Cesta do centra města

Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 CESTA DO CENTRA MĚSTA THE WAY TO THE CITY CENTER Lehne o á Ma ina, Kubina Ma ěj Klíčo á slo a: his o ické sídlo; pamá ko ý u banismus; ces a; eřejné p os ans í; dop a a; sídlo; měs o Ing. a ch. Ma ina Lehne o á lehnema @c u .cz Depa men o A chi ec u al Design III Facul y o A chi ec u e Czech Technical Uni e si y in P ague Tháku o a 9, 166 34 P aha 6, Czech Republic The au ho is a doc o al s uden and deals wi h he u ban dimension o his o ical se lemen s. She is employed a he Na ional He i age Ins i u e in Regional O ice in Os a a, whe e she also wo ks wi h his o ical and he i age u banism. Ing. Ma ěj Kubina kubina.ma [email protected] Na ional He i age Ins i u e Regional O ice in Jose o Ok užní 418, 551 02 Ja oměř – Jose o , Czech epublic The au ho is employed a he Na ional He i age Ins i u e in Regional O ice in Jose o . He is he specialis in he i age u banism, ocused on his o ical and he i age se lemen s. Abs ak : His o ická sídla jsou p o kána ces ní sí í, k e á se po s ale í y íjela s ohledem na soudobé po řeby lidí, a o sídla uží ajících. Každá ý ojo á e apa sídla je spojená s ces ami, k e é přispí aly k p oměnám sídelní s uk u y a celko ému oz oji. S os oucí in enzi ikací dop a y se sídla po ýkala s nu nos í se dop a ě přizpůsobo a . Tehdy, s ejně j ako nyní, šlo o při ozenou ans o maci, ycházející z ná oků člo ěka na sídlo. Vý azných p oměn jsme byli s ědky minulos i, kdy ces ní sí ť o mo ala cha ak e sídel, a jsme jejich s ědky i dnes. K azan ním řešením pak docházelo přede ším e d uhé polo ině 20. s ole í, kd y p o s ale í o mo aný cha ak e sídel mnohých případech nená a ně us upuje no ě budo aným komunikacím p o au omobilo ou dop a u. Téma pojedná á o p oměnách, k e ými p ošla his o ická sídla oz ojem ces ní sí ě a s ále se z yšujícími p os o o ými ná oky až do současnos i. Článek analyzuje nejen li dop a y na s uk u u sídel, po ažmo okoln í k ajiny, ale aké přid užené p ky spojené s dop a ou, k e é his o ických sídlech ýznamně izuálně působí. Cílem příspě ku je obeznámení s p oblémy, se k e ými se po ýká současná pamá ko á p éče his o ických sídlech kon ex u ná oků kladených na dop a n í obslužnos a další přid užené p oblémy s ím o spojené. Smyslem článku je poukáza na kon inuální z yšo ání ná oků kladených na his o ická sídla z dů odu dop a ní obslužnos i, s ejně jako poukáza na p oblémy, k e é znikají, je-li dop a a po lačo ána. His o ické sídlo j e ži ý o ganismus, e k e ém je nu no neus ále hleda o no áhu, a o na šech ú o ních, če ně dop a ní. Recenze | Re iew doc. PhD . Jana Tichá, Ph.D. Ing. a ch. Pa el Řihák, Ph.D. 164 www.k ajinasidlapama ky.cz Ces a s měs em s os lá Mo i em zniku s ezek byla po řeba pohybu, mig ace, přemisťo ání osob, z ířa i komodi . Základní s uk u a s ezek sou isela s his o ickým osídlením území. Fo mo ala se ak icky již od p a ěku, neus ále se y íjela a bude se y íje nadále. Vznik ě šiny českých měs je možno řadi do období s ředo ěku a jejich polohu do značné mí y u čo al p ůběh his o ických ces . Nej ýznamnější ze zemských s ezek 1 daly základ pozdějším silničním asám. Ma ínek u ádí, že his o ické ces y jsou pamě í naší k ajiny a díky nim je možné zjis i mnoho in o mací o s uk uře a ý oji osídlo ání k ajiny a jejich změnách čase . [1, s. 6] Ces ní síť nebyla a není neměnná. S ý ojem sídelní s uk u y se zá o eň y íjela i s uk u a ces . Ces y jsou podmnožinou eřejných p os ans í. Veřejná p os ans í zah nují plošné p ky náměs í, ulic, p ůchodů, ces , silnic, pa ko išť a podobně. Mohou bý zpe něná i nezpe něná. Dle zákona o obcích se jedná o p os o y přís upné každému bez omezení. [2, § 34] Kolem ces jád ech měs se o mo ala a u ářela další eřejná p os ans í, například e o mě náměs í, žišť. Ces y při ádí do sídla ži o , umožňují jeho ý oj a oz oj, yži ují ho, spolupodílí se na jeho cha ak e u, a o ání p os o ů a aké poci u, k e ý si ze sídla odnášíme. Cha ak e ces se p ůběhu času p oměňo al a nadále p oměňuje, neboť yuži í ces je by os ně spja o s pohybem. A p á ě způsob pohybu o li ňuje o, jak jsou ces y uží ány. Roz oj echnologií přináší no é možnos i pohybu. Mění se p os ředky, k e ými sídla obsluhujeme a s nimi aké ná oky na p os o y a jejich o mo ání. S p oměnami ces se pojí aké uží ání no ých po cho ých ma e iálů a p os o o ých p ků, k e é jsou po řebné p o zacho ání bezpečného p o ozu sídlech. Z láš ě případě plošně pamá ko ě ch áněných sídel se pak se ká áme s p oblémy, k e é jsou spojeny s dop a ní obslužnos í a přid uženými ná oky na p os o . Ces y se spolupodílí na ářnos i sídel, jejich o ma je p o cha ak e sídel zásadní. Vli ces na u áření sídel Ve s ředo ěku byl cha ak e sídla o mo án u ili á ními ulicemi, k e é ús ily o e řená p os ans í žišť. Jednalo se o unkční schéma, na jehož základě byla budo ána ě šina ehdejších měs , jak je známe. P á o nuceného skladu 2 udá alo obchodníkům jedoucím přes měs o po innos něm několik dní pobý a p odá a s é zboží. Tím byla zajiš ěna obslužnos s ředo ěkého měs a a y ořen po enciál p o jeho další oz oj. Další ý oj ces ní sí ě a eřejných p os ans í sídlech byl spojen aké s jejich zk ášlo áním. Renesanční člo ěk nímal po řebu uspořáda objek y e z ahu ke komunikační sí i, do p os o ů byly neseny es e ické p ky. P oměňo alo se měří ko objek ů e z ahu k eřejným p os ans ím. Ba oko p aco alo s kompozicí sídelních in e ié ů ješ ě důsledněji. Byly kompono ány p ůhledy, osy, poin de ue. [4] Bou ání h adeb za klasicismu přineslo další možnos i. Sídla byla opě ans o mo ána, a přede ším se začala hojně oz íje i za dří ějšími h adbami. Způsob a mí a p os upnos i sídla se ý azně p oměnila zbou áním h adeb 19. s ole í, mís o nichž čas o znikaly pa ky. Od é doby p obíhá pos upné čleňo ání his o ických sídel do s ého okolí. „Měs o-dům se p oměnilo měs o bez d eří a b an.“ [5, s. 36] . Ob ázek 1 – D ů K álo é nad Labem – zacho ání cha ak e u náměs í a zá o eň umožnění p ůjezdu i pa ko ání. (zd oj: Kubina [3] ) 165 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 V éře s ěho ání oby a el z enko a do měs bylo zapo řebí zajis i po řeby oby a el. Dochází k budo ání no ých ypů eřejných p os ans í – komunikací, bul á ů, nábřeží. Sídla se oz ůs ají, p oměňují, ozšiřují. V období indus ializace pak s ý ojem no ých dop a ních sys émů dochází k oz oji železnice, lodní dop a y. “Nej íce o li nila ý oj dop a y čase p ůmyslo á e oluce, kdy byly y ořeny přízni ější podmínky p o ý aznější oz oj. Začaly se yuží a železnice a pa ní lodě a začaly se podnika delší ces y za ek eací, odpočinkem a p ací. Po é se od oku 1910 začala yuží a au omobilo á dop a a, au obusy, le adla a s ě začal bý lidem dos upnější.” [6, s. 36] Přede ším é o překo né době se sídlech počínají oddělo a unkce p os o ů a s a eb. Volná p os ans í již neplní unkci žiš ě, jako omu bylo dří e. Vznikají uzly, k e é neslouží k obchodu, poby u či zas a ení, jsou o p os o y, k e é unkci pos ádají. Ve 20. s ole í zniká řada no ých u opických plánů, k e é se snaží yřeši neu ěšenou si uaci his o ických sídel. Razan ní řešení se e ýsledku neshledá ají s úspěchem. No ě znikajícím sídlům něco chybí. Ačkoli e s é pods a ě zah nují še, co mají mí , jsou jasně de ino ána, p o kána či elnou komunikační sí í, jsou zdušná, o e řená a ozmě ná, pos ádají a mos é u, ducha mís a. Sídla jsou nucena se ans o mo a díky oz oji au omobilo é dop a y. Mění se měří ko jejich nímání. Mění se ná oky na uskladnění obslužných dop a ních p os ředků. Vznikají elko ozmě ná pa ko iš ě, au os ády. Dop a ní epny hodno ná sídla bez milos i p o ínají. Ten o p incip oz oje sídel se šak neos ědčuje. Jak u ádí Gehl, po o nání s au omobily mají chodci a cyklis é elmi sk omné požada ky. Pěší a cyklis ická dop a a še ří p os o a ím, že edukuje znečiš ění, zmenšuje aké ekologickou s opu. [7, s. 105] Nos algicky se ob acíme ke s a ému měs u, přejeme si á i onu in imi u, iden i u, genius loci, ale nepřijí o luxus snadného a ychlého pohybu. Hledáme sp á nou mí u p opojení, obslužnos i, yuži í a es e iky. Nyní už íme, že eřejný p os o a s ním spojená komunikační síť má his o ické sídlo obohaco a a ne ysá a . Na acíme se k pěším zónám a expe imen ujeme s yloučením au omobilo é dop a y z cen e měs . S ále hledáme sp á ný pomě mezi dos a ečnou dop a ní obslužnos í, zacho áním cha ak e u měs a a umožněním jeho bezpečného a příjemného uží ání. Využi í ces cen ech měs V sou islos i s ces ami his o ických sídlech se p oměnily přede ším p os o o é ná oky e z ahu k uží aným p os ředkům. Dop a ní p os ředky použí ané před oz ojem au omobilo é dop a y (až do polo iny 20. s ole í), měly jiné pa ame y. Veřejná p os ans í s a ých sídel šak s ými pa ame y zůs á ají pomě ně s abilní. Překo ný oz oj au omobilismu e 20. s ole í přinesl zahlcení měs dop a ou pohybu i klidu. V sídlech se hledá způsob, jak s ěmi o p os o o ě ná očnými p os ředky naloži . S ysokou mí ou au omobilizace je spojeno znečiš ění o zduší, ě ší mí a nebezpečí e eřejném p os o u, i nu nos dop a ním p os ředkům umožni p ůjezd sídly a pa ko ání. Také z kapaci ních dů odů jsou sídlech čím dál íce podpo o áni chodci, cyklis é a měs ská h omadná dop a a, na úko au omobilo é dop a y. Něk e á e opská měs a jsou e yuži í cyklis ické dop a y cen ech sídel mnohem dále než česká. Jako příklad lze u éz dánskou Kodaň. Lucie S ejskalo á knize Mysle měs o u ádí, že nes ačí pouhé za edení cyklos ezek a omezení au omobilo é dop a y p o o, aby oby a elé začali au oma icky použí a kolo. Je nu né y oření podmínek, k e é cyklodop a u před au omobilo ou dop a ou z ýhodní. [9, s. 200] Ob ázek 2 – Helsinky (Finsko) – jedna dlažba, ůzné p o ozy, ůzné možnos i yuži í. (zd oj: Lehne o á [8] ) 166 www.k ajinasidlapama ky.cz Podobné je o s pěšími zónami cen ech his o ických měs . Omezení au omobilo é dop a y je ěcí s a egického pláno ání měs . Ty o s a egie byly kupříkladu e ýše zmiňo ané Kodani za áděny pos upně, po malých k ocích. I přes o, že oby a elé nebyli přes ědčeni o om, že omezení dop a y a y oření ozsáhlých pěších zón s možnos í á i íce času e eřejném p os o u je jejich se e ském klima u hodné, p á ě pos upné za ádění změn spojených s ymís ěním dop a y z his o ického cen a se os ědčilo. Oby a elé začali cen ální čás i měs a yuží a nejen k nákupům, ale aké k samo nému poby u cen u, k z . u bánní ek eaci. [9, s. 199] A mos é u měs a lze nejlépe níma při pomalém pohybu – chůzi či běhu. Gehl e s é knize píše, že ži o e měs ě je o olik ě ší, o kolik pomaleji se lidé pohybují a ži é měs o zniká am, kde lidé zůs á ají delší čas zo ném poli pozo o a ele. [7, s. 70] Na ces ě k ži o u e měs ě P o ak i ní uží ání sídla je hodné zajiš ění jeho p os upnos i. U áření a podpo a p opojení his o ického jád a měs a s okolím umožňuje oby a elům his o ické jád o níma jako nedílnou a ži ou součás měs a. Hillie os ě luje, že p á ě každodenní yuží ání his o ického sídla s ými oby a eli y áří mezi nimi a sídlem při ozené z ahy. Be ou jej jako součás každodenního ži o a, mohou jej lépe zaží a , a přede ším se podílejí na spolu y áření jeho au en ici y. Ono umožnění při ozeného pohybu je zd ojem zniku sou isejících služeb a ak i i , a o se od áží na celko é k ali ě his o ického p os ředí. [10] Zaměříme-li se na eřejné p os o y žišť, idíme, že došlo k přeměně zhledu, yuži í i unkce. Dimenze a zhled náměs í odpo ídají unkcím, k e á náměs í plnila his o ii, před oz ojem au omobilismu. Tehdy obchodníci přijížděli na náměs í s koňským po ozem a p odá ali zde s é zboží. Náměs í se yuží ala aké ke kul u ním, společenským, náboženskýma poli ickým účelům a ůzné o my yuži í měly li na elikos a podobu náměs í. Když se zaměříme na yuži í náměs í současnos i, mnohých měs ech idíme, že žní yuži í bylo nah azeno pa ko áním, případně jsou náměs í po ě šinu času p ázdná a občasně yuží aná p o kul u ní akce. K a och íl píše o z á ě kul u ní dimenze eřejného p os ans í, kdy p os o y slouží spíš obchodu, zába ě, elaxaci, ale snaha o yšší účel, přesah nebo symboliku je upozaděná. [4] Ob ázek 3 – Vysoké Mý o – a mos é a mís a zá isí aké na ychlos i pohybu. (zd oj: Lehne o á [8] ) Ob ázek 4 – H adec K álo é – a mos é a ýznamného eřejného p os o u p o lačená dop a ními p ky. (zd oj: Kubina [3] ) 167 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 U banis ická hodno a ces cen ech měs Při posuzo ání u banis ických hodno plošně pamá ko ě ch áněných sídel jsou komunikační asy po ažo ány za nedílnou součás p os o u. Ces y nelze posuzo a samos a ně, jako yděli elnou en i u. Analýza li u p oměny ces ní sí ě his o ickém sídle musí bý od íjena od de inice a ypu sídla jako ako ého. „U bánní s uk u a o mo aná p imá ně his o ickými ces ami ep ezen uje nej alejší s opu ý oje osídlení.“ [11] Ces y jsou (k omě a cheologických a e ak ů) ě šinou ím nejs a ším, co je e měs ech pří omno. His o ická pa celace se s časem mohla měni , ale změna edení ces samo ném his o ickém jád u je málo ob yklá. V p ůběhu času znikaly ces y no é a na azující, k e é měly li na další o mo ání měs a. Ten o p oces je dlouhodobý. Veřejná p os ans í his o ických měs ech, če ně ces , se yznačují značnou his o ickou s abili ou. To je zásadní hodno a, k e ou si mnohdy neu ědomujeme. „Se ačnos osno y měs ských p os ans í je ak opo ou s abili y a iden i y měs , o k e ou je nu né se s a a a její důleži os není možné podceňo a .“ [6, s. 13] Ces y pamá ko é péči Obecně U his o ické ces ní sí ě, k e á p ochází sídly, och aňujeme hodno y, k e é spočí ají jejich celko ém poje í, p opojení s u či ou dějinnou ází ý oje sídla, jejich cha ak e u, poloze, měří ku a o mě, a přede ším e z ahu k předmě nému sídlu. Také posuzujeme jejich p oměnu čase, kdy a za jakých okolnos í došlo k p os o o ým změnám, ke změně ma e iálo ého poje í, ke změně yuži í. „Pamá ko á péče je e z ahu k u banismu his o ických sídel po inna ch áni hodno né si uace, a šak nemůže b áni při ozenému ý oji sídla. P incipy pamá ko ého u banismu spočí ají mimo jiné om, že úp a a eřejných ploch, p os ans í a komunikací musí odpo ída his o ické po aze sídla“ Kučo i u ádí, že obecně lze za his o ické označi úp a y, k e é znikly do polo iny 20. s ole í, ale je nu no b á po az, že dláždění bý alo p o edeno jen nej ýznamnějších p os o ách měs a, anebo mís ech p ů ahů anzi ních ces . [12, s. 40] Od doby zniku publikace o p incipech pamá ko ého u banismu uplynulo íce než 20 le a je nasnadě se áza , jaké úp a y můžeme za akz aně his o ické po ažo a dnes. I ý oj po d uhé polo ině 20. s ole í přinesl k ali ní úp a y eřejných p os o ů. Dle Kučo ých lze ycháze z zení, že pokud byla his o ická úp a a eřejného p os o u sídle docho ána, je součás í pamá ko é hodno y sídla a měla by bý zacho ána i nadále. [12, s. 40] Nicméně je nu no zohledni nejen dobu zniku, ale aké k ali u ealizace. Za šech okolnos í se musí ycháze z konk é ního sídla, posuzo aného p os o u a jejich zájemnos i. Ob ázek 5 – Ža ec – p oměnli é měs ské p os ředí, s abilní p os o o é ymezení. (zd o j : Lehne o á [8] ) Ob ázek 6 – H adec K álo é – k ali ní ma e iál a soudobé předpisy. (zd oj: Kubina [3] ) 168 www.k ajinasidlapama ky.cz Ma e iály Me odika dále u ádí, že pamá ko é péči není p e e o áno použi í be ono é dlažby, k e á nenah adí speci ický cha ak e kamenné dlažby. [12, s. 40] To se dá po ažo a za ající požada ek na mís ech, kde má kamenná dlažba s é opods a nění, kupříkladu při náměs ích měs a přilehlém okolí. Ani u oho o požada ku šak nelze dogma icky odmí a uži í jiného než kamenného ma e iálu. Tep e po řádném z ážení his o ické hodno y p os o u a jeho z á nění, cha ak e u, z ahu k celku a aké mí y důleži os i a li u na další ch áněné kul u ně-his o ické hodno y lze posoudi , zda uži í no odobého ma e iálu je či není akcep o a elné. Obdobně lze nahlíže na p oblema iku as al o ých komunikací. Z p incipů pamá ko ého u banismu yč eme, že použí ání as al u na ozo ky, chodníky a plochy náměs í je plošně pamá ko ě ch áněných územích ne hodné. V me odice je ale aké u edeno, že něk e ých případech může mí as al o ý po ch his o ickém sídle opods a nění, například p o dosažení menší hluko é zá ěže p os ředí a snížení o řesů u dop a ně kapaci ních komunikacích. [12, s. 41] Ten o a gumen nelze po ažo a za pamá kářský, z ahující se k hodno ám his o ického p os ředí. Hluko ou zá ěž i o řesy je možné egulo a jinými způsoby, než yuži ím as al u. U čující p o hodný ýbě po cho ého ma e iálu je celko á koncepce eřejných p os ans í ch áněného sídla. I as al o é komunikace ak mohou mí s é opods a nění. Kupříkladu něk e ých esnických sídlech, e k e ých může naopak kamenná dlažba působi nepřiměřeným či měs ským dojmem. As al o ými komunikacemi, pakliže jsou apliko ány u áženě, lze docíli měkkých přechodů mezi komunikací a a ním po os em, což může podpoři esnický áz území. Výško é uspořádání Na o, jak ces y sídle p os o o ě působí, má li aké ýško é uspořádání. „Zdů azňo ání ýško ých ozdílů mezi ozo kou a chodníky je dílem pře ážně 20. s ole í. Konk é ní řešení je p o o zá islé jednak na s á ajícím dop a ním ežimu p os o u, jednak na pře ažujícím s áří asád domů. Zdaleka ne ždy lze dopo učo a z ušení chodníků a jedno né dláždění plochy. Též p o o, že dochází k nepři ozenému z ýšení ú o ně ulice, neboť y o nání ýško é ú o ně je éměř ždy p o edeno z ýšením ozo ky, nikoli snížením chodníků na její ú o eň. Rušení chodníků je z láš ě ne hodné měs ských č ích z 19. – 20. s ole í, zejména e elkoměs ech.“ [12, s. 40] Z ýšené chodníky znikaly u či é ý ojo é e apě měs , a ne ždy je žádoucí ji jednoduše popří a měni speci ický cha ak e eřejných p os ans í. K omu o je dále nu né doda , že od oku 2024 se ope uje s e mínem sdílená zóna [13, § 39b], e k e é eřejný p os o z . pa ří šem, žádná ze složek dop a y není nadřazena. Ten o přís up umožňuje sníži množs í dop a ních p ků p os o u, ale zá o eň yžaduje y áře ýško ě jedno né plochy. Při aplikaci sdílených zón je nu né pečli ě z áži cha ak e lokali y, přilehlých p os o ů i okolní zás a by. Ob ázek 7 – Opa a – olný eřejný p os o k ali ní podnoží hodno né a chi ek u y . (zd o j : Lehne o á [8] ) 169 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 P oblema ické aspek y Pamá ko ý u banismus p oblema ice eřejných p os ans í ( če ně ces ) his o ických sídlech posuzuje ůzné si uace, přede ším ná hy změn a jejich li na pamá ko é hodno y sídel. P os upnos měs y se y íjela lé a, pos upně, dle po řeby. Pomalé p ocesy umožňují oby a elům se se sídlem iden i iko a , sží , adap o a se na změny. Jsou o překo né ans o mace, k e é zpře há ají pou a mís ních ke s ému domo u. Jak u ádí Mum o d e s é knize The Ci y in His o y, znikající ene ge ické, dop a ní a komunikační zd oje se s a ou sí í ůbec neřídí. [14] Mezi pomě ně čas é a zásadní p oblémy, lze zařadi minulos i (přede ším e d uhé polo ině 20. s ole í) neci li ě p o edené dop a ní s upy do hodno ných území. Je ím míněno u áření p ů ahů p o zjednodušení p ůjezdu měs y. Tako é o u ili á ní zásahy cenných územích se pojí s nega i ním li em na pamá ko é hodno y sídel. Ty lze spa řo a přede ším deg adaci u banis ické s uk u y či její komple ní lik idaci, demolici hodno ných his o ických objek ů, na ušení zájemných z ahů mezi lokali ami, e y oření ba ié y s nemožnos í hodného začlenění a aké e nesení cizo odého p ku do, po dlouhá s ale í pos upně o mo ané, s e na é podoby sídla. Při současné míře au omobilizace zniká po řeba každé ne yuží ané nebo olné p os ans í yuží p o pa ko ání, a o ůzných obměnách, od pa ko išť na po chu, přes pa ko ací domy, podzemní či polozapuš ěná pa ko ání. Snaha o yuži í co nej ě šího množs í olných p os o ů p o pa ko ání ozidel na po chu deg aduje izuální působení his o ických sídel, znehodnocuje docho ané po cho é ma e iály, zabí á p os o , k e ý by bylo možno yuží k jiným účelům, kon ex u hodno ných s a eb a p os o ů je nega i ně o li ňuje. Z oho o úhlu pohledu jsou z hlediska och any pamá ko ých hodno území hodnější pa ko ací domy na ok ajích his o ických jade , či hodně z olené lokali y p o podzemní pa ko iš ě, ideálně spojené s ýs a bou no ých objek ů a minimálním li em na hodno né s a by. Je po řeba si u ědomi , že hodno y se nachází aké pod po chem ces , kde mohou bý uloženy ne knu é a cheologické si uace, kupříkladu e o mě ope nění či pohřebišť. Zásahy do ěch o si uací jsou zp a idla nežádoucí a snahou je jejich yloučení nebo eliminace. 3 Při ozhodo ání o úp a ách ces je a cheologie pods a ným limi ním ak o em. Jako příklad lze u éz ekons ukci silnice při s upu na náměs í No ém Měs ě nad Me ují, k e á p oběhla na jaře oku 2024. Do komunikace se kládala an i ib ační ohož p o och anu s abili y opuko ého ná ší his o ického cen a. Při ekons ukci byly odhaleny d ě s y s a šího dláždění komunikace – jedna z 19. s ole í a d uhá ze 16. s ole í a pozůs a ky základů his o ické b ány. Ob ázek 8 – No é Měs o nad Me ují – p oblema ické mís o jezdu do cen a měs a. (zd oj: Kubina [3] ) Ob ázek 9 – Dob uška – ne hodně z olená po cho á úp a a hodno ného eřejného p os o u. (zd oj: Kubina [3] ) 170 www.k ajinasidlapama ky.cz In enzi ikace dop a ní zá ěže je p o řadu his o ických sídel a malou kapaci u jejich ces ní sí ě neúnosná. In enzi ikace má nega i ní li na okolí způsobenými o řesy, hlučnos í, snížením es e ického jemu a omezením při ozeného a příjemného pohybu p o oby a ele. Jak již bylo u edeno, zásadní hodno ou ces je jejich pozice e z ahu k ch áněnému celku. Budo ání no ých komunikací his o ických jád ech je složi á o ázka a řeší se dnes naš ěs í elmi spo adicky. S čím se se ká áme čas ěji, jsou ná hy úp a elikos i komunikací a úp a a u p os o ů. Ak uálním endem je mod ozelená in as uk u a a umisťo ání zeleně do p os o ů his o ických eřejných p os ans í, če ně p os o ů ces . Zejména his o ická žní náměs í minulos i e s é ploše s omy ak icky neměla. S omy mají li na kompozici p os o u a pohledo é azby. Jejich umisťo ání je ě šinou p oblema ické z řady dů odů, jedním z pods a ných je již zmiňo aný zásah do předpokládaných a cheologických si uací. Změny klima u a s ím spojené přehří ání plane y přináší po řebu mod ozelenou in as uk u u do his o ických sídel implemen o a . Způsob a o ma je, jako u každé změny, předmě em diskuze a hledání hodného řešení. P os o o é p ky Exis uje snaha o aplikaci soudobých předpisů na his o ické ces y a eřejná p os ans í. To náší do his o ických p os o ů cizo odé p ky, mnoha případech uši é. Jedná se o e ikální i ho izon ální dop a ní značení, šířko é pomě y, ýšky ob ub, bezba ié o é úp a y, ale i snahu o změnu po chů (např. úp a y dlážděných komunikací za as al o é k ůli snížení hluku a ib ací), y áření os ů ků, e a dé ů, k uho ých objezdů. K omě měs ského mobiliáře obecně (la ičky, odpadko é koše, in o mační abule, k ě ináče apod.), nelze opominou p ky na igačního sys ému, jezdo é b ány, zá o y, záb adlí, bezpečnos ní kužely, nabíjecí s anice, zas á ky h omadné dop a y a další. Ty šechny azan ně s upují do ob azu měs a. Jejich přemí a nepřispí á k přehlednos i sídle ani ke kladnému izuálnímu působení. Jejich použi í by mělo bý u ážené, pouze nezby ně nu né míře a u p ků, u k e ých je o možné, izuálně sjednocené. Mimo jiné lze zmíni aké po řebu z ýšené in enzi y os ě lení, p o něž se p os o y s á ají přes ícenými. P oblémy ces příkladech z měs Měs ská jád a jsou cen y obchodu, služeb a sp á y, ačkoli se unkce eřejných p os o ů leckde pozměnila. Každé sídlo si p ošlo p oměnami s é ces ní sí ě, pakliže ne poloze, ak alespoň e způsobu yuži í. Na několika příkladech lze demons o a , jaký li ako é o p oměny mají na pamá ko ý u banismus a posuzo ané pamá ko é hodno y his o ických sídel. Ob ázek 10 – Opa a – p os o o é p ky spojené s dop a ou his o ickém jád u měs a. (zd oj: Lehne o á [8] ) 171 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Ja oměř Na příkladu his o ického jád a Ja oměře můžeme demons o a pomě ně ob yklý je , sou isející s p udkým oz ojem dop a y. Ja oměř je s ředo ěké měs o umís ěné na podlouhlém os ohu, k e ý ob éká řeka Labe. Měs o bylo ch áněno h adbami a s up byl umožněn pouze od západu a ýchodu b ánou. Západní b ána byla časem ods aněna (zřejmě i z dů odu dop a y), ale ýchodní b ána je zde dodnes. Ve d uhé polo ině 19. s ole í byla jižní on ě domů p o ažena ces a z dů odu ybudo ání no é školy za řekou pa ku a z dů odu předpokladu budoucího ý oje měs a jižním smě em. Ja oměř leží na ýznamné pá eřní ces ě na Polsko. Ces a pů odně p ocházela cen em měs a a měla p o něj elký přínos. S oz ojem au omobilo é dop a y se z ýšila ychlos pohybu. Zas a o a každém měs ě po ces ě smě em do Polska nebylo ýhodné. In enzi ikace au omobilo é dop a y, způsobená dos upnos í au omobilů, umožnila z ýšení ychlos i přesunů a možnos přep a i elké množs í zboží. Vy olala zá o eň po řebu plynulos i p o ozu. V případě Ja oměře bylo žádoucí yhnou se his o ickému cen u. Ačkoli byl ýznam ces y sk ze Ja oměř značný (přímo cen em p ocházela císařská ces a), asa musela bý up a ena ak, aby ne edla přes náměs í. Ve d uhé polo ině 20. s ole í již bylo nu né uděla sku ečný p ů ah měs em. Ten znikl 80. le ech. K ůli p ů ahu byla z ušena celá čás předměs í. Význam his o ického jád a se ak zásadně mění. T ansi , k e ý náměs í přidá al na důleži os i, se posou á, cen um obchází a ja oměřské náměs í zůs á á izolo áno. No á ces a na sebe dále na ázala znik no ých žišť – ma ke ů. T žní ýznam náměs í upadá, s ejně jako ži o něm. A o i z dů odu pomalé adap ace obchodníků na no ě zniklou si uaci. Náměs í bylo dří e plné dop a ních p os ředků (po ozů) a lidí. Dnes zde pa kují au a, k e á z elké čás i pa ří eziden ům nebo zaměs nancům mís ních podniků a úřadů. Kon ak y ploše jsou omezenější. Využi í p os o u s a ické. Na d uhou s anu se šak podoba náměs í éměř nezměnila, snad díky omu, že náměs í není p ůjezdné, ale je cílo ým mís em. Měs o Ja oměř současnos i plánuje ekons ukci náměs í a zásadní je oz aha nad samo nou unkcí oho o p os o u. Ob ázek 11 – Ja oměř – p oměna cen e zá islos i na p oměně aso ání ces . (zd oj: A chi ČÚZK, mapy.cz, zák es Lehne o á [15][16] ) 172