Zakládání ve složitých podmínkách

ZAKLÁDÁNÍ VE SLOŽITÝCH PODMÍNKÁCH Doc. D . Ing Hynek Lahu a Os a a 2024 Cíle předmě u yjádřené dosaženými do ednos mi a kompe encemi Absol en by měl na hnou a posoudi základo é kons ukce e složi ých geo echnických podmínkách (poddolo aná území, sesu ná území, na neúnosných základo ých půdách apod.) Absol o áním předmě u posluchač nabude znalos í, k e é mu zajis í dos a ečnou základní o ien aci p oblema ice, k e é jsou nezby né p o jeho samos a nou p ak ickou p áci, oz íjení las ních odbo ných pozna ků i další jejich p ohlubo ání samos udiem odbo né li e a u y. Ano ace Předmě na azuje na základní s udium p oblema iky zakládání s a eb a ozšiřuje získané znalos i oblas ech hlubinného zakládání, zejm. při aplikaci pilo o ých základů. K omě echnologie pilo o ání obsahuje ozšířené pozna ky z oblas i na ho ání pilo podle 1. a 2. mezního s a u, p oblema iku skupino ých pilo a pilo o ých oš ů. K omě ěch o o ázek oz íjí pozna ky z oblas i zlepšo ání las nos í zemin, zakládání sesu ných územích, p oblema iky zakládání na násypech a od alech, če ně me odik zjišťo ání mechanických las nos í ěch o ma e iálů. Dopo učená li e a u a: [1] MASOPUST, J. V ané pilo y. P aha: Čeněk a Ježek, 1994, 263 s. [2] MASOPUST, J. Na ho ání základo ých a pažících kons ukcí, pří učka k ČSN EN 1997. P aha: In o mační cen um ČKAIT s. .o., 2012, 220 s., ISBN 978-80-87438-31-2 [3] MASOPUST, J. Speciální zakládání s a eb, 1. díl. B no: Akademické naklada els í CERM, s. .o., 2004, 141 s. [4] MASOPUST, J. Speciální zakládání s a eb, 2. díl. B no: Akademické naklada els í CERM, s. .o., 2006, 150 s. [5] MASOPUST, J. a kol. Rizika p ací speciálního zakládání s a eb. P aha: In o mační cen um ČKAIT s. .o., 2011, 136 s. [6] HULLA, J. a kol. Zakladanie s a ieb. B a isla a: ALFA, 1987, 456 s. ISBN 063-564-87. [7] TURČEK, P. a kol. Zakládání s a eb. B a isla a: JAGA, 2005, 302 s. ISBN 80-8076-032-3. [8] ČSN EN 1997-1. Na ho ání geo echnických kons ukcí – čás 1: Obecná p a idla. P aha: ČNI, 2006, 138 s. [9] ČSN 730039. Na ho ání objek ů na poddolo aném území. P aha: ÚNMZ, 2015, 64 s. [10] ČSN EN 1997-2. Na ho ání geo echnických kons ukcí – čás 2: P ůzkum a zkoušení základo é půdy. P aha: ČNI, 2008, 152 s. [11] ČSN 1004. Na ho ání základo ých kons ukcí – S ano ení požada ků p o ýpoče ní me ody. P aha: ČAS, 2020, 64 s. [12] ČSN EN 1536. P o ádění speciálních geo echnických p ací – V ané pilo y. P aha: ÚNMZ, 2016, 76 s. [13] ČSN EN 1537. P o ádění speciálních geo echnických p ací – Injek o ané ho nino é ko y. P aha: ÚNMZ, 2014, 48 s. [14] ČSN EN 1538. P o ádění speciálních geo echnických p ací – Podzemní s ěny. P aha: ÚNMZ, 2016, 48 s. [15] ČSN EN 12699. P o ádění speciálních geo echnických p ací – Ražené pilo y. P aha: ÚNMZ, 2016, 68 s. [16] ČSN EN 12699. P o ádění speciálních geo echnických p ací – Mik opilo y. P aha: ÚNMZ, 2016, 60 s. [17] NESET, K. Vli y poddolo ání. P aha: SNTL, 1986, 344 s. ISBN 04-406-84. Zakládání e složi ých podmínkách © 2024 by Hynek Lahu a is licensed unde CC BY-SA 4.0 Obsah 1. Ú od ........................................................................................................................... 1 2. Hlubinné základy – přehled ........................................................................................ 3 3. Vs upní údaje p o ná h základu a p oces ná hu .................................................... 15 4. Geo echnický p ůzkum, pomě y a ka ego ie ............................................................ 18 5. Sesu ná území ......................................................................................................... 25 6. Poddolo aná území .................................................................................................. 34 7. Výsypky, na ážky ..................................................................................................... 43 8. Zakládání e odě ..................................................................................................... 49 9. Pilo y a echnologie aných pilo ........................................................................... 57 10. In e akce pilo y a základo é půdy ............................................................................ 64 11. Únosnos osamělých s isle za ížených aných pilo ............................................. 73 12. Me ody analy ického s ano ení příčné únosnos i aných pilo ............................. 86 13. Mik opilo y ............................................................................................................... 96 14. Sklony s ahů s a ebních jam ................................................................................. 110 15. Ko y ...................................................................................................................... 115 16. Geo echnické na ho ání a Eu okód 7 ................................................................... 127 1 1. Ú od Zakládání s a eb, klíčo á oblas geo echniky, se y íjí d ěma hla ními smě y. P ní se zaměřuje na pos upné p ohlubo ání pozna ků o yzikálních p incipech in e akce mezi základo ou půdou a s a ební kons ukcí. D uhý smě se sous ředí na echnologický pok ok, spojený s ý ojem s ále so is iko anějších s ojů a aplikací chemie e s a ebnic í. Hnací silou ý oje je přede ším d uhý smě , u čo aný snahou in es o ů a s a ebních i em o za ádění p og esi nějších a e ek i nějších ý obních pos upů. P ní smě pak eaguje na echnologické ino ace a je jimi mo i o án. Obo zakládání s a eb zah nuje ná h, ealizaci a kon olu základů s a eb, če ně jejich sanací a ekons ukcí. Důleži ou součás í jsou aké s a ební jámy, k e é mnohdy předs a ují echnicky ná očnější úkol než samo ná ýs a ba základů z jejich dna. Součás í zakládání s a eb jsou o něž me ody zlepšo ání las nos í základo é půdy, mode ní přís upy k zemním kons ukcím a en i onmen álním s a bám. Základy předs a ují nejspodnější čás s a by, k e á přenáší její za ížení na základo ou půdu. Ta může bý ořena pří odními ho ninami a zeminami, nebo sedimen y zniklými čás ečně či zcela lidskou činnos í. Tím o způsobem zakládání p opojuje s a bu s nejpři ozenějším s a ebním ma e iálem, k e ým je půda. Základy se dělí na plošné a hlubinné. Plošné základy oznášejí za ížení ze s a ební kons ukce na po řebnou plochu základo é půdy. Hlubinné základy přenášejí za ížení z plošných základů do elké hloubky, má-li základo á půda ú o ni základo é spá y nedos a ečnou únosnos nebo elkou s lači elnos , a dále případech, kdy se ím uše ří če pání jinak nu né při zakládání pod hladinou ody. Přes ože zakládání s a eb ychází z mode ních eo e ických pozna ků o yzikálních p incipech cho ání základo é půdy a s a ebních kons ukcí, klíčo ou oli s ále h aje p ak ická zkušenos . Tu o zkušenos lze získa pouze dlouhodobou p axí obo u a nelze ji plně předa či nah adi . Současná me odologie zakládání s a eb se ozdělila do d ou hla ních smě ů. P ní z nich klade dů az na ma ema ické modelo ání, k e é zah nuje přesné geome ické a y kons ukcí, las nos i základo ých půd získané běžnými i speciálními zkouškami a yuží á kons i u i ní z ahy, jež co nejlépe popisují cho ání kons ukce. K ali a modelu se hodno í na základě komplexnos i a přesnos i kons i u i ních z ahů, p o ože samo ná ýpoče ní me oda, zp a idla me oda konečných p ků (MKP), ob ykle nepředs a uje zásadní p oblém. Klíčo ou ýz ou je šak získání hodných s upních pa ame ů ýpoč u, zejména yzikálních las nos í základo ých půd. Ins umen ace po řebných zkoušek bý á čas o echnicky ná očná nebo dokonce ne eálná. Ty o pa ame y se p o o zp a idla od ozují nepřímými zkouškami, případně se s ano ují odbo ným odhadem, k e ý se šak ne ždy shoduje s požada ky na přesnos „exak ního“ ýpoč u. Výsledky ako ého přís upu jsou p o o čas o ne y ážené a mají spíše cha ak e pa ame ické s udie než přesné analýzy. D uhým, a ješ ě zá ažnějším p oblémem oho o přís upu, je ob ížnos nebo p ak ická nemožnos ma ema ického modelo ání echnologických e ek ů, k e é šak čas o h ají klíčo ou oli cho ání zejména u speciálních základo ých kons ukcí. Přes ože en o přís up ykazuje u edené nedos a ky, zůs á á nezby ný při řešení mimořádně složi ých a ozsáhlých s a ebních kons ukcí. D uhý přís up klade dů az na p agma ický, inžený ský pohled, k e ý ychází z pozna ků získaných měřením na s a bách a yuží á ela i ně jednoduchých eo e ických předpokladů, například aplikace eo ie p užnos i na p užný polop os o p o modelo ání základo é půdy. Cílem je iden i iko a klíčo é sou islos i, k e é zásadně o li ňují cho ání kons ukce, přičemž se důsledně zohledňují echnologické li y. Výsledkem jsou čas o ůzné „koe icien y“, k e é slouží k doplnění a zpřesnění jednoduchých zo ců a o nic. Ty o koe icien y šak y olá ají nedů ě u a odmí ání ze s any zas ánců p ního, igo ózně eo e ického přís upu, k eří je po ažují za „ne ědecké“. Ten o p agma ický přís up není hodný p o řešení a o ě složi ých kons ukcí, kde 2 by nezby ná zjednodušení byla již nepřija elná. Nicméně p o běžné úlohy posky uje ýsledky s o na elné s ýsledky dosaženými p ní, eo e ič ější me odikou. Budoucnos obo u p a děpodobně spočí á k i ickém p opojení obou přís upů. Ten o end lze posledních le ech pozo o a příspě cích na specializo aných meziná odních kon e encích, zejména ěch zaměřených na mono ema ické ok uhy. Zakládání s a eb je i nadále íce empi ickou disciplínou než exak ní ědou, neboť úspěšný ná h yžaduje znalos i z mechaniky zemin a inžený ské geologie, jejichž s upní da a jsou čas o elmi p oměnli á. Teo e ický základ obo u oří u edené disciplíny, doplněné s a ební mechanikou a naukou o kons ukcích s a eb. Ty o znalos i šak samy o sobě nes ačí. Ná h základů yžaduje aké důkladnou znalos ma e iálů, zejména be onu a oceli, a zá o eň schopnos zohledni echnologické aspek y ealizace. Klíčo ou oli h aje i ekonomické hledisko, k e é o li ňuje olbu e ek i ního řešení. K op imálnímu ná hu ede p oces eliminace ne hodných a ian na základě jasně de ino aných a ela i ně jednoduchých k i é ií. Ty o učební ex y jsou zaměřeny na zakládání kons ukcí nebo zemních ěles p oblema ických podmínkách jako jsou sesu ná a poddolo aná území, kons ukce e odním p os ředí, na ýsypkách apod. doc. D . Ing. Hynek Lahu a 27.11.2024 3 2. Hlubinné základy Hlubinné základy jsou p ky přenášející za ížení do únosnějších hlubších čás í základo é půdy. Není jasně de ino aná, na ozdíl od plošných základů, základo á spá a, lze ho oři pouze o spodní čás i hlubinného základu (např. pa a pilo y). Důleži é in o mace p o sp á ný ná h základu jsou: • za ížení • idealizo aný geologický p o il • ma . model základů (o ázka únosnos i; in e akce) D uhy hlubinného zakládání a - pilo y; b - s udně; c - keson; d - podzemní s ěny [6]. 4 ZAKLÁDÁNÍ NA STUDNÍCH S udně jsou kons ukce álco i ého nebo h anolo i ého a u, nahoře i dole o e řené, zapouš ěné do země podh abá áním (sys émy d apáků). Nejp e se zho o í s a ební jáma do ú o ně hladiny podzemní ody; ní p ní čás s udně (ob a)). V p ůběhu spouš ění se pos upně plášť z yšuje (b). Po dosáhnu í požado ané hloubky se ni řní p os o úplně nebo čás ečně yplní be onem (c). V p axi max. do 70 m pod hladinou podzemní ody (H.P.V.). Pos up ý oby s udňo ého základu a – p ní p s enec; b – pos upné spouš ění a nadbe ono á ání; c – yplnění ni řního p os o u a uko ení nosné kons ukce [7]. Z láš ní d uh jsou s udně ořící ob odo é s ěny objek ů. Vni řní p os o se ne yplní, ale účelně yužije. Podzemní čás s udny se ybe onuje nad e énem a jako s udna se spus í do příslušné hloubky (objek y če pacích s anic, ga áží i su e ény budo ) P aco ní pos up při s udňo i ém zakládání a - zho o ení s udně na e énu; b - spouš ění; c - zabe ono ání dna; d - zho o ení základu [6]. Vhodnos : jemnoz nné a h uboz nné zeminy (podmínka: bez bal anů a dalších překážek – h ozba náklonu s udně). 5 T a y pláš í e s islém řezu [7]. a – s kons an ní loušťkou s ěn; b – se sklonem nějšího po chu; c – s odskokem yplněným jílo i ou suspenzí a – nejlepší s abili a, při ě ších hloubkách elké ření b – ření se zmenší, p oblém smě u c – nejlepší řešení Dnes náh ada pilo o ým založením (mik opilo o á s ěna) Spouš ění s udně a – sp á ný pos up; b – špa ný pos up; c – spouš ění z os ů ku; d – z lešení [6]. 6 spouš ění podh abá áním bři u ( j. klesání las ní ahou) Technologické pos upy: □ z e énu □ z lešení □ z umělého os ů ku S a ické řešení s udně Podmínka 1 MS se řeší jako plošný základ: d R A WV q + = 𝑉 – za ížení kons ukcí 𝐴 – plocha s udně 𝑊 – áha plné s udně Hmo nos s udně 𝐺: RTVG w+− 𝑉 𝑤 – z lak působící pouze na s udnu pod odou nebo H.P.V. 𝑇 – ření na pláš i s udně, předpokládá se kons an ní po celé ýšce s udně, hodno y: měkký jíl 5 až 10 kPa š ě ky a písky 35 kPa 𝑅 – odpo bři u: 𝑅 = 𝑅𝑏∙ 𝐴𝑏 𝑅𝑏 – únosnos na bři u (od 0,2 p o měkké jíly do 3 MPa p o š ě ky) 𝐴𝑏 – plocha bři u, přesněji jen jeho odo o né čás i Namáhání k-ce s udně dle Bažan a 1973 [6]. 1. e apa – s udně je ybe ono ána na plnou ýšku a bři zabořený zemině: o o s adium je ozhodující p o dimenzaci bři u při zakládání na odě 13 S abili a: zajiš ění ko ením, e knu ím nebo ozepřením. De o mace zhledem k uhos i základu budou elmi malé. Připojení základo é desky na podzemní s ěnu – ná oky na izolaci p os o pod H.P.V. Připojení základo é desky na podzemní s ěnu 1 – podzemní s ěna; 2 – základo á deska; 3 – ýz už; 4 – ocelo á pásnice; 5 – cihly máčené do gumoas al u; 6 – podklado ý be on; 7 – odící s ěna [7]. S a ický ná h únosnos i Nejsou no ma i ní předpisy. Usku ečnění za ěžo ací zkoušky na pokusné lamele. Výpoče ní pos up podle Fe andona  += siibd uhARR (kN) bcahRb+=  (kPa) A - plocha příčného řezu podzemní s ěny (m2) b R - únosnos základo é půdy pod pa ou podz. s ěny (kPa) u - ob od podzemní s ěny (m) h - mocnos s y s ejných las nos í (m) si - mobilizo ané ření na pláš i podz. s ěny (kPa); abulka níže ba, - součini elé zá islé na úhlu ni řního ření; abulka níže  - objemo á íha zeminy (kNm-3) c - soud žnos zeminy (kPa) 14 Součini ele p o ýpoče únosnos i pod pa ou [6]. Únosnos na pláš i [6]. Pozn.: dolní limi p o F zeminy s yšší lhkos í nebo kyp é nesoud žné zeminy ho ní limi p o F zeminy nad H.P.V. nebo ulehlé nesoud žné zeminy (°) a b 5 0.45 6 10 1.4 7.4 15 2.3 8.3 20 3.9 10.6 25 6 13.4 30 9.2 16.2 35 14.8 20.8 40 22.1 25.8 45 33.6 37 50 69.1 57.8 Typ zeminy si (kPa) Měkká, o ganická hlína 2 ≈ 18 Rašelina 3.5 ≈ 6 Hlína plas ické konzis ence 3.5 ≈ 18 Měkký jíl 7 ≈ 23 Jíl s řední a nízké plas ici y 7 ≈ 39 T dý jíl, uhoplas ický jíl 18 ≈ 34 T dý p acho i ý jíl 28 ≈ 35 Písek hlini ý 35 ≈ 58 Písek hlini ý 23 ≈ 42 Písek se š ě kem 39 ≈ 116 Š ě k 58 ≈ 134 15 3. Vs upní údaje p o ná h základů a p oces ná hu Při olbě zakládání je nu no analyzo a následující soubo podkladů: 1) In o mace o d uhu s a by, o působících za íženích a okolních s a bách 2) Geologický a geo echnický p ůzkum 3) Geomechanické las nos i základo é půdy 4) Z láš ní podmínky zakládání – poddolo aná území, sesu ná území, zá opo é oblas i, ýsypky, p oseda é zeminy, o ganické zeminy, seismické oblas i apod. Výsledný ná h ychází z analýzy izik a nejis o s upních da . Ná h by měl op imalizo a echnické ekonomické požada ky a bý přede ším bezpečný. Geo echnické pa ame y, k e é musíme zná p o ná h P o ná h základů jsou u čující přede ším y o geo echnické pa ame y: • objemo á hmo nos ( esp. objemo á íha) • smyko á pe nos (úhel ni řního ření a soud žnos ) • de o mační las nos i (modul pře á nos i, součini el konsolidace, součini el pomě né p oseda os i) • p opus nos (koe icien il ace) • objemo á s álos (lineá ní bob nání, bob nací laky, sm š i elnos ) Mezní s a y – Eu okód 7 P o každou geo echnickou ná ho ou si uaci se musí o ěři , že žádný z příslušných mezních s a ů ak, jak je de ino án EN 1990:2002, není přek očen. Mezní s a y se mohou ysky nou buď základo é půdě nebo kons ukci nebo k nim může dojí kombino aným po ušením kons ukce a základo é půdy. Mezní s a po ušení • z á a o no áhy kons ukce nebo základo é půdy, u ažo ané jako uhé ěleso, e k e ém pe nos i kons ukčních ma e iálů a základo é půdy nejsou ýznamné p o posky o ání odpo u (EQU); • ni řní po ušení nebo nadmě ná de o mace kons ukce nebo kons ukčních p ků če ně např. pa ek, pilo nebo podzemních s ěn, u k e ých pe nos kons ukčních ma e iálů je důleži á k posky o ání odpo u (STR); • po ušení nebo nadmě ná de o mace základo é půdy, e k e é smyko á pe nos zeminy nebo ho niny je důleži á posky o ání odpo u (GEO); • z á a o no áhy kons ukce nebo základo é půdy důsledku zd ihu lakem ody ( z laku) nebo jinými s islými za íženími (UPL); • nadzd iho ání, ni řní e oze a su oze základo é půdě způsobené hyd aulickými spády (HYD). Mezní s a použi elnos i Při posuzo ání mezních s a ů použi elnos i základo é půdě nebo kons ukční čás i p ku nebo spoji, musí se yžado a : 𝐸𝑑 ≤ 𝐶𝑑, 𝐸𝑑 – ná ho á hodno a účinku za ížení; 𝐶𝑑 – mezní ná ho á hodno a účinku za ížení; Pokud se mohou během ži o nos i kons ukce ysky nou změny las nos í základo é půdy např. snížením hladiny podzemní ody nebo od odněním, mají se cha ak e is ické hodno y přiměřeně změni . Může se p okáza , že se mobilizuje dos a ečně malá čás pe nos i základo é 16 půdy, aby se ud žela de o mace požado aných mezích použi elnos i. Ten o zjednodušený přís up je omezen na ná ho é si uace, kde: • hodno a de o mace se ne yžaduje k posouzení mezního s a u použi elnos i; • exis uje za edená s o na elná zkušenos podobné základo é půdě, kons ukci a aplikační me odě. Mezní hodno a jedno li é de o mace je hodno a, při k e é se předpokládá, že se ysky ne podpo o ané kons ukci mezní s a použi elnos i, jako jsou nepřija elné hliny nebo zkřížené d eře. Ta o mezní hodno a se musí dohodnou během ná hu podpo o ané kons ukce. Mezní s a y p o plošné základy (z ušená ČSN 73 1001) 1. Mezní s a – mezní s a únosnos i Zá isí na yzikálně-mechanických las nos ech základo é půdy, jejich homogeni ě, izo opii, na ozmě ech, a u, hloubce a uhos i základo é kons ukce, na hladině podzemní ody. Výpoč o á únosnos musí bý yšší než ýpoč o é kon ak ní napě í od ýpoč o ého za ížení s a bou. Od odněná s islá únosnos je de ino ána: bbbbbb e ddddddccccccdd bgidsN b bgidsdNbgidsNcR 2 21  ++= Do ýpoč u s upují objemo á hmo nos , soud žnos a úhel ni řního ření (součini ele 𝑁), geome ické pa ame y základu (součini ele 𝑠), hloubka založení základu (součini ele 𝑑) a šikmos za ížení (součini ele 𝑖). V případech šikmos i e énu a základo é spá y pak ješ ě součini ele 𝑔 a 𝑏. Cha ak e is ické las nos i zemin (𝜑 a 𝑐) je nu no up a i na ýpoč o é, esp. (dle EC) ná ho é!!! 2. Mezní s a – mezní s a pře oření Je nu no o ěři , že p o ozní za ížení základo é půdy ne y olá ako á pře oření, a edy sednu í s a by, při k e ých by došlo k nepřípus nému pře oření základo é kons ukce. Do ýpoč u s upují: • s islá složka napě í; • pů odní geos a ické napě í; • mocnos jedno li ých s e zeminy; • edome ický modul pře á nos i. Základní podmínka p o mezní s a použi elnos i: 𝑠 ≤ 𝑠𝑙𝑖𝑚 esp. ∆𝑠 𝐿 ⁄ ≤ (∆𝑠 𝐿 ⁄)𝑙𝑖𝑚 přičemž limi ní hodno y s ano uje abulka B no mě ČSN 731004 podle ypu kons ukce. P o nehomogenní p os ředí po d základo ou spá ou je de ino án ýpoče sedání: 𝑠1= ∑𝜎𝑧,𝑖 −𝑚∙𝜎𝑜𝑟,𝑖 𝐸𝑜𝑒𝑑,𝑖 ℎ𝑖 𝑛 𝑖=1 17 Výpoč o ý model sedání p o 1D de o maci [11]. Cha ak e is ické hodno y je nu no up a i dílčími součini eli na hodno y ná ho é. P o mezní s a y po ušení jsou u edeny příloze A Eu okódu 7. Dílčí součini ele p o pa ame y zeminy 𝛾𝑀[8] 18 4. Geo echnický p ůzkum, pomě y a ka ego ie Inžený sko-geologický p ůzkum Soubo e énních, labo a o ních a yhodnoco acích geologických p ací spojených s územním pláno áním, ealizací a p o ozem inžený ských s a eb, jejich och ana před geologickými haza dy a nežádoucími an opogenními zásahy, esp. se yše řo áním nega i ních důsledků ěch o s a eb na ži o ní p os ředí. Cílem IGP je zjiš ění a o ěření inžený sko-geologických pomě ů území, podmínek jeho s abili y, ná h s abilizačních opa ření, ses a ení ůzných d uhů map, s ano ení yzikálních a mechanických las nos í zemin a ho nin, yše ření ele an ních pa ame ů geodynamických je ů a podzemní ody a posouzení k ali y s a eniš ě. Geo echnický p ůzkum P ůzkum zaměření na získání s upních údajů a geo echnických pa ame ů p o ná h s a ebních a geo echnických kons ukcí. E apy geo echnického p ůzkumu Jedno li é e apy p ůzkumu by měly na sebe na azo a . U jednoduchých s a eb lze p o és jednoe apo ý p ůzkum. E apy p ůzkumu: • o ien ační - s udie • předběžný - DÚR • pod obný - DSP • doplňko ý - RDS Smě ný obsah p ůzkumu je de ino án pouze p o s a by pozemních komunikací (TP 76 A, B, C). Me ody geo echnického p ůzkumu Me ody geo echnického p ůzkumu jsou popsány TP 76, čás B. Te énní zkoušky a měření Hyd odynamické zkoušky slouží ke zjišťo ání p opus nos i ho nino ého p os ředí, hyd ogeologických cha ak e is ik z odní, yda nos i zd ojů podzemní ody, u čo ání ú o ně hladiny podzemní ody a jejího kolísání. K omu o účelu se použí ají če pací zkoušky, k e é slouží ke zjišťo ání základních hodno p o cha ak e is iku z odní. Spočí ají nepře ži ém, časo ě ymezeném odče pá ání podzemní ody ukončeném s oupací zkouškou. Účel a me odika če pací a s oupací zkoušky jsou s ano eny dokumen aci GTP. D uhým ypem jsou nále o é zkoušky. Použí ají se k získání o ien ačních údajů o p opus nos i zkoušeného p os ředí. Použí ají se pouze u pok y ných ú a ů případě p ůlino é p opus nos i zkoušeného p os ředí. Pos up a uspořádání ěch o zkoušek se s ano í p og amu GTP nebo během e énních p ací zápisem do p o ozní dokumen ace. Tře ím ypem je ežimní pozo o ání. To slouží k získání podkladů p o s udium hyd ologických a hyd ogeologických, případně hyd ochemických zákoni os í zkoumaného území jejich zá islos i na s ážko ých pomě ech, ežimu po cho ých oků apod. Spočí á pe iodickém sledo ání a měření hladiny podzemní ody na u čených pozo o acích objek ech. K účelům ežimního pozo o ání se yuží á: • měření hladiny ody pozo o acích ech, • měření hladiny ody e s á ajících s udních, • měření hladiny ody po cho ých odních nád žích a odo ečích, • měření yda nos i p amenů. Mezi zkoušky a měření, k e é slouží k yše řo ání něk e ých speci ických las nos í ho nin (zemin) nebo ho nino ého masi u, pa ří zkoušky s a ické a dynamické pene ace, p esiome ické zkoušky e ech, zkoušky k u čo ání mí y zhu nění, yše ření a elnos i, ozpoji elnos i, 19 od azo á zkouška Schmid o ým kladí kem, zkouška ulko á, zkouška kapesním pene ome em, za ěžo ací zkoušky apod. Geo yzikální p áce jsou jednou ze základních me od geo echnického p ůzkumu. Přispí ají k řešení geologické s a by zkoumaného území, kde mohou posky nou něk e é údaje o yzikálně-mechanickém s a u ho nino ého masi u a hyd ogeologických pomě ech oblas i. Zařazují se do komplexu p ůzkumných me od zejména am, kde je řeba plynule in e polo a mezi bodo ými údaji získanými odk y nými p acemi. Použí ají se zejména me ody geoelek ické, seismické, geomagne ické, adiome- ické, e mické, g a ime ické, ka o ážní a geo ada . Náplň me ody a ozsah geo yzikálních měření se s ano í příslušné čás i dokumen ace GTP. Upřesňují se podle dílčích ýsledků. Geoelek ické me ody jsou založeny na měření speci ického odpo u, při ozených po enciálů, pola izo a elnos i ho nin a os a ních elek ických pa ame ů ho nin a ho nino ého masi u. Lze jimi zjišťo a e ikální a ho izon ální h anice jedno li ých p os ředí, ek onické po uchy, oslabené zóny ho nino ého masi u, p ůsako é oblas i, dynamiku podzemní ody, ag esi i u půd a jiné speciální úkoly. Seismické me ody jsou založeny na zjišťo ání zniku a šíření elas ického lnění e zkoumaném p os ředí. Měřením se zjišťují časy příchodu elas ických ln a seismická a geoakus ická ak i i a. Seismickým p ůzkumem se zjišťují ho izon ální h anice, oslabené zóny, dynamické pa ame y, při ozené klenby báňských děl, ak i i a s aho ých pohybů apod. Geomagne ické me ody jsou založeny na měření o álního ek o u magne ického pole Země, jeho ho izon ální a e ikální složky a jejich g adien ů, deklinace, inklinace, magne ické suscep ibili y a emanen ní magne izace. Lze jimi zjišťo a h anice jedno li ých ypů ho nin, ek onické po uchy, oslabené zóny apod. Radiome ické me ody měřením p imá ního a sekundá ního adioak i ního pole zjišťují h anice jedno li ých ypů ho nin, ek onické po uchy, p ůsaky, dynamiku podzemní ody, kon aminaci p os ředí adioak i ními lá kami, měření adono é zá ěže apod. Te mické me ody zjišťují při ozené epelné pole a jeho g adien , epelnou odi os a epelný ok. Lze jimi zjišťo a p ůsako é oblas i, ek onické po uchy, h anice jedno li ých ypů ho nin apod. G a ime ické me ody jsou založeny na měření ího ého pole Země a objemo é hmo nos i ho nin. Lze jimi přispě k řešení geologické s a by zkoumaného území, de ekci podzemních du in, ek oniky apod. Ka o ážní me ody aplikují dří e u edené me ody na měření e ech. Upřesňují geologický p o il u, zjišťují yzikálně-mechanické las nos i ho nin, po ucho á pásma, epelný ežim e ech a il ační las nos i ho nin. U čují mís a pří oků a od oků ody do a z u. O ěřuje se jimi éž echnický s a u. Me oda geo ada u yuží á elek omagne ické lny o elmi ysokých ek encích a umožňuje s udium nehomogeni při ozeného i umělého pů odu hloubko ých in e alech od několika cen ime ů do řádo ě desí ek me ů. S a ická za ěžo ací zkouška deskou – geo echnický p ůzkum odinného domu Opa a na ul. K. Ke na ( o o au o ). 20 P áce odk y né Ty o p áce mají umožni získa nezby né údaje k objasnění geologických a hyd ogeologických pomě ů a geo echnických podmínek zkoumaného území, e k e ém se po ede asa pozemní komunikace, do po řebné hloubky pod p ojek o anou nebo předpokládanou ni ele ou komunikace. V né p áce umožňují yše řo a ho nino é p os ředí podle ného jád a. Z ů se ke zkouškám labo a oři odebí ají zo ky zemin a skalních ho nin. Ve ech lze podle po řeby p o ádě celou řadu zkoušek a měření. Přehled ypů zkoušek a měření je nezby né speci iko a dokumen aci GTP s u edením požado ané echnologie ání, ýs oje a k ali y u. Do p ací kopných náležejí sondy a ýhy, do p ací p o áděných ho nickým způsobem pak šach ice. Těmi o p acemi se zajis í přímý popis a hodnocení geologického p os ředí a odbě zo ků. V p ůzkumných sondách, ýhách a šach icích lze p o ádě i něk e é speciální e énní zkoušky pře á ných a pe nos ních las nos í zemin a skalních ho nin. Ná oky na ání a odbě y zo ků zemin a ho nin u ádí elmi pod obně ČSN EN ISO 22475-1. P acemi kopnými ozumíme hloubení šache a ýh, k e é umožňují inžený skému geologo i nebo geo echniko i bezp os ředně pozo o a a yše řo a ho niny při ozeném uložení a přímo e s ěnách díla odebí a i nepo ušené zo ky, k e é pak lze pod obi zkouškám yzikálně- mechanických las nos í. Odk y né p áce, jimiž znikají pod ú o ní e énu olné p os o y ( y, šach ice, ýhy apod.), se musejí po ukončení p ůzkumu lik ido a , pokud nebylo řeši elem GTP e speci ikaci odk y ných p ací či během jejich p o ádění ze z láš ních dů odů u čeno jinak. Nezlik ido ané odk y né p áce se musejí řádně zabezpeči . Objedna eli nebo jím po ěřenému zás upci se po ukončení p ůzkumu předá ají nezlik ido aná či ys ojená díla p o okolá ně. V né p áce umožňují yše řo a ho nino é p os ředí podle zo ků získaných áním, případně pomocí ůzných zkoušek e ech. P o po řeby popisu geologické s a by a k získání ě ohodných ýsledků labo a o ních zkoušek je podmínkou získa z ů k ali ní né jád o. P o přímé yše řo ání las nos í ho nin se bezjád o é y použí a nesmějí. V y lze podle echnologie ání děli na: • y jád o é – echnologie posky ující dokumen o a elný zo ek ho niny ( hodné p o IG y): • y o ační jád o é, • y ná azo o oči é, • y bezjád o é – echnologie ání neposky ující zo ek ho niny ( hodné p o • echnologické y): • o a o é ( ali é dlá o), • o ačně příklepné (pono né pneuma ické kladi o), • ae li o é (lis o é dlá o). Při ání je nu né dod žo a mj. y o zásady: ✓ U echnologie ání a ho nino ého p os ředí, kde může dojí k o li nění k ali y jád a, se do u se nesmí přilé a oda. ✓ V nesoud žných ho ninách a šude, kde je nebezpečí za alení u, musejí bý y p ůběžně paženy. ✓ Pažnice je nu né s pos upem ání čas do áže , přičemž ú odní kolona musí bý ale nad ús ím u. ✓ Je y pozo o a elné při ání (např. ýsky du in, p opadnu í nářadí, ý azné změny a elnos i, ý on plynu, pohyb dna u apod.) se musejí pečli ě sledo a a zaznamená a denních záznamech. ✓ Musí se zaznamená a doba (da um a hodina) a hloubka pod po chem e énu na ažené hladiny podzemní ody a případné změny ú o ně po jejím na ažení. V p ůběhu dalšího hloubení se musí měři ú o eň hladiny podzemní ody e u při každém pře ušení p áce, na konci a začá ku směny a o něž při každé ýznačné změně hladiny během p áce. 21 Naměřené údaje se musejí zaznamená a denních ýkazech p áce ( en o pos up nelze upla ni při ání s ýplachem). ✓ V p ůběhu celého ání se musejí odebí a dokumen ační zo ky ho nin. Ty je nu né sys ema icky ukláda do zo ko nic, kde musejí bý ch áněny před li y po ě nos i. ✓ Případné z á y ody e u je nu né sledo a a zaznamená a . ✓ Hloubka hladiny podzemní ody se musí měři s přesnos í na 1 cm. Geo echnický p ůzkum – úskalí při p o ádění Geo echnický p ůzkum p o pozemní komunikace up a ují TP 76 (účinnos od 1.7.2001). TP 76 de inují me ody geo echnického p ůzkumu a jeho smě ný ozsah p o jedno li é e apy, s ejně jako požada ky na ýs upy a jejich in e p e aci. Předpis TP 76 by neměl bý chápán jako dogma. Měl by spíše slouži jako ná od (pří učka) p o zp aco a ele geo echnického p ůzkumu. Jedná se zejména o dopo učené (smě né) poč y sond p o p ůzkum násypů a zářezů jedno li ých s upních. 1) P oblémy se s upy na pozemky ( o o au o ). 2) Nepřís upnos e énu – oz odněný ok řeky Opa y mís ě p ojek o ané ýs a by ( o o au o ). 22 Úskalí při ealizaci geo echnického p ůzkumu: a) případě sondážních p ací se ždy jedná o bodo ý údaj, k e ý je s op ocen ně pla ný pouze mís ě jejich ealizace. b) ozdíly měří ku – p ůmě u dosahuje 100-200 mm, kdež o na s a bě odk yjeme celý p o il. c) p oblémy popisu poloskalních ho nin – za řídění na ě alých jílo ců, k e é mají čas o cha ak e zemin a u čení jejich cha ak e is ik. Při om je ozdíl, zda se posuzuje ěži elnos nebo naopak použi í do násypů. d) p oblémy popisu bal ani ých š ě ků, kdy alouny přesahují elikos p ůmě u u. Zde lze jen dopo uči , pokud je o možné, hleda při ozený ýchoz a posoudi cha ak e zemin in si u měří ku 1:1. e) in e p e ace geologického řezu bude ždy subjek i ní a bude záleže na konk é ním geologo i a jeho e udici, případně zkušenos i s danou oblas í. Geo echnický p ůzkum – labo a o ní zkoušky Nejčas ější p oblémy při in e p e aci labo a o ních zkoušek: a) konzis ence zemin – konzis ence zemin labo a oři odpo ídá s a u zo ku, k e ý byl do labo a oře dodán b) konzis ence a plas ici a směsných zemin (hlini é š ě ky a písky, š ě ko i é jíly) – pla í pouze p o ýplň c) labo a o ní zkoušky poloskalních ho nin, k e é jsou z ě alé na jíl (ob ykle F8 CH), odpo ídají zeminám d) elmi ysoké hodno y e ek i ní soud žnos i up a ených zemin – hodno y e ek i ní soud žnos i zemin up a ených poji y dosahují labo a ořích až 40 kPa (po 28 dnech z ání). e) labo a ořích pozo na ychlos smýkání z láš ě ysoce plas ických jílů. Rychlos smýkání k abico ém smyko ém přís oji ýznamně o li ňuje ýslednou hodno u smyko é pe nos i. Vyšší ychlos smykání poznáme ob ykle podle ysokých hodno soud žnos i. U no málně konsolido aných zemin se e ek i ní soud žnos blíží nule. Zp aco a el p ůzkumu musí e s ých zá ě ech ždy u és , jaké pa ame y zemin má na mysli. Podle Eu okódu 7 se ozezná ají hodno y: • měřené • od ozené • cha ak e is ické • ná ho é. Geo echnický p ůzkum – podzemní oda Ag esi i a podzemní ody se může měni čase. Co šak uděla s požada kem na o ěření ag esi i y podzemní ody, když a byla na ažena hloubce 25 m a nebude nikdy zasaho a do ú o ně pilo (nachází se pod polohou nep opus ných jílů)? Složi é geo echnické pomě y Složi é geo echnické pomě y předs a ují ždy ýz u p o ná h op imálního řešení. Ob ykle zde ne ungují zaběhlé mechanismy a zo o á řešení. Při na ho ání kons ukcí (inžený ských, geo echnických) e složi ých geo echnických podmínkách není uměním na hnou konze a i ní řešení sice bezpečné, ale eno mně nákladné, ale řešení „inžený sky“ elegan ní a s úspo ou nákladů. Do ka ego ie 3 geo echnické ka ego ie (zakládání s a eb e složi ých podmínkách) lze zařadi zásadě č yři ypy území, k e é budou následně komen o ány a pa ří k nim zejména: sesu ná území, poddolo aná území, ýsypky a na ážky, zakládání e odě. De inice: ČSN 73 6133: 1998, čl. 5.1 a 5.2 ( e ido ané ČSN 73 6133 z . 2010 již a o de inice není). Geo echnické pomě y se po ažují za jednoduché, není-li území u ažo aného s a eniš ě 29 Sesu na a i úseku železničního zářezu e F ancii u obce Ingenheim byl příčinou ykolejení soup a y TGV oce 2020. [zd oj ČT24]. Změna geome ie s ahů se použí á hojně při ekul i ačních p acích na od alech na Os a sku. Příkladem mohou bý sanačně- ekul i ační p áce na od alu Heřmanice, p o áděné le ech 2003- 2004. Zajiš ění s ahu silo ými p ky – opě né zdi (g a i ační be ono é, gabiono é), pilo o é zdi z elkop ůmě o ých pilo , mik opilo y, ko y). Opě né kons ukce (s ěny) se budují před čelem sesu u, kdy ob ykle bezp os ředně ch ání komunikaci nebo s a ební objek . S ěny se dimenzují na základě s abili ního a s a ického ýpoč u. Opě ná kons ukce může bý na žena jako p os á g a i ační nebo založená na pilo ách, případně ko ená. Jako ma e iál se ob ykle použí á be on nebo železobe on. Sanace sesu ů po po odních . 1997 edla k ě šímu ozšíření gabiono ých kons ukcí a kons ukcí z yz užených zemin. Ty o kons ukce jsou le nější, ekologicky přija elnější a daleko lépe zapadají do pří ody než be ono á kons ukce. Gabiono é kons ukce jsou na íc samy o sobě p opus né. Na ozdíl od be ono ých kons ukcí se jejich případě nemusí p o ádě podélná a příčná d enáž, pouze se musí dbá na k ali ní od odnění základo é spá y. Sanační me ody sesu ů – opě né zdi 30 Gabiono é zdi chyby: - nek ali ní kameni o – řebaže neexis uje ČSN up a ující použi í kameni a do gabionů, kameni o musí bý anli é. - nedos a ky při p o ádění gabionů – íka gabionů a gabiony áza předepsanými d á y od ý obce (p ůmě cca 2,5 mm s an iko ozní och anou). - při si uo ání gabionů u odního oku: zab áni možnos i p onikání ody za ub zdi. Opě né zdi elkop ůmě o ých pilo S ěny z elkop ůmě o ých pilo se ob ykle budují jako och ana ýznamných komunikací nebo objek ů. S ěny z elkop ůmě o ých pilo musí bý ždy od odněny, neboť jinak y oří h áz při ozenému p oudění podzemní ody. Výhodou elkop ůmě o ých pilo je jejich značná pe nos ohybu a lze jimi edy sano a i sesu y se smyko ou plochou hlubší než 10 m. Ne ýhodou je nu nos nasazení elké a ěžké soup a y (cca 30-60 un), k e é je podmíněno čas o ybudo áním dočasně zpe něné komunikace. Me odu lze s úspěchem použí na ozsáhlých sanacích, kdy očeká ané náklady na sanaci přesáhnou 5-10 mil.Kč, a yšší náklady na ybudo ání s a eniš ě a přís upo é komunikace kompenzují yšší účinnos a použi í le nějších ma e iálů (be onu). Opě né zdi z mik opilo Mik opilo y jsou s a ební p ky, kdy se do malop o ilo ého u (do 300 mm) loží ocelo á ubka (ob ykle p o ilu 72/12 mm, 89/10 mm, 108/16 mm). Kořen mik opilo y se zainjek uje cemen o ým mlékem. V něk e ých případech se kořen neinjek uje, mik opilo a se pouze do cemen o é záli ky kládá. Co ilha (Po ugalsko) – be ono á ížná zeď a její čás ečná po ucha (s a 06/2022) – o o au o Co ilha (Po ugalsko) – ížná bloko á zeď s nadmě nými (s a 06/2022) – o o au o 31 Výhodou mik opilo , je sku ečnos , že se p o ádějí malou nou soup a ou a mohou bý edy nasazeny e s ísněných p os o ách, nemají ysoké náklady na zřízení s a eniš ě. Ne ýhodou mik opilo je jejich ysoká cena a spo řeba oceli a malá uhos ěch o p ků. Mik opilo y lze dopo uči pouze p o menší ozsah p ací, nebo p o p áce e s ísněném p os o u a p o sesu y s mělkou smyko ou plochou. Běžné mik opilo y ob ykle ne yho í na ohyb při hloubce smyko é plochy ě ší než 3-4 m pod e énem. Co ilha – říčka Ribe ia da Degold a a ok užní křižo a ka se s řední čás í založenou na mik opilo ách (06/2022) – o o au o . Sanační me ody sesu ů – ko y Ko a je s a ební p ek umožňující přenáše sílu do ho niny. Při s abilizaci sesu ů se ob ykle ko í opě né nebo pilo o é s ěny. Vlas ní ko a se p o ádí malop o ilo ým em (ob ykle p ůmě u cca 150 mm), k e ý je ukloněn (cca 40-90° od s islice). Do u se po é loží áhlo (ocelo é lano, s azek kabelů, ocelo á yč nebo mik opilo a) a kořen se zainjek uje. Hla ice ko y se předepne ( j. hyd aulickými lisy na áhne silou předepsanou p ojek em) a pe ně spojí s opě nou kons ukcí. 32 Sanace skalního řícení Neexis uje žádná jednoduchá pří učka, jak pos upo a při sanaci skalního řícení. Každá lokali a je uniká ní a je nu no k ní přis upo a indi iduálně. S anda dní pos upy při sanaci skalního řícení jsou následující: • očiš ění skalní s ěny od ege ace a oz olněných bloků ho niny • zasíťo ání • podezdění • injek áž hlin • ybudo ání och anných plo ů nad skalním ýchozem • ybudo ání och anných ba ié pod skalním ýchozem • dynamické ba ié y Důleži á je s álá pří omnos geologa (geo echnika) na s a bě, k e ý u čí, ozsah čiš ění skal zá islos i na úklonu s e a ek onice. Nu no upozo ni , že ě šina p ací se p o ádí ho olezeckou echnikou! Český K umlo – sanace skalního masi u hyb idní polodynamickou záchy nou ba ié ou (zd oj S ix Chomu o s. .o.) Ve ě šině případů zah nuje ná h sanačních opa ření kombinaci ýše u edených p ků. 33 Moni o ing Geo echnický moni o ing s a ebních kons ukcí a ho nino ého masí u pa ří dnešní době k neodděli elné součás i ýs a by. P o ádí se před, během i po dokončení s a ebních p ací. K hla ním me odám pa ří: • Geode ická měření pohybů • Tenzome ická měření • Inklinome ická měření e ech libo olného sklonu • Ex enzome ické d áhy • Kon e genční měření podzemních dílech • Měření napě í zeminách če ně měření pó o ých laků • Měření de o mací s a eb pomocí náklonomě ů a de o me ů • Měření lhkos i pomocí elek ické impedanční spek ome ie (EIS sondy) 8 16 22 15 11 0 14 0 0 2 012345678910 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 Geode ický moni o ing Měření hladiny podzemní… Opako ané mapo ání Ex enzome ická měření Inklinome ická měření Měření pó o ých laků Sledo ání ý oků z HOV Dynamome y ko ách Tlako é podušky Dila ome ická měření hlin Poče Hla ní me ody moni o ingu použí ané na sesu ech – sesu y po po odních . 1997 na Vse ínsku. Dálko ý moni o o ací sys ém Hellomac nains alo aný na dynamické ba ieře RB 2000 o ýšce 4m a celko é délce 30m (zd oj S ix Chomu o s. .o.). 34 6. Poddolo aná území Te minologie Poddolo ané území – území dosahu účinků hlubinné ěžby Pokleso á ko lina – čás zemského po chu míso i ého nebo nále ko i ého a u, k e á znikla poklesem nadložních s e do y ubaného p os o u. Kři ka je na ok ajích nejp e konká ní a za in lexním bodem kon exní. Ko ekční součini el (mezní úhel li u) μ je de ino án jako s islý úhel, k e ý s í á s odo o nou o inou spojnice bodu na ok aji y ubané plochy s odpo ídajícím bodem na po chu, kde pohyb nebo de o mace jsou o ny nule nebo minimální hodno ě, k e á má za následek ješ ě přípus né de o mace o li něných objek ů. (𝑟 = ℎ𝑧∙𝑐𝑜𝑡𝑔𝜇), kde ℎ𝑧 je hloubka ěžené sloje pod e énem, 𝑟 je polomě účinné plochy). Naklonění (deni elace) 𝐷 je cha ak e is ickou hodno ou p o de o mace yjadřo ána mís ním úklonem e énu hodno ách 𝑚𝑚/𝑚 nebo ‰. Méně čas ěji se použí á úhlů naklonění e s upních. Důlní škoda – poškození, popř. znehodnocení po cho ých objek ů, půdy apod., k e é zniklo li em důlní činnos i. Základní eličiny pokleso é ko liny při dobý ání jedné odo o ně uložené sloje [9]. 35 Maximální naklonění se dá ypočí a zjednodušeným způsobem a s přiměřenou přesnos í za předpokladu, že sub angen a ečny in lexním bodě pokleso é ko liny je dlouhá jako polomě plné účinné plochy 𝑟, akže lze psá o nici p o naklonění: 𝐷𝑚𝑎𝑥 = 𝑆𝑚𝑎𝑥/𝑟 = 𝑆𝑚𝑎𝑥/𝐻co 𝜇 Skupiny s a enišť na poddolo aném území podle zadaných pa ame ů pře oření e énu [9] Do skupiny I pa ří i s a eniš ě s předpokládaným ýsky em nespoji ých pře oření e énu. Te énní s upně a lny o ýšce menší než 100 mm a hliny o šířce menší než 100 mm se zařadí do skupiny s a enišť II. O za řídění s a enišť dle abulky ýše ozhoduje nejméně přízni á hodno a zadaného pa ame u pře oření e énu. V obo u p ak ických hodno se yuží á elace 𝑠𝑖𝑛𝑖 ≅ 𝑡𝑔𝑖 ≅ 𝑖. Skupina V – objek y ne yžadují zajiš ění p o i účinkům poddolo ání k omě objek ů z láš ě ci li ých k pa ame ům pře oření e énu (např. podzemní objek y ši ší než 6 m, lako á ubní edení, elké nád že apod.) Skupina IV a III – lze zajis i echnicky a ekonomicky přija elným způsobem šechny objek y (příklady jsou u edeny Typizační smě nici) Skupina II a I – yuži í s a enišť skupiny I a II je nu no zdů odni jinými přínosy. S a eniš ě s předpokládaným ýsky em p opadů nelze p o ýs a bu použí . Ka iná – kos el S . Pe a z Alkan a y ( o o au o ) 36 P ůběh pa ame ů pře oření e énu e z ahu k půdo ysným ozmě ům o ěřo aného dila ačního úseku objek u se yjadřuje pomocí ko ekčního součini ele 𝜇. Pokud je báňských podmínkách zadána hodno a polomě u plně účinné plochy 𝑟, u čí se hodno a ko ekčního součini ele 𝜇 p o za ížení y olaná: → nakloněním 𝑖 a odo o ným posunem 𝑣 podle z ahu 𝜇𝑖= 𝜇𝑣= 1−1 3(𝐿 2∙𝑟)2 → kři os í e énu 𝜌 = 1/𝑅 a odo o ným pomě ným pře ořením 𝜀 podle z ahu 𝜇𝜌= 𝜇𝜀= 1−1 3(𝐿 𝑟)2 kde je 𝐿 – nej ě ší ozmě dila ačního úseku objek u o ěřo aném smě u; 𝑟 – polomě plně účinné plochy. P o použi í ěch o z ahů u edených ýše pla í omezení 𝜇 ≥ 2/3. Není-li zadána báňských podmínkách hodno a polomě u plně účinné plochy 𝑟, použije se hodno a ko ekčního součini ele podle abulky níže: Ko ekční součini ele 𝜇𝑖,𝜇𝜌 a 𝜇𝜀 [9] Ko ekčním součini elem 𝜇 se násobí hodno y pa ame ů pře oření 𝑖,𝑣,𝜀 a kři os 𝜌 = 1/𝑅. Účinek zakři ení e énu Ná ho á hodno a ne o nomě ného poklesu podzákladí objek u účinkem zakři ení e énu o polomě u 𝑅 zhledem ke s ředo é ose objek u se u čí na základě z ahu ( iz ob ázek níže): ∆𝑦𝜌= 𝜇𝜌𝑥2 2𝑅 a ná ho á hodno a změny úhlu naklonění podzákladí zhledem ke s ředo é ose objek u účinkem zakři ení e énu je dána z ahem ∆𝜑𝜌= 𝜇𝜌𝑥 𝑅 37 Ne o nomě ný pokles a změna úhlu naklonění podzákladí účinkem zakři ení e énu Ná ho á hodno a ne o nomě ného poklesu d ou bodů podzákladí objek u o půdo ysných souřadnicích 𝑥1 a 𝑥2 účinkem zakři ení e énu je dána z ahem ∆𝑦𝜌= 𝜇𝜌𝑥2 2−𝑥1 2 2𝑅 a ná ho á hodno a úhlu jejich zájemného poo očení ∆𝜑𝜌= 𝜇𝜌𝑥2−𝑥1 𝑅 Účinek naklonění e énu Ná ho á hodno a ne o nomě ného poklesu d ou bodů podzákladí objek u o půdo ysných souřadnicích 𝑥1 a 𝑥2 li em naklonění e énu 𝑖 se u čí ( iz ob ázek níže) podle z ahu: ∆𝑦𝑖= 𝜇𝑖∙𝑖(𝑥2−𝑥1) Ne o nomě ný pokles podzákladí účinkem naklonění e énu [9]. 38 Účinek odo o ného pře oření Ná ho á hodno a odo o ného posunu podzákladí objek u zhledem ke s ředo é ose objek u li em odo o ného pomě ného pře oření e énu 𝜀 se s ano í ( iz ob ázek níže) na základě z ahu: ∆𝑥 = 𝜇𝜀∙𝜀 ∙𝑥 Ná ho á hodno a odo o ného posunu podzákladí objek u mezi d ěma body o půdo ysných souřadnicích 𝑥1 a 𝑥2 li em odo o ného pomě ného pře oření e énu 𝜀 je dána z ahem: ∆𝑥 = 𝜇𝜀∙𝜀∙(𝑥2−𝑥1) Vodo o ný posun podzákladí účinkem odo o ného pomě ného pře oření e énu [9]. Za s ředo ou osu objek u nebo jeho dila ační čás i se při om po ažuje neu ální osa smyko ých sil, y olaných odo o ným pomě ným pře ořením e énu 𝜀 Změny yzikálně-mechanických las nos í při poddolo ání sou isí se z ýšením jejich pó o i os i a snížením jejich konzis ence. Pó o i os jemnoz nných zemin na s a eniš i IV. skupiny z ůs á o 2 – 3 %, na s a eniš i II. skupiny až o 9 %. Pokles smyko é pe nos i zemin při p o ažení e énu [9] Vodo o né pomě né pře oření e Úhel ni řního ření (pokles e °) Soud žnos c (pokles %) Skupina s a enišť 1,5.10-3 120 IV 3,0.10-3 230 III-IV 6,0.10-3 340 II 9,0.10-3 470 I 12,0.10-3 č90 I 45 Časo ý p ůběh sedání na ážek lomu Go es Segen, přes k e ý přesun p obíhal, od při ížení konsolidačním násypem Z elikos i s lačení na ážek konsolidačním násypem jsme ypočí ali z analogie zkoušky s lači elnos i modul pře á nos i: Bod 1 P o 6 m s lačo anou s u ychází M = 2,7 MPa P o celou mocnos na ážek 40 m M = 4,1 MPa Bod 2 P o celou mocnos na ážek 40 m M = 4,1 MPa (bod hloubce 6 m byl zničen) Bod 3 P o s u 7 m k uhelné sloji M = 2,0 MPa Součini el konsolidace byl yhodnocen z časo ého p ůběhu sedání: c = 5 x 10-5 m2/s obous anné d éno ání c = 2 x 10-4 m2/s jednos anné d éno ání 46 Max. yp užení 95 mm Časo ý p ůběh p užného zd ihu na ážek po od ěžení konsolidačního násypu Kos el se ydá á na ces u 30. září 1975 (zd ihání kos ela a jeho nakládání na anspo ní ozíky začalo 15. září 1975) 47 Děkanský kos el na no ém mís ě 48 Dopo učené pos upy ýs a by na ýsypkách SHR – M.Vě o ský: Dok o ská dise ační p áce 2006. 49 8. Zakládání e odě Při zakládání objek u pod ú o ní hladiny podzemní ody je éměř ždy možné z ažo a několik al e na i ních řešení. Výbě op imálního pos upu zá isí na hyd ogeologických podmínkách s a eniš ě, zejména na ú o ni hladiny podzemní ody a p opus nos i podloží, a dále na pa ame ech s a by, jako jsou hloubka založení a její plošný ozsah. Z hlediska ozsahu p ací se dnešní době budují p o ipo odňo é h áze okolí říčních oků, případně malé odní elek á ny o šem ne sypané. Doba elkých odních přeh ad ze sypaných h ází je nená a ně p yč. Nejčas ěji se edy dnes p o zakládání objek ů pod hladinou podzemní ody použí ají y o me ody: → zakládání e s aho ané s a ební jámě dočasně od odněné po cho ým nebo hlubinným če páním ody; → zakládání e s a ební jámě ěsněné po ob odu nebo i pod základo ou spá ou ( ěsnící aně); → založení kombino áním dočasného od odnění s ěsněním s a ební jámy. V něk e ých speciálních případech se použí ají další způsoby: → elek oosmo ické od odňo ání s a ební jámy, přičemž na ozdíl od pouhého snížení hladiny podzemní ody chceme docíli aké zlepšení yzikálních a mechanických las nos í podloží; → be ono ání základů pod odou; → s udny, kesony, pilo y a podzemní s ěny. Z hlediska možnos i po ušení ma e iálů h áze, případně jejího podloží a okolí je nejnebezpečnějším je em po ušení p oudící podzemní ody pó ech zeminy nazý ané hyd aulickým po ušením. Hyd aulické po ušení Nebezpečí po ušení zemního ělesa ni řní e ozí, su ozí, zd ihem dna a/nebo z lakem je eálné u násypů, na ho aných inundačních oblas ech, mís ech s ysokou hladinou podzemní ody nebo kde zemní ěleso pozemní komunikace oří např. současně och annou p o ipo odňo ou h áz. Při náhlém z ýšení hladiny ody dojde k odlehčení pa y násypu/zářezu z lakem a k nasycení spodní čás i zemního ělesa odou. Při ychlejším poklesu hladiny nas ane p oudění ody en ze s ahů s možnos í ypla o ání jemných z n zeminy s následným z ýšením pó o i os i zemního masi u. Opa ření p o snížení účinku hyd aulického po ušení jsou: ➢ ýbě hodných (h uboz nných) zemin p o s a bu násypů a yloučení použí ání dispe zních jílů; ➢ ná h il u, zachycujícího ypla o ané čás ice z násypu/zářezu. Ten o il musí bý mine ální na žený podle ČSN 75 2310 nebo geosyn e ický podle TP 97 s následnou och anou; ➢ použi í zemin up a ených poji y; ➢ od odňo ací y nebo d enážní žeb a; ➢ snížení hyd aulického spádu; ➢ úp a a geome ie zemního ělesa. 50 Kon ak zemních ěles s odním okem V mís ech kon ak u s odním okem, nebo oblas i kolísání hladiny ody musí bý zemní ěleso ch áněno p o i ymílání ope něním s ahu do ýšky hladiny odpo ídající min. 𝑄100. Ope nění se p o ádí kamenným pohozem, kamennou o naninou, be ono ými á nicemi, gabiono ými ma acemi, ohožemi z ocelo ých sí í nebo geosyn e ických ma e iálů. Vege ační á nice a be ono é p e ab iká y případně a o ky z jiných ma e iálů položené bez ko e ních ýz uží přímo na zemní s ah mají pouze p o ie ozní a deko ační unkci. Nelze je po ažo a za opě nou kons ukci. Zakládání h ází – zásady p o ná h h áze Typ h áze, její a , kons ukce a založení musí splňo a požada ky: • il ační s abili y h áze a podloží • s a ické a de o mační s abili y • po řebné odo ěsnos i nád že • bezpečnos i p o i přeli í a po ušení h áze • ži o nos i díla Homogenní h áz – ýhodná p o h áze ýšky do 6 m Nehomogenní h áz – je ořena ěsněním, přechodo ými čás mi ( il y) a s abilizační čás í. Těsnění může bý s řední, ná odní nebo zonální. U ěsnění nebo p odloužení p ůsako é d áhy: ➢ ěsnící zářez (ozub) ➢ ěsnící s ěna ➢ ěsnící kobe ec Fil y ➢ Slouží k och aně ělesa h áze před ypla o áním jemných čás ic na s yku s odou ➢ Umisťují se jak pod kamenný pohoz, ak mezi ma e iál samo né h áze a pa ní d én ➢ Nejčas ěji se použí ají říděné i ne říděné písky a š ě kopísky nebo d cené kameni o (ma e iál by neměl obsaho a íce než 5% čás ic pod 0,063 mm) ➢ Kři ky z ni os i il u a ch áněné zeminy by měly bý přibližně o noběžné zejména oblas i jemnějších čás ic; maximální z no il u do 63 mm Možnos i kons ukcí h áze: a) homogenní; b) ne- homogenní s ěsnícím jád em; c) nehomogenní s ná odním ěsněním; d) nehomogenní s ěsnícím jád em a přechodo ými il y [6]. 51 Ma e iál p o ýs a bu h ází (ČSN 75 2410 Malé odní nád že) Dopo učené pomě y elikos i z n p ocen ním zas oupení il /zemina [7]. Homogenní h áz na nep opus ném podloží [ČSN 75 2410 Malé odní nád že]. 52 Nehomogenní h áz se s ředním ěsněním [ČSN 75 2410 Malé odní nád že]. Cha ak e is ické a y kři ky z ni os i il u [ČSN 75 2410 Malé odní nád že]. 53 O ien ační sklony s ahu h ází [ČSN 75 2410 Malé odní nád že]. Přehled e i alizačních opa ření na malých odních nád ží a jejich účinky [ČSN 75 2410 Malé odní nád že]. 54 S upně bezpečnos i s ahu [ČSN 75 2410 Malé odní nád že] Dílčí součini ele za ížení 𝛾𝐹 [ČSN 75 2410 Malé odní nád že] Zeminy p o ěsnící čás h áze, p o ěsnící zářez a ěsnící kobe ec musí splňo a y o podmínky: a) čá a z ni os i leží oblas i 2, popř. 1 podle ob ázku níže; b) obsah o ganických lá ek není ě ší něž 5% hmo nos i; c) mez eku os i není ě ší než 50%; d) elikos nej ě ších ojedinělých z n nepřesahuje 60 60 𝑚𝑚; e) index plas ici y 𝐼𝑝 u zemin říd 𝑀𝐿,𝐶𝐿 a 𝑀𝑆 je ě ší než 8%. Použi í zemin, k e é nesplňují u edené podmínky, je přípus né na základě p ůkazu o jejich hodnos i. Ten spočí á p o edení s udie zhu ni elnos i při ůzných ná ho ých lhkos ech a omu odpo ídající s lači elnos edome u, p opus nos a časo ý p ůběh konsolidace. Ro něž je nu né p o és zkoušky dispe zibili y p o zjiš ění náchylnos i zemin k e ozi a su ozi s přihlédnu ím ke ka ego ii zeminy. 61 Schéma ulo ého ozpla o ače 1 – nádoba; 2 – elek omo o ; 3 – pogumo aná ule [6]. Vícenásobné použi í suspenze (kon ola pa ame ů): - iskozi a, - il ace - obsah S čás ic (max. 5 % před be onáží), pokud ne yho í ods anění hyd ocyklony Schéma hyd ocyklonu 1 - oko ý ná ubek; 2 – ni řní od oko á ubka; 3 – spodní en il [6]. Pilo y s ozšířenou pa ou Pa a – 2 až 3x ě ší než p o il Nás oje: Schéma ozšiřo ání pa y ané pilo y a – z onko ý ozšiřo ák 45°; b – polokulo ý ozšiřo ák [6]. 62 U nás málo použí aná echnologie pilo s ozšířenou pa ou. Vhodné do soud žných zemin, poloskalních kde není po řeba paži . Podmínka – dokonale čis é dno ( učně), p oblém a ézských ho izon ů. AD b) Příp a né p áce a a mo ání Čiš ění šapou s o ným dnem, če pání ody nepo uší s abili u s ěn (pono ná če padla). U né suspenze – 1 hod. před be onáží od ání sedimen ačního koláče ze dna (zjiš ění jeho las nos í, případné použi í ozšiřo áku). U železobe ono ých pilo - ložení a mokoše (s ředem p ochází be onážní ou y!), ýz už yční á nad hla u na ko e ní délku AD c) zapuš ění a osazení a mokoše be onáž pomocí: • k á ké usmě ňo ací ou y • be ono ací ou y • če padla na be on se současným odče pá áním jílo é suspenze nebo ody a y aho áním ýpažnic. Be onáž Směs z be oná ny dop a ená zp a idla au odomíchá ači, 300 – 400 kg cemen u na m3. suché y – ukládání be onu přímo k á kou usmě ňo ací ou ou s násypkou, cen . oda nebo suspenze – be ono ací ubky (Ø min. 200 mm) na dno s pos upem: • lačení be onu do ubek • kon inuální y aho ání • doplňo ání be onu ! be ono ací ubky musí bý neus ále ponořeny min. 2 m be ono é směsi ! pažnice – meze a mezi pažnicí a zeminou (únik ody) Možnos znehodnocení dříku pilo y uza řenou podzemní odou 1 – pažnice; 4 – pilo a; 5 – dřík; 6 – o o ; a – špa ný pos up; b – sp á ný pos up be onážní če padlo - ! ohebná hadice ukončena ocel. ou ou [6]. 63 Be onáž pomocí če padla 1 – hladina ody; 2 – hladina be onu; 3 – ocelo á ubka; 4 – ohebná hadice; a – sp á ný pos up b – špa ný pos up [6]. 64 10. In e akce pilo y a základo é půdy Mechanismus mobilizace únosnos i Vnější za ížení je přenášeno homogenním p os ředí nejp e pláš ěm. Za ížení na pláš i p os řednic ím plášťo ého ření se z ě šuje až do maxima (zá islos na sedání) a při dalším za lačo ání zůs á á kons an ní. Po é za ížení přenáší pa a pilo y. P o s e na é p os ředí - pa a e knu a do méně s lači elné s y – ná ůs pomě u pa a/plášť - pa a e knu a do nes lači elného skalního p os ředí k i ický posun – de . nu ná p o plnou mobilizaci plášťo ého ření s q (5-20 mm) elikos zá islá na d snos i s ěn (ne na p o ilu pilo y) elikos plášťo ého ření s q - li p o ilu pods a ný Přenoso é unkce Znalos – p aco ního diag amu (za ížení na de o maci) - p ůběh s islé síly ( esp. n  ) dříku na délce ( enzome ická měření) při znalos i n  s ano ení aké p ůběhu oso é síly z V ( unkce hloubky z a změny za ížení V ) pilo ě p o působící nější za ížení V . Znázo nění sil působících dříku pilo y [1].  −= z pb z zdz AE V ss 0 s - sednu í hla y pilo y Pokud ypočí áme posun z s pak p o každou hloubku lze s ano i z . přenoso ou unkci sz F, ( ořenou íce kři kami) 65 síla pa ě  −= l zsp dzdqVR 0 )(  síla přenášená pláš ěm ps RVR −= koe icien přenosu V Rp =  D ě možnos i: 1) .kons z = - p ůběh s q s posunem pilo y s 2) .kons sz= ( edy .kons V = ) - p ůběh s q s hloubkou z Výsledky enzome ického měření přenosu za ížení ané pilo y, přenoso é unkce sz F, [1]. P ůběh plášťo ého ření s q s hloubkou p o ůzná za ížení pilo y [1]. 66 P ůběh plášťo ého ření s q zá islos i na de o maci pilo y [1]. Ta o analýza je nejdokonalejší me odou zjiš ění in e akce pilo y a základo é půdy Sedání aných pilo Teo ie p užnos i předpoklady: • p užná zákl. půda • homogenní p os ředí • izo opní p os ředí s upní pa ame y zákl. půdy - E ,  pilo y - b E , délka l , p ůmě d , plocha řezu p A p incip – ozdělení pilo y na n s ejných dílků jejichž okolí působí smyko é napě í sj q Označení p o s lači elnou anou pilo u: a – napě í zemině obklopující pilo u; b – napě í dílku pilo y; c – napě í pilo ě [1]. podmínka řešení – s ejná elikos sedání okolní zeminy a sedání dříku pilo y dle ob ázku ýše lze posun bodu i zá islos i na sj q podél dílku j yjádři sjij b ij ql E d s= 67 ij l - příčinko ý koe icien sednu í bodu i Zá ě y yplý ající z řešení sedání pomocí eo ie p užnos i: • s lači elnos ané pilo y má li na ozdělení s q podél dříku • uhos pilo y yjádřená koe . uhos i K je ýznamná p o ě ší hodno y d l • čím menší s lači elnos – ě ší ozdíl sednu í hla y a pa y • nes lač. s a pod pa ou: menší li sedání = menší K • klesání K - z ě šo ání nelineá ní oblas i p ac. diag amu • li uhos i má ýznamný li u pilo s ozšířenou pa ou Výpoče únosnos i s islých osamělých pilo podle 2. skupiny mezních s a ů S islá abulko á únosnos ab U. použi í p o (dle ČSN 73 1002): • p ojek y nižších s upňů • JZP • I. GK ab U. zá isí na hl. e knu í do z olené únosné s y a pla í: • celko á délka pilo y  3d • zákl. půda pod pa ou není ý azně s lači elná (oblas 3d nebo 2,5 m) • je zabe ono án do 36 hod., yčiš ěn • s jíl. suspenzí je zabe ono án do 8 hod., yčiš ěn • e u není ponechána ýpažnice • pa a není ozšířena • pilo a působí jako osamělá, zn. oso á zdálenos je minimálně 1,5 ∙ 𝑑, esp. 𝑑 + 0,5 me u. S islá abulko á únosnos ab U. pilo aných ho ninách R1 až R6 [11]. Výpoč o á únosnos osamělých pilo oso ě za ížených Výpoč o á únosnos pilo opřených o nes lači elné podloží Za nes lači elné podloží je po ažo ána ho nina řídy R1 a R2 do k e ých se pilo y e knou na zdálenos 0,1 až 0,2 me u. Rozhodující p o únosnos je ýpoč o é za ížení be ono ého dříku (k e á je menší než samo né ho niny) bdp d RAU = 8,0 bd R - ýpoč o á pe nos be onu p A - plocha pilo y Celko á de o mace se dělí na složky: • de o mace y olaná li em smyko ých napě í podél pilo y • de o mace y olaná napě ím pa ě pilo y 0.3 0.4 0.5 0.6 1 1.3 1.5 0 až 0.5 200 380 600 850 2300 4000 6000 1.5 300 500 720 1000 2500 4300 6000 Délka e knu í pilo y l ho nině řídy R1 až R3 (m) Únosnos U , ab pilo (kN) ho ninách řídy R1 až R3 a p o p ůmě y pilo d (m) 68 • de o mace y olaná las ní de o mací dříku pilo y Okamži é sedání: pp sp EA Vl Is = sp I - příčinko ý koe icien sedání opřené pilo y V - s islá síla p E - modul de o mace (p užnos i) pilo y l - délka pilo y 𝐼𝑠𝑝 je zá islý na pomě u l/d a K ( uhos i) s b E E K= s E - p ůmě ný sečno ý modul de o mace zeminy podél dříku pilo y   = i isi sl lE E si E - jedno li é sečno é moduly, -ce d a ypu zeminy ( iz abulky) Výpoč o á únosnos pilo zahloubených do s lači elného podloží Nejp e je řeba yřeši a mezní za ěžo ací kři ky dle následujících ob ázků. Mezní za ěžo ací kři ka ané pilo y [12]. Schéma pilo y [4]. Ro nice plášťo ého ření i i si d D b aq −= Ry R s s RR s (mm) RR (kN) R su 25 y pu su bu y sku ečná za ěžo ací kři ka mezní za ěžo ací kři ka lnl2l1 l d1 D1 d2 D2 dn Dn dp 1. s a n. s a 2. s a 69 ba, - koe . podle ypu zeminy i D - hloubka od hla y pilo y p o s řed i- é s y i d - p ůmě pilo y i- é s ě ýpoč o á hodno a mezní síly na pláš i  = = n i siiisu qldmmR 1 21  i l - mocnos 1 m - koe . d uhu za ížení 2 m - koe . li u e en . och any dříku o nice p o napě í pa ě pilo y p p d l eq −= e, - koe . podle ypu zeminy p d - p ůmě pa ě pilo y Reg esní koe icien y p o ypy zemin [11]. p ůmě né plášťo é ření     = ii siii sld qld q koe . přenosu za ížení p sp p d l qq q + =4  za ížení na mezi plné mobilizace plášťo ého ření  − =1 su y R R odpo ídající elikos sedání s y yEd R Is  = I - příčinko ý koe icien sedání pilo y a b e R3 246.02 225.95 2841.31 1298.96 R4 169.98 139.45 1616.22 1155.34 R5 131.92 94.96 957.61 703.89 ID=0.5 62.46 16.06 268.11 174.89 ID=0.7 91.22 48.44 490.34 445.42 ID=1 154.03 115.88 1596.70 1399.88 IC=0.5 46.39 20.81 197.74 150.22 IC≥0.5, R6 97.31 108.59 987.60 1084.26 ho nina poloskalní nesoud žné soud žné 70 d - ážený p ůmě p o ilů pilo y s E - p ůmě ná hodno a sečno ých modulu de o mace zemin podél dříku příčinko ý koe icien k RII = 1 1 I - základní příčinko ý koe icien k R - ko ekční koe icien ( uhos ) Příčinko ý koe icien sedání [11] P ůběh koe icien u 𝑅𝑘 [11]. P ůmě ný sečno ý modul   = i isi sl lE E sedání pilo y p o za ížení R 2         = y yR R ss p o obo za ížení y RR 0 d uhá za ěžo ací ě e pusubu RRR += y ypu s s RR 25 =  sednu í ( ) y ybu y yRR RR ss ss − − − += 25 p o obo za ížení buyRRR  Youngo y sečno é modulyuly Es (MPa) p o ho niny poloskalní [11]. R3 R4 R5 R3 R4 R5 R3 R4 R5 1.5 50.3 28.2 20.2 72.3 35.0 24.7 85.5 33.5 22.3 3 64.5 43.1 30.8 105.5 57.3 41.0 138.3 58.8 41.2 5 - 58.2 41.3 - 75.3 54.8 - 87.9 63.7 10 - 87.5 61.6 - 114.5 83.2 - 133.0 97.0 délka pilo y li (m) 0.6 1 1.5 p ůmě d (m) 77 G a ické zp aco ání ýsledků měření při s a ické za ěžo ací zkoušce pilo y [1]. Odlišný pos up u s udijních zkoušek: Lze měři úby ek s islé síly ( esp. napě í) podél dříku pilo y zá islos i na hloubce. Výsledkem jsou údaje s q plášťo é ření a p q napě í na pa ě pilo y zá islos i na hloubce. Přís oje: S uno é enzome y – jsou le né, snadná ins alace, umísťují se na ýz už pilo y ůzných ú o ních, pomocí osciloskopu měření pomě ného pře oření s uny a z ní se pomocí Hooko a zákona ypoč e napě í, je-li znám modul p užnos i be onu pilo y 𝐸𝑏 (což ob ykle je) F eyssine ů lis – lis nad pa ou pilo y, přesnější, s ano í pouze napě í pa ě pilo y 𝑞𝑝 ale lze s ano i p ůmě nou elikos plášťo ého ření podél celého dříku pilo y 𝑞𝑠. Modelo é pilo y Max zmenšení 1:3 (p o p ůmě pilo y) Me oda: sepa ace plášťo ého ření dle Weeleho Předpoklad: plná mobilizace plášťo ého ření nas á á okamžiku, kdy zá islos mezi sílou pa ě pilo y p R a sednu ím pa ě pilo y p s je ješ ě lineá ní. S a ická za ěžo ací zkouška musí bý na žena ak, aby po několika za ěžo acích s upních následo alo ždy plné odlehčení (odečí áme edy alé-ne a né a p užné- a né sednu í) – iz ob ázek ýše. 1) odhad několika si q - jedna hodno a musí bý yšší a jedna nižší než sku ečné plášťo é ření 2) p o každé si q spoč eme sílu na pláš i si si qldR =  a sílu pa ě siipi RVR −= i V - příslušný za ěžo ací s upeň u k e ého došlo k úplnému odlehčení 3) p užná de o mace pilo y 78 pb pii ei AE I RV s  + =2 a z diag amu za ěžo ací zkoušky (ob . ýše) odeč eme alou de o maci i s p užné z ednu í pa y ei iepi sss −= opako ání min. 3x p o příslušné za ěžo ací s upně 𝑉𝑖. 4) g a ické zak eslení ( iz ob níže). Zob azuje na odo o né ose příslušný za ěžo ací s upeň 𝑉𝑖 ( esp. odečí áme na ní 𝑅𝑠𝑖 ´. S islá obsahuje p užné z ednu í dna 𝑠𝑒𝑝𝑖. P o příslušné hodno y 𝑞𝑠𝑖 (p ůmě ného plášťo ého ření) budou body leže na přímce, k e á y ne na odo o né ose elikos 𝑅𝑠𝑖 ´, edy sku ečnou sílu na pláš i odpo ídající z olenému 𝑞𝑠𝑖. Sepa ace síly na pláš i pilo y dle an Weeleho (1957). 5) spoč ení sisi RR ´− a ynesení do g a u na níže. Spojnice příslušných bodů na přímce y ne na odo o né ose sku ečnou elikos p ůmě ného plášťo ého ření 𝑞𝑠. Zpě ným ozbo em ob . ýše zjis íme, jakému za ěžo acímu s upni odpo ídá ypoč ené s q 6) pomocí diag amu ýsledků měření při s a . za ěžo ací zk. odeč eme příslušné sedání s. 79 U čení elikos i plášťo ého ření dle an Weeleho (1957). Ne ýhodami je úzký ozsah pla nos i: plná mobilizace plášťo ého ření a současně elas ické cho ání zeminy pod pa ou nepla í p o šechny ypy zemin a p o šechny délky pilo . Feda (1969) u ádí pla nos p o jílo i ě z ě alé me amo o ané a y řelé ho niny. F anke (1976) předpokládá přibližně elas ické cho ání zeminy pod pa ou do de o mace 5 mm, což ě šinou nes ačí p o plnou mobilizaci plášťo ého ření. Me oda Weeleho šak může slouži p o přibližný odhad ozdělení sil plášť/pa a, pokud nemáme ins umen o ané zkoušky. S a ické pene ační zkoušky P incipem je za lačo ání speciálního h o u (se sous a ou pene ačních ubek) do zeminy kons an ní ychlos í (okolo 20 mm/min). Odpo p o i nikání h o u, k e ý zemina klade je u či ým měří kem k ali y a las nos í zeminy. To ální odpo můžeme yjádři : ss qQ += s q - odpo na kuželo ém h o u s - lokální plášťo é ření Jedno li é áze pene ačního sondo ání pomocí Begemano a h o u s řecí manže ou 1 – špička h o u sondy; 2 – řecí manže a; 3 – spojo ací díl h o u k lačnému sou yčí [1]. 80 1. áze (ob . ýše a)) -za lačení sou yčí do po řebné hloubky a dochází k měření celko ého odpo u Q p SQQ = /kN/ 𝑆𝑝 - plocha álce hyd aulického lisu (cca 0,002 m2) 2. áze (ob . ýše b)) – špice h o u se ysune o hodno u 𝑎, měření o álního odpo u na špici 𝑞𝑐 𝑞𝑠𝑡 = 𝑞𝑠𝑡∙𝑆𝑝 𝐴𝑐 /Mpa/ c A - plocha pods a y h o u (cca podle ypu použi ého h o u 0,001 m2) 3. áze (ob . ýše c)) – ysunu í špice h o u spolu s řecí manže ou o délku 𝑏, měření odpo u na h o u 𝑞𝑠 a u čení lokální plášťo é ření: 𝑓 𝑠= (𝑞𝑠−𝑞𝑐)∙𝑆𝑝 𝐴𝑠 /Mpa/ s A - plocha pláš ě manže y (0,015 m2) 4. áze (ob . ýše d)) - za lačení na další hloubku Příklad g a u s a ické pene ace (kři ky jsou zjednodušeny) [1]. Třecí pomě %100= s s q Obecně pla né ko elace mezi naměřenými eličinami 𝑞𝑠𝑡 (𝑟 𝑓) a mechanickými las nos mi (nebo únosnos mi) základo ých půd neexis ují. Využí á se spíše lokálních zkušenos í. Úspěšné ko elace jsou spíše e z ahu ke klasi ikaci zemin ob ázku níže (Sangle a ). 81 Klasi ikace zemin na základě s a ické pene ační zkoušky dle Sangle a a (1972) Únosnos podle Meye ho a (1956) p o ulehlé písky: += siiipp qldqAU  Přičemž napě í na pa ě 𝑞𝑝 a na pláš i 𝑞𝑠𝑖 dopo učuje: s pqq = sisi q =2 Současně s ano il i empi ický z ah p o ýpoče plášťo ého ření z odpo u pene ome u na h o u: 400 s i si q q= Výsledná únosnos / b (souč. bezpečnos i = 3) De Bee (1961, 1963) publiko al p ak icky okamži ý ná ůs 𝑞𝑠𝑡 ulehlých píscích, za ímco 𝑞𝑝 os e s hloubkou pomaleji, p o o ak ysoký součini el bezpečnos i. Vě šina au o ů nedopo učuje p o ýpoče uží a yšší hodno y než 𝑞𝑠𝑡 = 5 MPa. 82 S a ické zo ce p o ýpoče únosnos i aných pilo Pa ří mezi nejuží anější, a edy základní me odou p o s ano ení únosnos i (Š ěpánek 1977). Vs upní hodno y S a ické schéma pilo y p o obecný ýpoče únosnos i dle 1. skupiny mezních s a ů [1]. Získání ýpoč o ých pa ame ů Výpoč o á únosnos s islé pilo y d dbd d VUUU += ýp. únos. pa y ýp. únos. na pláš i s islá složka ýp. ex . za ížení dsbd RAkU = 1 s A - plocha pa y pilo y 1 k - koe icien z ě šení únosnos i li em délky pilo y 2l m 1 1=k 42 l 05,1 1=k 64 l 1,1 1=k 6l m 15,1 1=k Výpoč o á únos. pa y pilo y ( )      +  ++=   = = bnndn n i i n i ii ncnnd N d Nl h h NcR 2 7,0sin12,1 1 1    Výpoč o á únosnos na pláš i 83  = = n i sii d hU 1 Tření na pláš i 21 d d xisi c g    +       = o ixi k  = 2 10z m 0,1 2=k 10z m 2,1 2=k 1z m 3,1 2=  21 z 2,1 2=  32 z 1,1 2=  3z 0,1 2=  0,1 1=  - be onáž pilo y bez och any ýpažnice 1,1 1=  - be onáž pilo y do suchého u 2,1 1=  - be onáž pilo y bez ýpažnice po yče pání ody be onáž do u ch áněného ýpažnicí při oddělené be onáži 25,1 1=  - be onáž pilo y do u ch áněného suspenzí be onáž do u ch áněného ólií PVC, PE l. max 0,25 mm 5,1 1=  - be onáž pilo y do u ch áněného ýpažnicí be onáž do u ch áněného ólií PVC, PE l. min. 0,25 mm 6,1 1=  - be onáž pilo y do u ch áněného suspenzí s och anou PVC,PE be onáž pilo y s 2d m ch áněného suspenzí Účinnou délku pilo y lze zmenši p o u čení d U 3 2 4dp N d l= Výpoče únosnos i pilo podle DIN 4014 Oso á mezní únosnos pilo opřených o skalní ho ninu mezní únosnos  = += n i is mispp d qAqAU 1 , A - plocha pa a pilo y sp q - napě í na pa ě pilo y m A - plocha pláš ě pilo y i- é s ě 84 s q - mezní plášťo é ření Mezní hodno y qps p o napě í na pa ě a plášťo é ření pilo y R zá islos i na pe nos i R-qu [1]. Výpoč o á únosnos pilo nesoud žných a soud žných zeminách Mezní únosnos na pláš i  = = n i is misu qAR 1 , s q - plášťo é ření ( abulky) Empi ický z ah p o sedání odpo ídající plná mobilizaci plášťo ého ření 3055 += suyRs mm 𝑅𝑠𝑢 - /MN/ a ýsledná de o mace sy yjde /mm/ Únosnos pa y pilo y sppsb qAR ,, = sp q, - abulky Nelineá ní ýpoče sedání osamělé pilo y P o edení in-si u p esiome ických měření p o s ano ení 𝐸𝑝 (kPa) a eologické koe icien u s uk u y zeminy 𝛼. Ten je zá islý na: • konzis ence a konsolidace u soud žných zemin ( yšší index konzis ence 𝐼𝑐 nebo překonsolidace, ím yšší  ); hu nos i 𝐼𝐷 u nesoud žných, • ozdíl od elas ického řešení Pos up: 1) ozdělení pilo y na 𝑛 dílků (sou isí s ozh aním s e ) 2) udělení posunu pa ě 𝑣1 – modelace p ocesu sedání 3) pa ě se mobilizuje síla 𝑄𝑏1 a p ním dílku síla na pláš i 1𝑄𝑠1 4) zk ácení p ního dílku důsledku souč u sil (podle Hooko a zákona 𝑤1) 5) dílku d uhý (od spodu) se posune o 𝑣1+ 𝑤1 a dojde k mobilizaci 1𝑄𝑠2 6) pos up k hla ě a s ano ení edy celko ého sednu í += 11 s souče i w 7) s ano ení síly přenášená pilo ou += 11 b QQ souče si Q Výsledek do p aco ního diag amu pilo y a y oření p ního bodu za ěžo ací kři ky. Další bod y oříme obdobným způsobem (opako ání bodů 1-7) s udělením posunu pa ě 𝑣2. Výhody – nejlépe ys ihující sku ečné cho ání pilo a dá se lehce nap og amo a , Ne ýhody – nu nos s ano ení 𝐸𝑝 (možná náh ada 𝐸𝑑𝑒𝑓) a aké sp á né u čení  . 85 Taho é pilo y Působící aho á síla 𝑍 a p o i ní las ní íha pilo y 𝐺 a plášťo é ření 𝑞𝑠. De o mace hla y pilo y y ahy ss 3,1 ,= 55 += suyRs - de o mace při plné mobilizaci plášťo ého ření podle 𝑠𝑦= 5 ∙ 𝑅𝑠𝑢 + 5 Taho á síla 𝑍 edy nesmí přek oči 𝑍 ≤ 𝐺𝑐 - íhu kuželo ého ělesa, š a o ané oblas i na ob ázku níže. Kons ukce zdo ujícího zemního ělesa p o aho é pilo y a – osamělá pilo a; b – skupina pilo ; 1 – neúnosná s a; 2 – únosná s a [1]. F anke (1961) zjis il, že aho á únosnos osamělé pilo y je p opo cionální nej ýše č e ci délky pilo y ( eo e icky os e s ře í mocninou délky pilo y). Nega i ní plášťo é ření Upla ňuje se případech p ochází-li pilo a zcela neúnosnou, nekonsolido anou zeminou, k e á důsledku s é pozdější ý azné konsolidace za ěžuje pilo u plášťo ým řením opačného smyslu než doposud p obí ané. Zemina je za ěšena na pilo ě. Výpoče nega i ního plášťo ého ření: ( ) zzn B gK  −=−=− K - součini el zemního laku  - úhel ření mezi zeminou a pláš ěm pilo y z  - geos a ické napě í hloubce z Bje um (1973) u ádí hodno y −𝐵 následné abulce. Opa nos i je řeba při p ak ickém upla ňo ání ýpoč ů nega i ního plášťo ého ření (NPT). Při konsolidaci 1-2 mm/ ok není řeba za ádě NPT, ale s u po ažo a pouze za neúnosnou. Pa ame y p o s ano ení nega i ního plášťo ého ření něk e ých zeminách (Bje um, 1973) 86 12. Me ody analy ického s ano ení příčné únosnos i aných pilo Výpoče ní modely p o osamělou, příčně za íženou pilo u Pilo y přenáší k omě s islých za ížení éž odo o né síly a ohybo é momen y. Jsou pomě ně ( zhledem ke s islým) malé přípus né de o mace p o dimenzo ání pilo . Pilo a je obecně po ažo ána za e knu ý nosník do p užně plas ického p os ředí, edy ychází se z lineá ní zá islos i mezi napě ím a de o mace podle Winkle o y hypo ézy: zzhz uK = ,  zh K, - modul ho izon ální s lači elnos i ( odo o né eakce) podloží hloubce z /kNm-3/ z u - příslušná odo o ná de o mace pilo y Podle DIN 4014 a ČSN 731004 je de inice modulu p o jemnoz nné zeminy d E Kde h= - 𝐸𝑑𝑒𝑓ungů modul základo é půdy /kNm-2/ - p ůmě pilo y p o 𝑑 ≤1 m, je-li 𝑑 >1 m, dosazuje se 𝑑=1,0 m (za předpokladu, že maximální odo o ná de o mace hla ě pilo y 𝑢𝑎=20 mm, esp. 𝑢𝑎=0,03𝑑 (pla í menší hodno a = počí a obě)) u nesoud žných zemin hh n d z K= 𝑛_ℎ - kons an a podle následující abulky, mezi příslušnými hodno ami lze lineá ně in e polo a . Kons an a 𝑛_ℎ [MNm-3] p o h uboz nné zeminy [11]. Příčně za ížené ané pilo y se přija elném obo u de o mací cho ají jako uhé, zn. že jejich s řednice zůs á á po za ížení přímá, pouze se posunuje a o áčí, pokud pla í z ah: 𝐿 ≤ 𝐿_𝑚𝑎𝑥=𝑚∙ 𝑑 𝑚 – bez ozmě ný součini el dle následujících abulek ( abulky P.1 a P.2 příloze P ČSN 73 1004). Součini el 𝑚 p o jemnoz nné zeminy [11]. 93 šech os a ních bodů. Mís o modulu odo o né eakce podloží 𝑘ℎ za ádí Pas e nak e s ém d ojpa ame ickém modelu lako ý modul de o mace 𝐶1 [kNm-3] a smyko ý modul de o mace 𝐶2 [kNm-1]. S a ické za ěžo ací zkoušky odo o ně za ížených pilo sys ém ozpě na d ou pilo ách Schéma s a ické za ěžo ací zkoušky na odo o né za ížení 1 – pilo a č.1; 2 – pilo a č.2; 3 – ponechaná ýpažnice s plochou p o lis; 4 - lis [1]. Výsledky měření při s a ické za ěžo ací zkoušce na odo o nou sílu [1]. 94 Výpoče ní model p o skupinu příčně za ížených pilo Pilo y spojené hla ách základo ou pa kou nebo deskou do skupiny ykazují případě příčného za ížení shodné posuny hla ách, neboť spojující kons ukce se p ak icky nede o mují. Jedno li é pilo y se šak na přenosu celko é odo o né síly 𝐻𝑅 podílejí ůzně s ohledem na s oji polohu a uhos podle: 𝐻𝑖 𝐻𝑅=𝛼𝑖 ∑𝛼𝑖 𝐻𝑖 – odo o ná síla připadající na i- ou pilo u; 𝐻𝑅 – celko á odo o ná síla připadající na skupinu pilo ; 𝛼𝑖= 𝛼𝐿∙𝛼𝑅 – zmenšo ací součini el zá islé na poloze pilo y e skupině a o: 𝛼𝐿 – na oso é zdálenos i 𝑎𝐿 e smě u působící odo o né síly 𝐻𝑅; 𝛼𝑅 – na oso é zdálenos i 𝑎𝑅 kolmo na smě působící odo o né síly 𝐻𝑅; Ten o z ah pla í přesně p o d ojose syme ickou sous a u pilo , přibližně lze šak řeši i jiné případy. Zmenšo ací součini el 𝛼𝐿 𝛼𝐿=0,25+0,125∙𝑎𝐿/𝑑 p o obo 2 ≤ 𝑎𝐿/𝑑 ≤ 6 𝛼𝐿=0,5 p o obo 𝑎𝐿/𝑑 ≤ 2 𝛼𝐿=1 p o obo 𝑎𝐿/𝑑 > 6 Zmenšo ací součini el 𝛼𝑅 p o příčný smě s ohledem na působící sílu má d a a y: 𝛼𝑅𝐴 =0,7+0,1∙𝑎𝑅/𝑑 𝛼𝑅𝑍 =0,25+0,25∙𝑎𝑅/𝑑 p o obo 2 ≤ 𝑎𝑅/𝑑 ≤ 3 𝛼𝑅𝐴 =𝛼𝑅𝑍 =1 p o obo 𝑎𝑅/𝑑 > 3 p o obo 𝑎𝑅/𝑑 > 3 pla í řešení p o případ pilo o é s ěny. V případě d ojose soumě né pilo o é skupiny podle ob ázku níže se jedno li é pilo y dělí do č yř ypů: I, II, III, IV ( iz ob ázek níže). P o pilo y ypu I pla í: 𝛼𝑖𝐼 =1∙𝛼𝑅𝐴 P o pilo y ypu II pla í: 𝛼𝑖𝐼𝐼 =1∙𝛼𝑅𝑍 P o pilo y ypu III pla í: 𝛼𝑖𝐼𝐼𝐼 =𝛼𝐿∙𝛼𝑅𝐴 P o pilo y ypu IV pla í: 𝛼𝑖𝐼𝑉 =𝛼𝐿∙𝛼𝑅𝑍 Současně dochází i ke změně modulů odo o né eakce podloží. Jedná-li se o pilo y uložené soud žné (kohezní) zemině, kde en o modul (de ino án na začá ku é o kapi oly) je po čás ech kons an ní, pla í p o ýpoče p užné délky zo ec: 𝐿´= (𝐸𝑏∙𝐼 𝑘ℎ∙𝑑)0,25 𝐼 – momen se ačnos i p ůřezu pilo y (𝐼= 𝜋∙𝑟4 4) Modul se p o pomě 𝐿/𝐿´≥4 zmenšuje 𝑘ℎ𝑖 =𝛼𝑖1,33 ∙𝑘ℎ p o pomě 𝐿/𝐿´≤2 pla í 𝑘ℎ𝑖 =𝛼𝑖∙𝑘ℎ p o pomě 𝐿/𝐿´ mezi hodno ou 2 až 4 se může lineá ně in e polo a 95 P o nesoud žné zeminy s lineá ním p ůběhem modulu odo o né eakce podloží s hloubkou pla í p o ýpoče p užné délky: 𝐿´= (𝐸𝑏∙𝐼 𝑛ℎ)0,2 P o pilo y, kde 𝐿/𝐿´≥4 je 𝑛ℎ𝑖 =𝛼𝑖1,67 ∙𝑛ℎ p o pomě 𝐿/𝐿´≤2 pla í 𝑛ℎ𝑖 =𝛼𝑖∙𝑛ℎ p o pomě 𝐿/𝐿´ s mezilehlými hodno ami lze lineá ně in e polo a Znázo nění jedno li ých ypů pilo e skupině [11]. 96 13. Mik opilo y Mik opilo y jsou p ky hlubinného zakládání s a eb, yznačující se s ou mimořádnou š íhlos í a úspo nými ná oku na p os o při p o ádění. Byly y inu y p á ě p o účely podchyco ání a zesilo ání základů s á ajících s a eb mimořádně s ísněných podmínkách. Pos upem se jejich použi í ozšířilo na no é s a by podmínkách, kdy s ohledem na p aco ní p os o nelze jiné me ody yuží . Vhodné jsou i am, kde např. ané pilo y nelze p o ádě z dů odu špa ně a elných ho nin základo é půdě. Pojmy • mik opilo a – mic opile • ozšířená pa a – enla ged base • p ůmě dříku – sha diame e • injekční směs – g ou • cemen o á mal a – mo a • ažení – d i ing • ání – d illing • pažnice – casing • nosný p ek – load bea ing elemen • injek áž – g ou ing • záli ka, ýplň – illing • ané do 300 mm nějšího p ůmě u • ažené do 150 mm nějšího p ůmě u T a y mik opilo o ých dříků a pa [16]. 97 Klasické schéma mik opilo y [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.]. Podle způsobu přenosu za ížení do podloží se mik opilo y ozdělují na: - plo oucí - opřené - e knu é Dle způsobu upnu í hla y mik opilo y do s a ební kons ukce ozezná áme: • mik opilo y olné (nepřed ěžo ané), k e é jsou zabe ono ány do kons ukce bez jejich předchozího za ížení; k-ce po za ížení p odělá celko ou de o maci plném ozsahu • mik opilo y před ížené, k e é se po za ížení na hodno u síly, k e ou budou přejíma od k-ce, po s ém odlehčení spojí s k-cí. Tak yče pá mik opilo a alou čás de o mací a po de ini i ním za ížení pak p oběhne pouze de o mace p užná injekční směs hla a, ocelo á deska na lak a ah spojník dřík mik opilo y ozpě ka záli ka spojník gumo á manže a injekční směs d oji ý ob u á o kořen mik opilo y zá ka 98 • mik opilo y předepnu é – mik opilo a je před spojením s kons ukcí za ížena na plnou sílu, k e ou pře ezme od kons ukce, a pod ím o napě ím bude pe ně spojena s kons ukcí. V om o případě již nedojde k žádné následné de o maci Dokončený mik opilo o ý deš ník, s anice me a Kobylisy P aze [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.]. Zajiš ění nadloží podzemních děl ( unelů, š ol) pomocí mik opilo o ého deš níku [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.]. 99 Uspořádání mik opilo [16]. speci ické požada ky - jeho ozsah o li ňují ele an ní zkušenos i - las nos i - ná oky p o opřené časnos zp á a o p ůzkumu kon ola doplnění 100 Obsah zá ě ečné zp á y o p ůzkumu: • in o mace o ú o ni hladiny podzemní ody • pří omnos h ubě z ni ých a p opus ných zemin • pří omnos měkkých s e • pří omnos bal anů, kamenů, překážek • ú o eň a sklon skalního podloží • chemická ag esi i a ody, zeminy či ho niny • kon aminace či na ážky • deg adace e s yku s odou Technologický pos up p o ádění mik opilo ( iz ob ázek níže): a – zho o ení u o ační echnologií b – y aho ání ného nářadí a yplnění u záli kou c – osazo ání ýz užné silnos ěnné ocelo é ubky d – injek áž kořeno é čás i mik opilo y e – ho o á mik opilo a Technologický pos up p o ádění mik opilo [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.]. 101 Základo é mik opilo y s osazenými lako ými i aho ými hla ami [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.]. . Podchycení objek u pomocí za ě o aných mik opilo o ých bá ek ( iz ob ázek níže): a – p o ádění mik opilo s injek o aným kořenem přes pů odní základy b – y oření bá ky a její ak i ace se s á ající s opní kons ukcí c – ybou ání pů odní nosné kons ukce u ni ř bá ek d – y oření no é nosné kons ukce a následné odbou ání pomocné mik opilo o é bá ky; Spodní injek o aná čás mik opilo je yuži a jako alá součás základu Podchycení objek u pomocí za ě o aných mik opilo o ých bá ek [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.]. 102 Za ě o ané mik opilo o é p os o o é bá ky podpí ají ponechanou pů odní ho ní s a bu před be onáží nosných sloupů no ého skele u [Zd oj: Zakládání s a eb a.s.]. Malop o ilo é ání podle způsobu oz ušo ání ho niny • o ační (na plnou čelbu – Ro a y nebo spi álo é) • ná azo é (příklepné) • kombino ané ( o ačně příklepné, o ačně ib ační) podle způsobu ýnosu oz ušo ané ho niny ze dna u: • ání za sucha • ání ýplacho é (s přímými nebo nepřímým p oplachem podle způsobu zajiš ění s abili y s ěn: • nepažené • pažené pomocí ocelo ých pažnic ( esměs spojo a elných) • pažení pomocí suspenze ( ě šinou jílo é, nebo jílocemen o é, k e á zde na íc plní unkci yplacho ání ů od né měli, p o o ji nazý áme ným ýplachem 109 Jednos upňo á injek áž pomocí nad sebou umís ěných manže o ých ubek [16]. Me ody p o ádění mik opilo [16]. 110 14. Sklony s ahů s a ebních jam VE SKALNÍCH HORNINÁCH Zd a é skalní 6-8 m, obecně sklon 5:1, síťo ina Z ě alé 3:1, p oudící oda puklinách!!, Hluboké jámy – analýza s abili y, sklon s e či puklin do jámy!! Symboly a účinky p o zjišťo ání s abili y s islého s ahu e skalní ho nině se šikmou s e na os í [7]. Zjišťujeme objem V Jeho íhu G Případné při ížení P NORMÁLOVÁ N Celko á složka G+P TANGENCIÁLNÍ T Součini el spolehli os i s ahu 3,11,1  + =T clN g n   Při dlouhodobém o e ření jámy – och ana, pak w VW  = a ( ) N WN T cl gWN n− +− =   s možnos í snížení smyko ých pa ame ů mělké jámy 111 Symboly p o zjišťo ání s abili y s ahu e skalních ho ninách se šikmou s e na os í a skloněným po chem území. [7]. ( ) ( ) ( )   − −− =sinsin2 sinsin 2 2 D V ( ) ( )   − − =sinsin sinD l V ZEMINÁCH a) nesoud žných zeminách - znalos  n g g    = 3,11,1 = n  pokud p oudí oda, H.P.V. skloněna jako s ah    g g n2  b) soud žných zeminách e  , e c - použi í e ek i ních pa ame ů smyko é pe nos i při při ížení p – náh ada s ou o mocnos i hp  p hp= S abilní s ahy do ud žo ací ýšky hca p o 1= n  . Dle ob ázku níže lze budo a jámu hloubky p n ca h h D−  při 3,11,1 = n  Bezpečnos ní dů ody D 3,1 m 112 Symboly p o ná h s islého s ahu jámy soud žné zemině se za ížením po chu [7]. Vě šina případů, ná h  <  90 Symboly p o posouzení s abili y s ahu soud žné zemině se za ížením po chu a p oudící odou [7].   = == + + =n i w wi n ii n ii n FT lc gN 1 11   Kde je plocha? 113 Zá islos mezi sklonem s ahu  a  umožňuje o ien ačně s ano i p ůběh nejnebezpečnější smyko é plochy [Jesenák 1979]. P o plochy p ocházející pa ou, lze p o ná h sklonu použí ob ázek níže dle F öhlicha. G a na u čo ání sklonu s ahu soud žné zemině p o álco ou kluznou plochu p ocházející pa ou [F öhlich 1955]. P o 0=  - Taylo ů g a 114 Taylo ů g a p o u čo ání sklonu s ahu soud žné zemině. Pomocí součini elů 𝑛 a 𝑘 se zjišťuje poloha nejnebezpečnější álco é kluzné plochy [Taylo 1937]. 115 15. Ko y Zemní a ho nino é ko y jsou p ky speciálního zakládání aho ě namáhané. Složení: • ko e ní hla a (ancho head) • olná délka ( ee ancho lengh ) • ko e ní délka (kořeno á) ( ixed ancho lengh ) U ěch o ko e musí bý splněny y o podmínky: - kořeno á čás ko y je základo é půdě upnu a pomocí injekční směsi - aho á síla je do ko y nesena předpě ím ( zn. ko a musí mí olnou délku) Dělení ko e : 1) podle ypu ko e ního áhla • yčo é (CPS, Dywidag) • d á o é (kompliko ané, nemají ako ou ýd ž jako alé ko y) • p amenco é 2) podle doby unkce • dočasné ( empo a y ancho )- do 2 le • alé (pe manen ancho ) 3) způsob namáhání kořene • ažený kořen ČR 100 % • lačený kořen – nep o ádí se Technologický pos up a) p o ádění malop o ilo ých ů p ůmě u – na hne p ojek an zá islos i na: • únosnos i a ypu ko y • geo echnických podmínkách Příklady p ůmě u ů 𝑑 [mm] p o ko y dle ypu ko e a základo é půdy [2]. Podmínky p o p o ádění ů p o ko y (nesmí se za ali , ě šinou se p o o paží): - poloha zá ného bodu s přesnos í 75 mm - odchylka od osy u max. 2° 116 Le – nější délka ko e ního áhla L – olná délka áhla L b – ko e ní délka áhla L ee – olná délka ko y L ixed – kořeno á délka ko y Schéma ho nino é ko y s aženým kořenem – de aily ko e ní hla y a och any hla y jsou ynechány [13]. 117 Schéma ho nino é ko y s lačeným kořenem – de aily ko e ní hla y a och any hla y jsou ynechány [13]. • u ex émně dlouhých ů dochází k p oblémům s ýplachem – p ohlubují se o délku na íc p o možnos usazo ání d i (měl) • p o soud žné zeminy je důleži é ud žení konzis enci na s ěnách neměnnou • u z odnělých zemin nena uši hyd ologické pomě y • při ání pod H.P.V. se přijímají z láš ní opa ření - ěžký ýplach skládající se ě šinou z ody a popílku, příp. ba y u - speciální ná za ížení s ěsněným ným sou yčím (příp. p e en ů) - snížení H.P.V. s důsledkem doda ečných sedání objek ů dosahu! - použi í předinjek áže základo é půdy b) yplnění u záli kou, neboli cemen o ou suspenzí ě šinou s pomě em Cemen /Voda = 2,5/1 c) ý oba, dop a a, manipulace a osazení ko y Na s a bu se do áží ma e iál jako polo o a s dů azem NEPORUŠIT p o iko ozní och anu. Před osazením je nu né dod že : - kon ola u zda je bez překážek 118 - délka zda je dos a ečně dlouhý - záli ka je yplněn záli kou? manže o á ubka : ma e iál PVC ∅ 32 mm/3,6 m, kořeno é čás i je pe o o ána s o o y ∅ 6 mm přek y ými gumo ými manže ami. ozpě ky (cen á o y): na lékají se na manže o ou ubku, zajis í polohu áhla e u, umísťují se e zdálenos ech 1 až 3 me y. p ůchodka: ocelo á ubka (např. 168/3,6 mm) ale zabudo aná do kons ukce. Přes ní se á. Ukončena oznášecí deskou 30 mm 290/290 jež je součás í hla y ko y. ko e ní hla a: p o p amenco é ko y se jedná o ocelo ý ý obek uzpůsobený poč u p amenů. P o yčo é ko y jde o speciální desku p o usazení ma ice íko hla y: jedná se och anu e a u h nce, k e á ja namon o ána na ko e ní hla u a ni řek yli speciální an iko ozní och anou (např. epoxydehe ). d) Injek áž kořene ko y případně einjek áž nebo předinjek áž základo é půdy účel injek áže ko e , esp. injek áže ko e ní délky: - upnu í kořene ak, že ko a je schopna přenés nášenou aho ou sílu do okolí - och ana áhla p o i ko ozi - zpe nění základo é půdy bezp os ředně okolí kořene a ím z ýšení únosnos i - u ěsnění základo é půdy bezp os ředně okolí kořene a ím omezení úniku směsi p o iko ozní och ana (zá isí na ži o nos i) (encapsula ion) Ko y yčo é Táhlo z ušlech ilé oceli s h ubým zá i em ně. Např CPS má e s ém po oliu 12 me ů délky 32 mm; Dywidag 26,5; 32; 36 mm. Táhla se nenas a ují, mohou, ale s p oblémy. Hmo nos 4,5 - 8,3 kg/m ( zn 12 me ů má hmo nos 54 – 100 kg); mez pe nos i 570 – 1250 kN (57 – 125 un); ko e ní síla 280 – 630 kN. 1) dočasné – mon áž až na s a bě; cen á o y po 2 m; injek áž: - přes manže o é ubky pa alelně s áhlem (pla í i p o p amenco é) - přes d ojice hadiček spojených s áhlem - nejdří e po 12 hod. (zas a uje se, pokud objem směsi přesáhne ojnásobně objem kořene) - einjek áž – za 10 hod po injek áži. Schéma dočasné yčo é ko y (CPS, Dywidag). 1 – šes ih anná ma ice, 2 – ko e ní deska s yb áním, 3 – och ana ma ice, 4 – hladká ubka na olné délce, 6 – cen á o , 7 – áhlo ko y [2]. DOČASNÉ TRVALÉ Všechna áhla minimálně 10 mm k y í cemen o ou injekční směsí Vyžaduje sekundá ní och ana – jedna sou islá s a z ma e iálu zab aňujícímu ko ozi musí oři ko e ní och anu Důleži é je dosažení předepsaného laku! 125 Příklad de ailu ko e ní hla y d oji é p o iko ozní och any p amenco é ko y [13]. 126 Příklad de ailu ko e ní hla y d oji é p o iko ozní och any yčo é ko y [13]. 127 16. Geo echnické na ho ání a Eu okód 7 Obsah EC 7-1 1 Všeobecně 2 Zásady na ho ání geo echnických kons ukcí 3 Geo echnické údaje 4 S a ební dozo , moni o ing a úd žba 5 Násypy, od odňo ání, zlepšo ání a yz užo ání základo é půdy 6 Plošné základy 7 Pilo o é základy 8 Ko ení 9 Opě né kons ukce 10 Hyd aulické po ušení 11 Celko á s abili a 12 Násypy Příloha A (no ma i ní) Přílohy B-J (in o ma i ní) Ná odní příloha (in o ma i ní) Mezní s a y únosnos i - ULS EQU: z á a o no áhy kons ukce nebo základo é půdy, u ažo ané jako uhé ěleso; STR: ni řní po ušení nebo nadmě ná de o mace kons ukce nebo kons ukčních p ků; GEO: po ušení nebo nadmě ná de o mace základo é půdy; UPL: z á a o no áhy kons ukce nebo základo é půdy důsledku zd ihu lakem ody ( z laku); HYD: nadzd iho ání, ni řní e oze a su oze základo é půdě způsobené hyd aulickými spády. 1. Geo echnická ka ego ie Pouze malé a ela i ně jednoduché kons ukce: p o k e é je možné zajis i , že základní požada ky budou splněny na základě zkušenos i a k ali a i ního geo echnického p ůzkumu se zanedba elným izikem. (zanedba elné iziko z á y celko é s abili y nebo pohybů základo é půdy, základo é pomě y známé ze s o na elné mís ní zkušenos i a dos a ečně spolehli é, nep o ádí se ýkop pod HPV nebo podle mís ní s o na elné zkušenos i nebude kompliko aný). Pos upy p o ná h základu a p o ádění mohou obsaho a u inní me ody. 2. Geo echnická ka ego ie Kon enční ypy kons ukcí a základů s běžným izikem nebo jednoduchými základo ými pomě y či za ěžo acími podmínkami. (plošné, oš o é a pilo o é základy; s ěny a os a ní kons ukce zad žující nebo podpo ující zeminu nebo odu; ýkopy; mos ní pilíře a opě y; násypy a zemní p áce; zemní ko y a os a ní sys émy, k e é nášejí za ížení zpě do základo é půdy; unely dých nepo ušených ho ninách ne yžadující z láš ní požada ky na odo ěsnos nebo jiné požada ky). Použí a k an i a i ní geo echnické údaje a ozbo y, mohou se použí a u inní pos upy p o e énní a labo a o ní zkoušky, ná h a p o ádění. 3. Geo echnická ka ego ie Kons ukce nebo čás i kons ukcí, k e é nespadají do 1. a 2. geo echnické ka ego ie. ( elmi elké nebo neob yklé kons ukce; kons ukce y olá ající abno mální iziko nebo kons ukce e složi ých základo ých pomě ech nebo kons ukce složi ě za ížené; kons ukce e ysoce seismických oblas ech; kons ukce oblas ech p a děpodobné nes abili y s a eniš ě nebo s álých pohybů základo é půdy, k e é yžadují z láš ní p ůzkum nebo speciální opa ření.) 3. geo echnická ka ego ie má běžně zah no a al e na i ní us ano ení a p a idla k ěm é o no mě. 128 Ná ho é si uace Musí se u ažo a jak k á kodobé, ak dlouhodobé ná ho é si uace. Pod obná klasi ikace ná ho ých si uací geo echnickém ná hu má zah no a : • za ížení, jejich kombinaci a za ěžo ací případy; • obecnou hodnos základo é půdy, na k e é je umís ěna kons ukce, zhledem k celko é s abili ě a pohybům základo é půdy; • dispozici a klasi ikaci ůzných zón zeminy, ho niny a p ků kons ukce, k e é se upla ní jakémkoli ýpoče ním modelu; • sklon podložních s e ; • ho nické p áce, ka e ny nebo jiné podzemní kons ukce; • případě kons ukcí spočí ajících na nebo blízko ho nin: mezilehlé dé a měkké s y; po uchy, pukliny, hliny; možnou nes abili u ho nino ých bloků; yluho ané du iny jako jsou zá y nebo hliny yplněné měkkým ma e iálem a pok ačující p oces yluho ání; • p os ředí, u ni ř k e ého je yp aco án ná h: li ypla o ání, e oze a ýkopu edoucí ke změnám geome ii zemského po chu; li chemické ko oze; li z ě á ání; li p om zání; li dlouhodobého ysoušení; li změn ýšky hladiny podzemní ody če ně li u od odnění, možných po odní, po uch d enážního sys ému, yuži í ody; pří omnos plynů unikajících ze základo é půdy; os a ní účinky času a p os ředí na smyko ou pe nos a os a ní las nos i ma e iálu, např. li dě způsobených z ířa y; • země řesení; • zemní pohyby zapříčiněné dolo áním nebo jinými ak i i ami; • ci li os kons ukce na de o mace; • li no é kons ukce na s á ající kons ukce, inžený ské sí ě a mís ní p os ředí. Za ížení Při na ho ání geo echnických kons ukcí se má u ažo a jako za ížení: • íha zeminy, ho niny a ody; • napě í základo é půdě; • zemní laky a lak podzemní ody; • laky olné ody če ně laků ln; • laky podzemní ody; • p ůsako é síly; • uži ná nebo ložená za ížení z kons ukcí; • za ížení po chu; • ázací síly; • ods anění za ížení nebo ýkop základo é půdy; • dop a ní za ížení; • pohyby y olané dolo áním nebo jiným budo áním podzemních p os o nebo unelo áním; • bob nání a sm šťo ání y olané ege ací a změnami podnebí nebo lhkos i; • pohyby y olané sekundá ní konsolidací nebo usmyknu ím nebo sedáním masy základo é půdy; • pohyby y olané deg adací, dispe zí, dekompozicí, las ním zhu ňo áním a ozpouš ěním; • pohyby a z ychlení y olané země řesením, ýbuchy, ib acemi a dynamickými za íženími; • li eplo y če ně účinků m azu; • za ížení ledem; • za edená předpě í zemních ko ách nebo ozpě ách; 129 • nega i ní ření. Vlas nos i základo é půdy Vlas nos i zemních a skalních masi ů, k e é jsou k an i iko ány geo echnickými pa ame y, se musí získa z ýsledků zkoušek buď přímo nebo ko elací, eo ií nebo empi icky a z jiných ele an ních údajů. Hodno y získané z ýsledků zkoušek a os a ní údaje se musí p o u ažo aný mezní s a přija elně in e p e o a . Pozo nos se musí ěno a ozdílu mezi las nos mi základo é půdy a geo echnickými pa ame y získanými z ýsledků zkoušek a ěmi, k e é řídí cho ání geo echnické kons ukce. Rozdíly mohou způsobi následující ak o y: • če né geo echnické pa ame y nejsou p a é kons an y, ale zá isí na ú o ni napě í a způsobu de o mace; • s a ba zeminy a ho niny (puklina os , s e na os nebo elké čás ice) může h á ůznou oli při zkoušce a geo echnické kons ukci; • li času; • účinek p osakující ody na snížení smyko é pe nos i zemin a ho nin; • možný účinek změkčení dynamickým za ížením; • křehkos nebo ažnos zkoušené zeminy a ho niny; • me oda ýs a by geo echnické kons ukce; • li k ali y p o ádění na uměle nasypanou nebo zlepšenou základo ou půdu; • li s a ební činnos i na las nos i základo é půdy; • možný účinek změkčení dynamickým za ížením; • křehkos nebo ažnos zkoušené zeminy a ho niny; • me oda ýs a by geo echnické kons ukce; • li k ali y p o ádění na uměle nasypanou nebo zlepšenou základo ou půdu; • li s a ební činnos i na las nos i základo é půdy. Plošné základy – mezní s a y Musí se u ažo a následující mezní s a y a musí se ses a i jejich příslušný seznam: • z á a celko é s abili y; • únosnos , y lačení, zaboření; • po ušení smykem; • kombino ané po ušení základo é půdě a kons ukci; • po ušení kons ukce důsledku pohybu základu; • nadmě ná sedání; • nadmě né z ednu í důsledku bob nání, m azu a jiných příčin; • nepřija elné ib ace. Plošné základy – ná ho é me ody přímá me oda, u k e é se yp acují oddělené analýzy p o každý mezní s a . Pokud se kon oluje dosažení mezního s a u únosnos i, musí mechanismus po ušení co nejpřesněji modelo a předpokládanou smyko ou plochu; ke kon ole mezního s a u použi elnos i se musí použí ýpoče sedání; nepřímá me oda, k e á uží á s o na elnou zkušenos a ýsledky e énních nebo labo a o ních měření nebo pozo o ání a yb aná za ížení e z ahu k meznímu s a u použi elnos i ak, aby splňo ala požada ky šech ele an ních mezních s a ů; me oda předběžného opa ření, při k e é se použije předpokládaná únosnos Pilo o é základy – šeobecně Us ano ení é o kapi oly se musí použí na opřené pilo y, plo oucí pilo y, ažené pilo y a příčně za ížené pilo y ins alo ané be aněním, za lačo áním a š oubo áním nebo áním s nebo bez injek o ání. Us ano ení é o kapi oly se nemají přímo použí na ná h pilo , k e é jsou zamýšleny ke snížení sedání, jako je omu něk e ých podpilo o aných oš o ých základech. P o p o ádění pilo se musí použí následující no my: EN 1536:1999, p o ané pilo y; 130 EN 12063:2000, p o š ě o é s ěny; EN 12699:2000, p o ažené pilo y; EN 14199:2005, p o mik opilo y. Pilo o é základy – mezní s a y Musí se u ažo a a ses a i jejich příslušný seznam: • z á a celko é s abili y; • po ušení únosnos i pilo o ého základu; • z lak nebo nedos a ečná únosnos ahu pilo o ého základu; • po ušení základo é půdy důsledku příčného za ížení pilo o ého základu; • kons ukční po ušení pilo y laku, ahu, ohybu, ybočení nebo smyku; • kombino ané po ušení základo é půdě a pilo o ém základu; • kombino ané po ušení základo é půdě a kons ukci; • nadmě né sedání; • nadmě ný zd ih dna; • nadmě ný boční pohyb; • nepřija elné ib ace. Pilo o é základy – ná ho é me ody Musí bý založeny: • na ýsledcích s a ických za ěžo acích zkoušek, k e é byly po zeny ýpoč y nebo jinak a jsou souladu s os a ní ele an ní zkušenos í; • na empi ických nebo analy ických ýpoče ních me odách, jejichž pla nos byla po zena s a ickými za ěžo acími zkouškami e s o na elných si uacích; • na ýsledcích dynamických za ěžo acích zkoušek, jejichž pla nos byla po zena s a ickými za ěžo acími zkouškami e s o na elných si uacích; • na pozo o aném cho ání s o na elného pilo o ého základu podpořeném ýsledky p ůzkumu s a eniš ě a zkouškami základo é půdy. Pilo o é základy – ná ho á dopo učení Musí se u ažo a cho ání osamělých pilo , pilo o ých skupin a uhos a pe nos kons ukce spojující pilo y. Při ýbě u ýpoče ních me od a hodno pa ame ů základo é půdy s yuži ím ýsledků za ěžo ací zkoušky se musí u ažo a ání a změny za ížení čase. Jak e ýpoč ech, ak in e p e acích ýsledků za ěžo ací zkoušky se musí u ažo a pláno ané budoucí umís ění nebo ods anění nadloží nebo po enciální změny ežimu podzemní ody. Výbě ypu pilo y če ně k ali y ma e iálu pilo y a me ody ins alace, musí zí ú ahu: podmínky podzemní ody a základo é pomě y na s a eniš i če ně pří omnos i nebo možnos i překážek základo é půdě; zniklá napě í pilo ě během ins alace; možnos och áni a yzkouše in eg i u pilo y, k e á byla ins alo ána; li me ody a sled ins alace pilo , k e é již byly ins alo ány na přilehlé kons ukce nebo inžený ské sí ě; ole ance, za k e ých může bý pilo a eálně ins alo ána; škodli ý li chemikálií základo é půdě; možnos i p opojení ůzných ežimů podzemní ody; nakládání a dop a a pilo ; li ýs a by pilo y na okolní budo y. Při u ažo ání ýše u edených aspek ů se má ěno a pozo nos následujícímu: ozmís ění pilo pilo o ých skupinách; přemís ěním nebo ib acím přilehlých kons ukcí důsledku ins alace pilo ; ypu použi ého be anu nebo ib á o u; dynamickým napě ím pilo ě během be anění; p o y ypy aných pilo , kde se použí á ýplach u ni ř u, je po řebné ud žo a lak ýplachu na ú o ni, k e á zajis í, že nekolabuje a ne ysky ne se hyd aulické po ušení dna; 131 čiš ění dna a někdy pláš ě u, z láš ě za použi í ben oni u, aby se ods anil oz ušený ma e iál; mís ní nes abili ě pláš ě během be ono ání, k e á může způsobi nikání zeminy do pilo y, niku zeminy nebo podzemní ody do p ůřezu pilo y be ono ané na mís ě a možnému po ušení lhkého be onu p ouděním podzemní ody pilo ou; li u s e nenasyceného písku kolem pilo y, k e ý odsá á odu z be onu; zpomalujícímu li u chemikálií zemině; zhu ňo ání zeminy způsobené be aněním ažených pilo ; po ušení zeminy důsledku ání pilo o é ohlubně. Ná ho é přís upy Dílčí součini ele Příloze A, k e é se užijí o nicích, jsou uspořádány do skupin označených A (p o za ížení nebo účinky za ížení), M (p o pa ame y zemin) a R (p o odpo y). Jsou yb ány podle ná ho ého přís upu, k e ý je použi . NÁVRHOVÝ PŘÍSTUP 1 S ýjimkou ná hu oso ě za ížených pilo a ko e se musí o ěři , že mezní s a po ušení nebo nadmě né de o mace nenas ane s následující kombinací soubo ů dílčích součini elů: Kombinace 1: A1 “+” M1 “+” R1 Kombinace 2: A2 “+” M2 “+” R1, kde “+” znamená: “bude kombino áno s”. V kombinacích 1 a 2 se dílčí součini ele použijí na za ížení a pa ame y smyko é pe nos i základo é půdy. P o ná h oso ě za ížených pilo a ko e se musí o ěři , že mezní s a po ušení nebo nadmě né de o mace nenas ane při následující kombinaci soubo ů dílčích součini elů: Kombinace 1: A1 “+” M1 “+” R1 Kombinace 2: A2 “+” (M1 nebo M2) “+” R4 V kombinaci 1 se dílčí součini ele použijí na za ížení a pa ame y smyko é pe nos i základo é půdy. V kombinaci 2 se dílčí součini ele použijí na za ížení, na odpo základo é půdy a někdy na pa ame y základo é půdy. V kombinaci 2 se uží á soubo M1 p o ýpoče odpo u pilo nebo ko e a soubo M2 p o ýpoče nepřízni ých za ížení pilo ys a ených nega i nímu plášťo ému ření nebo příčnému za ížení. Pokud je zřejmé, že jedna ze d ou kombinací řídí ná h, ýpoč y p o d uhou kombinaci se nemusí p o ádě . O šem ůzné kombinace mohou bý k i ické p o ůzné aspek y éhož ná hu. NÁVRHOVÝ PŘÍSTUP 2 Musí se o ěři , že mezní s a po ušení nebo nadmě né de o mace nenas ane při použi í následující kombinace soubo ů dílčích součini elů: Kombinace: A1 “+” M1 “+” R2 Při om o přís upu se dílčí součini ele použijí na za ížení nebo na účinky za ížení a na odpo základo é půdy. Pokud se použije en o přís up p o analýzu s ahu a celko é s abili y, ýsledný účinek za ížení na plochu po ušení se ynásobí  E a smyko ý odpo podél plochy po ušení se ydělí  R;e. NÁVRHOVÝ PŘÍSTUP 3 Musí se o ěři , že mezní s a po ušení nebo nadmě né de o mace nenas ane při použi í následující kombinace soubo ů dílčích součini elů: Kombinace: (A1* nebo A2†) “+” M2 “+” R3 *na za ížení kons ukce †na geo echnická za ížení Při om o přís upu se dílčí součini ele použijí na za ížení nebo na účinky za ížení z kons ukce a na smyko é pa ame y základo é půdy. P o analýzu s ahu a celko é s abili y se za ížení na zeminu (např. za ížení kons ukcí, dop a ní za ížení) po ažuje jako geo echnické za ížení a použije se soubo součini elů za ížení A2. 132 Mezní s a y použi elnos i O ěření mezních s a ů použi elnos i základo é půdě nebo kons ukční sekci, p ku nebo spojení, musí yžado a buď, že: Ed  Cd, nebo se musí p okáza , že se mobilizuje dos a ečně malá čás smyko é pe nos i základo é půdy, aby se ud žela de o mace požado aných mezích použi elnos i. Ten o zjednodušený přís up je omezen na ná ho é si uace, kde: - hodno a de o mace se ne yžaduje k o ěření mezního s a u použi elnos i - exis uje s o na elná zkušenos podobné základo é půdě, kons ukci a aplikační me odě. Dílčí součini ele p o mezní s a y použi elnos i se mají ob ykle o na 1,0. Mezní hodno a jedno li é de o mace je hodno a, při k e é se předpokládá, že se ysky ne podpo o ané kons ukci mezní s a použi elnos i. Ta o mezní hodno a se musí dohodnou během ná hu podpo o ané kons ukce. Dílčí součini ele dle ná ho ých přís upů: plošné základy [8]. Dílčí součini ele dle ná ho ých přís upů: pilo o é základy [8]. 133 Dílčí součini ele únosnos i aných pilo [8]. Dílčí součini ele dle ná ho ých přís upů: ané pilo y [8]. Ko elační součini ele p o od ození cha ak e is ických únosnos í pilo ze zkoušek za ěžo acích a základo é půdy [8]. 134 P o ádění speciálních geo echnických p ací ČSN EN 1536:1999 - V ané pilo y ČSN EN 12699:2001 - Ražené pilo y ČSN EN 14199:2005 - Mik opilo y ČSN EN 12063:2000 - Š ě o é s ěny ČSN EN 1537:2001 - Injek o ané ho nino é ko y ČSN EN 1538:2001 - Podzemní s ěny ČSN EN 12715:2001 - Injek áže ČSN EN 12716:2002 - T ysko á injek áž ČSN EN 14475:2006 - Vyz užené zemní kons ukce ČSN EN 14679:2006 - Hloubko é zlepšo ání zemin ČSN EN 14731:2006 - Hloubko é zhu ňo ání zemin ib o áním