Al onso de Valdés: španělský humanis a
e službách císaře Ka la V.
Jiří Sucha da
ALFONSO DE VALDÉS: ASPANISH HUMANIST IN THE SERVICE OF EMPEROR CHARLES V
The main pu pose o his ex is o p esen he li e and wo k o Spanish humanis and he sec e a y
o he empe o Cha les V, Al onso de Valdés. The ex deals p ima ily wi h he ole o Valdés in he
p opaga ion o he idea o a“uni e sal mona chy”, his ela ionship wi h he g and chancello o
Cha les VMe cu ino di Ga ina a, as well as wi h his e lec ion o he beginning o he P o es an
mo emen , especially in he con ex o his ole as one o he nego ia o s du ing he impe ial die in
Augsbu g in 1530.
KEYWORDS:
Al onso de Valdés; Cha les V; Spain; humanism; uni e sal empi e; inquisi ion; Me cu ino di Ga -
ina a
Ob az aně no o ěkého Španělska je již adičně akřka neodděli elně spja spůso-
bením španělské ink izice asobecně pře ládající náboženskou ne ole ancí, a o ne
zcela nep á em. Španělská ink izice,1 již  oce 1478 založili Fe dinand A agonský
(1479–1516) aIsabela Kas ilská (1474–1504), známí ak éž jako „ka olická eličens a“,
sku ečně zásadní míře u ářela ži o celé španělské aně no o ěké společnos i. Ač-
koli pů odním úkolem é o ins i uce byl dohled nad akz anými „con e sos“, edy
křesťany žido ského, případně muslimského pů odu, začala ink izice p ůběhu
času ozšiřo a s é ak i i y odohled nad osobami podezřelými z yzná ání p o es-
an ských názo ů či zas á ání nej ůznějších jiných „he e ických“ pos ojů či odchylek
od ka olické o odoxie. Te čem p onásledo ání se ak čas o s á ali například yzna-
ači španělské mys ické o my křesťans í, označo áni jakož o „alumb ados“ neboli
„os ícení“, mezi nimiž se čas o obje o ali jak žido š í kon e i é, ak iženy.2 A šak
činnos ink izice ani p o i e o mační adikalismus, k e ý e Španělsku domino al
přede ším za lády k ále Filipa II. (1556–1598), nemohou zas íni sku ečnos , že e
španělském in elek uálním ži o ě p ní polo iny 16.s ole í je jasně pří omný ihu-
manis ický p ek, silně o li něný učením E asma Ro e damského (1466–1536). Mezi
nej ýznamnější ep ezen an y španělského humanismu bezespo u pa ří například
ka dinál Jimenéz de Cisne os (1436–1517), zaklada el uni e zi y Alcalá de Hena es,
k e ý po sm i k ále Fe dinanda A agonského aběhem nepří omnos i jeho nás upce
Ka la le ech 1516 a1517 jakož o egen k á ce sp a o al Kas ilii, či osobnos i jako
Juan de Ve ga a (1492–1557) nebo Luis de Vi es (1493–1540). Vli E asma Ro e dam-
1 Khis o ii španělské ink izice, okolnos em jejího zniku adalšímu ý oji iz Hen y KA-
MEN, The Spanish Inquisi ion. AHis o ical Re ision, London 2003.
2 Rebecca ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a and he C ea ion o he Spanish Empi e, London
2014, s.51.
OPEN
ACCESS
JIří SUCHaRDa 73
ského na španělské myšlení kulmino al p ůběhu d acá ých le 16.s ole í, nicméně
po oce 1530 e španělských zemích3 pře ážil li jeho odpů ců, k eří ůči E asmem
o li něným humanis ům ozpou ali lnu pe zekucí. Jednou zjejích obě í se s al
mimo jiné již zmíněný Juan de Ve ga a.4
Ve d acá ých le ech 16.s ole í se šak p á ě d ů mladého španělského k ále,
jenž byl  oce 1519 po sm i s ého dědečka Maxmiliána I. (1486–1519) jakož o Ka el V.
(1519–1556) z olen no ým císařem S a é říše římské,5 s al mís em se ká ání několika
ýznačných humanis ů. Mnohé z ěch o osobnos í  é o době ak i ně p osazo aly
ideologii císařského uni e zalismu, espek i e y oření „uni e zální mona chie“
čele scísařem.6 Uni e zalis ické ambice císařského d o a jsou adičně nej íce
spojo ány sosobou Me cu ina di Ga ina y (1465–1530), k e ý le ech 1518 až 1530
ykoná al unkci nej yššího kancléře Ka la V.7 Ten o pů odní p o esí ad oká pochá-
zející ze se e ní I álie nejdří e působil na d oře Filibe a II. Sa ojského (1497–1504),
po jehož sm i y al e službách jeho do y Ma ké y Rakouské (1480–1530), k e ou
následo al do Habsbu ky o ládané čás i Bu gundska. Zde působil mimo jiné jakož o
p eziden pa lamen u Dôle, načež mu bylo ehdejším císařem MaxmiliánemI. na-
bídnu o mís o na d oře mladého španělského k ále Ka la.8 Po úm í ehdejšího nej-
yššího komořího Ka la V.Williama de C oÿ, pána ze Chiè es (1458–1521), se Ga i-
na a s á á nejmocnějším císařským ádcem. Ta o sku ečnos mu umožnila ý azným
způsobem o li ňo a zah aniční poli iku celého impé ia. Jedním zblízkých spolu-
p aco níků Me cu ina di Ga ina y ačlenů jeho ok uhu byl išpanělský humanis a
Al onso de Valdés (cca 1492–1532).9
3 P o pochopení španělských dějin aného no o ěku je řeba mí na pamě i sku ečnos , že
Španělsko  é o době do značné mí y předs a o alo pouhou pe sonální unii mezi Kas ilií
aA agonií, zniknu ší jakož o důsledek sňa ku mezi Isabelou Kas ilskou aFe dinandem
A agonským  oce 1469. V oce 1512 byla k omu s azku Fe dinandem A agonským při-
pojena Na a a.
4 Ohledně pe zekuce e asmiánů aVe ga o ě p ocesu iz Ma cel BATAILLON, E asmo
yEspaña, México 1950, s.7–78.
5 Španělským zemím Ka el ládl jakož o k ál Ka el I. již od oku 1516. K álo ské icísařské
hodnos i se Ka el V. dob o olně zdal  oce 1556, načež od a oky později zemřel.
6 Osobou a ládou Ka la V. se zabý á celá řada publikací. Nej ě ší pozo nos je omu o pa-
no níku adičně ěno ána ze s any španělské, b i ské aněmecké, espek i e akou ské
his o iog a ie. Jakož o nej ýznamnější zži o opisů Ka la V. můžeme zmíni například:
Ka l BRANDI, Kaise Ka l V., München 1937; Al ed KOHLER, Ka l V. 1500–1558, München
1999; Manuel Fe nández ÁLVAREZ, Ca los V.El Césa yel Homb e, Mad id 2015; Geo ey
PARKER, Empe o . ANew Li e o Cha les V., New Ha en 2019.
7 John M.HEADLEY, The Empe o and his Chancello . AS udy o he Impe ial Chancelle y unde
Ga ina a, New Yo k 1983, s.20.
8 R.ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a, s.12–13.
9 Přesné da um na ození Al onsa de Valdése není známo, Ángel Alcalá odhaduje, že se na o-
dil přibližně  oce 1492. Viz Al onso DE VALDÉS, Ob a comple a, ed. Ángel Alcalá, Mad id
1996, s. IX–XI. Něk eří au oři se nicméně přiklání knázo u, že se Al onso de Valdés na o-
dil až  oce 1500, iz K zysz o Jan ODYNIEC, Diplomacy and Empi e in he Age o Cha lesV:
Johannes Dan iscus in Spain, 1519–1532, Be keley 2017, s.172.
74 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2022
Cílem oho o ex u je p ní řadě přiblíži č enáři českém p os ředí dosud
ne příliš známou pos a u Al onsa de Valdése as učně nas íni jeho přínos huma-
nis ickému hnu í p ní polo iny 16.s ole í, s ejně jako oli, k e ou a o osobnos
seh ála p ůběhu p ní áze lády císaře Ka la V.Valdésů his o ický ýznam spo-
čí á nejen jeho působení na císařském d oře apodpoře myšlenky císařského uni-
e zalismu, a šak ak éž osobi ém přís upu kdobo ým náboženským o ázkám,
olání po e o mě cí k e, po ažmo celého křesťans a, aupřímné snaze ozacho ání
křesťanské jedno y.
Pos a ě Al onsa de Valdése byla jeho odném Španělsku ěno ána bada elská
pozo nos již p ůběhu 19.s ole í. Z é o doby pochází ip ní mode ní edice jeho
díla, znichž je možné zmíni například dílo Fe nína Caballe a Alonso yJuan Valdés,
jež zah nuje ičás díla Al onso a b a a Juana ašpanělský překlad la inských doku-
men ů. Zmode ních edic yniká přede ším publikace španělského his o ika Ángela
Alcalá Al onso de Valdés: Ob a comple a, publiko aná  oce 1996. Obsahuje e s é
době šechny dos upné Valdéso y ex y, mezi k e é pa ří jak o iciální dokumen y,
ak isouk omá ko espondence, a o ždy pů odním, edy la inském či španělském
znění. Nedos a kem é o edice je absence k i ického poznámko ého apa á u, při-
čemž edice eplikuje doslo né znění pů odních p amenů, a o če ně d obných ja-
zyko ých nedos a ků. Ipřes o šak a o edice posloužila jakož o základní p imá ní
p amen p o u o s udii, a o přede ším k ůli nemožnos i s udo a o iginální e zi
p amenů.
K omě ýše zmíněných edic byla osobě Al onsa de Valdése ze s any bada elů
p ůběhu 20.s ole í ěno ána pozo nos přede ším  ámci s udia ungo ání cí-
sařského d o a apůsobení nej yššího kancléře Ga ina y. Mezi bada ele ěnující se
omu o éma u pa ří například ame ický his o ik John M.Headley, au o publikace
The Empe o and His Chancello : AS udy o he Impe ial Chancelle y unde Ga ina a, či
Rebecca A d Boone, jež na Headleyho na azuje s ou p ací Me cu ino di Ga ina a and
he C ea ion o he Spanish Empi e. Vněmecky mlu ícím p os ředí pak byla osobnos i
Me cu ina di Ga ina y ěno ána pozo nos například dize aci Vladimi a Schnu -
beina,10 e ancouzském p os ředí po om dize aci Quen ina Joua illa.11
POČÁTEK DVORSKÉ KARIÉRY
Op ních řech dekádách Valdéso a ži o a máme kdispozici pouze sk o né in o -
mace, přičemž neznáme ani přesné da um jeho na ození. Sjis o ou kněmu šak došlo
kas ilském měs ě Cuenca, si uo aném přibližně polo ině ces y mezi Mad idem
aValencií, a o p a děpodobně kolem oku 1492. Al onsů o ec Fe nando de Valdés
10 Vladimi SCHNURBEIN, Me cu ino Ga ina a, die Idee de Mona chia Uni e salis und ih e
Wi kung au die Poli ik Kaise Ka ls V., dize ační p áce, His o isch-Kul u wissenscha li-
che Fakul ä , Uni e si ä Wien, Wien 2010.
11 Quen in JOUAVILLE, Ja din de l’Empi e e cle de la mona chie uni e selle: l’I alie au cœu du
p oje du Me cu ino Ga ina a (1465–1530), dize ační p áce, Uni e si é de Lo aine / Uni-
e si é de Liège 2019.
OPEN
ACCESS
JIří SUCHaRDa 75
(cca 1460–1530) zde dlouhodobě ykoná al úřad akz aného egido a.12 Mezi Al on-
so ými sou ozenci najdeme pě ses e ašes b a ů, znichž nejznámějším se bez po-
chyby s al Juan (cca 1494–1541), k e ý s ejně jako Al onso předs a uje jednu z ýznač-
ných pos a španělského humanismu 16.s ole í ak e ý byl minulos i při něk e ých
příleži os ech se s ým b a em dokonce zaměňo án. Bohužel ak éž pos ádáme
přesné in o mace oAl onso ě zdělání, a šak ylouči nemůžeme například o, že
s udo al na již zmíněné uni e zi ě Alcalá de Hena es, k e á na počá ku 16.s ole í
sloužila jakož o hla ní cen um španělské humanis ické zdělanos i. Vú ahu o -
něž připadá, že se na Al onso ě zdělání podílel sla ný humanis ický učenec Ped o
Má i de Angle ía,13 se k e ým Valdés na počá ku d acá ých le p okaza elně ud žo-
al písemný s yk.14 Ángel Alcalá o ázce zdělání Al onsa de Valdése dokonce ne y-
lučuje ani možnos , že s é znalos i získal ýh adně samos udiem.15 Sjis o ou o něž
ne íme, jakém konk é ním momen ě se Al onso de Valdés připojil ke d o u císaře
Ka la V.Zcela jis ě se ak ale muselo s á nejpozději na jaře oku 1520, edy před ím,
než se Ka el V. zgalicijské La Co uñy ydal na námořní ces u smě em do Nizozemí.16
Od ud máme kdispozici p ní docho anou Valdéso u ko espondenci, a o konk é ně
sPed em Má i em de Angle ía.17 Během d oule ého poby u zaalpské E opě se Val-
dés s al s ědkem jak Ka lo y k álo ské ko uno ace Cáchách, ak iříšského sněmu
e Wo msu, k e ý se do dějin zapsal přede ším jakož o mís o jediné osobní kon on-
ace mezi Ka lem V. aMa inem Lu he em (1483–1546).
Valdéso a ole  ámci císařského d o a pos upem času dozná ala změn. Za ímco
na počá ku d acá ých le působil  oli pouhého písaře,  oce 1524 mu byly přiznány
no é p a omoci. V oce 1526 byl jmeno án osobním císařo ým sek e ářem. Jeho p i-
má ním úkolem bylo yho o o ání la insky psané ko espondence ao iciálních doku-
men ů,18 přičemž samo ný císař Valdéso i opako aně p oje o al přízeň.19
Mezi osobnos mi, se k e ými Valdés ud žo al s álý písemný s yk, můžeme nají
ipa ně nej ýznamnějšího humanis u 16.s ole í E asma Ro e damského, se k e ým
12 Fe nín CABALLERO (ed.), Alonso yJuan de Valdés, Mad id 1875, s.55–56.
13 Možné je na azi o něž ina al e na i ní e zi jména „Ped o Má i d’Anghie a“.
14 Tam éž, s.86–87.
15 A.DE VALDÉS, Ob a, s. XIII.
16 Pojem „Nizozemí“ použí ám kon ex u é o p áce přede ším p o zjednodušení; e sku-
ečnos i se jednalo ose e ní čás akz aného „bu gundského dědic í“, k e á po sm -
i posledního bu gundského é ody Ka la Smělého (1433–1477) zůs ala pod kon olou
habsbu ského odu, za ímco d uhá čás , če ně bý alého hla ního měs a bu gundského
é ods í Dijonu, připadla F ancii Lud íka XI. P o íce in o mací ohledně his o ie bu -
gundského é ods í iz Václa DRŠKA, Dějiny Bu gundska, České Budějo ice 2011.
17 A.DE VALDÉS, Ob a, s.11–21. ZValdéso y ko espondence sMá i em se zacho aly ři
la insky psané dopisy pocházející zle 1520 a1521, pos upně odeslané zB uselu, Cách
aWo msu, jejichž p os řednic ím Valdés popisuje počá ky lu e ánského hnu í, k álo -
skou ko uno aci Ka la V. Cáchách aříšský sněm e Wo msu.
18 Tam éž, s.535.
19 Opřízni, k e ou císař Ka el V. ůči Al onsu de Valdéso i cho al, s ědčí například las no-
učně psaný dopis, němž císař s ému sek e áři yjadřuje poděko ání za p okázané služ-
by, k e é zá o eň slibuje náleži ě odměni , iz F.CABALLERO (ed.), Alonso yJuan, s.441.
76 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2022
Valdés sdílel jeho osobi ou ilozo ii. Ame ický his o ik John M.Headley  é o sou is-
los i dokonce Valdése cha ak e izo al jakož o „ ě šího e asmiána než sám E asmus“.20
Vpodobném duchu se oněm yjadřo ali dokonce již něk eří jeho současníci.21 Mezi další
Valdéso y kon ak y pa řil například lande ský icekancléř Maxmilián T ansyl ánský
či el yslanec polského k ále Zikmunda Jan Dan iscus (1485–1548),22 k e ý e d acá ých
le ech působil ud o a císaře Ka la V.,  é o době se zd žujícího e Španělsku, ak e ý
k omě Valdése ud žo al dob é s yky iscísařským nej yšším kancléřem Ga ina ou
adalšími osobnos mi zjeho ok uhu. Za zmínku jis ě s ojí isku ečnos , že Rosa Na a o
Du án připisuje Al onsu de Valdéso i au o s í známého pika eskního ománu La Vida
de Laza illo de To mes, k e ý je adičně po ažo án za dílo anonymního au o a.23
ALFONSO DE VALDÉS AUNIVERZÁLNÍ MONARCHIE
Přes ědčení, že se Al onso de Valdés řadí mezi přední zas ánce ap opagá o y císař-
ského uni e zalismu, je sdíleno celou řadou bada elů, zabý ajících se obdobím lády
císaře Ka la V., espek i e působením jeho nej yššího kancléře Me cu ina di Ga ina y.
O ýznamu Al onsa de Valdése jakož o jednoho zpředních zas ánců císařského uni e -
zalismu ak nepochybují John M.Headley,24 Rebecca A d Boone,25 Hugh Thomas,26 Ra-
món Menéndez Pidal27 ani K zysz o J.Odyniec.28 Mezi něk e ými zmíněnými au o y
šak nepanuje shoda ohledně oho, jakým způsobem Valdéso y ak i i y na císařském
d oře nejlépe klasi iko a . Španělský his o ik Ramón Menéndez Pidal ak například
e s ém eseji Idea impe ial de Ca los Vz oku 1940 předkládá ezi, dle níž na císařském
d oře Ka la V. e sku ečnos i exis o aly d ě uni e zalis ické koncepce. P ní znich
označuje jakož o mona quía uni e sal (uni e zální mona chie) ajejí au o s í připisuje
Me cu inu di Ga ina o i.29 Do p o ikladu p o i ní s a í koncepci označo anou jakož o
impe io c is iano (křesťanské impé ium), za jehož hla ní předs a i ele po ažuje biskupa
zBadajozu Ped a Ruize de Mo u, k onikáře An onia de Gue a u a neposlední řadě sa-
mo ného Al onsa de Valdése. Císař Ka el V. se dle Ramóna Menéndeze Pidala přikláněl
p á ě k ěm o au o ům.30 Menéndez Pidal spa řuje hla ní ozdíl mezi oběma koncep-
cemi e sku ečnos i, že za ímco Me cu ino di Ga ina a (dle jeho mínění pod li em
20 J.M.HEADLEY, The Empe o , s.81.
21 A.DE VALDÉS, Ob a, s. XVIII.
22 Jméno „Dan iscus“ odkazuje kpolskému Gdaňsku, odiš i Jana Dan iska.
23 Rosa NAVARRO DURÁN, Al onso de Valdés, au o del „Laza illo de To mes“, El Cie o 52, 2003,
č.626, s.20–21, dos upné z: h ps://www-js o -o g.ezp oxy.is.cuni.cz/s able/40831214?sid=
p imo&seq=1 [náhled 10.5.2022].
24 J.M.HEADLEY, The Empe o , s.94.
25 R.ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a, s.45–58.
26 Hugh THOMAS, El Impe io español de Ca los V, Ba celona 2018, s.40.
27 Ramón MENÉNDEZ PIDAL, Idea impe ial de Ca los V.La condesa aido a, el omanz del In-
an Ga cía, Ade onsus Impe a o Tole anus, Mad id 1940, s.9–35.
28 K.J.ODYNIEC, Diplomacy, s.161.
29 R.MENÉNDEZ PIDAL, Idea, s.18.
30 Tam éž, s.27–28.
OPEN
ACCESS

JIří SUCHaRDa 77
spisu Mona chia zpe a Dan a Alighie iho)31 nabádal císaře kdosažení s ě o lády p o-
s řednic ím ojenských ýbojů,32 skupina španělských au o ů če ně Al onsa de Val-
dése naopak dle Menéndeze Pidala p e e o ala přís up, k e ý bychom pomocí dnešní
e minologie mohli označi jakož o akz anou „měkkou sílu“. Ta spočí ala p imá ně
p ojekci ladařských c nos í ze s any císaře azdů azňo ání křesťanské jedno y,
a šak bez p osazo ání přímého mocenského ná oku na ládu nad územím os a ních
křesťanských ládců. Jaká šak e sku ečnos i byla Valdéso a poli ická ilozo ie?
Nejs a ším přímým docho aným dokladem Valdéso a pos oje kpods a ě císařské
moci je jím yho o ená elace pojedná ající obi ě ui alské Pa ie,33 ke k e é došlo
24.úno a oku 1525. Skončila nejen d i ým í ězs ím císařských ojsk, a šak aké
zaje ím ancouzského k ále F an iška I. (1515–1547), jenž byl následně mís ok álem
Neapole Ka lem de Lannoyem jakož o zaja ec přep a en do Mad idu, kde se al až
do uza ření mí o é smlou y  oce 1526. P o pochopení Valdéso a myšlení je klíčo ý
přede ším zá ě samo ného dokumen u, e k e ém kons a uje:
„Celé křesťans o by se mělo z oho o í ězs í ado a , jelikož se zdá bý nepo-
chybným, že se Bohu Našemu Pánu zach ělo ukonči zla, jež po dlouhou dobu -
pěl, as ejně ak nechce do oli , aby byl jeho y olený lid ý án u kem, nepří elem
naší křesťanské í y.“34
Valdés následně a uje před osmanskými álečnými příp a ami apopisuje osman-
ský úmysl podniknou in azi do samo né I álie. Zá o eň šak in e p e uje císařské
í ězs í uPa ie jakož o součás božího plánu na zách anu asjednocení křesťans a:
„Aby omu o bylo zab áněno, ak se zdá, že Bůh záz ačně přisoudil o o í ězs í
Císaři, ak, aby mohl nejen ch áni křesťans o a zdo o a moci u ka, pokud by
se en o opo ážil ho napadnou , a šak ak éž aby byly ukončeny y o b a o a-
žedné álky, jak je po řeba je nazý a , p o ože se odeh á ají mezi křesťany, aaby
Císař y azil yhleda u ky amau y jejich las ních zemích aaby osla il naši
s a ou ka olickou í u ak, jak o dělali jeho předci, zmocnil se lády nad Kons an-
inopolí as a ým domem je uzalémským, k e é [ u ek] k ůli našim hříchům d ží
pod učí. Aby, jak bylo mnohými předpo ězeno, pod ládou oho o nejkřesťan-
š ějšího ladaře za ládla na celém s ě ě naše s a á ka olická í a asplnila se slo a
našeho spasi ele: Fie unum o ile e unus pas o .“35
31 P o anglický překlad oho o díla iz P ue SHAW (ed.), Mona chy, Camb idge 2008.
32 R.MENÉNDEZ PIDAL, Idea, s.20.
33 Vo iginále „Relación de la ba alla de Pa ía“. A.DE VALDÉS, Ob a, s.37–46.
34 Tam éž, s.46. „Toda la c is iandad se de e des a i o ia goza . Po que sin duda pa esce
que Dios Nues o Seño , quie e pone in en los males que mucho iempo ha padesce. Yno
pe mi i que su escogido pueblo sea del u co enemigo de nues a e c is iana cas igado.“
Všechny překlady použi é  om o ex u, a o jak ze španělského, ak la inského jazyka,
jsou dílem au o a. Kapi alizace použi á překladech odpo ídá kapi alizaci o iginálu.
35 Taméž, s.46. „Ypa a ob ia aes o, pa esce que Dios milag osamen e adado es a i o ia al
Empe ado , pa a que pueda no solamen e de ende la c is iandad y esis i ala po encia
78 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2022
Valdés na om o mís ě explici ně sh nuje základy ideologie císařského uni e zalis mu,
k e é šak na zdo y zení Menéndeze Pidala ycházejí zmyšlenek Me cu ina di
Ga ina y, jehož li na konečnou podobu dokumen u Valdés sám přiznal36 ak e ý
s ou izi nas olení uni e zální mona chie pop é explici ně o mulo al  ámci s ého
pam le u O a io Suplica o ia37 sepsaného  oce 1516, edy k á ce před Ga ina o ým
nás upem do služeb budoucího císaře Ka la V.38 S é uni e zalis ické ideje následně
oz íjel o něž p os řednic ím řady memo and ad eso aných přímo císaři.39 Jedno
znej ýznamnějších memo and bylo yho o eno Ba celoně 12.če ence 1519. Ga i-
na a se něm pokoušel u di císaře přes ědčení ojeho las ní předu čenos i ke
sjednocení celého s ě a pod jedinou ládou, přičemž zdů azňuje nejen božské pos ě-
cení celého p ojek u, a šak zá o eň ipas o ální unkci, k e ou by měl císař jakož o
ládce s ě a ykoná a .40 Přes ědčení o y olenos i Ka la V. k omu o úkolu je o mu-
lo áno již e spise O a io Supplica o ia, němž Ga ina a píše, že s ejně jako bylo úko-
lem Jana Kř i ele přip a i lids o na příchod Ježíše K is a, bylo iúkolem Ka lo ých
předků přip a i ces u p o jeho ium ální ládu ak„zajiš ění no é spásy křesťanů
asjednocení K is o ých o cí ak, aby bylo jedno s ádo ajeden pas ýř“.41
S ejně jako případě Ga ina y předs a uje e Valdéso ě myšlení kons an ní p -
ek aké dů az na naléha os sjednocení křesťanů zájmu společné ob any. Ta o
sku ečnos je pa ná mimo jiné z oho, že ačkoli bylo uPa ie dosaženo í ězs í nad
ojsky ancouzského k ále ajeho i alských spojenců, Valdés spa řuje jeho p imá ní
ýznam kon ex u křesťanského boje p o i Osmanské říši. S ejně jako Ga ina a
chápe Valdés císaře přede ším jakož o pano níka y oleného kzas á ání úlohy
nej yššího s ě ského zás upce azá o eň och ánce celého křesťans a. Sku ečným
nepří elem císaře Ka la V., přinejmenším  eo e ické o ině, ak není ancouzský
del u co, si ossa e acome e la, mas assosegadas es as gue as ce iles, que así se deben lla-
ma , pues son en e c is ianos, y abusca los u cos ymo os en sus ie as, yensalçan-
do nues a sanc a e ca hólica, como sus passados hizie on, cob a el impe io de Cons an-
inopla, yla casa sanc a de Je usalem que po nues os pecados iene occupada. Pa a que,
como de muchos es á p o e izado, debaxo d’es e c is ianissimo p íncipe, odo el mundo
eciba nues a sanc a e ca hólica, yse cumplan las palab as de nues o edemp o : Fie
unum o ile e unus pas o .“
36 Tam éž, s.37.
37 Plný i ul oho o díla zní O a io Supplica o ia somnium in e se ens de no issima o bis mo a-
chia, ac u u o Ch is iano um iumpho, la e enuncians, quibus mediis ad id pe eni i posi . P o
íce in o mací ohledně kon ex u jeho zniku iz R.ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a.
38 G.PARKER, Empe o , s.60.
39 Mnohá zGa ina o ých memo and jsou kdispozici německém překladu  ámci edice:
Al ed KOHLER (ed.), Quellen zu Geschich e Ka ls V, Da ms ad 1990.
40 Tam éž, s.59. „Si e! Da Go , de Schöp e , Euch die Gnade e wiesen ha , Eu e Wü de übe
alle ch is lichen Könige und Fü s en zu e höhen, indem E Euch zum g öß en Kaise und
König sei de Teilung des Reiches Ka ls des G oßen, Eu es Vo gänge s, mach e und Euch
au den Weg de ech mäßigen Wel he scha (mona chie) e wies, um den ganzem E d-
k eis un e einem Hi en zu e einigen […].“
41 R.ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a, s.143. „[…] ad hanc no am Ch is iano um salu em,
ad educendas o es Ch is i, u ia unum o ile, e unus pas o […].“
OPEN
ACCESS
JIří SUCHaRDa 79
k ál ani os a ní křesťanš í ládci, anení jim ani papež, nýb ž pouze i, k eří s ojí
mimo křesťanské společens í ak eří ho zá o eň ak i ně oh ožují. Tu o myšlenku
Al onso de Valdés oněkolik le později oz edl o něž p os řednic ím s ého Dialogu
oMe ku o i aCha óno i, kde ýslo ně připus il možnos edení álky p o i nepřá-
elům křesťans a, a šak pouze případě, selžou-li šechny os a ní pokusy ojejich
ob ácení mí o ou ces ou či zájmu och any křesťanů.42 K omě ob any p o i silám
Osmanské říše Valdés p acuje is izí doby í Kons an inopole aJe uzaléma. Idea zno-
uzískání ěch o ýznamných mís křesťanské his o ie se e španělském p os ředí
aného no o ěku ěšila značné oblibě. Vpodobném duchu budoucího císaře oslo il
například již zmíněný ka dinál Cisne os, k e ý dopise z oku 1516 ad eso aném
Ka lu V. yjádřil naději, že o bude p á ě on, pod jehož edením bude dosaženo -
alého mí u mezi křesťany, zno udoby í Kons an inopole aJe uzaléma azničení
„kacířů ane ěřících“.43
Za pozo nos jis ě s ojí sku ečnos , že Valdés s ou elaci zakončil odkazem na
Písmo s a é, a o konk é ně na pasáž zJano a e angelia (10:16). Včeském ekumenic-
kém překladu Bible a o pasáž zní následo ně: „Mám ijiné o ce, k e é nejsou z oho o
o čince. I y musím při és . Uslyší můj hlas abude jedno s ádo, jeden pas ýř.“44 Ten o
biblický odkaz, ysky ující se již Ga ina o ě O a io Supplica o ia z oku 1516,45 zře-
elně dokládá Ga ina ů li na dílo Al onsa de Valdése.
Spřihlédnu ím k omu, že jak dílo Al onsa de Valdése, ak idílo nej yššího kanc-
léře Me cu ina di Ga ina y je by os ně založené na přes ědčení onu nos i nas olení
uni e zální mona chie založené na křesťanských základech, musíme ezi Ramóna
Menéndeze Pidala, předpokládající exis enci dicho omie mezi koncepcemi obou
ěch o au o ů, odmí nou . S eo ií Menéndeze Pidala se e s ých zá ě ech nesho-
duje ani John M.Headley, k e ý e s é s udii ěno ané osobě Me cu ina di Ga ina y
ýslo ně podo ýká, že Ga ina o a předs a a uni e zální mona chie nik e ak neim-
plikuje us ano ení cen álně řízeného impé ia.46 S ejným způsobem se šak zá o eň
nemůžeme z o ožni ani sopačným zením Manuela Ri e a Rod ígueze, k e ý e
s ém článku ěno aném z ahu mezi Valdésem aGa ina ou yjádřil přes ědčení
o akřka nap os é podřízenos i Al onsa de Valdése nej yššímu kancléři, přičemž zá-
o eň popřel, že by Valdéso o myšlení bylo možné po ažo a za o iginální.47 To o s é
42 A.DE VALDÉS, Ob a, s.487.
43 P udencio DE SANDOVAL, His o ia de la ida yhechos de Ca los V, Mad id 1956, Lib o se-
gundo, XIX. „En e las o as cosas, muy pode oso seño , pa a adonde p incipalmen e se
debe c ee que Nues o Seño os gua dó ehizo an g an p íncipe, que pa a conse ación
de su Iglesia ypaz uni e sal de la c is iandad ypa a pe pe ua des uición de los he ejes
ein ieles.“
44 Vmode ní la inské e zi (No a Vulga a): „E alias o es habeo, quae non sun ex hoc o ili,
e illas opo e me adduce e, e ocem meam audien e ien unus g ex, unus pas o .“
45 R.ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a, s.27.
46 J.M.HEADLEY, The Empe o , s.12.
47 Manuel RIVERO RODRÍGUEZ, Al onso de Valdés yel G an Cancille Me cu ino A bo io di
Ga ina a. El e asmismo en la Cancille ía impe ial (1527–1530), e-Spania, 2012, č.13, dos up-
né z: h ps://jou nals.openedi ion.o g/e-spania/21322 [náhled 10.5.2022]. „[…] hemos de
señala que el pensamien o de Valdés, exp esado en su Diálogo de las cosas sucedidas en
80 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2022
zení šak Rod íguez nezakládá na žádných přes ědči ých důkazech, nýb ž jako
jediný důkaz Valdéso y podřízenos i Ga ina o i u ádí po é domněle zob azující
Al onsa de Valdése, d žícího e s é uce minia u u nej yššího kancléře Ga ina y.48
Tu o sku ečnos je šak zhledem ke komplexnos i z ahu obou mužů nu né po a-
žo a za nedos a ečnou opo u k y ozo ání ka ego ických zá ě ů onap os é podří-
zenos i Al onsa de Valdése ůči s ému pa ono i.
„PROPAGANDISTICKÁ VÁLKA“ SPAPEŽSKOU KURIÍ KLEMENTA VII.
Rok 1526, edy období, e k e ém se Al onso de Valdés s á á osobním sek e ářem
Ka la V., je ýznačný mimo jiné ím, že něm dochází kobno ení nepřá els í ne-
jen sF ancií F an iška I., a šak ak éž spapežs ím, jehož čele  é o době s ál Kle-
men VII. (1523–1534). Ten o kon lik nezůs al omezen pouze na ojenské akce, a šak
souběžně p obíhal i  o ině p opagandis ické. Mezi nej ýznamnější počiny císař-
ského d o a  é o oblas i pa ří publikace la insky psaného polemického spisu P o
di o Ca olo,49 na jehož příp a ě se ak i ně podílel iAl onso de Valdés. Jak pozname-
ná á John M.Headley, konečný ex P o di o Ca olo předs a uje ýsledek kolek i ní
p áce mužů sd užených  ámci císařského kancléřs í. Významný li na jeho ko-
nečnou podobu měl při ozeně nej yšší kancléř Ga ina a.50 Jak sám Ga ina a sdělil
dopise ad eso aném E asmo i zříjna 1526, dělilo se dle jeho názo u soudobé křes-
ťans o na ři čás i: na p o es an y, na papežo y následo níky adále na y, k eří dle
Ga ina y dbají „oboží slá u ablaho společens í“,51 čímž jsou myšleni p ní řadě
s oupenci Ka laV.To o ozdělení bylo e lek o áno i p ak ické poli ice samo ného
císařského d o a, k e ý se na jednu s anu s a ěl odmí a ě kp o es an ským silám
edeným Ma inem Lu he em, souběžně s ím se šak nebál ani dé kon on ace
sp o ancouzským papežem Klemen em VII.
Mezi ús řední p ky akz ané císařské p opagandis ické kampaně52 pa řil poža-
da ek na s olání šeobecného křesťanského koncilu. Samo ná idea koncilia ismu
pochopi elně nepředs a o ala žádný no ý koncep , jelikož ins i uce koncilu byla
cí k í hojně yuží ána již od dob pozdní an iky, ať již p o po řeby de inice základní
Roma, no e a p opiamen e suyo sino complemen a io del de su pa ono. No disponía de la
libe ad indi idual que la c í ica suele a ibui ali e a os ya is as, pues po su o icio e a
ejecu o de la men e de o o.“
48 Ten o ob az, jehož au o em je nizozemský malíř Jan Co nelisz Ve meyen, je současné
době ys a en Na ional Galle y Londýně, iz K.J.ODYNIEC, Diplomacy, s.155.
49 Al onso DE VALDÉS, P o di o Ca olo eius nominis quin o Romano um Impe a o e In ic issimo,
Mohuč, Johannes Schö e , 1527.
50 J.M.HEADLEY, The Empe o , s.94.
51 Cha les G.NAUERT— Alexande DALZELL (edd.), The Co espondence o E asmus XII. Le -
e s 1658–1801 (1526–1527), To on o 2003, s.375.
52 Te mín „p opagandis ická kampaň“ či „p opagandis ická álka“ jakož o označení kon lik-
u mezi císařským d o em apapežskou ku ií yuží á e s é p áci J.M.HEADLEY, The Em-
pe o , s.86.
OPEN
ACCESS
JIří SUCHaRDa 87
z ukou Klemen a VII. se císařský d ů odeb al na ces u do ba o ského Augsbu gu,
kde lé ě oku 1530 došlo kuspořádání říšského sněmu, jehož hla ním éma em se
s al sílící náboženský ozkol mezi ka olíky ap o es an y. Vp ůběhu é o ces y, kon-
k é ně dne 5.če na 1530 Innsb ucku, umí á Me cu ino di Ga ina a, čímž došlo
ksymbolickému za šení jedné zkapi ol dějin lády Ka la V., neboť císař se následně
ozhodl přis oupi kadminis a i ní eo ganizaci, jejíž součás í bylo iz ušení úřadu
nej yššího kancléře. Al onso de Valdés se posléze  ámci říšského sněmu ak i ně
účas nil yjedná ání se zás upci německých p o es an ů. To o jednání předs a o-
alo jeden zposledních pokusů zahladi oz žku mezi ka olíky ap o es an y mí-
o ou ces ou. Sám Valdés, jehož ole e yjedná ání (p a děpodobně i důsledku
Ga ina o y sm i) ozhodně nebyla zanedba elná,84 se během říšského sněmu opa-
ko aně se kal s eologem ap o eso em uni e zi y e Wi enbe gu Filipem Melanch-
honem, edy sjednou zús ředních pos a lu e ánského hnu í. S ou ocho u és
jednání p á ě sMelanch honem odů odnil přes ědčením, že se jedná nejen onej-
učenějšího, a šak ak éž o„nejméně špa ného“ zlu e ánů, jenž na íc oči idně s ále
uzná á císařský majes á .85 Al onso de Valdés nepřes á al ěři možnos komp o-
misní dohody, jejíž inální podobu by dle něj měl nicméně pos ě i až šeobecný kon-
cil. Ačkoli dopise ad eso aném ka dinálu Acol imu z12.če ence yjádřil s ou
skepsi ohledně ýsledku oko ání apředpo ěděl, že celý náboženský spo může e-
lice b zy pře ůs ozb ojený s ře a„požá ě ší, než jaký jsme kdy iděli“, zá o eň
yjádřil odhodlání y inou eške é možné úsilí p o jeho od ácení.86 Ve s ejném
dopise Valdés nas ínil imožnos ús upků, jež by ka olická s ana mohla ůči p o-
es an ům učini . Konk é ně se jednalo opo olení kněžím uza í a sňa ky, po o-
lení přijímání pod obojí laiků azákaz souk omých mší. Ty o ús upky by měly bý
y áženy p o es an ským obno ením ě nos i papeži aopě o ným začleněním do
hie a chie ka olické cí k e.87 Na zdo y s ému skep icismu Valdés s ále nepřes á al
ěři možnos dohody, jak je pa né zdalšího dopisu, en ok á da o aného k21.če -
enci. Vněm opakuje po řebu přizna lu e ánům ( ýměnou za uznání au o i y ka o-
lické cí k e) jis é ús upky azá o eň pos oupi zbý ající spo né body budoucímu še-
obecnému koncilu, a šak pod podmínkou, že až do jeho ozhodnu í budou šechny
s any zacho á a poslušnos ka olické cí k i. „Jsem přes ědčen, že o o by bylo dob-
ým řešením, ačkoli ne ím, zda na něj budou ch í přis oupi .“88 Následný neúspěch
84 OValdéso ě pohledu na p ůběh říšského sněmu Augsbu gu ypo ídá přede ším sé ie
dopisů, ad eso aných ka dinálu Accol imu. Viz am éž, s.208–228.
85 Tam éž, s.212. „Pa éceme que e en u po en iam Caesa is.“
86 Tam éž, s.209–210. „[…] engo muy poca spe ança que es a cosa se aya de acaba bien,
yquando mucho queda á solapada de mane a que buel as las espaldas, e emos mayo
uego que an es, sy Dios no lo emedia, pe o ala e dad que amy e nondum eni ho a;
po my pa e no dexa é de abaja quan o mis ue ças bas a en […].“
87 Tam éž, s.209. „Las cosas e an u sace do ibus pe mi e en u nup iae; u lice e suis laycis
communica e sub u aque specie, yque non essen apud eos missae pa icula es el p i a ae, sed
amen communes p o populo. Con es o e an con en os edde e suum jus episcopis, obedi e sum-
mo Pon i ici e se a e omnia s a u a omnesque ce imonias ab Ecclesia omana s a u as.“
88 Tam éž, s.215. „Es e c eo se a buen medio, aunque no sé sy que án ellos eni en él.“

88 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2022
jednání připiso al Valdés mimo jiné neús upnos i papežských eologů, k eří se sně-
mo ního oko ání o něž účas nili.89
Přibližně e s ejném období, e k e ém se Valdés účas nil jednání na říšském
sněmu, se oba jeho nedá no publiko ané dialogy s aly předmě em zájmu španěl-
ské ink izice, k e á oba spisy shledala zá adnými. Dle posudku ěno aného Dialogu
oMe ku o i aCha óno i ada o aného kbřeznu oku 1531, k e ý byl yho o en p o
po řeby ink izice, shledal jeho au o Vélez,90 že „au o em [dialogu, pozn.JS] je osoba
zdělaná oblas i humani ních ěd“, k e á se nicméně e s ém spisu dopouš í ší-
ření „bezbožných apobuřujících“ názo ů, šíří chybné zá ě y a ysmí á se p ak ikám
az ykům ka olické cí k e, mezi k e é pa ří například p odej odpus ků či yhlašo ání
milos i ých le . Vélez o něž shledal ne hodnými Valdéso a yjádření, dle k e ých
je přínosnější ydá a se na ces u p a é zbožnos i namís o yhledá ání „zk a ek“,
aos ře odsoudil Valdéso o přes ědčení, že pouze elice malá čás křesťanů je schopná
ží spořádaným ži o em souladu se zásadami křesťanského nábožens í. Jakož o
zá adnou shledal neposlední řadě o něž Valdéso u k i iku samo né ink izice.91
Pozo nos i ink izice neušel ani d uhý zdialogů, přičemž ink iziční posudek na en o
dokumen pochází zpe a Ped a Oli a a, jenž je sám po ažo án za E asmem o li -
něného humanis u.92 Oli a e s ém posudku93 na jednu s anu zp ošťuje Valdése
ob inění zlu e áns í, jež e španělském dobo ém kon ex u předs a o alo jedno
znejzá ažnějších možných ob inění ůbec, i ak šak jeho dílo shledá á několika
bodech zá adným adopo učuje zamezi jeho šíření. Jakož o p oblema ické spa řo al
pře ážně Valdéso y ú oky ůči osobě papeže Klemen a VII. či názo y na uc í ání e-
lik ií as a ých ob azů.94
Bezp os řední dopad ink izičního přezkumu kon o e zních spisů na Valdésů
ži o byl nicméně ela i ně malý, p o ože jejich au o se daném období, nehledě
na pře á ající císařo u přízeň, s ále nacházel spolu scísařským d o em e s řední
E opě, a ím pádem imimo dosah španělské ink izice. Po skončení sněmu Augs-
bu gu pobý al císařský d ů na území S a é říše římské a Nizozemí. Ús řední s a-
os í Ka la V. se p o u o ch íli s ala ob ana akouských d ža , jež byly nyní přímo
oh ožo ány ojskem osmanského sul ána Sulejmana I.Nádhe ného, k e é  oce 1532
oblehlo Vídeň. Ka el V. p o o čele s ého ojska y azil měs u na pomoc, osmanš í
ú očníci nicméně obléhání pře ušili ješ ě před jeho příchodem aKa el V. edy mohl do
Vídně s oupi bez boje. Konec ažení do Vídně šak znamenal ikonec ži o ní pou ě
Al onsa de Valdése, k e ý zde 6.října, p a děpodobně důsledku nákazy mo em,
přibližně e ěku č yřice i le umí á.95
89 Tam éž, s.210.
90 Tex Vélezo a posudku iz am éž, s.589–594.
91 Tam éž, s.589–591. „[…] ylo que yo de dicho lib o puedo ecoligi es que él es o denado
de pe ssona bien dic o en las cosas de humanidad, más que en la Sag ada Esc i u a yque
en lo que ce ca della habla se mues a ynde o o yaun escandaloso […].“
92 M.BATAILLON, E asmo, s.66–67.
93 Tex Oli a o a posudku: iz A.DE VALDÉS, Ob a, s.595–597.
94 Tam éž, s.596.
95 Tam éž, s. XXI.
OPEN
ACCESS
JIří SUCHaRDa 89
RÉSUMÉ:
Despi e being a ela i ely li le-known his o ical igu e, i is possible o conside Al onso de Valdés
o be an excellen example o aSpanish humanis . Al onso de Valdés s o e o ac i ely p omo e his
ision o uni ed Ch is endom, which in his mind was supposed o be led by he empe o , who would
ac as he sup eme empo al au ho i y, alongside wi h he Roman pon i , whose au ho i y was how-
e e supposed o be con ined exclusi ely o he spi i ual sphe e. Al onso de Valdés also en isaged
a h oughou e o m o he en i e Ch is ian commonweal h as well as he Chu ch i sel , while belie -
ing ha his e o m was supposed o be ca ied ou h ough he con oca ion o he gene al council.
The goals o his e o m included educing he Chu ch o i s p ima y unc ion, which was pas o al
ac i i y, sp eading o Ch is ’s eachings as well as he educa ion o he popula ion.
Al onso de Valdés was able o de elop his ideas mos ly hanks o his employmen a he impe-
ial cou , whe e he enjoyed no only he a ou o he empe o himsel , bu also he p o ec ion o
he g and chancello Me cu ino di Ga ina a. Th ough his li e a y wo k, Al onso de Valdés u he
de eloped uni e salis ideas ou lined by Ga ina a and he pa icipa ed in he p opaga ion o he im-
pe ial ule o Cha les V, bu he was also able o o mula e his own iew o he s a e o he Ch is ian
commonweal h. Al onso de Valdés hus ac ed as ape son wi h s ong connec ion o he g and chan-
cello , whose poli ical p og am he helped o execu e, bu a he same ime his own wo k, especially
his polemical dialogues, can be ecognized as ha ing i s own in insic li e a y and in ellec ual alue.
Towa ds he end o his li e, Al onso de Valdés ac i ely pa icipa ed in he nego ia ions a he im-
pe ial die o Augsbu g, whe e he unsuccess ully s o e o media e acomp omise wi h he P o es-
an ac ion and o a oid an open con lic . A he same ime, his li e a y wo k became he objec o
in e es o he Spanish Inquisi ion, and al hough his w i ings we e ound o con ain ce ain sho -
comings, he was acqui ed o he cha ge o Lu he anism.
Jiří Sucha da je dok o andem S řediska ibe o-ame ických s udií na Filozo ické akul ě Uni e zi y
Ka lo y P aze, kde se zabý á koloniálním obdobím La inské Ame iky adějinami aně no o ě-
kého Španělska. Specializuje se na období lády císaře Ka la V. adějiny španělského humanismu
(j. sucha [email protected]).