Alvydas UMBRASAS

Ústav litevského jazyka

ROZDÍLY V PRÁVNÍ TERMINOLOGII PŘEKLADŮ TRESTNÍHO STATUTU PLATNÉHO V LITEVSKÉ REPUBLICE (1918–1940)

V nezávislém litevském státě, který vznikl v roce 1918, nebylo možné v krátké době vytvořit vlastní právní systém, stát však nemohl zůstat bez práva, a proto bylo nutné převzít většinu ruských zákonů, které zde dosud platily. Výjimku tvořila pouze oblast trestního práva. V Litvě půl století platily carskou vládou vnucené Trestní předpisy z roku 1864 a Trestní statut z roku 1866. V Rusku byl po více než dvacetileté práci v roce 1903 schválen nový Trestní statut (Уголовное уложение), jehož účinnost byla odložena na neurčito. Právě tento statut zavedla v Litvě v roce 1914 okupační německá správa, neboť se blížil německému trestnímu právu a byl již navíc přeložen do němčiny. V roce 1918 bylo v Litvě rozhodnuto, že se již nebude vracet k zastaralým dřívějším ruským trestním zákonům. Vznikla tak zajímavá situace – v Litvě platil ruský Trestní statut, který v samotném Rusku, s výjimkou některých článků, nevstoupil v platnost. Je však třeba uznat, že Litva tím získala – nový statut byl vypracován podle vzoru trestních zákoníků platných v západní Evropě a v některých ohledech je dokonce předčil. Uvádí se, že odpovídal duchu doby, měl racionální systém a přesnou terminologii (podrobněji viz Stankevičius 1925: 10–15; Andriulis 1996: XXVII; Maksimaitis 2001: 55–56).

Jelikož již ve druhém roce litevské svobody bylo v Prozatímním zákoně o litevských soudech a jejich organizaci (LLTS 1919: 7) rozhodnuto, že u soudů se má užívat státní litevský jazyk, nevyhovoval potřebám ani ruský, ani tím spíše německý text Trestního statutu z roku 1903. Bylo třeba litevského překladu. Překládat se začalo již na jaře 1918. V právnické komisi, kterou k tomuto účelu zvlášť zřídila Litevská rada, působili Petras Klimas, Liudas Noreika a Antanas Sugintas (1958: 27). Existují náznaky, že koncem roku 1918 byl překlad

78

již dokončen (na základě protokolů ze zasedání Státní rady na to upozorňuje M. Maksimaitis (2001: 169)). Důkazy však chybějí – překlad nebyl vydán a rukopisy, pokud nějaké existovaly, zřejmě mohl využívat jen málokdo.

Mimochodem, tato komise plánovala také terminologickou práci. V odhadu nákladů na činnost zmíněné Právní komise z 20. srpna 1918, v dokumentu nadepsaném „Program činnosti Právní komise“ a podepsaném dočasným předsedou komise Stasysem Šilingasem, je oddíl „Shromažďování materiálů“, v němž se uvádí, že A. Janulaičiovi je svěřena péče o terminologický slovník a P. Klimasovi a L. Noreikovi právní terminologie (Šilingas 1918: 10 dok.).

Brzy (v roce 1919) se překladu Trestního statutu ujalo ministerstvo spravedlnosti. Práce zde zřejmě postupovala rychleji, protože koncem roku 1919 ministerstvo překlad vydalo (Trestní statut, K., 1919). V předmluvě ministra spravedlnosti L. Noreiky není o překladateli ani průběhu překladu zmínka. Právní badatelé tento statut obvykle připisují přímo ministerstvu spravedlnosti. Soudě podle kusých údajů z tisku, daný text přeložil Konstantinas Jablonskis za pomoci Boleslovase Masiulise (Masiulis 1954 6: 2). Jako mladý právník právě začal pracovat jako referent ministerstva spravedlnosti. Ze zachovaných dokumentů vyplývá, že K. Jablonskis mohl přispět i k práci překladatelů Právní komise. V dodatku k výše uvedenému odhadu nákladů komise je vedle jména P. Klimase, který překládal ruské trestní zákony, dodatečně připsáno také jméno K. Jablonského (Šilingas 1918: 10 dok.).

Mimochodem, není jasné, proč se tentýž překlad objevil pod dvěma názvy. V knihovnách lze najít zmíněnou knihu Trestní statut i zcela totožné vydání nazvané Trestní zákony (K., 1919). Není známo, které varianty bylo vydáno více. Je však třeba upozornit na zajímavou skutečnost, které si všimli badatelé – od vydání pojednávaného překladu se pro tento účel vžil termín statut. V zákonech vydaných v Litvě do té doby se uváděný Trestní zákoník později nazýval Trestním statutem¹ (Maksimaitis 2001: 172).

¹ Tak se mu říká i v tomto článku, ačkoli v současném litevském právu se běžně používá termín zákoníku.

79

Daný překlad nebyl uznán za oficiální. Nebyl ani přizpůsoben litevským reáliím – jde o nepřizpůsobený překlad ruského zákoníku z roku 1903, v němž se zmiňuje Rusko, jeho oblasti (např. Altaj, Zabajkalí), zlaté doly a Svatá osoba vládnoucího císaře. Ačkoli chybělo úsilí o kodifikaci a začalo se psát o nejasnostech, nepřesnostech a chybách překladu, současníci uznávali jeho hodnotu pro právní vědu i praxi (Stankevičius 1925: 15). Tento překlad měl nepochybně velký význam také pro další vývoj trestněprávní terminologie.

Je třeba upozornit na to, že 3. listopadu 1919 – krátce před vydáním Baudžiamojo statuto (předmluva byla napsána 12. listopadu) – se v tisku objevila zpráva o „slovníku právních termínů a slov, které nejvíce potřebují soudci, vyšetřovatelé, notáři atd.“, připravovaném ministerstvem spravedlnosti (DJTŽ 1919: 2). Jednou z osob, které tuto zprávu podepsaly, byl K. Jablonskis, jenž byl také hlavním redaktorem tohoto slovníku². Je velmi pravděpodobné, že překlad Baudžiamojo statuto připravoval souběžně s materiály pro slovník.

Překlad Baudžiamojo statuto z roku 1919 byl po celé desetiletí jediným překladem. Teprve v roce 1930 vydal K. Jablonskis, zřejmě z vlastní iniciativy, další překlad Baudžiamojo statuto (Baudžiamasis statutas: s dodatky. K. Jablonskis, K., 1930). Místo slova Rusija se zde již píše Lietuva; vypuštěny byly články zrušené nebo pro Litvu nerelevantní. Na konci byl připojen dodatek nově vydaných zákonů, který uspořádal J. Byla, a rejstřík sestavený Viskantasem. Následujícího roku vyšlo také druhé vydání této knihy³. Ve druhém vydání nebyl text zákoníku v zásadě změněn, přibylo pouze více dodatků. Jméno K. Jablonskise uvedené na obálce těchto knih jasně nevymezuje jeho podíl – zda se považoval za překladatele, sestavovatele, či redaktora. Z hlediska věcného uspořádání

se kniha lišila od překladu z roku 1919, avšak co se týče jazykového stylu a terminologie (srovnáme-li překlady článků zákoníku, nikoli dodatků-

² Plačiau apie minimą žodyną žr. Umbrasas 2001: 77–80.

³ Datum předmluvy prvního vydání je 8. dubna 1930, druhého 31. prosince. Podle data mělo druhé vydání vyjít v roce 1931, v knihovnách se však nacházejí exempláře druhého vydání s datem 1930; jsou i takové, které mají na obálce uveden rok 1931, ale na titulní straně rok 1930.

80

ků) bylo změn jen málo (viz níže), téměř celý text z roku 1919 je předložen beze změn.

Od překladu z roku 1919 se více odchýlilo vydání z roku 1934, které k tisku připravili M. Kavolis a S. Bieliaickinas: „Baudžiamajame statute s doplňujícími trestními zákony a komentáři sestavenými z rozhodnutí ruského Senátu a litevského Nejvyššího tribunálu a z dalších výkladů“ (K., 1934). Jde o nejúplnější sbírku trestních zákonů té doby, doplněnou rejstříkem. Ve srovnání s předchozími překlady je zde lépe upraven i jazyk (opravil jej Juozas Sužiedėlis).

Jak se jazyk překladů měnil, ukazuje srovnání jednoho článku v různých překladech (rozdíly jsou vyznačeny kurzivou):

391. Kormidelník nebo jiný vedoucí přístavu či pobřeží, který se provinil tím, že nesplnil svou povinnost vést lodě, stejně jako osoba bez oprávnění kormidelníka, která se provinila tím, že tuto povinnost převzala bez řádného povolení nebo bez zřejmé potřeby, se trestá zatčením nejvýše na dva týdny nebo pokutou nejvýše padesáti rublů (dvěma sty padesáti lity – BS₃₀, BS₃₁).

Jestliže vinou (vinou – BS₃₁) kormidelníka nebo osoby, která převzala povinnosti kormidelníka, loď, kterou vedla, najela na mělčinu nebo na skálu, anebo byla zastavena plavba lodí (plavba – BS₃₁), trestá se viník zatčením nejvýše na tři měsíce nebo pokutou nejvýše tři sta rublů (tisíc pět set lity – BS₃₀, BS₃₁) (BS₁₉, BS₃₀, BS₃₁).

391. Kormidelník nebo jiný vedoucí přístavu či pobřeží, který se provinil tím, že nesplnil svou povinnost vést lodě, stejně jako osoba bez oprávnění kormidelníka, která se provinila tím, že tuto povinnost převzala bez řádného povolení nebo bez zřejmé potřeby, se trestá zatčením nejvýše na dva týdny nebo pokutou nejvýše dvě stě padesát lity.

Jestliže vinou kormidelníka nebo osoby, která převzala povinnosti kormidelníka, loď, kterou vedla, najela na mělčinu nebo na skálu, anebo byla znemožněna plavba lodí, trestá se viník zatčením nejvýše na tři měsíce nebo pokutou nejvýše tisíc pět set lity (BS₃₄).

81

Jak je patrné, jazyk publikace ministerstva spravedlnosti a pozdějšího překladu K. Jablonského se v zásadě neliší. Překlad z roku 1934 byl již více pozměněn a je poněkud modernější, avšak celkově k velkým změnám nedošlo. Na druhou stranu lze takovou změnu jako trestá se zatčením → trestá se vazbou považovat i za krok zpět.

* * *

V této práci chceme z komparativního hlediska dále přehledně popsat rozdíly v právní terminologii ve zmíněných překladech Trestního zákoníku (dále jen TZ). Jak již bylo uvedeno, vydání z let 1930 a 1931 se liší pouze počtem příloh, nikoli textem samotného zákoníku, proto se při srovnání vychází pouze z pozdějšího vydání. Chceme tedy porovnat překlady TZ vydané v letech 1919, 1931 a 1934. Různé přílohy, komentáře k článkům apod. se neporovnávají, protože by to bylo příliš složité – podobalo by se to porovnávání různých knih. Porovnáván je pouze ruský text TZ z roku 1903, který obsahuje 687 článků (v překladech byly vynechány některé články, které jsou poněkud irelevantní). Princip srovnání je následující – zjišťuje se, zda se právní termíny v jednotlivých překladech liší v týchž článcích⁴. Jako výchozí bod slouží první překlad (z roku 1919).

Při zkoumání bylo celkem zjištěno přibližně 200 terminologických rozdílů⁵. Jelikož se porovnávají termíny vyskytující se na stejném místě článku ve třech překladech, může být kombinací několik – ve všech překladech je termín přeložen stejně (pak rozdíl není), anebo je alespoň v jednom překladu použit jiný termín. Mohou se lišit i všechny termíny. Jinými slovy, pokud bychom stejné termíny označili stejným písmenem, lze ve třech překladech předpokládat následující rozdíly – aab, abb, aba, abc. Poměr těchto rozdílů v překladech znázorňuje diagram.

⁴ Proto bude u termínu uvedeno číslo článku. Je to praktičtější než uvádět stránky, které se v jednotlivých překladech neshodují.

⁵ Počítá se jeden případ nahrazení určitého termínu jiným, zpravidla první; pokud je termín stejným způsobem nahrazen v různých článcích, považuje se to za jeden rozdíl.

82

Diagram

Poměr rozdílů v právních termínech v překladech TZ

1. TZ₁₉ a TZ₃₁ se shodují, TZ₃₄ se liší (aab);

2. TZ₃₁ a TZ₃₄ se shodují, TZ₁₉ se liší (abb);

3. Všechny TZ se liší (abc);

4. TZ₁₉ a TZ₃₄ se liší a TZ₃₁ tyto články neobsahuje (a-b);

5. TZ₁₉ a TZ₃₄ se shodují, TZ₃₁ se liší (aba).

Jak je patrné, nejméně rozdílů v právních termínech vykazují překlady z let 1919 a 1931 – přibližně v 72% materiálu se liší pouze termíny v překladu z roku 1934 (např.: 161 označení TZ₁₉, TZ₃₁ – osvědčení TZ₃₄; 593 nemovitý majetek TZ₁₉, TZ₃₁ – nemovitý majetek TZ₃₄). Případů, kdy byl termín změněný v roce 1931 převzat i v roce 1934, je podstatně méně – přibližně 13% (např.: 158 oznamovatel TZ₁₉ – svědek TZ₃₁, TZ₃₄; 265 úředník TZ₁₉ – občan TZ₃₁, TZ₃₄). Ještě méně je případů, kdy se ve všech TZ používají rozdílné termíny – přibližně 10% (např.: 157 vyšetřování pro vinu TZ₁₉ – trestní vyšetřování TZ₃₁ – trestní stíhání TZ₃₄; 158 výpověď TZ₁₉ – svědecká výpověď TZ₃₁ – svědectví TZ₃₄). Přibližně 3% materiálu představují nepředvídanou situaci – protože v TZ₃₁ některé články chybějí, týkají se zde rozdíly pouze TZ₁₉ a TZ₃₄ (např.: 29 rozhodnutí TZ₁₉ – rozhodnutí TZ₃₄; 659 soudní zasedání TZ₁₉ – soudní sezení TZ₃₄). Pouze přibližně 2% rozdílů tvoří případy, kdy byl termín v roce 1931 změněn, avšak v roce 1934 byl obnoven starší termín z překladu z roku 1919 (např.: 30 oznamovatel TZ₁₉, TZ₃₄ – svědek TZ₃₁; 117 důkaz TZ₁₉,

83

BS₃₄ – důkaz BS₃₁). Je patrné, že docházelo i k nepravidelným změnám (viz dvakrát citované oznamovatel – svědek), tj. na jednom místě (BS₃₄) byl oznamovatel nahrazen svědkem, jinde nikoli.

Z těchto údajů lze vyvodit závěr, že z hlediska právní terminologie se nejvíce liší BS₁₉ a BS₃₄. BS₃₁ mezi nimi zaujímá jakési mezilehlé postavení, protože z něj bylo převzato několik termínů do BS₃₄. Zároveň je patrné, že v překladu z roku 1931 bylo ve srovnání s BS₁₉ změněno jen málo. Tato skutečnost může do jisté míry potvrzovat domněnku, že překladatel byl tentýž.

Nyní konkrétněji k rozdílům. Přibližně 85% zjištěných rozdílů tvoří změny termínů v podobě podstatných jmen nebo jmenných spojení. Z tohoto počtu se přibližně 89% termínů mění co do počtu složek ekvivalentem stejné délky, tj. jednoslovné termíny se nahrazují jednoslovnými, dvojslovné dvojslovnými atd. Pouze přibližně v 11% případů se počet složek termínu mění na menší nebo větší, tj. některé právní termíny z překladu z roku 1919 jsou v pozdějších překladech nahrazeny ekvivalenty s menším či větším počtem složek (např. jednoslovný termín je nahrazen dvojslovným: 409 bezvědomí BS₁₉, BS₃₁ – ztráta vědomí BS₃₄).

Nejprve ke změnám podstatných jmen (tj. termínů v podobě podstatného jména nebo jmenného spojení) se stejným počtem složek. V terminologii obecně platí, že čím více složek termíny mají, tím jsou méně časté. Stejné tendence se projevují i při posuzování rozdílů v právních termínech BS. Nejčastěji se vyskytovalo nahrazení jednoslovného termínu jiným jednoslovným termínem (přibližně 40%) a dvojslovného termínu jiným dvojslovným termínem (přibližně 46%). Zbývajících 14% zahrnuje všechny změny víceslovných (s více než dvěma složkami) termínů ve formě jmenného spojení, které se vyskytují ve zkoumaném materiálu, za termíny odpovídající délky.

Ve zkoumaném materiálu se vyskytuje 60 nahrazených jednoslovných termínů. Z nich bylo přibližně 40% změněno zásadně a přibližně 60% částečně. Za zásadní změny se zde považují případy, kdy je termín nahrazen slovem s jiným kořenem, které s ním není formálně příbuzné, tj. v BS₃₁ nebo BS₃₄ se ve srovnání s BS₁₉ používají zcela odlišné (nepodobné) termíny, například: 479 vězeň BS₁₉, BS₃₁ – zatčený BS₃₄; 684 překážka BS₁₉, BS₃₁ – zadržení BS₃₄; 158 projev BS₁₉ – ukázání BS₃₁ – svědectví BS₃₄; 124 svaz BS₁₉, BS₃₁ – společenství BS₃₄; 265 úředník BS₁₉ – občan BS₃₁, BS₃₄; 532 cestující BS₁₉ – pasažér BS₃₁, BS₃₄; 410 vedení BS₁₉, BS₃₁ –

84

manželství BS₃₄; 627 oddíl BS₁₉ – pokuta BS₃₁, BS₃₄. Sem patří také zajímavá dvojice termínů 161 vůdce BS₁₉, BS₃₁ – prostopášník BS₃₄, a také změna 526 prostitutka BS₁₉ – prostituta BS₃₁, BS₃₄, kterou lze nejspíše považovat za eufemistickou.

Termínů změněných částečně je, jak již bylo uvedeno, poněkud více. Při částečné změně zůstává termín formálně podobný – zachovává se tentýž kořen, zatímco se mění afixy apod. (některé změny lze považovat za varianty). Nejlépe je to patrné tam, kde je rozdíl minimální – mění se pouze jedna morfologická část slova, například:

• předpona: 117 důkaz BS₁₉, BS₃₄ – důkaz BS₃₁; 10 odsouzený BS₁₉, BS₃₁ – odsouzený BS₃₄; 29 rozhodnutí BS₁₉ – rozhodnutí BS₃₄; 2 vyhnání BS₁₉, BS₃₁ – vystěhování BS₃₄; 68 zestárnutí BS₁₉, BS₃₁ – zestárnutí BS₃₄;

• přípona: 160 odpůrce BS₁₉ – žalovaný BS₃₁, BS₃₄; 167 trestání BS₁₉, BS₃₁ – trest BS₃₄; 160 žalobce BS₁₉ – žalobce BS₃₁, BS₃₄; 479 cestovatel BS₁₉ – pasažér BS₃₁, BS₃₄; 606 věřitel BS₁₉, BS₃₁ – věřitel BS₃₄; 457 svůdce BS₁₉, BS₃₁ – svůdkyně BS₃₄;

• koncovka: 264 burza BS₁₉, BS₃₁ – burza BS₃₄; 351 zkušební vzorek BS₁₉, BS₃₁ – vzorek BS₃₄; 524 záškodník BS₁₉, BS₃₁ – záškodnice BS₃₄; 363 akčyžė BS₁₉ – akc yžė BS₃₁ – akcyzė BS₃₄ (v posledním případě jsou přítomny také fonetické rozdíly).

Někdy se mění dva afixy současně (např.: 639 poškození BS₁₉, BS₃₁ – škoda BS₃₄; 660 úplatkářství BS₁₉, BS₃₁ – korupce BS₃₄), nebo se zcela mění způsob tvoření slov, například: 25 příjmení BS₁₉, BS₃₁ – jméno BS₃₄; 42 vina BS₁₉, BS₃₁ – vina BS₃₄; 30 povinnosti BS₁₉, BS₃₁ – povinnosti BS₃₄; 662 hodnota BS₁₉, BS₃₁ – přinutí BS₃₄.

Existují i jiné částečné rozdíly. Některé z nich lze považovat za morfonologické, například 490 pomoc BS₁₉, BS₃₁ – pomoc BS₃₄; 611 smlouva BS₁₉, BS₃₁ – transakce BS₃₄, jiné lze charakterizovat jako fonetické (nebo pravopisné) rozdíly, například: 34sk⁶ bankrotování BS₁₉, BS₃₁ – bankrotování BS₃₄; 262 policie BS₁₉ – policie BS₃₁, BS₃₄; 279 pašování BS₁₉, BS₃₁ – kontraband BS₃₄.

Ve zkoumaných zákonících bylo nalezeno 68 změn dvojslovných právních termínů v podobě jmenného spojení. Nejčastěji se měnila jedna z …

⁶ Použito nikoli v článku BS, nýbrž v názvu kapitoly. Stejné označení se používá i dále.

85

složka termínu (80%). Obě složky se měnily čtyřikrát méně často (20%). U termínů, u nichž se liší jedna složka, se téměř stejně často měnila závislá složka (asi 53%) i hlavní složka (asi 47%).

Při změně termínu se obvykle zachovává stejná syntaktická struktura (asi 86%), tj. nemění se vztah mezi složkami – shoda je nahrazena shodou (a), řízenost řízeností (b), přimykání přimykáním (c), například: a) 433 označující značka BS₁₉ – značková značka BS₃₁ – značkový znak BS₃₄; b) 4sk přičitatelnost činů BS₁₉, BS₃₁ – přičitatelnost jednání BS₃₄; c) 198 právo obchodovat BS₁₉, BS₃₁ – právo obchodovat BS₃₄. A jen asi 14% právních termínů bylo v pozdějších překladech BS (oproti roku 1919) přeloženo termíny s odlišnou syntaktickou strukturou, tj. shoda byla nahrazena řízeností (a), řízenost shodou (b) nebo byl změněn pád řízeného členu (c), například: a) 175 místo vyhnanství BS₁₉, BS₃₁ – místo deportace BS₃₄; b) 142 spolek zločinců BS₁₉, BS₃₁ – zločinné spolčení BS₃₄; c) 2sk překročení zákonů BS₁₉, BS₃₁ – zločiny proti zákonům BS₃₄.

Asi 62% případů změny hlavní složky termínu (bez ohledu na to, zda se mění vedlejší složka) představuje zásadní změnu, tj. nešlo o změnu formy termínu, ale o hledání jiného, formálně nesouvisejícího slova. Např.: 5 obrysy zákonů BS₁₉, BS₃₁ – hranice zákonů BS₃₄; 30 důvěrník pro případy BS₁₉, BS₃₁ – zmocněnec pro případy BS₃₄; 129 donucovací příkaz BS₁₉, BS₃₁ – donucovací usnesení BS₃₄; 382 nebezpečnost osoby BS₁₉, BS₃₁ – bezpečnost osoby BS₃₄; 545 obchodní tajemství BS₁₉, BS₃₁ – obchodní tajnost BS₃₄. V případech, kdy se alespoň v jednom ze dvou pozdějších BS změnila vedlejší složka dvouslovného právního termínu, byl podíl zásadních změn o něco nižší – asi 43% (bez ohledu na to, zda se změnila hlavní složka). Např.: 64 složení pravidla BS₁₉, BS₃₁ – pravidla celku BS₃₄; 127 člen svazu BS₁₉, BS₃₁ – člen společenství BS₃₄; 375 listina úmluvy BS₁₉ – listina smlouvy BS₃₄; 411 stupeň švagrovství BS₁₉ – stupeň pokrevenství BS₃₁, BS₃₄; 655 zapečetěné prohlášení BS₁₉, BS₃₁ – uzavřené prohlášení BS₃₄. V překladech BS z let 1931 a 1934 se tedy hlavní složky těchto termínů měnily zásadně o něco častěji než vedlejší složky týchž termínů. Proč tomu tak je? Lze to odůvodnit snad jen tím, že hlavní složka termínu nese větší významovou váhu.

86

To je však sporné a takové rozložení vztahů může být zcela náhodné.

Z uvedených procent vyplývá, že závislé složky termínů se příslušně častěji měnily nikoli zásadně, ale pouze částečně (asi v 57% případů). Částečných změn hlavních složek bylo příslušně méně (asi 38%).

Stejně jako u jednoslovných termínů se částečné změny nejčastěji prováděly volbou jiných afixů nebo úplnou změnou slovotvorného způsobu, například:

• hlavní složky: 44 služební příkaz BS₁₉, BS₃₁ – služební rozkaz BS₃₄; 8sk překročení zákonů BS₁₉, BS₃₁ – porušení zákonů BS₃₄; 125 donucovací příkaz BS₁₉, BS₃₁ – povinný příkaz BS₃₄; 161 soudní poplatek BS₁₉, BS₃₁ – soudní poplatek BS₃₄; 374 podmíněná hodnota BS₁₉, BS₃₁ – podmíněná hodnota BS₃₄.

• závislé složky: 39 odpovědný dohled BS₁₉, BS₃₁ – odpovědná péče BS₃₄; 165 správný požadavek BS₁₉, BS₃₁ – zákonný požadavek BS₃₄; 280 nemravný čin BS₁₉ – čin nemravnosti BS₃₁, BS₃₄; 454 otec práva BS₁₉, BS₃₁ – právní otec BS₃₄.

• obou složek: 159 lživý důkaz BS₁₉ – lživý důkaz BS₃₁ – nepravdivý důkaz BS₃₄; 234 omamné nápoje BS₁₉, BS₃₁ – omamné tekutiny BS₃₄.

Mimochodem, téměř nebylo zaznamenáno kolísání mezi prostými a určitými tvary (v současné terminologii jsou určité tvary velmi oblíbené, někdy až příliš), jen několik případů: 16 obecná kovárna BS₁₉, BS₃₁ – obecná kovárna BS₃₄; 574 movitý majetek BS₁₉ – movitý majetek BS₃₁ – pohyblivý majetek BS₃₄.

Mezi částečnými změnami dvouslovných právních termínů, které nesouvisejí se slovotvorbou, byla nalezena pouze jedna – 445 hypoteční akty BS₁₉, BS₃₁ – hypoteční akty BS₃₄. Patří do oblasti fonetiky.

V analyzovaném materiálu bylo nalezeno pouze 19 změn právních termínů delších než dvě slova, při nichž byly nahrazeny termíny se stejným počtem slov. Většina z nich je trojslovná, existují však i delší, například:

• trojslovné: 1-8sk okolnosti vylučující potrestání BS₁₉, BS₃₁ – okolnosti vylučující trest BS₃₄; 43 okolnost zvyšující odpovědnost BS₁₉, BS₃₁ – okolnost zvyšující odpovědnost BS₃₄;

87

161 označení nezpůsobilosti k právům BS₁₉, BS₃₁ – osvědčení o nezpůsobilosti k právům BS₃₄; 417 celé roky odpykání trestu BS₁₉, BS₃₁ – celé roky odpykaného trestu BS₃₄; 602 platba z příslibu BS₁₉ – platba ze závazku BS₃₁ – poplatek podle závazku BS₃₄.

• čtyřslovné: 55 těžké vězení na dobu určitou BS₁₉, BS₃₁ – těžké vězení na omezenou dobu BS₃₄; 111 nebezpečnost pro stát ze zahraničí BS₁₉, BS₃₁ – bezpečnost státu ze zahraničí BS₃₄.

• pětislovné: 373 termínovaná nájemní smlouva formou smluvní listiny BS₁₉, BS₃₁ – termínovaná nájemní smlouva formou transakční listiny BS₃₄.

Protože je těchto termínů velmi málo, není třeba činit podrobnější zobecnění. Zásady změn termínů jsou, jak lze říci, stejné jako ty, které byly popsány výše.

Konečně je třeba zmínit změny v počtu složek termínů. Již bylo uvedeno, že jich bylo nalezeno málo – 19 (asi 11% všech termínů ve formě podstatného jména nebo spojení podstatných jmen). Tyto změny mohou nastat dvěma způsoby: v pozdějších překladech BS (po roce 1919) byly příslušné termíny přeloženy termíny s menším nebo větším počtem složek. Oba typy změn se vyskytují přibližně stejně často (10 a 9). Např.:

• počet složek se snížil: 166 předmět dokazování BS₁₉ – důkaz BS₃₁ – usvědčení BS₃₄ (2→1); 61 trest souhrnný BS₁₉, BS₃₁ – souhrnný trest BS₃₄ (3→2); 405 přepravce vlastních věcí BS₁₉ – soukromý dopravce BS₃₄ (3→2); 61 časově omezené odnětí svobody BS₁₉, BS₃₁ – časově omezený trest odnětí svobody BS₃₄ (4→3); 66 trest odnětí svobody na dobu určitou BS₁₉, BS₃₁ – časově omezený trest odnětí svobody (5→4);

• byly přidány členy: 409 bezvědomíBS₁₉, BS₃₁ – ztráta vědomíBS₃₄ (1→2); 608 započítáváBS₁₉, BS₃₁ – celá výše dluhuBS₃₄ (1→3); 2 kázniceBS₁₉, BS₃₁ – káznice s nucenými pracemiBS₃₄ (2→3); 54 náhradní odpykání trestuBS₁₉, BS₃₁ – doba strávená ve vazbě před soudemBS₃₄ (2→4); 427 drobná mince (bilon)BS₁₉, BS₃₁ – mince neplné hodnotyBS₃₄ (2→4).

Některé zde uvedené příklady by se obecně nemusely řadit k terminologii. Například změny termínů celá jistina (608), započítaná doba vazby (54) na celá výše dluhu, doba strávená ve vězení před vynesením rozsudku lze považovat nikoli za termíny, nýbrž za jejich vysvětlení. Zdá se, že tyto termíny z překladu z roku 1919 nebyly příliš jasné, a proto byly v pozdějších překladech nahrazeny popisnými slovními spojeními.

88

V terminologii se tradičně nevede spor pouze o zařazování podstatných jmen a substantivních spojení mezi termíny. Na tom, zda za termíny považovat i jiné slovní druhy, nepanuje shoda, a proto se tato otázka často záměrně ponechává stranou. Tento článek vychází z myšlenky V. P. Danilenka, že je třeba rozlišovat sféry zaznamenávání termínů a jejich fungování (Danilenko 1977: 38–39). Pro terminologické slovníky a normy, v nichž se termíny zaznamenávají a normují, je přirozeně nejpřijatelnější substantivní forma; v jazyce vědy a praxe, v němž termíny fungují, však tyto formy nestačí a především se zde nelze obejít bez sloves se zvláštním významem. Ačkoli právnické terminologické slovníky někdy uvádějí pouze termín bausmė, v konkrétním jazyce této oblasti pravděpodobně častěji najdeme formy jako bausti, baudžiamas, nubaustas apod. Některé právnické slovníky uvádějí také sloveso bausti. Zároveň v některých právnických slovnících najdeme skirti bausmę, v jiných bausmės skyrimas (jde o výrazy, které lze transformovat jeden v druhý). V úzu se uplatňují obě formy, nelze je proto zcela ztotožňovat, zvláště v tomto zkoumaném případě, kdy se hledají terminologické rozdíly v konkrétním textu.

Z předválečných překladů BS byly shromažďovány nejen terminologické rozdíly tradičně chápaných substantivních termínů, ale i rozdíly jiného druhu⁷. Není jich mnoho. Jak bylo zmíněno v úvodu, přibližně 15 proc. nalezených rozdílů nemá formu podstatného jména ani substantivního spojení. Tyto rozdíly by ani nemusely být řazeny k termínům, lze je však snadno transformovat na podstatná jména. Jde zde především o slovesa a jejich spojení. Taková terminologie BS z roku 1919 byla v pozdějších překladech zpravidla zásadně měněna. Postupně se nahrazuje například jeden nebo oba členy výrazu (408 susivesti BS₁₉, BS₃₁ – susituokti BS₃₄; 143 apdėti ančdėliu BS₁₉ – apdėti mokesniu BS₃₁ – apkrauti mokesčiu BS₃₄), nebo alespoň jeden z nich: 147 atimti nuovoką BS₁₉, BS₃₁ – atimti sąmonę BS₃₄; 65 atstatyti iš tarnybos BS₁₉, BS₃₁ – atleisdinti iš tarnybos BS₃₄; 71 nubyloti bylą BS₁₉, BS₃₁ – išspręsti bylą BS₃₄; 167 pašaukti tieson BS₁₉, BS₃₁ – pašaukti teisman BS₃₄.

⁷ Forma se obvykle nahrazuje obecnější podobou – například se místo slovesa uvádí infinitiv.

89

Jeden člen byl někdy nahrazen konstrukcí: 515 išnuomoti BS₁₉, – pažeisti mergystės vainiką BS₃₁, BS₃₄; 527 kekšauti BS₁₉, – verstis prostitucija BS₃₁, BS₃₄.

Částečné změny se nejčastěji týkají předložkových konstrukcí (např.: 304 sustabdyti ligi laiko BS₁₉, BS₃₁ – laikinai sustabdyti BS₃₄; 317 mokėti iš įžadų BS₁₉ – mokėti iš pasižadėjimų BS₃₁ – mokėti pagal pasižadėjimus BS₃₄; 317 pardavinėti skolintinai BS₁₉, BS₃₁ – pardavinėti į skolą BS₃₄; 346 paleisti apyvarton BS₁₉, BS₃₁ – paleisti į apyvartą BS₃₄), vyskytují se však i jiné: 317 paimti įkaitui BS₁₉, BS₃₁ – paimti įkeistinai BS₃₄; 317 laikyti negalingu BS₁₉, BS₃₁ – laikyti negaliojam(u) BS₃₄. Občas se částečné změny kombinovaly se zásadními: 459 peržengti reikalingo gynimosi apybrėžas BS₁₉ – peržengti reikalingo apsiginimo apybrėžas BS₃₁ – peržengti reikalingo gynimosi ribas BS₃₄.

Mezi terminologické rozdíly, které nemají podobu podstatného jména, lze zařadit také tyto rozdíly ve spojeních se slovesným základem: 14 draudžiamas bausme BS₁₉, BS₃₁ – baustinai draudžiamas BS₃₄; 40 nepakaltinamas nusikalstamuoju darbu BS₁₉, BS₃₁ – nekaltintinas už nusikalstamąjį darbą BS₃₄; 55 nukaltintas padaręs didijį nusikaltimą BS₁₉, BS₃₁ – pripažintas padaręs didijį nusikaltimą BS₃₄. Lze hovořit také o rozdílech v přídavných jménech používaných jako termíny, například 210 netikrasis BS₁₉, BS₃₁ – falsifikuotas BS₃₄; 307 atsakomingas BS₁₉, BS₃₁ – atsakingas BS₃₄, nebo dokonce o příslovcích, například 146 neteisiai BS₁₉, BS₃₁ – neteisėtai BS₃₄. Ačkoli jsou všechny tyto případy z hlediska terminologického pojetí problematické, jejich terminologický charakter je zde přinejmenším zřetelně patrný. Protože se hovoří o rozdílech, je vhodné se o nich zmínit.

Shrneme-li všechny rozdíly v BS, je třeba upozornit na to, že právní termíny nebyly vždy nahrazovány jednotně ve všech místech textu. Například původní termín BS₁₉ žadatel byl v BS₃₁ nahrazen výrazem svědek, avšak v BS₃₄ je na jednom místě nahrazen výrazem svědek (158), na jiném je ponechán výraz žadatel (30); původní výraz BS₁₉ a BS₃₁ potvrzení byl v BS₃₄ nahrazen jak výrazem svědectvím (161), tak výrazem osvědčením (161); podobně byl výraz donucovací příkaz změněn na výraz povinným příkazem (125) a výraz donucovacím rozhodnutím (129), písemností o dohodě – písemnou smlouvou (375) a výrazem písemností o transakci (376). Z uvedených změn je odůvodněna pouze změna výrazu potvrzení na svědectví a osvědčení, neboť v ruském originále byly skutečně použity dva termíny удостоверение a

90

свидетельство (UU). Obecně většina takových nesrovnalostí (není jich mnoho) vznikla v důsledku nedostatečné pozornosti při nahrazování a sjednocování termínů, a je proto třeba je považovat za nedostatky překladu. Rozdíly v právní terminologii překladů statutů vznikly nejen proto, že se terminologie zdokonalovala, ale také proto, že byly opravovány pochybné pasáže a zjevné chyby překladu z roku 1919.

Při pohledu na tyto překlady s odstupem více než půl století od jejich vydání je obtížné posoudit motivaci ke změnám. Z hlediska správnosti nejsou většina termínů překladu z roku 1919 ani jejich náhrady v pozdějších překladech špatné. Některé dnes působí poněkud zvláštně či neobvykle, nejsou však nesprávné. Jen některé náhrady lze po zvážení gramatiky, slovotvorby či jazykové čistoty považovat za správnější, například: 43 atsakomybę didinamoji aplinkybė BS₁₉, BS₃₁ – atsakomybę didinanti aplinkybė BS₃₄; 577 globiamasis BS₁₉, BS₃₁ – globojamasis BS₃₄; 183 atsargos ofici eris BS₁₉ – atsargos karininkas BS₃₁, BS₃₄. Většina změn, i takové jako 160 atsakytojas BS₁₉ – atsakovas BS₃₁, BS₃₄; 160 ieškotojas BS₁₉ – ieškovas BS₃₁, BS₃₄; 479 keliautojas BS₁₉ – keleivis BS₃₁, BS₃₄; 532 važiuotojas BS₁₉ – keleivis BS₃₁, BS₃₄ ukazuje spíše na zdokonalování termínů a volbu vhodnějšího slovního základu než na odstraňování chyb. To, že byl například termín 684 priestata BS₁₉, BS₃₁ (поставка UU) nahrazen výrazem tiek yba BS₃₄, ještě neznamená, že je tento výraz o mnoho lepší. Kdyby se byl vžil výraz priestata (iš pristatyti), používali bychom jej i dnes.

Při nahrazování termínů mohl být tehdy aktuálnější spíše požadavek přesnosti než správnosti. Důvody vzniku některých náhrad v pozdějších překladech jsou patrné při srovnání termínů s originálem, například: 15 совершать смертную казнь UU – bausti mirties bausme BS₁₉, BS₃₁ – įvykdyti mirties bausmę BS₃₄; 210 подделка UU – netikras BS₁₉, BS₃₁ – falsifikuotas BS₃₄; 124 сообщество UU – sąjunga BS₁₉, BS₃₁ – bendrija BS₃₄; 480 волостной старшина UU – valsčiaus viršila BS₁₉ – valsčiaus viršaitis BS₃₁, BS₃₄; 681 публичный торг UU – viešosios derybos BS₁₉ – viešosios varžytynės BS₃₁, BS₃₄. Jak je patrné, náhrady z roku 1934 odpovídají originálu přesněji, zatímco některé termíny z roku 1919 dokonce zavádějí. Snaha odpovídat originálu však není vždy správná; například обряды делопроизводства UU 443 bylo přeloženo jako rašy-

91

mo apeigos BS₁₉, BS₃₁, později upravená tak, aby lépe odpovídala litevštině – raštų rašymo tvarka BS₃₄. Snaha zdokonalit překlad podle originálu mohla překladu z roku 1934 dokonce uškodit. Například nebylo nutné výraz 574 kilnojamas turtas BS₁₉ – movitý majetek BS₃₁ měnit na movitý majetek BS₃₄. Ne příliš účelně se místo výrazu 479 kalinys BS₁₉, BS₃₁ objevil výraz suimtinis BS₃₄ (арестант УУ). Zvláště když se změna neprováděla důsledně (např. v ustanoveních 123, 652 aj. zůstal výraz kalinys). Obecně je výraz suimtinis pro označení osoby, která byla zatčena, ale ještě není ve výkonu trestu odnětí svobody, zcela vhodný, v té době se však toto rozlišení neprovádělo. Nebo se možná mohly ustálit litevštější překlady: 443 формы судопроизводства УУ – raštų rašymo pavidalai BS₁₉, BS₃₁, 669 сессия суда УУ – teismo sąsėdybos BS₁₉, kdyby v roce 1934 nebylo změněno na raštų rašymo forma, teismo sesija.

Závěrem je třeba říci, že cílem tohoto článku nebylo vybrat nejhorší překlad z hlediska správnosti a přesnosti. Obecně je hodnocení minulých termínů z hlediska správnosti problematické, protože chápání správnosti se poněkud mění. Zde šlo spíše o předložení celkového obrazu změn terminologie v minulosti. Zároveň z citovaných termínů vyplývá, že mnohé se dnes změnilo. Ačkoli je třeba uznat, že překlad BS z roku 1919 nebyl z hlediska terminologie ani jazyka obecně zdaleka dokonalý, jeho hodnota jako prvního překladu, vzniklého v době, kdy litevská právní terminologie téměř neexistovala, je pro právní jazyk nepopiratelná.

Je patrný také jasný pokrok v terminologii. Překlad z roku 1931 byl poněkud, překlad z roku 1934 pak již výrazně zdokonalen. Terminologie posledně uvedeného je nejbližší té dnešní. Přesto je zřejmé, že překlady BS z roku 1934, a tím spíše z roku 1931, nebyly znovu překládány podle originálu, nýbrž se pouze opravoval starý překlad z roku 1919.

Mimochodem, v předmluvě k překladu z roku 1934 se uznává, že všechny překlady mají nedostatky. Autoři se hájili tím, že pro dosažení lepších výsledků je třeba zapojit do práce více lidí. Při práci z vlastní iniciativy a na malém knižním trhu v Litvě se to však jednoduše nevyplatí. Stát se bohužel o oficiální překlad nepostaral. Pravda, v roce 1938 byla ve Státní radě ustavena komise pro přípravu zásadně nového BS, kodifikační práce však postupovaly pomalu a setkaly se s mnoha kritikami (Dakutis 1939: 172–173), takže do okupace se toho mnoho nestihlo.

Přesto je třeba zdůraznit, že cesta zdokonalování právní terminologie, kterou se prošlo při překládání Baudžiamąjį statutą, má pro současný právní jazyk velmi velký význam.

92

Mnoho právních termínů bylo převzato právě odtud. Na druhou stranu, i dnes, vyvstanou-li určité otázky právní terminologie, stojí za to nejprve nahlédnout do minulosti a teprve poté vytvářet či zdokonalovat nejnovější terminologii.

LITERATURA A PRAMENY

Andriulis V. 1996: Lietuvos valstybės teisinės sistemos formavimo (1918.II.16–1940.IV.15) bruožai. – Lietuvos valstybės teisės aktai (1918.II.16–1940.IV.15). Parengė V. Andriulis ir kt., Vilnius.

BS₁₉: Baudžiamasis statutas, Kaunas, 1919 // Baudžiamieji įstatymai, Kaunas, 1919.

BS₃₀: Baudžiamasis statutas: su papildymais. K. Jablonskis, Kaunas, 1930.

BS₃₁: Baudžiamasis statutas: su papildymais. K. Jablonskis, 2 leid., Kaunas, 1930.

BS₃₄: Baudžiamasis statutas su papildomaisiais baudžiamaisiais įstatymais ir komentarais, sudarytais iš Rusijos Senato ir Lietuvos Vyriausiojo Tribunolo sprendimų bei kitų aiškinimų, Kaunas, 1934.

Dakutis T. 1939: Lietuviškosios teisės kelias. – Vairas 9.

Danilenko V. P. 1977: Даниленко В. П. Русская терминология: опыт лингвистического описания, Москва.

DJTŽ 1919: Dėl juridinių terminų žodyno. – Lietuva, lapkričio 3.

LLTS 1919: Laikinasis Lietuvos teismų ir jų darbo sutvarkymas. – Laikinosios Vyriausybės žinios 2–3.

Maksimaitis M. 2001: Lietuvos teisės šaltiniai 1918–1940 metais, Vilnius.

Masiulis B. 1954: Kalba ir teisininkai. – Teisininkų žinios 6, 7.

Stankevičius V. 1925: Baudžiamoji teisė: paskaitos, Kaunas.

Sugintas A. 1958: Šis tas iš darbuotės teismo srity. – Teisininkų žinios 23–24.

Šilingas S. 1918: Teisų Komisijos darbams sąmata [08 20 raštas Lietuvos Valstybės Tarybos Prezidiumui]. – LCVA, f. 1014, ap. 1, b. 32.

Umbrasas A. 2001: Teisės terminijos padėtis Lietuvoje 1918–1940 metais. – Terminologija 8.

UU: Уголовное уложение 22 марта 1903 г. По изданиям Н. С. Таганцева, Рига, 1922.

ROZDÍLY V PRÁVNÍ TERMINOLOGII V PŘEKLADU TRESTNÍHO ZÁKONÍKU, KTERÝ PLATIL V LITEVSKÉ REPUBLICE V LETECH 1918–1940

Summary

During the period of the independent Republic of Lithuania (1918–1940) there was no original criminal code prepared. From 1918 Russian criminal laws were in force, among them – The Criminal Code (Уголовное уложение) of 1903. This article

93

pojednává o rozdílech v právní terminologii v překladech tohoto Code do litevštiny (porovnávají se překlady z let 1919, 1931 a 1934). Celkem bylo zjištěno přibližně 200 rozdílů. Jsou analyzovány a rozděleny do skupin podle způsobu vyjádření. Diskutuje se také o správnosti a přesnosti termínů. Dochází se k závěru, že překlady z let 1919 a 1931 se liší jen velmi málo. Největší změny v právní terminologii byly provedeny v překladu z roku 1934 – ten se nejvíce přibližuje současné terminologii. Je pravděpodobné, že většina rozdílů mezi těmito překlady vznikla proto, že terminologie byla neustále zdokonalována. Některé rozdíly se objevily v důsledku oprav chyb a nepřesností v překladu z roku 1919. Článek zdůrazňuje význam terminologie vytvořené v letech 1918–1940 pro současný jazyk práva.

Alvydas UMBRASAS

Obdrženo 2002-10-03

Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-2055 Vilnius E. paštas [email protected]

94