Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
CESTA DO CENTRA MĚSTA THE WAY TO THE CITY CENTER
Lehne o á Ma ina, Kubina Ma ěj
Klíčo á slo a: his o ické sídlo; pamá ko ý u banismus; ces a; eřejné p os ans í;
dop a a; sídlo; měs o
Ing. a ch. Ma ina Lehne o á
lehnema @c u .cz
Depa men o A chi ec u al Design III
Facul y o A chi ec u e
Czech Technical Uni e si y in P ague
Tháku o a 9, 166 34 P aha 6, Czech Republic
The au ho is a doc o al s uden and deals wi h he u ban
dimension o his o ical se lemen s. She is employed a he
Na ional He i age Ins i u e in Regional O ice in Os a a,
whe e she also wo ks wi h his o ical and he i age u banism.
Ing. Ma ěj Kubina
kubina.ma [email protected]
Na ional He i age Ins i u e
Regional O ice in Jose o
Ok užní 418, 551 02 Ja oměř – Jose o , Czech epublic
The au ho is employed a he Na ional He i age Ins i u e in
Regional O ice in Jose o . He is he specialis in he i age
u banism, ocused on his o ical and he i age se lemen s.
Abs ak : His o ická sídla jsou p o kána ces ní sí í, k e á se po s ale í y íjela
s ohledem na soudobé po řeby lidí, a o sídla uží ajících. Každá
ý ojo á e apa sídla je spojená s ces ami, k e é přispí aly k
p
oměnám
sídelní s uk u y a celko ému oz oji. S os oucí in enzi ikací dop a
y
se sídla po ýkala s nu nos í se dop a ě přizpůsobo a . Tehdy, s ejně
j
ako nyní, šlo o při ozenou ans o maci, ycházející z ná oků člo ěka
na sídlo. Vý azných p oměn jsme byli s ědky minulos i, kdy ces ní sí
ť
o mo ala cha ak e sídel, a jsme jejich s ědky i dnes. K azan ním
řešením pak docházelo přede ším e d uhé polo ině 20. s ole í, kd
y
p
o s ale í o mo aný cha ak e sídel mnohých případech nená a ně
us upuje no ě budo aným komunikacím p o au omobilo ou dop a u.
Téma pojedná á o p oměnách, k e ými p ošla his o ická sídla oz ojem
ces ní sí ě a s ále se z yšujícími p os o o ými ná oky až do současnos i.
Článek analyzuje nejen li dop a y na s uk u u sídel, po ažmo okoln
í
k ajiny, ale aké přid užené p ky spojené s dop a ou, k e é
his o ických sídlech ýznamně izuálně působí. Cílem příspě ku je
obeznámení s p oblémy, se k e ými se po ýká současná pamá ko á
p
éče his o ických sídlech kon ex u ná oků kladených na dop a n
í
obslužnos a další přid užené p oblémy s ím o spojené. Smyslem
článku je poukáza na kon inuální z yšo ání ná oků kladených
na his o ická sídla z dů odu dop a ní obslužnos i, s ejně jako poukáza
na p oblémy, k e é znikají, je-li dop a a po lačo ána. His o ické sídlo
j
e ži ý o ganismus, e k e ém je nu no neus ále hleda o no áhu, a o
na šech ú o ních, če ně dop a ní.
Recenze | Re iew
doc. PhD . Jana Tichá, Ph.D.
Ing. a ch. Pa el Řihák, Ph.D.
164
www.k ajinasidlapama ky.cz
Ces a s měs em s os lá
Mo i em zniku s ezek byla po řeba pohybu, mig ace, přemisťo ání
osob, z ířa i komodi . Základní s uk u a s ezek sou isela
s his o ickým osídlením území. Fo mo ala se ak icky již od p a ěku,
neus ále se y íjela a bude se y íje nadále. Vznik ě šiny českých
měs je možno řadi do období s ředo ěku a jejich polohu
do značné mí y u čo al p ůběh his o ických ces . Nej ýznamnější
ze zemských s ezek
1
daly základ pozdějším silničním asám.
Ma ínek u ádí, že his o ické ces y jsou pamě í naší k ajiny a díky
nim je možné zjis i mnoho in o mací o s uk uře a ý oji osídlo ání
k ajiny a jejich změnách čase
. [1, s. 6]
Ces ní síť nebyla a není neměnná. S ý ojem sídelní s uk u y se
zá o eň y íjela i s uk u a ces . Ces y jsou podmnožinou eřejných
p os ans í. Veřejná p os ans í zah nují plošné p ky náměs í,
ulic, p ůchodů, ces , silnic, pa ko išť a podobně. Mohou bý
zpe něná i nezpe něná. Dle zákona o obcích se jedná o p os o y
přís upné každému bez omezení.
[2, § 34]
Kolem ces jád ech
měs se o mo ala a u ářela další eřejná p os ans í, například
e o mě náměs í, žišť.
Ces y při ádí do sídla ži o , umožňují jeho ý oj a oz oj, yži ují
ho, spolupodílí se na jeho cha ak e u, a o ání p os o ů a aké
poci u, k e ý si ze sídla odnášíme. Cha ak e ces se p ůběhu času
p oměňo al a nadále p oměňuje, neboť yuži í ces je by os ně
spja o s pohybem. A p á ě způsob pohybu o li ňuje o, jak jsou
ces y uží ány. Roz oj echnologií přináší no é možnos i pohybu.
Mění se p os ředky, k e ými sídla obsluhujeme a s nimi aké ná oky
na p os o y a jejich o mo ání. S p oměnami ces se pojí aké
uží ání no ých po cho ých ma e iálů a p os o o ých p ků, k e é
jsou po řebné p o zacho ání bezpečného p o ozu sídlech. Z láš ě
případě plošně pamá ko ě ch áněných sídel se pak se ká áme
s p oblémy, k e é jsou spojeny s dop a ní obslužnos í
a přid uženými ná oky na p os o . Ces y se spolupodílí na ářnos i
sídel, jejich o ma je p o cha ak e sídel zásadní.
Vli ces na u áření sídel
Ve s ředo ěku byl cha ak e sídla o mo án u ili á ními ulicemi,
k e é ús ily o e řená p os ans í žišť. Jednalo se o unkční
schéma, na jehož základě byla budo ána ě šina ehdejších měs ,
jak je známe. P á o nuceného skladu
2
udá alo obchodníkům
jedoucím přes měs o po innos něm několik dní pobý a p odá a
s é zboží. Tím byla zajiš ěna obslužnos s ředo ěkého měs a
a y ořen po enciál p o jeho další oz oj.
Další ý oj ces ní sí ě a eřejných p os ans í sídlech byl spojen
aké s jejich zk ášlo áním. Renesanční člo ěk nímal po řebu
uspořáda objek y e z ahu ke komunikační sí i, do p os o ů byly
neseny es e ické p ky. P oměňo alo se měří ko objek ů e z ahu
k eřejným p os ans ím. Ba oko p aco alo s kompozicí sídelních
in e ié ů ješ ě důsledněji. Byly kompono ány p ůhledy, osy, poin
de ue.
[4]
Bou ání h adeb za klasicismu přineslo další možnos i. Sídla byla
opě ans o mo ána, a přede ším se začala hojně oz íje
i za dří ějšími h adbami. Způsob a mí a p os upnos i sídla se
ý azně p oměnila zbou áním h adeb 19. s ole í, mís o nichž
čas o znikaly pa ky. Od é doby p obíhá pos upné čleňo ání
his o ických sídel do s ého okolí. „Měs o-dům se p oměnilo měs o
bez d eří a b an.“
[5, s. 36]
.
Ob ázek 1 – D ů K álo é nad Labem – zacho ání cha ak e u náměs í a zá o eň
umožnění p ůjezdu i pa ko ání. (zd oj: Kubina
[3]
)
165
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
V éře s ěho ání oby a el z enko a do měs bylo zapo řebí zajis i
po řeby oby a el. Dochází k budo ání no ých ypů eřejných
p os ans í – komunikací, bul á ů, nábřeží. Sídla se oz ůs ají,
p oměňují, ozšiřují. V období indus ializace pak s ý ojem no ých
dop a ních sys émů dochází k oz oji železnice, lodní dop a y.
“Nej íce o li nila ý oj dop a y čase p ůmyslo á e oluce,
kdy byly y ořeny přízni ější podmínky p o ý aznější oz oj.
Začaly se yuží a železnice a pa ní lodě a začaly
se podnika delší
ces y za ek eací, odpočinkem a p ací. Po é se od oku 1910 začala
yuží a au omobilo á dop a a, au obusy, le adla a s ě začal bý
lidem dos upnější.”
[6, s. 36]
Přede ším é o překo né době se
sídlech počínají oddělo a unkce p os o ů a s a eb. Volná
p os ans í již neplní unkci žiš ě, jako omu bylo dří e. Vznikají
uzly, k e é neslouží k obchodu, poby u či zas a ení, jsou o p os o y,
k e é unkci pos ádají.
Ve 20. s ole í zniká řada no ých u opických plánů, k e é se snaží
yřeši neu ěšenou si uaci his o ických sídel. Razan ní řešení se
e ýsledku neshledá ají s úspěchem. No ě znikajícím sídlům něco
chybí. Ačkoli e s é pods a ě zah nují še, co mají mí , jsou jasně
de ino ána, p o kána či elnou komunikační sí í, jsou zdušná,
o e řená a ozmě ná, pos ádají a mos é u, ducha mís a.
Sídla jsou nucena se ans o mo a díky oz oji au omobilo é
dop a y. Mění se měří ko jejich nímání. Mění se ná oky
na uskladnění obslužných dop a ních p os ředků. Vznikají
elko ozmě ná pa ko iš ě, au os ády. Dop a ní epny hodno ná
sídla bez milos i p o ínají. Ten o p incip oz oje sídel se šak
neos ědčuje. Jak u ádí Gehl, po o nání s au omobily mají chodci
a cyklis é elmi sk omné požada ky. Pěší a cyklis ická dop a a še ří
p os o a ím, že edukuje znečiš ění, zmenšuje aké ekologickou
s opu.
[7, s. 105]
Nos algicky se ob acíme ke s a ému měs u,
přejeme si á i onu in imi u, iden i u, genius loci, ale nepřijí
o luxus snadného a ychlého pohybu. Hledáme sp á nou mí u
p opojení, obslužnos i, yuži í a es e iky. Nyní už íme, že eřejný
p os o a s ním spojená komunikační síť má his o ické sídlo
obohaco a a ne ysá a . Na acíme se k pěším zónám
a expe imen ujeme s yloučením au omobilo é dop a y z cen e
měs . S ále hledáme sp á ný pomě mezi dos a ečnou dop a ní
obslužnos í, zacho áním cha ak e u měs a a umožněním jeho
bezpečného a příjemného uží ání.
Využi í ces cen ech měs
V sou islos i s ces ami his o ických sídlech se p oměnily
přede ším p os o o é ná oky e z ahu k uží aným p os ředkům.
Dop a ní p os ředky použí ané před oz ojem au omobilo é
dop a y (až do polo iny 20. s ole í), měly jiné pa ame y. Veřejná
p os ans í s a ých sídel šak s ými pa ame y zůs á ají pomě ně
s abilní. Překo ný oz oj au omobilismu e 20. s ole í přinesl
zahlcení měs dop a ou pohybu i klidu. V sídlech se hledá
způsob, jak s ěmi o p os o o ě ná očnými p os ředky naloži .
S ysokou mí ou au omobilizace je spojeno znečiš ění o zduší, ě ší
mí a nebezpečí e eřejném p os o u, i nu nos dop a ním
p os ředkům umožni p ůjezd sídly a pa ko ání. Také z kapaci ních
dů odů jsou sídlech čím dál íce podpo o áni chodci, cyklis é
a měs ská h omadná dop a a, na úko au omobilo é dop a y.
Něk e á e opská měs a jsou e yuži í cyklis ické dop a y
cen ech sídel mnohem dále než česká. Jako příklad lze u éz
dánskou Kodaň. Lucie S ejskalo á knize Mysle měs o u ádí,
že nes ačí pouhé za edení cyklos ezek a omezení au omobilo é
dop a y p o o, aby oby a elé začali au oma icky použí a kolo.
Je nu né y oření podmínek, k e é cyklodop a u
před au omobilo ou dop a ou z ýhodní.
[9, s. 200]
Ob ázek 2 – Helsinky (Finsko) – jedna dlažba, ůzné p o ozy, ůzné možnos i
yuži í. (zd oj: Lehne o á
[8]
)
166
www.k ajinasidlapama ky.cz
Podobné je o s pěšími zónami cen ech his o ických měs .
Omezení au omobilo é dop a y je ěcí s a egického pláno ání
měs . Ty o s a egie byly kupříkladu e ýše zmiňo ané Kodani
za áděny pos upně, po malých k ocích. I přes o, že oby a elé
nebyli přes ědčeni o om, že omezení dop a y a y oření
ozsáhlých pěších zón s možnos í á i íce času e eřejném
p os o u je jejich se e ském klima u hodné, p á ě pos upné
za ádění změn spojených s ymís ěním dop a y z his o ického
cen a se os ědčilo. Oby a elé začali cen ální čás i měs a yuží a
nejen k nákupům, ale aké k samo nému poby u cen u,
k z . u bánní ek eaci.
[9, s. 199]
A mos é u měs a lze nejlépe níma při pomalém pohybu – chůzi
či běhu. Gehl e s é knize píše, že ži o e měs ě je o olik ě ší,
o kolik pomaleji se lidé pohybují a ži é měs o zniká am, kde lidé
zůs á ají delší čas zo ném poli pozo o a ele.
[7, s. 70]
Na ces ě k ži o u e měs ě
P o ak i ní uží ání sídla je hodné zajiš ění jeho p os upnos i.
U áření a podpo a p opojení his o ického jád a měs a s okolím
umožňuje oby a elům his o ické jád o níma jako nedílnou a ži ou
součás měs a. Hillie os ě luje, že p á ě každodenní yuží ání
his o ického sídla s ými oby a eli y áří mezi nimi a sídlem
při ozené z ahy. Be ou jej jako součás každodenního ži o a,
mohou jej lépe zaží a , a přede ším se podílejí na spolu y áření
jeho au en ici y. Ono umožnění při ozeného pohybu je zd ojem
zniku sou isejících služeb a ak i i , a o se od áží na celko é k ali ě
his o ického p os ředí.
[10]
Zaměříme-li se na eřejné p os o y žišť, idíme, že došlo
k přeměně zhledu, yuži í i unkce. Dimenze a zhled náměs í
odpo ídají unkcím, k e á náměs í plnila
his o ii, před oz ojem
au omobilismu. Tehdy obchodníci přijížděli na náměs í s koňským
po ozem a p odá ali zde s é zboží. Náměs í se yuží ala aké
ke kul u ním, společenským, náboženskýma poli ickým účelům
a ůzné o my yuži í měly li na elikos a podobu náměs í. Když
se zaměříme na yuži í náměs í současnos i, mnohých měs ech
idíme, že žní yuži í bylo nah azeno pa ko áním, případně jsou
náměs í po ě šinu času p ázdná a občasně yuží aná p o kul u ní
akce. K a och íl píše o z á ě kul u ní dimenze eřejného
p os ans í, kdy p os o y slouží spíš obchodu, zába ě, elaxaci, ale
snaha o yšší účel, přesah nebo symboliku je upozaděná.
[4]
Ob ázek 3 – Vysoké Mý o – a mos é a mís a zá isí aké na ychlos i pohybu.
(zd oj: Lehne o á
[8]
)
Ob ázek 4 – H adec K álo é – a mos é a ýznamného eřejného p os o u
p
o lačená dop a ními p ky. (zd oj: Kubina
[3]
)
167
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
U banis ická hodno a ces cen ech měs
Při posuzo ání u banis ických hodno plošně pamá ko ě
ch áněných sídel jsou komunikační asy po ažo ány za nedílnou
součás p os o u. Ces y nelze posuzo a samos a ně, jako
yděli elnou en i u. Analýza li u p oměny ces ní sí ě his o ickém
sídle musí bý od íjena od de inice a ypu sídla jako ako ého.
„U bánní s uk u a o mo aná p imá ně his o ickými ces ami
ep ezen uje nej alejší s opu ý oje osídlení.“
[11]
Ces y jsou
(k omě a cheologických a e ak ů) ě šinou ím nejs a ším, co je
e měs ech pří omno. His o ická pa celace se s časem mohla měni ,
ale změna edení ces samo ném his o ickém jád u je málo
ob yklá. V p ůběhu času znikaly ces y no é a na azující, k e é měly
li na další o mo ání měs a. Ten o p oces je dlouhodobý.
Veřejná p os ans í his o ických měs ech, če ně ces ,
se yznačují značnou his o ickou s abili ou. To je zásadní hodno a,
k e ou si mnohdy neu ědomujeme. „Se ačnos osno y měs ských
p os ans í je ak opo ou s abili y a iden i y měs , o k e ou je nu né
se s a a a její důleži os není možné podceňo a .“
[6, s. 13]
Ces y pamá ko é péči
Obecně
U his o ické ces ní sí ě, k e á p ochází sídly, och aňujeme hodno y,
k e é spočí ají jejich celko ém poje í, p opojení s u či ou dějinnou
ází ý oje sídla, jejich cha ak e u, poloze, měří ku a o mě,
a přede ším e z ahu k předmě nému sídlu. Také posuzujeme
jejich p oměnu čase, kdy a za jakých okolnos í došlo
k p os o o ým změnám, ke změně ma e iálo ého poje í, ke změně
yuži í. „Pamá ko á péče je e z ahu k u banismu his o ických sídel
po inna ch áni hodno né si uace, a šak nemůže b áni
při ozenému ý oji sídla. P incipy pamá ko ého u banismu
spočí ají mimo jiné om, že úp a a eřejných ploch, p os ans í
a komunikací musí odpo ída his o ické po aze sídla“ Kučo i u ádí,
že obecně lze za his o ické označi úp a y, k e é znikly do polo iny
20. s ole í, ale je nu no b á po az, že dláždění bý alo p o edeno
jen nej ýznamnějších p os o ách měs a, anebo mís ech p ů ahů
anzi ních ces .
[12, s. 40]
Od doby zniku publikace o p incipech
pamá ko ého u banismu uplynulo íce než 20 le a je nasnadě se
áza , jaké úp a y můžeme za akz aně his o ické po ažo a dnes.
I ý oj po d uhé polo ině 20. s ole í přinesl k ali ní úp a y
eřejných p os o ů. Dle Kučo ých lze ycháze z zení, že pokud
byla his o ická úp a a eřejného p os o u sídle docho ána, je
součás í pamá ko é hodno y sídla a měla by bý zacho ána
i nadále.
[12, s. 40]
Nicméně je nu no zohledni nejen dobu zniku,
ale aké k ali u ealizace. Za šech okolnos í se musí ycháze
z konk é ního sídla, posuzo aného p os o u a jejich zájemnos i.
Ob ázek 5 – Ža ec – p oměnli é měs ské p os ředí, s abilní p os o o é ymezení.
(zd o
j
: Lehne o á
[8]
)
Ob ázek 6 – H adec K álo é – k ali ní ma e iál a soudobé předpisy.
(zd oj: Kubina
[3]
)
168

www.k ajinasidlapama ky.cz
Ma e iály
Me odika dále u ádí, že pamá ko é péči není p e e o áno použi í
be ono é dlažby, k e á nenah adí speci ický cha ak e kamenné
dlažby.
[12, s. 40]
To se dá po ažo a za ající požada ek
na mís ech, kde má kamenná dlažba s é opods a nění, kupříkladu
při náměs ích měs a přilehlém okolí. Ani u oho o požada ku šak
nelze dogma icky odmí a uži í jiného než kamenného ma e iálu.
Tep e po řádném z ážení his o ické hodno y p os o u a jeho
z á nění, cha ak e u, z ahu k celku a aké mí y důleži os i a li u
na další ch áněné kul u ně-his o ické hodno y lze posoudi , zda
uži í no odobého ma e iálu je či není akcep o a elné.
Obdobně lze nahlíže na p oblema iku as al o ých komunikací.
Z p incipů pamá ko ého u banismu yč eme, že použí ání as al u
na ozo ky, chodníky a plochy náměs í je plošně pamá ko ě
ch áněných územích ne hodné.
V me odice je ale aké u edeno, že něk e ých případech může mí
as al o ý po ch his o ickém sídle opods a nění, například
p o dosažení menší hluko é zá ěže p os ředí a snížení o řesů
u dop a ně kapaci ních komunikacích.
[12, s. 41]
Ten o a gumen
nelze po ažo a za pamá kářský, z ahující se k hodno ám
his o ického p os ředí. Hluko ou zá ěž i o řesy je možné egulo a
jinými způsoby, než yuži ím as al u. U čující p o hodný ýbě
po cho ého ma e iálu je celko á koncepce eřejných p os ans í
ch áněného sídla. I as al o é komunikace ak mohou mí s é
opods a nění. Kupříkladu něk e ých esnických sídlech,
e k e ých může naopak kamenná dlažba působi nepřiměřeným či
měs ským dojmem. As al o ými komunikacemi, pakliže jsou
apliko ány u áženě, lze docíli měkkých přechodů mezi komunikací
a a ním po os em, což může podpoři esnický áz území.
Výško é uspořádání
Na o, jak ces y sídle p os o o ě působí, má li aké ýško é
uspořádání.
„Zdů azňo ání ýško ých ozdílů mezi ozo kou
a chodníky je dílem pře ážně 20. s ole í. Konk é ní řešení je p o o
zá islé jednak na s á ajícím dop a ním ežimu p os o u, jednak
na pře ažujícím s áří asád domů. Zdaleka ne ždy lze dopo učo a
z ušení chodníků a jedno né dláždění plochy. Též p o o, že dochází
k nepři ozenému z ýšení ú o ně ulice, neboť y o nání ýško é ú o ně
je éměř ždy p o edeno z ýšením ozo ky, nikoli snížením chodníků na
její ú o eň. Rušení chodníků je z láš ě ne hodné měs ských č ích
z 19. – 20. s ole í, zejména e elkoměs ech.“
[12, s. 40]
Z ýšené
chodníky znikaly u či é ý ojo é e apě měs , a ne ždy je žádoucí
ji jednoduše popří a měni speci ický cha ak e eřejných
p os ans í. K omu o je dále nu né doda , že od oku 2024 se
ope uje s e mínem sdílená zóna
[13, § 39b],
e k e é eřejný
p os o z . pa ří šem, žádná ze složek dop a y není nadřazena.
Ten o přís up umožňuje sníži množs í dop a ních p ků
p os o u, ale zá o eň yžaduje y áře ýško ě jedno né plochy.
Při aplikaci sdílených zón je nu né pečli ě z áži cha ak e lokali y,
přilehlých p os o ů i okolní zás a by.
Ob ázek 7 – Opa a – olný eřejný p os o k ali ní podnoží hodno né
a chi ek u
y
. (zd o
j
: Lehne o á
[8]
)
169
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
P oblema ické aspek y
Pamá ko ý u banismus p oblema ice eřejných p os ans í
( če ně ces ) his o ických sídlech posuzuje ůzné si uace,
přede ším ná hy změn a jejich li na pamá ko é hodno y sídel.
P os upnos měs y se y íjela lé a, pos upně, dle po řeby. Pomalé
p ocesy umožňují oby a elům se se sídlem iden i iko a , sží ,
adap o a se na změny. Jsou o překo né ans o mace, k e é
zpře há ají pou a mís ních ke s ému domo u. Jak u ádí Mum o d
e s é knize The Ci y in His o y, znikající ene ge ické, dop a ní
a komunikační zd oje se s a ou sí í ůbec neřídí.
[14]
Mezi pomě ně čas é a zásadní p oblémy, lze zařadi minulos i
(přede ším e d uhé polo ině 20. s ole í) neci li ě p o edené
dop a ní s upy do hodno ných území. Je ím míněno u áření
p ů ahů p o zjednodušení p ůjezdu měs y. Tako é o u ili á ní
zásahy cenných územích se pojí s nega i ním li em
na pamá ko é hodno y sídel. Ty lze spa řo a přede ším
deg adaci u banis ické s uk u y či její komple ní lik idaci,
demolici hodno ných his o ických objek ů, na ušení zájemných
z ahů mezi lokali ami, e y oření ba ié y s nemožnos í hodného
začlenění a aké e nesení cizo odého p ku do, po dlouhá s ale í
pos upně o mo ané, s e na é podoby sídla.
Při současné míře au omobilizace zniká po řeba každé
ne yuží ané nebo olné p os ans í yuží p o pa ko ání, a o
ůzných obměnách, od pa ko išť na po chu, přes pa ko ací
domy, podzemní či polozapuš ěná pa ko ání. Snaha o yuži í
co nej ě šího množs í olných p os o ů p o pa ko ání ozidel
na po chu deg aduje izuální působení his o ických sídel,
znehodnocuje docho ané po cho é ma e iály, zabí á p os o ,
k e ý by bylo možno yuží k jiným účelům, kon ex u hodno ných
s a eb a p os o ů je nega i ně o li ňuje. Z oho o úhlu pohledu jsou
z hlediska och any pamá ko ých hodno území hodnější pa ko ací
domy na ok ajích his o ických jade , či hodně z olené lokali y
p o podzemní pa ko iš ě, ideálně spojené s ýs a bou no ých
objek ů a minimálním li em na hodno né s a by.
Je po řeba si u ědomi , že hodno y se nachází aké pod po chem
ces , kde mohou bý uloženy ne knu é a cheologické si uace,
kupříkladu e o mě ope nění či pohřebišť. Zásahy do ěch o si uací
jsou zp a idla nežádoucí a snahou je jejich yloučení nebo
eliminace.
3
Při ozhodo ání o úp a ách ces je a cheologie
pods a ným limi ním ak o em. Jako příklad lze u éz ekons ukci
silnice při s upu na náměs í No ém Měs ě nad Me ují, k e á
p oběhla na jaře oku 2024. Do komunikace se kládala an i ib ační
ohož p o och anu s abili y opuko ého ná ší his o ického cen a.
Při ekons ukci byly odhaleny d ě s y s a šího dláždění
komunikace – jedna z 19. s ole í a d uhá ze 16. s ole í a pozůs a ky
základů his o ické b ány.
Ob ázek 8 – No é Měs o nad Me ují – p oblema ické mís o jezdu do cen a
měs a. (zd oj: Kubina
[3]
)
Ob ázek 9 – Dob uška – ne hodně z olená po cho á úp a a hodno ného
eřejného p os o u. (zd oj: Kubina
[3]
)
170
www.k ajinasidlapama ky.cz
In enzi ikace dop a ní zá ěže je p o řadu his o ických sídel a malou
kapaci u jejich ces ní sí ě neúnosná. In enzi ikace má nega i ní li
na okolí způsobenými o řesy, hlučnos í, snížením es e ického jemu
a omezením při ozeného a příjemného pohybu p o oby a ele.
Jak již bylo u edeno, zásadní hodno ou ces je jejich pozice
e z ahu k ch áněnému celku. Budo ání no ých komunikací
his o ických jád ech je složi á o ázka a řeší se dnes naš ěs í elmi
spo adicky. S čím se se ká áme čas ěji, jsou ná hy úp a elikos i
komunikací a úp a a u p os o ů. Ak uálním endem je
mod ozelená in as uk u a a umisťo ání zeleně do p os o ů
his o ických eřejných p os ans í, če ně p os o ů ces . Zejména
his o ická žní náměs í minulos i e s é ploše s omy ak icky
neměla. S omy mají li na kompozici p os o u a pohledo é azby.
Jejich umisťo ání je ě šinou p oblema ické z řady dů odů, jedním
z pods a ných je již zmiňo aný zásah do předpokládaných
a cheologických si uací. Změny klima u a s ím spojené přehří ání
plane y přináší po řebu mod ozelenou in as uk u u
do his o ických sídel implemen o a . Způsob a o ma je, jako
u každé změny, předmě em diskuze a hledání hodného řešení.
P os o o é p ky
Exis uje snaha o aplikaci soudobých předpisů na his o ické ces y
a eřejná p os ans í. To náší do his o ických p os o ů cizo odé
p ky, mnoha případech uši é. Jedná se o e ikální i ho izon ální
dop a ní značení, šířko é pomě y, ýšky ob ub, bezba ié o é
úp a y, ale i snahu o změnu po chů (např. úp a y dlážděných
komunikací za as al o é k ůli snížení hluku a ib ací), y áření
os ů ků, e a dé ů, k uho ých objezdů. K omě měs ského
mobiliáře obecně (la ičky, odpadko é koše, in o mační abule,
k ě ináče apod.), nelze opominou p ky na igačního sys ému,
jezdo é b ány, zá o y, záb adlí, bezpečnos ní kužely, nabíjecí
s anice, zas á ky h omadné dop a y a další. Ty šechny azan ně
s upují do ob azu měs a. Jejich přemí a nepřispí á k přehlednos i
sídle ani ke kladnému izuálnímu působení.
Jejich použi í by mělo bý u ážené, pouze nezby ně nu né míře
a u p ků, u k e ých je o možné, izuálně sjednocené. Mimo jiné lze
zmíni aké po řebu z ýšené in enzi y os ě lení, p o něž se p os o y
s á ají přes ícenými.
P oblémy ces příkladech z měs
Měs ská jád a jsou cen y obchodu, služeb a sp á y, ačkoli se
unkce eřejných p os o ů leckde pozměnila. Každé sídlo si p ošlo
p oměnami s é ces ní sí ě, pakliže ne poloze, ak alespoň e
způsobu yuži í. Na několika příkladech lze demons o a , jaký li
ako é o p oměny mají na pamá ko ý u banismus a posuzo ané
pamá ko é hodno y his o ických sídel.
Ob ázek 10 – Opa a – p os o o é p ky spojené s dop a ou his o ickém jád u
měs a. (zd oj: Lehne o á
[8]
)
171
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
Ja oměř
Na příkladu his o ického jád a Ja oměře můžeme demons o a
pomě ně ob yklý je , sou isející s p udkým oz ojem dop a y.
Ja oměř je s ředo ěké měs o umís ěné na podlouhlém os ohu,
k e ý ob éká řeka Labe. Měs o bylo ch áněno h adbami a s up byl
umožněn pouze od západu a ýchodu b ánou. Západní b ána byla
časem ods aněna (zřejmě i z dů odu dop a y), ale ýchodní b ána
je zde dodnes. Ve d uhé polo ině 19. s ole í byla jižní on ě domů
p o ažena ces a z dů odu ybudo ání no é školy za řekou pa ku
a z dů odu předpokladu budoucího ý oje měs a jižním smě em.
Ja oměř leží na ýznamné pá eřní ces ě na Polsko. Ces a pů odně
p ocházela cen em měs a a měla p o něj elký přínos.
S oz ojem au omobilo é dop a y se z ýšila ychlos pohybu.
Zas a o a každém měs ě po ces ě smě em do Polska nebylo
ýhodné. In enzi ikace au omobilo é dop a y, způsobená
dos upnos í au omobilů, umožnila z ýšení ychlos i přesunů
a možnos přep a i elké množs í zboží. Vy olala zá o eň po řebu
plynulos i p o ozu. V případě Ja oměře bylo žádoucí yhnou se
his o ickému cen u. Ačkoli byl ýznam ces y sk ze Ja oměř značný
(přímo cen em p ocházela císařská ces a), asa musela bý
up a ena ak, aby ne edla přes náměs í.
Ve d uhé polo ině 20. s ole í již bylo nu né uděla sku ečný p ů ah
měs em. Ten znikl 80. le ech. K ůli p ů ahu byla z ušena celá čás
předměs í. Význam his o ického jád a se ak zásadně mění. T ansi ,
k e ý náměs í přidá al na důleži os i, se posou á, cen um obchází
a ja oměřské náměs í zůs á á izolo áno. No á ces a na sebe dále
na ázala znik no ých žišť – ma ke ů. T žní ýznam náměs í
upadá, s ejně jako ži o něm. A o i z dů odu pomalé adap ace
obchodníků na no ě zniklou si uaci.
Náměs í bylo dří e plné dop a ních p os ředků (po ozů) a lidí. Dnes
zde pa kují au a, k e á z elké čás i pa ří eziden ům nebo
zaměs nancům mís ních podniků a úřadů. Kon ak y ploše jsou
omezenější. Využi í p os o u s a ické.
Na d uhou s anu se šak podoba náměs í éměř nezměnila, snad
díky omu, že náměs í není p ůjezdné, ale je cílo ým mís em. Měs o
Ja oměř současnos i plánuje ekons ukci náměs í a zásadní
je oz aha nad samo nou unkcí oho o p os o u.
Ob ázek 11 – Ja oměř – p oměna cen e zá islos i na p oměně aso ání ces .
(zd oj: A chi ČÚZK, mapy.cz, zák es Lehne o á
[15][16]
)
172