LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXX (1993)

PERIFERINĖS LIETUVIŲ KALBOS TARMĖS

Nijolė ČEPIENĖ

GERMANISMY V ZÁPADNÍ AUKŠTAITŠTINĚ MALÉ LITVY V 17. STOLETÍ (NA ZÁKLADĚ „LEXICON LITHUANICUM“)

Rukopisný německo-litevský slovník „Lexicon Lithuanicum“ je první lexikografickou prací z poloviny 17. století v Malé Litvě; základ jeho litevské části tvoří slova z nářečí jižních západních aukštaitských dialektů¹. Z celkových 7 200 litevských slov v něm je přibližně 210 lexikálních germanismů (bez fonetických a grafických variant téhož slova). Z nich je asi 175 čistých germanismů a 35 hybridů, tj. slov, jejichž kmen obsahuje derivační afixy nebo kořeny pocházející z jiných jazyků². Germanismy tvoří asi 3% veškeré slovní zásoby slovníku v litevštině. Nejsou sem zahrnuty výpůjčky, které se do litevštiny dostaly prostřednictvím slovanských jazyků. U některých slov je obtížné určit cestu, jakou se dostala do litevštiny, protože není jasné, zda byla přejata přímo z němčiny, nebo prostřednictvím slovanských jazyků, např.: anjei (= anýz), lampa (= lampa), pancierus (= pancíř) „brnění“, spunta „kolík“.

Většinu germanismů ve slovníku tvoří podstatná jména (~185), podstatně méně je sloves (~20); dále se v něm vyskytuje několik přídavných jmen a částice (ja, je). Všechny germanismy jsou přizpůsobeny gramatickému systému litevštiny.

Tento článek pojednává o sémantice, původu a užívání výpůjček z němčiny v současné litevštině a srovnává je s německými výpůjčkami v jiných slovnících vydaných v Malé Litvě.

I. PODSTATNÁ JMÉNA³

1. Názvy domácích potřeb, hospodářských předmětů a nástrojů (46):

a) nádobí a kuchyňské náčiní (13), např.: bosas „sud“ < pruská něm. Faß „totéž“, kragas „džbán“ < pruská něm. krog, krug „nádoba“, legere „malý soudek“ < pruská něm. lägel „totéž“, mežeris „hmoždíř“ < pruská něm. Měser „totéž“, panė „pánev“ < pruská něm. pan, pân „totéž“, tyne „vana“ < pruská něm. tin „velká vana“;

¹ Podrobněji o tomto slovníku viz Drotvinas V. „Lexicon Lithuanicum“ — rukopisný německo-litevský slovník ze 17. století // Lexicon Lithuanicum. V., 1987. S. 6-23.

² Hybridní odvozeniny a útvary (~50), vytvořené již na půdě litevského jazyka, zde nejsou započítány.

³ Tematické skupiny jsou uvedeny v pořadí podle počtu germanismů. V závorkách je uveden jejich počet.

37

b) pracovních nástrojů a nářadí (12), např.: bindokas "tesařská sekera", srov. prus. něm. bindäxt "tamtéž", borai "nosítka" ‹ prus. něm. bor "tamtéž", busokas "dlouhá tyč se železným hákem" ‹ prus. něm. bōshaken "tamtéž", spatas "lopata" ‹ něm. Spaten "tamtéž", zogas "pila" ‹ prus. něm. zōge "tamtéž", kneipis "ševcovský nůž" ‹ prus. něm. Kneif "tamtéž";

c) vozů, bran, postrojů a jejich součástí (11), např.: dyselis "oj" ‹ prus. něm. dīsel "tamtéž", leiterės "postranice vozu" ‹ prus. něm. leiter "tamtéž", negeliai "hřeby bran" ‹ prus. něm. Nägel, plurál "hřebík", rungas "kolík zasazený do příčných loukotí kol" ‹ prus. něm. rung, runge "tamtéž", šenai "ráfek" ‹ prus. něm. schēne, schēn, š(i)pykis "paprsek kola" ‹ prus. něm. schpīke "tamtéž";

d) názvy jiných předmětů (10), např.: dekis "přikrývka (na přikrytí koně)" ‹ prus. něm. dek "tamtéž", liktis "svíčka" ‹ prus. něm. licht "tamtéž", spinta ‹ prus. něm. spind, zakas "pytel" ‹ něm. Sack.

2. Názvy osob (30):

a) vykonávajících nějakou práci nebo činnost (27), např.: bruvėlė "pivovarník" ‹ dolnoněm. brüwer "tamtéž", butkerė "bednář" ‹ prus. něm. butker "tamtéž", jėgerė "lovec" ‹ něm. Jäger "tamtéž", patobelis "zvoník" ‹ prus. něm. potabel "tamtéž", skrybėlė "písař", srov. dolnovýchodoněm. schrîboere "tamtéž", šneiderius "krejčí" ‹ něm. Schneider "tamtéž"⁴;

b) podle společenského postavení (2): būras "sedlák" ‹ prus. něm. būr "tamtéž", ercikis "vévoda" ‹ něm. Herzog "tamtéž";

c) podle jiných znaků (1): jumprova "slečna" ‹ prus. něm. iunfraw "tamtéž".

3. Názvy budov, jejich částí a stavebních materiálů (25):

a) budov a jejich částí (14), např.: kelnorė "sklep" ‹ něm. Keller "tamtéž", skūnė "stodola" ‹ prus. něm. schune "tamtéž", staldas "stáj" ‹ něm. Stall "tamtéž", stuba "stavení" ‹ prus. něm. stuba, stub, stobe, stow "stavení, místnost", kakalys "kamna" ‹ prus. něm. kachel, kaxel "tamtéž", šupas "stodola" ‹ prus. něm. schōpe, schope "tamtéž";

b) stavebních materiálů a součástí (11), např.: balkis "trám, břevno" ‹ dolnoněm. balke "tamtéž", kalkės ‹ něm. Kalk "tamtéž", kylis "klín" ‹ prus. něm. kil "tamtéž", kenge "hák" ‹ dolnoněm. henge "tamtéž", skindeliai "střešní šindele" ‹ dolnoněm. schindele "tamtéž".

4. Názvy jednotek (10):

a) peněžních jednotek (5), např.: penigai "peníze" ‹ východní dolnoněm. pennig "tamtéž", tripelikis "peníz v hodnotě tří šilinků" ‹ pruská něm. dripelker "peníz", dolerius ‹ východní něm. doler "tolar (stará mince)"⁵;

⁴Mnoho označení osob (činitelů) s příponou -ininkas je již odvozeno od germanismů užívaných v litevštině, např.: dieli(n)inkas „řezač prken“ ‹ lit. dielė „prkno“, vindininkas „soustružník“ ‹ lit. vindas „nástroj k soustružení“, styrininkas „kormidelník“ ‹ lit. styras „kormidlo“.

⁵Ve slovníku je pod hesly penigas, pinigas a pinigas uvedeno osm složených podstatných jmen.

38

b) měr (4): /hybr./ akteinis „jedna osmina něčeho“ ‹ pruská něm. Achtel „osmina“ + litevská přípona -einis, /hybr./ bertainis, berteinis „čtvrtina, čtvrtina“, srov. něm. Vierchen „mince Řádu německých rytířů z druhé poloviny 14. století“, Vierung „čtvrtina marky“, hubas „míra plochy půdy“ ‹ pruská něm. hūbe „tamtéž“, murgas „jednotka měření půdy“ ‹ východní dolnoněm. morgen „tolik půdy, kolik člověk zorá s koňmi za jedno ráno“ (Kl 487);

c) časových jednotek (1): stundas „hodina“ ‹ pruská něm. stund „tamtéž“.

5. Názvy rostlin a jejich plodů (14), např.: bukas ‹ pruská něm. buk, kerveliai „kořeninová rostlina“ ‹ pruská něm. kerwel „tamtéž“, meironai „léčivá a kořeninová rostlina“ ‹ pruská něm. meiran, meirôn „tamtéž“, nėgelkės „karafiáty“ ‹ pruská něm. nêgelke „tamtéž“, vikiai ‹ něm. Wicke, tabakas ‹ něm. Tabak.

6. Názvy oděvů a jejich částí (9), např.: dimžakas (orig. dimžakas) „kapsa“, srov. pruská něm. Diebssack „tamtéž“, kėdelis „kabát“ ‹ pruská něm. kêdel „tamtéž“, mučė „čepice“ ‹ východní dolnoněm. mutze, mütze „tamtéž“, vystė „vesta“ ‹ něm. Weste „tamtéž“, žiurstas (orig. žurštas) „zástěra“ ‹ pruská něm. šoršt, šêršt „tamtéž“, /hybr./ pabuteris „podšívka“ ‹ něm. Futter „tamtéž“ + litevská předpona pa-

7. Názvy jídel a nápojů (7), např.: kėžas (orig. kez̧as) „sýr“ ‹ východní dolnoněm. kese „tamtéž“, kringelis „preclík“ ‹ něm. Kringel „tamtéž“, kulšolė (orig. kulb̧ole) „studená (sladká) polévka“ ‹ pruská něm. kulschôl „tamtéž“.

8. Názvy zvířat (7), např.: bulius ‹ pruská něm. boll, bull „býk“, elefantas „slon“ ‹ něm. Elefant „tamtéž“, liovė „lvice?“ (orig. něm. Hindin „laň“ přeloženo do lit. jako lowe), srov. východní dolnoněm. lowe „lev“, trapas „drop“ ‹ něm. Trappe „tamtéž“, karusas „karas“ ‹ východní dolnoněm. karusse „tamtéž“, stinta ‹ něm. Stint.

9. Náboženské termíny (5), např.: aptas (orig. apts) „představený mužského katolického kláštera“ ‹ něm. Abt „tamtéž“, kanteris „varhaník protestantského kostela“ ‹ pruská něm. kanter „varhaník, zpěvák“, psalteras „žaltář“ ‹ něm. Psalter „tamtéž“.

10. Názvy abstraktních pojmů⁶ (5), např.: biskis „trocha“ ‹ pruská něm. beske „tamtéž“, čiekis „znamení“ ‹ pruská něm. zêxen „tamtéž“.

11. Termíny společenského života (5), např.: galgės „šibenice“ ‹ pruská něm. galge „tamtéž“, pantas „zástava“ ‹ pruská něm. pant „tamtéž“, pustas „pošta“ ‹ něm. Post „tamtéž“, srov. východní dolnoněm. post „posel (jezdec)“, turmas „vězení“ ‹ pruská něm. tôrn „tamtéž“.

utvořené podle německého slovotvorného vzoru, např. ragpenigai „poplatek placený za rohy“, srov. něm. Horngeld „tamtéž“, pervažpiṅingai „poplatek za přepravu“, srov. něm. Fahrgeld „tamtéž“ a další.

⁶Ve slovníku je řada hybridních odvozenin utvořených již v litevštině pomocí přípon -imas, -ys-tė aj., např.: kunigystė ‹ lit. kunigas, vertystė ‹ lit. vertė, išliuosavimas ‹ lit. išliuosuoti.

39

12. Názvy kovů a jiných materiálů (4), např.: cín „cín“ < něm. Zinn „tamtéž“, smůla „pryskyřice, dehet“ < prus. něm. pick, pek „tamtéž“, šmeras „mazivo (na kola)“ < prus. něm. schmēr „tamtéž“.

13. Názvy zbraní (3), např.: pistu(o)lė (orig. pistūlu gen. pl.) „pistole“ < něm. Pistole „tamtéž“.

14. Názvy přírodních těles a jevů (3), např.: šturmas „vichřice“ < něm. Sturm „tamtéž“.

15. Názvy tělesných orgánů (a produktů jimi vytvářených) a nemocí (3): blėkai „vnitřnosti, střeva“ < prus. něm. flāk „tamtéž“, šlimas „hleny“, srov. prus. něm. šlam „tamtéž“, středodolnoněm. slīm „tamtéž“, brantai „syfilis“, srov. středodolnoněm. brant „horečka, gangréna, choroba rostlin“.

16. Názvy hudebních nástrojů (2): arpa „harfa“ < středodolnoněm. harpe „tamtéž“, trimita „trumpeta“ < prus. něm. trömmete „tamtéž“, srov. středohornoněm. trumet.

17. Námořnické termíny (2): inkara(s), srov. něm. Enker „tamtéž“ a žėgnis (orig. zegnis) „plachta“, srov. něm. Segel „tamtéž“, středodolnoněm. segene „velká síť“.

18. Příbuzenské termíny (1): švogeris „švagr“ < prus. něm. švöyer „tamtéž“, srov. středodolnoněm. swager „tamtéž“.

19. Názvy států (1): Den­markas „Dánsko“ < něm. Dänemark „tamtéž“.

II. SLOVESA

Ze 20 sloves německého původu je 7 předponových. Všechna slovesa jsou hybridy, utvořené pomocí litevských přípon - (i)uoti, -(i)o-ti, -auti, -yti. Lze rozlišit tyto sémantické skupiny:

1. Slova vyjadřující aktivní činnost (16), např.: atspuntuoti (orig. atspunti̇ti) "odšpuntovat (sud)" < prus. něm. spunde "ucpat", srov. středodolnoněm. spunden "ucpat zátkou (sud)", brukuoti (orig. brukkūti) "dláždit" < prus. něm. brucken "tamtéž", zoguoti (orig. zogūti) "řezat" < prus. něm. zōge "tamtéž", pandyti "zabavit, konfiskovat" < středodolnoněm. panden "tamtéž".⁷

⁷ Ve slovníku jsou i výpůjčky se substantivním základem, např.: hebelioti "hoblovat" < litev. hėbelis "hoblík", pabuterauti "vkládat podšívku" < litev. pabuteris "podšívka".

40

2. Slova vyjadřující abstraktní činnost (3): giliuoti "mít hodnotu“ ‹ prus. něm. gele "tamtéž".

3. Slova vyjadřující stav (1): pernaroti "rušit", srov. něm. vernarren "oklamat, vysmívat se".

III. SLOVA JINÝCH SLOVNÍCH DRUHŮ

Ve slovníku jsou čtyři německé výpůjčky přídavných jmen vyjadřující vlastnosti: a) vnější (1): čekas "strakatý, pestrý", srov. něm. scheckig "tamtéž"; b) vnitřní (3); např.: vertas⁸ ‹ něm. wert "tamtéž", liuosas "svobodný" ‹ něm. los "tamtéž".⁹

Ve slovníku je jedna potvrzovací částice ja, je "ano" ‹ něm. ja "tamtéž".

Srovnání germanismů v „Lexicon Lithuanicum“ s výpůjčkami v jiných slovnících

Germanismy z „Lexicon Lithuanicum“, uvedené výše, se vyskytují také v dalších slovnících Malé Litvy ze 17.–19. století a v jejích písemných památkách. Liší se pouze pravopis některých slov a jejich fonetické a morfologické varianty. Počet výpůjček z němčiny ve slovnících Malé Litvy závisí na jejich rozsahu, účelu atd. Ve slovnících, které obsahují více slov z mluveného jazyka, je germanismů více. K takovým patří slovníky F. Pretoria, J. Brodovského, P. Ruhiga, Ch. Mielckeho, F. Nesselmanna a F. Kurschata. V prvním tištěném slovníku F. W. Haacka, který měl malý rozsah, je germanismů málo. F. W. Haack, jak známo, vycházel z lexika Nového zákona Bible a žaltáře a nezařazoval slova z mluveného jazyka. V dalších slovnících tohoto kraje je výpůjček z němčiny více. Pro ilustraci uvádíme germanismy z jedné tematické skupiny v „Lexicon Lithuanicum“, které se vyskytují také v dalších slovnících Východního Pruska (viz tabulku).

Protože v polovině 17. století byla v litevštině Malé Litvy poměrně početná vrstva výpůjček z němčiny, lze předpokládat, že se zde užívaly i dříve.

Původ. Většina germanismů se do litevštiny Malé Litvy dostala z německých dialektů Východního Pruska.¹⁰ To jsou již výše uvedená pojmenování vozů, bran, postrojů a jejich částí, různých pracovních nástrojů i předmětů denní potřeby

⁸ Z této výpůjčky je utvořeno způsobové příslovce vertai, nevertai.

⁹ Tato skupina obsahuje také hybridní výrazy: būriškas, ercičiškas.

¹⁰ Remiamasi šiais darbais: Frischbier H. Preussisches Wörterbuch. Berlin, 1882-1883. Bd. 1-2; Alminauskis K. Die Germanismen des Litauischen. K., [1935].

41

pojmenování.¹¹ Mnoho slov z německých dialektů Východního Pruska pochází ze střední dolní němčiny (stř. dol. něm.)¹² (vychází se z prací K. Schillera, A. Lübbena¹³ a J. Sehwerse¹⁴). Z těchto slov lze uvést: būras ‹ stř. dol. něm. būr, jėgerė „lovec“ ‹ stř. dol. něm. jeger „totéž“, karusas „karas“ ‹ stř. dol. něm. karusse „totéž“, kylis „klín“ ‹ stř. dol. něm. kīl „totéž“, kringelis „preclík“ ‹ stř. dol. něm. kringel „totéž“, mira „vonná pryskyřice“ ‹ stř. dol. něm. mirre „totéž“, pandyti „vzít, zabavit“ ‹ stř. dol. něm. panden „totéž“, panė „pánev“ ‹ stř. dol. něm. pan, pân „totéž“, pantas „zástava“ ‹ stř. dol. něm. pant „totéž“, pikis „dehet, smůla“ ‹ stř. dol. něm. pick „totéž“, rinda „žlábek pro odtok vody ze střechy“ ‹ stř. dol. něm. rinde „totéž“, skindeliai „šindele“ ‹ stř. dol. něm. skindele „totéž“, skūnė „stodolu, kůlnu“ ‹ stř. dol. něm. schune „totéž“, spinta ‹ stř. dol. něm. spind, spunta „kolík“ ‹ stř. dol. něm. spunt „totéž“, stinta ‹ stř. dol. něm. stint, tynė „vana“ ‹ stř. dol. něm. tine „kádě“, trapas „lyska (pták)“ ‹ stř. dol. něm. trappe „totéž“.

Užívání. Ne všechny germanismy užívané v nářečích a literatuře Malé Litvy se zachovaly v současné litevštině. Některé zdomácněly, jiné výpůjčky se užívají jako synonyma (nebo lexikální dublety) k odpovídajícím litevským slovům téhož významu. Užívají se především v nářečích starších lidí v oblastech sousedících s někdejším Východním Pruskem. Některá z nich se již neužívají ani v těchto příhraničních litevských nářečích. Z 210 německých výpůjček v „Lexicon Lithuanicum“ se ve spisovném jazyce užívá jen asi 40 (~19%). Jsou to: bosąs, bulius, inkaras, kunigas, mūras, (hybridní) pašiūrė, pikis, pinigas, raitelis, spinta, stinta, šturmas, tabakas, vertas a další. V našich nářečích se germanismy užívají častěji, zejména v západních aukštaitských a žemaitských. Jde především o názvy vozů, postrojů a jejich částí (např.: leiterės „bočnice vozu“, rungas „tyč zasazená do příčné loukotě kola“, šėnai „ráfek“, špykis „paprsek“), názvy pracovních nástrojů (např.: busokas „dlouhá tyč se železným hákem“, šiūpelė „naběračka“, trogai „nosítka“), předmětů denní potřeby (např.: dekis „přehoz“, kurbas „koš“, legerė „malý soudek“), názvy budov a jejich částí (např.: skūnė „stodola“, staldas „stáj“, stuba „světnice“, kakalys „pec“), názvy stavebních materiálů (např.: skindeliai „prkénka na pokrývání střech“, šrogai „stojka, podpěra“).

Jelikož je pro dějiny jazyka a jeho kultury důležité nejen to, jaká slova přejímá z jiných jazyků, ale i to, o která přichází, je třeba zmínit také výpůjčky z němčiny, které z litevštiny již vymizely nebo z ní mizí. Jsou to: bekėrė „pekař“, bruvėlė „sládek“, butkerė „bednář“, dišerė „tesař“, skrybėlė „písař“, šneiderius „krejčí“, akteinis, -ainis (hybridní) „osmina“, bertainis (hybridní) „čtvrtina“, hubas „míra plochy pozemku“, murgas „jednotka měření pozemku“, tripelkis „mince v hodnotě tří šilinků“, stundas „hodina“ a další.

¹¹ Viz příklady uvedené podle tematických skupin.

¹² Žr. Mitzka W. Grundzüge nordostdeutscher Sprachgeschichte. Halle / Saale, 1937.

¹³ Schiller K., Lübben A. Mittelniederdeutsches Wörterbuch. Bremen, 1875. Bd. 1-6.

¹⁴ Sehwers J. Jazykově-kulturněhistorické studie především o německém vlivu v lotyštině. Berlin, 1953.

42

Podle způsobu užívání by bylo možné germanismy rozdělit do tří skupin:

1) užívané široce ve spisovném jazyce;

2) užívané zřídka, rozšířené pouze v určitých nářečích;

3) známé pouze z písemných památek.

Ze všeho, co bylo řečeno, lze vyvodit tyto závěry:

1. V XVII. století (a možná i dříve) proniklo do jihozápadních nářečí litevského jazyka značné množství výpůjček z němčiny. Tyto výpůjčky se v místních nářečích zachovaly i v XVIII.–XX. století.

2. Největší část výpůjček z němčiny tvoří podstatná jména označující předměty domácí potřeby a hospodářského vybavení, nástroje, osoby, povolání, funkce, činnosti, budovy a jejich části a stavební materiály. V místních nářečích je nejméně výrazů německého původu označujících příbuzenské vztahy, části těla, přírodní objekty a jevy.

3. Téměř všechny výpůjčky z němčiny přešly do litevštiny z pruských německých nářečí a vykazují výrazné prvky střední dolní němčiny.

4. Většina výpůjček se ve spisovné litevštině neužívá. Zvláště mnoho výrazů označujících osoby, povolání, funkce, činnosti, peněžní jednotky a míry zaniklo. V jihozápadních litevských nářečích se takové výpůjčky z němčiny užívají i dnes. Jde především o názvy povozu a jeho částí, postrojů, pracovních a řemeslnických nástrojů a nádob.

Názvy budov a jejich částí ve slovnících Východního Pruska

Tabulka

Názvy budov a jejich částí | Lex | C | Vad. Q | F | B | R | MZ | N | ✓ Balks „větev, kláda“ | + | + | + | | + | + | + | + | + „dele“ „tlusté prkno“ | + | + | + | | | | | | „buzas“ „pivní zahrada“ | + | | + | | + | | | | / „dele“ „dryžens“ „stlačovací západka kliky dveří“ | + | | | | + | | | | / „brūže“ „katarys“ „kamna“ | + | + | | | + | + | + | + | / „urnkeis“ „klín, široký klín“ | + | + | + | | + | + | + | + | + „kengė hák zatlučený do zárubně, za který se při zavírání dveří zachytí závora“ | + | + | + | | + | + | + | + | + „klėmbatis“ | | | | | + | + | + | + | + „kenore“ „sklep“ | + | + | + | + | | | | | + „klemens“ „železná spojka“ | + | + | + | | | + | + | + | + „klingas“ „část starodávné kliky a háku dveří, západka“ | + | + | + | | + | + | + | + | + „mūras“ | + | + | | | | | | | + „pašijure (tūbr.)“ | + | | | + | + | + | + | + | + „rėmas“ | + | + | | | + | | | | + „rinda“ „žlábek na odvádění vody ze střechy“ | + | + | + | | + | + | + | + | + „skindelai“ „šindele na pokrývání střechy“ | + | + | + | | + | + | + | + | + „skūnė“ „stodola“ | + | + | + | + | + | + | + | + | + „staldas“ „stáj“ | + | + | + | | + | + | + | + | + „šluba“ „obydlí, obytný dům“ | + | + | + | | + | + | + | + | + „rūmas“ „místnost“ | + | + | + | + | + | + | + | + | + „sūpas“ „stodola“ | + | + | + | | + | + | + | + | + „srogai“ „kůly“ | + | + | + | | + | + | + | + | + sgėga | | | | | + | + | + | + | + sgėga | | | | | + | + | + | + | + sgėga | | | | | + | + | + | + | + sroga | | | | | + | + | + | + | + supas | | | | | | | | | + snagos

44

Literatūra

Alminauskis K. Die Germanismen des Litauischen. Teil 1: Die deutschen Lehnwörter im Litauischen. K., [1935].

Brodowskij J. Lexicon Germanico-Lithvanicvm et Lithvanico-Germanicvm (Rankraštinis vokiečių-lietuvių kalbų žodynas, du tomai, apie 1740 m.).

Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. V., 1972.

Frischbier H. Preussisches Wörterbuch. Ost- und Westpreussische Provinzialismen in alphabetischer Folge. Berlin, 1882. Bd. 1-2.

Haack F.W. Vocabularivm Litthvanico-Germanicvm et Germanico-Litthvanicvm. Halle, 1730.

Kluge F. Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. Berlin, 1957.

Krauzės (vadinamasis) žodynas. (Buv. Karaliaučiaus archyvo rankraštinis vokiečių-lietuvių kalbų XVIII a. žodynas). Žodyno rankraštis saugomas Lietuvių literatūros ir tautosakos institute.

Kurschat F. Deutsch-littauisches Wörterbuch. Halle, Bd. 1, 1870. Bd. 2, 1874.

Kurschat F. Littauisch-deutsches Wörterbuch. Halle, 1883.

Lexicon Lithuanicum in usum eorum conscriptum". (Vokiečių-lietuvių kalbų žodynas, buv. Karaliaučiaus archyvo XVII a. rankraštis). Dabar saugomas Lietuvos MA bibliotekoje.

Lexicon Lithuanicum, parengė V.Drotvinas. V., 1987.

Lietuvių kalbos atlasas. T. 1, V., 1977.

Lietuvių kalbos žodynas. V., 1956-1986. T. 1-14.

Mielcke Ch. G. Littauisch-deutsches und deutsch-littauisches Wörterbuch. Königsberg, 1800.

Mitzka W. Grundzüge Nordostdeutscher Sprachgeschichte. Halle / Saale, 1937.

Nesselmann G.H.F. Wörterbuch der littauischen Sprache. Königsberg, 1851.

Pretorijus F. Clavis Germanico-Lithvana. (Vokiečių-lietuvių kalbų žodynas, buv. Karaliaučiaus archyvo dviejų tomų rankraštis, apie 1672-1675). Dabar saugomas Lietuvos MA bibliotekoje.

Ruhig P. Littauisch-deutsches und deutsch-littauisches Lexicon. Königsberg, 1747.

Schiller K., Lübben A. Mittelniederdeutsches Wörterbuch. Bremen, 1875-1881. Bd. 1-6.

Sehwers J. Sprachlich — kulturhistorische Untersuchungen vornehmlich über den deutschen Einfluss im Lettischen. Berlin, 1953.

45

GERMANISMEN IN DER WESTAUKSCHTAITISCHEN MUNDART KLEINLITAUENS IM 17. JH. (AM MATERIAL DES "LEXICON LITHUANICUM")

Zusammenfassung

Im ersten handschriftlichen deutsch-litauischen Wörterbuch "Lexicon Lithuanicum" aus der Mitte des 17. Jhs. findet man unter 7200 litauischen Wörtern, die das Wörterbuch enthält, etwa 210 Entlehnungen aus dem Deutschen.

Die deutschen Lehnwörter werden in thematische Gruppen eingeteilt. Die größte Gruppe bilden Benennungen von Gegenständen und Werkzeugen des Haushalts und Wirtschaft, von Berufen, Beschäftigungen der Personen, von Gebäuden, ihren Teilen und Baumaterialien. Seltener sind Verwandtschaftsbezeichnungen, Benennungen von Körperteilen und von Naturerscheinungen.

Die Mehrheit der deutschen Lehnwörter gelangte in das Litauische aus den deutschen Mundarten Ostpreußens. Sie weisen deutlich mittelniederdeutsche Besonderheiten auf.

Der größte Teil der Germanismen wird in der gegenwärtigen litauischen Sprache nicht gebraucht. Es sind vor allem viele Benennungen von Berufen, Bezeichnungen für Beschäftigungen von Personen und Bezeichnungen für Geldeinheiten sowie für Maße verschwunden. In westlichen und südlichen Mundarten ist ein Teil davon noch bekannt und wird gebraucht.

46