Plurilingvismus z hlediska školního vzdělávání: K otázkám výukového jazyka na španělských základních školách

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1, S. 54–71 Plu iling ismus zhlediska školního zdělá ání: Ko ázkám ýuko ého jazyka na španělských základních školách* Dana K a och ílo á (P aha) PLURILINGUALISM FROM THE PERSPECTIVE OF SCHOOL EDUCATION: PROBLEMS RELATED TO THE CHOICE OF EDUCATIONAL LANGUAGE AT SPANISH PRIMARY SCHOOLS The pape add esses p oblems ela ed o he choice o educa ional language in Spain. We b ie ly p esen he cu en sociolinguis ic si ua ion in he Basque Coun y, Galicia and Ca alonia and he possibili ies o educa ional language choice in hese au onomous communi ies. Based on da a p o- ided by he ci y halls o Bilbao, Vigo and Ba celona, we analyse he language models ac ually a ail- able a bo h s a e and (semi)p i a e p ima y schools in hese ci ies. We also ake in o accoun p ac- ical elemen s such as he dis ance o aschool om he amily’s esidence. Ou esea ch e eals ha each o he au onomous communi ies analysed add esses he choice o educa ional language in adi - e en way and ha a heo e ical a ailabili y o di e en language models does no necessa ily mean ha he chosen model will be accessible in as a e school close o he child’s home. The analysis aims o p esen ques ions ela ed o he choice o educa ional language in aplu ilingual s a e as pa o acomplex p oblem which is ela ed no only o linguis ic iden i y bu also o gene al opics o mul- ilingual educa ion and i s sui abili y o all child en. KEYWORDS plu ilingualism; p ima y school; educa ional language; Basque; Galician; Ca alan KLÍČOVÁ SLOVA plu iling ismus; základní škola; jazyk ýuky; baskič ina; galicijš ina; ka alánš ina DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366591.2020.1.4 0. ÚVOD Je šeobecně známo, že Španělsko je plu iling ním s á em, němž spolu koexis ují č yři o iciální jazyky: španělš ina, ka alánš ina, baskič ina agalicijš ina.1 Společen- ský s a us mino i ních jazyků, j.ka alánš iny, baskič iny agalicijš iny,2 je při om * Ta o p áce znikla za podpo y p ojek u K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspěchu E opy p opojeném s ě ě eg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734 inanco aného zE opského ondu p o egionální oz oj. Podpořena byla o něž p ojek em Uni e zi y Ka lo y P og es Q10, Jazyk p oměnách času, mís a, kul u y. 1 Voblas i Val d’A an má s a us úředního jazyka i a ian a okci ánš iny nazý aná a anés š ina. 2 P o odlišení španělš iny od os a ních úředních jazyků Španělského k álo s í budeme p o OPEN ACCESS DANA KRATOCHVÍLOVÁ 55 značně odlišný, s ejně ak je odlišná imí a pasi ního po ozumění ěm o jazykům ze s any odilých mlu čích španělš iny. Kompliko aná jazyko á si uace e Španělském k álo s í nabízí řadu námě ů p o socioling is icky o ien o ané analýzy aje sou- časné době ši oce zkoumána. Ten o článek se zaměří p imá ně na p oblema iku ý- uko ého jazyka na základních školách, k e é chápeme jako ins i uce zajišťující pře- dá ání s anda dizo ané podoby jazyka no é gene aci. Vycházíme zpředpokladu, že s up na základní školu je elkým zlomem ži o ě dí ě e icelé odiny, přičemž olba, zda nebo do jaké mí y bude dí ě zdělá áno jazyce, k e ý je použí án i  odině (ať už se jedná ojazyk mino i ní nebo majo i ní), případně do jaké mí y bude  om o období yuži o příleži os i nauči dí ě sk ze školní docházku ime zním pos upem ja- zyk no ý, je zásadním ozhodnu ím. Sohledem na ěk dě í nas upujících do základní školy ana jejich odinné zázemí může bý pak a o olba o li něna iřadou dalších ak o ů, jako je například zdálenos školy od mís a bydliš ě, pří omnos nebo ab- sence náboženského elemen u e ýuce i inanční ná očnos z oleného ypu zdělání. Cílem oho o článku je předs a i p oblema iku zdělá ání plu iling ním s á ě ši ší pe spek i ě zohledňující ak o y popsané ýše apoukáza na komplexnos dané p oblema iky. Článek je o ganizo án následujícím způsobem: oddíle 1 jsou elmi s učně předs a eny ři španělské mino i ní jazyky apoč y jejich mlu čích; oddíle 2 popisujeme španělský zdělá ací sys ém ap oblema iku jazyka ýuky au onom- ních společens ích, kde španělš ina koexis uje sdalším o iciálním jazykem; oddíl 3 je ěno án řem případo ým s udiím (da a z období duben — září 2019), k e é analyzují eálnou nabídku jazyků ýuky na španělských základních školách, jejich dos upnos zhlediska zdálenos i od mís a bydliš ě i oho, zda jsou zcela zda ma, nebo je řeba nich za docházku pla i ; oddíl 4 nabízí sh nu í apodně y p o budoucí zkoumání. 1. MINORITNÍ JAZYKY VE ŠPANĚLSKU 1.1 BASKIČTINA Na území Španělska se sbaskič inou p imá ně se káme au onomním společens í Baskicko a aké sousedním společens í Na a a. Naše zkoumání se zaměřuje na p ní jmeno anou oblas , kde je baskič ina ý azně ozšířenější. Podle údajů Baskického s a is ického ins i u u (Euskal Es a is ika E akundea— EUSTAT) udá alo  .2011 36,4 % oby a el Baskicka s a ších pě i le ak i ní biling ní kompe enci španělš ina— baskič ina (cca 748 000 oby a el), 19,3 % oby a el udá alo biling ismus pasi ní (necelých 397 000 oby a el) (EUSTAT, 2015). Baskič ina jako jediný zo iciálních jazyků Španělského k álo s í není jazykem ománským ani indoe opským, z oho dů odu je mí a pasi ního po ozumění baskič ině ze s any mlu čích španělš iny elmi malá až nulo á (s o .M a, 2017). P á ě nap os á nes o- zumi elnos baskič iny p o mlu čí jiných jazyků Py enejského poloos o a i ak , že zjednodušení uží a e mínů majo i ní jazyk (šp) amino i ní jazyk (ba, ga, ka), jakkoli jsme si ědomi oho, že e mín mino i ní je zejména sou islos i ska alánš inou pomě ně p o- blema ický. OPEN ACCESS 56 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1 neexis ují monoling ní mlu čí oho o jazyka, znesnadňuje jednoznačnou klasi ikaci jazyko é si uace Baskicku ze socioling is ického hlediska. Přes ože  eo e ické o ině by bylo možno mlu i oins i ucionálním biling ismu, kdy mají španělš ina ibaskič ina s ejný společenský s a us, p axi pře ažuje použí ání španělš iny. Podle da EUSTATu uží alo baskič inu p áci nebo při jednání na úřadech  .2016 20–25 % oby a el Baskicka, zhlediska ý oje od .1991 nicméně o o p ocen o s ále na ůs á (EUSTAT, 2017). P o pod obnou analýzu se uží ání baskič iny každodenním ži o ě, s o .Cenoz— Pe ales (2001). 1.2 GALICIJŠTINA Podle údajů Galicijského s a is ického ins i u u (Ins i u o Galego de Es adís ica)  .2013 udá alo cca 57 % oby a el Galicie s a ších pě i le elmi dob ou znalos gali- cijš iny, necelých 30 % oby a el pak udá alo znalos dob ou (IGE, 2014a). Pouze nece- lých 52 % oby a el šak u edlo, že běžném ži o ě použí á ždy nebo pře ážně gali- cijš inu (IGE, 2014a). Celko ý poče oby a el Galicie, k eří galicijš inu o ládají elmi dobře nebo dobře, byl pak podle IGE  .2013 přibližně 2 241 000 (IGE, 2014b). Zhlediska společenské p es iže je z ah španělš ina— galicijš ina na území Galicie možné označi jako diglosii, kde španělš ina plní úlohu jazyka A, za ímco galicijš ina, byť je in enzi ně ins i ucionálně podpo o ána, je jazykem uží aným spíše  u álních oblas ech (s o .k omu Picko á, 2014). Jak yplý á zp ůzkumu p o edeného M ou (2017), galicijš ina je zmino i ních jazyků uží aných na území Py enejského polo- os o a ím, k e ý je nejsnáze pasi ně s ozumi elný mlu čím španělš iny (zejména písemné podobě je zájemná s ozumi elnos galicijš iny ašpanělš iny ámco ě s o - na elná se s ozumi elnos í slo enš iny ačeš iny). 1.3 KATALÁNŠTINA Ze šech mino i ních jazyků Španělského k álo s í se ka alánš ina ěší nej yšší p es iži amá aké nej yšší poče ak i ních uži a elů. Vedle Ka alánska se sdialek y ka alánš iny se káme aké e Valencijském společens í ana Baleá ách, naše zkou- mání se šak opě sous ředí pouze na Ka alánsko, kde je en o jazyk nej ozšířenější. Podle da Ka alánského s a is ického ins i u u (Ins i u d’Es adís ica de Ca alunya— IDESCAT) ho ořilo  .2018 ka alánsky 81,2 % oby a el Ka alánska (cca 5 187 000 oby- a el), po ozumění ka alánš ině u ádělo 94,4 % oby a el (přibližně 6 028 000 osob). Ak i ní znalos ka alánš iny při om podle s a is ik zaznamená á se alý zes up (  .2008 ji udá alo jen 78,3 % oby a el Ka alánska) (IDESCAT, 2019a). Jakož o ománský jazyk je ka alánš ina na ozdíl od baskič iny p o mlu čí špa- nělš iny ela i ně s ozumi elná (lépe písemném než mlu eném p oje u), nicméně mí a pasi ního po ozumění je nižší než případě galicijš iny (s o .M a, 2017). Vh ubých ysech bychom zájemnou blízkos španělš iny aka alánš iny mohli při- o na kd ojici češ ina— polš ina. Při analýze uží ání ka alánš iny e eřejném ži o ě je řeba b á ú ahu poli ický ozmě asoučasné snahy oosamos a nění Ka alánska, jejichž ámci slouží ka alán- š ina jako jeden zhla ních nás ojů p o ymezení ka alánské iden i y. Ka alánš ina OPEN ACCESS DANA KRATOCHVÍLOVÁ 57 podle ak uálních s a is ických údajů úředním s yku pře ládá, případně je její uží- ání s o na elné se španělš inou. Ka alánš inu nebo pře ážně ka alánš inu uží alo podle da IDESCATu  .2018 zejména úředním s yku slokální adminis a i ou 47,5 % Ka alánců, úředním s yku sGene ali a de Ca alunya o bylo 45,8 % oby a el Ka alánska (španělš inu nebo pře ážně španělš inu použí á  ěch o případech 36,1, espek i e 33,1 % oby a el Ka alánska) (IDESCAT, 2019b). 2. VÝUKOVÉ JAZYKY NA ŠPANĚLSKÝCH ŠKOLÁCH 2.1 VzDĚLÁVACÍ SYSTÉM VE ŠPANĚLSKU Španělský zdělá ací sys ém je mnoha smě ech podobný sys ému českému. Jeho p ním s upněm je z .educación in an il, k e á by odpo ídala českému předškolnímu zdělá ání. Ten o s upeň je u čen p o dě i do šes i le ěku anení po inný. Po inné zdělá ání je ozděleno do d ou s upňů: educación p ima ia (6–12 le , přibližně odpo- ídá českému p nímu s upni) aeducación secunda ia obliga o ia (12–16 le , ámco ě odpo ídá českému d uhému s upni, běžně se uží á zk a ky ESO). S upně následu- jící po dokončení ESO jsou z .bachille a o nebo o mación p o esional, k e é přibližně odpo ídají našemu s ředoškolskému zdělá ání na s ředních odbo ných školách, gymnáziích aodbo ných učiliš ích anejsou po inné. Finálním s upněm zdělá ání je zdělá ání uni e zi ní, k e é je opě obdobně jako České epublice ozděleno na z .g ado (přibližně odpo ídající českému bakalářskému s udiu), más e (přibližně odpo ídající českému na azujícímu magis e skému s udiu) adoc o ado (obdoba čes- kého dok o ského s udia). Ve z láš ním ežimu ungují ješ ě školy umělecké, spo - o ní ajazyko é. V ámci educación p ima ia, k e á je p imá ním cílem našeho zkoumání, mají o- diče zhlediska adminis a i y a inanco ání ins i uce na ýbě ze ří možnos í. Exis- ují základní školy eřejné (cen os públicos), k e é jsou zcela zda ma, ale obdobně jako České epublice mají při přije í přednos dě i zpříslušné spádo é oblas i. Na opačném pólu jsou školy souk omé (cen os p i ados), kde je za docházku dí ě e nu né pla i . Čas o se jedná oškoly al e na i ní nebo meziná odní, k e é nabízejí ýuku anglič ině nebo jiných jazycích. Na půli ces y mezi školami eřejnými asouk o- mými jsou školy označo ané jako cen os conce ados, k e é je možné označi za polo- souk omé. Ty o jsou čás ečně inanco ány z eřejných peněz, čás ečně zpříspě ků odičů. Také y o školy čas o nabízejí al e na i ní zdělá ání nebo čás ečnou ýuku anglič ině, e ě šině případů se nicméně zá o eň jedná oškoly cí ke ní. 2.2 TYPY MULTILINGVISMU UŠPANĚLSKÝCH DĚTÍ Zhlediska klasi ikace biling ních p os ředí, již předs a uje Deume (2011),3 se mů- žeme ušpanělských dě í y ůs ajících au onomních společens ích se d ěma o iciál ními jazyky se ka zejména s ěmi o ypy mul iling ismu: 3 Typologie na azuje na klasi ikaci, již ses a ila Romaine (1995). OPEN ACCESS 58 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1 — Typ 1 (d a domácí jazyky), kdy každý z odičů mlu í na dí ě jiným jazykem, při- čemž jeden z ěch o jazyků je jazykem dominan ním. S ím o ypem biling ismu se můžeme se ka zejména případech, kdy jeden z odičů je mlu čím mino i - ního jazyka, za ímco d uhý z odičů pochází zjiné oblas i Španělska, na dí ě ho- oří španělsky amino i ní jazyk o ládá pouze jako L2 nebo pasi ně. — Typ 2 (non-dominan ní domácí jazyk I), kdy odiče mlu í na dí ě jazykem mi- no i ním, za ímco p os ředí mimo odinu je dí ě ys a o áno jazyku majo i - nímu. S ím o ypem biling ismu se můžeme se ka např. galicijské odině, k e á mlu í sdí ě em galicijsky, za ímco běžném ži o ě se dí ě běžně se ká á se španělš inou. — Typ 3 (non-dominan ní domácí jazyk II), kdy se dí ě  odině i blízkém okolí se ká á pouze snon-dominan ním jazykem, za ímco jazyk majo i ní se naučí až e škole. Pa ně méně čas á si uace, sníž by bylo možné se se ka např.  u- álních oblas ech Galicie. Zopačné pe spek i y může nicméně podobná si uace nas a Ka alánsku přis ěho alecké komuni ě, kde je dí ě kon ak u pouze s odným jazykem odičů ase španělš inou, za ímco ka alánš inu si os ojí až e škole. — Typ 6 (language mixing acode-swi ching), kdy oba odiče ho oří d ěma jazyky adí ě je odmalička oběma ěm o jazykům ys a o áno. To o je pa ně nejčas ější yp biling ismu Baskicku. Zhlediska školního zdělá ání se edy můžeme e Španělsku se ka s z .BFLA child en, j.dě mi, k e é byly kon ak u se d ěma jazyky od na ození nebo p ních le ech ži o a (BFLA = Bilingual Fi s Language Acquisi ion), isdě mi spadajícími do skupiny ESLA, k e é přicházejí do s yku sd uhým jazykem později (ESLA = Ea ly Second Language Acquisi ion) (s o .De Houwe , 1990, aSe a ice, 2018). Je zřejmé, že koexis ence č yř o iciálních jazyků na území jednoho s á u přináší zásadní ýz u p o o ganizaci eřejného ži o a, s á ní sp á y iškolní auni e zi ní ýuky. Zhlediska ýuko ého jazyka na základních školách nabízí s o nání Baskicka, Galicie aKa alánska ři zcela odlišné přís upy ko ázkám, jak biling ním p os ředí zajis i ýbo né z ládnu í španělš iny jakož o majo i ního jazyka uží aného celém Španělsku, a o ize s any dě í, k e é doma s odiči mlu í baskicky, galicijsky nebo ka alánsky, jak zá o eň zajis i ži o aschopnos s anda dizo ané a ian y jazyka mi- no i ního ado jaké mí y a na om, aby en o jazyk o ládaly idě i, k e é zdomá- cího p os ředí znají pouze španělš inu (případně jiný jazyk uimig an ů ze zah aničí). Ty o přís upy jsou p o každé au onomní společens í pod obně popsány oddílu 3. Vedle mí y pří omnos i španělš iny amino i ního jazyka se je í jako pods a ná io ázka ýuky anglič iny, a o jak zpe spek i y její nespo né důleži os i dnešním s ě ě, ak zhlediska oho, zda si odiče přejí, aby jejich dí ě bylo případně zdělá áno hned e řech jazycích (španělš ina, mino i ní jazyk aanglič ina). Kmožným nega- i ním dopadům ícejazyčného zdělá ání s o .např.S a ans— Ho mann (2015, s.234–235). OPEN ACCESS DANA KRATOCHVÍLOVÁ 59 3. PŘÍPADOVÉ STUDIE 3.1 BASKICKO ABILBAO 3.1.1 zÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE Baskicko je sedmým nejlidna ějším au onomním společens ím e Španělsku (po An- dalusii, Ka alánsku, Mad idském au onomním společens í, Valencii, Galicii aKas i- lii aLeónu). V oce 2018 jeho populace činila 2 170 000 oby a el (INE, 2019a). Vp ní polo ině oku 2018 bylo o o au onomní společens í jedním zosmi, k e á zazname- nala ná ůs poč u oby a el nejen díky příchozím ze zah aničí, ale idíky in e ní mig- aci  ámci Španělska (INE, 2019b). Bilbao je nejlidna ějším měs em Baskicka,  oce 2018 činila jeho populace 345 821 oby a el (INE, 2019c). 3.1.2 JAzYK VÝUKY NA zÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH VBASKICKU Vau onomním společens í Baskicko nabízejí školy eřejné i z .conce ados ři ja- zyko é modely označo ané písmeny A, B, D.4 Školy yučující podle modelu Amají jako ýuko ý jazyk španělš inu, baskič ina je yučo ána pouze  ámci samos a - ného předmě u. Model B odpo ídá biling nímu ýuko ému sys ému, kdy je čás předmě ů yučo ána e španělš ině ačás baskič ině. Model D je opakem modelu A, j. šechny předmě y jsou yučo ány baskič ině, španělš ina je samos a ným předmě em (p o pod obný popis s o .Hugue , 2007, aCenoz, 2009). Ve školním oce 2016/17 s udo alo na základních školách 4,4 % dě í modelu A, 22,3 % biling ním modelu B a éměř ři č iny dě í (73,4 %) docházely do škol yučujících modelu D (S.G. de Es adís ica y Es udios del Minis e io de Educación, Cul u a y Depo e, 2019). 3.1.3 zÁKLADNÍ ŠKOLY VBILBAU Web adnice Bilbau (www.bilbao.eus) nabízí seznam škol seřazený podle jedno li- ých dis ik ů měs a, ukaždé školy dis ik u je u edeno, k e ý jazyko ý model na- bízí. In o mace na webu jsou e španělš ině, baskič ině, anglič ině, ancouzš ině, čín- š ině, a abš ině a umunš ině. P o každý dis ik exis uje přehledný le ák e o má u PDF, k e ý obsahuje ilegendu se s učným popisem oho, co jsou jazyko é modely A, B aD.Le áky obsahují in o mace jak o eřejných základních školách ( j.público), ak opolosouk omých zařízeních ( ypu conce ado), zcela souk omá zařízení jejich sou- čás í nejsou. Radnice p oklamuje: „O ece la mejo acogida posible alas amilias e- cién llegadas aBilbao y acili a su in eg ación y la de sus hijos e hijas en la Villa es el p incipal obje i o de la úl ima inicia i a del Ayun amien o de Bilbao que, bajo el í ulo ‘La Educación en Bilbao, dis i o adis i o’, ha eunido in o mación concisa, cla a y comp ensible sob e el sis ema educa i o en el País Vasco“5 (Bilbao Udala, 2019). 4 Písmeno C není součás í baskické abecedy. 5 „Přijmou co nejlépe odiny, k e é se nedá no přis ěho aly do Bilbaa, ausnadni in eg a- ci jejich ijejich dě í našem měs ě je hla ním cílem no é incia i y Radnice Bilbaa, k e á OPEN ACCESS 60 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1 3.1.4 VYHLEDÁVÁNÍ Při yhledá ání základních škol  ámci Bilbaa jsme se zaměřili na dis ik 6 Abando, k e ý se nachází cen u měs a. Za s řed našeho yhledá ání jsme z olili náměs í Fe- de ica Moyúy. Seznam eřejných ipolosouk omých škol jsme če pali zwebu adnice Bilbau. Vyhledá ali jsme pě eřejných škol apě škol ypu conce ado. Vdaném dis- ik u se nicméně nacházely jen ři eřejné školy, yhledali jsme edy ješ ě d ě další školy jiných dis ik ech, k e é byly geog a icky nejblíže od náměs í Fede ica Moyúy, in o mace ojejich zdálenos i jsme če pali zwebu schola um.es. Té o domény jsme yužili ip o hledání souk omých škol, k i é iem byla zdálenos do 30 kilome ů od náměs í Fede ica Moyúy. Následně jsme yhledali o iciální webo é s ánky ak o na- lezených škol azaměřili se na o, jaký jazyko ý model nabízejí, ale ina o, jaké má web jazyko é mu ace azda je do ýuky ý azněji zapojo ána aké anglič ina. Zajímalo nás aké, zda školy na s ých s ánkách ěnují ý aznější pozo nos p á ě jazyku ýuky anabízejí například dokumen y popisující, jakých jazycích jsou yučo ány konk é ní předmě y, či o, zda se pomě pří omnos i španělš iny abaskič iny (případně ianglič- iny) nějak mění zá islos i na očníku. Výsledky yhledá ání zachycuje Tabulka 1. Náze školy Jazyk webo ých s ánek Jazyko ý model Pod obnější popis jazyků e ýuce Zdů aznění ole anglič iny6 ba šp jiný Veřejné školy nabízející educación p ima ia ( yp público) Indau xuko eskola ✓čás ečně7x D x x Juan Manuel Sánchez Ma cos ✓ ✓ x D x ✓ Ce an es ✓ ✓ xA, D ✓ ✓ Viuda de Epalza ✓čás ečně8x D x x Maes a Isabel Gallego ✓ ✓ x D x x Polosouk omé školy nabízející educación p ima ia ( yp conce ado) Nues a Seño a de Begoña ✓ ✓ xB, D ✓x Ikasbide ✓ ✓ x B ✓ ✓ Calasancio ✓ ✓ xA, B ✓ ✓ pod i ulem ‚Vzdělá ání Bilbau, dis ik za dis ik em‘ sh omáždila s učné, jasné as o- zumi elné in o mace o zdělá acím sys ému Baskicku“. Překlad au o ky. 6 Zdů azněním ole anglič iny je míněna její ozšířená ýuka přímo směřující k ýuce ně- k e ých předmě ů  om o jazyce e yšších řídách, případně speci ické ak i i y edené anglič ině, k e é oří součás ýuky. 7 Web nemá jazyko ou mu aci, ale ě šina in o mací je přeložena do španělš iny. 8 Web nemá jazyko ou mu aci, ale ě šina in o mací je přeložena do španělš iny. OPEN ACCESS DANA KRATOCHVÍLOVÁ 61 Náze školy Jazyk webo ých s ánek Jazyko ý model Pod obnější popis jazyků e ýuce Zdů aznění ole anglič iny6 ba šp jiný Nues a Seño a del Ca men čás ečně9✓x B ✓ ✓ Nues a Seño a del Pila ✓ ✓ xB, D ✓ ✓ Souk omé školy nabízející educación p ima ia ( yp p i ado) Lycée F ançais de Bilbao x✓ Výuka podle ancouzského modelu, žádná zmínka obaskič ině. S . Geo ge English School x✓an Biling ní španělsko-anglická škola, dalším jazykem je ancouzš ina, žádná zmínka obaskič ině. TABULKA 1.Jazyko é modely na základních školách Bilbau blízkos i dis ik u 6 (Abando). 3.1.5 ANALÝzA Jak yplý á zTabulky 1, eálné možnos i ýbě u jazyko ého modelu (be eme-li ú ahu ela i ní blízkos základní školy mís u bydliš ě, případně p aco iš i jednoho z odičů) jsou e sku ečnos i pomě ně omezené. Žádná zpě i eřejných škol, k e é se nacházejí  ela i ní blízkos i cen a, nenabízí biling ní model ýuky (B) apouze jedna znich nabízí ýuku modelu A.Biling ní model e zkoumané oblas i nabízejí pouze školy ypu conce ado, přičemž e šech případech se jedná oškoly křesťanské, jejichž zaměření může bý  ozpo u s yznáním odičů. Souk omé základní školy  ela i ní blízkos i jsou pouze d ě, přičemž obou případech se jedná obiling ní ins i uce yučující podle anglického nebo ancouzského ku ikula, baskič ina na je- jich webech není zmiňo ána. Omezená možnos olby modelu, kde je baskič ina pouze samos a ným předmě- em, ale nikoli jazykem ýuky, yplý á ize s o nání p o edeného  ámci celého Bil- baa, při němž jsme ycházeli zin o mací webu adnice, k e ý nabízí seznam celkem 62 škol posky ujících základní zdělání, přičemž něk e é znich nabízejí současně d a jazyko é modely. Tabulka 2 sh nuje komple ní nabídku jazyko ých modelů uzá- kladních škol Bilbau, školy nabízející ýbě mezi d ěma jazyko ými modely jsou započí ány d ak á (p o každý model z lášť). ZTabulky 2 yplý á, že eo e ická možnos olby mezi jedno li ým jazyko ými modely je e sku ečnos i silně o li něna d ěma ak o y. P ním je elmi malá na- bídka jazyko ého modelu A, kde je hla ním jazykem ýuky španělš ina. Ten o yp ýuky nabízí celém Bilbau jen 6 základních škol (z oho 2 polosouk omé). D uhým ak o em je pak ne y áženos nabídky jazyko ých modelů u eřejných apolosou- k omých škol. Za ímco školy ypu público p imá ně nabízejí jazyko ý model D, uškol ypu conce ado ( e šech analyzo aných případech se jednalo oškoly křesťanské) pře ažuje biling ní model B. 9 Web nemá jazyko ou mu aci, ale čás in o mací je přeložena do baskič iny. OPEN ACCESS 62 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1 Jazyko ý model Veřejné (público)Polosouk omé (conce ado) Celkem A4 (10 %) 2 (6 %) 6 (8 %) B5 (13 %) 22 (62 %) 27 (36 %) D30 (77 %) 10 (29 %) 40 (54 %) X10 01 (3 %) 1 (1 %) Celkem 39 35 74 TABULKA 2.Jazyko é modely na základních školách Bilbau (školy nabízející d a modely započí ány p o každý model z lášť). 3.2 GALICIE AVIGO 3.2.1 zÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE Galicie je pá ým nejlidna ějším au onomním společens ím, jehož populace  .2018 činila 2 700 000 oby a el (INE, 2019a). Na ozdíl od Baskicka zaznamenalo o o au o- nomní společens í p ní polo ině oku 2018 pokles poč u oby a el (pá ý nej yšší zcelého Španělska po Ceu ě, Kas ílii aLeónu, As u ii aEx emaduře) (INE, 2019b). Vigo je nejlidna ějším měs em Galicie a  oce 2018 jeho populace činila 293 642 oby- a el (INE, 2019c). 3.2.2 JAzYK VÝUKY NA zÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH VGALICII Podle DECRETO 79/2010, de 20 de mayo, pa a el plu ilingüismo en la enseñanza no uni e - si a ia de Galicia11 je na základních školách au onomním společens í Galicie nabízen jediný jazyko ý model zdělá ání, k e ý odpo ídá modelu biling nímu, kde je zajiš- ťo ána maximální možná o no áha mezi poč em hodin yučo aných e španělš ině a galicijš ině. P o základní školy je pe ně s ano eno, že galicijš ině bude yučo- án předmě Conocimien o del medio na u al, social y cul u al,12 e španělš ině se yu- čuje ma ema ika. Jazyk os a ních předmě ů si olí každá škola sama, o šem při zajiš- ění s ejného p ocen a hodin ýdně galicijš ině ašpanělš ině (s o .Xun a de Galicia, 2010). Na ozdíl od Baskicka, kde se žákům nabízí pomě ně ši oká možnos zdělá ání baskič ině, Galicii edy neexis uje žádná možnos ýuky p imá ně galicijš ině. 3.2.3 zÁKLADNÍ ŠKOLY VE VIGU O iciální in o mace onabídce základních škol e Vigu je možné naléz na po álu h p://escolas. igo.o g, k e ý je zřizo aný adnicí Viga. Ten o web je pouze galicij- š ině anabízí pomě ně přehledné yhledá ání škol podle ěku žáků, p o k e é jsou 10 Model zcela bez pří omnos i baskič iny. 11 DEKRET 79/2010, z20. k ě na, p o plu iling ismus neuni e zi ní ýuce Galicii. Překlad au o ky. 12 Doslo ný překlad by byl Znalos pří odního, sociálního akul u ního p os ředí. Jedná se oin- e discipliná ní předmě , jemuž by se českém p os ředí nej íce blížila p ouka. OPEN ACCESS DANA KRATOCHVÍLOVÁ 69 Výše předs a ené analýzy nicméně naznačují, že se jedná oši oké společenské éma, k e é se zdaleka ne ýká jen o ázky předá ání s anda dizo ané podoby mino i ních jazyků no é gene aci. Vsou islos i s eálnou nabídkou jazyko ého zdělá ání na ana- lyzo aných základních školách se obje ují o ázky ýkající se p imá ně ěch o oblas í: — z ládnu í mino i ního jazyka ze s any dě í, k e é ho zdomácího p os ředí ne- znají, — z ládnu í španělš iny jakož o jazyka majo i ního zejména Ka alánsku, — eo e ická nabídka jazyko ých modelů s. jejich eálná dos upnos zhlediska mís a bydliš ě Baskicku, — jiná nabídka jazyko ých modelů Baskicku e eřejných apolosouk omých cí - ke ních školách, — předá ání in o mací oškole odičům jiném než mino i ním jazyce, — mí a zapojení anglič iny a znik duálního ime zního ýuko ého sys ému, — psychický s es spojený snu nos í z láda školní ýuku e d ou nebo řech jazy- cích ( případě biling ních a iling ních p og amů), případně jazyce, k e ý ne- o ládají šechny dě i na s ejné ú o ni. Vzhledem ke s ále se z yšující míře globalizace amig ace, k e é přinášejí no é ýz y p o managemen jazyko ého zdělá ání, lze předpokláda , že důleži os jedno li ých ak o ů se bude p ůběhu času měni , aje o ázkou, jak p užně na ni španělské školy dokážou eago a . Výše předs a ené analýzy pouze poukazují na o, že ideální řešení, k e é by zohledňo alo po řebu pe ek ní znalos i ná odního jazyka ( j.španělš iny), ale aké podpo o alo uží ání jazyka mino i ního azajišťo alo znalos jeho s anda - dizo ané podoby, je možné naléz jen elmi ob ížně. Reálná nabídka základních škol Baskicku pak ukazuje, že ina p ní pohled elmi p op aco aný sys ém základního zdělá ání, k e ý dá á odičům ši oké možnos i olby sohledem na po řeby odiny iindi iduální schopnos i dí ě e, může p axi na áže na řadu p oblémů spja ých sp ak ickou dos upnos í z oleného jazyko ého modelu. LITERATURA A nau, J. (2005): El modelo ca alán de a ención educa i a alos escola es inmig an es. Cul u a y Educación, 17/3, s.265–282. Besalú, X. (2006): El plan pa a la lengua y cohesión social (Plan LIC), del gobie no de Ca aluña. Re is a In e uni e si a ia de Fo mación de P o eso ado, 20/2, s.45–68. Bilbao Udala (2019): La Educación en Bibbao, dis i o adis i o. [online] h ps://www. bilbao.eus/cs/Sa elli e?cid=1279124959336& language=es&pagename=Bilbaone %2 FPage%2FBIO_con enidoFinal, přís up 4.če na 2019. Cenoz, J. (2009): Towa ds Mul iligual Educa ion: Basque Educa ional Resea ch in In e na ional Pe spec i e. Cle edon: Mul ilingual Ma e s. Cenoz, J.— Pe ales, J. (2001): The Basque- speaking communi ies. In: M.T. Tu ell (ed.), Mul ilingualism in Spain: Sociolinguis ic and Psycholinguis ic Aspec s o Linguis ic Mino i y G oups. Mul ilingual Ma e s: Cle edon— Bu alo— To on o— Sydney, s.91–109. De Houwe , A. (1990): The Acquisi ion o Two Languages om Bi h: Acase s udy. Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess. OPEN ACCESS 70 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1 Deume , A. (2011): Mul ilingualism. In: R.Mes h ie (ed.), The Camb idge Handbook o Sociolinguis ics. Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess, s.261–288. EUSTAT (2015): Población de 5 y más años de la C.A. de Euskadi po Te i o io His ó ico y g upo de edad según compe encia lingüís ica. 1981–2011. [online] h p://www.eus a .eus/ elemen os/ele0009500/Poblacion_de_5_y_ mas_anos_de_la_CA_de_Euskadi_po _ Te i o io_His o ico_y_g upo_de_edad_se- gun_compe encia_linguis ica/ bl0009563_c. h ml, přís up 16.září 2019. EUSTAT (2017): Uso del euske a an o omás que del cas ellano en e la población de la C.A. de Euskadi (>= 16 años) po el ámbi o de uso (%): 1991–2016. [online] h p://www.eus a .eus/elemen os/ ele0009500/Uso_del_euske a_ an o_o_mas_ que_del_cas ellano_en e_la_poblacion_de_ la_CA_de_Euskadi__16_anos_po _el_ambi o_ de_uso_/ bl0009570_c.h ml, přís up 16.září 2019. Gene ali a de Ba celona (2004): Pla pe ala Llengua ila Cohesió Social. [online] h p://www. x ec.ca /se eis/eap/e3900133/pd /cohesio. pd , přís up 16.září 2019. Gene ali a de Ca alunya (2009): LLEI 12/2009, del 10 de juliol, d’educació. [online] h ps://dogc. genca .ca /ca/pdogc_canals_in e ns/pdogc_ esul a s_ i xa/?ac ion= i xa&mode=single&- documen Id=480169&language=ca_ES, pří- s up 17.září 2019. Gene ali a de Ca alunya (2015): La llengua al’escola ca alana. Un model d’èxi . [online] h p://ensenyamen .genca .ca /web/.con en / home/depa amen /publicacions/monog a- ies/llengua-ca alana-model-exi /llengua_ca- alana_escola_model_exi .pd , přís up 5.září 2019. Gene ali a de Ca alunya (2018): El model lingüís- ic del sis ema educa iu de Ca alunya. [online] h p://ensenyamen .genca .ca /web/.con en / home/depa amen /publicacions/monog a- ies/model-linguis ic/model-linguis ic-Ca a- lunya-CAT.pd , přís up 17.září 2019. Hugue , Á. (2004): La educación bilingüe en el Es ado español: si uación ac ual y pe spec i- as. Cul u a y Educación, 16/4, s. 399–418. Hugue , Á. (2007): Mino i y languages and cu iculum: The case o Spain. Language, Cul u e and Cu iculum, 20/1, s. 70–86. IDESCAT (2019a): Població segons coneixemen del ca alà. [online] h ps://www.idesca .ca /pub/? id=eulp&n=4987&lang=es, přís up 16.září 2019. IDESCAT (2019b): Població segons usos lingüís ics iàmbi s d’ús. [online] h ps://www.idesca . ca /pub/?id=eulp&n=3576&lang=es, přís up 16.září 2019. IGE (2014a): Enquisa de condicións de ida das a- milias. Coñecemen o e uso do galego. [online] h p://www.ige.eu/es a ico/es a .jsp? u a= h ml/gl/ec /ECV_ResumoResul ados_galego. h ml, přís up 16.září 2019. IGE (2014b): Pe soas que saben ala en galego. Da os po sexo e idade. [online] h p://www.ige. eu/igebd /esq .jsp? u a= e Tabla.jsp?OP=1& B=1&M=&COD=2939&R=4[2013];1[0:1];0[5]& C=3[1];2[2]&F=&S=998:12&SCF=, přís up 16.září 2019. INE (2019a): Popula ion o Spain in 2018, by Gende and Au onomous Communi y. S a is a— The S a is ics Po al. [online] www. s a is a.com/s a is ics/448612/popula ion-o - -spain-by-gende -and-au onomous-commu- ni y/, přís up 4.dubna 2019. INE (2019b): Ci as de población (CP) a1 de julio de 2018. Es adís ica de mig aciones (EM): P ime semes e de 2018. Da os p o isionales. [online] h p://www.ine.es/p ensa/cp_j2018_p.pd , přís up 4.če na 2019. INE (2019c): Población po sexo, municipios y edad (año aaño): [online] h p://ine.es/jaxi/Da os. h m?pa h=/ 20/e245/p05/a2018/l0/& ile= 00000006.px, přís up 4.dubna 2019. Juan-Ga au, M.— Lys e , R. (2018): Becoming bilingual h ough addi i e imme si e p o- g ammes. In: A. de Houwe — L.O ega (eds.), The Camb idge Handbook o Bilingualism. Camb idge: Camb dige Uni e si y P ess, s.213–232. Lap es a Rey, C.— Hugue Canalís, Á.— Janés Ca ull, J. (2010): Análisis discu si o de las ac i udes lingüís icas de los escola es de o igen inmig an e en Ca aluña. Re is a de Educación, 353, s. 521–547. OPEN ACCESS DANA KRATOCHVÍLOVÁ 71 Ma í Colome , J. (2008): El Pla pe ala Llengua ila Cohesió Social (Pla LIC) ila se a conc eció als cen es educa ius. Guix: Elemen s d’Acció Educa i a, 341, s. 9–13. M a, J. (2017): Pasi ní biling ismus  ámci Ibe ského poloos o a. Diplomo á p áce. P aha. Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y. Olle , J.— Vila, I. (2011): In e dependencia en e conocimien o de ca alán y cas ellano ye ec os de la lengua amilia en la adquisición de las lenguas escola es. Cul u a yEducación, 23/1, s. 3–22. Palaudà ias, J.M.— Ga e a, J. (2008): La acogida del alumnado de o igen inmig an e: un análisis compa ado desde la si uación en Ca aluña. Re is a Española de Educación Compa ada, 14, s. 49–78. Picko á, L. (2014): Vi ali a současné galicijš iny. Dise ační p áce. P aha: Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y. Romaine, S. (1995): Bilingualism. 2nd edi ion. Ox o d: Blackwell. Se a, Josep M. (2006): El plan de lengua ycohesión social en Ca aluña: p ime os da os de una in es igación. Cul u a y Educación 18/2, s.159–172. Se a ice, L. (2018). Becoming bilingual in ea ly childhood. In: A. de Houwe — L.O ega (eds.), The Camb idge Handbook o Bilingualism. Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess, s.15–35. S. G. de Es adís ica y Es udios del Minis e io de Educación, Cul u a y Depo e. (2019): Las ci as de la educación en España. Edición 2019. [online] h ps://www.educaciony p.gob.es/ se icios-al-ciudadano-mecd/es adis icas/ educacion/indicado es-publicaciones-sin e- sis/ci as-educacion-espana/2016-17.h ml, přís up 4.če na 2019. Siqués, C.— Pe e a, S.— Vila, I. (2012): Va iables implicadas en la adquisición del ca alán en las aulas de acogida de educación p ima ia de Ca aluña. Un es udio empí ico. Anales de Psicología, 28/2, s. 444–456. S a ans, A.— Ho mann, C. (2015): Mul ilingualism. Camb idge, Camb idge Uni e si y P ess. Tu ell, M.T. (2001): Mul ilingualism in Spain: Sociolinguis ic and Psycholinguis ic Aspec s o Linguis ic Mino i y G oups. Mul ilingual Ma e s: Cle edon— Bu alo— To on o— Sydney. Vila, I.— Canal, I.— Mayans, P. e al. (2009): Las aulas de acogida en la educación p ima ia de Ca aluña el cu so 2005–2006: sus e ec os sob e el conocimien o de ca alán y la adap ación escola . In ancia y Ap endizaje, 32/3, s. 307–327. Xun a de Galicia (2010): DECRETO 79/2010, de 20 de mayo, pa a el plu ilingüismo en la enseñanza no uni e si a ia de Galicia. [online] h ps://www.xun a.gal/dog/ Publicados/2010/20100525/Anuncio17BE6_ es.h ml, přís up 13.září 2019. Dana K a och ílo á | Ús a ománských s udií, Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y | nám. Jana Palacha 2, 116 38 P aha 1 ORCID ID: 0000-0002-7050-7363 dana.k a och ilo a@ .cuni.cz OPEN ACCESS