ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1, S. 54–71
Plu iling ismus zhlediska školního zdělá ání:
Ko ázkám ýuko ého jazyka
na španělských základních školách*
Dana K a och ílo á (P aha)
PLURILINGUALISM FROM THE PERSPECTIVE OF SCHOOL EDUCATION:
PROBLEMS RELATED TO THE CHOICE OF EDUCATIONAL LANGUAGE
AT SPANISH PRIMARY SCHOOLS
The pape add esses p oblems ela ed o he choice o educa ional language in Spain. We b ie ly
p esen he cu en sociolinguis ic si ua ion in he Basque Coun y, Galicia and Ca alonia and he
possibili ies o educa ional language choice in hese au onomous communi ies. Based on da a p o-
ided by he ci y halls o Bilbao, Vigo and Ba celona, we analyse he language models ac ually a ail-
able a bo h s a e and (semi)p i a e p ima y schools in hese ci ies. We also ake in o accoun p ac-
ical elemen s such as he dis ance o aschool om he amily’s esidence. Ou esea ch e eals ha
each o he au onomous communi ies analysed add esses he choice o educa ional language in adi -
e en way and ha a heo e ical a ailabili y o di e en language models does no necessa ily mean
ha he chosen model will be accessible in as a e school close o he child’s home. The analysis aims
o p esen ques ions ela ed o he choice o educa ional language in aplu ilingual s a e as pa o
acomplex p oblem which is ela ed no only o linguis ic iden i y bu also o gene al opics o mul-
ilingual educa ion and i s sui abili y o all child en.
KEYWORDS
plu ilingualism; p ima y school; educa ional language; Basque; Galician; Ca alan
KLÍČOVÁ SLOVA
plu iling ismus; základní škola; jazyk ýuky; baskič ina; galicijš ina; ka alánš ina
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366591.2020.1.4
0. ÚVOD
Je šeobecně známo, že Španělsko je plu iling ním s á em, němž spolu koexis ují
č yři o iciální jazyky: španělš ina, ka alánš ina, baskič ina agalicijš ina.1 Společen-
ský s a us mino i ních jazyků, j.ka alánš iny, baskič iny agalicijš iny,2 je při om
* Ta o p áce znikla za podpo y p ojek u K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspěchu
E opy p opojeném s ě ě eg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734 inanco aného
zE opského ondu p o egionální oz oj. Podpořena byla o něž p ojek em Uni e zi y
Ka lo y P og es Q10, Jazyk p oměnách času, mís a, kul u y.
1 Voblas i Val d’A an má s a us úředního jazyka i a ian a okci ánš iny nazý aná a anés š ina.
2 P o odlišení španělš iny od os a ních úředních jazyků Španělského k álo s í budeme p o
OPEN ACCESS
DANA KRATOCHVÍLOVÁ 55
značně odlišný, s ejně ak je odlišná imí a pasi ního po ozumění ěm o jazykům ze
s any odilých mlu čích španělš iny. Kompliko aná jazyko á si uace e Španělském
k álo s í nabízí řadu námě ů p o socioling is icky o ien o ané analýzy aje sou-
časné době ši oce zkoumána. Ten o článek se zaměří p imá ně na p oblema iku ý-
uko ého jazyka na základních školách, k e é chápeme jako ins i uce zajišťující pře-
dá ání s anda dizo ané podoby jazyka no é gene aci. Vycházíme zpředpokladu, že
s up na základní školu je elkým zlomem ži o ě dí ě e icelé odiny, přičemž olba,
zda nebo do jaké mí y bude dí ě zdělá áno jazyce, k e ý je použí án i  odině (ať
už se jedná ojazyk mino i ní nebo majo i ní), případně do jaké mí y bude  om o
období yuži o příleži os i nauči dí ě sk ze školní docházku ime zním pos upem ja-
zyk no ý, je zásadním ozhodnu ím. Sohledem na ěk dě í nas upujících do základní
školy ana jejich odinné zázemí může bý pak a o olba o li něna iřadou dalších
ak o ů, jako je například zdálenos školy od mís a bydliš ě, pří omnos nebo ab-
sence náboženského elemen u e ýuce i inanční ná očnos z oleného ypu zdělání.
Cílem oho o článku je předs a i p oblema iku zdělá ání plu iling ním s á ě
ši ší pe spek i ě zohledňující ak o y popsané ýše apoukáza na komplexnos dané
p oblema iky. Článek je o ganizo án následujícím způsobem: oddíle 1 jsou elmi
s učně předs a eny ři španělské mino i ní jazyky apoč y jejich mlu čích; oddíle
2 popisujeme španělský zdělá ací sys ém ap oblema iku jazyka ýuky au onom-
ních společens ích, kde španělš ina koexis uje sdalším o iciálním jazykem; oddíl 3 je
ěno án řem případo ým s udiím (da a z období duben — září 2019), k e é analyzují
eálnou nabídku jazyků ýuky na španělských základních školách, jejich dos upnos
zhlediska zdálenos i od mís a bydliš ě i oho, zda jsou zcela zda ma, nebo je řeba
nich za docházku pla i ; oddíl 4 nabízí sh nu í apodně y p o budoucí zkoumání.
1. MINORITNÍ JAZYKY VE ŠPANĚLSKU
1.1 BASKIČTINA
Na území Španělska se sbaskič inou p imá ně se káme au onomním společens í
Baskicko a aké sousedním společens í Na a a. Naše zkoumání se zaměřuje na
p ní jmeno anou oblas , kde je baskič ina ý azně ozšířenější.
Podle údajů Baskického s a is ického ins i u u (Euskal Es a is ika E akundea—
EUSTAT) udá alo  .2011 36,4 % oby a el Baskicka s a ších pě i le ak i ní biling ní
kompe enci španělš ina— baskič ina (cca 748 000 oby a el), 19,3 % oby a el udá alo
biling ismus pasi ní (necelých 397 000 oby a el) (EUSTAT, 2015). Baskič ina jako
jediný zo iciálních jazyků Španělského k álo s í není jazykem ománským ani
indoe opským, z oho dů odu je mí a pasi ního po ozumění baskič ině ze s any
mlu čích španělš iny elmi malá až nulo á (s o .M a, 2017). P á ě nap os á nes o-
zumi elnos baskič iny p o mlu čí jiných jazyků Py enejského poloos o a i ak , že
zjednodušení uží a e mínů majo i ní jazyk (šp) amino i ní jazyk (ba, ga, ka), jakkoli jsme
si ědomi oho, že e mín mino i ní je zejména sou islos i ska alánš inou pomě ně p o-
blema ický.
OPEN ACCESS
56 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1
neexis ují monoling ní mlu čí oho o jazyka, znesnadňuje jednoznačnou klasi ikaci
jazyko é si uace Baskicku ze socioling is ického hlediska. Přes ože  eo e ické
o ině by bylo možno mlu i oins i ucionálním biling ismu, kdy mají španělš ina
ibaskič ina s ejný společenský s a us, p axi pře ažuje použí ání španělš iny. Podle
da EUSTATu uží alo baskič inu p áci nebo při jednání na úřadech  .2016 20–25 %
oby a el Baskicka, zhlediska ý oje od .1991 nicméně o o p ocen o s ále na ůs á
(EUSTAT, 2017). P o pod obnou analýzu se uží ání baskič iny každodenním ži o ě,
s o .Cenoz— Pe ales (2001).
1.2 GALICIJŠTINA
Podle údajů Galicijského s a is ického ins i u u (Ins i u o Galego de Es adís ica)
 .2013 udá alo cca 57 % oby a el Galicie s a ších pě i le elmi dob ou znalos gali-
cijš iny, necelých 30 % oby a el pak udá alo znalos dob ou (IGE, 2014a). Pouze nece-
lých 52 % oby a el šak u edlo, že běžném ži o ě použí á ždy nebo pře ážně gali-
cijš inu (IGE, 2014a). Celko ý poče oby a el Galicie, k eří galicijš inu o ládají elmi
dobře nebo dobře, byl pak podle IGE  .2013 přibližně 2 241 000 (IGE, 2014b).
Zhlediska společenské p es iže je z ah španělš ina— galicijš ina na území Galicie
možné označi jako diglosii, kde španělš ina plní úlohu jazyka A, za ímco galicijš ina,
byť je in enzi ně ins i ucionálně podpo o ána, je jazykem uží aným spíše  u álních
oblas ech (s o .k omu Picko á, 2014). Jak yplý á zp ůzkumu p o edeného M ou
(2017), galicijš ina je zmino i ních jazyků uží aných na území Py enejského polo-
os o a ím, k e ý je nejsnáze pasi ně s ozumi elný mlu čím španělš iny (zejména
písemné podobě je zájemná s ozumi elnos galicijš iny ašpanělš iny ámco ě s o -
na elná se s ozumi elnos í slo enš iny ačeš iny).
1.3 KATALÁNŠTINA
Ze šech mino i ních jazyků Španělského k álo s í se ka alánš ina ěší nej yšší
p es iži amá aké nej yšší poče ak i ních uži a elů. Vedle Ka alánska se sdialek y
ka alánš iny se káme aké e Valencijském společens í ana Baleá ách, naše zkou-
mání se šak opě sous ředí pouze na Ka alánsko, kde je en o jazyk nej ozšířenější.
Podle da Ka alánského s a is ického ins i u u (Ins i u d’Es adís ica de Ca alunya—
IDESCAT) ho ořilo  .2018 ka alánsky 81,2 % oby a el Ka alánska (cca 5 187 000 oby-
a el), po ozumění ka alánš ině u ádělo 94,4 % oby a el (přibližně 6 028 000 osob).
Ak i ní znalos ka alánš iny při om podle s a is ik zaznamená á se alý zes up
(  .2008 ji udá alo jen 78,3 % oby a el Ka alánska) (IDESCAT, 2019a).
Jakož o ománský jazyk je ka alánš ina na ozdíl od baskič iny p o mlu čí špa-
nělš iny ela i ně s ozumi elná (lépe písemném než mlu eném p oje u), nicméně
mí a pasi ního po ozumění je nižší než případě galicijš iny (s o .M a, 2017).
Vh ubých ysech bychom zájemnou blízkos španělš iny aka alánš iny mohli při-
o na kd ojici češ ina— polš ina.
Při analýze uží ání ka alánš iny e eřejném ži o ě je řeba b á ú ahu poli ický
ozmě asoučasné snahy oosamos a nění Ka alánska, jejichž ámci slouží ka alán-
š ina jako jeden zhla ních nás ojů p o ymezení ka alánské iden i y. Ka alánš ina
OPEN ACCESS
DANA KRATOCHVÍLOVÁ 57
podle ak uálních s a is ických údajů úředním s yku pře ládá, případně je její uží-
ání s o na elné se španělš inou. Ka alánš inu nebo pře ážně ka alánš inu uží alo
podle da IDESCATu  .2018 zejména úředním s yku slokální adminis a i ou
47,5 % Ka alánců, úředním s yku sGene ali a de Ca alunya o bylo 45,8 % oby a el
Ka alánska (španělš inu nebo pře ážně španělš inu použí á  ěch o případech 36,1,
espek i e 33,1 % oby a el Ka alánska) (IDESCAT, 2019b).
2. VÝUKOVÉ JAZYKY NA ŠPANĚLSKÝCH ŠKOLÁCH
2.1 VzDĚLÁVACÍ SYSTÉM VE ŠPANĚLSKU
Španělský zdělá ací sys ém je mnoha smě ech podobný sys ému českému. Jeho
p ním s upněm je z .educación in an il, k e á by odpo ídala českému předškolnímu
zdělá ání. Ten o s upeň je u čen p o dě i do šes i le ěku anení po inný. Po inné
zdělá ání je ozděleno do d ou s upňů: educación p ima ia (6–12 le , přibližně odpo-
ídá českému p nímu s upni) aeducación secunda ia obliga o ia (12–16 le , ámco ě
odpo ídá českému d uhému s upni, běžně se uží á zk a ky ESO). S upně následu-
jící po dokončení ESO jsou z .bachille a o nebo o mación p o esional, k e é přibližně
odpo ídají našemu s ředoškolskému zdělá ání na s ředních odbo ných školách,
gymnáziích aodbo ných učiliš ích anejsou po inné. Finálním s upněm zdělá ání
je zdělá ání uni e zi ní, k e é je opě obdobně jako České epublice ozděleno na
z .g ado (přibližně odpo ídající českému bakalářskému s udiu), más e (přibližně
odpo ídající českému na azujícímu magis e skému s udiu) adoc o ado (obdoba čes-
kého dok o ského s udia). Ve z láš ním ežimu ungují ješ ě školy umělecké, spo -
o ní ajazyko é.
V ámci educación p ima ia, k e á je p imá ním cílem našeho zkoumání, mají o-
diče zhlediska adminis a i y a inanco ání ins i uce na ýbě ze ří možnos í. Exis-
ují základní školy eřejné (cen os públicos), k e é jsou zcela zda ma, ale obdobně
jako České epublice mají při přije í přednos dě i zpříslušné spádo é oblas i. Na
opačném pólu jsou školy souk omé (cen os p i ados), kde je za docházku dí ě e nu né
pla i . Čas o se jedná oškoly al e na i ní nebo meziná odní, k e é nabízejí ýuku
anglič ině nebo jiných jazycích. Na půli ces y mezi školami eřejnými asouk o-
mými jsou školy označo ané jako cen os conce ados, k e é je možné označi za polo-
souk omé. Ty o jsou čás ečně inanco ány z eřejných peněz, čás ečně zpříspě ků
odičů. Také y o školy čas o nabízejí al e na i ní zdělá ání nebo čás ečnou ýuku
anglič ině, e ě šině případů se nicméně zá o eň jedná oškoly cí ke ní.
2.2 TYPY MULTILINGVISMU UŠPANĚLSKÝCH DĚTÍ
Zhlediska klasi ikace biling ních p os ředí, již předs a uje Deume (2011),3 se mů-
žeme ušpanělských dě í y ůs ajících au onomních společens ích se d ěma
o iciál ními jazyky se ka zejména s ěmi o ypy mul iling ismu:
3 Typologie na azuje na klasi ikaci, již ses a ila Romaine (1995).
OPEN ACCESS
58 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1
— Typ 1 (d a domácí jazyky), kdy každý z odičů mlu í na dí ě jiným jazykem, při-
čemž jeden z ěch o jazyků je jazykem dominan ním. S ím o ypem biling ismu
se můžeme se ka zejména případech, kdy jeden z odičů je mlu čím mino i -
ního jazyka, za ímco d uhý z odičů pochází zjiné oblas i Španělska, na dí ě ho-
oří španělsky amino i ní jazyk o ládá pouze jako L2 nebo pasi ně.
— Typ 2 (non-dominan ní domácí jazyk I), kdy odiče mlu í na dí ě jazykem mi-
no i ním, za ímco p os ředí mimo odinu je dí ě ys a o áno jazyku majo i -
nímu. S ím o ypem biling ismu se můžeme se ka např. galicijské odině,
k e á mlu í sdí ě em galicijsky, za ímco běžném ži o ě se dí ě běžně se ká á
se španělš inou.
— Typ 3 (non-dominan ní domácí jazyk II), kdy se dí ě  odině i blízkém okolí
se ká á pouze snon-dominan ním jazykem, za ímco jazyk majo i ní se naučí
až e škole. Pa ně méně čas á si uace, sníž by bylo možné se se ka např.  u-
álních oblas ech Galicie. Zopačné pe spek i y může nicméně podobná si uace
nas a Ka alánsku přis ěho alecké komuni ě, kde je dí ě kon ak u pouze
s odným jazykem odičů ase španělš inou, za ímco ka alánš inu si os ojí až e
škole.
— Typ 6 (language mixing acode-swi ching), kdy oba odiče ho oří d ěma jazyky
adí ě je odmalička oběma ěm o jazykům ys a o áno. To o je pa ně nejčas ější
yp biling ismu Baskicku.
Zhlediska školního zdělá ání se edy můžeme e Španělsku se ka s z .BFLA
child en, j.dě mi, k e é byly kon ak u se d ěma jazyky od na ození nebo p ních
le ech ži o a (BFLA = Bilingual Fi s Language Acquisi ion), isdě mi spadajícími do
skupiny ESLA, k e é přicházejí do s yku sd uhým jazykem později (ESLA = Ea ly
Second Language Acquisi ion) (s o .De Houwe , 1990, aSe a ice, 2018).
Je zřejmé, že koexis ence č yř o iciálních jazyků na území jednoho s á u přináší
zásadní ýz u p o o ganizaci eřejného ži o a, s á ní sp á y iškolní auni e zi ní
ýuky. Zhlediska ýuko ého jazyka na základních školách nabízí s o nání Baskicka,
Galicie aKa alánska ři zcela odlišné přís upy ko ázkám, jak biling ním p os ředí
zajis i ýbo né z ládnu í španělš iny jakož o majo i ního jazyka uží aného celém
Španělsku, a o ize s any dě í, k e é doma s odiči mlu í baskicky, galicijsky nebo
ka alánsky, jak zá o eň zajis i ži o aschopnos s anda dizo ané a ian y jazyka mi-
no i ního ado jaké mí y a na om, aby en o jazyk o ládaly idě i, k e é zdomá-
cího p os ředí znají pouze španělš inu (případně jiný jazyk uimig an ů ze zah aničí).
Ty o přís upy jsou p o každé au onomní společens í pod obně popsány oddílu
3. Vedle mí y pří omnos i španělš iny amino i ního jazyka se je í jako pods a ná
io ázka ýuky anglič iny, a o jak zpe spek i y její nespo né důleži os i dnešním
s ě ě, ak zhlediska oho, zda si odiče přejí, aby jejich dí ě bylo případně zdělá áno
hned e řech jazycích (španělš ina, mino i ní jazyk aanglič ina). Kmožným nega-
i ním dopadům ícejazyčného zdělá ání s o .např.S a ans— Ho mann (2015,
s.234–235).
OPEN ACCESS

DANA KRATOCHVÍLOVÁ 59
3. PŘÍPADOVÉ STUDIE
3.1 BASKICKO ABILBAO
3.1.1 zÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE
Baskicko je sedmým nejlidna ějším au onomním společens ím e Španělsku (po An-
dalusii, Ka alánsku, Mad idském au onomním společens í, Valencii, Galicii aKas i-
lii aLeónu). V oce 2018 jeho populace činila 2 170 000 oby a el (INE, 2019a). Vp ní
polo ině oku 2018 bylo o o au onomní společens í jedním zosmi, k e á zazname-
nala ná ůs poč u oby a el nejen díky příchozím ze zah aničí, ale idíky in e ní mig-
aci  ámci Španělska (INE, 2019b). Bilbao je nejlidna ějším měs em Baskicka,  oce
2018 činila jeho populace 345 821 oby a el (INE, 2019c).
3.1.2 JAzYK VÝUKY NA zÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH VBASKICKU
Vau onomním společens í Baskicko nabízejí školy eřejné i z .conce ados ři ja-
zyko é modely označo ané písmeny A, B, D.4 Školy yučující podle modelu Amají
jako ýuko ý jazyk španělš inu, baskič ina je yučo ána pouze  ámci samos a -
ného předmě u. Model B odpo ídá biling nímu ýuko ému sys ému, kdy je čás
předmě ů yučo ána e španělš ině ačás baskič ině. Model D je opakem modelu
A, j. šechny předmě y jsou yučo ány baskič ině, španělš ina je samos a ným
předmě em (p o pod obný popis s o .Hugue , 2007, aCenoz, 2009). Ve školním oce
2016/17 s udo alo na základních školách 4,4 % dě í modelu A, 22,3 % biling ním
modelu B a éměř ři č iny dě í (73,4 %) docházely do škol yučujících modelu D
(S.G. de Es adís ica y Es udios del Minis e io de Educación, Cul u a y Depo e, 2019).
3.1.3 zÁKLADNÍ ŠKOLY VBILBAU
Web adnice Bilbau (www.bilbao.eus) nabízí seznam škol seřazený podle jedno li-
ých dis ik ů měs a, ukaždé školy dis ik u je u edeno, k e ý jazyko ý model na-
bízí. In o mace na webu jsou e španělš ině, baskič ině, anglič ině, ancouzš ině, čín-
š ině, a abš ině a umunš ině. P o každý dis ik exis uje přehledný le ák e o má u
PDF, k e ý obsahuje ilegendu se s učným popisem oho, co jsou jazyko é modely A,
B aD.Le áky obsahují in o mace jak o eřejných základních školách ( j.público), ak
opolosouk omých zařízeních ( ypu conce ado), zcela souk omá zařízení jejich sou-
čás í nejsou. Radnice p oklamuje: „O ece la mejo acogida posible alas amilias e-
cién llegadas aBilbao y acili a su in eg ación y la de sus hijos e hijas en la Villa es el
p incipal obje i o de la úl ima inicia i a del Ayun amien o de Bilbao que, bajo el í ulo
‘La Educación en Bilbao, dis i o adis i o’, ha eunido in o mación concisa, cla a y
comp ensible sob e el sis ema educa i o en el País Vasco“5 (Bilbao Udala, 2019).
4 Písmeno C není součás í baskické abecedy.
5 „Přijmou co nejlépe odiny, k e é se nedá no přis ěho aly do Bilbaa, ausnadni in eg a-
ci jejich ijejich dě í našem měs ě je hla ním cílem no é incia i y Radnice Bilbaa, k e á
OPEN ACCESS
60 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1
3.1.4 VYHLEDÁVÁNÍ
Při yhledá ání základních škol  ámci Bilbaa jsme se zaměřili na dis ik 6 Abando,
k e ý se nachází cen u měs a. Za s řed našeho yhledá ání jsme z olili náměs í Fe-
de ica Moyúy. Seznam eřejných ipolosouk omých škol jsme če pali zwebu adnice
Bilbau. Vyhledá ali jsme pě eřejných škol apě škol ypu conce ado. Vdaném dis-
ik u se nicméně nacházely jen ři eřejné školy, yhledali jsme edy ješ ě d ě další
školy jiných dis ik ech, k e é byly geog a icky nejblíže od náměs í Fede ica Moyúy,
in o mace ojejich zdálenos i jsme če pali zwebu schola um.es. Té o domény jsme
yužili ip o hledání souk omých škol, k i é iem byla zdálenos do 30 kilome ů od
náměs í Fede ica Moyúy. Následně jsme yhledali o iciální webo é s ánky ak o na-
lezených škol azaměřili se na o, jaký jazyko ý model nabízejí, ale ina o, jaké má web
jazyko é mu ace azda je do ýuky ý azněji zapojo ána aké anglič ina. Zajímalo nás
aké, zda školy na s ých s ánkách ěnují ý aznější pozo nos p á ě jazyku ýuky
anabízejí například dokumen y popisující, jakých jazycích jsou yučo ány konk é ní
předmě y, či o, zda se pomě pří omnos i španělš iny abaskič iny (případně ianglič-
iny) nějak mění zá islos i na očníku. Výsledky yhledá ání zachycuje Tabulka 1.
Náze školy Jazyk webo ých s ánek Jazyko ý
model
Pod obnější
popis jazyků
e ýuce
Zdů aznění
ole
anglič iny6
ba šp jiný
Veřejné školy nabízející educación p ima ia ( yp público)
Indau xuko
eskola ✓čás ečně7x D x x
Juan Manuel
Sánchez
Ma cos
✓ ✓ x D x ✓
Ce an es ✓ ✓ xA, D ✓ ✓
Viuda de Epalza ✓čás ečně8x D x x
Maes a Isabel
Gallego ✓ ✓ x D x x
Polosouk omé školy nabízející educación p ima ia ( yp conce ado)
Nues a Seño a
de Begoña ✓ ✓ xB, D ✓x
Ikasbide ✓ ✓ x B ✓ ✓
Calasancio ✓ ✓ xA, B ✓ ✓
pod i ulem ‚Vzdělá ání Bilbau, dis ik za dis ik em‘ sh omáždila s učné, jasné as o-
zumi elné in o mace o zdělá acím sys ému Baskicku“. Překlad au o ky.
6 Zdů azněním ole anglič iny je míněna její ozšířená ýuka přímo směřující k ýuce ně-
k e ých předmě ů  om o jazyce e yšších řídách, případně speci ické ak i i y edené
anglič ině, k e é oří součás ýuky.
7 Web nemá jazyko ou mu aci, ale ě šina in o mací je přeložena do španělš iny.
8 Web nemá jazyko ou mu aci, ale ě šina in o mací je přeložena do španělš iny.
OPEN ACCESS
DANA KRATOCHVÍLOVÁ 61
Náze školy Jazyk webo ých s ánek Jazyko ý
model
Pod obnější
popis jazyků
e ýuce
Zdů aznění
ole
anglič iny6
ba šp jiný
Nues a Seño a
del Ca men čás ečně9✓x B ✓ ✓
Nues a Seño a
del Pila ✓ ✓ xB, D ✓ ✓
Souk omé školy nabízející educación p ima ia ( yp p i ado)
Lycée F ançais
de Bilbao x✓ Výuka podle ancouzského modelu,
žádná zmínka obaskič ině.
S . Geo ge
English School x✓an Biling ní španělsko-anglická škola,
dalším jazykem je ancouzš ina, žádná
zmínka obaskič ině.
TABULKA 1.Jazyko é modely na základních školách Bilbau blízkos i dis ik u 6 (Abando).
3.1.5 ANALÝzA
Jak yplý á zTabulky 1, eálné možnos i ýbě u jazyko ého modelu (be eme-li
ú ahu ela i ní blízkos základní školy mís u bydliš ě, případně p aco iš i jednoho
z odičů) jsou e sku ečnos i pomě ně omezené. Žádná zpě i eřejných škol, k e é
se nacházejí  ela i ní blízkos i cen a, nenabízí biling ní model ýuky (B) apouze
jedna znich nabízí ýuku modelu A.Biling ní model e zkoumané oblas i nabízejí
pouze školy ypu conce ado, přičemž e šech případech se jedná oškoly křesťanské,
jejichž zaměření může bý  ozpo u s yznáním odičů. Souk omé základní školy
 ela i ní blízkos i jsou pouze d ě, přičemž obou případech se jedná obiling ní
ins i uce yučující podle anglického nebo ancouzského ku ikula, baskič ina na je-
jich webech není zmiňo ána.
Omezená možnos olby modelu, kde je baskič ina pouze samos a ným předmě-
em, ale nikoli jazykem ýuky, yplý á ize s o nání p o edeného  ámci celého Bil-
baa, při němž jsme ycházeli zin o mací webu adnice, k e ý nabízí seznam celkem
62 škol posky ujících základní zdělání, přičemž něk e é znich nabízejí současně
d a jazyko é modely. Tabulka 2 sh nuje komple ní nabídku jazyko ých modelů uzá-
kladních škol Bilbau, školy nabízející ýbě mezi d ěma jazyko ými modely jsou
započí ány d ak á (p o každý model z lášť).
ZTabulky 2 yplý á, že eo e ická možnos olby mezi jedno li ým jazyko ými
modely je e sku ečnos i silně o li něna d ěma ak o y. P ním je elmi malá na-
bídka jazyko ého modelu A, kde je hla ním jazykem ýuky španělš ina. Ten o yp
ýuky nabízí celém Bilbau jen 6 základních škol (z oho 2 polosouk omé). D uhým
ak o em je pak ne y áženos nabídky jazyko ých modelů u eřejných apolosou-
k omých škol. Za ímco školy ypu público p imá ně nabízejí jazyko ý model D, uškol
ypu conce ado ( e šech analyzo aných případech se jednalo oškoly křesťanské)
pře ažuje biling ní model B.
9 Web nemá jazyko ou mu aci, ale čás in o mací je přeložena do baskič iny.
OPEN ACCESS
62 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1
Jazyko ý model Veřejné (público)Polosouk omé (conce ado) Celkem
A4 (10 %) 2 (6 %) 6 (8 %)
B5 (13 %) 22 (62 %) 27 (36 %)
D30 (77 %) 10 (29 %) 40 (54 %)
X10 01 (3 %) 1 (1 %)
Celkem 39 35 74
TABULKA 2.Jazyko é modely na základních školách Bilbau (školy nabízející d a modely započí ány
p o každý model z lášť).
3.2 GALICIE AVIGO
3.2.1 zÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE
Galicie je pá ým nejlidna ějším au onomním společens ím, jehož populace  .2018
činila 2 700 000 oby a el (INE, 2019a). Na ozdíl od Baskicka zaznamenalo o o au o-
nomní společens í p ní polo ině oku 2018 pokles poč u oby a el (pá ý nej yšší
zcelého Španělska po Ceu ě, Kas ílii aLeónu, As u ii aEx emaduře) (INE, 2019b).
Vigo je nejlidna ějším měs em Galicie a  oce 2018 jeho populace činila 293 642 oby-
a el (INE, 2019c).
3.2.2 JAzYK VÝUKY NA zÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH VGALICII
Podle DECRETO 79/2010, de 20 de mayo, pa a el plu ilingüismo en la enseñanza no uni e -
si a ia de Galicia11 je na základních školách au onomním společens í Galicie nabízen
jediný jazyko ý model zdělá ání, k e ý odpo ídá modelu biling nímu, kde je zajiš-
ťo ána maximální možná o no áha mezi poč em hodin yučo aných e španělš ině
a galicijš ině. P o základní školy je pe ně s ano eno, že galicijš ině bude yučo-
án předmě Conocimien o del medio na u al, social y cul u al,12 e španělš ině se yu-
čuje ma ema ika. Jazyk os a ních předmě ů si olí každá škola sama, o šem při zajiš-
ění s ejného p ocen a hodin ýdně galicijš ině ašpanělš ině (s o .Xun a de Galicia,
2010). Na ozdíl od Baskicka, kde se žákům nabízí pomě ně ši oká možnos zdělá ání
baskič ině, Galicii edy neexis uje žádná možnos ýuky p imá ně galicijš ině.
3.2.3 zÁKLADNÍ ŠKOLY VE VIGU
O iciální in o mace onabídce základních škol e Vigu je možné naléz na po álu
h p://escolas. igo.o g, k e ý je zřizo aný adnicí Viga. Ten o web je pouze galicij-
š ině anabízí pomě ně přehledné yhledá ání škol podle ěku žáků, p o k e é jsou
10 Model zcela bez pří omnos i baskič iny.
11 DEKRET 79/2010, z20. k ě na, p o plu iling ismus neuni e zi ní ýuce Galicii. Překlad
au o ky.
12 Doslo ný překlad by byl Znalos pří odního, sociálního akul u ního p os ředí. Jedná se oin-
e discipliná ní předmě , jemuž by se českém p os ředí nej íce blížila p ouka.
OPEN ACCESS
DANA KRATOCHVÍLOVÁ 69
Výše předs a ené analýzy nicméně naznačují, že se jedná oši oké společenské éma,
k e é se zdaleka ne ýká jen o ázky předá ání s anda dizo ané podoby mino i ních
jazyků no é gene aci. Vsou islos i s eálnou nabídkou jazyko ého zdělá ání na ana-
lyzo aných základních školách se obje ují o ázky ýkající se p imá ně ěch o oblas í:
— z ládnu í mino i ního jazyka ze s any dě í, k e é ho zdomácího p os ředí ne-
znají,
— z ládnu í španělš iny jakož o jazyka majo i ního zejména Ka alánsku,
— eo e ická nabídka jazyko ých modelů s. jejich eálná dos upnos zhlediska
mís a bydliš ě Baskicku,
— jiná nabídka jazyko ých modelů Baskicku e eřejných apolosouk omých cí -
ke ních školách,
— předá ání in o mací oškole odičům jiném než mino i ním jazyce,
— mí a zapojení anglič iny a znik duálního ime zního ýuko ého sys ému,
— psychický s es spojený snu nos í z láda školní ýuku e d ou nebo řech jazy-
cích ( případě biling ních a iling ních p og amů), případně jazyce, k e ý ne-
o ládají šechny dě i na s ejné ú o ni.
Vzhledem ke s ále se z yšující míře globalizace amig ace, k e é přinášejí no é ýz y
p o managemen jazyko ého zdělá ání, lze předpokláda , že důleži os jedno li ých
ak o ů se bude p ůběhu času měni , aje o ázkou, jak p užně na ni španělské školy
dokážou eago a . Výše předs a ené analýzy pouze poukazují na o, že ideální řešení,
k e é by zohledňo alo po řebu pe ek ní znalos i ná odního jazyka ( j.španělš iny),
ale aké podpo o alo uží ání jazyka mino i ního azajišťo alo znalos jeho s anda -
dizo ané podoby, je možné naléz jen elmi ob ížně. Reálná nabídka základních škol
Baskicku pak ukazuje, že ina p ní pohled elmi p op aco aný sys ém základního
zdělá ání, k e ý dá á odičům ši oké možnos i olby sohledem na po řeby odiny
iindi iduální schopnos i dí ě e, může p axi na áže na řadu p oblémů spja ých
sp ak ickou dos upnos í z oleného jazyko ého modelu.
LITERATURA
A nau, J. (2005): El modelo ca alán de a ención
educa i a alos escola es inmig an es. Cul u a
y Educación, 17/3, s.265–282.
Besalú, X. (2006): El plan pa a la lengua
y cohesión social (Plan LIC), del gobie no
de Ca aluña. Re is a In e uni e si a ia de
Fo mación de P o eso ado, 20/2, s.45–68.
Bilbao Udala (2019): La Educación en Bibbao,
dis i o adis i o. [online] h ps://www.
bilbao.eus/cs/Sa elli e?cid=1279124959336&
language=es&pagename=Bilbaone %2
FPage%2FBIO_con enidoFinal, přís up
4.če na 2019.
Cenoz, J. (2009): Towa ds Mul iligual Educa ion:
Basque Educa ional Resea ch in In e na ional
Pe spec i e. Cle edon: Mul ilingual
Ma e s.
Cenoz, J.— Pe ales, J. (2001): The Basque-
speaking communi ies. In: M.T. Tu ell (ed.),
Mul ilingualism in Spain: Sociolinguis ic and
Psycholinguis ic Aspec s o Linguis ic Mino i y
G oups. Mul ilingual Ma e s: Cle edon—
Bu alo— To on o— Sydney, s.91–109.
De Houwe , A. (1990): The Acquisi ion o Two
Languages om Bi h: Acase s udy. Camb idge:
Camb idge Uni e si y P ess.
OPEN ACCESS

70 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1
Deume , A. (2011): Mul ilingualism. In:
R.Mes h ie (ed.), The Camb idge Handbook
o Sociolinguis ics. Camb idge: Camb idge
Uni e si y P ess, s.261–288.
EUSTAT (2015): Población de 5 y más años de
la C.A. de Euskadi po Te i o io His ó ico y
g upo de edad según compe encia lingüís ica.
1981–2011. [online] h p://www.eus a .eus/
elemen os/ele0009500/Poblacion_de_5_y_
mas_anos_de_la_CA_de_Euskadi_po _
Te i o io_His o ico_y_g upo_de_edad_se-
gun_compe encia_linguis ica/ bl0009563_c.
h ml, přís up 16.září 2019.
EUSTAT (2017): Uso del euske a an o omás que del
cas ellano en e la población de la C.A. de Euskadi
(>= 16 años) po el ámbi o de uso (%): 1991–2016.
[online] h p://www.eus a .eus/elemen os/
ele0009500/Uso_del_euske a_ an o_o_mas_
que_del_cas ellano_en e_la_poblacion_de_
la_CA_de_Euskadi__16_anos_po _el_ambi o_
de_uso_/ bl0009570_c.h ml, přís up 16.září
2019.
Gene ali a de Ba celona (2004): Pla pe ala
Llengua ila Cohesió Social. [online] h p://www.
x ec.ca /se eis/eap/e3900133/pd /cohesio.
pd , přís up 16.září 2019.
Gene ali a de Ca alunya (2009): LLEI 12/2009,
del 10 de juliol, d’educació. [online] h ps://dogc.
genca .ca /ca/pdogc_canals_in e ns/pdogc_
esul a s_ i xa/?ac ion= i xa&mode=single&-
documen Id=480169&language=ca_ES, pří-
s up 17.září 2019.
Gene ali a de Ca alunya (2015): La llengua
al’escola ca alana. Un model d’èxi . [online]
h p://ensenyamen .genca .ca /web/.con en /
home/depa amen /publicacions/monog a-
ies/llengua-ca alana-model-exi /llengua_ca-
alana_escola_model_exi .pd , přís up 5.září
2019.
Gene ali a de Ca alunya (2018): El model lingüís-
ic del sis ema educa iu de Ca alunya. [online]
h p://ensenyamen .genca .ca /web/.con en /
home/depa amen /publicacions/monog a-
ies/model-linguis ic/model-linguis ic-Ca a-
lunya-CAT.pd , přís up 17.září 2019.
Hugue , Á. (2004): La educación bilingüe en el
Es ado español: si uación ac ual y pe spec i-
as. Cul u a y Educación, 16/4, s. 399–418.
Hugue , Á. (2007): Mino i y languages and
cu iculum: The case o Spain. Language,
Cul u e and Cu iculum, 20/1, s. 70–86.
IDESCAT (2019a): Població segons coneixemen del
ca alà. [online] h ps://www.idesca .ca /pub/?
id=eulp&n=4987&lang=es, přís up 16.září
2019.
IDESCAT (2019b): Població segons usos lingüís ics
iàmbi s d’ús. [online] h ps://www.idesca .
ca /pub/?id=eulp&n=3576&lang=es, přís up
16.září 2019.
IGE (2014a): Enquisa de condicións de ida das a-
milias. Coñecemen o e uso do galego. [online]
h p://www.ige.eu/es a ico/es a .jsp? u a=
h ml/gl/ec /ECV_ResumoResul ados_galego.
h ml, přís up 16.září 2019.
IGE (2014b): Pe soas que saben ala en galego.
Da os po sexo e idade. [online] h p://www.ige.
eu/igebd /esq .jsp? u a= e Tabla.jsp?OP=1&
B=1&M=&COD=2939&R=4[2013];1[0:1];0[5]&
C=3[1];2[2]&F=&S=998:12&SCF=, přís up
16.září 2019.
INE (2019a): Popula ion o Spain in 2018,
by Gende and Au onomous Communi y.
S a is a— The S a is ics Po al. [online] www.
s a is a.com/s a is ics/448612/popula ion-o -
-spain-by-gende -and-au onomous-commu-
ni y/, přís up 4.dubna 2019.
INE (2019b): Ci as de población (CP) a1 de julio
de 2018. Es adís ica de mig aciones (EM): P ime
semes e de 2018. Da os p o isionales. [online]
h p://www.ine.es/p ensa/cp_j2018_p.pd ,
přís up 4.če na 2019.
INE (2019c): Población po sexo, municipios y edad
(año aaño): [online] h p://ine.es/jaxi/Da os.
h m?pa h=/ 20/e245/p05/a2018/l0/& ile=
00000006.px, přís up 4.dubna 2019.
Juan-Ga au, M.— Lys e , R. (2018): Becoming
bilingual h ough addi i e imme si e p o-
g ammes. In: A. de Houwe — L.O ega
(eds.), The Camb idge Handbook o Bilingualism.
Camb idge: Camb dige Uni e si y P ess,
s.213–232.
Lap es a Rey, C.— Hugue Canalís, Á.—
Janés Ca ull, J. (2010): Análisis discu si o
de las ac i udes lingüís icas de los escola es
de o igen inmig an e en Ca aluña. Re is a de
Educación, 353, s. 521–547.
OPEN ACCESS
DANA KRATOCHVÍLOVÁ 71
Ma í Colome , J. (2008): El Pla pe ala
Llengua ila Cohesió Social (Pla LIC) ila se a
conc eció als cen es educa ius. Guix: Elemen s
d’Acció Educa i a, 341, s. 9–13.
M a, J. (2017): Pasi ní biling ismus  ámci
Ibe ského poloos o a. Diplomo á p áce. P aha.
Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y.
Olle , J.— Vila, I. (2011): In e dependencia
en e conocimien o de ca alán y cas ellano
ye ec os de la lengua amilia en la
adquisición de las lenguas escola es. Cul u a
yEducación, 23/1, s. 3–22.
Palaudà ias, J.M.— Ga e a, J. (2008): La
acogida del alumnado de o igen inmig an e:
un análisis compa ado desde la si uación
en Ca aluña. Re is a Española de Educación
Compa ada, 14, s. 49–78.
Picko á, L. (2014): Vi ali a současné galicijš iny.
Dise ační p áce. P aha: Filozo ická akul a
Uni e zi y Ka lo y.
Romaine, S. (1995): Bilingualism. 2nd edi ion.
Ox o d: Blackwell.
Se a, Josep M. (2006): El plan de lengua
ycohesión social en Ca aluña: p ime os da os
de una in es igación. Cul u a y Educación 18/2,
s.159–172.
Se a ice, L. (2018). Becoming bilingual
in ea ly childhood. In: A. de Houwe —
L.O ega (eds.), The Camb idge Handbook
o Bilingualism. Camb idge: Camb idge
Uni e si y P ess, s.15–35.
S. G. de Es adís ica y Es udios del Minis e io
de Educación, Cul u a y Depo e. (2019): Las
ci as de la educación en España. Edición 2019.
[online] h ps://www.educaciony p.gob.es/
se icios-al-ciudadano-mecd/es adis icas/
educacion/indicado es-publicaciones-sin e-
sis/ci as-educacion-espana/2016-17.h ml,
přís up 4.če na 2019.
Siqués, C.— Pe e a, S.— Vila, I. (2012):
Va iables implicadas en la adquisición del
ca alán en las aulas de acogida de educación
p ima ia de Ca aluña. Un es udio empí ico.
Anales de Psicología, 28/2, s. 444–456.
S a ans, A.— Ho mann, C. (2015):
Mul ilingualism. Camb idge, Camb idge
Uni e si y P ess.
Tu ell, M.T. (2001): Mul ilingualism in Spain:
Sociolinguis ic and Psycholinguis ic Aspec s
o Linguis ic Mino i y G oups. Mul ilingual
Ma e s: Cle edon— Bu alo— To on o—
Sydney.
Vila, I.— Canal, I.— Mayans, P. e al.
(2009): Las aulas de acogida en la educación
p ima ia de Ca aluña el cu so 2005–2006:
sus e ec os sob e el conocimien o de ca alán
y la adap ación escola . In ancia y Ap endizaje,
32/3, s. 307–327.
Xun a de Galicia (2010): DECRETO 79/2010,
de 20 de mayo, pa a el plu ilingüismo en
la enseñanza no uni e si a ia de Galicia.
[online] h ps://www.xun a.gal/dog/
Publicados/2010/20100525/Anuncio17BE6_
es.h ml, přís up 13.září 2019.
Dana K a och ílo á | Ús a ománských s udií, Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y |
nám. Jana Palacha 2, 116 38 P aha 1
ORCID ID: 0000-0002-7050-7363
dana.k a och ilo a@ .cuni.cz
OPEN ACCESS