LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXXVI (1996)

LIETUVIŲ KALBA: TYRĖJAI IR TYRIMAI

Marija RAZMUKAITĖ

NĚKOLIK POZNÁMEK K SUFIXÁLNÍ TVORBĚ (A SUFIXÁLNĚ TVOŘENÝM) OIKONYM V PRUSKÉ LITVĚ

Během posledních let, kdy jsem se zabývala oikonymy vytvořenými sufixální derivací v Litvě a snažila se je prozkoumat, se vyhranily hlavní derivační typy a modely, větší či menší produktivita jednotlivých sufixů a lexémy (srov. články M. Razmukaitė o tvoření litevských oikonym, otištěné v „Lietuvos TSR MA darbuose“, „Lietuvių kalbotyros klausimuose“, „Lituanistikoje“ aj.). Při této příležitosti, u příležitosti výročí narození badatele prusistiky litevského původu J. Gerulise, se pozornost obrací k místním jménům Malé Litvy, části někdejšího Východního Pruska, která byla již ve 13. století oddělena od Velké Litvy (roku 1253 Mindaugas, když se korunoval litevským králem, z diplomatických důvodů daroval Skalvu a Nadruvu livonskému řádu), tedy k místním jménům tohoto území, jež bylo po dlouhou dobu izolováno. Zde se výrazem Pruská Litva podmíněně označuje jižní část Malé Litvy, která po Versailleské mírové smlouvě (1919) nebyla připojena k Litvě, ačkoli zástupci Národní rady Pruské Litvy takový požadavek vznesli (roku 1923 bylo získáno zpět pouze Klaipėdské území). Toto území, které nás zajímá, se rozkládá jihozápadně od Němenu až k řekám Deimena a Alnė na západě a na jihu až ke Geldapė. Podle historiků a dalších badatelů bylo až do moru (počátku 18. století) hustě osídleno Litevci (Lietuvininkai) a již v 16. století zde vznikly litevské správní okresy a farnosti. Přestože jádrem litevských zemí bylo právě uvedené území, Litevci žili také dále na západ, za okresy Labguva a Vėluva — v okolí Fišhauzenu (Žuvininkai), Ylavy, Královce a jižně odtud. Pro tento přehled bylo vybráno území okresů Pakalnė (neboli Lankos), Tilžė, Ragainė, Labguva, Pilkalnis, Įsrutis, Gumbinė, Stalupėnai, Vėluva, Darkiemis a Geldapė; oikonyma, tedy názvy obydlených míst s odvozovacími sufixy (asi 350 názvů), se podařilo vybrat ze seznamu názvů obydlených míst V. Kalvaičise (srov. Kalwaitis W. Lietuwiszkų Wardų Klėtele. Tilžė, 1910). Místními jmény této oblasti, a zejména západní části Malé Litvy, se zabývala řada badatelů: F. Kuršaitis, K. Būga, J. Gerulis, A. Salys, V. Mažiulis,

¹ Viz Pakarklis P. Mažoji Lietuva vokiečių mokslo šviesoje. Kaunas, 1935; Vileišis V. Tautiniai santykiai Maž. Lietuvoje. Kaunas, 1935. S. 55—109; Jonynas I. Iš Mažosios Lietuvos istorijos. Kaunas, 1933; Matulevičius A. Mažoji Lietuva XVIII amžiuje. Vilnius, 1989. S. 3—24 aj.

² Viz Matulevičius A. Cit. dílo. S. 8,25,28—38; Valsonokas R. Klaipėdos problema. Klaipėda, 1932. S. 5; Vileišis V. Cit. dílo. S. 121.

74

Br. Savukynas, Z. Zinkevičius, zahraniční badatelé – M. Teppens, A. Bezzenberger, J. Otrębski, W. Fenzlau, R. Trautmann, F. Tetzner a mnozí další – věnovali značnou pozornost litevštině a pruštině těchto zemí, etymologii názvů jednotlivých míst i hledání a určování hranic prusko-litevských kmenů³. Oikonymie tohoto území nebyla dosud z hlediska tvoření zkoumána šířeji ani podrobněji. Proto se zde pokoušíme z hlediska tvoření podat přehled oikonymie jižní části Malé Litvy a vymezit sufixy užívané při derivaci, přičemž je porovnáváme s údaji z území Litvy.

Ačkoli údaje v uvedeném seznamu V. Kalvaičise odrážejí pozdní stav, který se ustálil po moru (protože po vylidnění vesnic morem zanikla značná část těchto vesnic i jejich názvů), je třeba se domnívat, že dochovaná jména zůstala nezměněna. V hranicích okresů uváděných V. Kalvaičisem se tedy vyskytují tato oikonymická sufixy: -išk- (-iška, -iškas, -iškė, -iškiai), -ėnai, -(i)ininkai (-enin­kai), -ėliai, -ėliai, -ynai, -inė, -ynė, -ava, -ija, -otai aj.

Nejproduktivnější je zde sufix -išk- a jeho odvozeniny:

a) -iška: Lauk-iška⁴ (a také Laukiškoji) (Lbg)⁵: osobní jméno (=příjmení) Laukas, Laukys⁶;

b) -iškas. Od osobních jmen: Kraup-iškas (Lbg): Kraupys; Málv-iškas (a také Málv-iškiai) (Plkn): *Malvys, *Malvas, srov. Málvicas; Nán-iškas, zaniklá obec (Įs): Nanýs;

c) -iškė. Od osobních jmen: Bubl-iškė (a také Baubl-iškė) (Tlž): Bublýs, Bublỹs (a také Baublỹs); Švendr-iškė (Tlž): Švėndra, Švėndras, Švendrỹs;

d) -iškiai. Od osobních jmen: Al-iškiai, zaniklá obec (Įs): Ális; Ašm-iškiai (Rg): Ašmỹs; Audin-iškiai (Drk): Aũdinas; Blūd-iškiai (nebo Blud-iškiai) (Rg): Blãūdžius (a také Bludžius); Būdel-iškiai (Pak): Būdėlis; Butk-iškiai (Rg): Bùtkus; Bitėn-iškiai (Pak): Bitėnas (srov. vesnice Bitėnai) (Rg); Ceid-iškiai (Rg): *Ceida, srov. Čeidà; Daugel-iškiai (Stlp): Daugėlà; Dervel-iškiai (Šlu): Dervėlis; Doc-iškiai (Tlž): Dõcis, Docỹs; *Drūt-iškiai (Drut-iškiai) (Gmb): Drūtỹs; Eígimin-iškiai (Plkn): *Eígiminas; Ensk-iškiai (Plkn): Enskis, Enskys; Gail-iškiai (Tlž): Gailius; Joger-iškiai (Geger-iškiai) (Tlž): *Jogeris, srov. Jėgeris; Gerk-iškiai (Gld): Gėrkė, Gerkis; Germin-iškiai (Stlp): *Germinas, srov. Gėrmanas, Gėrmonas; Gerv-iškiai (Gmb): Gėrvė; Gil-iškiai (Įs): Gilys; Gin-iškiai (Pak): Ginas; *Girait-iškiai (Girat-iškiai) (Pak): Giraitis (Giratis); Gober-iškiai (Plkn): Gõberas, Goberys; Griga-

³ A. Bezzenberger upozornil na tvoření složených místních jmen této oblasti, tj. na druhé členy složených oikonym, a na základě komponentů -kehmen a -keim, -kallen a -garben, -uppen a -ape určil, která místa Malé Litvy obývali Prusové a Litevci, a stanovil jejich hranice.

⁴ Pravopis místních jmen je rekonstruován podle současných grafických znaků.

⁵ Zkratky okresů: Drk — Darkiemis, Gld — Geldapė, Gmb — Gumbinė, Įs — Įsrutis, Lbg — Labguva, Pak — Pakalnė, Plkn — Pilkalnis, Rg — Ragainė, Stlp — Stalupėnai, Šlu — Šilutė, Tlž — Tilžė, Vėl — Vėluva.

⁶ Osobní jména (příjmení) jsou většinou uváděna podle „Lietuvių pavardžių žodyno“. T. 1—2, V., 1985; 1989 nebo ze seznamu příjmení V. Kalvaičise (viz cit. dílo, s. 7—20).

75

-iškiai (Stlp): Grigaliai; Grobl-iškiai (Gld): Groblūs; Grut-iškiai (Pak): Grutą; Gulbin-iškiai (Gld): Gulbinas; Gumbel-iškiai (Pak): Gumbėlis; Jautel-iškiai (Rg): *Jautelis, srov. Jautus; Jevon-iškiai (Drk): *Jevonis, srov. Jevanáuskas, Jevainius; Jod-iškiai (Juod-iškiai) (Šlu): Jodys, Juodýs; Jukn-iškiai (Gmb): Juknys; Jurd-iškiai (Gld): Jurdýs; Kalak-iškiai (Plkn): *Kalakas, srov. Kalakáuskas; Kaplan-iškiai (Pak): Káplanas; *Karun-iškiai (Karun-iškiai) (Plkn): Karúnas; Kaukol-iškiai (Pak): Kaukolas; Keler-iškiai (Tlž): Kėleris; Kiaun-iškiai (Is): Kiáunė; Kili-iškiai (Šlu): Kilius; Klaus-iškiai (Tlž): Klausas, Klausą; *Kolait-iškiai (Kolat-iškiai) (Drk): Koláitis (Kolata, Kolatis); Kol-iškiai (Is): Kólis, Kolūs, srov. pr. osobní jméno Cale; Koš-iškiai (Drk): Košis, Košūs; Kragel-iškiai (Rg): *Kragelis, srov. Krágas; Krakon-iškiai (Rg): *Krakonas, srov. Krakūnas; Krok-iškiai (Tlž): Krókas; Kup-iškiai (Rg): Kùpas; Kyrel-iškiai (Šlu): *Kurelis, srov. Kirelis; Labav-iškiai (Drk): *Labavas, srov. Labavičius, Labaitis; Len kon-iškiai (Stlp): *Lenkonas, srov. Lenkynas; Liepin-iškiai (Pak): Liepinis, Liepinys; Linav-iškiai (Gld): *Linavas, srov. Linuvaitis; Link-iškiai (Gld): Linkys; Luk-iškiai (Šlu): Lukys; *Makūn-iškiai (Makun-iškiai) (Gld): Makūnas; Mart-iškiai (Gld): *Martas, *Martys, srov. kr. v. Martýnas; Medun-iškiai (Drk): *Medunas, srov. Medunėckas; *Miegūn-iškiai (Miegun-iškiai) (Gmb): *Miegūnas, srov. Miegínis, Méginas a podobně; Norvil-iškiai (Rg): Nórvila, Norvilas; Nurn-iškiai (Rg): Nurna; Paulik-iškiai (Stlp): Paulikas; *Perkūn-iškiai (Perkun-iškiai) (Is): Perkūnas; Piet-iškiai (Rg): *Pietys, srov. Pietaitis; Platen-iškiai (Is): Plátenas, srov. Plátas; Plav-iškiai (Gld): Plavas; Pleik-iškiai (Tlž): Pleikys, Pleikūs; Povel-iškiai (Is): Povelis; *Prūs-iškiai (Prus-iškiai) (Gmb): Prūsas, etn. Prūs; *Samol-iškiai (Samol-iškiai) (Plkn): Samúolis (Samolis); Šutil-iškiai (Pak): Šutilas; Sumon-iškiai: *Sumonas, srov. Šimonas; Šarv-iškiai (Drk): Šarva; Šuk-iškiai (Tlž): Šukis, Šukūs; Šliken-iškiai (Stlp): *Šlikenas, srov. Šlikas, Šlikys; Tamov-iškiai (Is): *Tamovas, srov. Tamavičius; Taukin-iškiai (Stlp): Taukis, Taukinas; Tolmin-iškiai (Gld): *Tolminas, srov. Tolmynas; Tun-iškiai (Gld): *Tūnus, srov. Tūnaitis; Vaineik-iškiai (Stlp): Vaineikis; Valel-iškiai (Gmb): Valėlė; Verdel-iškiai (Plkn): *Verdelis; Vėderait-iškiai (Vederait-iškiai) (Rg): Vėderaitis; Venslov-iškiai (Rg): Venšlovas; Vilker-iškiai (Rg): *Vilkeras; Vulv-iškiai (Šlu): srov. Vùlfas; Vyc-iškiai (Pak): *Vycius, *Vycas, srov. Vyčas; Žil-iškiai (Plkn): Žilis; Žynel-iškiai (Pak): Žynėlis aj.; z hydronymhydronym⁷ a dalších místních názvů: Akmen-iškiai (Rg): Akmenys, řeka Akmenis (Rg); Algav-iškiai (něm. Algaischken) (Pak): řeka Algà (Rg); Blind-iškiai (Gld): řeka Blindė (Gld); Eimen-iškiai (Plkn, Stlp): řeka Eimenys (Plkn); *Mielav-iškiai (Melav-iškiai) (Lbg): řeka Mielava (Lbg); Ragav-iškiai (Drk), srov. řeka Ragavė (Drk), dále srov. pruské místní jméno Ragow, Ragaw (Ylava); Šilup-iškiai (Rg): *Šilupė; z apelativ, názvů míst: Dvarel-iškiai

⁷ Hydronymy jsou pro srovnání převzaty ze seznamu hydronym V. Kalvaičio (viz K a l w a i t i s W. Min. veik. P. 68—72) a z publikace V. Peteraitise „Mažoji Lietuva ir Tvanksta“ (Vilnius, 1992. P. 402—412).

76

(Pak): dvorce; Eglyn-iškiai (Gld): jedlový les (<smrk); Erub-iškiai (Plkn): erubė nářeč. „jerubė“; Ežer-iškiai (Drk): jezero; Girel-iškiai (Plkn): girėlė zdrob. (<les); Kalnel-iškiai (Plkn): kalnelis zdrob. (<hora); Kalniškiai (Plkn): hora; Laukel-iškiai (Plkn): laukėlis zdrob. (<pole), srov. však osobní jméno Laukelis; Naudvar-iškiai (Tlž): *naudvaris<nový panský dvůr; Pervalkiškiai (Pak): pérvalka, pérvalkas; Šilel-iškiai (Rg): šilėlis zdrob. (<les); Trak-iškiai (Gld): trākas a další.

Slovotvorné útvary s příponou -išk- tvoří asi 40% příponových odvozenin v tomto teritoriu a jsou rozšířeny po celém území Pruské Litvy: na západě se hranice těchto odvozenin shoduje se západní hranicí Pruské Litvy, tj. vede okresy Labguva a Vėluva; na jihozápadě se objevují ještě v okresech Girdavõs a Ungurõs⁸, takže překračují hranici vymezenou Būgou-Cenbergerisem a dokonce i hranici prusko-litevských hydronym podle V. Peteraitise; dále na západ od okresů Labguva–Vėluva–Girdavõs nebyly oikonymické názvy s příponou -išk- zaznamenány. V Litvě patří přípony s -išk- k nejproduktivnějším; jejich odvozeniny jsou rozšířeny po celém území Litvy⁹ a s Pruskou Litvou tvoří souvislou, nepřerušenou oblast.

Druhou nejpočetněji zastoupenou příponou v Pruské Litvě je přípona -ėnai (asi 17%). Stejně jako v Litvě¹⁰ se odvozeniny s touto příponou tvoří převážně z hydronym a apelativních názvů míst. Z hydronymhydronym: Alksnup-ėnai (Plk): Alksnupė (Plkn); Anglup-ėnai (Gld): Anglupė (Gld); Ant-šiekštup-ėnai (Plkn), srov. Šiekštupė (Stlp) – zároveň jde o předponové odvození; Ant-būdūp-ėnai (Plkn), srov. Būdūpė (Plkn), ves. Būdūpėnai (Plkn) – zároveň jde o předponové odvození; Aukštup-ėnai (Plkn): *Aukštupė, srov. Aūkštupė (Gmb); Aūlav-ėnai spis. (Įs): Aula (Įs); Bamb-ėnai (Rg): Bambė, rybník; Blindup-ėnai (Rg): Blind-upė (Blindė) (Rg); Brakup-ėnai (Brok-up-ėnai) (Gmb): Brākupė (Gmb); Būdūp-ėnai (Rg, Plkn): Būdūpė (Rg); Draugup-ėnai (Plkn): Draūgupė (Plkn); Elksnup-ėnai (Lbg): Elksnupė (Elksnė) (Lbg); Gailup-ėnai (Gmb): Gailupė (Gmb); Juodup-ėnai (Plkn): Juodupė (Plkn); Kirsnup-ėnai (Rg): Kirsnupė (Rg); Klampup-ėnai (Gmb): Klampupis, Klampupė (Gmb); Lauk-upėnai (Stlp): Laukupė (Stlp); Orup-ėnai (Plkn): Orupė (Plkn); Osup-ėnai (Pak): *Osupė, srov. Ōsa (Pak); Pilup-ėnai (Įs, Stlp): Pilupė (Stlp); Platup-ėnai (Lbg): Plātupė (Lbg); Ragup-ėnai (Plkn): Rāgupė (Plkn); Rūdup-ėnai (Gmb): Rūdupė (Gmb); Skardup-ėnai (Plkn, Rg, Gmb): Skardupė (Įs, Gmb); Sk erstup-ėnai (Drk): Skerstupė (Drk); Stālup-ėnai měst. (Stlp): Stālupė (Stālė) (Stlp); Stonup-ėnai (Rg): *Stonupė (Stōnė) (Rg); Strij-ėnai (Įs): Strijus (Įs); *Šiekštup-ėnai (Šekštup-ėnai) (Stlp): Šiekštupė, Šėkštupė (Stlp); Šilup-ėnai (Stlp): Šilupė (Stlp); Taurup-ėnai (Drk): Taurupė (Drk); Taurut-ėnai (Tlž): Taurutė (Tlž); Vorup-ėnai (Varup-ėnai?) (Plkn): Vōtupė (Plkn); Verksnup-ėnai (Rg): Verksnupė (Rg); Vinkšnup-ėnai

⁸ Údaje o těchto a dalších okresech, které již ležely za hranicemi tradiční Malé Litvy, jsou převzaty z publikace „Die Gemeinden und Gutsbezirke der Provinz Preussen“ (Berlin, 1874).

⁹ Srov. Razmukaitė M. Būdingesnes Lietuvos TSR oikonimų darybos priesagos. — Lietuvos TSR MA darbai. A serija. 1989. T. 3. P. 139—141.

¹⁰ Viz Razmukaitė M. Min.str. P. 139, 145.

77

(Rg): Vinkšnupė (Rg); Vorup-enai (Gmb): Vōrupe (Gmb); Žąsup-enai (Rg): Žąsupė (Rg); Žirgup-enai bk. (Gmb): Žirgupe (Gmb); Žiurkup-enai (Gmb): Žiurkupė (Gmb); Žvejup-enai (Stlp): Žvejupė (Stlp); z jiných místních jmen (oikonym): Gerušk-enai (Gmb): Geruškiai ves (Gmb); Kraupišk-enai (Rg): Kraupiškas ves (Rg); Tarpup-enai (Įs, Stlp): Tarpupiai ves (Stlp) (srov. však apelativum tarpupis „místo mezi řekami“); z apelativ, názvů míst¹¹: Sod-enai (Drk): sodas; sodà „vesnice“; Šil-enai ves (Plkn): šilas (srov. však osobní jméno Šilėnas); Trak-enai (Rg): trākas (srov. však trakēnas „obyvatel šílenců“); Užup-enai (Gld, Gmb): užupė, užupis „místo za řekou“.

Část oikonym s formantem -enai nemusí být odvozeninami, nýbrž může jít o tvary pluralia tantum. Jde především o oikonyma související s osobními jmény: Bylenai (Gld), srov. Bylà; Degėnai (Rg), srov. Degė; Dakėnai (Gld): *Dakėnas, srov. Dakėnaitis; Dop-enai (Stlp), srov. Dop-aitis; Jogelenai (Gmb), srov. Jogela; Karalėnai (Įs), srov. Karalius; Kubilėnai (Rg), srov. Kubilius; Lapėnai (Įs): Lapėnas; Lengvėnai (Stlp), srov. Lengvỹs, Lengvinas; Kvietkėnai (Gmb), srov. Kvietkus, Kvietkis; Rogainenai (Stlp), srov. Roga, *Rogainis (srov. však osobní jméno Rogainiai ves (Pak)) aj.

Rozloha výskytu oikonym s touto příponou v Pruské Litvě se shoduje s rozlohou derivátů na -iš-: vydáme-li se však na západ od linie tvořené hranicí okresů Labguva–Vėluva–Girdava, narazíme na poměrně početná oikonyma s -enai (něm. -ehnen, -öhnen) v celé oblasti obývané Litevci¹² (v okolí Žuvininků, Královce, Šventapilė, Ylavy, Rōmuvy a ještě jižněji — v okolí Brāneva a Kęntšinu; jižně od okresů Ungura–Geldāpė nejsou doložena). V Litvě je tato přípona u odvozenin od hydronym rozšířena především na území Žemaitska a v jihozápadní části Litvy¹³.

Další výraznější oikonymickou příponou je -ynai (~14%). Část oikonym s touto příponou nemusí být odvozena příponou -ynai, nýbrž může jít o formy pluralia tantum vytvořené z hromadných apelativ. Přesto je v této oblasti nápadná obliba oikonym s formantem -ynai. To samozřejmě umožňuje domnívat se, že -ynai je v Pruské Litvě také derivační součástí oikonym. Většinou jde o místní názvy spojené s apelativními lexémy: Apuokynai (Plkn): apuokas; Aukšteglynai (Šlu): *aukštaglė „vysoký smrk“; Ąžuolynai bk. (Rg): ąžuolas; Beržynai (Rg): béržas; Blendynai (Rg): blendìs „blenda“; Brekštynai (Rg): brekštė (srov. též příjmení Brekštys); Ežerynai (Drk): ėžeras (srov. též příjmení Ežerys); Gandr-ynai (Įs): gandras (srov. též příjmení Gandras); Guobynai (Pak): guoba (srov. též příjmení Goba); Juodeglynai (Plk): juodeglė; Kadagynai (Lbg): kadagỹs; Kanapynai (Gmb): kanāpė; Karklynai (Stlp)

¹¹ Oikonyma na -enai (a také na -(i)ininkai (-eninkai)) nemusí být odvozeninami s příponou, nýbrž oikonymy pluralia tantum vytvořenými z apelativ nebo označení osob a obyvatel tvořených příponami.

¹² Srov. „Die Gemeinden und Gutsbezirke.“ Starší prameny ze 14., 15. a 16. století však ukazují, že zde byla pruská přípona -ein (viz Gerullis G. Die altpreussischen Ortsnamen. Berlin und Leipzig. 1922).

¹³ Viz Razmukaitė M. cit. článek, s. 144 (mapa).

78

: kaŕklas; Kelmynai (Pak): kėlmas; Kermušynai (Drk): kermušė „medvědí česnek“; Klevynai (Drk): klėvas; Lendr-ynai (Gmb): léndre „rákos“ (srov. osobní jméno Nendrynas); Notrynai (Drk): notrė „kopřiva“; Pušynai (Plkn): pušis; Samanynai (Gld): sāmana; Serpenty-nai (Lbg): serpentà „rybíz“; Skirp-stynai (Is): skiṙpstas „lýkovec“ (srov. však osobní jméno Skirpstas); Skrobl-y-nai (Gmb): skrōblas (srov. však osobní jména Skroblà, Skroblỹs); Skruzdy-nai (Lbg): skruzdė; Smilgy-nai (Lbg): smilga; Šilynai (Gld): šilas; Vabaly-nai (Drk): vabalas (srov. však osobní jméno Vabalas); Vanagy-nai (Gld): vā-nagas (srov. však osobní jméno Vānagas); Vinkšnynai (Rg): vinkšna; Žabynai (Drk): žābas (žabynas); Žvirbl-ynai (Plkn, Rg): žōrblis (srov. však osobní jméno Žvirblis) aj.

Část oikonym tohoto typu lze spojovat s osobními jmény: Dobly-nai (Pak): Doblys (Duoblỹs), Egertynai (Plk): Ėgertas; Grobynai (Drk): Grobas; Kragynai (Gdl): Krāgas; Krušynai (Drk): Krušius, Krušà, srov. Krušaitis; Lopynai (Drk): Lōpas; Pagely-nai (Is): Pagelas; Pendry-nai (Gmb): Pendrius; Raukutynai (Tlž): Raukutis; Skerdynai (Is): Skerdys; Šeržanty-nai (Lbg): Šeržantas; Valdynai (Lbg): Valdžius, srov. Valdaitis; Vanagynai (Gld): Vānagas; Varžynai (Pak): Varžys, Varžius (srov. však ř. Váržė (Pak)); Vilmantynai (Rg): Vilmantas; Visbary-nai (Plkn): Višbaras; Ir-mantynai (Is): *Imantas; Žygmantynai (Žygmantynai) (Is): *Žygmantas, Žygmantas, srov. Žignantas, v. Žigimantas aj.

Jiná oikonyma s formantem -ynai mají také jednoslovné protějšky v osobních jménech: Jonynai (Rg): Jonynas; Palentynai (Rg): Palentynas; Pyragynai ves (Is): Pyragynas; Šudynai (Tlž): *Šudynas, srov. Šudynaitis aj.

Oikonyma na -ynai jsou doložena nejen v tradiční oblasti Pruské Litvy; zvláště hojná jsou také v západní, „pruské“ části území; rozšířila se i jižně od „potsdamské“ linie — v okolí Rešelu, Kęntšinu a Olštýna. V Litvě je doloženo jen málo oikonym s formantem -ynai — několik v okolí Prienů, Alytusu a Marijampolė, avšak souvislá oblast výskytu zde není.

Významnější je v této oblasti také přípona -(i)ininkai (-enininkai) (asi 8,5%). Jde především o oikonyma spojovaná s hydronymy a apelativy. Oikonyma odvozená od hydronym: Akel-ninkai (Šlu): Akėlė ř. (Šlu); Arg-eninkai (Tlž): Argà ř. (Tlž); Os-ininkai (Pak): Ōsa ř. (Pak); Tovėl-ninkai (Pak): Tovėlė ř. (Pak); Versm-eninkai (Plkn): *Versmė, srov. Versmėlė ř. (Plkn); z apelativních názvů míst, fyziografických, geobotanických a podobných termínů: Beržt-ininkai (Tlž): béržta „březová půda, místo, kde rostou břízy“; Būd-ininkai (Rg): būdà (srov. būdininkas „obyvatel būdy“)¹⁴; Egl-ininkai (Plkn): eglis, egliai „jalovec“; Ežer-ninkai (Lbg, Drk, Rg): ežeras (srov. ežerninkas „obyvatel oblasti bohaté na jezera; kopáč rybníků“); Gir-ininkai (Šlu): giria (srov. girininkas „lesník“ a osobní jméno Girininkas); Kaln-ininkai ves (Šlu): kalnas (srov. kalnininkas „obyvatel hor“); Kupst-ininkai (Tlž): kūpstas „drn“ (srov. kūpstininkas „obyvatel drnovišť“); Lank-ininkai (Rg): lankà (srov. lankininkas „obyvatel žijící v údolí, na louce“);

¹⁴ Viz poznámku 11.

79

Láuž-ininkai (Tlž): laužas „zchátralá chalupa, chatrč“; Pelk-ininkai (Vėl): pėlkė; Rag-ininkai (Šlu): rãgas „úzký výběžek pevniny zasahující do moře; poloostrov“; Sal-eninkai (Rg): salà (srov. příjmení Salininkas); Šil-ininkai (Plkn, Stlp): šilas (srov. šilininkas „obyvatel borového lesa“); Trak-ininkai (Pak, Tlž): trākas; Ving-ininkai (Gmb): vingis (srov. také příjmení Vingis); Vyp-ininkai (Įs): srov. (?) pr. wipis „větev“; Virž-ininkai (Įs): viržis, viržiai „vřesoviště“; Žard-ininkai (Gld): žardis „ohrazené místo pro dobytek“; od přídavných jmen: Nauj-eninkai (Drk, Gld): naujas; Saus-ininkai (Pak): saūsas.

Další část oikonym s formantem -(i)ninkai, -eninkai) již nejsou odvozeniny, nýbrž plurálové formy apelativ s příponou, označujících obyvatele spojené s povoláním či činností, pluralia tantum: Avininkai (Gmb) < avininkas „pastýř ovcí, chovatel ovcí“; Dravininkai (Stlp) < drāvininkas „včelař“; Dūbininkai (Gld) < dūbininkas „kožešník“; Meškininkai (Gmb) < meškininkas „ten, kdo chová medvědy“; Lašininkai (Įs) < lašininkas „řezník“; Kartininkai (Tlž) < kārtininkas „rybář“ atd.

Je zajímavé, že oikonyma s -(i)ninkai, -eninkai jsou rozšířena po celé jižní části Malé Litvy a jejich západní a jihozápadní i jižní hranice rozšíření se shodují s hranicí prusko-litevských hydronym, kterou vymezil V. Petereitis. Oikonyma s touto příponou i její pruskou variantou -niken se však vyskytují také za touto hranicí: v okresech Fischhausen (Žuvininkai) a Friedland (Romuvõs); jižně od Goldapě nebyla zaznamenána. V Litvě nejsou odvozeniny tohoto typu početné; tato přípona je známa především v Klaipėdské oblasti a v povodí Neris a Nemunas (tj. od Ukmergė a Jonavy směrem na jih)¹⁵.

Další výraznější příponou oikonym v Pruské Litvě je -eliai, -ėliai. Většinou jde o oikonyma odvozená od jiných oikonym (toponymická zdrobnělá jména)¹⁶: Baltruš-ėliai (Rg): Baltrušiai (Rg); Dagut-ėliai (Plkn): Dagučiai (Plkn); Deges-ėliai (Stlp): Degesiai (Stlp); Drūčlauk-ėliai (Įs): Drūčlaukiai (Įs); Girn-ėliai (Gmb): Girniai (Gmb); Išdag-ėliai (Pak): Išdagiai (Pak); Jurbark-ėliai (Įs): Jurbarkas (Įs); Laukinink-ėliai (Rg): Laukininkai (Rg); Lazdyn-ėliai (Gmb): Lazdynai (Drk, Plk); Lenkinink-ėliai (Rg): Lenkininkai (Įs); Minkštym-ėliai (Gmb): Minkštymai (Gmb); Sakal-ėliai (Rg): Sakalai (Rg); Stubryk-ėliai (Drk): Stubrykai (Gmb); Šilen-ėliai (Plkn): Šilenai (Plkn); Tutl-ėliai (Rg): Tutliai (Rg); Varkav-ėliai (Įs): Varkavai (Įs); Vasok-ėliai (Plkn): Vasokai (Plkn); Vinkšnupen-ėliai (Rg): Vinkšnupėnai (Rg); Vežup-ėliai (Plkn): Vežupiai (Plkn); Vobul-ėliai (Rg): Vobuliai (Rg); kromě toho lze k jiným oikonymům přiřadit také následující názvy obydlených míst, které už nemají bezpříponové protějšky (snad zaniklé): Būd viet-ėliai (Stlp): *Būdviečiai (srov. příjmení Būd vietis); Draskyn-ėliai (Įs): *Draskiniai (srov. příjmení Draskinis); Jakšt-ėliai (Šlu): *Jakštai (srov. příjmení Jakštas); Krušyn-ėliai (Plkn): *Krušynai (srov. příjmení Krušinys); Maigūnišk-ėliai (Gmb): *Maigūniškiai; Razbainink-ėliai (Plkn): *Razbaininkai; Sodyn-ėliai (Gmb): *Sodynai; Kiaũš-ėliai:

15 Viz Razmukaitė M., cit. čl. S. 144.

16 Žr. Razmukaitė M., Lietuvos oikonimai, išvesti iš kitų oikonimų. — Lituanistica, 1991. Nr. 2(6). P. 53.

80

* Kiaušiai (srov. příjmení Kiaušis ir Kiaušiai k. (Plkn); Kubil-ėliai (Plkn): *Kubilai (srov. příjmení Kubilius); Būd-sed-ėliai (Gld): *Būdsedžiai; Malon-ėliai (Stlp): *Malonai; Užupėn-ėliai (Rg): *Užupėnai (<b. ž. užupėnai), srov. Užupėnai k. (Gmb); *Alkun-ėliai (Drk): *Alkynai (nebo apelativum alkūnas); Barag-ėliai (Plkn): *Baragai (nebo apelativum baragas „přístřešek na seno“, zdrobnělina baragelis); Gluosnyn-ėliai (Rg): *Gluosnynai (nebo apelativum gluosnynas) atd.

Oblast rozšíření oikonym s příponou -ėliai, -ėliai je v pruské Litvě užší než u přípony -(i)ninkai, tím spíše než u -išk-: omezuje se pouze na okresy bývalého Gumbinnenského kraje, zatímco v labguvském a wehlavském okresech bývalého Königsberského kraje nebyla oikonyma s těmito příponami zaznamenána; sporadicky se však vyskytují i na západ a na jih za hranicemi těchto okresů (v okresech Fischhausen, Königsberg, Šventāpio, Insterburg aj. — po jednom oikonymu s -ellen). V Litvě jsou deriváty tohoto typu rozšířeny po celém území a nevytvářejí samostatné areály¹⁷.

Z méně častých přípon na území pruské Litvy lze uvést -inė, -ynė, -ava (-avai), -ija aj.

Přípona -inė, jejíž odvozeniny od osobních jmen jsou v Litvě hojné, s výjimkou žemaitské a nejjižnější části Litvy¹⁸, není v pruské Litvě příliš produktivní (asi 3%). Její odvozeniny se vyskytují v ještě užší oblasti než u přípon -ėliai, -ėliai (západní hranice se shoduje, na jihu sahá až k okresu Goldapě): od osobních jmen: Blėk-inė (Rg): příjmení Blėka, Blėkius; Dišer-inė (Pak): příjmení *Dišeris, srov. příjmení Dišeraitis; Draugansk-inė (Tlž): příjmení *Drauganskas, -is, srov. příjmení Draugėlis, Draugalis; Gud-inė (Gmb): příjmení Gūdas; Gumb-inė (Gmb): příjmení Gumbis; Skirpšt-inė (Pak): příjmení Skirpštas (nebo apelativum skirpštas „rostlina z čeledi jilmovitých“); Šanc-inė (Tlž): příjmení *Šantys (srov. Šankys a Šanta); Šeir-inė (Rg): příjmení Šeirys; od apelativ: Ang-inė (Įs): angis; Obuol-inė (Pak): obuolys, obuoliai; Žiezdr-inė (Pak): žiezdras „štěrk“ (srov. však příjmení Žiezdryš) aj.

V současnosti je těžké říci, zda se odvozeniny s příponou -inė vyskytovaly i dále na západ a jih od uvedené hranice, dokud nebude prozkoumána celá západní část území oikonym zaznamenaných v německých pramenech s formanty -innen, -in-, neboť tento zápis může odpovídat příponám jak -inė, tak -inas. Jisté je pouze to, že oikonyma s -in- se vyskytovala i jižně od okresů Ungurōs a Goldapě, tj. v okolí Olecka. Západně za uvedenou hranicí nebyla oikonyma s -in- zaznamenána.

Jednotlivá oikonyma byla zaznamenána také s jinými příponami: -ynė: Akmenynė (Stlp): apelativum akmuo > akmenynė; Jovar-ynė (Tlž): apelativum jóvaras > jovarūnė; Paucak-ynė (Plkn): rodové jméno *Paucakys, srov. příjmení Pautelis, Pautenis aj.; Varl-ynė (Plkn): apelativum varlė > varlynė. Je ovšem možné, že tato oikonyma nejsou odvozena příponou -ynė, nýbrž jde o obecná jména hromadného významu, která se změnila v oikonyma.

-(i)ava (-uva): Tepl-iavà (Vėl), srov. pruské místní názvy Tape, Tape-law-ke¹⁹, Vėl-uva

¹⁷ Viz R a z m u k a i t ė M., cit. čl. S. 59.

¹⁸ Srov. R a z m u k a i t ė M., Charakteristické slovotvorné přípony oikonym Litevské SSR. S. 142.

¹⁹ K těmto výkladům srov. G e r u l l i s G. cit. dílo. S. 181 a 189.

81

(Znovu), srov. pr. osobní jméno Welle¹⁹, litev. Vėlius, Vėlȳs;

-ija: Šeper-ija (Rg): příjmení Šeperys; Varm-ija (Pak): příjmení Vārna, Vārnas nebo obecné podst. vārna, vārnas;

-ainė: Rag-ainė městys (Rg): obecné podst. rāgas „špičatý výběžek země zasahující do moře; poloostrov…; roh“;

-ena: Kalv-ena (Tlž): obecné podst. kālvīs nebo kālvė.

-otai: Argel-otai (Pak): *Argelė řeka, srov. Argà řeka.

-ujai: Kaln-ujai (Tlž): obecné podst. kālnas nebo *kalnūjis.

Shrneme-li poznámky o výraznějších oikonýmických příponách Pruské Litvy, je třeba říci, že některé přípony a jejich rozšíření tvoří souvislou oblast s příponami rozšířenými v Litvě nebo v jejích západních a jihozápadních areálech (-iškiai, -ėnai, -inė), jiné naopak vyznačují výjimečnost Pruské Litvy (větší koncentrace oikoným s -ininkai, -ėliai, -ėliai a rozšíření a produktivita oikoným s -ynai).

NĚKOLIK POZNÁMEK O SUFIXÁLNÍCH TVAROVÁNÍCH MÍSTNÍCH JMEN V PRUSKO-LITEVSKU

Shrnutí

Článek pojednává o místních jménech jižní části Malé Litvy (Pruské Litvy) tvořených příponami (formanty) v okresech Dárklemis (Darkehmen), Geldāpė (Goldap), Gumbinė (Gumbinnen), Įsrutis (Insterburg), Labguvà (Labiau), Pakalnė (Niederung), Pilkānis (Pillkallen), Ragainė (Ragnit), Stālupėnai (Stallupönen), Tilžė (Tilsit) a Vėluva (Wehlau).

Materiál byl shromážděn ze seznamu místních jmen W. Kalwaitise (Kalwaitis W. Lietuwiškų Wardų Klėtele. Tilžėje 1910 m. S. 24—67). Z výše uvedených okresů bylo shromážděno přibližně 400 místních jmen odvozených příponami (řada je uspořádána podle produktivity derivátů) -išk- (-iškiai, -iškė, -iškas, -iška), -ėnai, -ynai, -(i)ninkai (-enin kai), -ėliai, -ėliai, -inė, -ynė, -ava (-uva) aj.

Je třeba poznamenat, že principy tvoření místních jmen pomocí přípon v této části Malé Litvy se v mnoha případech neliší od principů tvoření místních jmen na západním, respektive jihozápadním okraji Litvy. Pomocí přípony -išk- se zde místní jména tvoří většinou z osobních jmen, zatímco pomocí -ėnai z názvů vodních toků. Místní jména s formanty -ynai a -(i)ninkai (-enin kai) vykazují specifičtější regionální způsob tvoření.

82