ZAKLÁDÁNÍ VE SLOŽITÝCH PODMÍNKÁCH
Doc. D . Ing Hynek Lahu a
Os a a 2024
Cíle předmě u yjádřené dosaženými do ednos mi a kompe encemi
Absol en by měl na hnou a posoudi základo é kons ukce e složi ých geo echnických
podmínkách (poddolo aná území, sesu ná území, na neúnosných základo ých půdách apod.)
Absol o áním předmě u posluchač nabude znalos í, k e é mu zajis í dos a ečnou základní o ien aci
p oblema ice, k e é jsou nezby né p o jeho samos a nou p ak ickou p áci, oz íjení las ních
odbo ných pozna ků i další jejich p ohlubo ání samos udiem odbo né li e a u y.
Ano ace
Předmě na azuje na základní s udium p oblema iky zakládání s a eb a ozšiřuje získané znalos i
oblas ech hlubinného zakládání, zejm. při aplikaci pilo o ých základů. K omě echnologie
pilo o ání obsahuje ozšířené pozna ky z oblas i na ho ání pilo podle 1. a 2. mezního s a u,
p oblema iku skupino ých pilo a pilo o ých oš ů. K omě ěch o o ázek oz íjí pozna ky z oblas i
zlepšo ání las nos í zemin, zakládání sesu ných územích, p oblema iky zakládání na násypech a
od alech, če ně me odik zjišťo ání mechanických las nos í ěch o ma e iálů.
Dopo učená li e a u a:
[1] MASOPUST, J. V ané pilo y. P aha: Čeněk a Ježek, 1994, 263 s.
[2] MASOPUST, J. Na ho ání základo ých a pažících kons ukcí, pří učka k ČSN EN 1997.
P aha: In o mační cen um ČKAIT s. .o., 2012, 220 s., ISBN 978-80-87438-31-2
[3] MASOPUST, J. Speciální zakládání s a eb, 1. díl. B no: Akademické naklada els í
CERM, s. .o., 2004, 141 s.
[4] MASOPUST, J. Speciální zakládání s a eb, 2. díl. B no: Akademické naklada els í
CERM, s. .o., 2006, 150 s.
[5] MASOPUST, J. a kol. Rizika p ací speciálního zakládání s a eb. P aha: In o mační cen um
ČKAIT s. .o., 2011, 136 s.
[6] HULLA, J. a kol. Zakladanie s a ieb. B a isla a: ALFA, 1987, 456 s. ISBN 063-564-87.
[7] TURČEK, P. a kol. Zakládání s a eb. B a isla a: JAGA, 2005, 302 s. ISBN 80-8076-032-3.
[8] ČSN EN 1997-1. Na ho ání geo echnických kons ukcí – čás 1: Obecná p a idla. P aha:
ČNI, 2006, 138 s.
[9] ČSN 730039. Na ho ání objek ů na poddolo aném území. P aha: ÚNMZ, 2015, 64 s.
[10] ČSN EN 1997-2. Na ho ání geo echnických kons ukcí – čás 2: P ůzkum a zkoušení
základo é půdy. P aha: ČNI, 2008, 152 s.
[11] ČSN 1004. Na ho ání základo ých kons ukcí – S ano ení požada ků p o ýpoče ní
me ody. P aha: ČAS, 2020, 64 s.
[12] ČSN EN 1536. P o ádění speciálních geo echnických p ací – V ané pilo y. P aha: ÚNMZ,
2016, 76 s.
[13] ČSN EN 1537. P o ádění speciálních geo echnických p ací – Injek o ané ho nino é ko y.
P aha: ÚNMZ, 2014, 48 s.
[14] ČSN EN 1538. P o ádění speciálních geo echnických p ací – Podzemní s ěny. P aha: ÚNMZ,
2016, 48 s.
[15] ČSN EN 12699. P o ádění speciálních geo echnických p ací – Ražené pilo y. P aha: ÚNMZ,
2016, 68 s.
[16] ČSN EN 12699. P o ádění speciálních geo echnických p ací – Mik opilo y. P aha: ÚNMZ,
2016, 60 s.
[17] NESET, K. Vli y poddolo ání. P aha: SNTL, 1986, 344 s. ISBN 04-406-84.
Zakládání e složi ých podmínkách © 2024 by Hynek Lahu a is licensed unde CC BY-SA 4.0
Obsah
1. Ú od ........................................................................................................................... 1
2. Hlubinné základy – přehled ........................................................................................ 3
3. Vs upní údaje p o ná h základu a p oces ná hu .................................................... 15
4. Geo echnický p ůzkum, pomě y a ka ego ie ............................................................ 18
5. Sesu ná území ......................................................................................................... 25
6. Poddolo aná území .................................................................................................. 34
7. Výsypky, na ážky ..................................................................................................... 43
8. Zakládání e odě ..................................................................................................... 49
9. Pilo y a echnologie aných pilo ........................................................................... 57
10. In e akce pilo y a základo é půdy ............................................................................ 64
11. Únosnos osamělých s isle za ížených aných pilo ............................................. 73
12. Me ody analy ického s ano ení příčné únosnos i aných pilo ............................. 86
13. Mik opilo y ............................................................................................................... 96
14. Sklony s ahů s a ebních jam ................................................................................. 110
15. Ko y ...................................................................................................................... 115
16. Geo echnické na ho ání a Eu okód 7 ................................................................... 127
1
1. Ú od
Zakládání s a eb, klíčo á oblas geo echniky, se y íjí d ěma hla ními smě y. P ní se
zaměřuje na pos upné p ohlubo ání pozna ků o yzikálních p incipech in e akce mezi základo ou
půdou a s a ební kons ukcí. D uhý smě se sous ředí na echnologický pok ok, spojený s
ý ojem s ále so is iko anějších s ojů a aplikací chemie e s a ebnic í. Hnací silou ý oje je
přede ším d uhý smě , u čo aný snahou in es o ů a s a ebních i em o za ádění p og esi nějších
a e ek i nějších ý obních pos upů. P ní smě pak eaguje na echnologické ino ace a je jimi
mo i o án.
Obo zakládání s a eb zah nuje ná h, ealizaci a kon olu základů s a eb, če ně jejich
sanací a ekons ukcí. Důleži ou součás í jsou aké s a ební jámy, k e é mnohdy předs a ují
echnicky ná očnější úkol než samo ná ýs a ba základů z jejich dna. Součás í zakládání s a eb
jsou o něž me ody zlepšo ání las nos í základo é půdy, mode ní přís upy k zemním
kons ukcím a en i onmen álním s a bám.
Základy předs a ují nejspodnější čás s a by, k e á přenáší její za ížení na základo ou půdu.
Ta může bý ořena pří odními ho ninami a zeminami, nebo sedimen y zniklými čás ečně či
zcela lidskou činnos í. Tím o způsobem zakládání p opojuje s a bu s nejpři ozenějším s a ebním
ma e iálem, k e ým je půda. Základy se dělí na plošné a hlubinné. Plošné základy oznášejí
za ížení ze s a ební kons ukce na po řebnou plochu základo é půdy. Hlubinné základy přenášejí
za ížení z plošných základů do elké hloubky, má-li základo á půda ú o ni základo é spá y
nedos a ečnou únosnos nebo elkou s lači elnos , a dále případech, kdy se ím uše ří če pání
jinak nu né při zakládání pod hladinou ody.
Přes ože zakládání s a eb ychází z mode ních eo e ických pozna ků o yzikálních p incipech
cho ání základo é půdy a s a ebních kons ukcí, klíčo ou oli s ále h aje p ak ická zkušenos .
Tu o zkušenos lze získa pouze dlouhodobou p axí obo u a nelze ji plně předa či nah adi .
Současná me odologie zakládání s a eb se ozdělila do d ou hla ních smě ů. P ní z nich klade
dů az na ma ema ické modelo ání, k e é zah nuje přesné geome ické a y kons ukcí,
las nos i základo ých půd získané běžnými i speciálními zkouškami a yuží á kons i u i ní
z ahy, jež co nejlépe popisují cho ání kons ukce.
K ali a modelu se hodno í na základě komplexnos i a přesnos i kons i u i ních z ahů,
p o ože samo ná ýpoče ní me oda, zp a idla me oda konečných p ků (MKP), ob ykle
nepředs a uje zásadní p oblém. Klíčo ou ýz ou je šak získání hodných s upních pa ame ů
ýpoč u, zejména yzikálních las nos í základo ých půd. Ins umen ace po řebných zkoušek
bý á čas o echnicky ná očná nebo dokonce ne eálná. Ty o pa ame y se p o o zp a idla od ozují
nepřímými zkouškami, případně se s ano ují odbo ným odhadem, k e ý se šak ne ždy shoduje
s požada ky na přesnos „exak ního“ ýpoč u. Výsledky ako ého přís upu jsou p o o čas o
ne y ážené a mají spíše cha ak e pa ame ické s udie než přesné analýzy. D uhým, a ješ ě
zá ažnějším p oblémem oho o přís upu, je ob ížnos nebo p ak ická nemožnos ma ema ického
modelo ání echnologických e ek ů, k e é šak čas o h ají klíčo ou oli cho ání zejména u
speciálních základo ých kons ukcí. Přes ože en o přís up ykazuje u edené nedos a ky, zůs á á
nezby ný při řešení mimořádně složi ých a ozsáhlých s a ebních kons ukcí.
D uhý přís up klade dů az na p agma ický, inžený ský pohled, k e ý ychází z pozna ků
získaných měřením na s a bách a yuží á ela i ně jednoduchých eo e ických předpokladů,
například aplikace eo ie p užnos i na p užný polop os o p o modelo ání základo é půdy. Cílem
je iden i iko a klíčo é sou islos i, k e é zásadně o li ňují cho ání kons ukce, přičemž se
důsledně zohledňují echnologické li y. Výsledkem jsou čas o ůzné „koe icien y“, k e é slouží k
doplnění a zpřesnění jednoduchých zo ců a o nic. Ty o koe icien y šak y olá ají nedů ě u a
odmí ání ze s any zas ánců p ního, igo ózně eo e ického přís upu, k eří je po ažují za
„ne ědecké“. Ten o p agma ický přís up není hodný p o řešení a o ě složi ých kons ukcí, kde
2
by nezby ná zjednodušení byla již nepřija elná. Nicméně p o běžné úlohy posky uje ýsledky
s o na elné s ýsledky dosaženými p ní, eo e ič ější me odikou.
Budoucnos obo u p a děpodobně spočí á k i ickém p opojení obou přís upů. Ten o end lze
posledních le ech pozo o a příspě cích na specializo aných meziná odních kon e encích,
zejména ěch zaměřených na mono ema ické ok uhy.
Zakládání s a eb je i nadále íce empi ickou disciplínou než exak ní ědou, neboť úspěšný
ná h yžaduje znalos i z mechaniky zemin a inžený ské geologie, jejichž s upní da a jsou čas o
elmi p oměnli á. Teo e ický základ obo u oří u edené disciplíny, doplněné s a ební
mechanikou a naukou o kons ukcích s a eb. Ty o znalos i šak samy o sobě nes ačí.
Ná h základů yžaduje aké důkladnou znalos ma e iálů, zejména be onu a oceli, a zá o eň
schopnos zohledni echnologické aspek y ealizace. Klíčo ou oli h aje i ekonomické hledisko,
k e é o li ňuje olbu e ek i ního řešení. K op imálnímu ná hu ede p oces eliminace
ne hodných a ian na základě jasně de ino aných a ela i ně jednoduchých k i é ií. Ty o učební
ex y jsou zaměřeny na zakládání kons ukcí nebo zemních ěles p oblema ických podmínkách
jako jsou sesu ná a poddolo aná území, kons ukce e odním p os ředí, na ýsypkách apod.
doc. D . Ing. Hynek Lahu a
27.11.2024

3
2. Hlubinné základy
Hlubinné základy jsou p ky přenášející za ížení do únosnějších hlubších čás í základo é půdy.
Není jasně de ino aná, na ozdíl od plošných základů, základo á spá a, lze ho oři pouze o spodní čás i
hlubinného základu (např. pa a pilo y). Důleži é in o mace p o sp á ný ná h základu jsou:
• za ížení
• idealizo aný geologický p o il
• ma . model základů (o ázka únosnos i; in e akce)
D uhy hlubinného zakládání
a - pilo y; b - s udně; c - keson; d - podzemní s ěny [6].
4
ZAKLÁDÁNÍ NA STUDNÍCH
S udně jsou kons ukce álco i ého nebo h anolo i ého a u, nahoře i dole o e řené,
zapouš ěné do země podh abá áním (sys émy d apáků). Nejp e se zho o í s a ební jáma do ú o ně
hladiny podzemní ody; ní p ní čás s udně (ob a)). V p ůběhu spouš ění se pos upně plášť z yšuje
(b). Po dosáhnu í požado ané hloubky se ni řní p os o úplně nebo čás ečně yplní be onem (c).
V p axi max. do 70 m pod hladinou podzemní ody (H.P.V.).
Pos up ý oby s udňo ého základu
a – p ní p s enec; b – pos upné spouš ění a nadbe ono á ání; c – yplnění ni řního p os o u a uko ení nosné
kons ukce [7].
Z láš ní d uh jsou s udně ořící ob odo é s ěny objek ů. Vni řní p os o se ne yplní, ale účelně
yužije. Podzemní čás s udny se ybe onuje nad e énem a jako s udna se spus í do příslušné hloubky
(objek y če pacích s anic, ga áží i su e ény budo )
P aco ní pos up při s udňo i ém zakládání
a - zho o ení s udně na e énu; b - spouš ění; c - zabe ono ání dna; d - zho o ení základu [6].
Vhodnos : jemnoz nné a h uboz nné zeminy (podmínka: bez bal anů a dalších překážek – h ozba
náklonu s udně).
5
T a y pláš í e s islém řezu [7].
a – s kons an ní loušťkou s ěn; b – se sklonem nějšího po chu; c – s odskokem yplněným jílo i ou suspenzí
a – nejlepší s abili a, při ě ších hloubkách elké ření
b – ření se zmenší, p oblém smě u
c – nejlepší řešení
Dnes náh ada pilo o ým založením (mik opilo o á s ěna)
Spouš ění s udně
a – sp á ný pos up; b – špa ný pos up; c – spouš ění z os ů ku; d – z lešení [6].
6
spouš ění podh abá áním bři u ( j. klesání las ní ahou)
Technologické pos upy: □ z e énu
□ z lešení
□ z umělého os ů ku
S a ické řešení s udně
Podmínka 1 MS se řeší jako plošný základ:
d
R
A
WV
q
+
=
𝑉 – za ížení kons ukcí
𝐴 – plocha s udně
𝑊 – áha plné s udně
Hmo nos s udně 𝐺:
RTVG w+−
𝑉
𝑤 – z lak působící pouze na s udnu pod odou nebo H.P.V.
𝑇 – ření na pláš i s udně, předpokládá se kons an ní po celé ýšce s udně, hodno y:
měkký jíl 5 až 10 kPa
š ě ky a písky 35 kPa
𝑅 – odpo bři u: 𝑅 = 𝑅𝑏∙ 𝐴𝑏
𝑅𝑏 – únosnos na bři u (od 0,2 p o měkké jíly do 3 MPa p o š ě ky)
𝐴𝑏 – plocha bři u, přesněji jen jeho odo o né čás i
Namáhání k-ce s udně dle Bažan a 1973 [6].
1. e apa – s udně je ybe ono ána na plnou ýšku a bři zabořený zemině: o o s adium je
ozhodující p o dimenzaci bři u
při zakládání na odě
13
S abili a: zajiš ění ko ením, e knu ím nebo ozepřením. De o mace zhledem k uhos i základu budou
elmi malé.
Připojení základo é desky na podzemní s ěnu – ná oky na izolaci p os o pod H.P.V.
Připojení základo é desky na podzemní s ěnu
1 – podzemní s ěna; 2 – základo á deska; 3 – ýz už; 4 – ocelo á pásnice; 5 – cihly máčené do gumoas al u; 6 –
podklado ý be on; 7 – odící s ěna [7].
S a ický ná h únosnos i
Nejsou no ma i ní předpisy.
Usku ečnění za ěžo ací zkoušky na pokusné lamele.
Výpoče ní pos up podle Fe andona

+= siibd uhARR
(kN)
bcahRb+=

(kPa)
A
- plocha příčného řezu podzemní s ěny (m2)
b
R
- únosnos základo é půdy pod pa ou podz. s ěny (kPa)
u
- ob od podzemní s ěny (m)
h
- mocnos s y s ejných las nos í (m)
si
- mobilizo ané ření na pláš i podz. s ěny (kPa); abulka níže
ba,
- součini elé zá islé na úhlu ni řního ření; abulka níže

- objemo á íha zeminy (kNm-3)
c
- soud žnos zeminy (kPa)

14
Součini ele p o ýpoče únosnos i pod pa ou [6].
Únosnos na pláš i [6].
Pozn.: dolní limi p o F zeminy s yšší lhkos í nebo kyp é nesoud žné zeminy
ho ní limi p o F zeminy nad H.P.V. nebo ulehlé nesoud žné zeminy
(°) a b
5 0.45 6
10 1.4 7.4
15 2.3 8.3
20 3.9 10.6
25 6 13.4
30 9.2 16.2
35 14.8 20.8
40 22.1 25.8
45 33.6 37
50 69.1 57.8
Typ zeminy
si (kPa)
Měkká, o ganická hlína
2 ≈ 18
Rašelina
3.5 ≈ 6
Hlína plas ické konzis ence 3.5 ≈ 18
Měkký jíl 7 ≈ 23
Jíl s řední a nízké plas ici y 7 ≈ 39
T dý jíl, uhoplas ický jíl 18 ≈ 34
T dý p acho i ý jíl 28 ≈ 35
Písek hlini ý 35 ≈ 58
Písek hlini ý 23 ≈ 42
Písek se š ě kem 39 ≈ 116
Š ě k 58 ≈ 134
15
3. Vs upní údaje p o ná h základů a p oces ná hu
Při olbě zakládání je nu no analyzo a následující soubo podkladů:
1) In o mace o d uhu s a by, o působících za íženích a okolních s a bách
2) Geologický a geo echnický p ůzkum
3) Geomechanické las nos i základo é půdy
4) Z láš ní podmínky zakládání – poddolo aná území, sesu ná území, zá opo é oblas i, ýsypky,
p oseda é zeminy, o ganické zeminy, seismické oblas i apod.
Výsledný ná h ychází z analýzy izik a nejis o s upních da . Ná h by měl op imalizo a
echnické ekonomické požada ky a bý přede ším bezpečný.
Geo echnické pa ame y, k e é musíme zná p o ná h
P o ná h základů jsou u čující přede ším y o geo echnické pa ame y:
• objemo á hmo nos ( esp. objemo á íha)
• smyko á pe nos (úhel ni řního ření a soud žnos )
• de o mační las nos i (modul pře á nos i, součini el konsolidace, součini el pomě né
p oseda os i)
• p opus nos (koe icien il ace)
• objemo á s álos (lineá ní bob nání, bob nací laky, sm š i elnos )
Mezní s a y – Eu okód 7
P o každou geo echnickou ná ho ou si uaci se musí o ěři , že žádný z příslušných
mezních s a ů ak, jak je de ino án EN 1990:2002, není přek očen. Mezní s a y se mohou
ysky nou buď základo é půdě nebo kons ukci nebo k nim může dojí kombino aným
po ušením kons ukce a základo é půdy.
Mezní s a po ušení
• z á a o no áhy kons ukce nebo základo é půdy, u ažo ané jako uhé ěleso, e k e ém
pe nos i kons ukčních ma e iálů a základo é půdy nejsou ýznamné p o posky o ání
odpo u (EQU);
• ni řní po ušení nebo nadmě ná de o mace kons ukce nebo kons ukčních p ků
če ně např. pa ek, pilo nebo podzemních s ěn, u k e ých pe nos kons ukčních
ma e iálů je důleži á k posky o ání odpo u (STR);
• po ušení nebo nadmě ná de o mace základo é půdy, e k e é smyko á pe nos zeminy
nebo ho niny je důleži á posky o ání odpo u (GEO);
• z á a o no áhy kons ukce nebo základo é půdy důsledku zd ihu lakem ody
( z laku) nebo jinými s islými za íženími (UPL);
• nadzd iho ání, ni řní e oze a su oze základo é půdě způsobené hyd aulickými spády
(HYD).
Mezní s a použi elnos i
Při posuzo ání mezních s a ů použi elnos i základo é půdě nebo kons ukční čás i
p ku nebo spoji, musí se yžado a :
𝐸𝑑 ≤ 𝐶𝑑,
𝐸𝑑 – ná ho á hodno a účinku za ížení;
𝐶𝑑 – mezní ná ho á hodno a účinku za ížení;
Pokud se mohou během ži o nos i kons ukce ysky nou změny las nos í základo é půdy
např. snížením hladiny podzemní ody nebo od odněním, mají se cha ak e is ické hodno y
přiměřeně změni . Může se p okáza , že se mobilizuje dos a ečně malá čás pe nos i základo é
16
půdy, aby se ud žela de o mace požado aných mezích použi elnos i. Ten o zjednodušený
přís up je omezen na ná ho é si uace, kde:
• hodno a de o mace se ne yžaduje k posouzení mezního s a u použi elnos i;
• exis uje za edená s o na elná zkušenos podobné základo é půdě, kons ukci a
aplikační me odě.
Mezní hodno a jedno li é de o mace je hodno a, při k e é se předpokládá, že se ysky ne
podpo o ané kons ukci mezní s a použi elnos i, jako jsou nepřija elné hliny nebo zkřížené
d eře. Ta o mezní hodno a se musí dohodnou během ná hu podpo o ané kons ukce.
Mezní s a y p o plošné základy (z ušená ČSN 73 1001)
1. Mezní s a – mezní s a únosnos i
Zá isí na yzikálně-mechanických las nos ech základo é půdy, jejich homogeni ě, izo opii,
na ozmě ech, a u, hloubce a uhos i základo é kons ukce, na hladině podzemní ody.
Výpoč o á únosnos musí bý yšší než ýpoč o é kon ak ní napě í od ýpoč o ého za ížení
s a bou. Od odněná s islá únosnos je de ino ána:
bbbbbb
e
ddddddccccccdd bgidsN
b
bgidsdNbgidsNcR 2
21

++=
Do ýpoč u s upují objemo á hmo nos , soud žnos a úhel ni řního ření (součini ele 𝑁),
geome ické pa ame y základu (součini ele 𝑠), hloubka založení základu (součini ele 𝑑) a šikmos
za ížení (součini ele 𝑖). V případech šikmos i e énu a základo é spá y pak ješ ě součini ele 𝑔 a 𝑏.
Cha ak e is ické las nos i zemin (𝜑 a 𝑐) je nu no up a i na ýpoč o é, esp. (dle EC) ná ho é!!!
2. Mezní s a – mezní s a pře oření
Je nu no o ěři , že p o ozní za ížení základo é půdy ne y olá ako á pře oření, a edy sednu í
s a by, při k e ých by došlo k nepřípus nému pře oření základo é kons ukce.
Do ýpoč u s upují:
• s islá složka napě í;
• pů odní geos a ické napě í;
• mocnos jedno li ých s e zeminy;
• edome ický modul pře á nos i.
Základní podmínka p o mezní s a použi elnos i:
𝑠 ≤ 𝑠𝑙𝑖𝑚 esp. ∆𝑠 𝐿
⁄ ≤ (∆𝑠 𝐿
⁄)𝑙𝑖𝑚 přičemž limi ní hodno y s ano uje abulka B no mě
ČSN 731004 podle ypu kons ukce.
P o nehomogenní p os ředí po d základo ou spá ou je de ino án ýpoče sedání:
𝑠1= ∑𝜎𝑧,𝑖 −𝑚∙𝜎𝑜𝑟,𝑖
𝐸𝑜𝑒𝑑,𝑖 ℎ𝑖
𝑛
𝑖=1
17
Výpoč o ý model sedání p o 1D de o maci [11].
Cha ak e is ické hodno y je nu no up a i dílčími součini eli na hodno y ná ho é. P o
mezní s a y po ušení jsou u edeny příloze A Eu okódu 7.
Dílčí součini ele p o pa ame y zeminy 𝛾𝑀[8]
18
4. Geo echnický p ůzkum, pomě y a ka ego ie
Inžený sko-geologický p ůzkum
Soubo e énních, labo a o ních a yhodnoco acích geologických p ací spojených s územním
pláno áním, ealizací a p o ozem inžený ských s a eb, jejich och ana před geologickými haza dy a
nežádoucími an opogenními zásahy, esp. se yše řo áním nega i ních důsledků ěch o s a eb na
ži o ní p os ředí. Cílem IGP je zjiš ění a o ěření inžený sko-geologických pomě ů území, podmínek jeho
s abili y, ná h s abilizačních opa ření, ses a ení ůzných d uhů map, s ano ení yzikálních a
mechanických las nos í zemin a ho nin, yše ření ele an ních pa ame ů geodynamických je ů a
podzemní ody a posouzení k ali y s a eniš ě.
Geo echnický p ůzkum
P ůzkum zaměření na získání s upních údajů a geo echnických pa ame ů p o ná h
s a ebních a geo echnických kons ukcí.
E apy geo echnického p ůzkumu
Jedno li é e apy p ůzkumu by měly na sebe na azo a . U jednoduchých s a eb lze p o és
jednoe apo ý p ůzkum. E apy p ůzkumu:
• o ien ační - s udie
• předběžný - DÚR
• pod obný - DSP
• doplňko ý - RDS
Smě ný obsah p ůzkumu je de ino án pouze p o s a by pozemních komunikací (TP 76 A, B, C).
Me ody geo echnického p ůzkumu
Me ody geo echnického p ůzkumu jsou popsány TP 76, čás B.
Te énní zkoušky a měření
Hyd odynamické zkoušky slouží ke zjišťo ání p opus nos i ho nino ého p os ředí, hyd ogeologických
cha ak e is ik z odní, yda nos i zd ojů podzemní ody, u čo ání ú o ně hladiny podzemní ody a jejího
kolísání. K omu o účelu se použí ají če pací zkoušky, k e é slouží ke zjišťo ání základních hodno p o
cha ak e is iku z odní. Spočí ají nepře ži ém, časo ě ymezeném odče pá ání podzemní ody
ukončeném s oupací zkouškou. Účel a me odika če pací a s oupací zkoušky jsou s ano eny
dokumen aci GTP. D uhým ypem jsou nále o é zkoušky. Použí ají se k získání o ien ačních údajů o
p opus nos i zkoušeného p os ředí. Použí ají se pouze u pok y ných ú a ů případě p ůlino é
p opus nos i zkoušeného p os ředí. Pos up a uspořádání ěch o zkoušek se s ano í p og amu GTP nebo
během e énních p ací zápisem do p o ozní dokumen ace. Tře ím ypem je ežimní pozo o ání. To slouží
k získání podkladů p o s udium hyd ologických a hyd ogeologických, případně hyd ochemických
zákoni os í zkoumaného území jejich zá islos i na s ážko ých pomě ech, ežimu po cho ých oků
apod. Spočí á pe iodickém sledo ání a měření hladiny podzemní ody na u čených pozo o acích
objek ech. K účelům ežimního pozo o ání se yuží á:
• měření hladiny ody pozo o acích ech,
• měření hladiny ody e s á ajících s udních,
• měření hladiny ody po cho ých odních nád žích a odo ečích,
• měření yda nos i p amenů.
Mezi zkoušky a měření, k e é slouží k yše řo ání něk e ých speci ických las nos í ho nin
(zemin) nebo ho nino ého masi u, pa ří zkoušky s a ické a dynamické pene ace, p esiome ické
zkoušky e ech, zkoušky k u čo ání mí y zhu nění, yše ření a elnos i, ozpoji elnos i,

19
od azo á zkouška Schmid o ým kladí kem, zkouška
ulko á, zkouška kapesním pene ome em,
za ěžo ací zkoušky apod.
Geo yzikální p áce jsou jednou ze základních
me od geo echnického p ůzkumu. Přispí ají k řešení
geologické s a by zkoumaného území, kde mohou
posky nou něk e é údaje o yzikálně-mechanickém
s a u ho nino ého masi u a hyd ogeologických
pomě ech oblas i. Zařazují se do komplexu
p ůzkumných me od zejména am, kde je řeba
plynule in e polo a mezi bodo ými údaji získanými
odk y nými p acemi. Použí ají se zejména me ody
geoelek ické, seismické, geomagne ické, adiome-
ické, e mické, g a ime ické, ka o ážní a geo ada .
Náplň me ody a ozsah geo yzikálních měření se
s ano í příslušné čás i dokumen ace GTP. Upřesňují
se podle dílčích ýsledků. Geoelek ické me ody jsou
založeny na měření speci ického odpo u, při ozených
po enciálů, pola izo a elnos i ho nin a os a ních
elek ických pa ame ů ho nin a ho nino ého masi u.
Lze jimi zjišťo a e ikální a ho izon ální h anice
jedno li ých p os ředí, ek onické po uchy, oslabené
zóny ho nino ého masi u, p ůsako é oblas i,
dynamiku podzemní ody, ag esi i u půd a jiné
speciální úkoly. Seismické me ody jsou založeny na
zjišťo ání zniku a šíření elas ického lnění e
zkoumaném p os ředí. Měřením se zjišťují časy
příchodu elas ických ln a seismická a geoakus ická
ak i i a. Seismickým p ůzkumem se zjišťují
ho izon ální h anice, oslabené zóny, dynamické
pa ame y, při ozené klenby báňských děl, ak i i a s aho ých pohybů apod. Geomagne ické
me ody jsou založeny na měření o álního ek o u magne ického pole Země, jeho ho izon ální a
e ikální složky a jejich g adien ů, deklinace, inklinace, magne ické suscep ibili y a emanen ní
magne izace. Lze jimi zjišťo a h anice jedno li ých ypů ho nin, ek onické po uchy, oslabené
zóny apod. Radiome ické me ody měřením p imá ního a sekundá ního adioak i ního pole
zjišťují h anice jedno li ých ypů ho nin, ek onické po uchy, p ůsaky, dynamiku podzemní ody,
kon aminaci p os ředí adioak i ními lá kami, měření adono é zá ěže apod. Te mické me ody
zjišťují při ozené epelné pole a jeho g adien , epelnou odi os a epelný ok. Lze jimi zjišťo a
p ůsako é oblas i, ek onické po uchy, h anice jedno li ých ypů ho nin apod. G a ime ické
me ody jsou založeny na měření ího ého pole Země a objemo é hmo nos i ho nin. Lze jimi
přispě k řešení geologické s a by zkoumaného území, de ekci podzemních du in, ek oniky apod.
Ka o ážní me ody aplikují dří e u edené me ody na měření e ech. Upřesňují geologický p o il
u, zjišťují yzikálně-mechanické las nos i ho nin, po ucho á pásma, epelný ežim e ech a
il ační las nos i ho nin. U čují mís a pří oků a od oků ody do a z u. O ěřuje se jimi éž
echnický s a u. Me oda geo ada u yuží á elek omagne ické lny o elmi ysokých
ek encích a umožňuje s udium nehomogeni při ozeného i umělého pů odu hloubko ých
in e alech od několika cen ime ů do řádo ě desí ek me ů.
S a ická za ěžo ací zkouška deskou –
geo echnický p ůzkum odinného domu
Opa a na ul. K. Ke na ( o o au o ).
20
P áce odk y né
Ty o p áce mají umožni získa nezby né údaje k objasnění geologických a
hyd ogeologických pomě ů a geo echnických podmínek zkoumaného území, e k e ém se po ede
asa pozemní komunikace, do po řebné hloubky pod p ojek o anou nebo předpokládanou
ni ele ou komunikace. V né p áce umožňují yše řo a ho nino é p os ředí podle ného jád a.
Z ů se ke zkouškám labo a oři odebí ají zo ky zemin a skalních ho nin. Ve ech lze podle
po řeby p o ádě celou řadu zkoušek a měření. Přehled ypů zkoušek a měření je nezby né
speci iko a dokumen aci GTP s u edením požado ané echnologie ání, ýs oje a k ali y u.
Do p ací kopných náležejí sondy a ýhy, do p ací p o áděných ho nickým způsobem pak šach ice.
Těmi o p acemi se zajis í přímý popis a hodnocení geologického p os ředí a odbě zo ků. V
p ůzkumných sondách, ýhách a šach icích lze p o ádě i něk e é speciální e énní zkoušky
pře á ných a pe nos ních las nos í zemin a skalních ho nin. Ná oky na ání a odbě y zo ků
zemin a ho nin u ádí elmi pod obně ČSN EN ISO 22475-1.
P acemi kopnými ozumíme hloubení šache a ýh, k e é umožňují inžený skému
geologo i nebo geo echniko i bezp os ředně pozo o a a yše řo a ho niny při ozeném uložení
a přímo e s ěnách díla odebí a i nepo ušené zo ky, k e é pak lze pod obi zkouškám yzikálně-
mechanických las nos í.
Odk y né p áce, jimiž znikají pod ú o ní e énu olné p os o y ( y, šach ice, ýhy apod.),
se musejí po ukončení p ůzkumu lik ido a , pokud nebylo řeši elem GTP e speci ikaci
odk y ných p ací či během jejich p o ádění ze z láš ních dů odů u čeno jinak. Nezlik ido ané
odk y né p áce se musejí řádně zabezpeči . Objedna eli nebo jím po ěřenému zás upci se po
ukončení p ůzkumu předá ají nezlik ido aná či ys ojená díla p o okolá ně.
V né p áce umožňují yše řo a ho nino é p os ředí podle zo ků získaných áním,
případně pomocí ůzných zkoušek e ech. P o po řeby popisu geologické s a by a k získání
ě ohodných ýsledků labo a o ních zkoušek je podmínkou získa z ů k ali ní né jád o. P o
přímé yše řo ání las nos í ho nin se bezjád o é y použí a nesmějí.
V y lze podle echnologie ání děli na:
• y jád o é – echnologie posky ující dokumen o a elný zo ek ho niny ( hodné p o IG
y):
• y o ační jád o é,
• y ná azo o oči é,
• y bezjád o é – echnologie ání neposky ující zo ek ho niny ( hodné p o
• echnologické y):
• o a o é ( ali é dlá o),
• o ačně příklepné (pono né pneuma ické kladi o),
• ae li o é (lis o é dlá o).
Při ání je nu né dod žo a mj. y o zásady:
✓ U echnologie ání a ho nino ého p os ředí, kde může dojí k o li nění k ali y jád a, se
do u se nesmí přilé a oda.
✓ V nesoud žných ho ninách a šude, kde je nebezpečí za alení u, musejí bý y
p ůběžně paženy.
✓ Pažnice je nu né s pos upem ání čas do áže , přičemž ú odní kolona musí bý ale
nad ús ím u.
✓ Je y pozo o a elné při ání (např. ýsky du in, p opadnu í nářadí, ý azné změny
a elnos i, ý on plynu, pohyb dna u apod.) se musejí pečli ě sledo a a
zaznamená a denních záznamech.
✓ Musí se zaznamená a doba (da um a hodina) a hloubka pod po chem e énu na ažené
hladiny podzemní ody a případné změny ú o ně po jejím na ažení. V p ůběhu dalšího
hloubení se musí měři ú o eň hladiny podzemní ody e u při každém pře ušení p áce,
na konci a začá ku směny a o něž při každé ýznačné změně hladiny během p áce.
21
Naměřené údaje se musejí zaznamená a denních ýkazech p áce ( en o pos up nelze
upla ni při ání s ýplachem).
✓ V p ůběhu celého ání se musejí odebí a dokumen ační zo ky ho nin. Ty je nu né
sys ema icky ukláda do zo ko nic, kde musejí bý ch áněny před li y po ě nos i.
✓ Případné z á y ody e u je nu né sledo a a zaznamená a .
✓ Hloubka hladiny podzemní ody se musí měři s přesnos í na 1 cm.
Geo echnický p ůzkum – úskalí při p o ádění
Geo echnický p ůzkum p o pozemní komunikace up a ují TP 76 (účinnos od 1.7.2001).
TP 76 de inují me ody geo echnického p ůzkumu a jeho smě ný ozsah p o jedno li é e apy, s ejně
jako požada ky na ýs upy a jejich in e p e aci. Předpis TP 76 by neměl bý chápán jako dogma.
Měl by spíše slouži jako ná od (pří učka) p o zp aco a ele geo echnického p ůzkumu. Jedná se
zejména o dopo učené (smě né) poč y sond p o p ůzkum násypů a zářezů jedno li ých
s upních.
1) P oblémy se s upy na pozemky ( o o au o ).
2) Nepřís upnos e énu – oz odněný ok řeky Opa y mís ě p ojek o ané ýs a by ( o o au o ).
22
Úskalí při ealizaci geo echnického p ůzkumu:
a) případě sondážních p ací se ždy jedná o bodo ý údaj, k e ý je s op ocen ně pla ný pouze
mís ě jejich ealizace.
b) ozdíly měří ku – p ůmě u dosahuje 100-200 mm, kdež o na s a bě odk yjeme celý p o il.
c) p oblémy popisu poloskalních ho nin – za řídění na ě alých jílo ců, k e é mají čas o
cha ak e zemin a u čení jejich cha ak e is ik. Při om je ozdíl, zda se posuzuje ěži elnos nebo
naopak použi í do násypů.
d) p oblémy popisu bal ani ých š ě ků, kdy alouny přesahují elikos p ůmě u u. Zde lze jen
dopo uči , pokud je o možné, hleda při ozený ýchoz a posoudi cha ak e zemin in si u měří ku
1:1.
e) in e p e ace geologického řezu bude ždy subjek i ní a bude záleže na konk é ním geologo i
a jeho e udici, případně zkušenos i s danou oblas í.
Geo echnický p ůzkum – labo a o ní zkoušky
Nejčas ější p oblémy při in e p e aci labo a o ních zkoušek:
a) konzis ence zemin – konzis ence zemin labo a oři odpo ídá s a u zo ku, k e ý byl do
labo a oře dodán
b) konzis ence a plas ici a směsných zemin (hlini é š ě ky a písky, š ě ko i é jíly) – pla í pouze p o
ýplň
c) labo a o ní zkoušky poloskalních ho nin, k e é jsou z ě alé na jíl (ob ykle F8 CH), odpo ídají
zeminám
d) elmi ysoké hodno y e ek i ní soud žnos i up a ených zemin – hodno y e ek i ní soud žnos i
zemin up a ených poji y dosahují labo a ořích až 40 kPa (po 28 dnech z ání).
e) labo a ořích pozo na ychlos smýkání z láš ě ysoce plas ických jílů. Rychlos smýkání
k abico ém smyko ém přís oji ýznamně o li ňuje ýslednou hodno u smyko é pe nos i. Vyšší
ychlos smykání poznáme ob ykle podle ysokých hodno soud žnos i. U no málně
konsolido aných zemin se e ek i ní soud žnos blíží nule.
Zp aco a el p ůzkumu musí e s ých zá ě ech ždy u és , jaké pa ame y zemin má na mysli.
Podle Eu okódu 7 se ozezná ají hodno y:
• měřené
• od ozené
• cha ak e is ické
• ná ho é.
Geo echnický p ůzkum – podzemní oda
Ag esi i a podzemní ody se může měni čase. Co šak uděla s požada kem na o ěření
ag esi i y podzemní ody, když a byla na ažena hloubce 25 m a nebude nikdy zasaho a do
ú o ně pilo (nachází se pod polohou nep opus ných jílů)?
Složi é geo echnické pomě y
Složi é geo echnické pomě y předs a ují ždy ýz u p o ná h op imálního řešení. Ob ykle
zde ne ungují zaběhlé mechanismy a zo o á řešení. Při na ho ání kons ukcí (inžený ských,
geo echnických) e složi ých geo echnických podmínkách není uměním na hnou konze a i ní
řešení sice bezpečné, ale eno mně nákladné, ale řešení „inžený sky“ elegan ní a s úspo ou
nákladů. Do ka ego ie 3 geo echnické ka ego ie (zakládání s a eb e složi ých podmínkách) lze
zařadi zásadě č yři ypy území, k e é budou následně komen o ány a pa ří k nim zejména:
sesu ná území, poddolo aná území, ýsypky a na ážky, zakládání e odě.
De inice: ČSN 73 6133: 1998, čl. 5.1 a 5.2 ( e ido ané ČSN 73 6133 z . 2010 již a o de inice
není). Geo echnické pomě y se po ažují za jednoduché, není-li území u ažo aného s a eniš ě
29
Sesu na a i úseku železničního zářezu e F ancii u obce Ingenheim byl příčinou ykolejení soup a y
TGV oce 2020. [zd oj ČT24].
Změna geome ie s ahů se použí á hojně při ekul i ačních p acích na od alech na Os a sku.
Příkladem mohou bý sanačně- ekul i ační p áce na od alu Heřmanice, p o áděné le ech 2003-
2004.
Zajiš ění s ahu silo ými p ky – opě né zdi (g a i ační be ono é, gabiono é), pilo o é zdi
z elkop ůmě o ých pilo , mik opilo y, ko y).
Opě né kons ukce (s ěny) se budují před čelem sesu u, kdy ob ykle bezp os ředně ch ání
komunikaci nebo s a ební objek . S ěny se dimenzují na základě s abili ního a s a ického
ýpoč u.
Opě ná kons ukce může bý na žena jako p os á g a i ační nebo založená na pilo ách, případně
ko ená. Jako ma e iál se ob ykle použí á be on nebo železobe on. Sanace sesu ů po po odních
. 1997 edla k ě šímu ozšíření gabiono ých kons ukcí a kons ukcí z yz užených zemin. Ty o
kons ukce jsou le nější, ekologicky přija elnější a daleko lépe zapadají do pří ody než be ono á
kons ukce.
Gabiono é kons ukce jsou na íc samy o sobě p opus né. Na ozdíl od be ono ých kons ukcí se
jejich případě nemusí p o ádě podélná a příčná d enáž, pouze se musí dbá na k ali ní
od odnění základo é spá y.
Sanační me ody sesu ů – opě né zdi

30
Gabiono é zdi chyby:
- nek ali ní kameni o – řebaže neexis uje ČSN up a ující použi í kameni a do gabionů, kameni o
musí bý anli é.
- nedos a ky při p o ádění gabionů – íka gabionů a gabiony áza předepsanými d á y od ý obce
(p ůmě cca 2,5 mm s an iko ozní och anou).
- při si uo ání gabionů u odního oku: zab áni možnos i p onikání ody za ub zdi.
Opě né zdi elkop ůmě o ých pilo
S ěny z elkop ůmě o ých pilo se ob ykle budují jako och ana ýznamných komunikací
nebo objek ů. S ěny z elkop ůmě o ých pilo musí bý ždy od odněny, neboť jinak y oří h áz
při ozenému p oudění podzemní ody.
Výhodou elkop ůmě o ých pilo je jejich značná pe nos ohybu a lze jimi edy sano a i sesu y
se smyko ou plochou hlubší než 10 m. Ne ýhodou je nu nos nasazení elké a ěžké soup a y (cca
30-60 un), k e é je podmíněno čas o ybudo áním dočasně zpe něné komunikace.
Me odu lze s úspěchem použí na ozsáhlých sanacích, kdy očeká ané náklady na sanaci
přesáhnou 5-10 mil.Kč, a yšší náklady na ybudo ání s a eniš ě a přís upo é komunikace
kompenzují yšší účinnos a použi í le nějších ma e iálů (be onu).
Opě né zdi z mik opilo
Mik opilo y jsou s a ební p ky, kdy se do malop o ilo ého u (do 300 mm) loží ocelo á ubka
(ob ykle p o ilu 72/12 mm, 89/10 mm, 108/16 mm). Kořen mik opilo y se zainjek uje cemen o ým
mlékem. V něk e ých případech se kořen neinjek uje, mik opilo a se pouze do cemen o é záli ky
kládá.
Co ilha (Po ugalsko) – be ono á ížná zeď a
její čás ečná po ucha (s a 06/2022) – o o
au o
Co ilha (Po ugalsko) – ížná bloko á zeď
s nadmě nými (s a 06/2022) – o o au o
31
Výhodou mik opilo , je sku ečnos , že se p o ádějí malou nou soup a ou a mohou bý edy
nasazeny e s ísněných p os o ách, nemají ysoké náklady na zřízení s a eniš ě.
Ne ýhodou mik opilo je jejich ysoká cena a spo řeba oceli a malá uhos ěch o p ků.
Mik opilo y lze dopo uči pouze p o menší ozsah p ací, nebo p o p áce e s ísněném p os o u a
p o sesu y s mělkou smyko ou plochou. Běžné mik opilo y ob ykle ne yho í na ohyb při hloubce
smyko é plochy ě ší než 3-4 m pod e énem.
Co ilha – říčka Ribe ia da Degold a a ok užní křižo a ka se s řední čás í založenou na mik opilo ách
(06/2022) – o o au o .
Sanační me ody sesu ů – ko y
Ko a je s a ební p ek umožňující přenáše sílu do ho niny. Při s abilizaci sesu ů se
ob ykle ko í opě né nebo pilo o é s ěny. Vlas ní ko a se p o ádí malop o ilo ým em (ob ykle
p ůmě u cca 150 mm), k e ý je ukloněn (cca 40-90° od s islice). Do u se po é loží áhlo
(ocelo é lano, s azek kabelů, ocelo á yč nebo mik opilo a) a kořen se zainjek uje. Hla ice ko y
se předepne ( j. hyd aulickými lisy na áhne silou předepsanou p ojek em) a pe ně spojí s opě nou
kons ukcí.
32
Sanace skalního řícení
Neexis uje žádná jednoduchá pří učka, jak pos upo a při sanaci skalního řícení. Každá lokali a
je uniká ní a je nu no k ní přis upo a indi iduálně. S anda dní pos upy při sanaci skalního řícení
jsou následující:
• očiš ění skalní s ěny od ege ace a oz olněných bloků ho niny
• zasíťo ání
• podezdění
• injek áž hlin
• ybudo ání och anných plo ů nad skalním ýchozem
• ybudo ání och anných ba ié pod skalním ýchozem
• dynamické ba ié y
Důleži á je s álá pří omnos geologa (geo echnika) na s a bě, k e ý u čí, ozsah čiš ění skal
zá islos i na úklonu s e a ek onice.
Nu no upozo ni , že ě šina p ací se p o ádí ho olezeckou echnikou!
Český K umlo – sanace skalního masi u hyb idní polodynamickou záchy nou ba ié ou (zd oj S ix
Chomu o s. .o.)
Ve ě šině případů zah nuje ná h sanačních opa ření kombinaci ýše u edených p ků.
33
Moni o ing
Geo echnický moni o ing s a ebních kons ukcí a ho nino ého masí u pa ří dnešní době
k neodděli elné součás i ýs a by. P o ádí se před, během i po dokončení s a ebních p ací.
K hla ním me odám pa ří:
• Geode ická měření pohybů
• Tenzome ická měření
• Inklinome ická měření e ech libo olného sklonu
• Ex enzome ické d áhy
• Kon e genční měření podzemních dílech
• Měření napě í zeminách če ně měření pó o ých laků
• Měření de o mací s a eb pomocí náklonomě ů a de o me ů
• Měření lhkos i pomocí elek ické impedanční spek ome ie (EIS sondy)
8
16
22
15
11
0
14
0
0
2
012345678910 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
Geode ický moni o ing
Měření hladiny podzemní…
Opako ané mapo ání
Ex enzome ická měření
Inklinome ická měření
Měření pó o ých laků
Sledo ání ý oků z HOV
Dynamome y ko ách
Tlako é podušky
Dila ome ická měření hlin
Poče
Hla ní me ody moni o ingu použí ané na sesu ech – sesu y po po odních . 1997 na Vse ínsku.
Dálko ý moni o o ací sys ém Hellomac nains alo aný na dynamické ba ieře RB 2000 o ýšce 4m a
celko é délce 30m (zd oj S ix Chomu o s. .o.).
34
6. Poddolo aná území
Te minologie
Poddolo ané území – území dosahu účinků hlubinné ěžby
Pokleso á ko lina – čás zemského po chu míso i ého nebo nále ko i ého a u, k e á znikla
poklesem nadložních s e do y ubaného p os o u. Kři ka je na ok ajích nejp e konká ní a za
in lexním bodem kon exní.
Ko ekční součini el (mezní úhel li u) μ je de ino án jako s islý úhel, k e ý s í á s odo o nou
o inou spojnice bodu na ok aji y ubané plochy s odpo ídajícím bodem na po chu, kde pohyb
nebo de o mace jsou o ny nule nebo minimální hodno ě, k e á má za následek ješ ě přípus né
de o mace o li něných objek ů. (𝑟 = ℎ𝑧∙𝑐𝑜𝑡𝑔𝜇), kde ℎ𝑧 je hloubka ěžené sloje pod e énem, 𝑟
je polomě účinné plochy).
Naklonění (deni elace) 𝐷 je cha ak e is ickou hodno ou p o de o mace yjadřo ána mís ním
úklonem e énu hodno ách 𝑚𝑚/𝑚 nebo ‰. Méně čas ěji se použí á úhlů naklonění e
s upních.
Důlní škoda – poškození, popř. znehodnocení po cho ých objek ů, půdy apod., k e é zniklo
li em důlní činnos i.
Základní eličiny pokleso é ko liny při dobý ání jedné odo o ně uložené sloje [9].

35
Maximální naklonění se dá ypočí a zjednodušeným způsobem a s přiměřenou přesnos í za
předpokladu, že sub angen a ečny in lexním bodě pokleso é ko liny je dlouhá jako polomě
plné účinné plochy 𝑟, akže lze psá o nici p o naklonění:
𝐷𝑚𝑎𝑥 = 𝑆𝑚𝑎𝑥/𝑟 = 𝑆𝑚𝑎𝑥/𝐻co 𝜇
Skupiny s a enišť na poddolo aném území podle zadaných pa ame ů pře oření e énu [9]
Do skupiny I pa ří i s a eniš ě s předpokládaným ýsky em nespoji ých pře oření e énu.
Te énní s upně a lny o ýšce menší než 100 mm a hliny o šířce menší než 100 mm se zařadí do
skupiny s a enišť II. O za řídění s a enišť dle abulky ýše ozhoduje nejméně přízni á hodno a
zadaného pa ame u pře oření e énu.
V obo u p ak ických hodno se yuží á elace 𝑠𝑖𝑛𝑖 ≅ 𝑡𝑔𝑖 ≅ 𝑖.
Skupina V – objek y ne yžadují zajiš ění p o i účinkům poddolo ání k omě objek ů z láš ě
ci li ých k pa ame ům pře oření e énu (např. podzemní objek y ši ší než 6 m, lako á ubní
edení, elké nád že apod.)
Skupina IV a III – lze zajis i echnicky a ekonomicky přija elným způsobem šechny objek y
(příklady jsou u edeny Typizační smě nici)
Skupina II a I – yuži í s a enišť skupiny I a II je nu no zdů odni jinými přínosy.
S a eniš ě s předpokládaným ýsky em p opadů nelze p o ýs a bu použí .
Ka iná – kos el S . Pe a z Alkan a y ( o o au o )
36
P ůběh pa ame ů pře oření e énu e z ahu k půdo ysným ozmě ům o ěřo aného dila ačního
úseku objek u se yjadřuje pomocí ko ekčního součini ele 𝜇. Pokud je báňských podmínkách
zadána hodno a polomě u plně účinné plochy 𝑟, u čí se hodno a ko ekčního součini ele 𝜇 p o
za ížení y olaná:
→ nakloněním 𝑖 a odo o ným posunem 𝑣 podle z ahu
𝜇𝑖= 𝜇𝑣= 1−1
3(𝐿
2∙𝑟)2
→ kři os í e énu 𝜌 = 1/𝑅 a odo o ným pomě ným pře ořením 𝜀 podle z ahu
𝜇𝜌= 𝜇𝜀= 1−1
3(𝐿
𝑟)2
kde je
𝐿 – nej ě ší ozmě dila ačního úseku objek u o ěřo aném smě u;
𝑟 – polomě plně účinné plochy.
P o použi í ěch o z ahů u edených ýše pla í omezení 𝜇 ≥ 2/3.
Není-li zadána báňských podmínkách hodno a polomě u plně účinné plochy 𝑟, použije se
hodno a ko ekčního součini ele podle abulky níže:
Ko ekční součini ele 𝜇𝑖,𝜇𝜌 a 𝜇𝜀 [9]
Ko ekčním součini elem 𝜇 se násobí hodno y pa ame ů pře oření 𝑖,𝑣,𝜀 a kři os 𝜌 = 1/𝑅.
Účinek zakři ení e énu
Ná ho á hodno a ne o nomě ného poklesu podzákladí objek u účinkem zakři ení e énu o
polomě u 𝑅 zhledem ke s ředo é ose objek u se u čí na základě z ahu ( iz ob ázek níže):
∆𝑦𝜌= 𝜇𝜌𝑥2
2𝑅
a ná ho á hodno a změny úhlu naklonění podzákladí zhledem ke s ředo é ose objek u účinkem
zakři ení e énu je dána z ahem
∆𝜑𝜌= 𝜇𝜌𝑥
𝑅
37
Ne o nomě ný pokles a změna úhlu naklonění podzákladí účinkem zakři ení e énu
Ná ho á hodno a ne o nomě ného poklesu d ou bodů podzákladí objek u o půdo ysných
souřadnicích 𝑥1 a 𝑥2 účinkem zakři ení e énu je dána z ahem
∆𝑦𝜌= 𝜇𝜌𝑥2
2−𝑥1
2
2𝑅
a ná ho á hodno a úhlu jejich zájemného poo očení
∆𝜑𝜌= 𝜇𝜌𝑥2−𝑥1
𝑅
Účinek naklonění e énu
Ná ho á hodno a ne o nomě ného poklesu d ou bodů podzákladí objek u o půdo ysných
souřadnicích 𝑥1 a 𝑥2 li em naklonění e énu 𝑖 se u čí ( iz ob ázek níže) podle z ahu:
∆𝑦𝑖= 𝜇𝑖∙𝑖(𝑥2−𝑥1)
Ne o nomě ný pokles podzákladí účinkem naklonění e énu [9].
38
Účinek odo o ného pře oření
Ná ho á hodno a odo o ného posunu podzákladí objek u zhledem ke s ředo é ose objek u
li em odo o ného pomě ného pře oření e énu 𝜀 se s ano í ( iz ob ázek níže) na základě
z ahu:
∆𝑥 = 𝜇𝜀∙𝜀 ∙𝑥
Ná ho á hodno a odo o ného posunu podzákladí objek u mezi d ěma body o půdo ysných
souřadnicích 𝑥1 a 𝑥2 li em odo o ného pomě ného pře oření e énu 𝜀 je dána z ahem:
∆𝑥 = 𝜇𝜀∙𝜀∙(𝑥2−𝑥1)
Vodo o ný posun podzákladí účinkem odo o ného pomě ného pře oření e énu [9].
Za s ředo ou osu objek u nebo jeho dila ační čás i se při om po ažuje neu ální osa smyko ých
sil, y olaných odo o ným pomě ným pře ořením e énu 𝜀
Změny yzikálně-mechanických las nos í při poddolo ání sou isí se z ýšením jejich
pó o i os i a snížením jejich konzis ence. Pó o i os jemnoz nných zemin na s a eniš i IV. skupiny
z ůs á o 2 – 3 %, na s a eniš i II. skupiny až o 9 %.
Pokles smyko é pe nos i zemin při p o ažení e énu [9]
Vodo o né
pomě né
pře oření e
Úhel ni řního
ření (pokles e
°)
Soud žnos c
(pokles %)
Skupina
s a enišť
1,5.10-3 120 IV
3,0.10-3 230 III-IV
6,0.10-3 340 II
9,0.10-3 470 I
12,0.10-3 č90 I
45
Časo ý p ůběh sedání na ážek lomu Go es Segen, přes k e ý přesun p obíhal, od při ížení
konsolidačním násypem
Z elikos i s lačení na ážek konsolidačním násypem jsme ypočí ali z analogie zkoušky
s lači elnos i modul pře á nos i:
Bod 1
P o 6 m s lačo anou s u ychází M = 2,7 MPa
P o celou mocnos na ážek 40 m M = 4,1 MPa
Bod 2
P o celou mocnos na ážek 40 m M = 4,1 MPa
(bod hloubce 6 m byl zničen)
Bod 3
P o s u 7 m k uhelné sloji M = 2,0 MPa
Součini el konsolidace byl yhodnocen z časo ého
p ůběhu sedání: c = 5 x 10-5 m2/s obous anné d éno ání
c = 2 x 10-4 m2/s jednos anné d éno ání

46
Max. yp užení 95 mm
Časo ý p ůběh p užného zd ihu na ážek po od ěžení konsolidačního násypu
Kos el se ydá á na ces u 30. září 1975 (zd ihání kos ela a jeho nakládání na anspo ní ozíky začalo 15.
září 1975)
47
Děkanský kos el na no ém mís ě
48
Dopo učené pos upy ýs a by na ýsypkách SHR – M.Vě o ský: Dok o ská dise ační p áce 2006.
49
8. Zakládání e odě
Při zakládání objek u pod ú o ní hladiny podzemní ody je éměř ždy možné z ažo a
několik al e na i ních řešení. Výbě op imálního pos upu zá isí na hyd ogeologických
podmínkách s a eniš ě, zejména na ú o ni hladiny podzemní ody a p opus nos i podloží, a dále
na pa ame ech s a by, jako jsou hloubka založení a její plošný ozsah. Z hlediska ozsahu p ací
se dnešní době budují p o ipo odňo é h áze okolí říčních oků, případně malé odní elek á ny
o šem ne sypané. Doba elkých odních přeh ad ze sypaných h ází je nená a ně p yč. Nejčas ěji
se edy dnes p o zakládání objek ů pod hladinou podzemní ody použí ají y o me ody:
→ zakládání e s aho ané s a ební jámě dočasně od odněné po cho ým nebo
hlubinným če páním ody;
→ zakládání e s a ební jámě ěsněné po ob odu nebo i pod základo ou spá ou (
ěsnící aně);
→ založení kombino áním dočasného od odnění s ěsněním s a ební jámy.
V něk e ých speciálních případech se použí ají další způsoby:
→ elek oosmo ické od odňo ání s a ební jámy, přičemž na ozdíl od pouhého snížení
hladiny podzemní ody chceme docíli aké zlepšení yzikálních a mechanických
las nos í podloží;
→ be ono ání základů pod odou;
→ s udny, kesony, pilo y a podzemní s ěny.
Z hlediska možnos i po ušení ma e iálů h áze, případně jejího podloží a okolí je
nejnebezpečnějším je em po ušení p oudící podzemní ody pó ech zeminy nazý ané
hyd aulickým po ušením.
Hyd aulické po ušení
Nebezpečí po ušení zemního ělesa ni řní e ozí, su ozí, zd ihem dna a/nebo z lakem je
eálné u násypů, na ho aných inundačních oblas ech, mís ech s ysokou hladinou podzemní
ody nebo kde zemní ěleso pozemní komunikace oří např. současně och annou
p o ipo odňo ou h áz. Při náhlém z ýšení hladiny ody dojde k odlehčení pa y násypu/zářezu
z lakem a k nasycení spodní čás i zemního ělesa odou. Při ychlejším poklesu hladiny nas ane
p oudění ody en ze s ahů s možnos í ypla o ání jemných z n zeminy s následným z ýšením
pó o i os i zemního masi u.
Opa ření p o snížení účinku hyd aulického po ušení jsou:
➢ ýbě hodných (h uboz nných) zemin p o s a bu násypů a yloučení použí ání
dispe zních jílů;
➢ ná h il u, zachycujícího ypla o ané čás ice z násypu/zářezu. Ten o il musí bý
mine ální na žený podle ČSN 75 2310 nebo geosyn e ický podle TP 97 s následnou
och anou;
➢ použi í zemin up a ených poji y;
➢ od odňo ací y nebo d enážní žeb a;
➢ snížení hyd aulického spádu;
➢ úp a a geome ie zemního ělesa.
50
Kon ak zemních ěles s odním okem
V mís ech kon ak u s odním okem, nebo oblas i kolísání hladiny ody musí bý zemní
ěleso ch áněno p o i ymílání ope něním s ahu do ýšky hladiny odpo ídající min. 𝑄100.
Ope nění se p o ádí kamenným pohozem, kamennou o naninou, be ono ými á nicemi,
gabiono ými ma acemi, ohožemi z ocelo ých sí í nebo geosyn e ických ma e iálů.
Vege ační á nice a be ono é p e ab iká y případně a o ky z jiných ma e iálů položené bez
ko e ních ýz uží přímo na zemní s ah mají pouze p o ie ozní a deko ační unkci. Nelze je
po ažo a za opě nou kons ukci.
Zakládání h ází – zásady p o ná h h áze
Typ h áze, její a , kons ukce a založení musí splňo a požada ky:
• il ační s abili y h áze a podloží
• s a ické a de o mační s abili y
• po řebné odo ěsnos i nád že
• bezpečnos i p o i přeli í a po ušení h áze
• ži o nos i díla
Homogenní h áz – ýhodná p o h áze ýšky do 6 m
Nehomogenní h áz – je ořena ěsněním, přechodo ými čás mi ( il y) a s abilizační čás í.
Těsnění může bý s řední, ná odní nebo zonální.
U ěsnění nebo p odloužení p ůsako é d áhy:
➢ ěsnící zářez (ozub)
➢ ěsnící s ěna
➢ ěsnící kobe ec
Fil y
➢ Slouží k och aně ělesa h áze před
ypla o áním jemných čás ic na s yku s
odou
➢ Umisťují se jak pod kamenný pohoz, ak mezi
ma e iál samo né h áze a pa ní d én
➢ Nejčas ěji se použí ají říděné i ne říděné
písky a š ě kopísky nebo d cené kameni o
(ma e iál by neměl obsaho a íce než 5%
čás ic pod 0,063 mm)
➢ Kři ky z ni os i il u a ch áněné zeminy by
měly bý přibližně o noběžné zejména
oblas i jemnějších čás ic; maximální z no
il u do 63 mm
Možnos i kons ukcí h áze: a) homogenní; b) ne-
homogenní s ěsnícím jád em; c) nehomogenní
s ná odním ěsněním; d) nehomogenní
s ěsnícím jád em a přechodo ými il y [6].

51
Ma e iál p o ýs a bu h ází (ČSN 75 2410 Malé odní nád že)
Dopo učené pomě y elikos i z n p ocen ním zas oupení il /zemina [7].
Homogenní h áz na nep opus ném podloží [ČSN 75 2410 Malé odní nád že].
52
Nehomogenní h áz se s ředním ěsněním [ČSN 75 2410 Malé odní nád že].
Cha ak e is ické a y kři ky z ni os i il u [ČSN 75 2410 Malé odní nád že].
53
O ien ační sklony s ahu h ází [ČSN 75 2410 Malé odní nád že].
Přehled e i alizačních opa ření na malých odních nád ží a jejich účinky [ČSN 75 2410 Malé odní
nád že].
54
S upně bezpečnos i s ahu [ČSN 75 2410 Malé odní nád že]
Dílčí součini ele za ížení 𝛾𝐹 [ČSN 75 2410 Malé odní nád že]
Zeminy p o ěsnící čás h áze, p o ěsnící zářez a ěsnící kobe ec musí splňo a y o podmínky:
a) čá a z ni os i leží oblas i 2, popř. 1 podle ob ázku níže;
b) obsah o ganických lá ek není ě ší něž 5% hmo nos i;
c) mez eku os i není ě ší než 50%;
d) elikos nej ě ších ojedinělých z n nepřesahuje 60 60 𝑚𝑚;
e) index plas ici y 𝐼𝑝 u zemin říd 𝑀𝐿,𝐶𝐿 a 𝑀𝑆 je ě ší než 8%.
Použi í zemin, k e é nesplňují u edené podmínky, je přípus né na základě p ůkazu o jejich
hodnos i. Ten spočí á p o edení s udie zhu ni elnos i při ůzných ná ho ých lhkos ech a
omu odpo ídající s lači elnos edome u, p opus nos a časo ý p ůběh konsolidace. Ro něž je
nu né p o és zkoušky dispe zibili y p o zjiš ění náchylnos i zemin k e ozi a su ozi s přihlédnu ím
ke ka ego ii zeminy.
61
Schéma ulo ého ozpla o ače
1 – nádoba; 2 – elek omo o ; 3 – pogumo aná ule [6].
Vícenásobné použi í suspenze (kon ola pa ame ů):
- iskozi a,
- il ace
- obsah S čás ic (max. 5 % před be onáží), pokud ne yho í ods anění hyd ocyklony
Schéma hyd ocyklonu
1 - oko ý ná ubek; 2 – ni řní od oko á ubka; 3 – spodní en il [6].
Pilo y s ozšířenou pa ou
Pa a – 2 až 3x ě ší než p o il
Nás oje:
Schéma ozšiřo ání pa y ané pilo y
a – z onko ý ozšiřo ák 45°; b – polokulo ý ozšiřo ák [6].

62
U nás málo použí aná echnologie pilo s ozšířenou pa ou.
Vhodné do soud žných zemin, poloskalních kde není po řeba paži .
Podmínka – dokonale čis é dno ( učně), p oblém a ézských ho izon ů.
AD b) Příp a né p áce a a mo ání
Čiš ění šapou s o ným dnem, če pání ody nepo uší s abili u s ěn (pono ná če padla).
U né suspenze – 1 hod. před be onáží od ání sedimen ačního koláče ze dna (zjiš ění jeho las nos í,
případné použi í ozšiřo áku).
U železobe ono ých pilo - ložení a mokoše (s ředem p ochází be onážní ou y!), ýz už yční á nad hla u
na ko e ní délku
AD c) zapuš ění a osazení a mokoše
be onáž pomocí:
• k á ké usmě ňo ací ou y
• be ono ací ou y
• če padla na be on
se současným odče pá áním jílo é suspenze nebo ody a y aho áním ýpažnic.
Be onáž
Směs z be oná ny dop a ená zp a idla au odomíchá ači, 300 – 400 kg cemen u na m3.
suché y – ukládání be onu přímo k á kou usmě ňo ací ou ou s násypkou, cen .
oda nebo suspenze – be ono ací ubky (Ø min. 200 mm) na dno s pos upem:
• lačení be onu do ubek
• kon inuální y aho ání
• doplňo ání be onu
! be ono ací ubky musí bý neus ále ponořeny min. 2 m be ono é směsi !
pažnice – meze a mezi pažnicí a zeminou (únik ody)
Možnos znehodnocení dříku pilo y uza řenou podzemní odou
1 – pažnice; 4 – pilo a; 5 – dřík; 6 – o o ; a – špa ný pos up; b – sp á ný pos up
be onážní če padlo - ! ohebná hadice ukončena ocel. ou ou [6].
63
Be onáž pomocí če padla
1 – hladina ody; 2 – hladina be onu; 3 – ocelo á ubka; 4 – ohebná hadice;
a – sp á ný pos up b – špa ný pos up [6].
64
10. In e akce pilo y a základo é půdy
Mechanismus mobilizace únosnos i
Vnější za ížení je přenášeno homogenním p os ředí nejp e pláš ěm. Za ížení na pláš i
p os řednic ím plášťo ého ření se z ě šuje až do maxima (zá islos na sedání) a při dalším za lačo ání
zůs á á kons an ní. Po é za ížení přenáší pa a pilo y.
P o s e na é p os ředí
- pa a e knu a do méně s lači elné s y – ná ůs pomě u pa a/plášť
- pa a e knu a do nes lači elného skalního p os ředí
k i ický posun – de . nu ná p o plnou mobilizaci plášťo ého ření
s
q
(5-20 mm)
elikos zá islá na d snos i s ěn (ne na p o ilu pilo y)
elikos plášťo ého ření
s
q
- li p o ilu pods a ný
Přenoso é unkce
Znalos – p aco ního diag amu (za ížení na de o maci)
- p ůběh s islé síly ( esp.
n

) dříku na délce ( enzome ická měření)
při znalos i
n

s ano ení aké p ůběhu oso é síly
z
V
( unkce hloubky
z
a změny za ížení
V
) pilo ě p o
působící nější za ížení
V
.
Znázo nění sil působících dříku pilo y [1].

−=
z
pb
z
zdz
AE
V
ss
0
s
- sednu í hla y pilo y
Pokud ypočí áme posun
z
s
pak p o každou hloubku lze s ano i z . přenoso ou unkci
sz
F,
( ořenou íce
kři kami)
65
síla pa ě

−=
l
zsp dzdqVR
0
)(

síla přenášená pláš ěm
ps RVR −=
koe icien přenosu
V
Rp
=

D ě možnos i:
1)
.kons z =
- p ůběh
s
q
s posunem pilo y
s
2)
.kons sz=
( edy
.kons V =
) - p ůběh
s
q
s hloubkou
z
Výsledky enzome ického měření přenosu za ížení ané pilo y, přenoso é unkce
sz
F,
[1].
P ůběh plášťo ého ření
s
q
s hloubkou p o ůzná za ížení pilo y [1].
66
P ůběh plášťo ého ření
s
q
zá islos i na de o maci pilo y [1].
Ta o analýza je nejdokonalejší me odou zjiš ění in e akce pilo y a základo é půdy
Sedání aných pilo
Teo ie p užnos i
předpoklady:
• p užná zákl. půda
• homogenní p os ředí
• izo opní p os ředí
s upní pa ame y zákl. půdy -
E
,

pilo y -
b
E
, délka
l
, p ůmě
d
, plocha řezu
p
A
p incip – ozdělení pilo y na
n
s ejných dílků jejichž okolí působí smyko é napě í
sj
q
Označení p o s lači elnou anou pilo u: a – napě í zemině obklopující pilo u; b – napě í dílku pilo y; c – napě í pilo ě
[1].
podmínka řešení – s ejná elikos sedání okolní zeminy a sedání dříku pilo y
dle ob ázku ýše lze posun bodu
i
zá islos i na
sj
q
podél dílku
j
yjádři
sjij
b
ij ql
E
d
s=

67
ij
l
- příčinko ý koe icien sednu í bodu
i
Zá ě y yplý ající z řešení sedání pomocí eo ie p užnos i:
• s lači elnos ané pilo y má li na ozdělení
s
q
podél dříku
• uhos pilo y yjádřená koe . uhos i
K
je ýznamná p o ě ší hodno y
d
l
• čím menší s lači elnos – ě ší ozdíl sednu í hla y a pa y
• nes lač. s a pod pa ou: menší li sedání = menší
K
• klesání
K
- z ě šo ání nelineá ní oblas i p ac. diag amu
• li uhos i má ýznamný li u pilo s ozšířenou pa ou
Výpoče únosnos i s islých osamělých pilo podle 2. skupiny mezních s a ů
S islá abulko á únosnos
ab
U.
použi í p o (dle ČSN 73 1002):
• p ojek y nižších s upňů
• JZP
• I. GK
ab
U.
zá isí na hl. e knu í do z olené únosné s y a pla í:
• celko á délka pilo y

3d
• zákl. půda pod pa ou není ý azně s lači elná (oblas 3d nebo 2,5 m)
• je zabe ono án do 36 hod., yčiš ěn
• s jíl. suspenzí je zabe ono án do 8 hod., yčiš ěn
• e u není ponechána ýpažnice
• pa a není ozšířena
• pilo a působí jako osamělá, zn. oso á zdálenos je minimálně 1,5 ∙ 𝑑, esp. 𝑑 + 0,5 me u.
S islá abulko á únosnos
ab
U.
pilo aných ho ninách R1 až R6 [11].
Výpoč o á únosnos osamělých pilo oso ě za ížených
Výpoč o á únosnos pilo opřených o nes lači elné podloží
Za nes lači elné podloží je po ažo ána ho nina řídy R1 a R2 do k e ých se pilo y e knou na zdálenos 0,1 až
0,2 me u.
Rozhodující p o únosnos je ýpoč o é za ížení be ono ého dříku (k e á je menší než samo né ho niny)
bdp d RAU = 8,0
bd
R
- ýpoč o á pe nos be onu
p
A
- plocha pilo y
Celko á de o mace se dělí na složky:
• de o mace y olaná li em smyko ých napě í podél pilo y
• de o mace y olaná napě ím pa ě pilo y
0.3 0.4 0.5 0.6 1 1.3 1.5
0 až 0.5 200 380 600 850 2300 4000 6000
1.5 300 500 720 1000 2500 4300 6000
Délka e knu í
pilo y l ho nině
řídy R1 až R3 (m)
Únosnos U , ab pilo (kN) ho ninách řídy R1 až
R3 a p o p ůmě y pilo d (m)
68
• de o mace y olaná las ní de o mací dříku pilo y
Okamži é sedání:
pp
sp EA
Vl
Is =
sp
I
- příčinko ý koe icien sedání opřené pilo y
V
- s islá síla
p
E
- modul de o mace (p užnos i) pilo y
l
- délka pilo y
𝐼𝑠𝑝 je zá islý na pomě u l/d a K ( uhos i)
s
b
E
E
K=
s
E
- p ůmě ný sečno ý modul de o mace zeminy podél dříku pilo y


=
i
isi
sl
lE
E
si
E
- jedno li é sečno é moduly, -ce d a ypu zeminy ( iz abulky)
Výpoč o á únosnos pilo zahloubených do s lači elného podloží
Nejp e je řeba yřeši a mezní za ěžo ací kři ky dle následujících ob ázků.
Mezní za ěžo ací kři ka ané pilo y [12]. Schéma pilo y [4].
Ro nice plášťo ého ření
i
i
si
d
D
b
aq −=
Ry
R
s
s
RR
s
(mm)
RR (kN)
R
su
25
y
pu su
bu
y
sku ečná
za ěžo ací
kři ka
mezní
za ěžo ací
kři ka
lnl2l1
l
d1
D1
d2
D2
dn
Dn
dp
1.
s a
n.
s a
2.
s a
69
ba,
- koe . podle ypu zeminy
i
D
- hloubka od hla y pilo y p o s řed i- é s y
i
d
- p ůmě pilo y i- é s ě
ýpoč o á hodno a mezní síly na pláš i

=
= n
i
siiisu qldmmR
1
21

i
l
- mocnos
1
m
- koe . d uhu za ížení
2
m
- koe . li u e en . och any dříku
o nice p o napě í pa ě pilo y
p
p
d
l
eq −=
e,
- koe . podle ypu zeminy
p
d
- p ůmě pa ě pilo y
Reg esní koe icien y p o ypy zemin [11].
p ůmě né plášťo é ření




=
ii
siii
sld
qld
q
koe . přenosu za ížení
p
sp
p
d
l
qq
q
+
=4

za ížení na mezi plné mobilizace plášťo ého ření

−
=1
su
y
R
R
odpo ídající elikos sedání
s
y
yEd
R
Is 
=
I
- příčinko ý koe icien sedání pilo y
a b e
R3 246.02 225.95 2841.31 1298.96
R4 169.98 139.45 1616.22 1155.34
R5 131.92 94.96 957.61 703.89
ID=0.5 62.46 16.06 268.11 174.89
ID=0.7 91.22 48.44 490.34 445.42
ID=1 154.03 115.88 1596.70 1399.88
IC=0.5 46.39 20.81 197.74 150.22
IC≥0.5, R6 97.31 108.59 987.60 1084.26
ho nina
poloskalní
nesoud žné
soud žné
70
d
- ážený p ůmě p o ilů pilo y
s
E
- p ůmě ná hodno a sečno ých modulu de o mace zemin podél dříku
příčinko ý koe icien
k
RII = 1
1
I
- základní příčinko ý koe icien
k
R
- ko ekční koe icien ( uhos )
Příčinko ý koe icien sedání [11] P ůběh koe icien u 𝑅𝑘 [11].
P ůmě ný sečno ý modul


=
i
isi
sl
lE
E
sedání pilo y p o za ížení R
2








=
y
yR
R
ss
p o obo za ížení
y
RR 0
d uhá za ěžo ací ě e
pusubu RRR +=
y
ypu s
s
RR 25
=

sednu í
( )
y
ybu
y
yRR
RR
ss
ss −
−
−
+= 25
p o obo za ížení
buyRRR 
Youngo y sečno é modulyuly Es (MPa) p o ho niny poloskalní [11].
R3 R4 R5 R3 R4 R5 R3 R4 R5
1.5 50.3 28.2 20.2 72.3 35.0 24.7 85.5 33.5 22.3
3 64.5 43.1 30.8 105.5 57.3 41.0 138.3 58.8 41.2
5 - 58.2 41.3 - 75.3 54.8 - 87.9 63.7
10 - 87.5 61.6 - 114.5 83.2 - 133.0 97.0
délka
pilo y li
(m)
0.6
1
1.5
p ůmě d (m)
77
G a ické zp aco ání ýsledků měření při s a ické za ěžo ací zkoušce pilo y [1].
Odlišný pos up u s udijních zkoušek:
Lze měři úby ek s islé síly ( esp. napě í) podél dříku pilo y zá islos i na hloubce. Výsledkem jsou
údaje
s
q
plášťo é ření a
p
q
napě í na pa ě pilo y zá islos i na hloubce.
Přís oje:
S uno é enzome y – jsou le né, snadná ins alace, umísťují se na ýz už pilo y ůzných ú o ních, pomocí
osciloskopu měření pomě ného pře oření s uny a z ní se pomocí Hooko a zákona ypoč e napě í, je-li znám
modul p užnos i be onu pilo y 𝐸𝑏 (což ob ykle je)
F eyssine ů lis – lis nad pa ou pilo y, přesnější, s ano í pouze napě í pa ě pilo y 𝑞𝑝 ale lze s ano i
p ůmě nou elikos plášťo ého ření podél celého dříku pilo y 𝑞𝑠.
Modelo é pilo y
Max zmenšení 1:3 (p o p ůmě pilo y)
Me oda: sepa ace plášťo ého ření dle Weeleho
Předpoklad: plná mobilizace plášťo ého ření nas á á okamžiku, kdy zá islos mezi sílou pa ě pilo y
p
R
a
sednu ím pa ě pilo y
p
s
je ješ ě lineá ní. S a ická za ěžo ací zkouška musí bý na žena ak, aby po několika
za ěžo acích s upních následo alo ždy plné odlehčení (odečí áme edy alé-ne a né a p užné- a né
sednu í) – iz ob ázek ýše.
1) odhad několika
si
q
- jedna hodno a musí bý yšší a jedna nižší než sku ečné plášťo é ření
2) p o každé
si
q
spoč eme sílu na pláš i
si
si qldR =

a sílu pa ě
siipi RVR −=
i
V
- příslušný za ěžo ací s upeň u k e ého došlo k úplnému odlehčení
3) p užná de o mace pilo y

78
pb
pii
ei AE
I
RV
s

+
=2
a z diag amu za ěžo ací zkoušky (ob . ýše) odeč eme alou de o maci
i
s
p užné z ednu í pa y
ei iepi sss −=
opako ání min. 3x p o příslušné za ěžo ací s upně 𝑉𝑖.
4) g a ické zak eslení ( iz ob níže). Zob azuje na odo o né ose příslušný za ěžo ací s upeň 𝑉𝑖 ( esp.
odečí áme na ní 𝑅𝑠𝑖
´. S islá obsahuje p užné z ednu í dna 𝑠𝑒𝑝𝑖. P o příslušné hodno y 𝑞𝑠𝑖
(p ůmě ného plášťo ého ření) budou body leže na přímce, k e á y ne na odo o né ose elikos
𝑅𝑠𝑖
´, edy sku ečnou sílu na pláš i odpo ídající z olenému 𝑞𝑠𝑖.
Sepa ace síly na pláš i pilo y dle an Weeleho (1957).
5) spoč ení
sisi RR ´−
a ynesení do g a u na níže. Spojnice příslušných bodů na přímce y ne na odo o né ose sku ečnou elikos
p ůmě ného plášťo ého ření 𝑞𝑠. Zpě ným ozbo em ob . ýše zjis íme, jakému za ěžo acímu s upni odpo ídá
ypoč ené
s
q
6) pomocí diag amu ýsledků měření při s a . za ěžo ací zk. odeč eme příslušné sedání s.
79
U čení elikos i plášťo ého ření dle an Weeleho (1957).
Ne ýhodami je úzký ozsah pla nos i: plná mobilizace plášťo ého ření a současně elas ické cho ání
zeminy pod pa ou nepla í p o šechny ypy zemin a p o šechny délky pilo . Feda (1969) u ádí pla nos p o
jílo i ě z ě alé me amo o ané a y řelé ho niny. F anke (1976) předpokládá přibližně elas ické cho ání
zeminy pod pa ou do de o mace 5 mm, což ě šinou nes ačí p o plnou mobilizaci plášťo ého ření. Me oda
Weeleho šak může slouži p o přibližný odhad ozdělení sil plášť/pa a, pokud nemáme ins umen o ané
zkoušky.
S a ické pene ační zkoušky
P incipem je za lačo ání speciálního h o u (se sous a ou pene ačních ubek) do zeminy kons an ní
ychlos í (okolo 20 mm/min). Odpo p o i nikání h o u, k e ý zemina klade je u či ým měří kem k ali y a
las nos í zeminy.
To ální odpo můžeme yjádři :
ss qQ +=
s
q
- odpo na kuželo ém h o u
s
- lokální plášťo é ření
Jedno li é áze pene ačního sondo ání pomocí Begemano a h o u s řecí manže ou
1 – špička h o u sondy; 2 – řecí manže a; 3 – spojo ací díl h o u k lačnému sou yčí [1].
80
1. áze (ob . ýše a)) -za lačení sou yčí do po řebné hloubky a dochází k měření celko ého odpo u Q
p SQQ =
/kN/
𝑆𝑝 - plocha álce hyd aulického lisu (cca 0,002 m2)
2. áze (ob . ýše b)) – špice h o u se ysune o hodno u 𝑎, měření o álního odpo u na špici 𝑞𝑐
𝑞𝑠𝑡 = 𝑞𝑠𝑡∙𝑆𝑝
𝐴𝑐 /Mpa/
c
A
- plocha pods a y h o u (cca podle ypu použi ého h o u 0,001 m2)
3. áze (ob . ýše c)) – ysunu í špice h o u spolu s řecí manže ou o délku 𝑏, měření odpo u na h o u 𝑞𝑠
a u čení lokální plášťo é ření:
𝑓
𝑠= (𝑞𝑠−𝑞𝑐)∙𝑆𝑝
𝐴𝑠 /Mpa/
s
A
- plocha pláš ě manže y (0,015 m2)
4. áze (ob . ýše d)) - za lačení na další hloubku
Příklad g a u s a ické pene ace (kři ky jsou zjednodušeny) [1].
Třecí pomě
%100=
s
s
q
Obecně pla né ko elace mezi naměřenými eličinami 𝑞𝑠𝑡 (𝑟
𝑓) a mechanickými las nos mi (nebo únosnos mi)
základo ých půd neexis ují. Využí á se spíše lokálních zkušenos í. Úspěšné ko elace jsou spíše e z ahu ke
klasi ikaci zemin ob ázku níže (Sangle a ).
81
Klasi ikace zemin na základě s a ické pene ační zkoušky dle Sangle a a (1972)
Únosnos podle Meye ho a (1956) p o ulehlé písky:
+= siiipp qldqAU

Přičemž napě í na pa ě 𝑞𝑝 a na pláš i 𝑞𝑠𝑖 dopo učuje:
s pqq =
sisi q =2
Současně s ano il i empi ický z ah p o ýpoče plášťo ého ření z odpo u pene ome u na h o u:
400
s i
si
q
q=
Výsledná únosnos / b (souč. bezpečnos i = 3)
De Bee (1961, 1963) publiko al p ak icky okamži ý ná ůs 𝑞𝑠𝑡 ulehlých píscích, za ímco 𝑞𝑝 os e s hloubkou
pomaleji, p o o ak ysoký součini el bezpečnos i. Vě šina au o ů nedopo učuje p o ýpoče uží a yšší
hodno y než 𝑞𝑠𝑡 = 5 MPa.
82
S a ické zo ce p o ýpoče únosnos i aných pilo
Pa ří mezi nejuží anější, a edy základní me odou p o s ano ení únosnos i (Š ěpánek 1977).
Vs upní hodno y
S a ické schéma pilo y p o obecný ýpoče únosnos i dle 1. skupiny mezních s a ů [1].
Získání ýpoč o ých pa ame ů
Výpoč o á únosnos s islé pilo y
d dbd d VUUU +=
ýp. únos. pa y ýp. únos. na pláš i s islá složka ýp. ex . za ížení
dsbd RAkU = 1
s
A
- plocha pa y pilo y
1
k
- koe icien z ě šení únosnos i li em délky pilo y
2l
m
1
1=k
42 l
05,1
1=k
64 l
1,1
1=k
6l
m
15,1
1=k
Výpoč o á únos. pa y pilo y
( )





+

++= 

=
=
bnndn
n
i
i
n
i
ii
ncnnd N
d
Nl
h
h
NcR 2
7,0sin12,1
1
1



Výpoč o á únosnos na pláš i

83

=
= n
i
sii d hU
1
Tření na pláš i
21
d
d
xisi
c
g



+






=
o ixi k

= 2
10z
m
0,1
2=k
10z
m
2,1
2=k
1z
m
3,1
2=

21 z
2,1
2=

32 z
1,1
2=

3z
0,1
2=

0,1
1=

- be onáž pilo y bez och any ýpažnice
1,1
1=

- be onáž pilo y do suchého u
2,1
1=

- be onáž pilo y bez ýpažnice po yče pání ody
be onáž do u ch áněného ýpažnicí při oddělené be onáži
25,1
1=

- be onáž pilo y do u ch áněného suspenzí
be onáž do u ch áněného ólií PVC, PE l. max 0,25 mm
5,1
1=

- be onáž pilo y do u ch áněného ýpažnicí
be onáž do u ch áněného ólií PVC, PE l. min. 0,25 mm
6,1
1=

- be onáž pilo y do u ch áněného suspenzí s och anou PVC,PE
be onáž pilo y s
2d
m ch áněného suspenzí
Účinnou délku pilo y lze zmenši p o u čení
d
U
3
2
4dp N
d
l=
Výpoče únosnos i pilo podle DIN 4014
Oso á mezní únosnos pilo opřených o skalní ho ninu
mezní únosnos

=
+= n
i
is mispp d qAqAU
1
,
A
- plocha pa a pilo y
sp
q
- napě í na pa ě pilo y
m
A
- plocha pláš ě pilo y i- é s ě
84
s
q
- mezní plášťo é ření
Mezní hodno y qps p o napě í na pa ě a plášťo é ření pilo y R zá islos i na pe nos i R-qu [1].
Výpoč o á únosnos pilo nesoud žných a soud žných zeminách
Mezní únosnos na pláš i

=
= n
i
is misu qAR
1
,
s
q
- plášťo é ření ( abulky)
Empi ický z ah p o sedání odpo ídající plná mobilizaci plášťo ého ření
3055 += suyRs
mm
𝑅𝑠𝑢 - /MN/ a ýsledná de o mace sy yjde /mm/
Únosnos pa y pilo y
sppsb qAR ,, =
sp
q,
- abulky
Nelineá ní ýpoče sedání osamělé pilo y
P o edení in-si u p esiome ických měření p o s ano ení 𝐸𝑝 (kPa) a eologické koe icien u s uk u y zeminy 𝛼.
Ten je zá islý na:
• konzis ence a konsolidace u soud žných zemin ( yšší index konzis ence 𝐼𝑐 nebo překonsolidace, ím
yšší

); hu nos i 𝐼𝐷 u nesoud žných,
• ozdíl od elas ického řešení
Pos up:
1) ozdělení pilo y na 𝑛 dílků (sou isí s ozh aním s e )
2) udělení posunu pa ě 𝑣1 – modelace p ocesu sedání
3) pa ě se mobilizuje síla 𝑄𝑏1 a p ním dílku síla na pláš i 1𝑄𝑠1
4) zk ácení p ního dílku důsledku souč u sil (podle Hooko a zákona 𝑤1)
5) dílku d uhý (od spodu) se posune o 𝑣1+ 𝑤1 a dojde k mobilizaci 1𝑄𝑠2
6) pos up k hla ě a s ano ení edy celko ého sednu í
+= 11 s
souče
i
w
7) s ano ení síly přenášená pilo ou
+= 11 b
QQ
souče
si
Q
Výsledek do p aco ního diag amu pilo y a y oření p ního bodu za ěžo ací kři ky. Další bod y oříme
obdobným způsobem (opako ání bodů 1-7) s udělením posunu pa ě 𝑣2.
Výhody – nejlépe ys ihující sku ečné cho ání pilo a dá se lehce nap og amo a ,
Ne ýhody – nu nos s ano ení 𝐸𝑝 (možná náh ada 𝐸𝑑𝑒𝑓) a aké sp á né u čení

.
85
Taho é pilo y
Působící aho á síla 𝑍 a p o i ní las ní íha pilo y 𝐺 a plášťo é ření 𝑞𝑠.
De o mace hla y pilo y
y ahy ss 3,1
,=
55 += suyRs
- de o mace při plné mobilizaci plášťo ého ření podle 𝑠𝑦= 5 ∙ 𝑅𝑠𝑢 + 5
Taho á síla 𝑍 edy nesmí přek oči 𝑍 ≤ 𝐺𝑐 - íhu kuželo ého ělesa, š a o ané oblas i na ob ázku níže.
Kons ukce zdo ujícího zemního ělesa p o aho é pilo y
a – osamělá pilo a; b – skupina pilo ; 1 – neúnosná s a; 2 – únosná s a [1].
F anke (1961) zjis il, že aho á únosnos osamělé pilo y je p opo cionální nej ýše č e ci délky pilo y
( eo e icky os e s ře í mocninou délky pilo y).
Nega i ní plášťo é ření
Upla ňuje se případech p ochází-li pilo a zcela neúnosnou, nekonsolido anou zeminou, k e á
důsledku s é pozdější ý azné konsolidace za ěžuje pilo u plášťo ým řením opačného smyslu než doposud
p obí ané. Zemina je za ěšena na pilo ě.
Výpoče nega i ního plášťo ého ření:
( )
zzn B gK

−=−=−
K
- součini el zemního laku

- úhel ření mezi zeminou a pláš ěm pilo y
z

- geos a ické napě í hloubce z
Bje um (1973) u ádí hodno y −𝐵 následné abulce.
Opa nos i je řeba při p ak ickém upla ňo ání ýpoč ů nega i ního plášťo ého ření (NPT). Při konsolidaci 1-2
mm/ ok není řeba za ádě NPT, ale s u po ažo a pouze za neúnosnou.
Pa ame y p o s ano ení nega i ního plášťo ého ření něk e ých zeminách (Bje um, 1973)
86
12. Me ody analy ického s ano ení příčné únosnos i
aných pilo
Výpoče ní modely p o osamělou, příčně za íženou pilo u
Pilo y přenáší k omě s islých za ížení éž odo o né síly a ohybo é momen y. Jsou pomě ně ( zhledem
ke s islým) malé přípus né de o mace p o dimenzo ání pilo . Pilo a je obecně po ažo ána za e knu ý nosník
do p užně plas ického p os ředí, edy ychází se z lineá ní zá islos i mezi napě ím a de o mace podle
Winkle o y hypo ézy:
zzhz uK = ,

zh
K,
- modul ho izon ální s lači elnos i ( odo o né eakce) podloží hloubce z /kNm-3/
z
u
- příslušná odo o ná de o mace pilo y
Podle DIN 4014 a ČSN 731004 je de inice modulu p o jemnoz nné zeminy
d
E
Kde
h=
- 𝐸𝑑𝑒𝑓ungů modul základo é půdy /kNm-2/
- p ůmě pilo y
p o 𝑑 ≤1 m, je-li 𝑑 >1 m, dosazuje se 𝑑=1,0 m (za předpokladu, že maximální
odo o ná de o mace hla ě pilo y 𝑢𝑎=20 mm, esp. 𝑢𝑎=0,03𝑑 (pla í menší hodno a = počí a obě))
u nesoud žných zemin
hh n
d
z
K=
𝑛_ℎ - kons an a podle následující abulky, mezi příslušnými hodno ami lze lineá ně in e polo a .
Kons an a 𝑛_ℎ [MNm-3] p o h uboz nné zeminy [11].
Příčně za ížené ané pilo y se přija elném obo u de o mací cho ají jako uhé, zn. že jejich s řednice zůs á á
po za ížení přímá, pouze se posunuje a o áčí, pokud pla í z ah:
𝐿 ≤ 𝐿_𝑚𝑎𝑥=𝑚∙ 𝑑
𝑚 – bez ozmě ný součini el dle následujících abulek ( abulky P.1 a P.2 příloze P ČSN 73 1004).
Součini el 𝑚 p o jemnoz nné zeminy [11].
93
šech os a ních bodů. Mís o modulu odo o né eakce podloží 𝑘ℎ za ádí Pas e nak e s ém
d ojpa ame ickém modelu lako ý modul de o mace 𝐶1 [kNm-3] a smyko ý modul de o mace 𝐶2 [kNm-1].
S a ické za ěžo ací zkoušky odo o ně za ížených pilo
sys ém ozpě na d ou pilo ách
Schéma s a ické za ěžo ací zkoušky na odo o né za ížení
1 – pilo a č.1; 2 – pilo a č.2; 3 – ponechaná ýpažnice s plochou p o lis; 4 - lis [1].
Výsledky měření při s a ické za ěžo ací zkoušce na odo o nou sílu [1].

94
Výpoče ní model p o skupinu příčně za ížených pilo
Pilo y spojené hla ách základo ou pa kou nebo deskou do skupiny ykazují případě příčného za ížení
shodné posuny hla ách, neboť spojující kons ukce se p ak icky nede o mují. Jedno li é pilo y se šak na
přenosu celko é odo o né síly 𝐻𝑅 podílejí ůzně s ohledem na s oji polohu a uhos podle:
𝐻𝑖
𝐻𝑅=𝛼𝑖
∑𝛼𝑖
𝐻𝑖 – odo o ná síla připadající na i- ou pilo u;
𝐻𝑅 – celko á odo o ná síla připadající na skupinu pilo ;
𝛼𝑖= 𝛼𝐿∙𝛼𝑅 – zmenšo ací součini el zá islé na poloze pilo y e skupině a o:
𝛼𝐿 – na oso é zdálenos i 𝑎𝐿 e smě u působící odo o né síly 𝐻𝑅;
𝛼𝑅 – na oso é zdálenos i 𝑎𝑅 kolmo na smě působící odo o né síly 𝐻𝑅;
Ten o z ah pla í přesně p o d ojose syme ickou sous a u pilo , přibližně lze šak řeši i jiné případy.
Zmenšo ací součini el 𝛼𝐿
𝛼𝐿=0,25+0,125∙𝑎𝐿/𝑑 p o obo 2 ≤ 𝑎𝐿/𝑑 ≤ 6
𝛼𝐿=0,5 p o obo 𝑎𝐿/𝑑 ≤ 2
𝛼𝐿=1 p o obo 𝑎𝐿/𝑑 > 6
Zmenšo ací součini el 𝛼𝑅 p o příčný smě s ohledem na působící sílu má d a a y:
𝛼𝑅𝐴 =0,7+0,1∙𝑎𝑅/𝑑
𝛼𝑅𝑍 =0,25+0,25∙𝑎𝑅/𝑑 p o obo 2 ≤ 𝑎𝑅/𝑑 ≤ 3
𝛼𝑅𝐴 =𝛼𝑅𝑍 =1 p o obo 𝑎𝑅/𝑑 > 3
p o obo 𝑎𝑅/𝑑 > 3 pla í řešení p o případ pilo o é s ěny.
V případě d ojose soumě né pilo o é skupiny podle ob ázku níže se jedno li é pilo y dělí do č yř ypů: I, II, III,
IV ( iz ob ázek níže).
P o pilo y ypu I pla í: 𝛼𝑖𝐼 =1∙𝛼𝑅𝐴
P o pilo y ypu II pla í: 𝛼𝑖𝐼𝐼 =1∙𝛼𝑅𝑍
P o pilo y ypu III pla í: 𝛼𝑖𝐼𝐼𝐼 =𝛼𝐿∙𝛼𝑅𝐴
P o pilo y ypu IV pla í: 𝛼𝑖𝐼𝑉 =𝛼𝐿∙𝛼𝑅𝑍
Současně dochází i ke změně modulů odo o né eakce podloží. Jedná-li se o pilo y uložené soud žné
(kohezní) zemině, kde en o modul (de ino án na začá ku é o kapi oly) je po čás ech kons an ní, pla í p o
ýpoče p užné délky zo ec:
𝐿´= (𝐸𝑏∙𝐼
𝑘ℎ∙𝑑)0,25
𝐼 – momen se ačnos i p ůřezu pilo y (𝐼= 𝜋∙𝑟4
4)
Modul se p o pomě 𝐿/𝐿´≥4 zmenšuje 𝑘ℎ𝑖 =𝛼𝑖1,33 ∙𝑘ℎ
p o pomě 𝐿/𝐿´≤2 pla í 𝑘ℎ𝑖 =𝛼𝑖∙𝑘ℎ
p o pomě 𝐿/𝐿´ mezi hodno ou 2 až 4 se může lineá ně in e polo a
95
P o nesoud žné zeminy s lineá ním p ůběhem modulu odo o né eakce podloží s hloubkou pla í p o ýpoče
p užné délky:
𝐿´= (𝐸𝑏∙𝐼
𝑛ℎ)0,2
P o pilo y, kde 𝐿/𝐿´≥4 je 𝑛ℎ𝑖 =𝛼𝑖1,67 ∙𝑛ℎ
p o pomě 𝐿/𝐿´≤2 pla í 𝑛ℎ𝑖 =𝛼𝑖∙𝑛ℎ
p o pomě 𝐿/𝐿´ s mezilehlými hodno ami lze lineá ně in e polo a
Znázo nění jedno li ých ypů pilo e skupině [11].
96
13. Mik opilo y
Mik opilo y jsou p ky hlubinného zakládání s a eb, yznačující se s ou mimořádnou š íhlos í a
úspo nými ná oku na p os o při p o ádění. Byly y inu y p á ě p o účely podchyco ání a zesilo ání
základů s á ajících s a eb mimořádně s ísněných podmínkách. Pos upem se jejich použi í ozšířilo na
no é s a by podmínkách, kdy s ohledem na p aco ní p os o nelze jiné me ody yuží . Vhodné jsou i am,
kde např. ané pilo y nelze p o ádě z dů odu špa ně a elných ho nin základo é půdě.
Pojmy
• mik opilo a – mic opile
• ozšířená pa a – enla ged base
• p ůmě dříku – sha diame e
• injekční směs – g ou
• cemen o á mal a – mo a
• ažení – d i ing
• ání – d illing
• pažnice – casing
• nosný p ek – load bea ing elemen
• injek áž – g ou ing
• záli ka, ýplň – illing
• ané do 300 mm nějšího p ůmě u
• ažené do 150 mm nějšího p ůmě u
T a y mik opilo o ých dříků a pa [16].
97
Klasické schéma mik opilo y [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.].
Podle způsobu přenosu za ížení do podloží se mik opilo y ozdělují na:
- plo oucí
- opřené
- e knu é
Dle způsobu upnu í hla y mik opilo y do s a ební kons ukce ozezná áme:
• mik opilo y olné (nepřed ěžo ané), k e é jsou zabe ono ány do kons ukce bez jejich předchozího
za ížení; k-ce po za ížení p odělá celko ou de o maci plném ozsahu
• mik opilo y před ížené, k e é se po za ížení na hodno u síly, k e ou budou přejíma od k-ce, po s ém
odlehčení spojí s k-cí. Tak yče pá mik opilo a alou čás de o mací a po de ini i ním za ížení pak
p oběhne pouze de o mace p užná
injekční směs
hla a, ocelo á deska na lak a ah
spojník
dřík mik opilo y
ozpě ka
záli ka
spojník
gumo á manže a
injekční směs
d oji ý ob u á o
kořen mik opilo y
zá ka
98
• mik opilo y předepnu é – mik opilo a je před spojením s kons ukcí za ížena na plnou sílu, k e ou
pře ezme od kons ukce, a pod ím o napě ím bude pe ně spojena s kons ukcí. V om o případě již
nedojde k žádné následné de o maci
Dokončený mik opilo o ý deš ník, s anice me a Kobylisy P aze [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.].
Zajiš ění nadloží podzemních děl ( unelů, š ol) pomocí mik opilo o ého deš níku [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.].

99
Uspořádání mik opilo [16].
speci ické požada ky
- jeho ozsah o li ňují ele an ní zkušenos i
- las nos i
- ná oky p o opřené
časnos
zp á a o p ůzkumu
kon ola
doplnění
100
Obsah zá ě ečné zp á y o p ůzkumu:
• in o mace o ú o ni hladiny podzemní ody
• pří omnos h ubě z ni ých a p opus ných zemin
• pří omnos měkkých s e
• pří omnos bal anů, kamenů, překážek
• ú o eň a sklon skalního podloží
• chemická ag esi i a ody, zeminy či ho niny
• kon aminace či na ážky
• deg adace e s yku s odou
Technologický pos up p o ádění mik opilo ( iz ob ázek níže):
a – zho o ení u o ační echnologií
b – y aho ání ného nářadí a yplnění u záli kou
c – osazo ání ýz užné silnos ěnné ocelo é ubky
d – injek áž kořeno é čás i mik opilo y
e – ho o á mik opilo a
Technologický pos up p o ádění mik opilo [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.].
101
Základo é mik opilo y s osazenými lako ými i aho ými hla ami [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.].
.
Podchycení objek u pomocí za ě o aných mik opilo o ých bá ek ( iz ob ázek níže):
a – p o ádění mik opilo s injek o aným kořenem přes pů odní základy
b – y oření bá ky a její ak i ace se s á ající s opní kons ukcí
c – ybou ání pů odní nosné kons ukce u ni ř bá ek
d – y oření no é nosné kons ukce a následné odbou ání pomocné mik opilo o é bá ky;
Spodní injek o aná čás mik opilo je yuži a jako alá součás základu
Podchycení objek u pomocí za ě o aných mik opilo o ých bá ek [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.].
102
Za ě o ané mik opilo o é p os o o é bá ky podpí ají ponechanou pů odní ho ní s a bu před be onáží nosných sloupů
no ého skele u [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.].
Malop o ilo é ání
podle způsobu oz ušo ání ho niny
• o ační (na plnou čelbu – Ro a y nebo spi álo é)
• ná azo é (příklepné)
• kombino ané ( o ačně příklepné, o ačně ib ační)
podle způsobu ýnosu oz ušo ané ho niny ze dna u:
• ání za sucha
• ání ýplacho é (s přímými nebo nepřímým p oplachem
podle způsobu zajiš ění s abili y s ěn:
• nepažené
• pažené pomocí ocelo ých pažnic ( esměs spojo a elných)
• pažení pomocí suspenze ( ě šinou jílo é, nebo jílocemen o é, k e á zde na íc plní unkci
yplacho ání ů od né měli, p o o ji nazý áme ným ýplachem
109
Jednos upňo á injek áž pomocí nad sebou umís ěných manže o ých ubek [16].
Me ody p o ádění mik opilo [16].

110
14. Sklony s ahů s a ebních jam
VE SKALNÍCH HORNINÁCH
Zd a é skalní 6-8 m, obecně sklon 5:1, síťo ina
Z ě alé 3:1, p oudící oda puklinách!!,
Hluboké jámy – analýza s abili y, sklon s e či puklin do jámy!!
Symboly a účinky p o zjišťo ání s abili y s islého s ahu e skalní ho nině se šikmou s e na os í [7].
Zjišťujeme objem V
Jeho íhu G
Případné při ížení P
NORMÁLOVÁ N
Celko á složka G+P
TANGENCIÁLNÍ T
Součini el spolehli os i s ahu
3,11,1 
+
=T
clN g
n


Při dlouhodobém o e ření jámy – och ana, pak
w
VW

=
a
( )
N
WN
T
cl gWN
n−
+−
=


s možnos í snížení smyko ých pa ame ů
mělké jámy
111
Symboly p o zjišťo ání s abili y s ahu e skalních ho ninách se šikmou s e na os í a skloněným po chem území. [7].
( ) ( )
( )


−
−−
=sinsin2
sinsin
2
2
D
V
( )
( )


−
−
=sinsin
sinD
l
V ZEMINÁCH
a) nesoud žných zeminách
- znalos

n
g
g



=
3,11,1 =
n

pokud p oudí oda, H.P.V. skloněna jako s ah



g
g
n2

b) soud žných zeminách
e

,
e
c
- použi í e ek i ních pa ame ů smyko é pe nos i
při při ížení p – náh ada s ou o mocnos i hp

p
hp=
S abilní s ahy do ud žo ací ýšky hca p o
1=
n

.
Dle ob ázku níže lze budo a jámu hloubky
p
n
ca h
h
D−

při
3,11,1 =
n

Bezpečnos ní dů ody D
3,1
m
112
Symboly p o ná h s islého s ahu jámy soud žné zemině se za ížením po chu [7].
Vě šina případů, ná h

<

90
Symboly p o posouzení s abili y s ahu soud žné zemině se za ížením po chu a p oudící odou [7].


=
==
+
+
=n
i
w
wi
n
ii
n
ii
n
FT
lc gN
1
11


Kde je plocha?
113
Zá islos mezi sklonem s ahu

a

umožňuje o ien ačně s ano i p ůběh nejnebezpečnější smyko é plochy [Jesenák
1979].
P o plochy p ocházející pa ou, lze p o ná h sklonu použí ob ázek níže dle F öhlicha.
G a na u čo ání sklonu s ahu soud žné zemině p o álco ou kluznou plochu p ocházející pa ou [F öhlich 1955].
P o
0=

- Taylo ů g a
114
Taylo ů g a p o u čo ání sklonu s ahu soud žné zemině. Pomocí součini elů 𝑛 a 𝑘 se zjišťuje poloha nejnebezpečnější
álco é kluzné plochy [Taylo 1937].

115
15. Ko y
Zemní a ho nino é ko y jsou p ky speciálního zakládání aho ě namáhané.
Složení:
• ko e ní hla a (ancho head)
• olná délka ( ee ancho lengh )
• ko e ní délka (kořeno á) ( ixed ancho lengh )
U ěch o ko e musí bý splněny y o podmínky:
- kořeno á čás ko y je základo é půdě upnu a pomocí injekční směsi
- aho á síla je do ko y nesena předpě ím ( zn. ko a musí mí olnou délku)
Dělení ko e :
1) podle ypu ko e ního áhla
• yčo é (CPS, Dywidag)
• d á o é (kompliko ané, nemají ako ou ýd ž jako alé ko y)
• p amenco é
2) podle doby unkce
• dočasné ( empo a y ancho )- do 2 le
• alé (pe manen ancho )
3) způsob namáhání kořene
• ažený kořen ČR 100 %
• lačený kořen – nep o ádí se
Technologický pos up
a) p o ádění malop o ilo ých ů
p ůmě u – na hne p ojek an zá islos i na:
• únosnos i a ypu ko y
• geo echnických podmínkách
Příklady p ůmě u ů 𝑑 [mm] p o ko y dle ypu ko e a základo é půdy [2].
Podmínky p o p o ádění ů p o ko y (nesmí se za ali , ě šinou se p o o paží):
- poloha zá ného bodu s přesnos í 75 mm
- odchylka od osy u max. 2°
116
Le – nější délka ko e ního áhla L – olná délka áhla
L b – ko e ní délka áhla L ee – olná délka ko y
L ixed – kořeno á délka ko y
Schéma ho nino é ko y s aženým kořenem – de aily ko e ní hla y a och any hla y jsou ynechány [13].
117
Schéma ho nino é ko y s lačeným kořenem – de aily ko e ní hla y a och any hla y jsou ynechány [13].
• u ex émně dlouhých ů dochází k p oblémům s ýplachem – p ohlubují se o délku na íc p o
možnos usazo ání d i (měl)
• p o soud žné zeminy je důleži é ud žení konzis enci na s ěnách neměnnou
• u z odnělých zemin nena uši hyd ologické pomě y
• při ání pod H.P.V. se přijímají z láš ní opa ření
- ěžký ýplach skládající se ě šinou z ody a popílku, příp. ba y u
- speciální ná za ížení s ěsněným ným sou yčím (příp. p e en ů)
- snížení H.P.V. s důsledkem doda ečných sedání objek ů dosahu!
- použi í předinjek áže základo é půdy
b) yplnění u záli kou, neboli cemen o ou suspenzí ě šinou s pomě em Cemen /Voda = 2,5/1
c) ý oba, dop a a, manipulace a osazení ko y
Na s a bu se do áží ma e iál jako polo o a s dů azem NEPORUŠIT p o iko ozní och anu. Před
osazením je nu né dod že :
- kon ola u zda je bez překážek
118
- délka zda je dos a ečně dlouhý
- záli ka je yplněn záli kou?
manže o á ubka : ma e iál PVC ∅ 32 mm/3,6 m, kořeno é čás i je pe o o ána s o o y ∅ 6 mm
přek y ými gumo ými manže ami.
ozpě ky (cen á o y): na lékají se na manže o ou ubku, zajis í polohu áhla e u, umísťují se e
zdálenos ech 1 až 3 me y.
p ůchodka: ocelo á ubka (např. 168/3,6 mm) ale zabudo aná do kons ukce. Přes ní se á.
Ukončena oznášecí deskou 30 mm 290/290 jež je součás í hla y ko y.
ko e ní hla a: p o p amenco é ko y se jedná o ocelo ý ý obek uzpůsobený poč u p amenů. P o
yčo é ko y jde o speciální desku p o usazení ma ice
íko hla y: jedná se och anu e a u h nce, k e á ja namon o ána na ko e ní hla u a ni řek yli
speciální an iko ozní och anou (např. epoxydehe ).
d) Injek áž kořene ko y případně einjek áž nebo předinjek áž základo é půdy
účel injek áže ko e , esp. injek áže ko e ní délky:
- upnu í kořene ak, že ko a je schopna přenés nášenou aho ou sílu do okolí
- och ana áhla p o i ko ozi
- zpe nění základo é půdy bezp os ředně okolí kořene a ím z ýšení únosnos i
- u ěsnění základo é půdy bezp os ředně okolí kořene a ím omezení úniku směsi
p o iko ozní och ana (zá isí na ži o nos i) (encapsula ion)
Ko y yčo é
Táhlo z ušlech ilé oceli s h ubým zá i em ně. Např CPS má e s ém po oliu 12 me ů délky 32 mm;
Dywidag 26,5; 32; 36 mm. Táhla se nenas a ují, mohou, ale s p oblémy. Hmo nos 4,5 - 8,3 kg/m ( zn 12 me ů
má hmo nos 54 – 100 kg); mez pe nos i 570 – 1250 kN (57 – 125 un); ko e ní síla 280 – 630 kN.
1) dočasné – mon áž až na s a bě; cen á o y po 2 m; injek áž:
- přes manže o é ubky pa alelně s áhlem (pla í i p o p amenco é)
- přes d ojice hadiček spojených s áhlem
- nejdří e po 12 hod. (zas a uje se, pokud objem směsi přesáhne ojnásobně objem kořene)
- einjek áž – za 10 hod po injek áži.
Schéma dočasné yčo é ko y (CPS, Dywidag). 1 – šes ih anná ma ice, 2 – ko e ní deska s yb áním, 3 –
och ana ma ice, 4 – hladká ubka na olné délce, 6 – cen á o , 7 – áhlo ko y [2].
DOČASNÉ
TRVALÉ
Všechna áhla minimálně 10 mm k y í
cemen o ou injekční směsí
Vyžaduje sekundá ní och ana – jedna
sou islá s a z ma e iálu zab aňujícímu
ko ozi musí oři ko e ní och anu
Důleži é je dosažení předepsaného laku!
125
Příklad de ailu ko e ní hla y d oji é p o iko ozní och any p amenco é ko y [13].

126
Příklad de ailu ko e ní hla y d oji é p o iko ozní och any yčo é ko y [13].
127
16. Geo echnické na ho ání a Eu okód 7
Obsah EC 7-1
1 Všeobecně
2 Zásady na ho ání geo echnických kons ukcí
3 Geo echnické údaje
4 S a ební dozo , moni o ing a úd žba
5 Násypy, od odňo ání, zlepšo ání
a yz užo ání základo é půdy
6 Plošné základy
7 Pilo o é základy
8 Ko ení
9 Opě né kons ukce
10 Hyd aulické po ušení
11 Celko á s abili a
12 Násypy
Příloha A (no ma i ní)
Přílohy B-J (in o ma i ní)
Ná odní příloha (in o ma i ní)
Mezní s a y únosnos i - ULS
EQU: z á a o no áhy kons ukce nebo základo é půdy, u ažo ané jako uhé ěleso;
STR: ni řní po ušení nebo nadmě ná de o mace kons ukce nebo kons ukčních p ků;
GEO: po ušení nebo nadmě ná de o mace základo é půdy;
UPL: z á a o no áhy kons ukce nebo základo é půdy důsledku zd ihu lakem ody ( z laku);
HYD: nadzd iho ání, ni řní e oze a su oze základo é půdě způsobené hyd aulickými spády.
1. Geo echnická ka ego ie
Pouze malé a ela i ně jednoduché kons ukce:
p o k e é je možné zajis i , že základní požada ky budou splněny na základě zkušenos i a k ali a i ního
geo echnického p ůzkumu se zanedba elným izikem. (zanedba elné iziko z á y celko é s abili y nebo pohybů
základo é půdy, základo é pomě y známé ze s o na elné mís ní zkušenos i a dos a ečně spolehli é, nep o ádí
se ýkop pod HPV nebo podle mís ní s o na elné zkušenos i nebude kompliko aný). Pos upy p o ná h základu
a p o ádění mohou obsaho a u inní me ody.
2. Geo echnická ka ego ie
Kon enční ypy kons ukcí a základů s běžným izikem nebo jednoduchými základo ými pomě y či
za ěžo acími podmínkami. (plošné, oš o é a pilo o é základy; s ěny a os a ní kons ukce zad žující nebo
podpo ující zeminu nebo odu; ýkopy; mos ní pilíře a opě y; násypy a zemní p áce; zemní ko y a os a ní
sys émy, k e é nášejí za ížení zpě do základo é půdy; unely dých nepo ušených ho ninách ne yžadující
z láš ní požada ky na odo ěsnos nebo jiné požada ky). Použí a k an i a i ní geo echnické údaje a ozbo y,
mohou se použí a u inní pos upy p o e énní a labo a o ní zkoušky, ná h a p o ádění.
3. Geo echnická ka ego ie
Kons ukce nebo čás i kons ukcí, k e é nespadají do 1. a 2. geo echnické ka ego ie.
( elmi elké nebo neob yklé kons ukce; kons ukce y olá ající abno mální iziko nebo kons ukce e
složi ých základo ých pomě ech nebo kons ukce složi ě za ížené; kons ukce e ysoce seismických
oblas ech; kons ukce oblas ech p a děpodobné nes abili y s a eniš ě nebo s álých pohybů základo é půdy,
k e é yžadují z láš ní p ůzkum nebo speciální opa ření.)
3. geo echnická ka ego ie má běžně zah no a al e na i ní us ano ení a p a idla k ěm é o no mě.
128
Ná ho é si uace
Musí se u ažo a jak k á kodobé, ak dlouhodobé ná ho é si uace. Pod obná klasi ikace ná ho ých si uací
geo echnickém ná hu má zah no a :
• za ížení, jejich kombinaci a za ěžo ací případy;
• obecnou hodnos základo é půdy, na k e é je umís ěna kons ukce, zhledem k celko é s abili ě
a pohybům základo é půdy;
• dispozici a klasi ikaci ůzných zón zeminy, ho niny a p ků kons ukce, k e é se upla ní jakémkoli
ýpoče ním modelu;
• sklon podložních s e ;
• ho nické p áce, ka e ny nebo jiné podzemní kons ukce;
• případě kons ukcí spočí ajících na nebo blízko ho nin:
mezilehlé dé a měkké s y;
po uchy, pukliny, hliny;
možnou nes abili u ho nino ých bloků;
yluho ané du iny jako jsou zá y nebo hliny yplněné měkkým ma e iálem a pok ačující p oces
yluho ání;
• p os ředí, u ni ř k e ého je yp aco án ná h:
li ypla o ání, e oze a ýkopu edoucí ke změnám geome ii zemského po chu;
li chemické ko oze; li z ě á ání;
li p om zání; li dlouhodobého ysoušení;
li změn ýšky hladiny podzemní ody če ně li u od odnění, možných po odní, po uch
d enážního sys ému, yuži í ody;
pří omnos plynů unikajících ze základo é půdy;
os a ní účinky času a p os ředí na smyko ou pe nos a os a ní las nos i ma e iálu, např. li dě
způsobených z ířa y;
• země řesení;
• zemní pohyby zapříčiněné dolo áním nebo jinými ak i i ami;
• ci li os kons ukce na de o mace;
• li no é kons ukce na s á ající kons ukce, inžený ské sí ě a mís ní p os ředí.
Za ížení
Při na ho ání geo echnických kons ukcí se má u ažo a jako za ížení:
• íha zeminy, ho niny a ody;
• napě í základo é půdě;
• zemní laky a lak podzemní ody;
• laky olné ody če ně laků ln;
• laky podzemní ody;
• p ůsako é síly;
• uži ná nebo ložená za ížení z kons ukcí;
• za ížení po chu;
• ázací síly;
• ods anění za ížení nebo ýkop základo é půdy;
• dop a ní za ížení;
• pohyby y olané dolo áním nebo jiným budo áním podzemních p os o nebo unelo áním;
• bob nání a sm šťo ání y olané ege ací a změnami podnebí nebo lhkos i;
• pohyby y olané sekundá ní konsolidací nebo usmyknu ím nebo sedáním masy základo é půdy;
• pohyby y olané deg adací, dispe zí, dekompozicí, las ním zhu ňo áním a ozpouš ěním;
• pohyby a z ychlení y olané země řesením, ýbuchy, ib acemi a dynamickými za íženími;
• li eplo y če ně účinků m azu;
• za ížení ledem;
• za edená předpě í zemních ko ách nebo ozpě ách;
129
• nega i ní ření.
Vlas nos i základo é půdy
Vlas nos i zemních a skalních masi ů, k e é jsou k an i iko ány geo echnickými pa ame y, se musí získa
z ýsledků zkoušek buď přímo nebo ko elací, eo ií nebo empi icky a z jiných ele an ních údajů.
Hodno y získané z ýsledků zkoušek a os a ní údaje se musí p o u ažo aný mezní s a přija elně in e p e o a .
Pozo nos se musí ěno a ozdílu mezi las nos mi základo é půdy a geo echnickými pa ame y získanými
z ýsledků zkoušek a ěmi, k e é řídí cho ání geo echnické kons ukce.
Rozdíly mohou způsobi následující ak o y:
• če né geo echnické pa ame y nejsou p a é kons an y, ale zá isí na ú o ni napě í a způsobu
de o mace;
• s a ba zeminy a ho niny (puklina os , s e na os nebo elké čás ice) může h á ůznou oli při
zkoušce a geo echnické kons ukci;
• li času;
• účinek p osakující ody na snížení smyko é pe nos i zemin a ho nin;
• možný účinek změkčení dynamickým za ížením;
• křehkos nebo ažnos zkoušené zeminy a ho niny;
• me oda ýs a by geo echnické kons ukce;
• li k ali y p o ádění na uměle nasypanou nebo zlepšenou základo ou půdu;
• li s a ební činnos i na las nos i základo é půdy;
• možný účinek změkčení dynamickým za ížením;
• křehkos nebo ažnos zkoušené zeminy a ho niny;
• me oda ýs a by geo echnické kons ukce;
• li k ali y p o ádění na uměle nasypanou nebo zlepšenou základo ou půdu;
• li s a ební činnos i na las nos i základo é půdy.
Plošné základy – mezní s a y
Musí se u ažo a následující mezní s a y a musí se ses a i jejich příslušný seznam:
• z á a celko é s abili y;
• únosnos , y lačení, zaboření;
• po ušení smykem;
• kombino ané po ušení základo é půdě a kons ukci;
• po ušení kons ukce důsledku pohybu základu;
• nadmě ná sedání;
• nadmě né z ednu í důsledku bob nání, m azu a jiných příčin;
• nepřija elné ib ace.
Plošné základy – ná ho é me ody
přímá me oda, u k e é se yp acují oddělené analýzy p o každý mezní s a . Pokud se kon oluje dosažení
mezního s a u únosnos i, musí mechanismus po ušení co nejpřesněji modelo a předpokládanou smyko ou
plochu; ke kon ole mezního s a u použi elnos i se musí použí ýpoče sedání;
nepřímá me oda, k e á uží á s o na elnou zkušenos a ýsledky e énních nebo labo a o ních měření nebo
pozo o ání a yb aná za ížení e z ahu k meznímu s a u použi elnos i ak, aby splňo ala požada ky šech
ele an ních mezních s a ů;
me oda předběžného opa ření, při k e é se použije předpokládaná únosnos
Pilo o é základy – šeobecně
Us ano ení é o kapi oly se musí použí na opřené pilo y, plo oucí pilo y, ažené pilo y a příčně za ížené pilo y
ins alo ané be aněním, za lačo áním a š oubo áním nebo áním s nebo bez injek o ání.
Us ano ení é o kapi oly se nemají přímo použí na ná h pilo , k e é jsou zamýšleny ke snížení sedání, jako je
omu něk e ých podpilo o aných oš o ých základech.
P o p o ádění pilo se musí použí následující no my:
EN 1536:1999, p o ané pilo y;
130
EN 12063:2000, p o š ě o é s ěny;
EN 12699:2000, p o ažené pilo y;
EN 14199:2005, p o mik opilo y.
Pilo o é základy – mezní s a y
Musí se u ažo a a ses a i jejich příslušný seznam:
• z á a celko é s abili y;
• po ušení únosnos i pilo o ého základu;
• z lak nebo nedos a ečná únosnos ahu pilo o ého základu;
• po ušení základo é půdy důsledku příčného za ížení pilo o ého základu;
• kons ukční po ušení pilo y laku, ahu, ohybu, ybočení nebo smyku;
• kombino ané po ušení základo é půdě a pilo o ém základu;
• kombino ané po ušení základo é půdě a kons ukci;
• nadmě né sedání;
• nadmě ný zd ih dna;
• nadmě ný boční pohyb;
• nepřija elné ib ace.
Pilo o é základy – ná ho é me ody
Musí bý založeny:
• na ýsledcích s a ických za ěžo acích zkoušek, k e é byly po zeny ýpoč y nebo jinak a jsou
souladu s os a ní ele an ní zkušenos í;
• na empi ických nebo analy ických ýpoče ních me odách, jejichž pla nos byla po zena s a ickými
za ěžo acími zkouškami e s o na elných si uacích;
• na ýsledcích dynamických za ěžo acích zkoušek, jejichž pla nos byla po zena s a ickými
za ěžo acími zkouškami e s o na elných si uacích;
• na pozo o aném cho ání s o na elného pilo o ého základu podpořeném ýsledky p ůzkumu
s a eniš ě a zkouškami základo é půdy.
Pilo o é základy – ná ho á dopo učení
Musí se u ažo a cho ání osamělých pilo , pilo o ých skupin a uhos a pe nos kons ukce spojující pilo y. Při
ýbě u ýpoče ních me od a hodno pa ame ů základo é půdy s yuži ím ýsledků za ěžo ací zkoušky se musí
u ažo a ání a změny za ížení čase. Jak e ýpoč ech, ak in e p e acích ýsledků za ěžo ací zkoušky se
musí u ažo a pláno ané budoucí umís ění nebo ods anění nadloží nebo po enciální změny ežimu
podzemní ody. Výbě ypu pilo y če ně k ali y ma e iálu pilo y a me ody ins alace, musí zí ú ahu:
podmínky podzemní ody a základo é pomě y na s a eniš i če ně pří omnos i nebo možnos i překážek
základo é půdě;
zniklá napě í pilo ě během ins alace;
možnos och áni a yzkouše in eg i u pilo y, k e á byla ins alo ána;
li me ody a sled ins alace pilo , k e é již byly ins alo ány na přilehlé kons ukce nebo inžený ské sí ě;
ole ance, za k e ých může bý pilo a eálně ins alo ána;
škodli ý li chemikálií základo é půdě;
možnos i p opojení ůzných ežimů podzemní ody;
nakládání a dop a a pilo ;
li ýs a by pilo y na okolní budo y.
Při u ažo ání ýše u edených aspek ů se má ěno a pozo nos následujícímu:
ozmís ění pilo pilo o ých skupinách;
přemís ěním nebo ib acím přilehlých kons ukcí důsledku ins alace pilo ;
ypu použi ého be anu nebo ib á o u;
dynamickým napě ím pilo ě během be anění;
p o y ypy aných pilo , kde se použí á ýplach u ni ř u, je po řebné ud žo a lak ýplachu na ú o ni, k e á
zajis í, že nekolabuje a ne ysky ne se hyd aulické po ušení dna;

131
čiš ění dna a někdy pláš ě u, z láš ě za použi í ben oni u, aby se ods anil oz ušený ma e iál;
mís ní nes abili ě pláš ě během be ono ání, k e á může způsobi nikání zeminy do pilo y,
niku zeminy nebo podzemní ody do p ůřezu pilo y be ono ané na mís ě a možnému po ušení lhkého be onu
p ouděním podzemní ody pilo ou;
li u s e nenasyceného písku kolem pilo y, k e ý odsá á odu z be onu;
zpomalujícímu li u chemikálií zemině;
zhu ňo ání zeminy způsobené be aněním ažených pilo ;
po ušení zeminy důsledku ání pilo o é ohlubně.
Ná ho é přís upy
Dílčí součini ele Příloze A, k e é se užijí o nicích, jsou uspořádány do skupin označených A (p o za ížení
nebo účinky za ížení), M (p o pa ame y zemin) a R (p o odpo y). Jsou yb ány podle ná ho ého přís upu, k e ý
je použi .
NÁVRHOVÝ PŘÍSTUP 1
S ýjimkou ná hu oso ě za ížených pilo a ko e se musí o ěři , že mezní s a po ušení nebo nadmě né
de o mace nenas ane s následující kombinací soubo ů dílčích součini elů:
Kombinace 1: A1 “+” M1 “+” R1
Kombinace 2: A2 “+” M2 “+” R1,
kde “+” znamená: “bude kombino áno s”.
V kombinacích 1 a 2 se dílčí součini ele použijí na za ížení a pa ame y smyko é pe nos i základo é půdy.
P o ná h oso ě za ížených pilo a ko e se musí o ěři , že mezní s a po ušení nebo nadmě né de o mace
nenas ane při následující kombinaci soubo ů dílčích součini elů:
Kombinace 1: A1 “+” M1 “+” R1
Kombinace 2: A2 “+” (M1 nebo M2) “+” R4
V kombinaci 1 se dílčí součini ele použijí na za ížení a pa ame y smyko é pe nos i základo é půdy.
V kombinaci 2 se dílčí součini ele použijí na za ížení, na odpo základo é půdy a někdy na pa ame y základo é
půdy.
V kombinaci 2 se uží á soubo M1 p o ýpoče odpo u pilo nebo ko e a soubo M2 p o ýpoče nepřízni ých
za ížení pilo ys a ených nega i nímu plášťo ému ření nebo příčnému za ížení.
Pokud je zřejmé, že jedna ze d ou kombinací řídí ná h, ýpoč y p o d uhou kombinaci se nemusí p o ádě .
O šem ůzné kombinace mohou bý k i ické p o ůzné aspek y éhož ná hu.
NÁVRHOVÝ PŘÍSTUP 2
Musí se o ěři , že mezní s a po ušení nebo nadmě né de o mace nenas ane při použi í následující kombinace
soubo ů dílčích součini elů:
Kombinace: A1 “+” M1 “+” R2
Při om o přís upu se dílčí součini ele použijí na za ížení nebo na účinky za ížení a na odpo základo é půdy.
Pokud se použije en o přís up p o analýzu s ahu a celko é s abili y, ýsledný účinek za ížení na plochu
po ušení se ynásobí

E a smyko ý odpo podél plochy po ušení se ydělí

R;e.
NÁVRHOVÝ PŘÍSTUP 3
Musí se o ěři , že mezní s a po ušení nebo nadmě né de o mace nenas ane při použi í následující kombinace
soubo ů dílčích součini elů:
Kombinace: (A1* nebo A2†) “+” M2 “+” R3
*na za ížení kons ukce
†na geo echnická za ížení
Při om o přís upu se dílčí součini ele použijí na za ížení nebo na účinky za ížení z kons ukce a na smyko é
pa ame y základo é půdy.
P o analýzu s ahu a celko é s abili y se za ížení na zeminu (např. za ížení kons ukcí, dop a ní za ížení)
po ažuje jako geo echnické za ížení a použije se soubo součini elů za ížení A2.
132
Mezní s a y použi elnos i
O ěření mezních s a ů použi elnos i základo é půdě nebo kons ukční sekci, p ku nebo spojení, musí
yžado a buď, že:
Ed  Cd,
nebo se musí p okáza , že se mobilizuje dos a ečně malá čás smyko é pe nos i základo é půdy, aby se
ud žela de o mace požado aných mezích použi elnos i. Ten o zjednodušený přís up je omezen na ná ho é
si uace, kde:
- hodno a de o mace se ne yžaduje k o ěření mezního s a u použi elnos i
- exis uje s o na elná zkušenos podobné základo é půdě, kons ukci a aplikační me odě.
Dílčí součini ele p o mezní s a y použi elnos i se mají ob ykle o na 1,0.
Mezní hodno a jedno li é de o mace je hodno a, při k e é se předpokládá, že se ysky ne podpo o ané
kons ukci mezní s a použi elnos i. Ta o mezní hodno a se musí dohodnou během ná hu podpo o ané
kons ukce.
Dílčí součini ele dle ná ho ých přís upů: plošné základy [8].
Dílčí součini ele dle ná ho ých přís upů: pilo o é základy [8].
133
Dílčí součini ele únosnos i aných pilo [8].
Dílčí součini ele dle ná ho ých přís upů: ané pilo y [8].
Ko elační součini ele p o od ození cha ak e is ických únosnos í pilo ze zkoušek za ěžo acích a základo é půdy [8].
134
P o ádění speciálních geo echnických p ací
ČSN EN 1536:1999 - V ané pilo y
ČSN EN 12699:2001 - Ražené pilo y
ČSN EN 14199:2005 - Mik opilo y
ČSN EN 12063:2000 - Š ě o é s ěny
ČSN EN 1537:2001 - Injek o ané ho nino é ko y
ČSN EN 1538:2001 - Podzemní s ěny
ČSN EN 12715:2001 - Injek áže
ČSN EN 12716:2002 - T ysko á injek áž
ČSN EN 14475:2006 - Vyz užené zemní kons ukce
ČSN EN 14679:2006 - Hloubko é zlepšo ání zemin
ČSN EN 14731:2006 - Hloubko é zhu ňo ání zemin ib o áním