAVNÍM ČLENEM LIGA, JEJICHŽ ZÁVISLÉ ČLENY JSOU VYJÁDŘENY GENITIVEM PODSTATNÉHO JMÉNA

Z hlediska syntaktické sémantiky se na dvoučlenný složený název nahlíží jako na atributivní spojení. Pokud je závislým členem takového spojení podstatné jméno, sémantický vztah vzniklý mezi členy spojení mění povahu podstatného jména (závislého členu). V takovém případě je skutečný význam věci potlačen atributivním významem.“ Hlavní členy těchto spojení jsou charakterizovány pomocí nějaké jiné věci a jejích vlastností; jinými slovy, věc je popisována nepřímo (Bunevičiūtė 1998: 33).

Zkoumané názvy lze zařadit k jednomu z podtypů atributivních spojení⁵ – k určovacím (charakterizačním) spojením. Věc označená hlavním členem těchto názvů je nepřímo charakterizována závislým členem (kterým je velmi často genitiv podstatného jména), a to podle různých vztahů (srov. Bunevičiūtė 1998: 34; Labutis 2002: 90–91).

Hlavním členem probíraných názvů je abstraktní podstatné jméno liga, zatímco závislé členy jsou vyjádřeny genitivem podstatných jmen v jednotném nebo množném čísle. Tento člen hlavní člen různými způsoby charakterizuje⁶. S ohledem na to se podle souvislosti, s níž závislé členy označují příznaky klinických pojmů, rozlišují následující sémantické skupiny názvů⁷:

• názvy podle souvislosti závislého členu s orgánem⁸:

orgánová soustava trávicí: burnos ligos DMK_NV, NG, Šlt, U / burnõs ligos LK_T / ligos burnõs K, dantų ligos LK, NG, Šlt, VŽ, gomurio liga Svk / gomurio ligos Svk, ŽL, žaknų liga VL / žaknų ligos NG, U / ligos žaknų V, kepenų liga Svk, ŽL / kepenų liga IM / kepenų Liga NotGyd / kepenų ligos K, LK_T / kepenų ligos KU, SK, Svk, TS, V, Vlt, VŽ / Kepenų ligos LKA_T / ligos kepenų SK, ZGL, liežuvio liga MTV / liežuvio ligos V, liga vėderelio⁹ SK,

5 Dalija Tekorienė nazývá hlavní člen takových slovních spojení termínem argumentas a závislý člen termínem predikatas (Tekorienė 1982: 137–138).

6 Podle Kazimierase Gaivenise mohou složené termíny se stejným hlavním členem tvořit několik tematických skupin (Gaivenis 2014 [1975]: 70).

7 Jsou uvedeny podle četnosti.

8 Genitivem podstatného jména se označuje, který orgán je nemocí postižen (srov. Gaivenis 2014 [1964]: 26).

9 Vėderėlis „žaludek“.

Terminologija | 2022 | 29

143

nemoci jícnu LKA_T, nemoci rtů KUkK_w / nemoci rtů TSp, bříška¹⁰ nemoci UK, nemoc břicha SK, Svk / nemoci břicha A, NG, U / nemoci břicha A, DMK_NY, SK, Svk, TS, Vad / nemoci břicha ZGL / nemoci břicha Vad, nemoci bříška GRM, nemoci hltanu Svk / nemoci hltanu LytL, LL, VŽ, nemoc žaludku Gdt, NK, SK, Svk / Nemoc žaludku NotGyd / nemoci žaludku NK, Svk, SŽK, U, UK_T, VŽ / nemoci žaludku U, nemoci žaludku NG, Šlt, Nemoc žluči NotGyd / nemoci žluči Vlt, střevní nemoc Ch, U, ŪK_T, VŽ / střevní nemoci MG, RP, Svk, SŽK, Šlt, U, V, Vad, Vlt, VŽ, nemoc střev NG / nemoc střev Gdt, LytL, NG / nemoci střev NG, NK, RP, Svk, U, VŽ,

soustava pohlavních orgánů: nemoc dělohy V / nemoci dělohy PM, V / nemoci dělohy V, nemoci dělohy¹¹ nemoci Svk, nemoc dělohy Svk / děloha¹² nemoci Svk, ŽL / nemoci dělohy VL, nemoci šourku¹³ SK, nemoci ovaria VL, nemoci dělohy¹⁴ nemoci SŽL / nemoci dělohy SŽL,

soustava smyslových orgánů: nemoc oka Art, Gdt, NG, LytL, LK_v, MTV, NG, NK, Ps, Svk, SŽK, Šlt, U, UA, VŽ, Ž / nemoci očí Art, ATL, Dž, Gdt, KukK_w, LytL, LK_v, LT, NG, NK, Svk, Šlt, TS, U, UA, VL, VŽ, ŽL, zornice¹⁵ nemoci ATL, LT, nemoc ucha Svk / nemoci uší Dž, KUkK_w, LytL, LK_v, NG, Svk, SŽK, VŽ / nemoci uší TS, VŽ, nemoc nosu Svk / nemoci nosu Gdt, KUkK_w, LK_v, NG, SK, Svk, Šlt, TS, UA, VŽ, ŽL / nemoci nosu KUkK_w, LytL, LL, VŽ,

obecný pokryv: srsti¹⁶ onemocnění SK, nemoci nehtů Svk, SŽK, U, kožní onemocnění DžA, SK, Svk, ŽL / onemocnění kůže SK / kožní nemoci Hyg, LK_v, NG, Ps, SK, Svk, ŠLL, Šlt, UkK_v, Vlt, VŽ, Ž / nemoci kůže SK / kožní onemocnění SŽK / Kožní nemoc NotGyd / kožní nemoci SŽK, VL / Kožní nemoci NotGyd / nemoci kůže LB, Nemoc vlasů NotGyd / Nemoc vlasů SK / nemoci vlasů Svk, VŽ, Ž,

nervová soustava: nervů¹⁷ nemoc Art, SK / nemoci nervů A, nervová nemoc DMK_NY, NG, Svk, SŽK, Vlt / nervové nemoci Gdt, LytL, NG, Svk, SŽK, TS, VL, Vlt, VŽ, ŽL / nemoci nervů VL, nemoc mozku Svk, ŽL / nemoc mozku

10 Bříško „žaludek“.

11 Děloha „děloha“.

12 Děloha „děloha“.

13 Mužský pohlavní orgán (lat. scrotum).

14 Děloha 6. anat. „děloha“ LKŽe.

15 Zornice 2. anat. „oční zornice (pupilla)“ LKŽe.

16 Srst „kůže“, viz: „[Plešatost] může být vrozená, ale pak bývá pouze částečná, anebo také vzniká následkem nějaké nemoci srsti“ SK 1905 42.

17 Nerv „nerv“.

144

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

Svk / smagenų ligos Art, ATL, Gdt, LytL, LT, Svk, TSp, VŽ, ŽL / ligos smagenų TS / smegenų ligos SŽK,

dýchací soustava: gerklės liga Svk / gerklės ligos Dž, LKᵥ, NG, SŽK, Šlt, Vad, VŽ / gierklės ligas ZGL / ligos gerklės K / ligos gerklės LytL, LL, VŽ, plaučių liga Art, DMKₙᵧ, Dž, JMŠKₙᵧ, Svk, SŽK, Šlt, U, VŽ / liga plaučių DMKₙᵧ, KUkKᵥ / plaučių ligos Art, DMKₙᵧ, Dž, DžPK, Gdt, KU, NG, SK, Svk, SŽK, Šlt, VŽ, ŽL / ligõs plaučiũ LKAₜ / ligos plaučiu ZGL / ligos plaučių U, V, šalinių¹⁸ ligos Svk,

kardiovaskulární soustava: arterijų ligos TS, kraujagyslių ligos Svk, ŽL, Pryširdies Ligos Brangw, širdies liga AVKᵥ, SK, Svk, Šlt, ŽL / liga širdies SK / širdies ligos Art, DMKₙᵧ, Gdt, MG, NG, SK, Svk, SŽK, Šlt, UKₜ, Vlt, VŽ, ŽL / ligos širdies ZGL,

kosterní soustava: kaulų ligos Dž, SŽK, VŽ, kryžiaus ligos NG, nu-garkaulio ligos LKAₜ, rietgalio liga VL,

močová soustava: ingstų liga PNA / Ingftû Liga NotGyd / inkstų ligos RP, inkftû liga TKK / inkstų liga Hyg, SK, Svk / liga inkstų SK / inkstu ligos DMKₙᵧ, SK, TS, Vlt, VŽ / ligos inkstų SK / ingftû ligos K, LKAₜ, pūslės ligos G / pūslės ligos DMKₙᵧ, G / ligos pūslės SK,

kloubů: narių ligos SŽK, U / sąnarių ligos Dž / sųnarių liga Svk,

kraujotakos ir imuninės sistemos: Bluznės Ligà LPr / bluznies ligos KU / blužnies ligos VŽ / Bluznes Ligos LPr, kraujo ligos SK, SŽK,

lymfatická soustava: pažandžių¹⁹ liga ŽD;

• názvy podle vztahu závislého členu k nemoci: diferito liga KLL, U, džiovos liga DžLA, LUK, Svk, ŠLL, U, Vlt, ŽD, ekzemos liga Svk, girtūklstės liga ŽLA, inflencos liga TS, ipokondrijos liga Svk, isterijos liga Svk, jadros liga SŽL, kaltuna liga ZGL / liga kaltuna ZGL, kaltuna ligas ZGL / ligos kaltunu ZGL, karbunkulo liga ŠLL, Kolerôs Liga KK, krupio liga ŪKₙᵧ, ligos raupu ZGL, ligos szkrofulu ZGL, m a r o liga Svk, ŠLL, neurastenijos liga Svk, neurastenijos ligos Svk, niežų liga Svk, nuomaro liga G, nuomariaus liga Svk, nuomirulio liga Svk, ramatos ligos VŽ, raupų liga KLL, NG, Tsp, rauplių liga Svk, Ž / Raupłių Liga KK, rožės liga Art, BK, Kropjų²⁰ Liga KK, Svk, sausgilos²¹ ligos Šlt, sausligos ligos VŽ, sifilio liga Art, Svk, skarla-

18 1 šalinis 2. „měkké patro“ LKŽe.

19 Pažandė 4. anat. „žláza nacházející se pod dolní čelistí (glandula submaxilaris)“ LKŽe.

20 Kropės „neštovice“.

21 Sausgila „bolesti kostí a kloubů, revmatismus“.

Terminologija | 2022 | 29

145

tinová nemoc Svk, nemoc skrupulí ŽD, nemoc spály TS, nemoc kurdějí Šlt, nemoc tyfu AVKᵥ, nemoc trachomu Svk, nemoc rakoviny PM, Svk, Vlt, ŽL;

• názvy podle vztahu závislého členu k příznaku nemoci: kamenná nemoc TS / nemoc kamene IM, kamenné nemoci TKK, nemoc opilství TSp, Nemoc vyhýbání se LPr, nemoc záblesků²² LPr, cukrová nemoc Svk, menstruační²³ nemoci²⁴ ŽmK, nemoci přežvykování Vlt, vyrážkové nemoci NG, Nemoc blednutí LKAₜ, horečnatá nemoc IM, horečky Svk, nemoc kašle SK, nemoc blouznění²⁵ ZGL, nemoc horečnatosti NK, nemoc kašle ZGL, nemoc otoků²⁶ ZGL, nemoc bolestí ZGL, nemoc svrabů ZGL, nemoc zánětu ZGL, nemoc průjmu²⁷ ZGL, spavá nemoc Svk, nemoc těhotenství U, nemoc obezity Svk, nemoc vztekliny LytL, Svk, Šlt, U, nemoc hubnutí Svk, nemoc lupů Svk, nemoc pupínků DMKₙᵧ, nemoc purpury²⁸ Svk, nemoci hniloby Ps, nemoc vyhublosti²⁹ nemoc MTV, nemoc tlačení Svk, vodnatelnost K, LKₜ / Vodní nemoc Brangw;

• názvy podle vztahu závislého členu k živé bytosti (živým bytostem): Pás=Nemoc červa LPr, nemoc motýla Svk, nemoci motýla SK, nemoc mladých Svk, nemoc červů U / nemoc červů MTV, Nemoci červů LKAₜ, nemoc kojenců Art, nemoci kojenců TS / Nemoci kojenců LPr / nemoci kojenců RAK, lidová nemoc³⁰ DžPK, nemoc předků³¹ V, nemoc lidí U, nemoci žáků Svk, nemoc žen LKᵥ, MG, PM, Svk, ŽLL, nemoci žen V / nemoci žen LKAₜ / nemoci žen PM, SK / nemoci žen V / nemoci žen ZGL, nemoci bezdětných U, nemoci dětí³² VŽ, nemoci rodičů Svk, Nemoc trojčat LPr, nemoc dětí SK, Svk, U, VŽ / nemoc

²² Jinak také nazývána bílou nemocí (lat. chlorosis).

²³ „S ženským pohlavím úzce souvisí menstruační oděvy (menstruace)“ ŽmK 1918 45.

²⁴ „Menstruační nemoci vznikají nejčastěji při stahování břicha; při nošení korzetů a také při příliš malém pohybu na čerstvém vzduchu“ ŽmK 1918 45.

²⁵ ×blůdas (bělorus. блуд) 2. „blouznění, bloudění“ LKŽe.

²⁶ Otok „otok v podkožních tkáních při onemocnění srdce, ledvin a jiných chorobách; také jakékoli zduření, nabobtnání“ LKŽe.

²⁷ Průjem „průjem“.

²⁸ „Záněty očí se vyskytují také při jiných nemocech, například: <...>, při nemoci purpury (Purpura haemorrhagica), <...>“ Svk 1921 3 1; současným ekvivalentem latinského termínu purpura haemorrhagica je hemoragická purpura MedŽ 1980 466.

²⁹ „Když člověk stále trpí buď neštovicemi, nebo zimnicí, nebo horečkou a po překonání této nemoci se dobře nevyléčí a jako slabý se rychle pustí do těžké práce, tehdy ho postihne nemoc vyhublosti: v podpaží se objeví hnidy a vši začnou kousat; i když chce měnit košile, nic nepomůže, dokud se z této nemoci nevyléčí“ MTV 1898 25, srov. vyhublost „nezdraví, sešlost, hubenost“ LKŽe.

³⁰ Takto Němci nazývali souchotiny DžPK 1909 34.

³¹ xprapředci „předkové“ LKŽe.

³² „Je však třeba nezapomínat, že k výraznému vypadávání vlasů dochází po prodělání vyrážkových a jiných běžných nemocí, například spály, neštovic, záškrtu, tyfu, syfilidy, nemocí dětí atd.“ VŽ 1908 8 4.

146

Palmira Zemlevičiūtė │ Dvouslovná složená pojmenování z konce 19. a počátku 20. století s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými genitivem podstatného jména

dětské SK, U, dětské nemoci Dž, Gdt, KU, LK_V, MG, SK, UK, V, Žmd / nemoci dětí SK, V, nemoci člověka Szv, TSp, ŽvK / nemoci člověka IM / nemoci lidí LK, Svk, SŽL., VŽ;

• pavadinimai pagal priklausomojo dėmens sąsają su kūno dalimi, kuri yra apimta ligos: galvos ligos NG, U, Ž / ligos galvos KUkK_W, kaklo Liga NotGyd, kaklo ligos K, LK_T / Kaklo Ligos LPr / kaklo Ligos NotGyd, Krutinės Liga LPr / liga krutinės U, krutinės ligos DMK_NY, Dž, NG / Krutines Ligos LPr / krutines ligos LPr / Krutinės Ligas LPr / krutinės Ligos NotGyd / ligos krutines ZGL, kūno liga Svk / kuno liga Svk, kuno ligos Svk / ligos kuno VL, Nugarõs Liga NotGyd, Pirßtū Liga NotGyd, sprando liga Svk / „sprando liga“³³ Svk / „sprando“ liga Svk, veido ligos Svk;

• názvy podle vztahu závislého členu k místu, kde se nemoc projevuje: nemoc ducha VL, nemoci ducha V, ŽK / nemoci ducha VL / nemoci ducha VL, Juriū=nemoc LPr / Jurū=nemoc LPr, nemoc domova³⁴ DžA, nemoc mysli Art, TUK, nemoci mysli Art, AVK_V, Svk, SŽK, TS, U, Ū, ŪK_NY, Vad, VŽ, nemoci duše TS, Umo³⁵Nemoci NotGyd, vnitřní nemoci LK_V, Svk, nemoc místa LiaudK;

• názvy podle vztahu závislého členu ke jménu osoby, která nemoc jako první popsala: Barlowova³⁶ nemoc³⁷ KU, VŽ, Brightova³⁸ nemoc SK / nemoc Brightova SK, Pottova³⁹ nemoc⁴⁰ VL / nemoc Pottova VL, venerická⁴¹ nemoc⁴² ŽLL, venerické nemoci⁴³ Svk, ŽLL;

Termín byl napsán v brožurách Kazysa Griniause.

Tak byla označována džįova.

3 × umas (bělor. ym, l. um) 1. „rozum“ LKŽe.

36 Seras Thomas’as Barlow’as (1845–1945) buvo britų karališkasis gydytojas, žinomas dėl kūdikių skorbuto tyrimų (https://en.wikipedia.org/wiki/Sir_Thomas_Barlow,_1st_Baronet). Jis įrodė, kad kūdikių skorbutas yra ta pati liga, kaip ir suaugusiųjų skorbutas. Liga buvo pavadinta jo vardu (https://en.wikipedia.org/wiki/Barlow%27s_disease).

37 Nazývá se také termínem dětský skarbut KU 1906 22–23.

38 Richard’as Bright’as (1789–1858), britų gydytojas, pirmasis apibūdinęs klinikinius inkstų sutrikimo, žinomo kaip Braito liga, arba nefritas, apraiškas (https://www.britannica.com/biography/Richard-Bright).

39 Liga pavadinta britų chirurgo Percival’io Pott’o (1714–1788), kuris pirmą kartą ją aprašė XVIII a. pab., vardu (https://en.wikipedia.org/wiki/Pott_disease). Šios ligos lokalizacija – stuburo slanksteliai. Dabar vadinama stuburo tuberkulioze. Nuoširdžiai dėkoju doc. dr. Eglei Marijai Jakimavičienei, konsultavusiai Pott’o ligos klausimu.

40 „A z nemocí, které často vznikají z chudoby, pocházejí také různé záněty kostí, např. Pottova nemoc, bílý otok atd.“ VL 1890 27 4.

Podle jména římské bohyně lásky a krásy Venuše.

42 „Mohou trpět venerickou nemocí, aniž by o tom vůbec věděly a všimly si jakýchkoli příznaků nemoci“ ŽLL 1921 4.

43 „Největším zdrojem venerických nemocí jsou takzvané p r o s t i t u t k y, tj. dívky, které se prodávají mužům za peníze a tímto způsobem se živí“ ŽLL 1921 4.

Terminologija | 2022 | 29

147

• názvy podle souvislosti závislého členu se zástupci národa, v němž se nemoc poprvé projevila nebo rozšířila: anglická nemoc⁴⁴ KU, Svk, VŽ, ŽL, španělská nemoc⁴⁵ Svk, polská nemoc⁴⁶ MG, francouzská nemoc⁴⁷ LytL;

• názvy podle souvislosti závislého členu s dobou, kdy se nemoc projevuje či trvá: chronická⁴⁸ nemoc Vlt 1913 62 2, nemoci dětství VL, letní nemoc⁴⁹ KU, VŽ;

• názvy podle souvislosti závislého členu s příčinou vzniku nemoci: nemoc z arielky ZGL, námelová⁵⁰ nemoc Svk;

• názvy podle souvislosti závislého členu s okolnostmi, za nichž se nemoc projevuje: válečné nemoci Svk.

STRUKTURNÍ MODELY DVOUČLENNÝCH SLOŽENÝCH NÁZVŮ S HLAVNÍM ČLENEM LIGA, JEJICHŽ ZÁVISLÉ ČLENY JSOU VYJÁDŘENY GENITIVEM PODSTATNÉHO JMÉNA, A TYPY JEJICH VYJÁDŘENÍ

Většina zkoumaných názvů se vyznačuje obvyklým pořadím hlavního členu (určovaného slova) a závislého členu (určujícího slova), které je typické pro současnou terminologii; jinými slovy, převažují názvy s hlavním členem v postpozici. Strukturně je lze znázornit takto: N_Gen ← N (viz tabulku 1), např.: chronická nemoc ŠLL, nemoci těla Svk.

Názvů s hlavním členem v prepozici je více než třikrát méně; jejich strukturní model je N → N_Gen (viz tabulku 1), např.: nemoc kurdějí SK, nemoc obezity SK.

⁴⁴Takto nazývali lékaři K. Grinius a Antanas Vileišis křivici. Z kontextu jejich článků bohužel není jasné, proč tuto nemoc takto nazývali.

⁴⁵Tak nazýval chřipku K. Grinius, neboť, jak sám vysvětlil, tato nemoc „přišla roku 1919 ze Španělska“ (Grinius 1920: 3).

⁴⁶Tak nazývali trachom Němci (něm. die Polenkkrankheit). Podle poznámky profesora J. Hoppeho „je prý mezi močúry tolik trachomu, že žijí chuději a špinavěji než Litevci a Němci, <...>“ (Avižonis 1913: 7–8).

⁴⁷Podle lékaře Pranase Matulaitise tak nazývali syfilis obyvatelé Neapole. Francouzi zase tuto nemoc „přičítali <...> italské prostopášnosti a nazývali ji Neapolitanus. Španělé říkali, že Kolumbus tuto nemoc přivezl z Ameriky. Jiní zase obviňovali Židy, kteří prý, vyhnáni inkvizicí ze Španělska, rozšířili nemoc po Evropě“ (Matulaitis 1915: 11).

⁴⁸„Souchotiny obvykle trvají dlouho (chronická nemoc)“ Vlt 1913 62 2, srov. chronický, -á 1. „trvající delší dobu, dlouhodobý (o nemoci)“: Chronická nemoc rš LKŽe.

⁴⁹„<...> tak se nazývá cholerina (cholera infantum)“ KU 1906 20.

⁵⁰ Námel bot. „rod parazitických hub z čeledi travovitých (Claviceps)“ LKŽe.

148

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

Existují názvy, jejichž hlavní člen se vyskytuje ve dvou pozicích, jinými slovy je jak prepozitivní, tak postpozitivní; jejich strukturní model je N_Gen ← N vs N → N_Gen (viz tabulku 1), např.: Krutinės Liga LPr / Krutines Ligos LPr a liga krutinės U / ligos krutines ZGL.

Tabulka 1. Strukturní modely a jejich číselné vyjádření podle pozice hlavního členu liga v názvu

STRUKTURNÍ MODEL

TYPY VYJÁDŘENÍ

ČÍSELNÉ VYJÁDŘENÍ

N_Gen ← N

D_Kilm ← D_Liga

D_Kilm ← D_Ligos

189

N → N_Gen

D_Liga → D_Kilm

D_Ligos → D_Kilm

54

Lze předpokládat, že se závislý člen užívá v postpozici, aby se zdůraznil, neboť veškeré podstatné informace jsou „soustředěny“ právě v něm; na druhou stranu mohlo mít na postpozici substantiva vliv také působení jiných jazyků (srov. Vasiliauskienė 1995: 135–137), neboť značná část autorů knih a knížek byli lékaři, kteří buď překládali z polštiny, němčiny a dalších jazyků, nebo je připravovali na základě prací autorů píšících v jiných jazycích.

VÝZNAMOVÉ ROZDÍLY DVOUČLENNÝCH SLOŽENÝCH NÁZVŮ S RŮZNÝMI VYJÁDŘENÍMI HLAVNÍHO ČLENU LIGA

Ve zkoumaných pramenech je mnoho složených názvů s opakujícím se členem liga, který se vyjadřuje nejen tvary jednotného, ale i množného čísla, např.: kaltuna liga ZGL / liga kaltuna ZGL, kaltuna ligas ZGL / ligos kaltunu ZGL, kūno liga Svk / kuno liga Svk, kuno ligos Svk / ligos kuno VL, lyties liga VŽ, lyties ligos LK_v, Svk, VŽ, ŽLL. Při četbě textů bylo zjištěno, že se tyto názvy liší. Jedním z rozdílů je, že názvy s členem liga v jednotném čísle označují jednotlivé pojmy, zatímco názvy se členem ligos v množném čísle pojmy kolektivní (nejčastěji se jimi označují určité skupiny nemocí), např.: akių ligos, gerklės ligos, kepenų ligos. Někdy je individuální povaha klinického pojmu zřejmá z latinského ekvivalentu uvedeného vedle názvu, např.: akių liga – conjunctivitis MTV, kirmėlių liga – helminthiasis MTV, liežuvio liga – glossitis MTV, odos liga – lupus Dž, nebo ze synonyma připsaného vedle názvu (nejčastěji v závorkách), např.: kaulaligė, ispanų liga, gripas Svk, pastyrimo liga nebo tétanas (latyn. Tetamu) TS, pažandžių

Terminologija | 2022 | 29

149

(skrupuly) liga ŽD, pažandžių liga (skrufulai) Vlt, srdeční nemoc – vitium cordis V, tampymo liga (tეტanas) Svk. Takové případy se však vyskytují poměrně zřídka. Proto často není snadné říci, o jaké nemoci se píše, ledaže je samotný kontext věcně informativní; někdy pomáhá také název publikace (jde-li o článek) nebo kapitoly (jde-li o knihu) apod.

V některých případech se název s členem liga v jednotném čísle jeví jako okazionální nebo užitý ze stylistických důvodů, například ve snaze vyhnout se opakování téhož termínu, nebo když kontext umožňuje nahradit jednoslovný termín složeným (viz Gaivenis 2002: 43), např.:

„Kdyby se vzaly bakterie vypěstované na lepidle a nakazilo jimi nějaké zvíře, pak by onemocnělo difteritu⁵¹. Když se tímto způsobem zjistilo, na čem závisí difterito liga, lékaři se dosud snažili potírat nemocným patro všemožnými léky, aby ty bakterie zničili a zabránili jim v růstu“ U 1896 13 99;

„Přesto je i se niežais nejlepší jít k řádnému lékaři, protože niežų liga není vždy snadné odlišit od několika jiných kožních nemocí a ne každému vyhovuje stejná mast“ Svk 1920 2 1;

„<...> očkování proti rauplių je prospěšné, protože chrání před raup­lių ligos“ Svk 1914 4 13;

„<...> zvláště často provází hlad skvrnitý tyfus a skorbutas (skur­muntas), o němž si nyní také pohovoříme. Skorbuto liga není nová“ Svk 1912 10 37.

Podezření, že jde o okazionální název, někdy vyvolává skutečnost, že se v textu objevuje pouze jednou, zatímco popisovaná nemoc se obvykle nazývá jednoslovným názvem. Například jedna z kapitol knihy Petra Vileišise Svarbiausios žmonių ligos se nazývá Jadra a používá se v ní termín jadra: „Isz visu ligu pasirodancziu kruvomis jadra yra labiausei limpanti, <...>“ ŠŽL 1886 13; „Vaikai iki metų ir senai po 65 metų retai kada jadra suserga“ ŠŽL 1886 14; „<...> jadra labiausei limpa prieš išbėrimą; <...>“ ŠŽL 1886 15, zatímco jadros liga se objevuje pouze jedinkrát: „Nors jadros liga marumas nėra didelis, vienok nevienas vaikas, kurs pirmiaus visiszkai sveikas buvo, igauna džiovą ir paskiaus numirszta“ ŠŽL 1886 15.

V jiných případech podle mého názoru autoři záměrně používají složený název se členem liga, aby upoutali čtenářovu pozornost na popisovanou poruchu funkce organismu a zdůraznili její závažnost, neboť slovo liga

⁵¹ V této a dalších ilustračních větách (v textu i v poznámkách pod čarou) jsou názvy vytištěny tučným písmem; jde o zásah autorky tohoto článku.

150

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dv žodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

více přitahuje čtenářovu pozornost, zatímco čtenář jednoslovné označení nemoci nemusí znát, rozumět mu apod.; jinými slovy, složené označení se jeví jako informativnější než jednoslovné (srov. Даниленко 1977: 165–166), např.:

„Nemoc syfilis způsobují určití drobní živočichové, latinsky nazývaní spirochaetae palli-dae“ Svk 1914 5 19;

„Růže je zánět kůže“ BK 1911 44 (název článku „Nemoc růže“; v textu se užívá jak růže, tak nemoc růže);

„Další důležitou příčinou vypadávání vlasů jsou lupy⁵²“ Svk 1920 4 2.

Občas se označení s komponentem nemoc blíže specifikuje uvedením názvu nemoci, o níž se píše, např.:

„Je třeba se léčit na žaludeční nemoc (rýmu⁵³)“ Svk 1914 1 3;

„Popravdě řečeno, takové příběhy tropí lidé, kteří nejsou úplně zdraví, dokonce i ten, kdo trpí nervovou nemocí zvanou hysterie“ Svk 1914 6 23.

V jednotlivých případech (a nejsou vzácné) užívají lékaři složené označení s komponentem nemoc, když nepíší o konkrétní nemoci – takové zobecňující označení může označovat jakoukoli nemoc postiženého orgánu, např.:

„Zbývá nám ještě zmínit, že novorozená nemluvňata při příchodu na tento svět velmi často onemocní velmi nebezpečnou oční nemocí, jestliže matka měla bílý výtok s hnisavými vlastnostmi“ Šlt 1909 46 723;

„Musím zde poznamenat, že žena trpící bílým výtokem nebo nějakou jinou děložní nemocí se spíše uzdraví, bude-li mít přístroj, kterým lze vstřikovat léky do pochvy“ PM 1899 6;

„Pleť ztrácí svěžest, když dostane bouli⁵⁴ dělohy nebo když otěhotní“ Svk 1914 1 4;

„Jestliže každý nemocný potřebuje laskavé a srdečné zacházení, pak to pro člověka trpícího duševní nemocí platí obzvlášť“ Art 1910 46 727.

Z uvedených vět je patrné, že složená označení vyjadřují, že člověk trpí nemocí dělohy, očí, boule či mysli, avšak jakou konkrétně

⁵² V článku zdůraznil jeho autor.

⁵³ Rýma 1. „zánět sliznice orgánu“ LKŽe.

⁵⁴ Slovo boule se zde užívá ve významu „děloha“.

Terminologija | 2022 | 29

151

děložní, oční, duševní nemoc; není jasné, jinými slovy, názvy děložní nemoc, oční nemoc, nemoc bulky, duševní nemoc mohou označovat jakoukoli nemoc dělohy, očí, bulky či duševní nemoc. Na toto užívání mohl mít pravděpodobně vliv živý jazyk, např.: Jis dešimtį metų vandens liga⁵⁵ sirgęs (Vilniuský kraj); Kad dar ne mirties liga (ne smrtelná nemoc), tai pasveiks (Alksnėnai); Bado liga labai sunki (Ėriškiai); In kiek metų (po kolika letech) inkstų liga prisimetė (Marijampolė); Nuomaros liga bjauri (Grūžiai) LKŽe.

Mimochodem, takové názvy se objevují také ve starých písemnostech, např.: kojų liga, liga kolera (slovník Konstantina Sirvydase Dictionarium trium linguarum); kaltūno liga (staré písemnosti); šuodu sunkiai sirgo: kitas raupais, antras kaulų liga, alba stabu (Postilė Jona Bretkūna), a také v písemnostech z druhé poloviny 19. století až první poloviny 20. století, např.: akmens liga (litevsko-německý slovník Frydricha Kuršaitise, 1874); Ilgiau kaip metą galvos smagenų džiūvimo liga sirgo (Lietuviškos pasakos įvairios Jona Basanavičiuse); Tas vaikas numirė nuo raupų ligos, tarpe jūsų pačių gimusios (spisy Jona Biliūnase); Ši liga yra koleros liga (Nusidavimai apie Ewangēlijos Prasiplatinimą tarp Żydų ir Pagonų⁵⁶); Džiovos liga išmirė (spisy Simona Daukantase); Vėžio liga (Lietuvių rašomosios kalbos žodynas, 1932–1963); Atėjo pasiutusi liga rauplių (spisy Antanase Tatarėho) LKŽe.

V jiných případech se používají složená pojmenování se složkou liga, aby se nemoc odlišila od jejího původce, označovaného jednoslovným termínem, např.:

„Rodiče, kteří milují své děti, jim nedovolí, když je vidí celé umazané, jít ke stolu, nýbrž jim nejprve přikážou umýt si ruce a ústa, a tak je ochrání před nákazou lisnikų liga“ U 1898 11 168, srov. „Lisnikais zde nazýváme všechny červy, kteří se objevují v lidských střevech“ U 1898 11 167;

„<...> kaltūno ligos neexistují, jde jen o lidskou nevědomost a nedbalost“ Svk 1921 3 3, srov. „<...> kaltūnas vzniká z nečistoty – kdo si vlasy nevyčesává, nemyje se a nestříhá si je. <...> všechny kaltūnus lze bez obav ostříhat“ Svk 1912 7 25.

Samostatně je třeba zmínit názvy nalezené v rubrice Sveikatos „Klausimai ir atsakymai“ (Zdraví, Otázky a odpovědi). Jde o názvy používané čtenáři těchto novin, např.:

„Otiskněte vysvětlení o isterijos ligą“ Svk 1913 12 46;

⁵⁵ V této a dalších ilustračních větách vyznačila autorka tohoto článku kurzivou.

⁵⁶ Periodikum z Malé Litvy. Bylo pokračováním prvního litevského periodika Nusidavimai Dievo karalystėje. Vycházelo v letech 1832–1834, 1837–1914 08 a 1921. (https://www.vle.lt/straipsnis/nusidavimai-apie-evangelijos-prasiplatinima-tarp-zydu-ir-pagonu/).

152

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

„Jak se vyléčit z nemoci nuomirulis⁵⁷?“ (otázka) a „Nemoc nuomirulis má četné příčiny <...>“ (odpověď) Svk 1920 3 4.

Ve zkoumaných pramenech se hojně užívají také názvy s komponentem v množném čísle nemoci. Obvykle jde o názvy skupin nemocí, např.:

„Nejčastěji kojenec ohluchne v důsledku krčních nemocí, jako je například spála, žízeň a jiné nemoci, <...>“ ŠŽK 1902 62;

„Moderní ústav pro nemocné plicními nemocemi je ústav postavený na zdravém místě, prostém prachu, do něhož jsou přijímáni pacienti s plicní a krční souchotinou“ Dž 1903 48;

„Všechny jaterní nemoci musí být svěřeny do péče lékaře, protože jsou nebezpečné; <...>“ NG 1908 85;

„<...> horečka u tyfových a vyrážkových nemocí“ NG 1908 101;

„Ve skutečnosti je duševních nemocí mnoho a zdaleka se nezačínají, neprojevují ani nekončí stejně“ Art 1910 46 727;

„Obecně se má za to, že tento páchnoucí zápach pochází z různých nemocí (například žaludečních, plicních nemocí) “ Šlt 1911 23 267;

„Dále, když přijdou zimnice, jak tomu často bývá u horečnatých nemocí, alkohol tyto zimnice odstraní, <...>“ Svk 1912 4 13;

„<...>; choleru, černý pupenec, růži a jiné hnilobné nemoci roznášejí mouchy; <...>“ Ps 1912 5 150;

„Proto není nic překvapivého na tom, že prochladnutí celého těla, jako následek promočení nohou, bývá tak často příčinou různých rým a takzvaných sausgila nemocí⁵⁸“ Šlt 1912 1 11;

„<...> jednou jsem, když mě postihla ta nemoc šíje, šel s jiným nemocným k lékaři <...>“ Svk 1914 2 6;

„I na venkově se rychle šíří takto nazývané pohlavní nemoci⁵⁹ <...>“ Svk 1921 3 3.

Názvy, jejichž určujícím komponentem je označení konkrétního významu (nejčastěji části těla nebo orgánu), např. oko, hrdlo, játra, plíce, žaludek, šíje, označují nemoci těchto částí těla nebo orgánů (viz sémantické skupiny „Názvy podle vztahu závislého komponentu k orgánu“,

57 Nemoc nuomirulis ‚epilepsie‘. Je třeba uvést, že ve zkoumaném období lékaři užívali také termín epilepsie, např.: epilepsie nebo nuomara NG 1908 103, nuomaris (epilepsie) MG 1913 1 16, nuomarius nebo epilepsie Svk 1921 1 2, ŽL 1921 24, epilepsie DžA 1911 22.

58 Sausgila ‚bolest kostí a kloubů‘ LKŽė.

59 Veneros ligos „pohlavní nemoci“.

Terminologija | 2022 | 29

153

„Názvy podle souvislosti závislého členu s částí těla“). Názvy, jejichž určujícím členem jsou pojmenování abstraktního významu (nejčastěji odvozeniny s příponou -imas), jako například išbėrimas, karščiai, puvimas, označují nemoci, jejichž hlavním příznakem je příznak pojmenovaný určujícím členem (viz sémantickou skupinu „Názvy podle souvislosti závislého členu s příznakem nemoci“).

Stává se, že název s hlavním členem ligos je konkretizován – vedle něj je v závorkách uveden přesný název nemoci z dané skupiny nemocí, např.:

„Lázeň může pomoci při některých nemocech, například: <...>, při některých nervų ligose (sausgėlėse)“ Svk 1920 2 2.

Obecně řečeno, v zkoumaném období, jak již bylo zmíněno, mnoho lidských nemocí ještě nemělo přesné názvy (navíc nebyly zcela jasné ani hranice některých klinických pojmů), a proto je pochopitelné rozšíření názvů se členem liga v populárně-naučných lékařských a zdravotních textech psaných pro běžné čtenáře. Autoři těchto textů, kteří nevěděli, jak nemoc, o níž píší, pojmenovat přesně a především srozumitelně pro čtenáře, uchylovali se k názvům hovorového rázu:

„Někdy může dojít k ochrnutí v důsledku nervų ligos, které může způsobit i ofouknutí studeným větrem“ NG 1908 32;

„V těchto případech se horká lázeň vůbec nesmí používat: 1) u všech, kdo mají silně rozvinutou širdies ligą, <...>“ Šlt 1910 44 699.

OTÁZKA (NE)NUTNOSTI HLAVNÍHO ČLENU LIGA

Jak se uvádí v akademické Lietuvių kalbos gramatikoje, hlavní člen (určované slovo) slovních spojení vyjadřujících určovací vztahy označuje zobecněné, širší pojmenování věci, zatímco závislý člen (přívlastek) její druhotné, užší, přesnější, často individuální pojmenování. Význam těchto spojení se často rovná významu podstatného jména zastávajícího funkci závislého členu; jinými slovy, mnohá spojení s významem pojmenování lze nahradit jejich závislým členem (LKG III 195; DLKG 1994: 559–560).

To platí i pro víceslovné termíny. Jejich logickým a gramatickým centrem je hlavní člen, jímž je vždy konkrétní nebo abstraktní podstatné jméno (Gaivenis 2014 [1968]: 34). Hlavní člen těchto termínů se však ne vždy shoduje s jejich sémantickou dominantou, jinak řečeno,

154

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

nejčastěji sémanticky nejzatíženějším členem slovního spojení. Tento nesoulad je zvláště výrazný v případech, kdy závislými členy složených termínů jsou genitivy podstatných jmen. První (určující) člen těchto termínů je sémanticky významnější a obsahově bohatší než druhý (určovaný) člen, označovaný jako základní (Gaivenis 2014 [1975]: 64–65).

Při čtení zkoumaných pramenů je rovněž patrné, že hlavní sémantická zátěž často spočívá na určujícím členu, který sám přesně pojmenovává nemoc; v takových případech se tedy člen liga dvouslovných názvů jeví jako zbytečný, stejně jako celý takový název. Navíc se v témže textu často užívají jak jednoslovný, tak složený název označující tentýž klinický pojem (viz tabulka 2).

Tabulka 2. Jednoslovné a složené názvy označující tytéž klinické pojmy

SLOŽENÉ NÁZVY | JEDNOSLOVNÉ NÁZVY nemoc záškrtu KLL, U | záškrt Art, Dif, DžPK, Gdt, KLL, LytL, LŪ, NG, PNA, Svk, Šlt, TS, U, ŪK_NY, V, Vad, VŽ, Ž, ŽL nemoc souchotin DžLA, LUK, Svk, ŠLL, U, Vlt, ŽD | souchotiny Art, ATL, Dez, Dž, DžLA, DžPK, Gdt, KLL, KU, LytL, LT, MG, NG, PNA, RČ, Svk, SŽL, ŠLL, Šlt, TS, U, UK, UL, V, Vad, Vlt, VŽ, ŽD, ŽL, ŽLA, Žmd nemoc ekzému Svk | ekzém Svk, ŽL nemoc opilství ŽLA | opilství Art, Dž, NG, Šlt, V, VŽ nemoc influenzy TS | influenza⁶⁰ Art, DžPK, Gdt, LytL, Svk, TS, Vlt, VŽ, Ž, ŽD nemoc hypochondrie Svk | „hypochondrie“61 VŽ nemoc hysterie Svk | hysterie Svk nemoc vodnatelnosti SŽL | vodnatelnost SŽL nemoc karbunkulu ŠLL | karbunkul Gdt, LytL, ŠLL, Šlt, U, V nemoc kašle SK | kašel SK nemoc krupu ŪK_NY | krup ŪK_NY nemoc moru Svk, ŠLL | mor Art, Dez, G, KLL, KMŠK, LytL, MTV, Šlt, UL, Vlt, VŽ nemoc svrabu Svk | svrab Gdt, KD, NG, Svk, Szv, Šlt, TS, V, Ž, ŽL

⁶⁰ „Protože přišla ze Španělska, říká se jí také španělská neboli ‚panská‘ (někteří totiž nevědí, zatímco vtipálci tvrdí, že touto nemocí jako první onemocněl španělský král)“ TS 1918 36 14.

⁶¹ Užívány byly také tyto varianty: hypokandrija VŽ 1905 192 4 / „hypochondrija“ VŽ 1906 143 4, KU 1906 64 / „hipohondrija“ Art 1910 33 126. Jak je vidět, dokonce tři termíny jsou psány v uvozovkách; nejspíše se pochybuje o pravopisu tohoto výrazu cizího původu.

Terminologija | 2022 | 29

155

morová nemoc G mor NG morová nemoc Svk mor Svk morová nemoc Svk mor SŽK, V neštovicová nemoc KLL, NG, Tsp neštovice AKol, Art, ATL, Dez, Dif, DŽPK, Gdt, KD, KLL, KMŠK, LytL, LT, NG, RČ, ŠLL, Šlt, TS, U, UA, UK, UL, V, Vad, Vlt, VŽ strupovitá nemoc Svk, Ž strupy Art, Gdt, NG, Svk, Šlt, VŽ, Ž růžová nemoc Art, BK růže_₂ A₂, Art, BK, Dez, Gdt, KLL, LytL, LŪ, NG, PNA, RČ, Svk, ŠLL, Šlt, TS, V, Vlt, VŽ, Ž, ŽL syfilitická nemoc Art, Svk syfilis⁶² ATL, DŽPK, Gdt, LT, RČ, Svk, Šlt, TS, Ū, V, Vad, VŽ, ŽL, ŽLL spálová nemoc Svk spála Gdt, KLL, KŽP, LytL, Svk, U, V, ŽL š-karlatinová nemoc TS š-karlatina TS kurdějová nemoc Šlt kurděje Šlt, V tyfová nemoc AVK_v tyfus AVK_v trachomová nemoc Svk trachom Art, ATL, Gdt, KLL, KT, LT, MG, Ps, Svk, SŽK, Šlt, TS, VŽ, ŽL rakovina PM, Svk, Vlt, ŽL rakovina NG, Svk, Vlt, ŽL

Jak je patrné ze složených názvů uvedených v levém sloupci tabulky 2, jejich základní člen liga lze považovat za nadbytečné nebo z informačního hlediska prázdné slovo (viz Tekorienė 1982: 139), protože určující člen sám přesně pojmenovává klinický pojem a užívá se častěji jako jednoslovný termín (jak dokládají zkratky pramenů uvedené vedle názvů).

Autoři lékařských a zdravotnických textů zkoumaného období se však nespokojovali s jednoslovnými názvy, ale používali i jejich delší varianty, které, jak ukazuje shromážděný materiál, byly poměrně četné. Jak tedy takové dvojice názvů interpretovat? Především je zde namístě položit otázku synonymie⁶³. Umožňuje ji substituce – „velmi důležité kritérium pro určování synonym“ (Valiulytė 1998: 14). Uveďme jako příklad jednu dvojici názvů – vozhřivka – nemoc vozhřivky. Jak vozhřivka, tak nemoc vozhřivky označují tutéž nemoc – epilepsii – „chronickou nemoc, pro kterou jsou charakteristické různé

⁶² Max Vasmer spojuje slovo sifilis se jménem postavy z Ovidiových Proměn, která touto nemocí trpěla. Začal jej užívat Girolamo Fracastoro z Verony (1530) (https://www.slovorod.ru/etym-vasmer/_pdf/vasmer-etymologic-dict3.pdf).

⁶³ Angelė Kaulakienė považuje za příčinu synonymie termínů (a rovněž jejich variantnosti) kolísání v nominaci pojmů. Tento jev je typický nejen pro litevskou lékařskou terminologii konce 19. a počátku 20. století, ale i pro terminologii jiných oborů, například fyziky. V populárně-naučných fyzikálních textech tohoto období (článcích, učebnicích) bývá pojem často pojmenován dvěma způsoby nejen v různých textech, ale i v témže textu (podrobněji viz Kaulakienė 2009: 23–26, 40–42, 82–85).

156

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

záchvaty, určité změny osobnosti, někdy postupující až k demenci“ (ME I 235). Členy dvojic takových názvů, jako jsou nuomaras a nuomaro liga, lze v textu vzájemně zaměňovat, protože jednoslovný i víceslovný název mají zcela stejný význam. Podle terminoložky Asty Mitkevičienė lze synonyma klasifikovat do několika typů podle určitých kritérií (jazykové roviny, kořene, struktury) (Mitkevičienė 2015: 48–49). Z hlediska jazykové roviny tedy lze tyto názvy označit za smíšená synonyma, z hlediska kořene za synonyma se společným kořenem (srov. -mar-) a z hlediska struktury za krátké a dlouhé varianty⁶⁴ (v širším smyslu) (srov. Keinys 1980: 101). Poslední případ se zdá být poněkud složitější, neboť by bylo těžké říci, zda je víceslovný název nuomaro liga zkrácený, nebo je naopak jednoslovný název nuomaras rozšířený. K. Gaivenis napsal, že „délka termínu je nepřímo úměrná frekvenci jeho užívání: čím častěji se termín užívá, tím je kratší <...>. Při užívání termínů v odborném jazyce lze někdy vypustit jejich fakultativní složky a dlouhé víceslovné názvy určitým způsobem přeformovat“ (Gaivenis 2014 [1982]: 121). Termín však lze také rozšířit přidáním vysvětlujícího slova nebo jeho transformací a rozvedením, když se stane nedostatečně srozumitelným. K tomu dochází, když termín vstoupí do textu jiného stylu. V takovém případě lze termíny užívat s určitými vysvětlujícími slovy (viz Gaivenis 2014 [1982]: 122). Díky hlavní složce liga se termín nuomaro liga z hlediska formy jeví jako srozumitelnější, tato složka je však zároveň nadbytečná (srov. Mitkevičienė 2015: 50). Těžko nesouhlasit s A. Mitkevičienė, která tvrdí, že „[p]řesto neexistují kritéria, podle nichž by bylo možné určit, kdy je určité slovní spojení termínem a kdy jde o spojení termínu s vysvětlujícím slovem“ (Mitkevičienė 2015: 50). Vraťme se k uvedené dvojici nuomaras a nuomaro liga. Pravděpodobnější je, že jednoslovný název je původní a byl rozšířen, avšak rozhodně ne proto, že by postrádal srozumitelnost nebo přesnost. Dlouhá varianta názvu se nejspíše užívá čistě ze subjektivních důvodů, aby působila přesvědčivěji

⁶⁴ Boris Golovin a Rafail Kobrin označovali taková synonymní pojmenování jako dlouhou podobu termínu a krátkou podobu termínu (Головин, Кобрин 1987: 54–56). Zkracování probíhá dvěma způsoby – vypuštěním slova ze spojení nebo nahrazením spojení jedním slovem (Головин, Кобрин 1987: 57, srov. Даниленко 1977: 76, 183–187). Valerija Danilenko se domnívá, že termín krátká podoba termínu není vhodný, a navrhuje užívat termín krátká varianta termínu (rus. краткий вариант термина), který definuje jako jazykovou konstrukci označující tentýž pojem, významově rovnocennou, avšak určitými způsoby zkrácenou (Даниленко 1977: 181–182). Je třeba upozornit na to, že v současné litevské terminologii se termíny dlouhá (krátká) varianta termínu a dlouhá (krátká) podoba termínu používají pro různé typy synonym (podrobněji viz Mitkevičienė 2015: 47–51, 55–57).

Terminologija | 2022 | 29

157

(srov. Vaskelaitė 2021: 218), což je v textech s lékařskou a zdravotnickou tematikou velmi důležité. Uvedené tvrzení potvrzuje i skutečnost, že kdybychom si prohlédli příklady v tabulce 2, všimli bychom si, že v mnoha případech se v témže prameni, tedy i u téhož autora, užívá jednoslovný i víceslovný název. Co to ukazuje? Že oba názvy jsou doloženy v témže kontextu. Případy jako nuomaras (jednoslovný termín) a nuomaro liga (atributní spojení s genitivem jména (víceslovný termín)) lze tedy považovat také za kontextová synonyma, tj. termíny, které jsou synonymní pouze v kontextu (viz Mitkevičienė 2015: 50). S textovým užíváním těchto případů je spojuje i Ramunė Vaskelaitė (viz Vaskelaitė 2021: 218).

Ve srovnání s jejich jednoslovnými synonymními protějšky se hlavní složka diskutovaných víceslovných názvů, liga, jeví při formálním pohledu jako nadbytečná. V některých případech se však takové názvy se složkou liga (ačkoli mají i jednoslovné protějšky) zdají být odůvodněné, neboť odstraňují nejednoznačnost (srov. Vaskelaitė 2021: 208, 218). Proberme několik takových názvů. Například nutukimo liga⁶⁵ Svk a nutukimas⁶⁶ Svk, TS. Jednoslovný název nutukimas není přesný ani průhledný, neboť může označovat nejen nemoc, ale prostě i děj (nutukimas ← nutukti „ztučnět“); může také označovat příznak nějaké jiné nemoci. V tomto případě je víceslovný název nutukimo liga přesnější. Totéž platí pro dvojice názvů jako pasiutimo liga LytL, Svk, Šlt, U a pasiutimas Art, LytL, Svk, Šlt, U, ŽL, tampymo liga Svk, TS a tampymas NG, PNA, Svk, VŽ, ŽL. V těchto případech jsou jednoslovné názvy pasiutimas a tampymas (pasiusti, tampyti mají více než jeden význam) sémanticky širší než víceslovné názvy pasiutimo liga, tampymo liga. Obecně lze říci, že bez kontextu by nebylo jasné, že jednoslovné názvy nutukimas, pasiutimas, tampymas označují nemoc. Jak ukazují příklady, je to typické pouze pro abstrakta.

Zvlášť je třeba zmínit víceslovné názvy, jejichž hlavní složkou je slovo liga, užité jak v jednotném, tak v množném čísle, např.: drugio liga Svk, Šlt a drugio ligos SK, neurastenijos liga Svk a neurastenijos ligos Svk. Například název drugio liga byl použit v názvu článku K. Griniause a A. Vileišise „O nemoci zimnice“, avšak v samotném

⁶⁵ „Z toho také nutukimo liga“ Svk 1914 6 22.

⁶⁶ „Jednou z příčin nutukimo je tedy snížená konzumace potravy, delší zadržování potravy v těle“ Svk 1914 5 21.

158

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

v textu však lékaři přesto používají jednoslovný termín drugys. V Severově kalendáři byl nalezen název drugio ligos: „Obecnými projevy této drugio ligų jsou: slabost, zívání, bolest hlavy, zvracení ze žaludku, <...>“ SK 1901 34. Jak je patrné z kontextu, spojením slov s hlavním členem v množném čísle ligos je pojmenován nikoli jednotlivý, nýbrž souhrnný pojem; srov. také: „Drugys je rozmanitého druhu, <...>. Drugys, ať je jakéhokoli druhu, se opakuje <...>“ SK 1901 34. Dalším obdobným příkladem jsou názvy neurastenijos liga Svk a neurastenijos ligos Svk 1911 2 7: „<...> na takových cestách mnozí získají nebo si zhorší neurastenijos ligas neboli nervové vyčerpání.“ V tomto případě název neurastenijos liga označuje jednotlivý klinický pojem a v textu je nahrazen jednoslovným termínem neurastenija. Naproti tomu neurastenijos ligos označuje skupinu nemocí, jejichž hlavním příznakem je neurastenie.

V populárně-naučných textech o medicíně a zdraví z konce 19. a počátku 20. století se vyskytují případy, kdy jsou klinické pojmy pojmenovávány víceslovnými názvy i jednoslovnými složeninami s opakujícím se členem liga. K. Gaivenis uvádí mezi směry vývoje některých litevských víceslovných termínů vyjádřených atributivními spojeními jejich přechod ve složená slova⁶⁷ (srov. Gaivenis 2014 [1966]: 506; Головин, Кобрин 1987: 57). Sergej Griniov nazýval tento způsob tvorby jednoslovných termínů morfologicko-syntaktickým tvořením termínů (Гринев 1993: 153). Nabízí se otázka, zda lze tvrdit, že některé víceslovné názvy v analyzovaném materiálu vykazují takový vývojový směr, jinými slovy, zda přecházejí ve složeniny. Sotva, neboť často je složenina z chronologického hlediska starší než víceslovný název. Například sprandoligė je doložena v textu z roku 1898, zatímco sprando liga byla užita ve Sveikata, které začalo vycházet až v roce 1909. Akmenligė se užívá v uvedeném textu z roku 1898, zatímco akmens liga v článku časopisu Tėvynės sargas z roku 1918. A ještě několik příkladů: krupigė NG 1908 a krupio liga_ŪK 1911, niežligė SŽL 1906 a niežų liga Svk 1920, siutaligė V 1890 / pasiutiligė ŠLL 1901, Art 1910 a pasiutimo liga Svk 1910, Šlt 1914, protligė Ū 1897, SŽK 1902, NG 1908, VŽ 1908, Svk 1910 a proto liga TUK 1903, Wežligė[l] PrūfKal 1879 a vėžio liga PM 1899, Svk 1913, Vlt 1914, ŽL 1921. Vyskytl se však případ, kdy se v témže textu užívá složenina i víceslovný název, např. kirmelligė MTV 1898 a kirmelių liga

⁶⁷ B. Golovin a R. Kobrin považují skládání za nejrozšířenější způsob tvorby krátkých variant termínů (Головин, Кобрин 1987: 57).

Terminologija | 2022 | 29

159

MTV 1898. Taipgi aptikta atvejų, kai dūrinys chronologiškai vėlesnis už sudėtinį pavadinimą, pvz.: raupų liga Tsp 1898, KLL 1920, NG ir raupleligė Syk 1913, vandens liga K 1898, LK_T 1912 ir vandenligė Syk 1909, DMK_NY 1912, Gdt 1915, LytL 1915. Vis dėlto šie paskiri atvejai neduoda pagrindo sakyti, kad sudėtiniai pavadinimai su dėmeniu liga kinta minėta kryptimi, t. y. virsta sudurtiniais pavadinimais.

ZÁVĚRY

V populárně-naučných textech o medicíně a zdraví z konce 19. a počátku 20. století (knihách, brožurách, článcích v novinách a kalendářích) bylo nalezeno 206 dvouslovných názvů s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými genitivem podstatného jména.

Výzkum ukázal, že závislými členy se pojmenovává jedenáct typů příznaků klinických pojmů. Převládají názvy, jejichž závislý člen souvisí s orgánem. Četné jsou také názvy, jejichž závislý člen souvisí s nemocí, a názvy, jejichž závislý člen souvisí s příznakem nemoci. Vzácné jsou nebo se vyskytují jen ojediněle názvy, jejichž závislé členy charakterizují hlavní člen liga z různých dalších sémantických hledisek.

Dvouslovné názvy s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými genitivem podstatného jména se řídí dvěma strukturními modely – N_Gen ← N, N → N_Gen. Převládají názvy s postpozitivním hlavním členem (jejich realizační typy jsou D_Kilm ← D_Liga, D_Kilm ← D_Ligos). Názvů s prepozitivním hlavním členem je třikrát méně (jejich realizační typy jsou D_Liga → D_Kilm, D_Ligos → D_Kilm).

Na základě zkoumaného materiálu bylo zjištěno, že názvy s opakujícím se členem liga, užívaným v jednotném i množném čísle, se významově liší. Názvy s hlavním členem liga se užívají, když chceme pojmenovat jednotlivý pojem, nemáme na mysli konkrétní nemoc, chceme upoutat čtenářovu pozornost, chceme se vyhnout opakování téhož názvu, kontext umožňuje nahradit jednoslovný název víceslovným apod. Názvy s členem ligos v množném čísle označují souhrnné pojmy (obvykle skupiny nemocí).

V období, které je předmětem výzkumu, ještě nebylo mnoho lidských nemocí identifikováno a neměly přesné názvy; autoři populárně-naučných textů (většinou lékaři) proto, když nevěděli, jak přesně a především srozumitelně pro čtenáře pojmenovat nemoc, o níž píší, sahali k víceslovným

160

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

upřesňujícími názvy se složkou liga. Je možné, že na rozšíření takových názvů měla vliv také živá řeč.

Po analýze názvů s hlavní složkou liga vyjádřenou genitivem jednotného čísla bylo zjištěno, že významové břemeno často spočívá na závislé složce, která sama přesně označuje klinický pojem a v textech se užívá jako jednoslovný termín, zatímco hlavní složka liga je nadbytečná. Takové dvojice složeného a jednoslovného názvu označující stejný pojem lze chápat různě – jako smíšená, kořenově příbuzná či kontextová synonyma nebo jako krátké a dlouhé varianty názvů.

ŠALTINIAI

KNYGOS IR KNYGELĖS

Ach – Apie cholerą ir kaip nuo jos apsisaugoti, atspausta iš „V. Ž.“, No 77, Vilnius, 1905.

AKol – [Vaistininkas (Daktaras)]. Apie kolerą. – Kaip atsiginti nū Koleros ir kiti Naudingi skaitymai, Tilžė, 1893, 14–27.

ATL – [D-ro P. Avižonies]. Aklumas ir trachoma Lietuvoje, referatas skaitytas 1912 m. Lietuvių mokslo dr-jos visuotin. susirinkime, atspausdinta iš „Lietuvių tautos“, Vilnius, 1913.

Brangw – Brangwyn’s tikrā namū slogā, arbā Ar gėr yra, brangwyno gérti, ar nė?: trumpas ir gražūs susikalbėjimas, nekuriām kiemė laikytas / kuri ant pamókslo ir pagraudėnimo jauniems ir seniems, bagótiems ir wargdieniams, kožnām ant naudôs wókiskay surāszė kūnigas Böttcher, o į lietūwiszką kalbą išwer­tė Fridrikis Kurszātis, lietūwininkū kūnig‘s Karaliāuczuje, Karaliāuczuje: [Susilaikymo nuo gėrimo draugija], 1844 ([Karaliaučius]: [D.G.H. Degeno spaustuvė]).

Ch – Cholera ir kova su ja, vertė D-ras A. V., Vilnius, 1907.

Dez – Dezinfekcija, parašė karo gydytojas E. Draugelis, Vilnius, 1914.

Dif – Difteritas, D-ras A. V., Vilnius, 1907.

Dž – Dr. S. A. Knopf. Džiova ir kova su ja: populiariškas konkursinis darbas, apdovanotas ant kongreso Berlyne (24–27 geg. 1899 m.), susirinkusio apsvarstyti kovos įrankius su džiova, sutaisė D-ras A. V., Tilžėje, 1903.

DžA – Džiova; AlkoholIs: referatai, surengti „Aušros“ draugijai / dr. F. Matulaitis, [JAV: s.n.] (Chicago, Ill.: spauda „Lietuvos“), 1911.

DžLA – Džiova ir Kaip tos ligos apsisaugoti, pagal S. Sterlingą, sutaisyta L., Tilžėje, 1899.

DžPK – Dr. K. Jokanto. Džiova, jos priežastys ir kova su ja, Vilnius, 1909.

G – Girtuoklybė – mūsų rykštė⁶⁸, Vilnius, 1907.

GRM – Negirdėtas daiktas, ir Geros rodos mūsų moterelėms, Tilžėje, 1893.

Hyg – Hygiena arba Mokslas apie užlaikymą sveikatos, pagal Berner’s, d-rą Noll ir kitus sutaisė Sžernas, Chicago, Ill.: kasztu ir spaustuwe „Lietuvos“, 1897.

KD – Ką daryti, kad sveiki būtume ir ilgai gyventume, vertė iš lenk. kalbos D-ras F. Antaniukas⁶⁹, Tilžėje, 1895.

KD – Kas daryti, kad sveiki būtume ir ilgai gyventume, vertė iš lenkų kalbos D-ras A. Vileišis, Vilnius, 1905.

KLL – [D-ras med. P. Avižonis]. Kova su limpamomis ligomis, Raseiniai, 1920.

KMŠK – Kolera, maras, šiltinės ir kruvinoji, parašė karo gydytojas E. Draugelis, Vilnius, 1915.

KT – [D-ras med. P. Avižonis]. Kova su trachoma, Raseiniai, 1920.

KU – Kaip užsilaikyti pavasarį, vasarą, rudenį ir žiemą, pagal D-rą Med. L. Volbergą sutaisė d-ras A. Vileišis, Vilnius, 1906.

KŽP – Kūdikių žindymas ir penėjimas, vertė Atgalainis⁷⁰, Tilžėje, 1904.

68 Knygelės autorius Petras Avižonis.

69 A. Vileišio slapyvardis.

70 P. Avižonio slapyvardis.

Terminologija | 2022 | 29

161

LL – Limpamiosios Ligos ir Kaip nuo jų išsisaugoti?, parašė d-ras A. Vileišis, Kaunas, 1915.

LytL – Lytiškos Ligos ir Kaip nuo jų apsisaugoti, parašė D-ras F. Matulaitis, antra, peržiūrėta ir pagerinta laida, So Bostoną, Mass, 1915.

LPr – Ligonìū Prietelius⁷¹. Kelodys wis iems tiems, kurie prie atsirandanczių Ligų patys saw pirmąję Pagalbą prisiteikti nor ir tai Progai geras Namų Pryprow as įsiteikti wėlyjas / Friedrich Adoph Richter. Leipcike; Rikterio Iszleidimo Itaisymas. (Drukawotos prie F. Ad. Richter & Draugai, Rudolstadt), 1883.

LPr – Ligonìū prietelius: kelrodys wisiems tiems, kurie prie atsirandanczių ligų patys saw pirmąję pagalbą prisiteikti nor ir ant to geras namų pryprow as įsiteikti wėlyjas, sudarė Friedrich Adolph Richter, Leipcike’: Richterio knyginyczia ([Rudolstadt: Richtero drukorija]), 1891.

MTV – Medega musu tautiszkai vaistinykystai, parupino Dr. J. Basanavicz ius, atspauda isz „Dirvos“, Shenandoah, Pa, 1898.

NG – Naminis gydytojas: Trumpas aprašymas prasčiausių ligų ir prasčiausių vaistų kovoj e su jomis: D. 1. Apie žmonių ligas ir jų gydymą, sutaisė D-rs A. Vileišis, Seinai, 1908.

NG – Naminis gydytojas. Trumpas prasčiausių ligų aprašymas ir jų gydymas, antrasis pataisytas leidimas, Kaunas, 1924.

NotGyd – Isz dyka suglaudimas isz Dr. Airv‘o „Noturōs-gydymo-mokininmo“, arba Isztikimas priw edimas, pagal kurį tankiausey prie žmonių atsirantanczias ligas per prastas bey permegintas priprowas twirtay bey greitay pats gali gydyti: su daugeropais į raszto zodzius įdrukawotais zmogaus, senarų dalykeliu abrozais / perd irbtas Dr. Adolpo Richterio, kuriai yra Ricerys portogyzis ko Kristaus=garbės=zenklo bey tunezisesizsko niszan istikar zenklo apturetojis riceriū=kryžiaus bey auksinės wertybės=medalijos nu gan maryno draugsanaris auksz taymokitū draugysczių Paryzuse bey Neapolyje irtoliaus, Leipzig: [s.n.], 1879 ([Rudolstadt: drukawotas pas F. Ad. Richter & Draugai, Rudolstadt]), 1879.

OK – Oras ir klimatas ir jų svarbumas žmogaus sveikatai, pagal Zolotariną, Dras A. Vileišis, Seinai, 1913.

PM – Patarme s moterims, kurios nori būti sveikos, pagal Zielčaka parašė Dr. A. V., Tilžėje, 1899.

PNA – Dr. Fr. Esmarch. Pirmoji pagalba nelaiminguose atsitikimuose, išvertė daktaras A. V., Tilžėje, 1903.

RAK – Rodos motinoms apie auginimą žindomų kudikių⁷² pagal Michailovą, Tilžėje, 1895.

RČ – D-ras Bor. Oks. Raupų čiep yjimas. (Šneka su jauna motina), Vilnius, 1908.

RP – I. Tarchanov. Rūgštasai pienas prof. Mečnikov’o. Įrankis liaudies sveikatos užlaikymui, Vilnius, 1907.

SŽK – Kaip sutaisytas žmogaus kūnas, parašė S. M., Plymouth, Pa, 1902.

SŽL – Svarbiausios žmonių ligos, Petro Nėrio⁷³, Tilžėje, 1886.

SŽL – Svarbiausios žmonių ligos, dr. Mikols⁷⁴, Tilžėje, 1906.

ŠLL – Trumpi šneka apie limpančias ligas ir kaip nuo jų apsiginti, parašė D-ras V. A., Tilžėje, 1901.

UA – [Dr. A. V.]. Kaip reikia užlaikyti sveikos ir sergančios akjs, Seinai, 1910.

UL – Užkrečiamosios ligos, parašė gydytojas E. D., Vilnius, 1914.

ZGL – Zinia apie gydimą ligu kuno ir duszes, Wilniuje: kasztu ir spaustuweje Juozapa Zawadzkia, 1857⁷⁵.

ŽD – Kas reikia žinoti apie džovą, iš vokiečių kalbos vertė D-ras Bagdonavičius, Vilnius, 1913.

ŽL – Žmonių ligos, D-ras K. Grinius, Kaunas: „Varpo“ bendrovės leidinys, 1921.

ŽLL – Kas reikia žinoti apie lyties ligas, vertė iš vokiečių kalbos D-ras J. Bagdonas, Kaunas: Vidaus reikalų ministerijos Sveikatos departamento leidinys, 1920.

LAIKRAŠČIAI

A¹ – Auszra 1883 5 141; 1885 10/11 324.

A² – Aušra⁷⁶ 1915 32 418–419.

71 Medicinos metraštis, ėjęs 1878–1897 m. Karaliaučiuje ir Tilžėje. Leido dr. Adolfo Richterio firma (MLE II 642).

72 Vertė Jonas Andrius Račiūnas (1869–1906).

73 P. Vileišio slapyvardis.

74 P. Vileišio slapyvardis.

75 Kontrafakcinis leidinys. Tikrieji knygos išleidimo duomenys: Krokuva–Tilžė, 1885–1886.

76 Laikraštis, ėjęs 1911–1915 ir 1919 m. Vilniuje. Lenkų okupacinės valdžios uždarytas (https://www.vle.lt/straipsnis/ausra-8/).

162

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dv izodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

Art – Artojas⁷⁷ 1910 12 42; 1910 13 47; 1910 15 54; 1910 16 58–59; 1910 18 65; 1910 19 69; 1910 22 81; 1910 25 93; 1910 26 97; 1910 27 103; 1910 28 105; 1910 29 109; 1910 30 113; 1910 33 126; 1910 38 145–146; 1910 39 149–150; 1910 40 153; 1910 41 157; 1910 44 169; 1910 45 171; 1910 46 727.

Gdt – Gydytojas⁷⁸ 1914 1 1, 3–4; 1914 2 5, 7–8; 1914 3 10, 11–12; 1914 4 14, 16; 1914 5 20; 1914 6 22; 1914 7 25; 1914 8 29; 1914 9 30; 1914 10 37–38; 1914 11 61–63; 1915 1 1, 3–4; 1915 2 5, 8; 1915 3 9–11; 1915 4 13, 15; 1915 5 17, 18, 20; 1915 6 22–24; 1915 7 25, 27–28.

K – Kaimynas⁷⁹ 1897 35 264; 1897 XXV 182; 1898 49 392; 1899 VII 55; 1899 XVI 128.

KK – Keleiwis isz Karaliaučiaus broliams lietuvininkams zines parnešząs 1866 34 146; 1872 18 69.

LB – Lietuwiszkasis Balsas⁸⁰ 1885 1 3.

LT – Lietuvių tauta⁸¹ 1913 II 2 181, 185–186, 190.

MG – Medicina ir gamta⁸² 1913 1 3, 8, 12, 19, 22; 1913 2 2, 7, 20.

NLC – Nauja lietuwiszka ceitunga⁸³ 1910 9 33; 1910 40 157; 1910 41 161–162.

Ps – Pasiuntinys⁸⁴ 1912 5 150; 1912 6 184.

Svk – Sveikata⁸⁵ 1909 1 2, 7–8; 1909 4 1, 7; 1909 5 5, 7; 1909 6 4; 1910 1 5, 8; 1910 4 8; 1910 5 3, 6; 1910 6 5; 1910 7 4; 1910 9 1–2; 1910 10 2, 7; 1910 11 1, 4; 1910 12 3–4; 1911 1 1; 1911 2 1, 6–7; 1911 3 5, 8; 1911 5 1; 1911 6 8; 1911 8 5, 7; 1911 12 6; 1912 3 11–12; 1912 4 13, 15; 1912 5 17, 19; 1912 6 22; 1912 7 25; 1912 8 29, 31; 1912 10 37; 1912 11–12 42; 1913 1 1–4; 1913 2 5, 7, 8; 1913 3 9; 1913 4 13, 16; 1913 5 20; 1913 7 28; 1913 8 32; 1913 10 37–38, 40; 1913 11 43; 1913 12 46–47; 1914 1 3–4; 1914 2 6–8; 1914 3 10–11; 1914 4 13; 1914 5 2, 17, 19–21; 1914 6 21–24; 1915 1 1–3; 1920 1 1, 3; 1920 2 1–4; 1920 3 2, 4; 1920 4 1–2; 1920 5–6 1–4; 1921 1 1–2, 4; 1921 2 1–4; 1921 3 1–4; 1921 4 1, 3–4; 1921 5 1–4; 1921 6 1.

Szv – Szviesa⁸⁶ 1888 3 78, 82.

Šlt – Šaltinis⁸⁷ 1909 1 4–5; 1909 10 148; 1909 14 212, 215; 1909 20 308; 1909 21 324; 1909 25 388–390; 1909 39 612; 1909 41 644–645; 1909 44 691; 1909 46 723–724; 1909 49 772; 1909 51 809; 1910 18 280–282; 1910 43 683; 1910 44 694, 699; 1910 48 756; 1911 23 267; 1911 30 351–352; 1911 31 364–365; 1911 32 377; 1911 5 51–52; 1911 6 63; 1911 51 605; 1912 1 11; 1912 3 36; 1912 38 600; 1912.

77 Laikraščio Šaltinis priedas, ėjęs 1909–1914 m. (https://www.vle.lt/straipsnis/saltinis-1/). Daugiausia straipsnių paskelbė gydytojas A. Vileišis.

78 Katalikiškos pakraipos savaitraščio Aušra, ėjusio 1911–1915 ir 1919 m. Vilniuje, dvisavaitinis profilaktinio, šviečiamojo pobūdžio priedas. Jame daugiausia straipsnių paskelbė A. Vileišis.

79 Mažosios Lietuvos laikraščio Nauja lietuviška ceitunga priedas, leistas Tilžėje gotiškais rašmenimis nuo 1896 m. (https://www.vle.lt/straipsnis/nauja-lietuviska-ceitunga/).

80 Jungtinių Amerikos Valstijų lietuvių laikraštis, ėjęs 1885–1888 m. Niujorke, 1888–1889 m. – Šenandoa. Redagavo Jonas Šliūpas (https://www.vle.lt/straipsnis/lietuviskasis-balsas/).

81 Lietuvių Mokslo Draugijos Vilniuje žurnalas, leistas 1907–1936 m. (LE 1958: 81).

82 Lietuviškas medicinos, veterinarijos, farmacijos ir gamtos dvimėnesinis žurnalas, pradėtas leisti 1913 m. Pasirodė tik du numeriai.

83 Mažosios Lietuvos laikraštis, ėjęs 1890–1923 m. Tilžėje, spausdintas gotiškais rašmenimis Otto’o von Mauderode’ės spaustuvėje. Iki 1907 m. laikraštis buvo gana lietuviškas (https://www.vle.lt/straipsnis/nauja-lietuviska-ceitunga/).

84 Vilniuje nuo 1911 m. pradžios spausdintas mėnesinis laikraštis, skiriamas dvasiniams lietuvių kalvinų reikalams (LE 1960: 97).

85 Pirmasis lietuviškas periodinis medicinos populiarinimo leidinys. Laikraščio Lietuvos ūkininkas priedas, ėjęs 1909–1915, 1920–1928 m. Inicijuotas ir redaguotas daktaro K. Griniaus. Jis laikraštį ne tik redagavo, bet ir prirašydavo (Terčionas 1927: 16, 17).

86 Mėnesinis lietuvių laikraštis, 1887–1880 ir 1890 m. ėjęs Tilžėje (LE 1964: 241).

87 Katalikų iliustruotas savaitraštis, 1906–1915 m. ėjęs Seinuose, 1915 m. – Vilniuje. Vienas populiariausių laikotarpio lietuviškų savaitraščių (https://www.vle.lt/straipsnis/saltinis-1/). Daugiausia straipsnių medicinos ir sveikatos klausimais paskelbė A. Vileišis.

Terminologija | 2022 | 29

163

40 631; 1912 46 727; 1912 49 776; 1913 28 439; 1913 32 504; 1913 43 681; 1913 44 695; 1914 15 229; 1914 29 435; 1914 3 39–40; 1914 7 102; 1914 15 229.

TS – Tėvynės sargas⁸⁸ 1896 4 35; 1896 5 38; 1897 8 2; 1898 2 3; 1898 4 7; 1900 9 10, 13, 14; 1901 4 ir 5B 71; 1902 1B 25–26; 1917 1 14; 1918 10 14; 1918 11 11; 1918 14 13; 1918 2 15–16; 1918 26 11–12; 1918 30 12–13; 1918 34 4–7; 1918 36 14; 1918 4 14–15; 1918 5 15; 1918 7 14–15.

TSp – Tėvynės sargo⁸⁹ 1898 2 5; 1898 4 7; 1898 8 11.

U – Ūkininkas 1890 5 75; 1890 8 121; 1891 2 77, 79; 1892 1 18–19; 1892 4/5 133, 136, 140; 1892 6/7 233; 1892 8 293; 1895 13 98–99; 1895 20 157–158; 1895 21 165–166; 1896 3 17; 1896 4 28; 1896 13 99; 1896 20 153–154, 156; 1896 24 188; 1897 12 182, 184–185; 1897 3 41; 1897 8 121; 1897 9 131; 1897 9 131; 1897 9 131; 1898 11 167–168; 1898 3 40; 1899 1 4.

Ū – Ūkininkas 1897 12 189.

V – Varpas 1889 3 41; 1889 9 139; 1889 12 184; 1890 10 153–154; 1890 2 21; 1890 5 68; 1890 7 105–106; 1890 8 123; 1890 9 137–138; 1891 1 9; 1891 3 40; 1891 4 54–55, 57; 1895 9/10 155–157; 1895 11 174; 1896 2 24–25; 1897 1 9; 1897 3 41–42.

Vad – Vadovas⁹⁰ 1913 16 62 169–170, 172; 1913 16 63 274–275, 278; 1913 16 64 400.

VL – Vienybė lietuvninkų⁹¹ 1890 24 5; 1890 27 4; 1890 28 6; 1890 30 4; 1890 36 7–8; 1890 37 8–9; 1890 38 8–9; 1890 38 9.

Vlt – Viltis⁹² 1907 4 1; 1913 62 2–3; 1913 70 3; 1913 130 1; 1914 40 2; 1914 77 1; 1914 83 1; 1914 90 1; 1914 101 2; 1914 123 1; 1914 144 1; 1914 159 2; 1915 70 2–3; 1915 85 2–3; 1915 88 2.

VŽ – Vilniaus žinios⁹³ 1905 5 2–3; 1905 19 2; 1905 29 3; 1905 53 3; 1905 56 2; 1905 77 2; 1905 104 3; 1905 118 4; 1905 122 4; 1905 163 3–4; 1905 173 4; 1905 192 4; 1905 220 1; 1905 225 4; 1906 100 4; 1906 143 4; 1906 146 4; 1906 163 4; 1906 167 4; 1906 219 3; 1906 240 3; 1906 281 1; 1907 93 2; 1907 94 2; 1907 104 2; 1907 108 2; 1907 125 2–3; 1907 126 2; 1907 127 2; 1907 133 2; 1907 134 2; 1907 135 2; 1907 136 2; 1907 186 2; 1907 187 3; 1907 189 2; 1907 190 2; 1907 218 3; 1908 2 1–2; 1908 6 4; 1908 8 4; 1908 9 4; 1909 16 3; 1909 28 2–3; 1909 38 2; 1909 40 2; 1909 41 3; 1908 96 4; 1908 97 3; 1908 136 2; 1908 154 2–3; 1908 155 2; 1908 159 2; 1908 160 2; 1908 176 3; 1908 284 3.

Ž – Žemė⁹⁴ 1909 2 15; 1909 4 30; 1909 12 92; 1907 94 2.

ŽLA – Žemaičių ir Lietuvos apžvalga⁹⁵ 1891 8 61; 1894 11 82.

Žmd – Žemdirbys⁹⁶ 1909 2 12; 1909 3 12; 1909 12 10; 1909 18 9.

88 Mėnesinis lietuvių žurnalas, 1896–1904 m. ėjęs Tilžėje (https://www.vle.lt/straipsnis/tevynes-sargas/).

89 1896–1904 m. Tilžėje ėjęs mėnesinis lietuvių žurnalas, turėjęs neperiodinių priedų (nuo 1898 m. prie kiekvieno numerio) – grožinės literatūros kūrinių, ūkinių patarimų, mokslo populiarinimo knygelių (https://www.vle.lt/straipsnis/tevynes-sargas/).

90 Katalikų kunigų leistas mėnesinis žurnalas, 1908–1914 m. ėjęs Seinuose (https://www.vle.lt/straipsnis/vadovas-1/).

91 Jungtinių Amerikos Valstijų lietuvių savaitraštis, 1886–1907 m. ėjęs Plimute, 1907–1920 m. – Niujorke (https://www.vle.lt/straipsnis/vienybe-lietuvninku/).

92 Politikos, visuomenės ir literatūros laikraštis, 1907–1915 m. ėjęs Vilniuje. Įsteigė Antanas Smetona ir Juozas Tumas-Vaižgantas (https://www.vle.lt/straipsnis/viltis-3/). Vil śtyje daugiausia skelbė gydytojai Eliziejus Draugelis ir Juozas Bagdonas.

93 Politikos, visuomenės ir literatūros laikraštis, 1904–1909 m. ėjęs Vilniuje. Pirmasis dienraštis lietuvių kalba. Įsteigė P. Vileišis (https://www.vle.lt/straipsnis/vilniaus-zinios/).

94 Savaitraščio Lietuvos ūkininkas, ėjusio 1905–1915 m. Vilniuje, 1919–1940 m. Kaune, priedas, leistas 1907–1915, 1918–1928 m. (https://www.vle.lt/straipsnis/lietuvos-ukininkas/).

95 Lietuvių tautinio judėjimo apžvalgininkų grupės krikščionių krypties žurnalas, ėjęs 1889–1896 m. Tilžėje. Lietuvoje (daugiausia Žemaitijoje) platintas knygnešių (https://www.vle.lt/straipsnis/zem aiciu-ir-lietuvos-apzvalga/).

96 Vilniuje nuo 1909 m. pradžios ligi Pirmojo pasaulinio karo du kartus per mėnesį ėjęs ūkio, prekybos ir pramonės reikalams pašvęstas laikraštis (LE 1966: 220).

164

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

KALENDORIAI

AVK_V 1918 – Aušros Vartų kalendorius 1919, Vilniuje, 50–52.

BK 1911 – Biržų kalendorius 1911, Tilžėje, 44.

DMK 1908 – Didysis Marijos kalendorius katalikams lietuviems bey žemaičiams metui 1908, New York, 73.

DMK 1911 – Didysis Marijos kalendorius Lietuvos ir Žemaičių katalikams 1911 metams, New – York, 79.

DMK 1912 – Didysis Marijos kalendorius Lietuvos ir Žemaičių katalikams 1912 metams, New – York, 77, 79.

DMK 1914 – Didysis Marijos kalendorius Lietuvos ir Žemaičių katalikams 1914 metams, New – York, 78, 80.

IM 1861 – Kalendorius arba metskajtłus ukiszkasis nuog užgimima Wiesźpaties 1862, Wilniuje.

IM 1862 – Kalendorius arba metskajtłus ukiszkasis nuog užgimima Wiesźpaties 1863, Wilniuje.

JMŠK 1912 – Viešpaties Jezaus ir Panos Marijos širdžių kalendorius 1912 metams, New – York, 77.

K_Boczk 1902 – Kalendorius ant 1902. Par asze..., D. T. Boczkauskas, Mahanoy City, Pa, 65.

KUK_W 1906 – Keleiwis... Ūkininku Kalendorius..., Warszawoje, 64–68.

LAK 1885 – Lietuwiszkas Auszros kalendorius ant metu 1885, Bitėnai, 56.

LiaudKK 1919 – Liaudies kalendorius Kaimynas 1919, Vilniuje, 51–52.

LietK 1918 – Lietuvos kalendorius 1918 metams, Vilniuje, 75.

LietK 1919 – Lietuvos kalendorius 1919 metų, Vilniuje, 75.

LK 1890 – Lietuwiszkas Kalendorius ant metų... 1891, Vilniuje, 26.

LKA 1902 – Lietuwiškos kalendros su abrozais metu 1902, Tilžėje, 34, 35, 37.

LKA 1903 – Lietuwiškos kalendros su abrozais metu 1903, Tilžėje, 108–110, 116.

LKA 1907 – Lietuwiškos Kalendros Su Abrozais metui 1907, Tilžėje, 79, 136.

LKp 1896 – Lietuwiškos kalendros priedelio metui 1896..., Tilžėje, 107.

LK_T 1897 – Lietuwiškos kalendros metui 1897..., Tilžėje, 114.

LK_T 1900 – Lietuwiškos kalendros metui 1900..., Tilžėje, 120.

LK_T 1911 – Lietuwiškos kalendros metui 1911..., Tilžėje, 156.

LK_T 1912 – Lietuwiškos kalendros metui 1912..., Tilžėje, 155.

LUK 1900 – Lietuvos ukininkų kalendorius ant metų 1901, Vilniuje, 38.

NK 1902 – Naujas kalendorius 1903 metams, Tilžėje, 132, 141, 150, 151.

NK 1903 – Naujas kalendorius 1904 metams, Tilžėje, 93.

NK 1904 – Naujas kalendorius 1905 metams, Tilžėje, 18–19.

PrūfKal 1879 – Prūfiškos Kaléndros ant Méto 1879, <...>, Tilžėje.

SK 1901 – Severos kalendorius lietuviams metui 1901, W. F. Severa, cedar Rapids Iowa.

SK 1905 – Severos kalendorius dėlėi Lietuviu, W. F. Severa Co. Cedar Rapids, Iowa.

TKK 1903 – Tilzes keleiwjo kalendros metui 1903..., Tilžėje, 35–36, 38–39.

TUK 1904 – Tikrasis ukininkų kalendorius metams 1904..., Vilniuje, 63.

UkK 1918 – Ūkininkų kalendorius 1918 metams, Vilnius, 29.

ŪK_NY 1911 – Ūkiškasis kalendorius 1911 metams, Brooklyn, N. Y., 58, 66.

UK_P 1903 – Ūkiškasis kalendorius ant metų 1903, Peterburge, 58, 61.

UK_T 1907 – Ūkiškasis kalendorius metams 1907, Tilžėje, 50–51.

ŪK_T 1910 – Ūkiškasis kalendorius 1910 metams, Tilžėje, 45–46.

ŪK_V 1899 – Ūkiškasis kalendorius ant metų 1900, Vilniuje, 34, 38, 40.

ŽmK 1918 – Žemaičių kalendorius Tilžės keleivio 1919 metams, Tilžėje, 45, 48.

ŽvK 1905 – Katalikiszko laikraszczio Žvaigždės kalendorius 1905 metas, Shenandoah, Pa, 22.

LITERATŪRA

Avižonis Petras 1913: Trachomos išsiplatinimas Mažojoj ir Didžiojoj Lietuvoje. – Medicina ir gamta 1, 3–8.

Britannica – Encyclopedia Britannica. Prieiga internete: https://www.britannica.com/.

Bunevičiūtė Laimutė 1998: Atributinių junginių samprata, aprašymo galimybės ir kai kurie požymiai. – Kalbotyra XLVII(1), 29–42.

DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, V. Ambrazas, K. Garšva, A. Girdenis ir kt., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1994.

Drukteinis Albinas 2011: Sintaksiniai sudėtinių įvardijystės terminų modeliai. – Res humanitariae 10, 234–255.

Gaivenis Kazimieras 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: LKI leidykla.

Terminologija | 2022 | 29

165

Gaivenis Kazimieras 2014 [1964]: Būdingesnieji kilmininko vartojimo atvejai sudėtiniuose terminuose. – Kazimieras Gaivenis. Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 24–27.

Gaivenis Kazimieras 2014 [1966]: Sudėtiniai terminai su žodžiu mašina. – Kazimieras Gaivenis. Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 505–506.

Gaivenis Kazimieras 2014 [1968]: Iš 2 ir 3 dėmenų sudarytų sudėtinių terminų tipai dabartinėje lietuvių kalboje. – Kazimieras Gaivenis. Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 34–46.

Gaivenis Kazimieras 2014 [1975]: Dvìžodžiai sudėtiniai terminai dabartinėje lietuvių kalboje. – Kazimieras Gaivenis. Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 60–97.

Gaivenis Kazimieras 2014 [1982]: Vienas kitas terminų vartosenos bruožas. – Kazimieras Gaivenis. Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 121–122.

Grinius Kazys 1920: Influenza arba irmėdė. – Sveikata 1, 3.

Kaulakienė Angelė 2009: Lietuvių fizikos terminijos raida, Vilnius: Technika.

Keinys Stasys 1980: Terminologijos abėcėlė, Vilnius: Mokslas.

Labutis Vitas 2002: Lietuvių kalbos sintaksė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

LE 1958: Lietuvių enciklopedija 16, South Boston 27, Mass: Lietuvių enciklopedijos leidykla.

LE 1960: Lietuvių enciklopedija 22, South Boston 27, Mass: Lietuvių enciklopedijos leidykla.

LE 1964: Lietuvių enciklopedija 30, South Boston, Mass: Lietuvių enciklopedijos leidykla.

LE 1966: Lietuvių enciklopedija 35, South Boston, Mass: Lietuvių enciklopedijos leidykla.

LKG III – Lietuvių kalbos gramatika 3: Sintaksė, Vilnius: Mokslas, 1976.

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), e. variantas, vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. Prieiga internete: www.lkz.lt

Matulaitis Pranas 1915: Lytiškos Ligos ir Kaip nuo jų apsisaugoti, So. Boston, Mass.

ME I – Medicinos enciklopedija I, Vilnius: Valstybinė enciklopedijų leidykla, 1991.

ME II – Medicinos enciklopedija II, Vilnius: Valstybinė enciklopedijų leidykla, 1993.

Mitkevičienė Asta 2015: Kai kurie terminų sinonimijos aspektai. – Terminologija 22, 39–60.

MLE II – Mažosios Lietuvos enciklopedija II, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003.

Tekorienė Dalija 1982: Sintaksinė semantika, jos nagrinėjimo metodai ir žodžių junginių semantikos problemos. – Kalbotyra 33(1), 132–139.

Tercijonas Vincas 1927: Dr. Kazys Grinius gydytojas visuomenininkas, Kaunas: „Spaudos fondo“ knygynas.

Valiulytė Elena 1998: Dabartinės lietuvių kalbos sintaksiniai sinonimai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Vasiliauskienė Virginija 1995: Derinamojo pažyminio vieta senojoje lietuvių kalboje. – Lietuvių kalbotyros klausimai 33, 124–141.

Vaskelaitė Ramunė 2021: Sinoniminės raiškos astrologijos terminijoje priežastys. – Terminologija 28, 192–223.

Wiki – Wikipedia. Prieiga internete: https://lt.wikipedia.org/wiki/Pagrindinis_puslapis.

VLEe – Visuotinė lietuvių enciklopedija. Prieiga internete: https://www.vle.lt/straipsnis/nusidavimai-apie-evangelijos-prasiplatinima-tarp-zydu-ir-pagonu/.

Zemlevičiūtė Palmira 2020: XIX a. pab. – XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis. – Terminologija 27, 233–257.

Zemlevičiūtė Palmira 2021: XIX a. pab. – XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir dalyviu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis. – Terminologija 28, 239–255.

Головин Борис Николаевич, Кобрин Рафаил Юрьевич 1987: Лингвистические основы учения о терминах, Москва: Высшая школа.

Гринев Сергей Викторович 1993: Введение в терминоведение, Москва: Московский Лицей.

Даниленко Валерия Петровна 1977: Русская терминология. Опыт лингвистического описания, Москва: Наука.

Прохорова Валентина Николаевна 1996: Русская терминология (лексико-семантическое образование), Москва: Филологический факультет.

Суперанская Александра Васильевна, Подольская Наталия Владимировна, Васильева Наталия Владимировна 1989: Общая терминология: вопросы теории, Москва: Наука.

Фасмер Макс 1987: Этимологический словарь русского языка 3, Москва: Прогресс. Prieiga internete: https://www.slovorod.ru/etym-vasmer/_pdf/vasmer-etymologic-dict3.pdf.

166

Palmira Zemlevičiūtė

XIX a. pab. – XX pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir daiktavardžio kilmininku reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

TWO-WORD COMPOUND NAMES CONSISTING OF LIGA (‘DISEASE’) AS THE MAIN COMPONENT AND SUBORDINATE COMPONENTS EXPRESSED BY NOUNS IN THE GENITIVE OF THE LATE NINETEENTH AND THE EARLY TWENTIETH CENTURY

Summary

The article deals with two-word compound names consisting of liga (‘disease, illness, malady’) as the main component and subordinate components expressed by nouns in the genitive from texts on promoting medicine and health (books, booklets, newspaper and calendar articles) of the late nineteenth and the early twentieth century. Efforts are made to determine the underlying subject with which subordinate components naming the qualities of clinical concepts are associated, identify the structural models and types of expression of those names, determine the semantic differences of names containing the different forms of expression of names with liga as the main component, raise the issue of the (ir)relevance of liga as the main component.

Subordinate components have been found to usually denote the qualities of clinical concepts on the basis of their association with an organ, a disease, or a symptom.

Two-word compound names containing liga as the main component and a noun in the genitive are defined by two structural models: N_Gen ← N₀ and N → N_Gen. The prevalent structural model of the names is N_Gen ← N, and the types of its expression D_Kilm ← D_Liga, D_Kilm ← D_Ligos.

Names that have the word liga in its singular form as a component have been found to designate individual clinical concepts; also, the names are used in reference to non-specific diseases, in a bid to draw the reader’s attention, to avoid repetitions of one and the same name where the context allows using simple and compound names interchangeably, and so on. Names that have the word liga in its plural form designate collective concepts (as a rule, groups of diseases).

Over the period covered by the study, many human diseases had not yet been identified and did not have specific names, and that is why the authors of the texts (mostly physicians) often made do with compound descriptive names containing the component liga. The spread of such names could have been facilitated by the living language.

Analysis of names containing liga in the genitive singular as the main component has shown that, quite often, the semantic charge is borne by the subordinate component, which quite accurately describes the clinical concept in its own right and is used in texts as a simple term, making the main component liga superfluous. Such pairs of a compounds and simple names designating the same concept can be construed as mixed, same-root, contextual synonyms or as short and long versions of the same name.

Gauta 2022-09-02

Palmira Zemlevičiūtė

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

E. paštas [email protected]

Terminologija | 2022 | 29

167