Alfonso de Valdés: španělský humanista ve službách císaře Karla V.

Al onso de Valdés: španělský humanis a e službách císaře Ka la V. Jiří Sucha da ALFONSO DE VALDÉS: ASPANISH HUMANIST IN THE SERVICE OF EMPEROR CHARLES V The main pu pose o his ex is o p esen he li e and wo k o Spanish humanis and he sec e a y o he empe o Cha les V, Al onso de Valdés. The ex deals p ima ily wi h he ole o Valdés in he p opaga ion o he idea o a“uni e sal mona chy”, his ela ionship wi h he g and chancello o Cha les VMe cu ino di Ga ina a, as well as wi h his e lec ion o he beginning o he P o es an mo emen , especially in he con ex o his ole as one o he nego ia o s du ing he impe ial die in Augsbu g in 1530. KEYWORDS: Al onso de Valdés; Cha les V; Spain; humanism; uni e sal empi e; inquisi ion; Me cu ino di Ga - ina a Ob az aně no o ěkého Španělska je již adičně akřka neodděli elně spja spůso- bením španělské ink izice asobecně pře ládající náboženskou ne ole ancí, a o ne zcela nep á em. Španělská ink izice,1 již  oce 1478 založili Fe dinand A agonský (1479–1516) aIsabela Kas ilská (1474–1504), známí ak éž jako „ka olická eličens a“, sku ečně zásadní míře u ářela ži o celé španělské aně no o ěké společnos i. Ač- koli pů odním úkolem é o ins i uce byl dohled nad akz anými „con e sos“, edy křesťany žido ského, případně muslimského pů odu, začala ink izice p ůběhu času ozšiřo a s é ak i i y odohled nad osobami podezřelými z yzná ání p o es- an ských názo ů či zas á ání nej ůznějších jiných „he e ických“ pos ojů či odchylek od ka olické o odoxie. Te čem p onásledo ání se ak čas o s á ali například yzna- ači španělské mys ické o my křesťans í, označo áni jakož o „alumb ados“ neboli „os ícení“, mezi nimiž se čas o obje o ali jak žido š í kon e i é, ak iženy.2 A šak činnos ink izice ani p o i e o mační adikalismus, k e ý e Španělsku domino al přede ším za lády k ále Filipa II. (1556–1598), nemohou zas íni sku ečnos , že e španělském in elek uálním ži o ě p ní polo iny 16.s ole í je jasně pří omný ihu- manis ický p ek, silně o li něný učením E asma Ro e damského (1466–1536). Mezi nej ýznamnější ep ezen an y španělského humanismu bezespo u pa ří například ka dinál Jimenéz de Cisne os (1436–1517), zaklada el uni e zi y Alcalá de Hena es, k e ý po sm i k ále Fe dinanda A agonského aběhem nepří omnos i jeho nás upce Ka la le ech 1516 a1517 jakož o egen k á ce sp a o al Kas ilii, či osobnos i jako Juan de Ve ga a (1492–1557) nebo Luis de Vi es (1493–1540). Vli E asma Ro e dam- 1 Khis o ii španělské ink izice, okolnos em jejího zniku adalšímu ý oji iz Hen y KA- MEN, The Spanish Inquisi ion. AHis o ical Re ision, London 2003. 2 Rebecca ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a and he C ea ion o he Spanish Empi e, London 2014, s.51. OPEN ACCESS JIří SUCHaRDa 73 ského na španělské myšlení kulmino al p ůběhu d acá ých le 16.s ole í, nicméně po oce 1530 e španělských zemích3 pře ážil li jeho odpů ců, k eří ůči E asmem o li něným humanis ům ozpou ali lnu pe zekucí. Jednou zjejích obě í se s al mimo jiné již zmíněný Juan de Ve ga a.4 Ve d acá ých le ech 16.s ole í se šak p á ě d ů mladého španělského k ále, jenž byl  oce 1519 po sm i s ého dědečka Maxmiliána I. (1486–1519) jakož o Ka el V. (1519–1556) z olen no ým císařem S a é říše římské,5 s al mís em se ká ání několika ýznačných humanis ů. Mnohé z ěch o osobnos í  é o době ak i ně p osazo aly ideologii císařského uni e zalismu, espek i e y oření „uni e zální mona chie“ čele scísařem.6 Uni e zalis ické ambice císařského d o a jsou adičně nej íce spojo ány sosobou Me cu ina di Ga ina y (1465–1530), k e ý le ech 1518 až 1530 ykoná al unkci nej yššího kancléře Ka la V.7 Ten o pů odní p o esí ad oká pochá- zející ze se e ní I álie nejdří e působil na d oře Filibe a II. Sa ojského (1497–1504), po jehož sm i y al e službách jeho do y Ma ké y Rakouské (1480–1530), k e ou následo al do Habsbu ky o ládané čás i Bu gundska. Zde působil mimo jiné jakož o p eziden pa lamen u Dôle, načež mu bylo ehdejším císařem MaxmiliánemI. na- bídnu o mís o na d oře mladého španělského k ále Ka la.8 Po úm í ehdejšího nej- yššího komořího Ka la V.Williama de C oÿ, pána ze Chiè es (1458–1521), se Ga i- na a s á á nejmocnějším císařským ádcem. Ta o sku ečnos mu umožnila ý azným způsobem o li ňo a zah aniční poli iku celého impé ia. Jedním zblízkých spolu- p aco níků Me cu ina di Ga ina y ačlenů jeho ok uhu byl išpanělský humanis a Al onso de Valdés (cca 1492–1532).9 3 P o pochopení španělských dějin aného no o ěku je řeba mí na pamě i sku ečnos , že Španělsko  é o době do značné mí y předs a o alo pouhou pe sonální unii mezi Kas ilií aA agonií, zniknu ší jakož o důsledek sňa ku mezi Isabelou Kas ilskou aFe dinandem A agonským  oce 1469. V oce 1512 byla k omu s azku Fe dinandem A agonským při- pojena Na a a. 4 Ohledně pe zekuce e asmiánů aVe ga o ě p ocesu iz Ma cel BATAILLON, E asmo yEspaña, México 1950, s.7–78. 5 Španělským zemím Ka el ládl jakož o k ál Ka el I. již od oku 1516. K álo ské icísařské hodnos i se Ka el V. dob o olně zdal  oce 1556, načež od a oky později zemřel. 6 Osobou a ládou Ka la V. se zabý á celá řada publikací. Nej ě ší pozo nos je omu o pa- no níku adičně ěno ána ze s any španělské, b i ské aněmecké, espek i e akou ské his o iog a ie. Jakož o nej ýznamnější zži o opisů Ka la V. můžeme zmíni například: Ka l BRANDI, Kaise Ka l V., München 1937; Al ed KOHLER, Ka l V. 1500–1558, München 1999; Manuel Fe nández ÁLVAREZ, Ca los V.El Césa yel Homb e, Mad id 2015; Geo ey PARKER, Empe o . ANew Li e o Cha les V., New Ha en 2019. 7 John M.HEADLEY, The Empe o and his Chancello . AS udy o he Impe ial Chancelle y unde Ga ina a, New Yo k 1983, s.20. 8 R.ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a, s.12–13. 9 Přesné da um na ození Al onsa de Valdése není známo, Ángel Alcalá odhaduje, že se na o- dil přibližně  oce 1492. Viz Al onso DE VALDÉS, Ob a comple a, ed. Ángel Alcalá, Mad id 1996, s. IX–XI. Něk eří au oři se nicméně přiklání knázo u, že se Al onso de Valdés na o- dil až  oce 1500, iz K zysz o Jan ODYNIEC, Diplomacy and Empi e in he Age o Cha lesV: Johannes Dan iscus in Spain, 1519–1532, Be keley 2017, s.172. 74 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2022 Cílem oho o ex u je p ní řadě přiblíži č enáři českém p os ředí dosud ne příliš známou pos a u Al onsa de Valdése as učně nas íni jeho přínos huma- nis ickému hnu í p ní polo iny 16.s ole í, s ejně jako oli, k e ou a o osobnos seh ála p ůběhu p ní áze lády císaře Ka la V.Valdésů his o ický ýznam spo- čí á nejen jeho působení na císařském d oře apodpoře myšlenky císařského uni- e zalismu, a šak ak éž osobi ém přís upu kdobo ým náboženským o ázkám, olání po e o mě cí k e, po ažmo celého křesťans a, aupřímné snaze ozacho ání křesťanské jedno y. Pos a ě Al onsa de Valdése byla jeho odném Španělsku ěno ána bada elská pozo nos již p ůběhu 19.s ole í. Z é o doby pochází ip ní mode ní edice jeho díla, znichž je možné zmíni například dílo Fe nína Caballe a Alonso yJuan Valdés, jež zah nuje ičás díla Al onso a b a a Juana ašpanělský překlad la inských doku- men ů. Zmode ních edic yniká přede ším publikace španělského his o ika Ángela Alcalá Al onso de Valdés: Ob a comple a, publiko aná  oce 1996. Obsahuje e s é době šechny dos upné Valdéso y ex y, mezi k e é pa ří jak o iciální dokumen y, ak isouk omá ko espondence, a o ždy pů odním, edy la inském či španělském znění. Nedos a kem é o edice je absence k i ického poznámko ého apa á u, při- čemž edice eplikuje doslo né znění pů odních p amenů, a o če ně d obných ja- zyko ých nedos a ků. Ipřes o šak a o edice posloužila jakož o základní p imá ní p amen p o u o s udii, a o přede ším k ůli nemožnos i s udo a o iginální e zi p amenů. K omě ýše zmíněných edic byla osobě Al onsa de Valdése ze s any bada elů p ůběhu 20.s ole í ěno ána pozo nos přede ším  ámci s udia ungo ání cí- sařského d o a apůsobení nej yššího kancléře Ga ina y. Mezi bada ele ěnující se omu o éma u pa ří například ame ický his o ik John M.Headley, au o publikace The Empe o and His Chancello : AS udy o he Impe ial Chancelle y unde Ga ina a, či Rebecca A d Boone, jež na Headleyho na azuje s ou p ací Me cu ino di Ga ina a and he C ea ion o he Spanish Empi e. Vněmecky mlu ícím p os ředí pak byla osobnos i Me cu ina di Ga ina y ěno ána pozo nos například dize aci Vladimi a Schnu - beina,10 e ancouzském p os ředí po om dize aci Quen ina Joua illa.11 POČÁTEK DVORSKÉ KARIÉRY Op ních řech dekádách Valdéso a ži o a máme kdispozici pouze sk o né in o - mace, přičemž neznáme ani přesné da um jeho na ození. Sjis o ou kněmu šak došlo kas ilském měs ě Cuenca, si uo aném přibližně polo ině ces y mezi Mad idem aValencií, a o p a děpodobně kolem oku 1492. Al onsů o ec Fe nando de Valdés 10 Vladimi SCHNURBEIN, Me cu ino Ga ina a, die Idee de Mona chia Uni e salis und ih e Wi kung au die Poli ik Kaise Ka ls V., dize ační p áce, His o isch-Kul u wissenscha li- che Fakul ä , Uni e si ä Wien, Wien 2010. 11 Quen in JOUAVILLE, Ja din de l’Empi e e cle de la mona chie uni e selle: l’I alie au cœu du p oje du Me cu ino Ga ina a (1465–1530), dize ační p áce, Uni e si é de Lo aine / Uni- e si é de Liège 2019. OPEN ACCESS JIří SUCHaRDa 75 (cca 1460–1530) zde dlouhodobě ykoná al úřad akz aného egido a.12 Mezi Al on- so ými sou ozenci najdeme pě ses e ašes b a ů, znichž nejznámějším se bez po- chyby s al Juan (cca 1494–1541), k e ý s ejně jako Al onso předs a uje jednu z ýznač- ných pos a španělského humanismu 16.s ole í ak e ý byl minulos i při něk e ých příleži os ech se s ým b a em dokonce zaměňo án. Bohužel ak éž pos ádáme přesné in o mace oAl onso ě zdělání, a šak ylouči nemůžeme například o, že s udo al na již zmíněné uni e zi ě Alcalá de Hena es, k e á na počá ku 16.s ole í sloužila jakož o hla ní cen um španělské humanis ické zdělanos i. Vú ahu o - něž připadá, že se na Al onso ě zdělání podílel sla ný humanis ický učenec Ped o Má i de Angle ía,13 se k e ým Valdés na počá ku d acá ých le p okaza elně ud žo- al písemný s yk.14 Ángel Alcalá o ázce zdělání Al onsa de Valdése dokonce ne y- lučuje ani možnos , že s é znalos i získal ýh adně samos udiem.15 Sjis o ou o něž ne íme, jakém konk é ním momen ě se Al onso de Valdés připojil ke d o u císaře Ka la V.Zcela jis ě se ak ale muselo s á nejpozději na jaře oku 1520, edy před ím, než se Ka el V. zgalicijské La Co uñy ydal na námořní ces u smě em do Nizozemí.16 Od ud máme kdispozici p ní docho anou Valdéso u ko espondenci, a o konk é ně sPed em Má i em de Angle ía.17 Během d oule ého poby u zaalpské E opě se Val- dés s al s ědkem jak Ka lo y k álo ské ko uno ace Cáchách, ak iříšského sněmu e Wo msu, k e ý se do dějin zapsal přede ším jakož o mís o jediné osobní kon on- ace mezi Ka lem V. aMa inem Lu he em (1483–1546). Valdéso a ole  ámci císařského d o a pos upem času dozná ala změn. Za ímco na počá ku d acá ých le působil  oli pouhého písaře,  oce 1524 mu byly přiznány no é p a omoci. V oce 1526 byl jmeno án osobním císařo ým sek e ářem. Jeho p i- má ním úkolem bylo yho o o ání la insky psané ko espondence ao iciálních doku- men ů,18 přičemž samo ný císař Valdéso i opako aně p oje o al přízeň.19 Mezi osobnos mi, se k e ými Valdés ud žo al s álý písemný s yk, můžeme nají ipa ně nej ýznamnějšího humanis u 16.s ole í E asma Ro e damského, se k e ým 12 Fe nín CABALLERO (ed.), Alonso yJuan de Valdés, Mad id 1875, s.55–56. 13 Možné je na azi o něž ina al e na i ní e zi jména „Ped o Má i d’Anghie a“. 14 Tam éž, s.86–87. 15 A.DE VALDÉS, Ob a, s. XIII. 16 Pojem „Nizozemí“ použí ám kon ex u é o p áce přede ším p o zjednodušení; e sku- ečnos i se jednalo ose e ní čás akz aného „bu gundského dědic í“, k e á po sm - i posledního bu gundského é ody Ka la Smělého (1433–1477) zůs ala pod kon olou habsbu ského odu, za ímco d uhá čás , če ně bý alého hla ního měs a bu gundského é ods í Dijonu, připadla F ancii Lud íka XI. P o íce in o mací ohledně his o ie bu - gundského é ods í iz Václa DRŠKA, Dějiny Bu gundska, České Budějo ice 2011. 17 A.DE VALDÉS, Ob a, s.11–21. ZValdéso y ko espondence sMá i em se zacho aly ři la insky psané dopisy pocházející zle 1520 a1521, pos upně odeslané zB uselu, Cách aWo msu, jejichž p os řednic ím Valdés popisuje počá ky lu e ánského hnu í, k álo - skou ko uno aci Ka la V. Cáchách aříšský sněm e Wo msu. 18 Tam éž, s.535. 19 Opřízni, k e ou císař Ka el V. ůči Al onsu de Valdéso i cho al, s ědčí například las no- učně psaný dopis, němž císař s ému sek e áři yjadřuje poděko ání za p okázané služ- by, k e é zá o eň slibuje náleži ě odměni , iz F.CABALLERO (ed.), Alonso yJuan, s.441. 76 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2022 Valdés sdílel jeho osobi ou ilozo ii. Ame ický his o ik John M.Headley  é o sou is- los i dokonce Valdése cha ak e izo al jakož o „ ě šího e asmiána než sám E asmus“.20 Vpodobném duchu se oněm yjadřo ali dokonce již něk eří jeho současníci.21 Mezi další Valdéso y kon ak y pa řil například lande ský icekancléř Maxmilián T ansyl ánský či el yslanec polského k ále Zikmunda Jan Dan iscus (1485–1548),22 k e ý e d acá ých le ech působil ud o a císaře Ka la V.,  é o době se zd žujícího e Španělsku, ak e ý k omě Valdése ud žo al dob é s yky iscísařským nej yšším kancléřem Ga ina ou adalšími osobnos mi zjeho ok uhu. Za zmínku jis ě s ojí isku ečnos , že Rosa Na a o Du án připisuje Al onsu de Valdéso i au o s í známého pika eskního ománu La Vida de Laza illo de To mes, k e ý je adičně po ažo án za dílo anonymního au o a.23 ALFONSO DE VALDÉS AUNIVERZÁLNÍ MONARCHIE Přes ědčení, že se Al onso de Valdés řadí mezi přední zas ánce ap opagá o y císař- ského uni e zalismu, je sdíleno celou řadou bada elů, zabý ajících se obdobím lády císaře Ka la V., espek i e působením jeho nej yššího kancléře Me cu ina di Ga ina y. O ýznamu Al onsa de Valdése jakož o jednoho zpředních zas ánců císařského uni e - zalismu ak nepochybují John M.Headley,24 Rebecca A d Boone,25 Hugh Thomas,26 Ra- món Menéndez Pidal27 ani K zysz o J.Odyniec.28 Mezi něk e ými zmíněnými au o y šak nepanuje shoda ohledně oho, jakým způsobem Valdéso y ak i i y na císařském d oře nejlépe klasi iko a . Španělský his o ik Ramón Menéndez Pidal ak například e s ém eseji Idea impe ial de Ca los Vz oku 1940 předkládá ezi, dle níž na císařském d oře Ka la V. e sku ečnos i exis o aly d ě uni e zalis ické koncepce. P ní znich označuje jakož o mona quía uni e sal (uni e zální mona chie) ajejí au o s í připisuje Me cu inu di Ga ina o i.29 Do p o ikladu p o i ní s a í koncepci označo anou jakož o impe io c is iano (křesťanské impé ium), za jehož hla ní předs a i ele po ažuje biskupa zBadajozu Ped a Ruize de Mo u, k onikáře An onia de Gue a u a neposlední řadě sa- mo ného Al onsa de Valdése. Císař Ka el V. se dle Ramóna Menéndeze Pidala přikláněl p á ě k ěm o au o ům.30 Menéndez Pidal spa řuje hla ní ozdíl mezi oběma koncep- cemi e sku ečnos i, že za ímco Me cu ino di Ga ina a (dle jeho mínění pod li em 20 J.M.HEADLEY, The Empe o , s.81. 21 A.DE VALDÉS, Ob a, s. XVIII. 22 Jméno „Dan iscus“ odkazuje kpolskému Gdaňsku, odiš i Jana Dan iska. 23 Rosa NAVARRO DURÁN, Al onso de Valdés, au o del „Laza illo de To mes“, El Cie o 52, 2003, č.626, s.20–21, dos upné z: h ps://www-js o -o g.ezp oxy.is.cuni.cz/s able/40831214?sid= p imo&seq=1 [náhled 10.5.2022]. 24 J.M.HEADLEY, The Empe o , s.94. 25 R.ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a, s.45–58. 26 Hugh THOMAS, El Impe io español de Ca los V, Ba celona 2018, s.40. 27 Ramón MENÉNDEZ PIDAL, Idea impe ial de Ca los V.La condesa aido a, el omanz del In- an Ga cía, Ade onsus Impe a o Tole anus, Mad id 1940, s.9–35. 28 K.J.ODYNIEC, Diplomacy, s.161. 29 R.MENÉNDEZ PIDAL, Idea, s.18. 30 Tam éž, s.27–28. OPEN ACCESS JIří SUCHaRDa 77 spisu Mona chia zpe a Dan a Alighie iho)31 nabádal císaře kdosažení s ě o lády p o- s řednic ím ojenských ýbojů,32 skupina španělských au o ů če ně Al onsa de Val- dése naopak dle Menéndeze Pidala p e e o ala přís up, k e ý bychom pomocí dnešní e minologie mohli označi jakož o akz anou „měkkou sílu“. Ta spočí ala p imá ně p ojekci ladařských c nos í ze s any císaře azdů azňo ání křesťanské jedno y, a šak bez p osazo ání přímého mocenského ná oku na ládu nad územím os a ních křesťanských ládců. Jaká šak e sku ečnos i byla Valdéso a poli ická ilozo ie? Nejs a ším přímým docho aným dokladem Valdéso a pos oje kpods a ě císařské moci je jím yho o ená elace pojedná ající obi ě ui alské Pa ie,33 ke k e é došlo 24.úno a oku 1525. Skončila nejen d i ým í ězs ím císařských ojsk, a šak aké zaje ím ancouzského k ále F an iška I. (1515–1547), jenž byl následně mís ok álem Neapole Ka lem de Lannoyem jakož o zaja ec přep a en do Mad idu, kde se al až do uza ření mí o é smlou y  oce 1526. P o pochopení Valdéso a myšlení je klíčo ý přede ším zá ě samo ného dokumen u, e k e ém kons a uje: „Celé křesťans o by se mělo z oho o í ězs í ado a , jelikož se zdá bý nepo- chybným, že se Bohu Našemu Pánu zach ělo ukonči zla, jež po dlouhou dobu - pěl, as ejně ak nechce do oli , aby byl jeho y olený lid ý án u kem, nepří elem naší křesťanské í y.“34 Valdés následně a uje před osmanskými álečnými příp a ami apopisuje osman- ský úmysl podniknou in azi do samo né I álie. Zá o eň šak in e p e uje císařské í ězs í uPa ie jakož o součás božího plánu na zách anu asjednocení křesťans a: „Aby omu o bylo zab áněno, ak se zdá, že Bůh záz ačně přisoudil o o í ězs í Císaři, ak, aby mohl nejen ch áni křesťans o a zdo o a moci u ka, pokud by se en o opo ážil ho napadnou , a šak ak éž aby byly ukončeny y o b a o a- žedné álky, jak je po řeba je nazý a , p o ože se odeh á ají mezi křesťany, aaby Císař y azil yhleda u ky amau y jejich las ních zemích aaby osla il naši s a ou ka olickou í u ak, jak o dělali jeho předci, zmocnil se lády nad Kons an- inopolí as a ým domem je uzalémským, k e é [ u ek] k ůli našim hříchům d ží pod učí. Aby, jak bylo mnohými předpo ězeno, pod ládou oho o nejkřesťan- š ějšího ladaře za ládla na celém s ě ě naše s a á ka olická í a asplnila se slo a našeho spasi ele: Fie unum o ile e unus pas o .“35 31 P o anglický překlad oho o díla iz P ue SHAW (ed.), Mona chy, Camb idge 2008. 32 R.MENÉNDEZ PIDAL, Idea, s.20. 33 Vo iginále „Relación de la ba alla de Pa ía“. A.DE VALDÉS, Ob a, s.37–46. 34 Tam éž, s.46. „Toda la c is iandad se de e des a i o ia goza . Po que sin duda pa esce que Dios Nues o Seño , quie e pone in en los males que mucho iempo ha padesce. Yno pe mi i que su escogido pueblo sea del u co enemigo de nues a e c is iana cas igado.“ Všechny překlady použi é  om o ex u, a o jak ze španělského, ak la inského jazyka, jsou dílem au o a. Kapi alizace použi á překladech odpo ídá kapi alizaci o iginálu. 35 Taméž, s.46. „Ypa a ob ia aes o, pa esce que Dios milag osamen e adado es a i o ia al Empe ado , pa a que pueda no solamen e de ende la c is iandad y esis i ala po encia 78 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2022 Valdés na om o mís ě explici ně sh nuje základy ideologie císařského uni e zalis mu, k e é šak na zdo y zení Menéndeze Pidala ycházejí zmyšlenek Me cu ina di Ga ina y, jehož li na konečnou podobu dokumen u Valdés sám přiznal36 ak e ý s ou izi nas olení uni e zální mona chie pop é explici ně o mulo al  ámci s ého pam le u O a io Suplica o ia37 sepsaného  oce 1516, edy k á ce před Ga ina o ým nás upem do služeb budoucího císaře Ka la V.38 S é uni e zalis ické ideje následně oz íjel o něž p os řednic ím řady memo and ad eso aných přímo císaři.39 Jedno znej ýznamnějších memo and bylo yho o eno Ba celoně 12.če ence 1519. Ga i- na a se něm pokoušel u di císaře přes ědčení ojeho las ní předu čenos i ke sjednocení celého s ě a pod jedinou ládou, přičemž zdů azňuje nejen božské pos ě- cení celého p ojek u, a šak zá o eň ipas o ální unkci, k e ou by měl císař jakož o ládce s ě a ykoná a .40 Přes ědčení o y olenos i Ka la V. k omu o úkolu je o mu- lo áno již e spise O a io Supplica o ia, němž Ga ina a píše, že s ejně jako bylo úko- lem Jana Kř i ele přip a i lids o na příchod Ježíše K is a, bylo iúkolem Ka lo ých předků přip a i ces u p o jeho ium ální ládu ak„zajiš ění no é spásy křesťanů asjednocení K is o ých o cí ak, aby bylo jedno s ádo ajeden pas ýř“.41 S ejně jako případě Ga ina y předs a uje e Valdéso ě myšlení kons an ní p - ek aké dů az na naléha os sjednocení křesťanů zájmu společné ob any. Ta o sku ečnos je pa ná mimo jiné z oho, že ačkoli bylo uPa ie dosaženo í ězs í nad ojsky ancouzského k ále ajeho i alských spojenců, Valdés spa řuje jeho p imá ní ýznam kon ex u křesťanského boje p o i Osmanské říši. S ejně jako Ga ina a chápe Valdés císaře přede ším jakož o pano níka y oleného kzas á ání úlohy nej yššího s ě ského zás upce azá o eň och ánce celého křesťans a. Sku ečným nepří elem císaře Ka la V., přinejmenším  eo e ické o ině, ak není ancouzský del u co, si ossa e acome e la, mas assosegadas es as gue as ce iles, que así se deben lla- ma , pues son en e c is ianos, y abusca los u cos ymo os en sus ie as, yensalçan- do nues a sanc a e ca hólica, como sus passados hizie on, cob a el impe io de Cons an- inopla, yla casa sanc a de Je usalem que po nues os pecados iene occupada. Pa a que, como de muchos es á p o e izado, debaxo d’es e c is ianissimo p íncipe, odo el mundo eciba nues a sanc a e ca hólica, yse cumplan las palab as de nues o edemp o : Fie unum o ile e unus pas o .“ 36 Tam éž, s.37. 37 Plný i ul oho o díla zní O a io Supplica o ia somnium in e se ens de no issima o bis mo a- chia, ac u u o Ch is iano um iumpho, la e enuncians, quibus mediis ad id pe eni i posi . P o íce in o mací ohledně kon ex u jeho zniku iz R.ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a. 38 G.PARKER, Empe o , s.60. 39 Mnohá zGa ina o ých memo and jsou kdispozici německém překladu  ámci edice: Al ed KOHLER (ed.), Quellen zu Geschich e Ka ls V, Da ms ad 1990. 40 Tam éž, s.59. „Si e! Da Go , de Schöp e , Euch die Gnade e wiesen ha , Eu e Wü de übe alle ch is lichen Könige und Fü s en zu e höhen, indem E Euch zum g öß en Kaise und König sei de Teilung des Reiches Ka ls des G oßen, Eu es Vo gänge s, mach e und Euch au den Weg de ech mäßigen Wel he scha (mona chie) e wies, um den ganzem E d- k eis un e einem Hi en zu e einigen […].“ 41 R.ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a, s.143. „[…] ad hanc no am Ch is iano um salu em, ad educendas o es Ch is i, u ia unum o ile, e unus pas o […].“ OPEN ACCESS JIří SUCHaRDa 79 k ál ani os a ní křesťanš í ládci, anení jim ani papež, nýb ž pouze i, k eří s ojí mimo křesťanské společens í ak eří ho zá o eň ak i ně oh ožují. Tu o myšlenku Al onso de Valdés oněkolik le později oz edl o něž p os řednic ím s ého Dialogu oMe ku o i aCha óno i, kde ýslo ně připus il možnos edení álky p o i nepřá- elům křesťans a, a šak pouze případě, selžou-li šechny os a ní pokusy ojejich ob ácení mí o ou ces ou či zájmu och any křesťanů.42 K omě ob any p o i silám Osmanské říše Valdés p acuje is izí doby í Kons an inopole aJe uzaléma. Idea zno- uzískání ěch o ýznamných mís křesťanské his o ie se e španělském p os ředí aného no o ěku ěšila značné oblibě. Vpodobném duchu budoucího císaře oslo il například již zmíněný ka dinál Cisne os, k e ý dopise z oku 1516 ad eso aném Ka lu V. yjádřil naději, že o bude p á ě on, pod jehož edením bude dosaženo - alého mí u mezi křesťany, zno udoby í Kons an inopole aJe uzaléma azničení „kacířů ane ěřících“.43 Za pozo nos jis ě s ojí sku ečnos , že Valdés s ou elaci zakončil odkazem na Písmo s a é, a o konk é ně na pasáž zJano a e angelia (10:16). Včeském ekumenic- kém překladu Bible a o pasáž zní následo ně: „Mám ijiné o ce, k e é nejsou z oho o o čince. I y musím při és . Uslyší můj hlas abude jedno s ádo, jeden pas ýř.“44 Ten o biblický odkaz, ysky ující se již Ga ina o ě O a io Supplica o ia z oku 1516,45 zře- elně dokládá Ga ina ů li na dílo Al onsa de Valdése. Spřihlédnu ím k omu, že jak dílo Al onsa de Valdése, ak idílo nej yššího kanc- léře Me cu ina di Ga ina y je by os ně založené na přes ědčení onu nos i nas olení uni e zální mona chie založené na křesťanských základech, musíme ezi Ramóna Menéndeze Pidala, předpokládající exis enci dicho omie mezi koncepcemi obou ěch o au o ů, odmí nou . S eo ií Menéndeze Pidala se e s ých zá ě ech nesho- duje ani John M.Headley, k e ý e s é s udii ěno ané osobě Me cu ina di Ga ina y ýslo ně podo ýká, že Ga ina o a předs a a uni e zální mona chie nik e ak neim- plikuje us ano ení cen álně řízeného impé ia.46 S ejným způsobem se šak zá o eň nemůžeme z o ožni ani sopačným zením Manuela Ri e a Rod ígueze, k e ý e s ém článku ěno aném z ahu mezi Valdésem aGa ina ou yjádřil přes ědčení o akřka nap os é podřízenos i Al onsa de Valdése nej yššímu kancléři, přičemž zá- o eň popřel, že by Valdéso o myšlení bylo možné po ažo a za o iginální.47 To o s é 42 A.DE VALDÉS, Ob a, s.487. 43 P udencio DE SANDOVAL, His o ia de la ida yhechos de Ca los V, Mad id 1956, Lib o se- gundo, XIX. „En e las o as cosas, muy pode oso seño , pa a adonde p incipalmen e se debe c ee que Nues o Seño os gua dó ehizo an g an p íncipe, que pa a conse ación de su Iglesia ypaz uni e sal de la c is iandad ypa a pe pe ua des uición de los he ejes ein ieles.“ 44 Vmode ní la inské e zi (No a Vulga a): „E alias o es habeo, quae non sun ex hoc o ili, e illas opo e me adduce e, e ocem meam audien e ien unus g ex, unus pas o .“ 45 R.ARD BOONE, Me cu ino di Ga ina a, s.27. 46 J.M.HEADLEY, The Empe o , s.12. 47 Manuel RIVERO RODRÍGUEZ, Al onso de Valdés yel G an Cancille Me cu ino A bo io di Ga ina a. El e asmismo en la Cancille ía impe ial (1527–1530), e-Spania, 2012, č.13, dos up- né z: h ps://jou nals.openedi ion.o g/e-spania/21322 [náhled 10.5.2022]. „[…] hemos de señala que el pensamien o de Valdés, exp esado en su Diálogo de las cosas sucedidas en 80 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2022 zení šak Rod íguez nezakládá na žádných přes ědči ých důkazech, nýb ž jako jediný důkaz Valdéso y podřízenos i Ga ina o i u ádí po é domněle zob azující Al onsa de Valdése, d žícího e s é uce minia u u nej yššího kancléře Ga ina y.48 Tu o sku ečnos je šak zhledem ke komplexnos i z ahu obou mužů nu né po a- žo a za nedos a ečnou opo u k y ozo ání ka ego ických zá ě ů onap os é podří- zenos i Al onsa de Valdése ůči s ému pa ono i. „PROPAGANDISTICKÁ VÁLKA“ SPAPEŽSKOU KURIÍ KLEMENTA VII. Rok 1526, edy období, e k e ém se Al onso de Valdés s á á osobním sek e ářem Ka la V., je ýznačný mimo jiné ím, že něm dochází kobno ení nepřá els í ne- jen sF ancií F an iška I., a šak ak éž spapežs ím, jehož čele  é o době s ál Kle- men VII. (1523–1534). Ten o kon lik nezůs al omezen pouze na ojenské akce, a šak souběžně p obíhal i  o ině p opagandis ické. Mezi nej ýznamnější počiny císař- ského d o a  é o oblas i pa ří publikace la insky psaného polemického spisu P o di o Ca olo,49 na jehož příp a ě se ak i ně podílel iAl onso de Valdés. Jak pozname- ná á John M.Headley, konečný ex P o di o Ca olo předs a uje ýsledek kolek i ní p áce mužů sd užených  ámci císařského kancléřs í. Významný li na jeho ko- nečnou podobu měl při ozeně nej yšší kancléř Ga ina a.50 Jak sám Ga ina a sdělil dopise ad eso aném E asmo i zříjna 1526, dělilo se dle jeho názo u soudobé křes- ťans o na ři čás i: na p o es an y, na papežo y následo níky adále na y, k eří dle Ga ina y dbají „oboží slá u ablaho společens í“,51 čímž jsou myšleni p ní řadě s oupenci Ka laV.To o ozdělení bylo e lek o áno i p ak ické poli ice samo ného císařského d o a, k e ý se na jednu s anu s a ěl odmí a ě kp o es an ským silám edeným Ma inem Lu he em, souběžně s ím se šak nebál ani dé kon on ace sp o ancouzským papežem Klemen em VII. Mezi ús řední p ky akz ané císařské p opagandis ické kampaně52 pa řil poža- da ek na s olání šeobecného křesťanského koncilu. Samo ná idea koncilia ismu pochopi elně nepředs a o ala žádný no ý koncep , jelikož ins i uce koncilu byla cí k í hojně yuží ána již od dob pozdní an iky, ať již p o po řeby de inice základní Roma, no e a p opiamen e suyo sino complemen a io del de su pa ono. No disponía de la libe ad indi idual que la c í ica suele a ibui ali e a os ya is as, pues po su o icio e a ejecu o de la men e de o o.“ 48 Ten o ob az, jehož au o em je nizozemský malíř Jan Co nelisz Ve meyen, je současné době ys a en Na ional Galle y Londýně, iz K.J.ODYNIEC, Diplomacy, s.155. 49 Al onso DE VALDÉS, P o di o Ca olo eius nominis quin o Romano um Impe a o e In ic issimo, Mohuč, Johannes Schö e , 1527. 50 J.M.HEADLEY, The Empe o , s.94. 51 Cha les G.NAUERT— Alexande DALZELL (edd.), The Co espondence o E asmus XII. Le - e s 1658–1801 (1526–1527), To on o 2003, s.375. 52 Te mín „p opagandis ická kampaň“ či „p opagandis ická álka“ jakož o označení kon lik- u mezi císařským d o em apapežskou ku ií yuží á e s é p áci J.M.HEADLEY, The Em- pe o , s.86. OPEN ACCESS JIří SUCHaRDa 87 z ukou Klemen a VII. se císařský d ů odeb al na ces u do ba o ského Augsbu gu, kde lé ě oku 1530 došlo kuspořádání říšského sněmu, jehož hla ním éma em se s al sílící náboženský ozkol mezi ka olíky ap o es an y. Vp ůběhu é o ces y, kon- k é ně dne 5.če na 1530 Innsb ucku, umí á Me cu ino di Ga ina a, čímž došlo ksymbolickému za šení jedné zkapi ol dějin lády Ka la V., neboť císař se následně ozhodl přis oupi kadminis a i ní eo ganizaci, jejíž součás í bylo iz ušení úřadu nej yššího kancléře. Al onso de Valdés se posléze  ámci říšského sněmu ak i ně účas nil yjedná ání se zás upci německých p o es an ů. To o jednání předs a o- alo jeden zposledních pokusů zahladi oz žku mezi ka olíky ap o es an y mí- o ou ces ou. Sám Valdés, jehož ole e yjedná ání (p a děpodobně i důsledku Ga ina o y sm i) ozhodně nebyla zanedba elná,84 se během říšského sněmu opa- ko aně se kal s eologem ap o eso em uni e zi y e Wi enbe gu Filipem Melanch- honem, edy sjednou zús ředních pos a lu e ánského hnu í. S ou ocho u és jednání p á ě sMelanch honem odů odnil přes ědčením, že se jedná nejen onej- učenějšího, a šak ak éž o„nejméně špa ného“ zlu e ánů, jenž na íc oči idně s ále uzná á císařský majes á .85 Al onso de Valdés nepřes á al ěři možnos komp o- misní dohody, jejíž inální podobu by dle něj měl nicméně pos ě i až šeobecný kon- cil. Ačkoli dopise ad eso aném ka dinálu Acol imu z12.če ence yjádřil s ou skepsi ohledně ýsledku oko ání apředpo ěděl, že celý náboženský spo může e- lice b zy pře ůs ozb ojený s ře a„požá ě ší, než jaký jsme kdy iděli“, zá o eň yjádřil odhodlání y inou eške é možné úsilí p o jeho od ácení.86 Ve s ejném dopise Valdés nas ínil imožnos ús upků, jež by ka olická s ana mohla ůči p o- es an ům učini . Konk é ně se jednalo opo olení kněžím uza í a sňa ky, po o- lení přijímání pod obojí laiků azákaz souk omých mší. Ty o ús upky by měly bý y áženy p o es an ským obno ením ě nos i papeži aopě o ným začleněním do hie a chie ka olické cí k e.87 Na zdo y s ému skep icismu Valdés s ále nepřes á al ěři možnos dohody, jak je pa né zdalšího dopisu, en ok á da o aného k21.če - enci. Vněm opakuje po řebu přizna lu e ánům ( ýměnou za uznání au o i y ka o- lické cí k e) jis é ús upky azá o eň pos oupi zbý ající spo né body budoucímu še- obecnému koncilu, a šak pod podmínkou, že až do jeho ozhodnu í budou šechny s any zacho á a poslušnos ka olické cí k i. „Jsem přes ědčen, že o o by bylo dob- ým řešením, ačkoli ne ím, zda na něj budou ch í přis oupi .“88 Následný neúspěch 84 OValdéso ě pohledu na p ůběh říšského sněmu Augsbu gu ypo ídá přede ším sé ie dopisů, ad eso aných ka dinálu Accol imu. Viz am éž, s.208–228. 85 Tam éž, s.212. „Pa éceme que e en u po en iam Caesa is.“ 86 Tam éž, s.209–210. „[…] engo muy poca spe ança que es a cosa se aya de acaba bien, yquando mucho queda á solapada de mane a que buel as las espaldas, e emos mayo uego que an es, sy Dios no lo emedia, pe o ala e dad que amy e nondum eni ho a; po my pa e no dexa é de abaja quan o mis ue ças bas a en […].“ 87 Tam éž, s.209. „Las cosas e an u sace do ibus pe mi e en u nup iae; u lice e suis laycis communica e sub u aque specie, yque non essen apud eos missae pa icula es el p i a ae, sed amen communes p o populo. Con es o e an con en os edde e suum jus episcopis, obedi e sum- mo Pon i ici e se a e omnia s a u a omnesque ce imonias ab Ecclesia omana s a u as.“ 88 Tam éž, s.215. „Es e c eo se a buen medio, aunque no sé sy que án ellos eni en él.“ 88 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2022 jednání připiso al Valdés mimo jiné neús upnos i papežských eologů, k eří se sně- mo ního oko ání o něž účas nili.89 Přibližně e s ejném období, e k e ém se Valdés účas nil jednání na říšském sněmu, se oba jeho nedá no publiko ané dialogy s aly předmě em zájmu španěl- ské ink izice, k e á oba spisy shledala zá adnými. Dle posudku ěno aného Dialogu oMe ku o i aCha óno i ada o aného kbřeznu oku 1531, k e ý byl yho o en p o po řeby ink izice, shledal jeho au o Vélez,90 že „au o em [dialogu, pozn.JS] je osoba zdělaná oblas i humani ních ěd“, k e á se nicméně e s ém spisu dopouš í ší- ření „bezbožných apobuřujících“ názo ů, šíří chybné zá ě y a ysmí á se p ak ikám az ykům ka olické cí k e, mezi k e é pa ří například p odej odpus ků či yhlašo ání milos i ých le . Vélez o něž shledal ne hodnými Valdéso a yjádření, dle k e ých je přínosnější ydá a se na ces u p a é zbožnos i namís o yhledá ání „zk a ek“, aos ře odsoudil Valdéso o přes ědčení, že pouze elice malá čás křesťanů je schopná ží spořádaným ži o em souladu se zásadami křesťanského nábožens í. Jakož o zá adnou shledal neposlední řadě o něž Valdéso u k i iku samo né ink izice.91 Pozo nos i ink izice neušel ani d uhý zdialogů, přičemž ink iziční posudek na en o dokumen pochází zpe a Ped a Oli a a, jenž je sám po ažo án za E asmem o li - něného humanis u.92 Oli a e s ém posudku93 na jednu s anu zp ošťuje Valdése ob inění zlu e áns í, jež e španělském dobo ém kon ex u předs a o alo jedno znejzá ažnějších možných ob inění ůbec, i ak šak jeho dílo shledá á několika bodech zá adným adopo učuje zamezi jeho šíření. Jakož o p oblema ické spa řo al pře ážně Valdéso y ú oky ůči osobě papeže Klemen a VII. či názo y na uc í ání e- lik ií as a ých ob azů.94 Bezp os řední dopad ink izičního přezkumu kon o e zních spisů na Valdésů ži o byl nicméně ela i ně malý, p o ože jejich au o se daném období, nehledě na pře á ající císařo u přízeň, s ále nacházel spolu scísařským d o em e s řední E opě, a ím pádem imimo dosah španělské ink izice. Po skončení sněmu Augs- bu gu pobý al císařský d ů na území S a é říše římské a Nizozemí. Ús řední s a- os í Ka la V. se p o u o ch íli s ala ob ana akouských d ža , jež byly nyní přímo oh ožo ány ojskem osmanského sul ána Sulejmana I.Nádhe ného, k e é  oce 1532 oblehlo Vídeň. Ka el V. p o o čele s ého ojska y azil měs u na pomoc, osmanš í ú očníci nicméně obléhání pře ušili ješ ě před jeho příchodem aKa el V. edy mohl do Vídně s oupi bez boje. Konec ažení do Vídně šak znamenal ikonec ži o ní pou ě Al onsa de Valdése, k e ý zde 6.října, p a děpodobně důsledku nákazy mo em, přibližně e ěku č yřice i le umí á.95 89 Tam éž, s.210. 90 Tex Vélezo a posudku iz am éž, s.589–594. 91 Tam éž, s.589–591. „[…] ylo que yo de dicho lib o puedo ecoligi es que él es o denado de pe ssona bien dic o en las cosas de humanidad, más que en la Sag ada Esc i u a yque en lo que ce ca della habla se mues a ynde o o yaun escandaloso […].“ 92 M.BATAILLON, E asmo, s.66–67. 93 Tex Oli a o a posudku: iz A.DE VALDÉS, Ob a, s.595–597. 94 Tam éž, s.596. 95 Tam éž, s. XXI. OPEN ACCESS JIří SUCHaRDa 89 RÉSUMÉ: Despi e being a ela i ely li le-known his o ical igu e, i is possible o conside Al onso de Valdés o be an excellen example o aSpanish humanis . Al onso de Valdés s o e o ac i ely p omo e his ision o uni ed Ch is endom, which in his mind was supposed o be led by he empe o , who would ac as he sup eme empo al au ho i y, alongside wi h he Roman pon i , whose au ho i y was how- e e supposed o be con ined exclusi ely o he spi i ual sphe e. Al onso de Valdés also en isaged a h oughou e o m o he en i e Ch is ian commonweal h as well as he Chu ch i sel , while belie - ing ha his e o m was supposed o be ca ied ou h ough he con oca ion o he gene al council. The goals o his e o m included educing he Chu ch o i s p ima y unc ion, which was pas o al ac i i y, sp eading o Ch is ’s eachings as well as he educa ion o he popula ion. Al onso de Valdés was able o de elop his ideas mos ly hanks o his employmen a he impe- ial cou , whe e he enjoyed no only he a ou o he empe o himsel , bu also he p o ec ion o he g and chancello Me cu ino di Ga ina a. Th ough his li e a y wo k, Al onso de Valdés u he de eloped uni e salis ideas ou lined by Ga ina a and he pa icipa ed in he p opaga ion o he im- pe ial ule o Cha les V, bu he was also able o o mula e his own iew o he s a e o he Ch is ian commonweal h. Al onso de Valdés hus ac ed as ape son wi h s ong connec ion o he g and chan- cello , whose poli ical p og am he helped o execu e, bu a he same ime his own wo k, especially his polemical dialogues, can be ecognized as ha ing i s own in insic li e a y and in ellec ual alue. Towa ds he end o his li e, Al onso de Valdés ac i ely pa icipa ed in he nego ia ions a he im- pe ial die o Augsbu g, whe e he unsuccess ully s o e o media e acomp omise wi h he P o es- an ac ion and o a oid an open con lic . A he same ime, his li e a y wo k became he objec o in e es o he Spanish Inquisi ion, and al hough his w i ings we e ound o con ain ce ain sho - comings, he was acqui ed o he cha ge o Lu he anism. Jiří Sucha da je dok o andem S řediska ibe o-ame ických s udií na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y P aze, kde se zabý á koloniálním obdobím La inské Ame iky adějinami aně no o ě- kého Španělska. Specializuje se na období lády císaře Ka la V. adějiny španělského humanismu (j. sucha [email protected]).